{"id":2496,"date":"2015-11-07T15:00:00","date_gmt":"2015-11-07T14:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=2487"},"modified":"2015-11-07T15:00:00","modified_gmt":"2015-11-07T14:00:00","slug":"cassiopeia-23","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2015\/11\/07\/cassiopeia-23\/","title":{"rendered":"Cassiopeia 23."},"content":{"rendered":"
autor: B-kay<\/strong><\/div>\n
<\/p>\n

P\u016fvodn\u011b m\u011bla m\u00edt pov\u00eddka pouze 30 d\u00edl\u016f, hned ze za\u010d\u00e1tku jsem si ji rozd\u011blila na t\u0159i \u010dasov\u00e9 \u00faseky, ka\u017ed\u00fd po 10 d\u00edlech, soust\u0159ed\u011bn na jinou etapu p\u0159\u00edb\u011bhu a najednou za\u010d\u00edn\u00e1m v\u00e1hat. Do konce zb\u00fdv\u00e1 posledn\u00edch 7 d\u00edl\u016f a j\u00e1 m\u00e1m pocit, \u017ee z\u016fst\u00e1v\u00e1 je\u0161t\u011b p\u0159\u00edli\u0161 mnoho nevypov\u011bzen\u00e9ho, abych mohla pov\u00eddku jen tak ukon\u010dit, tak\u017ee m\u011b \u010dek\u00e1 je\u0161t\u011b hodn\u011b t\u011b\u017ek\u00e9 rozhodov\u00e1n\u00ed. Dnes v\u0161ak konec pov\u00eddky nehroz\u00ed, pr\u00e1v\u011b naopak. Nenechte se odradit bolestiv\u011bj\u0161\u00edch za\u010d\u00e1tkem, vzpom\u00ednky na minulost v tomhle p\u0159\u00edb\u011bhu ani nemohou b\u00fdt jin\u00e9 a u\u017eijte si to \ud83d\ude42<\/em><\/div>\n

<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
Billa tu noc probudily zvl\u00e1\u0161tn\u00ed zvuky. Rozhodn\u011b se to ale nestalo poprv\u00e9. Polorozpadl\u00fd star\u00fd d\u016fm se sv\u00fdmi popraskan\u00fdmi zdmi a d\u00edrami, kter\u00e9 se \u010dasem neust\u00e1le prohlubovaly, byl neust\u00e1le pln\u00fd zvuk\u016f. Krvela\u010dn\u00ed fantomov\u00e9 zalezl\u00ed do zd\u00ed s oblibou vych\u00e1zeli b\u011bhem noci, \u017e\u00edzniv\u00ed po jedin\u00e9m zdroji potravy, kter\u00e9ho se jim mohlo dostat, a t\u00edm byl Bill\u016fv strach. \u010cerpali s\u00edlu z jeho slabosti, z osam\u011blosti zlomen\u00e9ho \u010dlov\u011bka, jit\u0159ili star\u00e9 r\u00e1ny a vytv\u00e1\u0159eli nov\u00e9. Nikde nebyli k nalezen\u00ed, odm\u00edtali se nechat spat\u0159it, p\u0159esto je Bill c\u00edtil. C\u00edtil je ode dne, co si za\u010dal b\u00fdt v\u011bdom chov\u00e1n\u00ed sv\u00fdch rodi\u010d\u016f a toho, jak moc jim v jejich dom\u011b p\u0159ek\u00e1\u017eel. Zpo\u010d\u00e1tku to bylo pouze nep\u0159\u00edjemn\u00e9 podez\u0159en\u00ed, kter\u00e9 s\u00e1m p\u0159ed sebou omlouval r\u016fzn\u00fdmi tvrzen\u00edmi, vym\u00fd\u0161lel si po\u0159\u00e1d m\u00e9n\u011b d\u016fv\u011bryhodn\u00e9 v\u00fdmluvy, kter\u00fdmi by vysv\u011btlil vztahy v jejich rodin\u011b, jen aby se zbavil pr\u00e1zdnoty, kter\u00e1 se mu usadila kolem srdce a ka\u017edou vte\u0159inou nar\u016fstala. Pr\u00e1zdnota, kter\u00e1 se zrodila v den, kdy si uv\u011bdomil, \u017ee mu \u017e\u00e1dn\u00e9 dal\u0161\u00ed v\u00fdmluvy nepomohou. \u017de neexistuje racion\u00e1ln\u00ed vysv\u011btlen\u00ed pro chov\u00e1n\u00ed jeho rodi\u010d\u016f. Krom\u011b jednoho. Rodi\u010de jej prost\u011b nem\u011bli r\u00e1di. Nikdy o \u017e\u00e1dn\u00e9 d\u00edt\u011b nest\u00e1li a Bill byl jen ne\u0161\u0165astnou n\u00e1hodou, s n\u00ed\u017e se museli nau\u010dit \u017e\u00edt.<\/em><\/div>\n
<\/p>\n

Zhluboka se nadechl, do dlan\u00ed vzal mal\u00e9 chv\u011bj\u00edc\u00ed se chlupat\u00e9 klub\u00ed\u010dko, kter\u00e9 do t\u00e9 doby spokojen\u011b d\u0159\u00edmalo na jeho kl\u00edn\u011b, a polo\u017eil ho vedle sebe. Sv\u011bsil nohy z postele, naslouchaje podivn\u00fdm zvuk\u016fm, kter\u00e9 neust\u00e1valy. Naopak. Jako by po\u0159\u00e1d v\u00edc nab\u00edraly na s\u00edle, to, co je vytv\u00e1\u0159elo, z\u0159ejm\u011b nepomyslelo na to, \u017ee m\u016f\u017ee b\u00fdt odhaleno. S divoce tlukouc\u00edm srdcem vstal a po \u0161pi\u010dk\u00e1ch do\u0161el ke dve\u0159\u00edm, sledov\u00e1n znepokojen\u00fdm pohledem mal\u00e9ho kot\u011bte. Kdy\u017e cht\u011bl, um\u011bl b\u00fdt nen\u00e1padn\u00fd. Dalo by se \u0159\u00edct, \u017ee um\u011bl splynout s okoln\u00edmi zdmi, ani\u017e by byl vid\u011bn. Musel se to za ta l\u00e9ta nau\u010dit, jinak by ka\u017ed\u00fdm hlasit\u011bj\u0161\u00edm kr\u016f\u010dkem probudil jednoho z rodi\u010d\u016f a to, co n\u00e1sledovalo pak, bylo a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 zn\u00e1m\u00e9 a krut\u00e9, a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 bolestiv\u00e9 na to, aby riskoval.<\/em><\/div>\n

