{"id":2525,"date":"2015-10-27T15:00:00","date_gmt":"2015-10-27T14:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=2516"},"modified":"2015-10-27T15:00:00","modified_gmt":"2015-10-27T14:00:00","slug":"my-bodyguard-9","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2015\/10\/27\/my-bodyguard-9\/","title":{"rendered":"My bodyguard 9."},"content":{"rendered":"
autor: Muck\u00e1tko :o*<\/p>\n

<\/strong> Ahojte! Jen kr\u00e1tce na vysv\u011btlenou – pokud jste o\u010dek\u00e1vali, \u017ee se Bill s Tomem potkaj\u00ed hned v prvn\u00edm d\u00edle, padnou si kolem krku d\u00edky nehynouc\u00ed l\u00e1sce na prvn\u00ed pohled, vy\u0159e\u0161\u00ed na sv\u00e9 spole\u010dn\u00e9 rovn\u00e9 cest\u011b p\u00e1r hrbol\u016f a kli\u010dek a budou spolu \u017e\u00edt \u0161\u0165astn\u011b a\u017e do smrti, pak \u010dtete nespr\u00e1vnou pov\u00eddku od nespr\u00e1vn\u00e9 autorky, proto\u017ee u\u017e te\u010f v\u00e1m prozrad\u00edm, \u017ee pokud \u010dek\u00e1te, \u017ee Billa s Tomem \u0161oupnu na n\u011bjak\u00e9 tajn\u00e9 m\u00edste\u010dko daleko od civilizace, kde budou spole\u010dn\u011b denn\u011b prov\u00e1d\u011bt sexu\u00e1ln\u00ed hr\u00e1tky bez mo\u017enosti \u00faniku, tak jste na \u0161patn\u00e9 adrese. M<\/em> :o*<\/div>\n

<\/div>\n
<\/em><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/em><\/strong><\/div>\n
<\/em><\/strong><\/div>\n
Tich\u00e9 sbohem<\/em><\/strong><\/div>\n
\n

Tom se nach\u00e1zel v t\u00e9 \u010d\u00e1sti sv\u00e9ho pokoje, kter\u00fd se dal nazvat ob\u00fdvac\u00edm. Sed\u011bl u velk\u00e9ho kulat\u00e9ho stolu s lakovan\u00fdm povrchem, ke kter\u00e9mu se po chv\u00edli za\u010dala lepit jeho nehybn\u00e1 p\u0159edlokt\u00ed. St\u00e1la p\u0159ed n\u00edm polopr\u00e1zdn\u00e1 skleni\u010dka s alkoholem, kter\u00fd na\u0161el v minibaru, ale nevzpom\u00ednal si, \u017ee by n\u011bco podobn\u00e9ho pil. Nevybavoval si ani n\u00e1zev na nen\u00e1padn\u00e9 etiket\u011b l\u00e1hve. Dr\u017eel v prstech sklen\u011bn\u00fd hladk\u00fd povrch n\u00e1doby a bez\u00fa\u010deln\u011b ji posouval po stole ve stop\u00e1ch nesmysln\u00fdch obrazc\u016f, nebo si ji jen pohazoval v dlan\u00edch zleva doprava a zprava doleva. Tich\u00e1 t\u00ed\u017eiv\u00e1 atmosf\u00e9ra pr\u00e1zdn\u00e9ho pokoje jen p\u0159i\u017eivovala Tomovu nastupuj\u00edc\u00ed depresi a t\u00edhu toho, co se kolem n\u011bj d\u011blo.<\/p><\/div>\n

