{"id":2511,"date":"2015-11-01T15:00:00","date_gmt":"2015-11-01T14:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=2502"},"modified":"2015-11-01T15:00:00","modified_gmt":"2015-11-01T14:00:00","slug":"pohar-z-puli-prazdny-31","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2015\/11\/01\/pohar-z-puli-prazdny-31\/","title":{"rendered":"Poh\u00e1r z p\u016fli pr\u00e1zdn\u00fd 31."},"content":{"rendered":"
autor: SakuraUchihaHaruno13<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
Sly\u0161el pl\u00e1\u010d, srdceryvn\u00fd a v\u011b\u010dn\u00fd pl\u00e1\u010d, kter\u00fd mu nebyl ani zdaleka tak ciz\u00ed. Znal ho, znal ho a\u017e moc dob\u0159e na to, aby se mohl m\u00fdlit. P\u0159ed o\u010dima se mu zatm\u011blo, jakmile zpozoroval Toma le\u017e\u00edc\u00edho na zemi ve zkroucen\u00e9 pozici, \u0159vouc\u00edho v nesnesiteln\u00e9 agonii a pokryt\u00e9ho vlastn\u00ed krv\u00ed.<\/div>\n
A\u0165 cht\u011bl sebev\u00edc, nemohl se jakkoli hnout. Vn\u00edmal bratrovu bolest jako svou vlastn\u00ed. P\u0159i\u0161lo mu, \u017ee le\u017e\u00ed stejn\u011b jako on a p\u0159ij\u00edm\u00e1 na sv\u00e9m t\u011ble ka\u017ed\u00fd dal\u0161\u00ed \u00fader, po n\u011bm\u017e se jeho k\u016f\u017ee rozev\u00edrala a nech\u00e1vala vyt\u00e9kat krev ven.<\/div>\n
Nerozum\u011bl slov\u016fm, je\u017e se p\u0159es rozkousan\u00e9 rty linula z bratrov\u00fdch \u00fast. Vn\u00edmal slzy na jeho tv\u00e1\u0159\u00edch a p\u0159\u00e1l si, aby toho nikdy nebyl sv\u011bdkem. On s\u00e1m se zhroutil na zem pod tlakem t\u00e9 mu\u010div\u00e9 bolesti, ale nekrv\u00e1cel. Plakal pod t\u011bmi neskute\u010dn\u00fdmi muky, i kdy\u017e na jeho t\u011ble krom n\u011bkolika jizev podobn\u00fdch t\u011bm Tomov\u00fdm nebylo nic, co by sv\u011bd\u010dilo o jeho zran\u011bn\u00ed.<\/div>\n
„Dost!“ zak\u0159i\u010deli oba spole\u010dn\u011b, zat\u00edmco je spalovala neskute\u010dn\u00e1 bolest. A\u010d se oba sna\u017eili nechat zav\u0159en\u00e9 o\u010di, na krati\u010dk\u00fd okam\u017eik pohl\u00e9dli nad sebe, kde spat\u0159ili rusovlasou \u017eenu se z\u00e1\u0159\u00edc\u00edma zelen\u00fdma o\u010dima. Nedok\u00e1zali p\u0159esn\u011b \u0159\u00edct, co sv\u00edr\u00e1 v rukou, ale v\u011bd\u011bli, \u017ee je to jeden z prost\u0159edk\u016f vynalezen\u00fdch speci\u00e1ln\u011b pro p\u016fsoben\u00ed bolesti. V\u011bnovali je\u0161t\u011b pohled tomu druh\u00e9mu, ne\u017e na jejich t\u011bla dopadla posledn\u00ed smrt\u00edc\u00ed r\u00e1na.<\/div>\n
\n

V ten okam\u017eik se Bill, t\u0159esa se strachy, probudil na sv\u00e9m nemocni\u010dn\u00edm l\u016f\u017eku. O\u010di m\u011bl vykulen\u00e9, tenk\u00e1 l\u00e1tka se lepila na jeho zpocen\u00e9 t\u011blo a p\u0159er\u00fdvav\u011b d\u00fdchal.<\/p><\/div>\n