<\/em><\/div>\n
\n

I nyn\u00ed sestupoval po schodech se zatajen\u00fdm dechem, uva\u017euje nad t\u00edm, co mohlo vytv\u00e1\u0159et ty podivn\u00e9 zvuky. \u010c\u00edm v\u00edce se p\u0159ibli\u017eoval ke zdroji naru\u0161itele jeho sn\u016f, t\u00edm v\u00edce si byl jist\u00fd, \u017ee vych\u00e1zej\u00ed z pootev\u0159en\u00fdch dve\u0159\u00ed ob\u00fdvac\u00edho pokoje. Jeho podez\u0159en\u00ed se potvrdilo, jen co za prosklen\u00fdmi dve\u0159mi spat\u0159il blik\u00e1n\u00ed star\u00e9 rozbit\u00e9 stoln\u00ed lampy, kter\u00e1 nefungovala ode dne, co ji pan Kaulitz b\u011bhem jednoho ze siln\u00fdch alkoholov\u00fdch deliri\u00ed hodil po sv\u00e9m mal\u00e9m synkovi. Na\u0161t\u011bst\u00ed minul sv\u016fj c\u00edl.<\/em><\/div>\n
\u010cernovl\u00e1sek zastavil u dve\u0159\u00ed. Mo\u017en\u00e1 se jednalo o zn\u00e1m\u00e9ho vesnick\u00e9ho zlod\u011bje, na kter\u00e9ho si b\u011bhem posledn\u00edch t\u00fddn\u016f st\u011b\u017eovalo po\u0159\u00e1d v\u00edce lid\u00ed. Bill se smutn\u011b pousm\u00e1l. Zlod\u011bj si vybral opravdu \u0161patn\u00fd d\u016fm pro sv\u016fj lup, nem\u011bli nic cenn\u00e9ho krom\u011b hromady lahv\u00ed alkoholu a karton\u016f cigaret, kter\u00e9 se v o\u010d\u00edch jeho rodi\u010d\u016f daly vyv\u00e1\u017eit zlatem.<\/em><\/div>\n
Uva\u017eoval, jestli si nem\u011bl vz\u00edt n\u011bco, \u010d\u00edm by zlod\u011bje odpla\u0161il. Byl je\u0161t\u011b po\u0159\u00e1d d\u00edt\u011b, a co takov\u00fd mal\u00fd kluk zm\u016f\u017ee proti dosp\u011bl\u00e9mu? U\u017e tolikr\u00e1t byl p\u0159esv\u011bd\u010den o tom, \u017ee nezm\u016f\u017ee v\u016fbec nic.<\/em><\/div>\n
Tich\u00fd hl\u00e1sek v jeho hlav\u011b mu radil, aby se vr\u00e1til do sv\u00e9ho pokoje, zamknul za sebou a v bezpe\u010d\u00ed po\u010dkal, dokud se zlod\u011bj zase nevypl\u00ed\u017e\u00ed ven, av\u0161ak zaslechl i n\u011bco jin\u00e9ho. V jeho mysli se znenad\u00e1n\u00ed vyno\u0159il i druh\u00fd hlas, takov\u00fd, kter\u00fd je\u0161t\u011b nikdy p\u0159edt\u00edm nesly\u0161el, m\u00e1mil jej, l\u00e1kal a postupn\u011b p\u0159ehlu\u0161il varovn\u00e9 vol\u00e1n\u00ed toho prvn\u00edho. Bill v\u011bd\u011bl, \u017ee pokud vstoup\u00ed do pokoje, pokud se prozrad\u00ed a d\u00e1 zlod\u011bji najevo, \u017ee byl zpozorov\u00e1n, ubl\u00ed\u017e\u00ed mu, bylo by to v\u0161ak poprv\u00e9, co by si sv\u016fj trest skute\u010dn\u011b zaslou\u017eil a ta p\u0159edstava byla pro jeho popletenou du\u0161i jako vykoupen\u00ed. Tak to p\u0159eci m\u00e1 b\u00fdt, nebo ne? \u010clov\u011bk, kter\u00fd se provin\u00ed, zasluhuje trest. Tak pro\u010d Billa neust\u00e1le trestaj\u00ed, ani\u017e by n\u011bco provedl?<\/em><\/div>\n
<\/p>\n

Cht\u011bl okusit jak\u00e9 to je, kdy\u017e si \u010dlov\u011bk trest zaslou\u017e\u00ed. Cht\u011bl se provinit, doplatit na svou p\u0159ehnanou odvahu a hloup\u00e1 rozhodnut\u00ed.<\/em><\/div>\n

