{"id":2500,"date":"2015-11-05T16:00:00","date_gmt":"2015-11-05T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=2491"},"modified":"2015-11-05T16:00:00","modified_gmt":"2015-11-05T15:00:00","slug":"vicious-8","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2015\/11\/05\/vicious-8\/","title":{"rendered":"Vicious 8."},"content":{"rendered":"
autor: Misa Sugar<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
Zm\u011bna v\u011btru<\/p>\n

<\/strong> Dal\u0161\u00ed den u ob\u011bda Tom zam\u00ed\u0159il na \u017eidli vedle Kayly jako den p\u0159edt\u00edm. Bill ho zastavil.<\/div>\n

„Ne, Tomi. Nyn\u00ed sed\u00ed\u0161 tady,“ uk\u00e1zal na \u017eidli po jeho levici.<\/div>\n
Kayla na Toma zaz\u00edrala v \u00fa\u017easu. „Z fialov\u00e9 na oran\u017eovou za jednu noc? Co jsi ud\u011blal?“<\/div>\n
„Nic,“ odpov\u011bd\u011bl Tom up\u0159\u00edmn\u011b. Kayla se zatv\u00e1\u0159ila otr\u00e1ven\u011b, z\u0159ejm\u011b ji ani nenapadlo, \u017ee j\u00ed Tom \u0159\u00edk\u00e1 pravdu.<\/div>\n
Tom pokr\u010dil rameny a zvedl sv\u00e9 v\u011bci, aby je p\u0159enesl a usadil se na m\u00edsto vedle Billa.<\/div>\n
„Bille, co je tohle?“ Zeptal se hlas za Tomem zn\u011bj\u00edc\u00ed zoufale. Tom se oto\u010dil a spat\u0159il Yoko. B\u00fdvalou \u00b4oran\u017eovou\u00b4. Nevypadala \u0161\u0165astn\u011b. Ale Bill nez\u016fstal u moci t\u00edm, \u017ee by rozru\u0161oval sv\u00e9 n\u00e1sledovn\u00edky. Z\u0159ejm\u011b v\u011bd\u011bl, co v t\u00e9to situaci d\u011blat.<\/div>\n
\n

„Yoko…“ zap\u0159edl, vzal ji za ruku a pol\u00edbil ji. „Ned\u011blej si starosti, m\u016fj sladk\u00fd sakurov\u00fd kv\u00edtku. Poj\u010f sem.“ Popl\u00e1cal si na nohu a na jej\u00ed tv\u00e1\u0159i se objevil \u00fasm\u011bv. Posadila se mu na kl\u00edn a on ji objal kolem pasu, \u010d\u00edm\u017e se j\u00ed dostalo p\u011bti z\u00e1vistiv\u00fdch pohled\u016f a jednoho v\u011bdouc\u00edho \u00fa\u0161klebku.<\/p><\/div>\n

