{"id":2550,"date":"2015-10-16T16:00:00","date_gmt":"2015-10-16T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=2541"},"modified":"2015-10-16T16:00:00","modified_gmt":"2015-10-16T15:00:00","slug":"cassiopeia-21","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2015\/10\/16\/cassiopeia-21\/","title":{"rendered":"Cassiopeia 21."},"content":{"rendered":"
autor: B-kay<\/p>\n

<\/strong> M\u00e1m p\u0159ed sebou t\u00fdden pln\u00fd pr\u00e1ce, monot\u00f3nn\u00edch a striktn\u00edch pravidel a jsem opravdu r\u00e1da, \u017ee se mi poda\u0159ilo ukradnout si drobnou chvilku pro sebe a v\u011bnovat ji tomu, co m\u011b \u010din\u00ed nej\u0161\u0165astn\u011bj\u0161\u00ed. Co napsat k d\u011bji dne\u0161n\u00edho d\u00edlu\u2026 snad jen, n\u011bkter\u00e9 p\u0159ek\u00e1\u017eky pomalounku ustupuj\u00ed, pouto se prohlubuje ka\u017edou vte\u0159inou a j\u00e1 si to n\u00e1ramn\u011b u\u017e\u00edv\u00e1m. Je tak n\u00e1dhern\u00e9 po v\u0161ech t\u011bch t\u00fddnech tr\u00e1pen\u00ed, \u017e\u00edt n\u00e1hle postavou, kter\u00e1 poprv\u00e9 v \u017eivot\u011b pozn\u00e1v\u00e1, jak\u00e9 to je, kdy\u017e je \u010dlov\u011bk skute\u010dn\u011b \u0161\u0165astn\u00fd. U\u017eijte si to!<\/em><\/div>\n

<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
Toma probraly ze sp\u00e1nku nezn\u00e1m\u00e9 zvuky. Vzd\u00e1len\u00e9, tlumen\u00e9 dv\u011bma p\u00e1ry dve\u0159\u00ed, p\u0159esto v\u0161ak natolik hlasit\u00e9 a intenzivn\u00ed, \u017ee jej donutily otev\u0159\u00edt o\u010di a pohnout sp\u00e1nkem zesl\u00e1bl\u00fdm t\u011blem. Pokoj byl pono\u0159en ve tm\u011b, tak\u017ee mohlo b\u00fdt kr\u00e1tce po p\u016flnoci nebo velmi brzo r\u00e1no. Nev\u011bd\u011bl. Ti\u0161e zaz\u00edval a p\u0159evalil se na z\u00e1da, \u010d\u00edm\u017e automaticky st\u00e1hl i Billa, kter\u00fd mu obto\u010den kolem jeho t\u011bla d\u00fdchal na krk a n\u011bco ti\u0161e \u0161eptal. Tom si byl jist\u00fd, \u017ee je vzh\u016fru, mo\u017en\u00e1 jej tak\u00e9 probudily ty divn\u00e9 zvuky, kter\u00e9 na chv\u00edli ustaly, ale kdy\u017e sklonil hlavu a zad\u00edval se mu do tv\u00e1\u0159e, s p\u0159ekvapen\u00edm zjistil, \u017ee sp\u00ed a ze snu si ti\u0161e opakuje zn\u011bn\u00ed prvn\u00edho termodynamick\u00e9ho z\u00e1kona.<\/div>\n
Pobaven\u011b zakroutil hlavou, l\u00e1skypln\u011b jej l\u00edbl do vlas\u016f a znovu se polo\u017eil na z\u00e1da, tentokr\u00e1t mnohem opatrn\u011bji. Zvl\u00e1\u0161tn\u00ed. V\u011bci, kter\u00e9 by mu za jin\u00fdch okolnost\u00ed a u jin\u00fdch lid\u00ed p\u0159ipadaly naprosto pra\u0161t\u011bn\u00e9, se zd\u00e1ly b\u00fdt v Billov\u011b p\u0159\u00edpad\u011b zcela p\u0159irozen\u00e9. Nem\u011bl pot\u0159ebu se nad t\u00edm jakkoliv pozastavovat. Bill byl prost\u011b takov\u00fd a on jej miloval pr\u00e1v\u011b v t\u00e9hle podob\u011b. Nepot\u0159eboval jej m\u011bnit, nepot\u0159eboval, aby se p\u0159izp\u016fsobil jeho zp\u016fsobu \u017eivota, necht\u011bl po n\u011bm nic, \u010d\u00edm by si Bill nebyl jist\u00fd, a pokud byla v\u0161echna tahle tvrzen\u00ed d\u016fkazem toho, jak moc jej m\u011bl r\u00e1d, pak jeho l\u00e1ska sahala daleko za hranice, kter\u00e9 si ve sv\u00e9 hlav\u011b stanovil.<\/div>\n
\n