Zhluboka se nadechl, nen\u00e1padn\u011b str\u010dil hlavu do dve\u0159\u00ed a z\u016fstal zara\u017een\u011b hled\u011bt p\u0159ed sebe. V p\u0159\u00edtm\u00ed pokoje spat\u0159il obrysy postavy. Dokonce dvou a ani jedna z nich nepat\u0159ila m\u00edstn\u00edmu zlod\u011bj\u00ed\u010dkovi. Na podlaze se v jak\u00e9msi zvl\u00e1\u0161tn\u00edm z\u00e1polen\u00ed v\u00e1leli jeho rodi\u010de, ji\u017e na prvn\u00ed pohled oba opil\u00ed. Matka le\u017eela na podlaze a otec s kalhotami sta\u017een\u00fdmi do p\u016fli stehen divoce p\u0159ir\u00e1\u017eel proti jej\u00edmu odporuj\u00edc\u00edmu t\u011blu. Sv\u00e1d\u011bli mezi sebou boj, p\u0159i\u010dem\u017e neopatrn\u011b kopali do okoln\u00edch kus\u016f n\u00e1bytku, shazovali pr\u00e1zdn\u00e9 lahve od pit\u00ed, kter\u00e9 nyn\u00ed bezvl\u00e1dn\u011b le\u017eely u jejich nohou. \u017dena se pokou\u0161ela br\u00e1nit, mo\u017en\u00e1 i k\u0159i\u010det, ale mu\u017e byl jako pijavice. Zacpal j\u00ed \u00fasta rukou a odm\u00edtal ji pustit. St\u00e9nal a ve chv\u00edl\u00edch, kdy se j\u00ed poda\u0159ilo uvolnit ruce z jeho sev\u0159en\u00ed a siln\u011b jej uhodit do obli\u010deje, jej to neodradilo, bolest jako by je\u0161t\u011b v\u00edce rozdm\u00fdchala cht\u00ed\u010d, byla jako afrodiziakum, jeho neobratn\u00e9 zpocen\u00e9 t\u011blo zrychlilo pod n\u00e1valem dal\u0161\u00edho p\u0159\u00edvalu vzru\u0161en\u00ed. Vpletl j\u00ed ruce do vlas\u016f a siln\u011b zat\u00e1hl, nedbaje na nad\u00e1vky, kter\u00fdmi jej po\u010dastovala. Byli jako zv\u00ed\u0159ata, pono\u0159eni ka\u017ed\u00fd ve sv\u00e9m sv\u011bt\u011b, mimo realitu, daleko od skute\u010dn\u00e9ho sv\u011bta a od zd\u011b\u0161en\u00fdch o\u010d\u00ed mal\u00e9ho chlapce, post\u00e1vaj\u00edc\u00edho za dve\u0159mi.<\/em><\/div>\n
<\/p>\n

Bill si p\u0159itiskl ruku na \u00fasta, z o\u010d\u00ed, kter\u00e9 byly n\u00e1hle pln\u00e9 zklam\u00e1n\u00ed a bolesti, mu vyklouzly dv\u011b slzy, zat\u0159pytily se v matn\u00e9m sv\u011btle lampy, aby vz\u00e1p\u011bt\u00ed zmizely, nahrazeny dal\u0161\u00edmi. Bill nevych\u00e1zel z \u00fadivu. Neuv\u011bdomoval si, \u017ee se t\u0159ese, \u017ee jeho t\u011blo ovl\u00e1dlo siln\u00e9 chv\u011bn\u00ed. Zacouval a z\u00e1dy vrazil do prot\u011bj\u0161\u00ed zdi. Zav\u0159el o\u010di, ale obraz bojuj\u00edc\u00edch rodi\u010d\u016f byl po\u0159\u00e1d a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 \u010derstv\u00fd. M\u011bl pocit, jako by mu n\u011bkdo n\u00e1sil\u00edm vyrval z hrudi srdce a odnesl jej pry\u010d, mo\u017en\u00e1 se jednalo o zlod\u011bje, kter\u00e9ho o\u010dek\u00e1val. Ukradl jedinou cennost, jedinou nevinnost a Bill z\u016fstal naprosto pr\u00e1zdn\u00fd. Ve\u0161ker\u00e9 p\u0159edstavy a nad\u011bje se n\u00e1hle zd\u00e1ly b\u00fdt jen mrzkou l\u017e\u00ed.<\/em><\/div>\n

Tak tohle byla l\u00e1ska?<\/em><\/div>\n
\n

\u2026<\/strong><\/div>\n

\n

Bill sebou trhl a prudce otev\u0159el o\u010di. Bylo to jako d\u00e9j\u00e0 vu. Znovu le\u017eel v posteli, tentokr\u00e1t v\u0161ak byly nep\u0159\u00edjemn\u011b b\u00edl\u00e9 zdi ordinace nahrazeny zn\u00e1m\u00fdm odst\u00ednem \u0161ed\u00e9, nele\u017eel na l\u016f\u017eku, ale na posteli, p\u0159ikryt p\u0159ikr\u00fdvkou a z povle\u010den\u00ed k n\u011bmu dol\u00e9hala p\u0159\u00edjemn\u00e1 v\u016fn\u011b. Pulz se mu pomalu vracel do norm\u00e1lu, d\u00fdch\u00e1n\u00ed bylo znovu klidn\u00e9. V\u011bd\u011bl, kde je a \u017ee je v bezpe\u010d\u00ed.<\/p><\/div>\n

Rozhl\u00e9dl se kolem sebe; na podlaze spat\u0159il dv\u011b cestovn\u00ed ta\u0161ky, pouzdro na kytaru a je\u0161t\u011b jeden pln\u011b nalo\u017een\u00fd batoh, st\u016fl zel pr\u00e1zdnotou, r\u00e1me\u010dek s fotkou i hromada se\u0161it\u016f a u\u010debnic byly pry\u010d, stejn\u011b jako jeho kresba nad postel\u00ed. Opatrn\u011b se p\u0159evalil na z\u00e1da, pravou ruku si polo\u017eil na b\u0159icho a zav\u0159el o\u010di. Nosem nas\u00e1val de\u0161t\u011bm pros\u00e1kl\u00fd vzduch proud\u00edc\u00ed z pootev\u0159en\u00e9ho okna a sna\u017eil se rozvzpomenout na to, jak se dostal do postele. Nebylo mu dob\u0159e, z l\u00e9k\u016f proti bolesti se mu m\u00edrn\u011b to\u010dila hlava a Tom jej ulo\u017eil do postele, kde musel usnout.<\/div>\n
\n