„Nen\u00ed t\u0159eba b\u00fdt na\u0161tvan\u00e1,“ zamumlal Bill a l\u00e1skypln\u011b ji pol\u00edbil na tv\u00e1\u0159. „Ty v\u00ed\u0161, \u017ee jsi po\u0159\u00e1d m\u00e1 obl\u00edben\u00e1 d\u00edvka.“<\/div>\n
„Ale Bille, pro tebe nen\u00ed \u017e\u00e1dn\u00fd rozd\u00edl, jestli jsem holka, nebo ne.“<\/div>\n
„Je to z\u00e1sadn\u00ed rozd\u00edl,“ odpov\u011bd\u011bl Bill hladce. Obr\u00e1til jej\u00ed tv\u00e1\u0159, aby si mohli hled\u011bt do o\u010d\u00ed. „Mysl\u00ed\u0161, \u017ee nedok\u00e1\u017eu ocenit jemn\u00fd p\u016fvab kr\u00e1sn\u00e9 d\u00edvky?“<\/div>\n
Yoko se za\u010dervenala a sklonila hlavu. Tom si odfrkl. „To je sou\u010d\u00e1st tv\u00e9 prodejn\u00ed taktiky, Bille?“<\/div>\n
Bill na n\u011bj mrkl a p\u0159itiskl si prst na rty. Yoko zmaten\u011b vzhl\u00e9dla. „Co\u017ee?“<\/div>\n
„Jen soukrom\u00fd vtip.“ Bill se na ni povzbudiv\u011b usm\u00e1l.<\/div>\n
Yoko na\u0161pulila rty. „Ty m\u00e1\u0161 p\u0159ede mnou tajemstv\u00ed?“<\/div>\n
„Pouze v z\u00e1jmu toho, abych vypadal o to z\u00e1hadn\u011bji.“<\/div>\n
„Dr\u017een\u00ed tajemstv\u00ed kv\u016fli udr\u017een\u00ed tajemstv\u00ed, jin\u00fdmi slovy,“ u\u0161kl\u00edbl se Tom.<\/div>\n
Yoko se na n\u011bj zamra\u010dila. „Nemysl\u00edm si, \u017ee pot\u0159ebujeme tvoje<\/em> koment\u00e1\u0159e.“<\/div>\n
„Ne, ne, ne,“ zas\u00e1hl Bill rychle. Obr\u00e1til jej\u00ed tv\u00e1\u0159 znovu k sob\u011b. „\u0160\u0161\u0161, \u0161\u0161\u0161, v\u016fbec si ho nev\u0161\u00edmej.“ P\u0159itiskl se k jej\u00ed tv\u00e1\u0159i a pol\u00edbil ji do vlas\u016f, a z\u00e1rove\u0148 poslal Tomovi pohled, kter\u00fd jasn\u011b \u0159\u00edkal: ‚p\u0159esta\u0148, nebo to posere\u0161.‘ Tom v obran\u011b omluvn\u011b zvedl ruce, ale st\u00e1le se m\u00edrn\u011b u\u0161kl\u00edbal. Bill zav\u0159el o\u010di a soust\u0159edil se na svou manipulaci. \u0160eptal Yoko do ucha, zat\u00edmco ona se chichotala a \u010dervenala a Tom obr\u00e1til o\u010di v sloup.<\/div>\n
\n
* * * * *<\/div>\n
\n

Ke konci ob\u011bda dal Bill jasn\u011b najevo, kdo s n\u00edm bude tr\u00e1vit noc. Toma to tolik neobt\u011b\u017eovalo, v\u011bd\u011bl, \u017ee to v\u0161e bylo sou\u010d\u00e1st\u00ed Billovy metody nadvl\u00e1dy. Vstal p\u0159ipraven k odchodu, a ve chv\u00edli, kdy proch\u00e1zel dve\u0159mi z j\u00eddelny, c\u00edtil, jak jej n\u011bkdo odt\u00e1hl stranou.<\/p><\/div>\n

„Pot\u0159ebuju s tebou mluvit,“ \u0159ekl mu James polohlasem. „M\u016f\u017ee\u0161 b\u00fdt po \u0161kole v j\u00eddeln\u011b?“<\/div>\n
„Ehm, jo, jasn\u011b.“ Tom se tv\u00e1\u0159il p\u0159ekvapen\u011b nad Jamesov\u00fdm tajemn\u00fdm chov\u00e1n\u00edm. Dokonce jej je\u0161t\u011b nikdy d\u0159\u00edve ani nesly\u0161el promluvit.<\/div>\n
„Dob\u0159e. Uvid\u00edme se pak.“ A s t\u00edm James ode\u0161el a zanechal Toma zcela zmaten\u00e9ho.<\/div>\n
\n

* * * * *<\/p><\/div>\n

\n

Bill byl ve v\u00fdborn\u00e9 n\u00e1lad\u011b. A\u010dkoliv jeden no\u010dn\u00ed odpo\u010dinek nesta\u010dil k tomu, aby vym\u00fdtil ve\u0161ker\u00e9 jeho dosavadn\u00ed vy\u010derp\u00e1n\u00ed, rozhodn\u011b to byl rozd\u00edl. A netypick\u00e1 energie a dobr\u00e1 n\u00e1lada z n\u011bj vyza\u0159ovala a zp\u016fsobila tak, \u017ee minim\u00e1ln\u011b jeden student s n\u00edm uzamkl sv\u016fj pohled, kter\u00fd mu vr\u00e1til s velmi ne\u010dekan\u00fdm \u00fasm\u011bvem.<\/p><\/div>\n