Ticho bylo op\u011bt naru\u0161eno nep\u0159\u00edjemn\u00fdm zvukem, v n\u011bm\u017e Tom tentokr\u00e1t bez probl\u00e9m\u016f rozeznal hlasit\u00e9 a pon\u011bkud chaotick\u00e9 bouch\u00e1n\u00ed na dve\u0159e. V\u00e1hal, zda by nem\u011bl j\u00edt otev\u0159\u00edt, nebo by m\u011bl nejprve probudit Billa a j\u00edt otev\u0159\u00edt teprve s n\u00edm, ale Bill to vy\u0159e\u0161il za n\u011bj. Jakmile se ozvalo dal\u0161\u00ed zaklep\u00e1n\u00ed, byl okam\u017eit\u011b vzh\u016fru. Prudce otev\u0159el o\u010di a vyst\u0159elil do sedu, skoro jako by na tenhle okam\u017eik \u010dekal. Jako by byl na n\u011bj p\u0159ipraven.<\/p><\/div>\n

„Kolik je hodin?“ zeptal se ti\u0161e s pohledem upnut\u00fdm na dve\u0159e sv\u00e9ho pokoje.<\/div>\n
Tom n\u00e1sledoval jeho p\u0159\u00edkladu, posadil se a z kapsy kalhot vyt\u00e1hl mobil. Ostr\u00e9 sv\u011btlo displeje jej na chv\u00edli oslepilo. „P\u016fl t\u0159et\u00ed,“ vydechl nakonec a odlo\u017eil telefon na no\u010dn\u00ed stolek.<\/div>\n
V\u00fdraz v Billov\u011b obli\u010deji byl ne\u010diteln\u00fd. Vylezl z postele, ut\u00e1hl si r\u016f\u017eovou gumi\u010dku, kter\u00e1 byla t\u00edm jedin\u00fdm, co mu dr\u017eelo \u0161irok\u00e9 kalhoty na huben\u00fdch boc\u00edch, a s povzdechem vykro\u010dil ke dve\u0159\u00edm n\u00e1sledov\u00e1n Tomem, kter\u00fd ni\u010demu nerozum\u011bl. Vstoupili do p\u0159eds\u00edn\u011b a do nosu je ude\u0159il z\u00e1van sp\u00e1leniny, kter\u00fd byl poz\u016fstatkem jejich kulin\u00e1\u0159sk\u00fdch schopnost\u00ed.<\/div>\n
\n
Tom\u016fv zmatek byl okam\u017eit\u011b prohlouben Georgem op\u00edraj\u00edc\u00edm se o vchodov\u00e9 dve\u0159e. V takov\u00e9m stavu jej je\u0161t\u011b nikdy p\u0159edt\u00edm nevid\u011bl. Jeho obli\u010dej byl z\u010dervenal\u00fd zlost\u00ed, siln\u011b tiskl \u010delist, jeho nosn\u00ed d\u00edrky byly roz\u0161\u00ed\u0159en\u00e9, jak divoce d\u00fdchal, p\u0159ipom\u00ednaje rozzu\u0159en\u00e9ho b\u00fdka.<\/div>\n
„U\u017e toho m\u00e1m akor\u00e1t dost, Bille!“ procedil skrz pevn\u011b sev\u0159en\u00e9 rty.<\/div>\n
Vlasy mu st\u00e1ly na v\u0161echny strany, dioptrick\u00e9 br\u00fdle m\u011bl nak\u0159ivo posazen\u00e9 na \u0161pi\u010dce nosu, ale nic z toho se nezd\u00e1lo natolik d\u016fle\u017eit\u00fdm, aby se t\u00edm rozptyloval.<\/div>\n
„Georgu, pokud ji nepust\u00edme dovnit\u0159, n\u011bkdo ze soused\u016f d\u0159\u00edv nebo pozd\u011bji zavol\u00e1 policii,“ sna\u017eil se mu Bill trp\u011bliv\u011b promluvit do du\u0161e. V\u011bd\u011bl, jak\u00fd um\u00ed b\u00fdt Georg v t\u011bchhle v\u011bcech tvrdohlav\u00fd a r\u00e1zn\u00fd a v\u011bd\u011bl tak\u00e9 to, \u017ee to d\u011bl\u00e1 jen proto, aby je chr\u00e1nil, co\u017e bylo mil\u00e9, ale v p\u016fl t\u0159et\u00ed r\u00e1no pon\u011bkud riskantn\u00ed. „Beth se probud\u00ed, pokud s t\u00edmhle okam\u017eit\u011b nep\u0159estane. V\u011b\u0159 mi, takhle to bude lep\u0161\u00ed,“ \u0159ekl ti\u0161e a osoba za dve\u0159mi na d\u016fkaz jeho slov vrazila do dve\u0159\u00ed cel\u00fdm t\u011blem a vz\u00e1p\u011bt\u00ed spustila hysterick\u00fd sm\u00edch.<\/div>\n
\n

Tom p\u0159ekvapen\u011b pozdvihl obo\u010d\u00ed, jakmile si uv\u011bdomil, \u017ee se jednalo o \u017eensk\u00fd sm\u00edch.<\/p><\/div>\n