Znovu se mu zd\u00e1lo o rodi\u010d\u00edch a o t\u00e9 ne\u0161\u0165astn\u00e9 noci, kter\u00e1 jej p\u0159ipravila o ve\u0161ker\u00e9 iluze. P\u0159estal v\u011b\u0159it v l\u00e1sku a n\u00e1klonnost dvou lid\u00ed, i v to, \u017ee se k sob\u011b mohou chovat i jinak, jako zv\u00ed\u0159ata. Zcela se uzav\u0159el p\u0159ed sv\u011btem, vypudil ze sv\u00e9ho \u017eivota ve\u0161ker\u00e9 city a emoce a za\u010dal se spol\u00e9hat pouze na mozek. Byl p\u0159esv\u011bd\u010den, \u017ee nikdy nebude schopen hlub\u0161\u00edho citu, \u017ee v n\u011bm rodi\u010de poh\u0159bili v\u0161echno to n\u011b\u017en\u00e9 a l\u00e1skypln\u00e9, \u017ee jej naprosto p\u0159ipravili o schopnost milovat.<\/p><\/div>\n

N\u00e1hle vstoupil do pokoje Tom, v rukou nesl t\u00e1cek s ob\u010derstven\u00edm, a kdy\u017e zjistil, \u017ee je Bill kone\u010dn\u011b vzh\u016fru, v\u011bnoval mu spokojen\u00fd \u00fasm\u011bv. Bill uc\u00edtil siln\u00e9 \u0161imr\u00e1n\u00ed v b\u0159i\u0161e, jeho vnit\u0159nosti se zachv\u011bly, jako by pr\u00e1v\u011b absolvoval j\u00edzdu na hodn\u011b divok\u00e9m koloto\u010di a srdce se mu roztlouklo stejn\u011b siln\u011b jako p\u0159ed chv\u00edl\u00ed. Nemohl si pomoct, jeho \u00fasta se samovoln\u011b zvlnila do \u00fasm\u011bvu, pohled zm\u011bkl. M\u00fdlil se. Rodi\u010de v n\u011bm nepoh\u0159bili v\u0161echno l\u00e1skypln\u00e9, nep\u0159ipravili jej o schopnost milovat, n\u011bco takov\u00e9ho by nedok\u00e1zal nikdo, proto\u017ee ta je v \u010dlov\u011bku zako\u0159en\u011bna od narozen\u00ed a bylo jen ot\u00e1zkou \u010dasu, kdy uc\u00edt\u00ed jej\u00ed p\u0159\u00edtomnost a dovol\u00ed j\u00ed rozvinout se v pln\u00e9 s\u00edle.<\/div>\n
\n

„Jak se c\u00edt\u00ed\u0161?“ zeptal se Tom, polo\u017eil t\u00e1c se dv\u011bma hrnky \u010daje, n\u011bkolika oblo\u017een\u00fdmi chleb\u00ed\u010dky a su\u0161enkami na st\u016fl a prol\u00e9tl Bill\u016fv obli\u010dej ustaran\u00fdm pohledem.<\/p><\/div>\n

\u010cernovl\u00e1sek se pomalu p\u0159evalil na bok. „Je mi fajn,“ odpov\u011bd\u011bl ti\u0161e.<\/div>\n
„A co ruka?“ zaj\u00edmal se Tom, nespou\u0161t\u011bje o\u010di z Billovy tv\u00e1\u0159e.<\/div>\n
„Bol\u00ed, ale jen tro\u0161ku.“<\/div>\n
Tom se nerv\u00f3zn\u011b pousm\u00e1l, neschopen pokra\u010dovat v konverzaci. Nev\u011bd\u011bl, co by m\u011bl je\u0161t\u011b \u0159\u00edct, p\u0159i pohledu na Billa byl jeho kr\u00e1sou obr\u00e1n o ve\u0161kerou slovn\u00ed z\u00e1sobu a nebyl si jist\u00fd, zda jeho pobl\u00e1zn\u011bn\u00e9 srdce unese pobyt v Billov\u011b byt\u011b a jeho neust\u00e1lou p\u0159\u00edtomnost. P\u0159esto se toho nemohl do\u010dkat.<\/div>\n
„M\u00e1\u0161 hlad?“ zeptal se, aby rozpt\u00fdlil ticho vis\u00edc\u00ed nad jejich hlavami, zp\u016fsobuj\u00edc\u00ed, \u017ee okoln\u00ed vzduch pomalu houstl a stal se m\u00e9n\u011b d\u00fdchateln\u00fdm.<\/div>\n
Bill jemn\u011b zakroutil hlavou, p\u0159isunul se bl\u00ed\u017e a zlehka p\u0159ilo\u017eil rozev\u0159enou dla\u0148 na citlivou k\u016f\u017ei pod Tomov\u00fdm okem. „Bol\u00ed to?“ zeptal se ti\u0161e.<\/div>\n
Tom skrz pootev\u0159en\u00e1 \u00fasta bezmocn\u011b nas\u00e1l vzduch, ale je\u0161t\u011b ne\u017e stihl dorazit do plic, uc\u00edtil pot\u0159ebu znovu se zhluboka nadechnout. Bill byl tak bl\u00edzko, t\u00e9m\u011b\u0159 mu sed\u011bl na kl\u00edn\u011b a nesm\u011ble jej pozoroval zpod z\u00e1voje hust\u00fdch \u0159as, neuv\u011bdomuje si, co sv\u00fdm pohledem zp\u016fsobuje. Tom se zachv\u011bl, t\u011blem mu projela zimnice a na z\u00e1p\u011bst\u00edch vz\u00e1p\u011bt\u00ed uc\u00edtil hus\u00ed k\u016f\u017ei. V\u0161echno to bylo tak zvl\u00e1\u0161tn\u00ed a tak intenzivn\u00ed. Jen se na sebe d\u00edvali, ani\u017e by se jeden druh\u00e9ho dot\u00fdkali, d\u00fdchali si na rty, a p\u0159esto se zd\u00e1lo, \u017ee jsou propojeni nejv\u00edc, jak jen v tu chv\u00edli mohli b\u00fdt.<\/div>\n
\n