„Bille,“ \u0159ekl Andreas v t\u011bsn\u00e9m z\u00e1v\u011bsu za n\u00edm. „Ten kluk s tebou pr\u00e1v\u011b nav\u00e1zal o\u010dn\u00ed kontakt. M\u011bl bych mu rozdrtit jednu o\u010dn\u00ed bulvu?“<\/div>\n
„V\u011b\u0159\u00edm, \u017ee to nen\u00ed nutn\u00e9,“ odpov\u011bd\u011bl Bill. „Ale nech\u00e1m to na tob\u011b, abys rozhodl.“<\/div>\n
Andreas na n\u011bj z\u00edral s ned\u016fv\u011brou, ne\u017e se oto\u010dil a na chv\u00edli zmizel. Nikdo se nezd\u00e1l b\u00fdt obzvl\u00e1\u0161t\u011b rozru\u0161en\u00fd v\u00fdk\u0159iky, kter\u00e9 o chv\u00edli pozd\u011bji zaplnily halu.<\/div>\n
Andreas Billa brzy dohnal a srovnal s n\u00edm sv\u016fj krok.<\/div>\n
\n

„Nechal jsem jej z toho vyj\u00edt lehce. Jen p\u00e1r zlomen\u00fdch prst\u016f.“ Andreas vzhl\u00e9dl ke sv\u00e9mu v\u016fdci, kter\u00fd ne\u0159ekl nic.<\/p><\/div>\n

„Bille,“ za\u010dal opatrn\u011b. „Jsi… okay?“<\/div>\n
„Je mi b\u00e1je\u010dn\u011b. Pro\u010d se pt\u00e1\u0161?“<\/div>\n
Andreas se odml\u010del, nejist\u00fd, jestli by m\u011bl pokra\u010dovat, ale nikdo neignoroval p\u0159\u00edmou ot\u00e1zku od Billa Kaulitze.<\/div>\n
„Jen se zd\u00e1\u0161 b\u00fdt… veselej\u0161\u00ed? V\u00edc ne\u017e obvykle?“<\/div>\n
„Pro m\u011b nen\u00ed okay b\u00fdt vesel\u00fd?“<\/div>\n
„Tak to nen\u00ed,“ \u0159ekl Andreas rychle a ustoupil. „Chci \u0159\u00edct… Bille, shov\u00edvavost nen\u00ed tv\u016fj obvykl\u00fd styl. A nikdy<\/em> nikoho nenech\u00e1v\u00e1\u0161, aby za tebe d\u011blal rozhodnut\u00ed. Co se d\u011bje?“<\/div>\n
„Je\u0161t\u011b je p\u0159\u00edli\u0161 brzy n\u011bco \u0159\u00edct,“ odpov\u011bd\u011bl Bill zamy\u0161len\u011b. „Ale je mo\u017en\u00e9, \u017ee v\u00edtr se m\u011bn\u00ed.“<\/div>\n
Andreas to v tomto bod\u011b vzdal, proto\u017ee si uv\u011bdomil, \u017ee Bill se rozhodl j\u00edt do ultra-mysteri\u00f3zn\u00edho re\u017eimu.<\/div>\n
\n

„Andy, kde je te\u010f Tom?“<\/p><\/div>\n

„Ehm…“ Andreas vyt\u00e1hl ven slo\u017eku a zalistoval v n\u00ed, dokud nena\u0161el kopii Tomova rozvrhu. „M\u00edstnost 134.“<\/div>\n
„D\u011bkuju ti.“ Bill se obr\u00e1til sm\u011brem do chodby, kterou obvykle nechodil v tuto denn\u00ed dobu.<\/div>\n
„Ty nejde\u0161 na hodinu?“<\/div>\n
„Od kdy je cokoliv z toho, co d\u011bl\u00e1m, tvoje starost?“<\/div>\n
Andreas sebou trhl. „Nen\u00ed.“<\/div>\n
„Spr\u00e1vn\u011b. Ale abych ukojil tvou zv\u011bdavost, budu t\u011b informovat, \u017ee bych se m\u011bl vr\u00e1tit do t\u0159\u00eddy je\u0161t\u011b p\u0159ed koncem hodiny.“ Ode\u0161el a nechal tak Andrease, aby na jejich hodinu zam\u00ed\u0159il s\u00e1m.<\/div>\n
U\u010ditel se zd\u00e1l b\u00fdt p\u0159ekvapen\u00fd, \u017ee vid\u00ed Andrease vstoupit bez Billa.<\/div>\n
„Pan Kaulitz dnes nep\u0159ijde?“<\/div>\n
„M\u00e1 n\u011bjakou z\u00e1le\u017eitost, o kterou se mus\u00ed postarat, jak v\u011b\u0159\u00edm. \u0158ekl, \u017ee se vr\u00e1t\u00ed pozd\u011bji.“<\/div>\n
„Aha, dob\u0159e. D\u011bkuji, Andreasi.“<\/div>\n
Andreas p\u0159ik\u00fdvl a posadil se, p\u0159em\u00fd\u0161leje, co se to d\u011bje s Billem.<\/div>\n
\n