„Co se d\u011bje?“ zeptal se Billa, kter\u00fd nespou\u0161t\u011bl z Georga pohled pros\u00edc\u00edch unaven\u00fdch o\u010d\u00ed.<\/div>\n
„To je Alice, m\u00e1ma Beth.“<\/div>\n
„P\u0159i\u0161la se na ni pod\u00edvat?“ proklouzlo mu ze rt\u016f d\u0159\u00edv, ne\u017e si sta\u010dil promyslet, co by m\u011bl vlastn\u011b \u0159\u00edct. Bill\u016fv pohled a Georgovo nev\u011b\u0159\u00edcn\u00e9 kroucen\u00ed hlavou mu napov\u011bd\u011blo, \u017ee mali\u010dk\u00e1 byla z\u0159ejm\u011b t\u00edm posledn\u00edm, kv\u016fli \u010demu by se d\u00e1ma za dve\u0159mi obt\u011b\u017eovala nav\u0161t\u00edvit je.<\/div>\n
„Je o\u017eral\u00e1,“ sykl Georg.<\/div>\n
„Geo, no tak,“ Bill si unaven\u011b promas\u00edroval sp\u00e1nek a zacouval k Tomovi, jako by v jeho bl\u00edzkosti hledal \u00fato\u010di\u0161t\u011b. Tom se k n\u011bmu p\u0159isunul bl\u00ed\u017e a jemn\u011b jej pohladil po z\u00e1dech. Jsem tu. Jsem s tebou a a\u0165 se d\u011bje cokoli, z\u016fstanu.<\/em><\/div>\n
„V\u00edm, \u017ee bych se takhle nem\u011bl vyjad\u0159ovat, zejm\u00e9na pokud se jedn\u00e1 o \u017eenskou, ale je to tak. Tohle mus\u00ed p\u0159estat, Bille. U\u017e to trv\u00e1 a\u017e moc dlouho.“<\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm,“ Bill jemn\u011b k\u00fdvl hlavou. „Jist\u011b\u017ee to mus\u00ed p\u0159estat, ale dnes se n\u00e1m to o\u010dividn\u011b nepoda\u0159\u00ed vy\u0159e\u0161it, tak ji pus\u0165 dovnit\u0159, a\u0165 u\u017e to m\u00e1me za sebou.“<\/div>\n
\n

Tom p\u0159ekvapen\u011b zamrkal. Bylo to Billovou osobnost\u00ed, nebo n\u00e1hlou zm\u011bnou zbarven\u00ed jeho hlasu, tolik n\u011b\u017enou a pros\u00edc\u00ed, mo\u017en\u00e1 dokonce volbou slov a um\u011bn\u00edm formulovat v\u011bty tak, aby jej druh\u00fd musel poslouchat, aby z n\u011bj nedok\u00e1zal spustit pohled, i kdy\u017e opravdu cht\u011bl. I z rozzu\u0159en\u00e9ho Georga se jako m\u00e1vnut\u00edm kouzeln\u00e9 h\u016flky stalo jeh\u0148\u00e1tko. Jeho pohled zm\u011bkl, rysy obli\u010deje u\u017e d\u00e9le nebyly tvrd\u00e9 a odm\u00edtav\u00e9. Sklonil hlavu, pora\u017een\u011b sv\u011bsil ramena a stydliv\u011b se o\u0161\u00edvaje, ustoupil od dve\u0159\u00ed. Zvedl pohled k Billovi, provinil\u00fd pohled o\u010d\u00ed p\u0159\u00edtele, kter\u00fd reagoval p\u0159esn\u011b tak, jak by v Billov\u011b bl\u00edzkosti nem\u011bl.<\/p><\/div>\n

„Omlouv\u00e1m se, j\u00e1\u2026 jsem jen unaven\u00fd,“ vydechl. „Z tohohle v\u0161eho.“<\/div>\n
„To nic.“ Bill mu v\u011bnoval drobn\u00fd \u00fasm\u011bv a p\u0159istoupil bl\u00ed\u017e. „B\u011b\u017e do m\u00e9ho pokoje a pohl\u00eddej Beth. J\u00e1 to zvl\u00e1dnu, a kdyby n\u011bco, je tady Tom. V\u0161echno bude v po\u0159\u00e1dku.“<\/div>\n
Georg se smutn\u011b pousm\u00e1l a p\u0159ik\u00fdvl. „Jo. V\u0161echno bude v po\u0159\u00e1dku.“<\/div>\n
\n