Tom si ka\u017ed\u00fdm n\u00e1dechem p\u0159ivlast\u0148oval kousek Billovy v\u016fn\u011b, st\u00e1val se sou\u010d\u00e1st\u00ed podmaniv\u00e9 aury, kter\u00e1 jej obklopovala a o n\u00ed\u017e se Tom kdysi myln\u011b vyj\u00e1d\u0159il, \u017ee se jedn\u00e1 o auru osam\u011blosti. Ne, nec\u00edtil osam\u011blost, c\u00edtil n\u011bco mystick\u00e9ho, n\u011bco nadp\u0159irozen\u00e9ho, n\u011bco, co bylo naprosto mimo jeho ch\u00e1p\u00e1n\u00ed. V Billov\u00fdch o\u010d\u00edch se ukr\u00fdvala no\u010dn\u00ed obloha pln\u00e1 vzd\u00e1len\u00fdch z\u00e1\u0159\u00edc\u00edch bod\u016f, jeho ple\u0165 barvy \u010derstv\u011b napadl\u00e9ho sn\u011bhu byla jejich ml\u00e9\u010dnou dr\u00e1hou a pootev\u0159en\u00e9 rty jen dotv\u00e1\u0159ely to podivn\u00e9 nekone\u010dno. Pohled na n\u011bj byl dokonal\u00fd, on s\u00e1m byl dokonal\u00fdm, neoby\u010dejn\u00fdm i p\u0159esto, jak v\u0161edn\u011b se sna\u017eil p\u016fsobit. Byl tou nejzvl\u00e1\u0161tn\u011bj\u0161\u00ed bytost\u00ed, s n\u00ed\u017e se Tom kdy setkal a sv\u00fdm p\u0159\u00edchodem vyvolal v Tomov\u011b mysli hotov\u00fd chaos.<\/p><\/div>\n

I nyn\u00ed neovl\u00e1dl nutk\u00e1n\u00ed b\u00fdt mu bl\u00ed\u017e, nat\u00e1hl ruku a kone\u010dky prst\u016f t\u00e9m\u011b\u0159 nepost\u0159ehnuteln\u011b pohladil jeho l\u00edce. Druhou ruku omotal kolem jeho bok\u016f, vysadil si jej na kl\u00edn a p\u0159ekvapen\u011b zamrkal, jakmile si uv\u011bdomil, \u017ee se mu Bill v\u016fbec nebr\u00e1n\u00ed. Prom\u011bnil se v loutku a nechal se sebou zach\u00e1zet dle Tomov\u00fdch rozmar\u016f; poslu\u0161n\u011b se usadil na jeho kl\u00edn\u011b, odd\u00e1lil od sebe stehna a pomalu, doprov\u00e1zen svou obvyklou plachost\u00ed, mu omotal nohy kolem bok\u016f a p\u0159itiskl se bl\u00ed\u017e k jeho t\u011blu. Skr\u010dil se, hlavu si op\u0159el o Tomovo rameno a levou rukou jej hladil ve vlasech, zat\u00edmco tu pravou dr\u017eel ve vzduchu. Tom na sv\u00e9m t\u011ble c\u00edtil jeho chv\u011bn\u00ed, oba bezmocn\u011b lapali po dechu, p\u0159ekvapeni t\u00edm, jak siln\u00e9 pouto je n\u00e1hle spojovalo. Se zav\u0159en\u00fdma o\u010dima dlouze setrv\u00e1vali v pevn\u00e9m objet\u00ed, beze slov, bez pohybu, uv\u011bzn\u011bni ka\u017ed\u00fd ve sv\u00fdch my\u0161lenk\u00e1ch a p\u0159edstav\u00e1ch.<\/div>\n
\n

Bill p\u0159eru\u0161il opar jejich nehybn\u00e9ho souso\u0161\u00ed jako prvn\u00ed. Ani\u017e by otev\u00edral o\u010di, zvedl hlavu a \u0161pi\u010dkou nosu pohladil ten Tom\u016fv a sklouzl n\u00ed\u017e. Mazlil se s ka\u017edi\u010dk\u00fdm kouskem k\u016f\u017ee, na kter\u00fd natrefil, s neznalost\u00ed d\u00edt\u011bte se ot\u00edral o jeho obli\u010dej a byl r\u00e1d, kdy\u017e Tom p\u0159evzal velen\u00ed, chytil jej za tv\u00e1\u0159 a kone\u010dn\u011b spojil jejich rty. Nev\u00e1hal ani vte\u0159inu, jako by po celou dobu o\u010dek\u00e1val pr\u00e1v\u011b tenhle okam\u017eik, hladov\u011b pootev\u0159el \u00fasta a s tich\u00fdm zast\u00e9n\u00e1n\u00edm p\u0159ijal Tom\u016fv jazyk. Sv\u011bt se s n\u00edm to\u010dil, v hlav\u011b mu hu\u010delo a uprost\u0159ed toho v\u0161eho se p\u0159istihl, jak dopad\u00e1 z\u00e1dy na postel pod t\u00edhou Tomova t\u011bla a l\u00edb\u00e1 jej tak zoufale, jako by ani nem\u011bl p\u0159ij\u00edt dal\u0161\u00ed den. Kone\u010dn\u011b mu doch\u00e1zel v\u00fdznam Georgov\u00fdch slov. Po ka\u017ed\u00e9m dal\u0161\u00edm polibku, ka\u017ed\u00e9m drobn\u00e9m stenu, kter\u00e9 jim st\u0159\u00eddav\u011b unikaly, si po\u0159\u00e1d v\u00edce uv\u011bdomoval, co myslel t\u00edm spole\u010dn\u00fdm p\u0159ekro\u010den\u00edm hranic. Kone\u010dn\u011b v\u011bd\u011bl, co v\u0161echno mu Tom m\u016f\u017ee nab\u00eddnout a co na opl\u00e1tku m\u016f\u017ee nab\u00eddnout on jemu.<\/p><\/div>\n