Sed\u011bl tak od t\u00e9 doby, co se vr\u00e1tili ze stanice. Bylo to sotva p\u00e1r des\u00edtek minut, ale p\u0159esto se \u010das t\u00e1hl jako dlouh\u00e9 roky.<\/div>\n
David se po p\u0159\u00edjezdu beze slova zav\u0159el v pokoji a od t\u00e9 doby se neuk\u00e1zal. Na jednu stranu si Tom opravdu p\u0159\u00e1l, aby si sbalil v\u011bci, odhl\u00e1sil se z hotelu a odjel bez rozlou\u010den\u00ed, proto\u017ee si na tohle Tom p\u0159\u00edli\u0161 nepotrp\u011bl. Neum\u011bl tyhle situace zvl\u00e1dat a opravdu se d\u011bsil okam\u017eiku, kdy se David objev\u00ed ve dve\u0159\u00edch, \u017ee u\u017e mus\u00ed jet, proto\u017ee letadlo mu brzy startuje, a m\u011bl by j\u00edt, aby ho nezme\u0161kal.<\/div>\n
Odlepil prav\u00e9 p\u0159edlokt\u00ed od stolu a vypil zbytek tekutiny, kter\u00e1 v pokojov\u00e9 teplot\u011b pomalu teplala. Tom ani nebyl schopn\u00fd zaregistrovat chu\u0165, nebo za\u010d\u00edt vn\u00edmat a akceptovat fakt, \u017ee jeho t\u011blo p\u0159ij\u00edm\u00e1 n\u011bjakou d\u00e1vku alkoholu, kter\u00e1 by v jeho krevn\u00edm ob\u011bhu m\u011bla kone\u010dn\u011b za\u010d\u00edt zp\u016fsobovat n\u011bjakou reakci, kterou by pozd\u011bji mohl omluvit sv\u00fdm ne zrovna st\u0159\u00edzliv\u00fdm stavem, aby se nemusel c\u00edtit \u0161patn\u011b kv\u016fli ni\u010demu, co \u0159ekne nebo ud\u011bl\u00e1.<\/div>\n
\n

Ponurou n\u00e1ladu protnulo cvaknut\u00ed dve\u0159\u00ed, ani\u017e by mu p\u0159edch\u00e1zelo n\u011bjak\u00e9 klep\u00e1n\u00ed. David ve\u0161el v\u00e1hav\u011b do m\u00edstnosti a rozhl\u00e9dl se, aby pohledem na\u0161el sv\u00e9ho sv\u011b\u0159ence. P\u0159\u00edli\u0161 nad\u0161en\u00fd nebyl, kdy\u017e ho na\u0161el sed\u011bt sklesl\u00e9ho u stolu z\u00edraj\u00edc\u00edho do pr\u00e1zdn\u00e9 skleni\u010dky, na jej\u00edm\u017e dn\u011b se nejsp\u00ed\u0161 sna\u017eil naj\u00edt odpov\u011bdi na sv\u00e9 ot\u00e1zky nebo minim\u00e1ln\u011b n\u011bjak\u00e9 \u0159e\u0161en\u00ed. Otcovsk\u00e9 a mana\u017eersk\u00e9 chov\u00e1n\u00ed v sob\u011b David ani v t\u00e9hle situaci nemohl potla\u010dit. Prvn\u00ed reakce, kter\u00e1 by za norm\u00e1ln\u00edch okolnost\u00ed p\u0159i\u0161la t\u00e9m\u011b\u0159 okam\u017eit\u011b, by bylo vytrhnut\u00ed skleni\u010dky z Tomovy ruky a n\u00e1sledn\u00e9 k\u00e1z\u00e1n\u00ed, pro\u010d se bezd\u016fvodn\u011b nal\u00edv\u00e1 uprost\u0159ed dne. M\u00edsto toho ale p\u0159e\u0161el kousek pokoje a posadil se na \u017eidli rovnou vedle Toma, kter\u00fd ani nezvedl pohled.<\/p><\/div>\n