Ale nic nem\u011blo b\u00fdt. Bylo nad slunce jasn\u00e9, \u017ee Alice Billa nebude poslouchat, zejm\u00e9na pokud se nach\u00e1zela ve stavu, v jak\u00e9m ji vid\u011bli u\u017e nes\u010detn\u011bkr\u00e1t p\u0159edt\u00edm. Bude to pokra\u010dovat i d\u00e1l. Bude jim ubli\u017eovat, bude si s nimi zahr\u00e1vat jako ko\u010dka s my\u0161\u00ed podle sv\u00fdch hloup\u00fdch rozmar\u016f, uk\u00e1\u017ee se jen ve chv\u00edl\u00edch, kdy j\u00ed to bude vyhovovat a pak zase zmiz\u00ed. Jedin\u00fdm sv\u011btl\u00fdm bodem ve v\u0161\u00ed temnot\u011b, kter\u00e1 je obklopovala, byl Tom post\u00e1vaj\u00edc\u00ed za Billem, nejist\u00fd t\u00edm, co m\u011blo p\u0159ij\u00edt, ale p\u0159ipraven ochr\u00e1nit jej za ka\u017edou cenu. Pocit, \u017ee m\u011bl Bill n\u011bkoho bl\u00edzk\u00e9ho, na koho se mohl spolehnout, n\u011bkoho, komu d\u016fv\u011b\u0159oval natolik, \u017ee se mu pomalu otev\u00edral a dovoloval mu ka\u017ed\u00fdm dnem nahl\u00e9dnout hloub\u011bji do sv\u00e9ho nitra, p\u0159\u00edjemn\u011b h\u0159\u00e1l u srdce. Pr\u00e1v\u011b s touhle my\u0161lenkou vstoupil do Billova pokoje, zamotal se do p\u0159ikr\u00fdvek a p\u0159itulil k sob\u011b sp\u00edc\u00ed t\u011bl\u00ed\u010dko. Pr\u00e1v\u011b s touhle my\u0161lenkou o n\u011bkolik minut pozd\u011bji upadl do bezesn\u00e9ho sp\u00e1nku.<\/p><\/div>\n

\n

Bill se zhluboka nadechl a otev\u0159el dve\u0159e. Dovnit\u0159 se vz\u00e1p\u011bt\u00ed vpot\u00e1cela mal\u00e1 \u010dernovl\u00e1ska s kr\u00e1tk\u00fdmi vlasy rozl\u00e9tan\u00fdmi do v\u0161ech sv\u011btov\u00fdch stran. Linul se z n\u00ed pach cigaret a alkoholu a n\u011bkde hluboko za v\u0161emi t\u011bmi t\u011b\u017ek\u00fdmi t\u00f3ny byla zn\u00e1t kv\u011btinov\u00e1 v\u016fn\u011b, poz\u016fstatek jej\u00edho drah\u00e9ho parf\u00e9mu. Prol\u00e9tla Bill\u016fv obli\u010dej opovrhuj\u00edc\u00edm pohledem, ostatn\u011b tak jako poka\u017ed\u00e9, kdy\u017e se rozhodla poct\u00edt je n\u00e1v\u0161t\u011bvou, tentokr\u00e1t v\u0161ak m\u011bla v o\u010d\u00edch i zvl\u00e1\u0161tn\u00ed nev\u011bdomost.<\/p><\/div>\n

„Pro\u010d to tak dlouho trvalo?“ zahuhlala do Billova krku, kdy\u017e se na n\u011bj ne\u010dekan\u011b pov\u011bsila a neb\u00fdt Tomov\u00fdch reflex\u016f a siln\u00fdch pa\u017e\u00ed, kter\u00e9 se vz\u00e1p\u011bt\u00ed omotaly kolem Billova t\u011bla, p\u0159ist\u00e1l by na zemi tak jako u\u017e tolikr\u00e1t p\u0159edt\u00edm. Bill nem\u011bl ani p\u0159\u00edle\u017eitost pod\u011bkovat mu, proto\u017ee Alice se vz\u00e1p\u011bt\u00ed vy\u0161kr\u00e1bala na nohy a m\u017eourala na n\u011bj nap\u016fl p\u0159iv\u0159en\u00fdma o\u010dima. „Do\u0161lo pit\u00ed.“ Dlan\u00ed si prot\u0159ela tv\u00e1\u0159, \u010d\u00edm\u017e si je\u0161t\u011b v\u00edce rozmazala u\u017e tak dost zka\u017een\u00fd makeup.<\/div>\n
„Alice, v\u00ed\u0161, \u017ee tady \u017e\u00e1dn\u00fd alkohol nenajde\u0161,“ odpov\u011bd\u011bl j\u00ed Bill trp\u011bliv\u011b.<\/div>\n
„No jo, no jo, j\u00e1 v\u00edm,“ otr\u00e1ven\u011b m\u00e1chla rukou ve vzduchu. „Jak jsem si mohla myslet, \u017ee by m\u011bl n\u00e1\u0161 svatou\u0161ek doma alespo\u0148 kapku alkoholu. To by byl velk\u00fd h\u0159\u00edch.“ Teatr\u00e1ln\u011b se chytila za srdce.<\/div>\n
Bill sklonil hlavu. „Jak jsem si mohl myslet, \u017ee by ses tady n\u011bkdy pro zm\u011bnu uk\u00e1zala pro to, aby ses pod\u00edvala na Beth.“<\/div>\n
„Na Beth?“ Alice zmaten\u011b pokr\u010dila obo\u010d\u00ed.<\/div>\n
Bill nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b vydechl a Tom, kter\u00fd celou sc\u00e9nku pozoroval za Billov\u00fdmi z\u00e1dy pro p\u0159\u00edpad, \u017ee by se na n\u011bj op\u011btovn\u011b pov\u011bsila, nevych\u00e1zel z \u00fadivu.<\/div>\n
„Beth, tvoj\u00ed dceru,“ vysv\u011btloval Bill, kter\u00e9mu se sam\u00fdm zoufalstv\u00edm za\u010d\u00ednal chv\u011bt hlas.<\/div>\n
„Beth?“ Alice se tv\u00e1\u0159ila, jako by to jm\u00e9no sly\u0161ela \u00fapln\u011b poprv\u00e9 v \u017eivot\u011b.<\/div>\n
„Ano, Beth. Tvoje d\u00edt\u011b.“<\/div>\n
\n