„Copak chlap\u010de?“ ozval se postar\u0161\u00ed p\u00e1n, kter\u00fd s n\u00edm sd\u00edlel pokoj. „Zd\u00e1lo se ti o tom \u00fato\u010dn\u00edkovi?“<\/div>\n
„O jak\u00e9m?“ nech\u00e1pal Bill.<\/div>\n
„Ten co t\u011b tu nav\u0161t\u00edvil,“ odv\u011btil, „ten co t\u011b post\u0159elil,“ p\u0159ipomn\u011bl.<\/div>\n
„On m\u011b post\u0159elil?“ hr\u00e1l blb\u00e9ho. I p\u0159es to, co mu Tom provedl, na n\u011bj necht\u011bl shodit v\u0161echnu vinu.<\/div>\n
„Minule jsi na n\u011bj \u0159val, \u017ee t\u011b st\u0159elil,“ m\u011bl s n\u00edm trp\u011blivost.<\/div>\n
„Byl jsem v \u0161oku,“ m\u00e1vl nad t\u00edm rukou. „Je\u0161t\u011b jsem si \u00fapln\u011b neuv\u011bdomil, co se stalo. Mo\u017en\u00e1 u toho byl, t\u0159eba to byl on, ale taky nemusel. Ty vzpom\u00ednky jsou zmaten\u00e9 a byl prvn\u00ed, kdo tu byl, nejsp\u00ed\u0161 jsem ho un\u00e1hlen\u011b obvinil.“<\/div>\n
„Nevypadal, \u017ee by s t\u00edm nesouhlasil,“ podotkl. „Dokonce se zd\u00e1lo, \u017ee to byl skute\u010dn\u011b on.“<\/div>\n
\n
„St\u0159\u00edleli po mn\u011b nebo po v\u00e1s?“ ohradil se vztekle. „M\u016f\u017eu ho obvinit nebo nemus\u00edm,“ \u0159ekl. „M\u016f\u017eu lh\u00e1t, nebo mluvit pravdu, stejn\u011b to bude jedno.“<\/div>\n
„Kdy\u017e bude na svobod\u011b, p\u016fjde po tob\u011b znovu, chlap\u010de,“ promlouval k n\u011bmu konej\u0161iv\u00fdm hlasem. „Nebude\u0161 v klidu, kdy\u017e bude\u0161 v\u011bd\u011bt, \u017ee u\u017e nikomu nebude moct ubl\u00ed\u017eit?“<\/div>\n
„Mohl byste to nechat b\u00fdt? Stejn\u011b tomu nerozum\u00edte!“ rozk\u0159ikl se. T\u011blem mu proudila bolest z p\u0159edchoz\u00edho snu, kterou se ale sna\u017eil nevn\u00edmat. Vylezl z postele a mermomoc\u00ed v sob\u011b dr\u017eel syknut\u00ed, kdy\u017e se postavil na st\u00e1le je\u0161t\u011b nezhojenou nohu.<\/div>\n
„Kam jde\u0161?“<\/div>\n
Bill neopov\u011bd\u011bl, kulhav\u00fdm krokem do\u0161el ke dve\u0159\u00edm, p\u0159i\u010dem\u017e se v mysli sna\u017eil napojit na Toma.<\/div>\n
Tome! Pomoc! Zdrh\u00e1m z nemocnice, pot\u0159ebuju, abys pro m\u011b p\u0159ijel k zadn\u00edmu vchodu! Nem\u00e1m moc \u010dasu, d\u011blej!<\/em><\/div>\n
Bille? Hrabe ti? Co to sakra d\u011bl\u00e1\u0161?<\/em> Bill byl v\u00edc ne\u017e p\u0159ekvapen, \u017ee se mu bratr ozval.<\/div>\n
M\u00e1me probl\u00e9m, vysv\u011btl\u00edm to pozd\u011bji, prost\u011b p\u0159ije\u010f!<\/em> Zabral za kliku a otev\u0159el vrzav\u00e9 dve\u0159e, opatrn\u011b se vy\u0161oural na chodbu, kde ob\u010das pro\u0161la n\u011bjak\u00e1 sestra, kter\u00e1 mu v\u011bnovala starostliv\u00fd pohled.<\/div>\n
\n

„Kde se tu d\u00e1 kou\u0159it?“ zeptal se, kdy\u017e se jej ptala, kam jde.<\/p><\/div>\n