Vzduch byl nabit elekt\u0159inou, v jejich t\u011blech prob\u00edhaly reakce, s nimi\u017e se Bill nikdy nest\u0159etl. Neum\u011bl si vysv\u011btlit jejich pr\u016fb\u011bh, nev\u011bd\u011bl, co bylo reaktantem a co vznikaj\u00edc\u00edm produktem, byly neidentifikovateln\u00e9, ale byly tam a byly natolik siln\u00e9, \u017ee bylo tak\u0159ka nemo\u017en\u00e9 je ignorovat. Bill se odtrhl od Tomov\u00fdch \u00fast, zvedl ruku a lapaje po dechu jej zdrav\u00fdmi prsty hladil po tv\u00e1\u0159i, zat\u00edmco se vp\u00edjel do jeho o\u010d\u00ed. Usm\u00e1l se.<\/div>\n
<\/p>\n

M\u016f\u017ee zm\u011bnit tv\u016fj \u017eivot. Vz\u00edt t\u011b na m\u00edsta, o kter\u00fdch se ti nikdy p\u0159edt\u00edm ani nesnilo. Probudit v tob\u011b opravdov\u00e9ho \u010dlov\u011bka a uk\u00e1zat ti sv\u011bt takov\u00fd, jak\u00fd ho nezn\u00e1\u0161.<\/em><\/div>\n

Tom oplatil jeho \u00fasm\u011bv a vz\u00e1p\u011bt\u00ed si p\u0159it\u00e1hl bled\u00e9 prsty, aby je mohl pot\u011b\u0161it sv\u00fdm obvykl\u00fdm gestem a jeden po druh\u00e9m za\u010dal pokr\u00fdvat polibky. Bill se pod jeho t\u011blem kroutil a nep\u0159est\u00e1val se jemn\u011b usm\u00edvat, zcela otev\u0159en\u00fd, naprosto nah\u00fd, vystaven zcela nov\u00e9mu sv\u011btu, ale napodiv c\u00edtil pouze z\u00e1chv\u011bvy strachu, jen nepatrn\u00e9 stopy, ne v\u0161ak skute\u010dnou podstatu toho slova. Vp\u00edjel se do Tomova pohledu, tak zraniteln\u00fd a slab\u00fd v\u016f\u010di v\u0161emu, co v n\u011bm vyvol\u00e1val.<\/div>\n
Propleten\u00e1 t\u011bla, touha dostat se k \u010dlov\u011bku je\u0161t\u011b bl\u00ed\u017e, ne\u017e je p\u0159\u00edli\u0161 bl\u00edzko, proniknout hloub\u011bji, t\u0159esouc\u00ed se dlan\u011b, hladov\u00e1 \u00fasta, srdce, jejich\u017e tlukot vytv\u00e1\u0159\u00ed dokonalou souhru.<\/div>\n
Tak tohle byla l\u00e1ska.<\/div>\n
\n

\u2026<\/strong><\/div>\n

\n

Kdy\u017e se zjevili mezi dve\u0159mi, Bill se zafa\u010dovanou rukou a Tom s cestovn\u00edmi ta\u0161kami a v\u00fdrazn\u00fdm monoklem, Georg z\u016fstal p\u0159imra\u017een\u011b st\u00e1t na m\u00edst\u011b, st\u0159\u00eddav\u011b p\u0159eskakoval o\u010dima z jednoho na druh\u00e9ho, p\u0159i\u010dem\u017e napr\u00e1zdno otev\u00edral a zav\u00edral \u00fasta a obo\u010d\u00ed mu sam\u00fdm p\u0159ekvapen\u00edm vyst\u0159elovalo a\u017e do vlas\u016f. Na hlav\u011b m\u011bl nak\u0159ivo nasazenou svou milovanou kucha\u0159skou \u010depici, kter\u00e1 zdaleka nevystihovala specifi\u010dnost jeho kulin\u00e1\u0159sk\u00e9ho um\u011bn\u00ed, a v ruce dr\u017eel va\u0159e\u010dku, na kter\u00e9 ulp\u011bla jak\u00e1si zelen\u00e1 hmota, a v\u00fdhru\u017en\u011b j\u00ed \u0161ermoval kluk\u016fm p\u0159ed obli\u010deji.<\/p><\/div>\n

„Tak-tohle-mi-mus\u00edte-vysv\u011btlit,“ dostal ze sebe p\u0159i\u0161krcen\u00fdm hlasem a s\u00e1m se neum\u011bl rozhodnout pro to, co chce sly\u0161et d\u0159\u00edv.<\/div>\n
Bill byl opravdu r\u00e1d, \u017ee se slova ujal Tom a pustil se do vysv\u011btlov\u00e1n\u00ed, proto\u017ee on moment\u00e1ln\u011b nebyl schopen poskytnout mu plnohodnotn\u00e9 vysv\u011btlen\u00ed, a to rovnou ze dvou d\u016fvod\u016f – t\u00edm prvn\u00edm byla je\u0161t\u011b po\u0159\u00e1d patrn\u00e1 slabost a pomalu nar\u016fstaj\u00edc\u00ed bolest v zlomen\u00fdch prstech, ten druh\u00fd nem\u011bl s bolest\u00ed a s t\u00edm, co se stalo, nic spole\u010dn\u00e9ho.<\/div>\n
\n

O hodinu pozd\u011bji se zd\u00e1lo, \u017ee je Georgova bojov\u00e1 n\u00e1lada kone\u010dn\u011b u konce. U\u017e necht\u011bl Grega p\u0159ejet sv\u00fdm firemn\u00edm autem, spokojil se s my\u0161lenkou, \u017ee by mu mohl to jeho oh\u00e1zet kousky pizzy. Tom se jeho v\u00fdmysly bavil a tak spolu spl\u00e9tali nesmysln\u00e9 pl\u00e1ny, kter\u00e9 se sice nikdy nem\u011bly uskute\u010dnit, ale sv\u016fj \u00fa\u010del splnily. Georg \u00fapln\u011b zapomn\u011bl na hn\u011bv a rozho\u0159\u010den\u00ed, chechtal se Tomov\u00fdm n\u00e1pad\u016fm, kter\u00e9 dopl\u0148oval o sv\u00e9 vlastn\u00ed p\u0159edstavy, a zd\u00e1lo se, \u017ee se v\u011bci pomali\u010dku vrac\u00ed do norm\u00e1lu.<\/p><\/div>\n