Billovi se ud\u011blalo \u0161patn\u011b od \u017ealudku. D\u00edval se j\u00ed do tmav\u00fdch, podnapil\u00fdch o\u010d\u00ed, vn\u00edmal jejich tvrdost a vrozen\u00fd chlad a m\u011bl pocit, \u017ee hled\u00ed do propasti. Nenach\u00e1zel ani stopy n\u011b\u010deho m\u011bkk\u00e9ho a sv\u011btl\u00e9ho. Ani mali\u010dk\u00fd n\u00e1znak. D\u00edval se j\u00ed do o\u010d\u00ed a na t\u011bch p\u00e1r vte\u0159in m\u011bl pocit, \u017ee se vr\u00e1til do d\u011btstv\u00ed a hled\u011bl do o\u010d\u00ed sv\u00e9 matky, kter\u00e1 se stejn\u00fdm odporem a lhostejnost\u00ed, se stejnou m\u00edrou alkoholu v pohledu, hled\u00edvala na n\u011bj. Bodlo jej u srdce.<\/p><\/div>\n

Zd\u00e1lo se, \u017ee Alice kone\u010dn\u011b pochopila. „Oh, ta,“ hrav\u011b se pl\u00e1cla po hlav\u011b a v\u00edc se k tomuto t\u00e9matu nevyjad\u0159ovala.<\/div>\n
„Ano ta,“ procedil Bill skrz sev\u0159en\u00e9 chv\u011bj\u00edc\u00ed se rty. „Nechce\u0161 v\u011bd\u011bt, jak se m\u00e1 nebo jestli je v po\u0159\u00e1dku?“<\/div>\n
„A k \u010demu by mi to bylo?“<\/div>\n
„Je to p\u0159eci tvoje d\u00edt\u011b. Nem\u016f\u017ee\u0161 b\u00fdt\u2026 nem\u016f\u017ee\u0161-„<\/div>\n
„Nem\u016f\u017eu co?“ Alice jedovat\u011b zk\u0159\u00ed\u017eila ruce na hrudi, a i kdy\u017e ji to st\u00e1lo hodn\u011b \u00fasil\u00ed, nakonec se zvl\u00e1dla udr\u017eet na nohou a bojovn\u011b hled\u011bt do Billov\u00fdch zdrcen\u00fdch o\u010d\u00ed.<\/div>\n
\n

Bill se sna\u017eil zamrkat slzy, ale bylo to a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 t\u011b\u017ek\u00e9. Vzala mu ve\u0161ker\u00e1 slova. Nebylo nic, co by j\u00ed cht\u011bl pov\u011bd\u011bt, nic, \u010d\u00edm by zm\u00edrnil bolest, kter\u00e1 se za ta l\u00e9ta usadila do v\u0161ech \u010d\u00e1st\u00ed jeho t\u011bla jako pop\u00ednav\u00e1 rostlina a z ka\u017ed\u00e9 takov\u00e9to chv\u00edle \u010derpala \u017eivotod\u00e1rnou energii a rozp\u00ednala se d\u00e1l. Alice m\u011bla zjevn\u011b pot\u0159ebu jit\u0159it star\u00e9 r\u00e1ny, jako by ji snad ne\u0161t\u011bst\u00ed druh\u00fdch zp\u016fsobovalo n\u011bjak\u00e9 pot\u011b\u0161en\u00ed. Ud\u011blala posm\u011bva\u010dnou grimasu a zatahala Billa za vlasy.<\/p><\/div>\n

„Ona nen\u00ed moje d\u00edt\u011b. Nen\u00ed jako j\u00e1. Nen\u00ed mi ani trochu podobn\u00e1,“ posm\u00edvala se mu, tahaj\u00edc jej za vlasy. „Je jako ty. Mo\u017en\u00e1 m\u00e1te oba mozek, ale jinak jste slab\u00ed a zcela zbyte\u010dn\u00ed. O takov\u00e9 d\u00edt\u011b nestoj\u00edm.“<\/div>\n
Tom, kter\u00fd si po celou dobu p\u0159\u00edsahal, \u017ee se dok\u00e1\u017ee ovl\u00e1dnout, ani\u017e by j\u00ed vy\u0161kubal ty ot\u0159esn\u00e9 vlasy, a nech\u00e1 Billa, a\u0165 si to vy\u0159e\u0161\u00ed po sv\u00e9m, m\u011bl toho akor\u00e1t dost. Vy\u0161el ze sv\u00e9ho \u00fakrytu, zchytil jej\u00ed malou ruku a silou ji odt\u00e1hl z bl\u00edzkosti Billov\u00fdch vlas\u016f a vz\u00e1p\u011bt\u00ed i ji od Billa.<\/div>\n
\n