Nespokojen\u011b svra\u0161tila obo\u010d\u00ed a neochotn\u011b ho navedla k zadn\u00edmu vchodu, kde byl men\u0161\u00ed pl\u00e1cek, kam chodili pacienti kou\u0159it. Slu\u0161n\u011b pod\u011bkoval a \u0161el sm\u011brem, kter\u00fd mu ur\u010dila.<\/div>\n
Kde jsi?<\/em> Do\u017eadoval se Bill odpov\u011bdi. Za chv\u00edli m\u011b budou hledat!<\/em><\/div>\n
Nem\u011bl jsi tolik sp\u011bchat!<\/em> Pok\u00e1ral ho Tom. Do patn\u00e1cti minut jsem tam.<\/em><\/div>\n
Do deseti,<\/em> smlouval opatrn\u011b Bill.<\/div>\n
Chce\u0161, abych se n\u011bkde vyboural?<\/em><\/div>\n
Chci, aby tu hned byl!<\/em><\/div>\n
Ty jsi p\u011bkn\u011b rozmazlen\u00fd,<\/em> neodpustil si trpkou pozn\u00e1mkou.<\/div>\n
M\u011b denn\u011b nebili do krve,<\/em> uklouzlo mu.<\/div>\n
Co\u017ee?!<\/em> Nech\u00e1pal najednou Tom.<\/div>\n
Omlouv\u00e1m se,<\/em> za\u010dal opatrn\u011b Bill. Nikdy jsi o sob\u011b moc nemluvil, nevysv\u011btlil jsi mi to mno\u017estv\u00ed jizev, ne\u0159ekl jsi mi o t\u00fd zelenook\u00fd \u017eensk\u00fd, musel jsem si na to p\u0159ij\u00edt s\u00e1m. Je mi to l\u00edto,<\/em> povzdechl si. Nem\u011blo se to st\u00e1t tob\u011b, m\u011bl jsem to b\u00fdt j\u00e1.<\/em><\/div>\n
Takhle neuva\u017euj!<\/em> Ok\u0159ikl ho okam\u017eit\u011b Tom. Jak to v\u016fbec v\u00ed\u0161?<\/em><\/div>\n
Sny, o<\/em>dv\u011btil jednodu\u0161e. Nikdy jsem si neuv\u011bdomil, jak t\u011b\u017ek\u00fd \u017eivot jsi musel m\u00edt. V\u00edm, \u017ee jsi po m\u011b nevyst\u0159elil \u00famysln\u011b, rozum\u00edm tomu.<\/em><\/div>\n
\u010cemu?<\/em><\/div>\n
Miluju t\u011b,<\/em> za\u0161eptal tichounce.<\/p>\n

V srdci c\u00edtil nap\u011bt\u00ed, jako by m\u011blo ka\u017edou chv\u00edli explodovat. \u010c\u00edm v\u00edc se zab\u00fdval sv\u00fdmi p\u0159edchoz\u00edmi sny a my\u0161lenkami, t\u00edm v\u00edc si to v\u0161echno uv\u011bdomoval. Jeho srdce celou tu dobu znalo pravdu, v\u011bd\u011bl, jak by se m\u011bl chovat d\u00e1l, jenom to neust\u00e1le potla\u010doval. Za\u017eil uv\u011bdom\u011bn\u00ed, jeho\u017e ve sv\u00e9m \u017eivot\u011b dos\u00e1hne jen m\u00e1lokdo. Dal si to v\u0161echno dohromady. V srdci c\u00edtil, \u017ee je to pravda. Mysl mu znovu uk\u00e1zala, jak byli rozd\u011blen\u00ed, d\u00e1le se v\u011bnoval v\u0161em jizv\u00e1m na jeho t\u011ble, jejich\u017e zdroj si uv\u011bdomil b\u011bhem posledn\u00edch n\u011bkolika minut. Vid\u011bl tu \u017eenu, j\u00ed\u017e Tom naz\u00fdval Amali\u00ed. Nechal svou mysl, aby mu d\u00e1le uk\u00e1zala zbytek. Vid\u011bl Toma, jak sv\u00edr\u00e1 svou nefunk\u010dn\u00ed zbra\u0148 a s jistotou, \u017ee nevyst\u0159el\u00ed, m\u00ed\u0159\u00ed na n\u011bj. Sledoval tolik sc\u00e9n, kdy byl Tom bit, poni\u017eov\u00e1n a t\u00fdr\u00e1n. Vid\u011bl tu nen\u00e1vist v t\u011bch zelen\u00fdch o\u010d\u00edch a d\u011btskou nevinnost v t\u011bch medov\u011b zlat\u00fdch. Cht\u011bl si n\u00e1hle nad\u00e1vat za to, jak mohl b\u00fdt celou dobu tak nev\u0161\u00edmav\u00fd ke v\u0161emu, co se kolem n\u011bj d\u011blo. V mysli pokra\u010doval d\u00e1l a byl sv\u011bdkem \u010d\u00e1st\u00ed Tomova \u017eivota, vid\u011bl ty kr\u00e1de\u017ee a vra\u017edy, jich\u017e byl Tom sv\u011bdkem. Vn\u00edmal, jak byl nucen se toho \u00fa\u010dastnit a litoval, \u017ee nezas\u00e1hl d\u0159\u00edv. A\u017e te\u010f si vybavil v\u0161echny vzpom\u00ednky sv\u00e9ho dvoj\u010dete a do\u0161lo mu, \u017ee na n\u011bj ani nem\u016f\u017ee b\u00fdt na\u0161tvan\u00fd.<\/div>\n