Bill se je\u0161t\u011b po\u0159\u00e1d nec\u00edtil b\u00fdt ve sv\u00e9 k\u016f\u017ei; to\u010den\u00ed hlavy a podivn\u00e1 slabost neustupovaly a co bylo nejhor\u0161\u00ed, po n\u011bkolika hodin\u00e1ch se op\u011bt hl\u00e1sila o slovo i bolest prst\u016f.<\/div>\n
„Jsi si jist\u00fd, \u017ee to tady zvl\u00e1dne\u0161 s\u00e1m?“ zeptal se ustaran\u011b Tom a posadil se na kraj matrace, zat\u00edmco se Georg ve vedlej\u0161\u00ed m\u00edstnosti pokou\u0161el nazout Beth jej\u00ed \u00fapln\u011b nov\u00e9 boti\u010dky.<\/div>\n
Bill mu v\u011bnoval drobn\u00fd \u00fasm\u011bv. „Zvl\u00e1dnu to, nem\u011bj strach. Budu si \u010d\u00edst a poj\u00eddat tyhle dobroty,“ rukou uk\u00e1zal na velkou m\u00edsu ovocn\u00e9ho sal\u00e1tu. „A krom toho, nebudu tady s\u00e1m. M\u00e1m tady sv\u00e9ho ochr\u00e1nce,“ ukazov\u00e1\u010dkem n\u011b\u017en\u011b dloubl do Atomka, kter\u00fd nespou\u0161t\u011bl o\u010di z Billova ovocn\u00e9ho sal\u00e1tu a v\u0161emo\u017en\u011b se sna\u017eil dostat k vysok\u00e9 m\u00edse.<\/div>\n
„J\u00e1 jen\u2026 v\u0161echno je \u0161patn\u011b,“ povzdechl si Tom. „Na tu v\u00fdstavu jsme m\u011bli j\u00edt spolu, m\u011bl jsi b\u00fdt v po\u0159\u00e1dku, nic z tohohle se nem\u011blo st\u00e1t.“<\/div>\n
„Netrap se t\u00edm,“ Bill jej s \u00fasm\u011bvem pohladil po tv\u00e1\u0159i. „Budou i dal\u0161\u00ed v\u00fdstavy.“<\/div>\n
Tom se smutn\u011b pousm\u00e1l, k\u00fdvl hlavou a nat\u00e1hl se pro polibek. „Tak\u017ee cos mi to radil? Dr\u017eet Georga v dostate\u010dn\u00e9 bl\u00edzkosti od zv\u00ed\u0159at?“<\/div>\n
\n

Bill se ti\u0161e zachichotal, horliv\u011b p\u0159ikyvuje. „Jednou jsme spolu \u0161li do zoo a on se mi do ta\u0161ky pokou\u0161el propa\u0161ovat opi\u010d\u00ed ml\u00e1d\u011b. Nev\u00edm, jak se k n\u011bmu dostal, ale kdy\u017e se na to p\u0159i\u0161lo, zu\u0159ili nejenom pracovn\u00edci zoo, ale i uboh\u00e1 opi\u010d\u00ed maminka. Kdy\u017e jsme odch\u00e1zeli, hodila po Georgovi kus ban\u00e1nu,“ \u0159ekl se sm\u00edchem.<\/p><\/div>\n

Tom se pobaven\u011b zasm\u00e1l. „Je mazan\u011bj\u0161\u00ed, ne\u017e jsem myslel.“<\/div>\n
„To ano, proto na n\u011bj mus\u00ed\u0161 d\u00e1vat pozor.“<\/div>\n
„Jsem r\u00e1d, \u017ee se jedn\u00e1 pouze o v\u00fdstavu dom\u00e1c\u00edch zv\u00ed\u0159at. Kdy\u017e n\u00e1hodou ukradne n\u011bjak\u00e9 roztomil\u00e9 kot\u011b, nestane se snad nic tak stra\u0161n\u00e9ho.“<\/div>\n
Bill se cht\u011bl usm\u00e1t, opravdu cht\u011bl, ale ne\u0161lo to. Jako by j\u00edm projel blesk. Star\u00e1 vzpom\u00ednka op\u011bt d\u00fdchala \u017eivotem, natolik skute\u010dn\u00e1, a\u017e c\u00edtil fyzickou bolest, kterou mu kdysi zp\u016fsobila. Zatnul \u010delist a odvr\u00e1til pohled, v\u011bd\u011bl, \u017ee by se s t\u00edm m\u011bl pokusit bojovat, ale bylo to nad jeho s\u00edly.<\/div>\n
„Bille, jsi v po\u0159\u00e1dku?“<\/div>\n
\u010cernovl\u00e1sek jemn\u011b k\u00fdvl hlavou. „Kdysi\u2026 jsem m\u011bl kot\u011b,“ \u0159ekl ti\u0161e.<\/div>\n
V mysli se pokou\u0161el rozt\u0159\u00eddit vzpom\u00ednky na ty hezk\u00e9 a \u0161patn\u00e9 a ve\u0161ker\u00e9 \u0161patn\u00e9 silou t\u011bch pozitivn\u00edch zatla\u010dit do pozad\u00ed. Poda\u0159ilo se mu to a\u017e na jednu.<\/div>\n
„Jak se jmenovalo?“<\/div>\n
„Byl to kocourek,“ odpov\u011bd\u011bl s chv\u011bj\u00edc\u00edmi se rty. „Nem\u011bl jm\u00e9no.“<\/div>\n
„A co se s n\u00edm stalo?“<\/div>\n
„Utekl,“ p\u00edpl Bill, v o\u010d\u00edch slzy.<\/div>\n
„To se ob\u010das st\u00e1v\u00e1,“ povzdechl si Tom. „Mo\u017en\u00e1 se ale dostal na hezk\u00e9 m\u00edsto, do rodiny, kde se o n\u011bj postarali, tak\u017ee se nemus\u00ed\u0161 tr\u00e1pit.“ Nat\u00e1hl ruku a n\u011b\u017en\u011b Billa dloubl do \u0161pi\u010dky nosu.<\/div>\n
„Asi m\u00e1\u0161 pravdu,“ p\u0159ipustil Bill v\u00e1hav\u011b. „Ur\u010dit\u011b se dostal na hez\u010d\u00ed m\u00edsto.“<\/div>\n
\n