„Tohle bylo naposled, co jste n\u011bco takov\u00e9ho ud\u011blala,“ zasy\u010del sm\u011brem k Alice, kter\u00e1 z n\u011bj nespou\u0161t\u011bla p\u0159ekvapen\u00fd pohled. Ten se vz\u00e1p\u011bt\u00ed prom\u011bnil v la\u0161kovn\u00fd, v o\u010d\u00edch se j\u00ed zlov\u011bstn\u011b zajisk\u0159ilo a Alice byla p\u0159ipravena do akce.<\/p><\/div>\n

„Tome, to nic.“ Bill jej jemn\u011b chytil za pa\u017ei, ale Tom jej neposlouchal a pokra\u010doval d\u00e1l.<\/div>\n
„Mo\u017en\u00e1 jste opil\u00e1, ale to v\u00e1m ned\u00e1v\u00e1 \u017e\u00e1dn\u00e9 pr\u00e1vo takhle s Billem zach\u00e1zet.“<\/div>\n
„P\u00e1ni,“ za\u0161klebila se Alice, ulizuj\u00edc si uma\u0161t\u011bn\u00e9 vlasy. „To d\u011bcko m\u00e1 ale \u0161t\u011bst\u00ed. Taky bych brala m\u00edt kolem sebe takov\u00e9 opatrovn\u00edky. Tebe tady vid\u00edm poprv\u00e9, nebo se snad m\u00fdl\u00edm? To abych sem za\u010dala chodit \u010dast\u011bji.“ M\u017eourala na n\u011bj sv\u00fdma z\u010dervenal\u00fdma o\u010dima.<\/div>\n
Tom zalapal po dechu. Nemohl uv\u011b\u0159it tomu, co sly\u0161\u00ed. „Co pros\u00edm?“<\/div>\n
„Ale nic, zlato, nev\u0161\u00edmej si m\u00fdch hloup\u00fdch \u0159e\u010d\u00ed.“<\/div>\n
„M\u011bla byste j\u00edt do postele,“ \u0159ekl a p\u0159istoupil k Billovi, jeho\u017e ramena se nadzved\u00e1vala a klesala v rytmu jeho m\u011blk\u00e9ho d\u00fdch\u00e1n\u00ed a Tom m\u011bl strach, \u017ee vy\u0159\u010den\u00e1 slova je\u0161t\u011b v\u00edce prohloubila jeho nejistotu a ned\u016fv\u011bru v sebe sam\u00e9ho.<\/div>\n
„R\u00e1da p\u016fjdu, ale byla bych je\u0161t\u011b rad\u011bji, kdybys m\u011b doprovodil.“ La\u0161kovn\u011b na n\u011bj mrkla a Tomovi se p\u0159evr\u00e1til \u017ealudek. „V\u00edm, \u017ee jsem o n\u011bco star\u0161\u00ed, ale tady v m\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b v\u011bk nehraje \u017e\u00e1dnou roli. Co \u0159\u00edk\u00e1\u0161?“<\/div>\n
\n

Neodolal poku\u0161en\u00ed vyst\u0159elit si z n\u00ed a vr\u00e1tit j\u00ed v\u0161echno i s \u00faroky, a tak mu\u010div\u011b pomal\u00fdm tempem omot\u00e1val ruce kolem Billov\u00fdch bok\u016f a vz\u00e1p\u011bt\u00ed si jej p\u0159itiskl na hrudn\u00edk a nosem se pono\u0159il do jeho vlas\u016f. „P\u016fjdu, jen pokud mi to dovol\u00ed\u0161. Tak co \u0159\u00edk\u00e1\u0161, zlato?“ \u0161eptl Billovi do ucha a hrav\u011b jej na n\u011bj l\u00edbl.<\/p><\/div>\n

Alice nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b vykulila o\u010di, zacouvala a\u017e ke dve\u0159\u00edm a chaoticky otev\u00edraj\u00edc a zav\u00edraj\u00edc \u00fasta p\u0159ipom\u00ednala rybu zrovna chycenou na h\u00e1\u010dku zku\u0161en\u00e9ho ryb\u00e1\u0159e. Kdy\u017e se tentokr\u00e1t zad\u00edvala na Billa, po lhostejnosti a opovrhov\u00e1n\u00ed nezbylo ani stopy. Mo\u017en\u00e1 nakonec nebyl tak slab\u00fd a zbyte\u010dn\u00fd, jak p\u0159edpokl\u00e1dala. Bez dal\u0161\u00edch slov otev\u0159ela dve\u0159e a zmizela stejn\u011b rychle, jako se zjevila na jejich prahu, tentokr\u00e1t v\u0161ak ti\u0161e a nen\u00e1padn\u011b, \u010dervenaj\u00edc se a\u017e po ko\u0159\u00ednky vlas\u016f.<\/div>\n
„Tohle jsi nem\u011bl,“ \u0159ekl Bill, zamykaje dve\u0159e, a kdy\u017e se oto\u010dil na Toma, rty m\u011bl zk\u0159iven\u00e9 do mali\u010dk\u00e9ho smutn\u00e9ho \u00fasm\u011bvu.<\/div>\n
„Nemohl jsem si pomoct,“ \u0159ekl Tom, pozdvihnut\u00e9 obo\u010d\u00ed podtrhlo pobaven\u00ed a jiskru v jeho pohledu. „Mysl\u00edm, \u017ee se tady tak brzo neuk\u00e1\u017ee. A krom toho, zaslou\u017eila si to. Vid\u011bls, jak se tv\u00e1\u0159ila?“ zeptal se se sm\u00edchem, stahuje Billa znovu k sob\u011b. Omotal mu ruce kolem bok\u016f a vno\u0159il jej do sv\u00e9ho objet\u00ed, tlum\u00edc sm\u00edch ve sn\u011bhov\u00e9 n\u00e1dhern\u011b von\u00edc\u00ed k\u016f\u017ei Billova krku. Pohlazen\u00edm pro jeho du\u0161i bylo nesm\u011bl\u00e9 chichot\u00e1n\u00ed vych\u00e1zej\u00edc\u00ed z Billov\u00fdch \u00fast.<\/div>\n
„Na tenhle v\u00fdraz jen tak brzy nezapomenu. Zd\u00e1lo se, \u017ee naprosto on\u011bm\u011bla.“<\/div>\n
\n