\n

Cel\u00e9 to bylo, jako by Tom povolil n\u011bjakou p\u00e1\u010dku a v\u0161echny jeho vzpom\u00ednky a zku\u0161enosti p\u0159etekly k Billovi. V\u011bd\u011bl toho najednou tolik, \u017ee ho rozbolela hlava. Tolik bolesti a utrpen\u00ed, jemu\u017e se on vyhnul, zaplavilo jeho mysl a on u\u017e jenom cht\u011bl, aby mu Tom odpustil jeho celo\u017eivotn\u00ed nev\u0161\u00edmavost a naivitu.<\/p><\/div>\n

Nejrad\u0161i by se hanbou propadl do zem\u011b, kdy\u017e si uv\u011bdomil, co cel\u00fd \u017eivot \u0159e\u0161il on a s \u010d\u00edm se musel pot\u00fdkat jeho bratr. To uv\u011bdom\u011bn\u00ed, \u017ee on m\u011bl v\u0161echno, zat\u00edmco Tom nem\u011bl skoro ani co j\u00edst, jej \u00fapln\u011b dorazilo. Sv\u00fdm sklen\u00fdm pohledem zaregistroval nov\u011b p\u0159ij\u00ed\u017ed\u011bj\u00edc\u00ed auto, a kdy\u017e z n\u011bj vystoupil Tom, aby o sob\u011b dal v\u011bd\u011bt, Bill se k n\u011bmu rozeb\u011bhl a so\u010dil mu kolem krku. V tu chv\u00edli \u00fapln\u011b zapomn\u011bl na bolest sv\u00e9 nohy nebo na cokoli jin\u00e9ho. M\u011bl u sebe Toma, co bylo to jedin\u00e9, co jej moment\u00e1ln\u011b zaj\u00edmalo. Dr\u017eel se ho jako kl\u00ed\u0161t\u011b s nosem zabo\u0159en\u00fdm hluboko do jeho mikiny, z n\u00ed\u017e s\u00e1lala jeho osobit\u00e1 v\u016fn\u011b sm\u00edchan\u00e1 s cigaretov\u00fdm kou\u0159em. Nem\u011bl v pl\u00e1nu se jej pustit, jakmile si osv\u011b\u017eil, jak\u00e9 je b\u00fdt v t\u00e9 p\u0159\u00edjemn\u00e9 h\u0159ejiv\u00e9 n\u00e1ru\u010di, kter\u00e1 tu pro n\u011bj byla, i kdy\u017e by ji Tom ur\u010dit\u011b pot\u0159eboval v\u00edc.<\/div>\n
\n

„Omlouv\u00e1m,“ zamumlal nesrozumiteln\u011b Bill do jeho mikiny a nechal slzy st\u00e9kat po tv\u00e1\u0159\u00edch, jak se jim zacht\u011blo. „Odpus\u0165 mi!“ Billovo srdce pln\u00e9 neslu\u010diteln\u00fdch emoc\u00ed se rozt\u0159\u00ed\u0161tilo v n\u00e1hl\u00e9m v\u011bd\u011bn\u00ed. Vytryskly z n\u011bj v\u0161echny d\u00e1vno skr\u00fdvan\u00e9 pocity, v\u0161echna pravda, bolest i radost n\u00e1hle vyplynuly na povrch a on nad nimi nem\u011bl jakoukoli kontrolu. Plakal v Tomov\u011b n\u00e1ru\u010d\u00ed, zat\u00edmco jeho srdce v jeden moment krv\u00e1celo a v druh\u00fd se zase \u0161\u0165astn\u00fdmi vzpom\u00ednkami slepovalo k sob\u011b. Nerozum\u011bl s\u00e1m sob\u011b, ale v\u011bd\u011bl, \u017ee cel\u00fd \u017eivot byl v\u016fl, kdy\u017e nechal sv\u00e9ho bratra tak trp\u011bt.<\/p><\/div>\n