„M\u016f\u017eu se p\u0159idat?“ zeptal se opatrn\u011b a hodil hlavou ke skleni\u010dce. Tom p\u0159ik\u00fdvl a vstal od stolu. Vyt\u00e1hl fla\u0161ku z minibaru, proto\u017ee te\u010f na ni budou u\u017e dva, a z vitr\u00edny vyt\u00e1hl druhou skleni\u010dku. Oboj\u00ed postavil p\u0159ed Davida a z vysoka dopadl zp\u011bt na zah\u0159\u00e1tou \u017eidli. Vr\u00e1til se do t\u00e9 sam\u00e9 pozice jako p\u0159edt\u00edm, \u017ee by nikdo nepoznal, \u017ee byl p\u0159ed chv\u00edl\u00ed na nohou. David si povzdychl a ujal se nal\u00e9v\u00e1n\u00ed. Naplnil ob\u011b skleni\u010dky p\u0159im\u011b\u0159enou d\u00e1vkou a \u010dekal, a\u017e Tom pozvedne tu svoji, aby si p\u0159i\u0165ukli, ale jen co jeho prsty sev\u0159ely sklo, ve\u0161ker\u00fd obsah p\u0159ist\u00e1l v Tomov\u00fdch \u00fastech a krkem sklouzl do \u017ealudku. David tedy ruku st\u00e1hl a ze sv\u00e9 d\u00e1vky jen upil.<\/div>\n
<\/div>\n
\n
„Kdy ti to let\u00ed?“ zachrapt\u011bl Tom.<\/div>\n
„Z\u00edtra dopoledne o p\u016fl des\u00e1t\u00e9, ale z Frankfurtu, tak\u017ee se je\u0161t\u011b budu muset nejd\u0159\u00edv dopravit tam.“<\/div>\n
„Perfektn\u00ed,“ zamumlal Tom a dolil si. Z jeho hlasu ne\u0161lo \u00fapln\u011b rozeznat, co v sob\u011b zrovna te\u010f pro\u017e\u00edv\u00e1, ale David mohl \u0159\u00edct, \u017ee nic kladn\u00e9ho to nen\u00ed.<\/div>\n
„Volal jsem Peterovi. Zru\u0161il jsem po telefonu v\u0161echno, co bylo napl\u00e1novan\u00e9. A\u017e na dv\u011b akce, kter\u00e9 jsme m\u011bli napl\u00e1novan\u00e9 na poz\u00edt\u0159\u00ed, \u0161lo v\u0161echno zru\u0161it bez pokut.“<\/div>\n
„To je fuk,“ odfrkl si Tom.<\/div>\n
„Tome, pros\u00edm, nebu\u010f takovej.“<\/div>\n
„Jakej takovej?“ zvedl k n\u011bmu Tom pohled.<\/div>\n
„Jako \u017ee nen\u00e1vid\u00ed\u0161 cel\u00fd sv\u011bt.“<\/div>\n
„To nen\u00ed ‚jako \u017ee‘, to tak opravdu je,“ upozornil Tom mana\u017eera.<\/div>\n
„Fajn. Je to tak a j\u00e1 to ch\u00e1pu, ale nechci str\u00e1vit posledn\u00edch p\u00e1r hodin, kter\u00e9 m\u00e1me p\u0159ed sebou, h\u00e1dkami s tebou, na to fakt nem\u00e1m,“ pronesl mu\u017e krotce.<\/div>\n
„Mo\u017en\u00e1 by sis m\u011bl j\u00edt balit kufry a vyu\u017e\u00edt tak \u010das n\u011bjak efektivn\u011bji.“<\/div>\n
„Nev\u00edm, o \u017e\u00e1dn\u00e9m m\u00edst\u011b, na kter\u00e9m bych te\u010f byl rad\u011bji,“ zavrt\u011bl David hlavou.<\/div>\n
„Ale pros\u00edm t\u011b! U\u0161et\u0159i m\u011b t\u00e9 sentimentality, v\u00ed\u0161, \u017ee tohle se mnou nic ned\u011bl\u00e1,“ vysko\u010dil mlad\u00fd mu\u017e na nohy a p\u0159e\u0161el k oknu i se svoj\u00ed skleni\u010dkou.<\/div>\n
„Tome, j\u00e1 se opravdu sna\u017e\u00edm…“<\/div>\n
„O co? No o co?“ utrhl se Tom na mana\u017eera. David zav\u0159el \u00fasta a sto\u010dil pohled k zemi. Tom si posm\u011b\u0161n\u011b odfrkl a zad\u00edval se p\u0159es dlouh\u00e9 z\u00e1clony z okna ven, ani\u017e by o\u010dek\u00e1val, \u017ee z mana\u017eerov\u00fdch \u00fast nakonec vyjde n\u011bco smyslupln\u00e9ho, proto\u017ee v\u00fdraz v jeho tv\u00e1\u0159i p\u0159ipom\u00ednal por\u00e1\u017eku a kapitulaci, ne\u017e snahu s Tomem bojovat.<\/div>\n
\n

„Zatracen\u011b se sna\u017e\u00edm vymyslet n\u011bco, co by v\u0161echno tohle ud\u011blalo snaz\u0161\u00ed!“ promluvil David hlubok\u00fdm v\u00e1\u017en\u00fdm hlasem.<\/p><\/div>\n