* * * * *<\/p><\/div>\n

\n

Nebylo to proti pravidl\u016fm, p\u0159\u00e1telit se s lidmi mimo skupinu, dokonce od toho ani nebylo odrazov\u00e1no. Bill nebyl hloup\u00fd a v\u011bd\u011bl, \u017ee vztahy se \u0161irokou ve\u0159ejnost\u00ed by mohly p\u0159ij\u00edt vhod, i kdy\u017e je nem\u011bl osobn\u011b. Dokonce i vztahy osobn\u011bj\u0161\u00ed povahy by mohly b\u00fdt dovoleny, pokud by je Bill nejprve schv\u00e1lil. D\u00edky tomu se Tom st\u00e1le p\u0159\u00e1telil s Gustavem, kter\u00fd toho pln\u011b vyu\u017e\u00edval, aby o \u00b4Kaulitzovi\u00b4 zjistil v\u0161e, co mohl.<\/p><\/div>\n

„Tak\u017ee, jak\u00e9 to je?“ Zeptal se bez dechu, kdy\u017e st\u00e1li u sv\u00e9 lavice a \u010dekali na za\u010d\u00e1tek hodiny.<\/div>\n
„Jak\u00e9 je co?“<\/div>\n
„B\u00fdt s Kaulitzem!“<\/div>\n
Tom pokr\u010dil rameny.<\/div>\n
„Byli jste spolu, \u017ee?“<\/div>\n
„Jist\u011b. V\u010dera v noci jsem \u0161el k n\u011bmu dom\u016f.“<\/div>\n
„V\u00e1\u017en\u011b<\/em>?“<\/div>\n
„Jo. Nen\u00ed to zas tak velk\u00e1 v\u011bc, v\u00ed\u0161.“<\/div>\n
„Samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee je! Vid\u011bl jsi ho nah\u00e9ho?“<\/div>\n
„To je v\u0161e, nad \u010d\u00edm p\u0159em\u00fd\u0161l\u00ed\u0161, kdy\u017e mysl\u00ed\u0161 na Billa?“<\/div>\n
Gustav n\u00e1hle zbledl a sklopil o\u010di k podlaze. „N-ne, p\u0159em\u00fd\u0161l\u00edm o n\u011bm jako o moudr\u00e9m a kr\u00e1sn\u00e9m a p\u016fvabn\u00e9m v\u016fdci na\u0161\u00ed \u0161koly…“<\/div>\n
„O \u010dem<\/em> to mlu-“ Tom se zarazil, jakmile uc\u00edtil pa\u017ei, kter\u00e1 mu vklouzla kolem pasu. Oto\u010dil se a setkal se s Billov\u00fdma sametov\u011b hn\u011bd\u00fdma o\u010dima, jen n\u011bkolik centimetr\u016f od n\u011bj. „Aha. To v\u0161e vysv\u011btluje.“<\/div>\n
\n