\n

Tom se neptal, jak\u00fd druh anestetik mu v nemocnici dali. V\u011bd\u011bl, \u017ee by mu to stejn\u011b Bill nebyl schopn\u00fd \u0159\u00edct. M\u00edsto toho si sv\u00e9ho milovan\u00e9ho \u010dernovlas\u00e9ho bratra p\u0159it\u00e1hl k sob\u011b bl\u00ed\u017e a hlavu si op\u0159el o jeho rameno. C\u00edtil jeho neust\u00e1l\u00e9 chv\u011bn\u00ed i vzlyk\u00e1n\u00ed, sly\u0161el nesrozumiteln\u00e9 muml\u00e1n\u00ed i t\u011b\u017ek\u00e9 vzdechy a v\u011bd\u011bl, \u017ee skute\u010dn\u011b nechce v\u011bd\u011bt, co mu v t\u00e9 nemocnici dali.<\/p><\/div>\n

Samoz\u0159ejm\u011b v\u011bd\u011bl, \u017ee za to m\u016f\u017ee s\u00e1m, ale kdyby mu ty my\u0161lenky neposlal, nejsp\u00ed\u0161 by s n\u00edm u\u017e nikdy necht\u011bl m\u00edt nic spole\u010dn\u00e9ho. Takhle mu uk\u00e1zal sv\u016fj \u017eivot a dal mu na v\u00fdb\u011br. Mohl ho soudit, jeliko\u017e u\u017e kone\u010dn\u011b znal pravdu. Mohl se rozhodnout na z\u00e1klad\u011b pravdy, ne domn\u011bnek.<\/div>\n
„Tome,“ zast\u00e9nal jeho jm\u00e9no, kdy\u017e se mu u\u017e post\u00e9 v hlav\u011b objevil obraz do krve zbit\u00e9ho Toma. Vid\u011bl, jak Tom rostl, jak se vyv\u00edjel a jak ty r\u00e1ny byly \u010d\u00edm d\u00e1l krut\u011bj\u0161\u00ed. „Tome!“<\/div>\n
„Ne\u0159\u00edkej, \u017ee bys to cht\u011bl b\u00fdt ty,“ promluvil k n\u011bmu tichounce. „Oba v\u00edme, \u017ee bys to nedal.“<\/div>\n
„Tome!“ Mezi jeho vzlyky se formulovala v\u011bta, kter\u00e1 ve v\u00fdsledku stejn\u011b ned\u00e1vala \u017e\u00e1dn\u00fd smysl. Jedin\u00e9, co skute\u010dn\u011b neslo n\u011bjak\u00fd v\u00fdznam, bylo jeho jm\u00e9no.<\/div>\n
\n

„Pojedeme,“ navrhl Tom. „Do Berl\u00edna a pak kamkoli jinam,“ v\u011bnoval mu up\u0159\u00edmn\u00fd \u00fasm\u011bv.<\/p><\/div>\n

Bill ho ani moc nevn\u00edmal, skoro ani nepost\u0159ehl, jak se ve sv\u00e9 nemocni\u010dn\u00ed ko\u0161ilce dostal na zadn\u00ed sedadlo auta, j\u00edm\u017e Tom p\u0159ijel. Celou dobu si p\u0159ipadal jako ve snu, samoz\u0159ejm\u011b a\u017e do doby, kdy skute\u010dn\u011b usnul.<\/div>\n
Tom se nad t\u00edm jenom pousm\u00e1l a zm\u011bnil tok my\u0161lenek, kter\u00e9 mu pos\u00edlal do mysli. Nechal u\u017e sv\u016fj \u017eivot b\u00fdt a m\u00edsto toho jej naplnil nad\u011bj\u00ed na jejich spole\u010dn\u00fd \u017eivot pln\u00fd kr\u00e1sn\u00fdch chvil. Tentokr\u00e1t u\u017e bez lhan\u00ed a zatajov\u00e1n\u00ed. Cht\u011bl, aby jejich vztah st\u00e1l na pevn\u00e9m z\u00e1klad\u011b up\u0159\u00edmnosti. Nav\u00edc museli je\u0161t\u011b jeden druh\u00e9ho dostate\u010dn\u011b poznat, na co\u017e se Tom skute\u010dn\u011b t\u011b\u0161il. Necht\u011bl u\u017e \u017e\u00e1dn\u00e9 probl\u00e9my nebo nejistotu, cht\u011bl se Billovi skute\u010dn\u011b cel\u00fd oddat.<\/div>\n
\n