„Copak to nech\u00e1pe\u0161? Nedoch\u00e1z\u00ed ti to? Nen\u00ed tu nic, co by cel\u00e9 tohle ud\u011blalo snaz\u0161\u00ed,“ obo\u0159il se Tom na mu\u017ee u stolu. Byla to nesmysln\u00e1 hloup\u00e1 v\u00fdm\u011bna n\u00e1zor\u016f, kter\u00e1 je oba jen ob\u00edrala o drahocenn\u00fd \u010das, a oba to dob\u0159e v\u011bd\u011bli. Oba v\u011bd\u011bli, o co v tu chv\u00edli jde. Pro\u010d je Tom najednou tak v\u00fdbu\u0161n\u00fd, pro\u010d v ka\u017ed\u00e9m slov\u011b hled\u00e1 z\u00e1minku pro za\u010d\u00e1tek h\u00e1dky.<\/div>\n
Byla to zoufalost.<\/div>\n
Bylo to v\u011bdom\u00ed, \u017ee jim zb\u00fdv\u00e1 posledn\u00edch n\u011bkolik hodin, kter\u00e9 budou moct str\u00e1vit spole\u010dn\u011b, a\u0165 u\u017e jako p\u0159\u00e1tel\u00e9, kolegov\u00e9, nebo n\u00e1hradn\u00ed p\u0159\u00edbuzn\u00ed. Tom se necht\u011bl h\u00e1dat. Necht\u011bl na Davida k\u0159i\u010det, ale ka\u017ed\u00e9 zl\u00e9 slovo bylo pro n\u011bj v ten moment lep\u0161\u00ed. Rad\u011bji bude Davidovi po zbytek noci nad\u00e1vat, ne\u017e aby opravdu musel vyslovit to proklet\u00e9 slov\u00ed\u010dko „Sbohem“. Ne na vid\u011bnou, ne na shledanou, ne brzy se uvid\u00edme, proto\u017ee v\u0161echna tahle rozlou\u010den\u00ed v sob\u011b skr\u00fdvala p\u0159\u00edslib, \u017ee se znovu uvid\u00ed nebo usly\u0161\u00ed, ale v jejich situaci jim nikdo nemohl zaru\u010dit, \u017ee se n\u011bco nepokaz\u00ed.<\/div>\n
\n

„Takhle to te\u010f bude? Rozlou\u010d\u00edme se t\u00edm, \u017ee po sob\u011b budeme \u0161t\u011bkat jako psi?“ zv\u00fd\u0161il David hlas. Doufal, \u017ee se poh\u00e1daj\u00ed, mo\u017en\u00e1 i porvou, ale pak se uklidn\u00ed a dojde jim ob\u011bma, \u017ee cel\u00e1 tahle situace mezi nimi je sm\u011b\u0161n\u00e1.<\/p><\/div>\n

„Pro\u010d prost\u011b nejde\u0161 na pokoj a nepo\u010dk\u00e1\u0161 do odjezdu tam? K \u010demu jsi platn\u00fd tady? K ni\u010demu.“<\/div>\n
„P\u0159esta\u0148, Tome!“ zak\u0159i\u010del David, nedbaje na to, zda jeho k\u0159ik usly\u0161\u00ed n\u011bkdo ve vedlej\u0161\u00edm pokoji nebo na chodb\u011b. „\u0158ekni to posran\u00e9 slovo a v\u0161echno bude jinak!“<\/div>\n
„Nev\u00edm, o \u010dem mluv\u00ed\u0161.“<\/div>\n
„Ale ano a moc dob\u0159e to v\u00ed\u0161! \u0158ekni, \u017ee nechce\u0161, abych odlet\u011bl. \u0158ekni, abych z\u016fstal, a j\u00e1 z\u016fstanu,“ za\u00fato\u010dil mana\u017eer p\u0159esn\u011b tam, kde to Toma nejv\u00edce bolelo.<\/div>\n
„Ty ses \u00fapln\u011b zbl\u00e1znil,“ zachechtal se Tom, sna\u017ee se velmi chab\u011b skr\u00fdt strach a nejistotu za povrchn\u00ed sm\u00edch.<\/div>\n
„Ne, nezbl\u00e1znil, jen m\u00e1m o\u010di a vid\u00edm, co se s tebou d\u011bje. M\u00e1\u0161 strach! Dote\u010f jsi m\u011bl v\u017edycky n\u011bkoho, na koho ses mohl obr\u00e1tit a odte\u010f bude\u0161 na v\u0161echno s\u00e1m. V\u00ed\u0161, \u017ee nebudu ani pobl\u00ed\u017e, abych mohl pomoct nebo zachr\u00e1nit tv\u016fj zadek. Nebude tu nikdo. \u017d\u00e1dn\u00fd pevn\u00fd bod, na kter\u00fd by ses mohl spolehnout. Mysl\u00ed\u0161, \u017ee to na tob\u011b nevid\u00edm? Mysl\u00ed\u0161, \u017ee za ty posran\u00fd roky, co jsem ti p\u0159\u00edtelem, mana\u017eerem a skoro otcem jsem t\u011b nestihl poznat skrz na skrz? M\u016f\u017ee\u0161 si hr\u00e1t na dosp\u011bl\u00e9ho, sebev\u011bdom\u00e9ho a suver\u00e9nn\u00edho, ale ve skute\u010dnosti z tebe mluv\u00ed strach a nejistota, proto\u017ee nev\u00ed\u0161, co bude d\u00e1l. Zav\u0159ou t\u011b n\u011bkam s ciz\u00edmi lidmi, seberou ti svobodu a nebude\u0161 moct nic. Bude\u0161 muset \u010dekat, co ti kdo dovol\u00ed, kam t\u011b kdo vezme, nehled\u011b na to, \u017ee bude\u0161 denn\u011b trnout hr\u016fzou, jestli u\u017e ti n\u00e1hodou nejsou ti gr\u00e1zlov\u00e9 na stop\u011b. P\u0159esta\u0148 tu na m\u011b hr\u00e1t to divadlo, proto\u017ee j\u00e1 \u010detl sc\u00e9n\u00e1\u0159 a v\u00edm, o co jde.“<\/div>\n
\n