Z chodby k nim dolehlo vzru\u0161en\u00e9 \u0161evelen\u00ed. Kone\u010dn\u011b byli i Georg s Beth p\u0159ipraveni vyrazit. Tom se oto\u010dil tv\u00e1\u0159\u00ed k Billovi a mrzut\u011b se zamra\u010dil.<\/p><\/div>\n

„Tak u\u017e b\u011b\u017e,“ \u0161eptl Bill s jemn\u00fdm \u00fasm\u011bvem, naklonil se dop\u0159edu a v\u011bnoval Tomovi dlouh\u00fd polibek. „A po\u0159\u00e1dn\u011b si to u\u017eijte. A\u017e se vr\u00e1t\u00edte, vybal\u00edme tv\u00e9 v\u011bci.“<\/div>\n
„A nau\u010d\u00edm t\u011b hr\u00e1t na kytaru.“<\/div>\n
„Tome,“ Bill pobaven\u011b zakroutil hlavou a do vzduchu zvedl ruku s velikou b\u00edlou bambul\u00ed m\u00edsto prst\u016f.<\/div>\n
„Stejn\u011b t\u011b to nau\u010d\u00edm,“ nevzd\u00e1val se Tom, hrav\u011b na n\u011bj mrkl a je\u0161t\u011b jednou si jej p\u0159it\u00e1hl ke sv\u00e9 tv\u00e1\u0159i.<\/div>\n
Ukon\u010duje polibek, hladil Billa n\u011b\u017en\u011b po z\u00e1tylku, prsty zaj\u00ed\u017ed\u011bl do havran\u00edch vlas\u016f. Neotv\u00edral o\u010di, ne, je\u0161t\u011b nebyl p\u0159ipraven opustit jejich vlastn\u00ed galaxii, jej\u00ed\u017e sou\u010d\u00e1st\u00ed se st\u00e1vali poka\u017ed\u00e9, kdy\u017e byli spolu. Lapal po dechu, \u010d\u00edm\u017e cel\u00fd proces pouze zhor\u0161oval, proto\u017ee nevdechoval nic krom\u011b Billovy omamn\u00e9 v\u016fn\u011b. Srdce c\u00edtil a\u017e n\u011bkde v krku, \u017ealudek se mu chv\u011bl nervozitou a vzru\u0161en\u00edm. M\u011bl pocit, \u017ee se pomalu rozpad\u00e1 na kousky, aby byl vz\u00e1p\u011bt\u00ed slepen dohromady, jako by byl k\u0159ehkou v\u00e1zou z porcel\u00e1nu a v\u0161echny \u010d\u00e1sti m\u011bly b\u00fdt slepeny jedin\u00fdm pohledem tmav\u00fdch o\u010d\u00ed.<\/div>\n
Otev\u0159el o\u010di ve stejnou chv\u00edli jako Bill. U\u017e nemohl v\u00edce \u010dekat.<\/div>\n
\u010celem se op\u0159el o to jeho a na rty mu zast\u00e9nal dv\u011b slova. Jen co je vyslovil, uc\u00edtil nutk\u00e1n\u00ed odej\u00edt, nab\u00eddnout Billovi prostor k pochopen\u00ed v\u0161eho, co se pr\u00e1v\u011b ud\u00e1lo a p\u0159esn\u011b to i ud\u011blal. Bez dal\u0161\u00edch slov se zvedl a kr\u00e1\u010del ke dve\u0159\u00edm, zanech\u00e1vaje za sebou \u010dernovl\u00e1ska, kter\u00fd konsternovan\u011b z\u00edral do vzduchopr\u00e1zdna p\u0159ed sebou, jako by ani nepost\u0159ehl, \u017ee Tom u\u017e d\u00e9le nen\u00ed sou\u010d\u00e1st\u00ed m\u00edstnosti. V u\u0161\u00edch mu hu\u010delo, zd\u00e1lo se, \u017ee se cel\u00fd sv\u011bt oto\u010dil vzh\u016fru nohama.<\/div>\n
Jeho slabosti vyu\u017eil Atom, kter\u00fd po n\u011bkolika zma\u0159en\u00fdch pokusech kone\u010dn\u011b dos\u00e1hl sv\u00e9ho a s hlasit\u00fdm \u0161plouchnut\u00edm p\u0159ist\u00e1l v Billov\u011b ovocn\u00e9m sal\u00e1tu.<\/p>\n

autor: B-kay<\/strong><\/div>\n

betareaed: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: B-kay P\u016fvodn\u011b m\u011bla m\u00edt pov\u00eddka pouze 30 d\u00edl\u016f, hned ze za\u010d\u00e1tku jsem si ji rozd\u011blila na t\u0159i \u010dasov\u00e9 \u00faseky, ka\u017ed\u00fd po 10 d\u00edlech, soust\u0159ed\u011bn na jinou etapu p\u0159\u00edb\u011bhu a najednou za\u010d\u00edn\u00e1m v\u00e1hat. Do konce zb\u00fdv\u00e1 posledn\u00edch 7 d\u00edl\u016f a j\u00e1 m\u00e1m<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[625],"tags":[],"class_list":["post-2496","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-cassiopeia"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2496","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=2496"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2496\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=2496"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=2496"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=2496"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}