Bill se usm\u00e1l. „Mluv\u00edte o mn\u011b?“<\/p><\/div>\n

„O p\u0159edstavov\u00e1n\u00ed si tebe nah\u00e9ho, z\u0159ejm\u011b.“<\/div>\n
„Rozko\u0161n\u00e9,“ odpov\u011bd\u011bl Bill p\u0159ez\u00edrav\u011b, zat\u00edmco Gustav hled\u011bl na Toma s hr\u016fzou v o\u010d\u00edch. „\u0158ekni sv\u00e9mu p\u0159\u00edteli, \u017ee to beru jako kompliment.“<\/div>\n
„Jak v\u00ed\u0161, \u017ee jsem to nebyl j\u00e1, kdo si to p\u0159edstavoval?“<\/div>\n
Bill se usm\u00e1l. „Jednodu\u0161e proto,“ zap\u0159edl a p\u0159itiskl sv\u00e9 t\u011blo k Tomovi. „\u017de ty to nepot\u0159ebuje\u0161.“<\/div>\n
Gustav vyt\u0159e\u0161til o\u010di.<\/div>\n
„Co\u017e je d\u016fvod, pro\u010d jsem si s tebou p\u0159i\u0161el promluvit. Minulou noc-„<\/div>\n
„Neu\u017eil sis to?“<\/div>\n
„Ach, u\u017eil. Bylo to naprosto \u00fa\u017easn\u00e9 a j\u00e1 ti chci d\u00e1t najevo sv\u00e9 uzn\u00e1n\u00ed.“<\/div>\n
Gustavovy o\u010di se je\u0161t\u011b v\u00edc roz\u0161\u00ed\u0159ily.<\/div>\n
„Jsem si jist\u00fd, \u017ee rozum\u00ed\u0161 t\u00e9 z\u00e1le\u017eitosti s Yoko. Je to nezbytn\u00e9. Ale z\u00edtra ve\u010der… no, mysl\u00edm, \u017ee m\u016f\u017eeme h\u00e1dat, s k\u00fdm budu cht\u00edt sd\u00edlet svou postel, ano?“<\/div>\n
Gustavovi poklesla \u010delist.<\/div>\n
Tom se u\u0161kl\u00edbl. „A kdy\u017e budu zanepr\u00e1zdn\u011bn\u00fd?“<\/div>\n
„Jsi?“<\/div>\n
„Ne.“<\/div>\n
„To jsem si myslel.“ Bill se usm\u00e1l a pol\u00edbil Toma na tv\u00e1\u0159. „Uvid\u00edme se tedy z\u00edtra.“<\/div>\n
\n

Gustav z\u00edral na Toma, jakmile Bill ode\u0161el. „Ty jsi s n\u00edm spal?“<\/p><\/div>\n

„Nic jsme ned\u011blali<\/em>.“<\/div>\n
„Tak mi to nep\u0159ipadalo.“ Gustav si povzdechl. „Ty mi kec\u00e1\u0161, Tome.“<\/div>\n
Tom obr\u00e1til o\u010di v sloup a posadil se, jakmile se objevil u\u010ditel a hodina za\u010dala.<\/div>\n
„Hej, Tome,“ za\u0161eptal Gustav a naklonil se. „Mysl\u00ed\u0161, \u017ee bych mohl… Nevadilo by ti, kdybych…“<\/div>\n
„Co?“<\/div>\n
Gustav se kousl do rtu, jako by si nebyl jist\u00fd, zda se m\u00e1 zeptat, ne\u017e to ze sebe v rychlosti vysypal. „Mohl bych ol\u00edznout tvou tv\u00e1\u0159? V\u0161ak v\u00ed\u0161, tam, kde t\u011b pol\u00edbil?“<\/div>\n
Tom na n\u011bj nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b z\u00edral. „Ehm, ne? Fuj?“<\/div>\n
Gustav se op\u0159el s povzdechem zklam\u00e1n\u00ed. „To nen\u00ed f\u00e9r, Tome. Ty m\u00e1\u0161 v\u0161echno to sladk\u00e9, \u0161\u0165avnat\u00e9 Kaulitzovo maso a ani se nerozd\u011bl\u00ed\u0161.“<\/div>\n
Tom poc\u00edtil n\u00e1val vzteku nad touto \u010derstvou vulgaritou a nebyl si jist\u00fd pro\u010d.<\/div>\n
„Ty m\u011b nikdy nep\u0159estane\u0161 znechucovat, Gustave,“ odsekl a po zbytek hodiny jej ignoroval.<\/p>\n

autor: Misa Sugar<\/strong><\/div>\n

p\u0159eklad: Zuzu<\/strong><\/div>\n
betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n
<\/p>\n

<\/strong> original<\/span><\/strong><\/a><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Misa Sugar Zm\u011bna v\u011btru Dal\u0161\u00ed den u ob\u011bda Tom zam\u00ed\u0159il na \u017eidli vedle Kayly jako den p\u0159edt\u00edm. Bill ho zastavil. „Ne, Tomi. Nyn\u00ed sed\u00ed\u0161 tady,“ uk\u00e1zal na \u017eidli po jeho levici. Kayla na Toma zaz\u00edrala v \u00fa\u017easu. „Z fialov\u00e9 na oran\u017eovou<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[634],"tags":[],"class_list":["post-2500","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-vicious"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2500","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=2500"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2500\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=2500"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=2500"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=2500"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}