„Zav\u0159i hubu, Davide. Zav\u0159i prost\u011b hubu,“ za\u0161eptal Tom a prsty prav\u00e9 ruky si promnul ob\u011b o\u010di, aby zatla\u010dil slzy zp\u00e1tky tam, kde se utvo\u0159ily.<\/p><\/div>\n

„Nechci po tob\u011b, abychom tu do r\u00e1na sed\u011bli, vypr\u00e1v\u011bli si sentiment\u00e1ln\u00ed p\u0159\u00edb\u011bhy, kter\u00e9 n\u00e1s potkaly, a bre\u010deli tu. Prost\u011b si sedn\u011bme, dejme si skleni\u010dku, objednejme si ve\u010de\u0159i a mluvme o tom, co ud\u011bl\u00e1me, a\u017e tohle v\u0161echno skon\u010d\u00ed,“ navrhl David. Tom se uchechtl.<\/div>\n
„Chce\u0161 si pov\u00eddat, jak se brzo vr\u00e1t\u00ed\u0161 zp\u00e1tky, jak nav\u00e1\u017eeme tam, kde jsme p\u0159estali, jak to bude, jako by se nikdy nic nestalo? \u017de se z t\u00e9 nep\u0159\u00edjemn\u00e9 zku\u0161enosti v\u0161ichni pou\u010d\u00edme a \u017eivot p\u016fjde d\u00e1l? Tv\u016fj mo\u017en\u00e1, ale ten m\u016fj m\u016f\u017ee b\u00fdt u\u017e d\u00e1vno u konce.“<\/div>\n
„P\u0159esta\u0148 se chovat, jako by ti vrazi st\u00e1li za dve\u0159mi a chystali se zaklepat!“<\/div>\n
„Budu se tak chovat, proto\u017ee pak na to budu p\u0159ipraven\u00fd. Ani jeden z n\u00e1s nem\u016f\u017ee v\u011bd\u011bt, kdy se to stane, rad\u0161i budu po\u010d\u00edtat s t\u00edm nejhor\u0161\u00edm, ne\u017e si d\u00e1vat fale\u0161n\u00e9 nad\u011bje, \u017ee nikdy nezjist\u00ed, kdo jsem,“ zavr\u010del Tom.<\/div>\n
„Fajn, kdy\u017e si to mysl\u00ed\u0161, je to tvoje v\u011bc. Mohl by sis alespo\u0148 prote\u010f sednout sem ke stolu, a\u0165 na tebe nemus\u00edm mluvit p\u0159es polovinu pokoje, nehled\u011b na to, \u017ee se sp\u00ed\u0161 bav\u00edm s tv\u00fdmi z\u00e1dy?“<\/div>\n
„M\u00e1\u0161 pravdu. M\u011bl bych ti st\u00e1t tv\u00e1\u0159\u00ed v tv\u00e1\u0159, aby sis toho m\u00e9ho ksichtu je\u0161t\u011b u\u017eil. Mo\u017en\u00e1 je to dneska naposled, co ho vid\u00ed\u0161,“ odtu\u0161il Tom a dramaticky se oto\u010dil, kr\u00e1\u010deje ke stolu, kde sed\u011bl jeho unaven\u00fd mana\u017eer.<\/div>\n
\n