Omotal ruce kolem Tomova krku a nosem n\u011b\u017en\u011b prohr\u00e1bl Tomovy vousy. I jeho samotn\u00e9ho p\u0159ekvapilo, jak rychle zapomn\u011bl na jej\u00ed ostr\u00e1 slova i na jejich ho\u0159kou pachu\u0165. V\u0161echno bylo v okam\u017eiku smeteno stejn\u011b siln\u00fdmi pocity, av\u0161ak pon\u011bkud protich\u016fdn\u00fdmi, proto\u017ee tyhle pocity jej nutily chv\u011bt se po cel\u00e9m t\u011ble, roztloukly jeho srdce divok\u00fdm tempem a na rty mu vtiskly v\u011b\u010dn\u00fd \u00fasm\u011bv.<\/p><\/div>\n

„Podle m\u011b rovnou vyst\u0159\u00edzliv\u011bla,“ p\u0159ipojil se k jeho konstatov\u00e1n\u00ed i Tom, kter\u00fd se nep\u0159est\u00e1val usm\u00edvat, ani kdy\u017e skl\u00e1n\u011bl tv\u00e1\u0159 a pokr\u00fdval Bill\u016fv krk drobn\u00fdmi polibky. Ochutn\u00e1val sladkou t\u0159esouc\u00ed se k\u016f\u017ei a pomalu m\u00ed\u0159il v\u00fd\u0161, ka\u017ed\u00fdm polibkem se sna\u017eil vyj\u00e1d\u0159it, jak moc mu na Billovi z\u00e1le\u017eelo, do ka\u017ed\u00e9ho vkl\u00e1dal ve\u0161kerou l\u00e1sku, kter\u00e9 byl schopen, a kdy\u017e nakonec dos\u00e1hl \u00farovn\u011b jeho \u00fast, \u017e\u00edzniv\u011b se k nim p\u0159is\u00e1l a dostal stejn\u011b nal\u00e9havou odpov\u011b\u010f, v\u011bd\u011bl, \u017ee je to skute\u010dn\u00e9. \u017de se mu poda\u0159ilo naj\u00edt to, co n\u011bkte\u0159\u00ed hledaj\u00ed cel\u00fd \u017eivot, a na\u0161el to v osob\u011b, od kter\u00e9 by to \u010dekal nejm\u00e9n\u011b.<\/div>\n
\n

Za st\u00e1l\u00e9ho l\u00edb\u00e1n\u00ed pomalu m\u00ed\u0159ili ke gau\u010di, vyu\u017e\u00edvaje vz\u00e1cnou chv\u00edli, kdy ob\u00fdv\u00e1k nebyl okupov\u00e1n Georgem v\u0159\u00edskaj\u00edc\u00edm na obrazovku po\u010d\u00edta\u010de, do tance jejich obj\u00edmaj\u00edc\u00edch se t\u011bl jim hr\u00e1ly jemn\u00e9 t\u00f3ny de\u0161\u0165ov\u00fdch kapek ne\u00faprosn\u011b dopadaj\u00edc\u00edch na okenn\u00ed tabule. Bill se p\u0159itiskl p\u0159i tom, \u017ee b\u011bhem takov\u00fdch okam\u017eik\u016f zcela zapom\u00edn\u00e1 na to, k\u00fdm je. B\u011bhem okam\u017eik\u016f, kter\u00e9 tr\u00e1vil v Tomov\u011b n\u00e1ru\u010di, zapom\u00ednal sv\u00e9 jm\u00e9no i adresu, zapom\u00ednal na minulost i na to, co mohlo p\u0159ij\u00edt v budoucnu, nic nebylo natolik d\u016fle\u017eit\u00e9, aby naru\u0161ilo p\u0159\u00edtomnost a bezb\u0159ehou kr\u00e1su dan\u00e9ho okam\u017eiku. Polo\u017eil se na z\u00e1da, jen na tak malou chv\u00edli byl schopen odpoutat se od Tomov\u00fdch \u00fast a pozoroval obrysy postavy skl\u00e1n\u011bj\u00edc\u00ed se nad n\u00edm.<\/p><\/div>\n