***<\/p><\/div>\n

\n

D\u00e9lka Amaliina trestu z\u00e1visela na tom, zda poskytne n\u011bjak\u00e9 u\u017eite\u010dn\u00e9 informace. Te\u010f se mohla jenom modlit, aby v\u0161echny slo\u017eky z\u016fstaly na sv\u00e9m m\u00edst\u011b zam\u010den\u00e9 v jej\u00edm stolku.<\/p><\/div>\n

Modlitba v\u017edy p\u0159in\u00e1\u0161\u00ed spravedlnost, ale jen t\u011bm, kte\u0159\u00ed si ji zaslou\u017e\u00ed.<\/em><\/div>\n
V neudr\u017eovan\u00e9 \u010dtvrti se to za\u010d\u00ednalo hem\u017eit policisty, v\u0161ichni na sob\u011b m\u011bli nepr\u016fst\u0159eln\u00e9 vesty, jimi\u017e se m\u011bli chr\u00e1nit, kdyby tam je\u0161t\u011b na n\u011bkoho natrefili. Amalia jim podala podrobn\u00fd popis ulic, domu, jeho chodeb i m\u00edstnost\u00ed. \u0158\u00eddili se jej\u00edmi pokyny a pokra\u010dovali mezi polorozpadl\u00fdmi barabiznami, aby se dostali k c\u00edli.<\/div>\n
Velitel nemohl \u0159\u00edct, \u017ee by v\u011b\u0159il jej\u00edm slov\u016fm, ale z\u00e1rove\u0148 od n\u00ed \u010dekal i trochu up\u0159\u00edmnosti. Nemusela ho takhle podv\u00e9st a pl\u00fdtvat tak \u010das jeho i ostatn\u00edch policist\u016f.<\/div>\n
P\u0159ed sebou m\u011bli jenom vyho\u0159el\u00fd d\u016fm, kter\u00fd nejevil \u017e\u00e1dn\u00e9 zn\u00e1mky po d\u016fkazech. Pro jistotu ho cel\u00fd pro\u0161li a jedin\u00e9, co na\u0161li, byly jenom dva spojen\u00e9 p\u0159\u00edv\u011b\u0161ky, kter\u00e9 dohromady d\u00e1valy datum a \u010dasy narozen\u00ed.<\/div>\n
Velitel nespokojen\u011b proto\u010dil o\u010dima, kdy\u017e si uv\u011bdomil, \u017ee mu ta \u017eensk\u00e1 te\u010f bude vypr\u00e1v\u011bt, jak to v\u0161echno ud\u011blaly ty d\u011bti, aby po sob\u011b zahladily stopy. Na tohle v\u00e1\u017en\u011b nem\u011bl n\u00e1ladu, ale byla to jeho pr\u00e1ce, tak\u017ee se za n\u00ed musel vr\u00e1tit. \u0158ekl j\u00ed, \u017ee nena\u0161li nic z toho, co jim slibovala, proto se sn\u00ed\u017een\u00ed trestu nekon\u00e1. Uk\u00e1zal j\u00ed tu jedinou v\u011bc, kter\u00e1 tam byla, a zarazil ji, kdy\u017e cht\u011bla vzn\u00e9st dal\u0161\u00ed obvin\u011bn\u00ed. M\u011bl toho u\u017e pln\u00e9 zuby. Jednodu\u0161e ji nechal odv\u00e9st do cely a modlil se, aby ji u\u017e nikdy nemusel spat\u0159it. Pro n\u011bj to byla jedna z dal\u0161\u00ed prolhan\u00fdch krys, kter\u00e9 za sv\u016fj \u017eivot mus\u00ed potkat.<\/div>\n
\n

autor: SakuraUchihaHaruno13<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: SakuraUchihaHaruno13 Sly\u0161el pl\u00e1\u010d, srdceryvn\u00fd a v\u011b\u010dn\u00fd pl\u00e1\u010d, kter\u00fd mu nebyl ani zdaleka tak ciz\u00ed. Znal ho, znal ho a\u017e moc dob\u0159e na to, aby se mohl m\u00fdlit. P\u0159ed o\u010dima se mu zatm\u011blo, jakmile zpozoroval Toma le\u017e\u00edc\u00edho na zemi ve zkroucen\u00e9 pozici,<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[614],"tags":[],"class_list":["post-2511","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-pohar-z-puli-prazdny"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2511","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=2511"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2511\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=2511"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=2511"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=2511"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}