„Mysl\u00ed\u0161 si, \u017ee pro m\u011b je tohle v\u0161echno lehk\u00e9? \u017de nem\u00e1m strach a \u017ee si ned\u011bl\u00e1m starosti? A ty? M\u00edsto aby ses mi celou situaci sna\u017eil alespo\u0148 jednou za celou svou kari\u00e9ru uleh\u010dit, tak se chov\u00e1\u0161 p\u0159esn\u011b tak jako v\u017edycky. Jako sebest\u0159ednej kret\u00e9n, kter\u00fdmu z\u00e1le\u017e\u00ed jen na tom, aby se on m\u011bl dob\u0159e, ale v\u00ed\u0161 ty co? Fajn. Kdy\u017e po\u010d\u00edt\u00e1\u0161 s t\u00edm, \u017ee t\u011b ka\u017ed\u00fdm dnem stejn\u011b zast\u0159el\u00ed a se\u0161 si t\u00edm tak zatracen\u011b jistej, tak pro\u010d se nesna\u017e\u00ed\u0161 chovat se ke mn\u011b alespo\u0148 trochu slu\u0161n\u011b, abych si ty posledn\u00ed hodiny s tebou je\u0161t\u011b na \u017eivu u\u017eil, abych pak nad tvou rakv\u00ed nemusel zmi\u0148ovat, jak\u00fd hajzl jsi ke mn\u011b byl a \u017ee posledn\u00ed v\u011bc, kterou jsme spolu za\u017eili, byla dost nechutn\u00e1 a zbyte\u010dn\u00e1 h\u00e1dka?!“ roz\u010d\u00edlil se David. „Nem\u011bl by ses teda sp\u00ed\u0161 sna\u017eit chovat se ke v\u0161em okolo hezky, zpytovat sv\u011bdom\u00ed, rozd\u00e1vat sv\u016fj majetek a pen\u00edze charit\u00e1m, konat dobr\u00e9 skutky a urovn\u00e1vat z\u00e1le\u017eitosti, kter\u00e9 si zaslou\u017e\u00ed b\u00fdt vy\u0159e\u0161eny d\u0159\u00edv, ne\u017e ti n\u011bkdo provrt\u00e1 hlavu kulkou?“<\/p><\/div>\n

„Mmm, nad t\u00edm jsem nep\u0159em\u00fd\u0161lel. Mo\u017en\u00e1 bych m\u011bl ka\u017edou minutu str\u00e1vit \u0161uk\u00e1n\u00edm, aby ten m\u016fj odchod z tohohle posran\u00fdho sv\u011bta alespo\u0148 st\u00e1l za to!“ uchechtl se Tom.<\/div>\n
„V\u00ed\u0161 co, Tome?“ David vstal od stolu. „Jdi se bodnout. Jdi se bodnout d\u0159\u00edv, ne\u017e to ud\u011bl\u00e1m j\u00e1 nebo ti, co po tob\u011b jdou,“ odtu\u0161il David jedovat\u011b a dupavou ch\u016fz\u00ed zam\u00ed\u0159il k v\u00fdchodu z pokoje. Rad\u0161i str\u00e1v\u00ed zb\u00fdvaj\u00edc\u00ed \u010das n\u011b\u010d\u00edm u\u017eite\u010dn\u011bj\u0161\u00edm, ne\u017e aby se sna\u017eil zkrotit nezkrotiteln\u00e9.<\/div>\n
\n

„Po\u010dkej!“ ozvalo se za jeho z\u00e1dy v moment\u011b, kdy s\u00e1hl po klice.<\/p><\/div>\n

„Tome,“ pronesl David chv\u011bj\u00edc\u00edm se hlasem. „Jsem jen p\u00e1r okam\u017eik\u016f od toho ti d\u00e1t po\u0159\u00e1dnou r\u00e1nu, aby ses vzpamatoval, tak\u017ee jestli chce\u0161 p\u0159ihodit je\u0161t\u011b n\u011bco navrch ke v\u0161em t\u011bm sra\u010dk\u00e1m, kter\u00e9 tu padly, tak ve sv\u00e9m vlastn\u00edm z\u00e1jmu rad\u011bji z\u016fsta\u0148 zticha,“ varoval ho mana\u017eer a provrtal ho pohledem skrz na skrz.<\/div>\n
„Je\u0161t\u011b nem\u00e1\u0161 dopito a ve\u010de\u0159e taky nezn\u00ed \u0161patn\u011b,“ promluvil Tom bezbarv\u00fdm hlasem. Necht\u011bl zn\u00edt jako ten pora\u017een\u00fd. David v\u011bd\u011bl, \u017ee Tom nen\u00e1vid\u011bl, kdy\u017e prohr\u00e1val, proto se vzdal v\u00edt\u011bzn\u00e9ho \u00fa\u0161klebku, kter\u00fd se sna\u017eil vkr\u00e1st na jeho \u00fasta, a po dlouh\u00e9 chv\u00edli ticha nakonec nechal sv\u00e9 prsty sklouznout z kliky dve\u0159\u00ed a v\u00e1hav\u00fdm krokem se vr\u00e1til do m\u00edstnosti. Zasedl ke stolu ke sv\u00e9mu nedopit\u00e9mu drinku a o\u010dima pob\u00eddl Toma, aby se k n\u011bmu p\u0159idal a posadil se naproti n\u011bmu.<\/div>\n
\n