„Jsi tak p\u0159ekr\u00e1sn\u00fd.“ Tom\u016fv \u0161epot polechtal jeho vnit\u0159nosti a zn\u00e1sobil frekvenci Billova d\u00fdch\u00e1n\u00ed.<\/div>\n
„Naprosto dokonal\u00fd,“ pokra\u010doval ve sv\u00fdch slovech, plaz\u00edc se p\u0159es Billovo t\u011blo. Nakonec se polo\u017eil vedle n\u011bj, nosem l\u00e1skypln\u011b p\u0159ejel p\u0159es ten jeho, prsty obkresluje n\u00e1pis na tri\u010dku. \u0160\u00edlen\u00fd v\u011bd\u00e1tor<\/em> ani zdaleka nevystihovalo to, k\u00fdm ve skute\u010dnosti byl. Byl z\u00e1zrakem, byl jako ty hv\u011bzdy, kter\u00e9 tolik miloval. Tajemn\u00fd, p\u0159ekr\u00e1sn\u00fd, prosv\u011btluj\u00edc\u00ed ve\u0161kerou temnotu Tomovy du\u0161e.<\/div>\n
\n

Bill nebyl schopen odpov\u011bd\u011bt. Je\u0161t\u011b nikdy p\u0159edt\u00edm se s ni\u010d\u00edm takov\u00fdm nesetkal, p\u0159\u00edvlastky, kter\u00e9 pr\u00e1v\u011b zaslechl, mu byly v\u011bnov\u00e1ny poprv\u00e9 v \u017eivot\u011b. Nebyl na to p\u0159ipraven, a z\u00e1rove\u0148 v\u011bd\u011bl, \u017ee se na n\u011bco takov\u00e9ho p\u0159ipravovat nemus\u00ed. P\u0159ilo\u017eil rozev\u0159enou dla\u0148 k Tomov\u011b l\u00edci a pohledem utkv\u011bl na prst\u00fdnku s ornamentem hv\u011bzdy. Usm\u00e1l se. M\u011bl jej chr\u00e1nit ve chv\u00edl\u00edch, kdy s n\u00edm Tom nebude, a p\u0159in\u00e1\u0161et mu \u0161t\u011bst\u00ed. To druh\u00e9 tvrzen\u00ed splnil a o tom prvn\u00edm byl Bill p\u0159esv\u011bd\u010den, \u017ee nikdy nenastane.<\/p><\/div>\n

„Z\u00edtra n\u00e1s \u010dek\u00e1 n\u00e1ro\u010dn\u00fd den,“ zast\u00e9nal mu Tom na rty. „\u0160kola, pak v\u00fdstava zv\u00ed\u0159at, cukr\u00e1rna a je\u0161t\u011b spousta dal\u0161\u00edho.“<\/div>\n
Bill se vedle n\u011bj vesele zakroutil. „Zapomn\u011bl jsi na semin\u00e1\u0159 pana Higginse. Bude n\u00e1s zkou\u0161et z v\u00fdpo\u010dt\u016f,“ \u0159ekl ti\u0161e, jemn\u011b dloubaje ukazov\u00e1\u010dkem do Tomova nosu.<\/div>\n
„J\u00e1 nem\u00e1m strach.“ Tom spokojen\u011b zakroutil hlavou. „U\u017e v\u0161echno v\u00edm,“ vypl\u00e1zl na usm\u00edvaj\u00edc\u00edho se Billa jazyk a vz\u00e1p\u011bt\u00ed jej k sob\u011b siln\u011b p\u0159itiskl. Bill bezmocn\u011b vdechoval jeho v\u016fni, nech\u00e1val se obj\u00edmat, dovolil, aby ten kr\u00e1sn\u00fd pocit pronikl do v\u0161ech \u010d\u00e1st\u00ed jeho t\u011bla. Pokud byl n\u011bkdy zlomen a jeho srdce rozbito na kusy, pr\u00e1v\u011b nalezl m\u00edsto, kde byly v\u0161echny \u010d\u00e1sti zase slepeny k sob\u011b. C\u00edtil se tak n\u00e1dhern\u011b, \u017ee v\u016fbec nep\u0159em\u00fd\u0161lel nad t\u00edm, \u017ee p\u0159ijde n\u011bjak\u00fd z\u00edt\u0159ek a on bude muset opustit Tomovu n\u00e1ru\u010d a \u017e\u00edt zase sv\u00fdm oby\u010dejn\u00fdm \u017eivotem. Ne, v tuhle chv\u00edli to nebylo d\u016fle\u017eit\u00e9.<\/p>\n

autor: B-kay<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: B-kay M\u00e1m p\u0159ed sebou t\u00fdden pln\u00fd pr\u00e1ce, monot\u00f3nn\u00edch a striktn\u00edch pravidel a jsem opravdu r\u00e1da, \u017ee se mi poda\u0159ilo ukradnout si drobnou chvilku pro sebe a v\u011bnovat ji tomu, co m\u011b \u010din\u00ed nej\u0161\u0165astn\u011bj\u0161\u00ed. Co napsat k d\u011bji dne\u0161n\u00edho d\u00edlu\u2026 snad jen,<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[625],"tags":[],"class_list":["post-2550","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-cassiopeia"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2550","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=2550"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2550\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=2550"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=2550"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=2550"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}