„U\u017e jsi… mluvil s Darcy?“ zeptal se Tom opatrn\u011b.<\/p><\/div>\n

„Mluvil,“ p\u0159ik\u00fdvl mu\u017e.<\/div>\n
„Co \u0159\u00edkala?“<\/div>\n
„Byla p\u0159ekvapen\u00e1 a zmaten\u00e1, pro\u010d pot\u0159ebuju azyl tak n\u00e1hle. Vypt\u00e1vala se, co se d\u011bje, v\u017edy\u0165 ji zn\u00e1\u0161. V\u00ed\u0161, jak\u00e1 je. \u0158ekl jsem j\u00ed, \u017ee o tom nem\u016f\u017eu mluvit a \u017ee se p\u0159ed nik\u00fdm nem\u00e1 zmi\u0148ovat, \u017ee m\u00e1m v pl\u00e1nu p\u0159ilet\u011bt a n\u011bjak\u00fd \u010das z\u016fstat. Stejn\u011b se c\u00edt\u00edm \u0161patn\u011b. M\u011bl bych z\u016fstat jinde.“<\/div>\n
„Pro\u010d?“<\/div>\n
„Nev\u00edme, s k\u00fdm m\u00e1me tu \u010dest. Ani policie nem\u00e1 tu\u0161en\u00ed, proti komu stoj\u00ed, a pokud jde o n\u011bkoho, kdo m\u00e1 kontakty v\u0161ude po sv\u011bt\u011b, nechci b\u00fdt ten, kdo Darcy ohroz\u00ed jen proto, \u017ee pot\u0159ebuje zachr\u00e1nit vlastn\u00ed zadek. Neodpustil bych si, kdyby se j\u00ed n\u011bco stalo.“ Tom ch\u00e1pav\u011b k\u00fdvl hlavou a po chv\u00edli vstal. P\u0159e\u0161el ke stolku, odkud popadl sv\u00e9 kl\u00ed\u010de a sundal z nich krou\u017eek, na kter\u00e9m visely 3 samostatn\u00e9 kl\u00ed\u010de.<\/div>\n
„Vezmi si tohle,“ \u0159ekl a p\u0159isunul svazek k Davidovi, kter\u00fd je se zmaten\u00edm v o\u010d\u00edch vzal do dlan\u011b.<\/div>\n
„O tom bytu nad studiem v\u00ed\u0161. M\u016f\u017ee\u0161 z\u016fstat tam, ne\u017e si bude\u0161 jist\u00fd, \u017ee ti v Americe nic nehroz\u00ed, aby ses mohl p\u0159est\u011bhovat k Darcy. Modr\u00fd kl\u00ed\u010d je od budovy studia – hlavn\u00ed i zadn\u00ed vchod, \u017elut\u00fd pat\u0159\u00ed ke dve\u0159\u00edm od schodi\u0161t\u011b, kter\u00e9 vede k bytu, a ten posledn\u00ed zelen\u00fd je od bytu,“ vysv\u011btlil mu Tom barevn\u00e9 odli\u0161en\u00ed.<\/div>\n
„D\u00edky, Tome,“ \u0161pitl David vd\u011b\u010dn\u011b.<\/div>\n
„Nemus\u00ed\u0161 d\u011bkovat. Nen\u00ed to tak, \u017ee bych ten byt v nejbli\u017e\u0161\u00ed dob\u011b vyu\u017eil,“ m\u00e1vl Tom rukou ledabyle. David se rozhodl jeho kousavou pozn\u00e1mku ignorovat a schoval si kl\u00ed\u010de do kapsy od d\u017e\u00edn. Hned na to vr\u00e1til pa\u017ee na st\u016fl a propletl prsty sv\u00fdch rukou.<\/div>\n
\n

„J\u00e1 v\u00edm, \u017ee nezn\u00e1me Tobiho je\u0161t\u011b moc dlouho, ale mysl\u00ed\u0161, \u017ee je tu n\u011bjak\u00e1 \u0161ance, \u017ee by mohl z\u016fstat s tebou jako bodyguard?“ Tom okam\u017eit\u011b zavrt\u011bl hlavou.<\/p><\/div>\n

„U\u017e jsem se na to p\u0159ece ptal, hned kdy\u017e mi \u0159ekli, \u017ee dostanu p\u0159id\u011blen\u00e9ho agenta, ale ten policajt mi \u0159ekl, \u017ee pro takov\u00fd \u00fakol je pot\u0159eba speci\u00e1ln\u00ed v\u00fdcvik. Vrahov\u00e9 asi nejsou to sam\u00e9, co pi\u0161t\u00edc\u00ed dav holek,“ pokr\u010dil rameny. Mana\u017eer si povzdychl.<\/div>\n
„Ta agentura m\u011b bude nen\u00e1vid\u011bt. U\u017e nikdy mi nezvednou telefon, kdy\u017e uvid\u00ed na displeji moje jm\u00e9no, jestli budu m\u00edt v\u016fbec alespo\u0148 povoleno vyto\u010dit jejich \u010d\u00edslo,“ odfrkl si David.<\/div>\n
„Uhm \u010dist\u011b teoreticky, kdy\u017e budeme naivn\u011b pozitivn\u00ed a \u0159ekneme, \u017ee tohle jednou skon\u010d\u00ed a j\u00e1 se budu moc vr\u00e1tit ke v\u0161emu, co bylo dote\u010f, budeme to n\u011bjak pou\u0161t\u011bt ven? Prote\u010f asi budeme d\u011blat n\u011bjakou dobu mrtv\u00fd brouky, ale pozd\u011bji?“<\/div>\n
„Tohle asi budeme muset pak probrat s polici\u00ed. Budeme muset doufat, \u017ee na n\u00e1s m\u00e9dia nezanev\u0159ou, ale a\u017e tohle skon\u010d\u00ed a my svol\u00e1me tiskovku, na kter\u00e9 vysv\u011btl\u00edme, pro\u010d jsme se beze slova st\u00e1hli do \u00fastran\u00ed, mysl\u00edm, \u017ee to nakonec bude plus pro n\u00e1s, proto\u017ee se o tom za\u010dne ps\u00e1t, tak\u017ee n\u00e1s to vr\u00e1t\u00ed zp\u011bt do byznysu.“<\/div>\n
„V\u0161ichni m\u011b budou litovat,“ proto\u010dil Tom o\u010di.<\/div>\n
„Bude to taky publicita. A\u0165 u\u017e budou ps\u00e1t cokoli.“<\/div>\n
\n

„Tak, uhm, zavol\u00e1m hotelov\u00fd servis?“<\/p><\/div>\n

„Huh?“<\/div>\n
„Hotelov\u00fd servis,“ zopakoval David trp\u011bliv\u011b. „Abychom si mohli objednat tu ve\u010de\u0159i?“<\/div>\n
„Oh, ve\u010de\u0159i. Jo jasn\u011b. Pro\u010d ne,“ svolil Tom a perifern\u00edm vid\u011bn\u00edm zaznamenal Davida, jak sah\u00e1 po sluch\u00e1tku a mluv\u00ed se n\u011bjak\u00fdm zam\u011bstnancem hotelu, kter\u00fd jim za\u0159\u00edd\u00ed don\u00e1\u0161ku ve\u010de\u0159e.<\/div>\n
Posledn\u00ed ve\u010de\u0159e, kterou Tom sn\u00ed se sv\u00fdm mana\u017eerem.<\/div>\n
Jedin\u00fdm \u010dlov\u011bkem, kter\u00e9ho mohl pova\u017eovat za svoji rodinu a kter\u00e9ho te\u010f na n\u011bjak\u00fd \u010das, ne-li nav\u017edy, ztrat\u00ed.<\/div>\n
<\/p>\n

**<\/em><\/strong><\/div>\n

P\u0159\u00ed\u0161t\u011b: „Vyvolen\u00fd“<\/p>\n

<\/em> autor: Muck\u00e1tko :o*<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Muck\u00e1tko :o* Ahojte! Jen kr\u00e1tce na vysv\u011btlenou – pokud jste o\u010dek\u00e1vali, \u017ee se Bill s Tomem potkaj\u00ed hned v prvn\u00edm d\u00edle, padnou si kolem krku d\u00edky nehynouc\u00ed l\u00e1sce na prvn\u00ed pohled, vy\u0159e\u0161\u00ed na sv\u00e9 spole\u010dn\u00e9 rovn\u00e9 cest\u011b p\u00e1r hrbol\u016f a kli\u010dek<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[631],"tags":[],"class_list":["post-2525","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-my-bodyguard"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2525","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=2525"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2525\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=2525"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=2525"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=2525"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}