{"id":2559,"date":"2015-10-13T16:00:00","date_gmt":"2015-10-13T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=2549"},"modified":"2015-10-13T16:00:00","modified_gmt":"2015-10-13T15:00:00","slug":"dny-vsedniho-nepokoje-2","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2015\/10\/13\/dny-vsedniho-nepokoje-2\/","title":{"rendered":"Dny v\u0161edn\u00edho nepokoje 2."},"content":{"rendered":"
<\/a>autor: Ann<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
Kouzlo internetu<\/p>\n

<\/strong> Padl jsem do m\u011bkk\u00e9 postele a poddal jsem se jej\u00edmu jemn\u00e9mu, h\u0159ejiv\u00e9mu objet\u00ed, kter\u00e9 mi v\u017edy ochotn\u011b sk\u00fdtala.
Nedok\u00e1zal bych ani popsat, jak jsem byl zmaten\u00fd. V\u0161echno v hlav\u011b se mi pletlo. Nezda\u0159en\u00fd pokus o ukon\u010den\u00ed \u017eivota m\u011b n\u011bjak odradil od toho v tom d\u00e1l usilovat. Anebo\u2026 za to mo\u017en\u00e1 mohl ten motork\u00e1\u0159? To jsem nedok\u00e1zal posoudit. Ka\u017edop\u00e1dn\u011b jsem ztratil pohon a rad\u011bji jsem se vr\u00e1til zp\u00e1tky dom\u016f. Jenom jsem se svl\u00e9kl a hned zalezl do postele, kde jsem z\u016fstal dlouho v nehybn\u00e9m stavu a m\u016fj mozek m\u011bl mo\u017enost uva\u017eovat.
<\/p>\n

Kdo to mohl b\u00fdt?<\/em> Vybavil jsem si tv\u00e1\u0159 sv\u00e9ho ‚zachr\u00e1nce‘. Li\u0161il se od v\u0161ech osob, s nimi\u017e jsem se kdy setkal. Byl chladn\u00fd. Velmi chladn\u00fd. A\u017e z toho \u010dlov\u011bku p\u0159eb\u00edhal mr\u00e1z po z\u00e1dech. A podle sv\u00e9ho vystupov\u00e1n\u00ed taky analytick\u00fd. Nezd\u00e1lo se mi, \u017ee by do v\u0161eho sk\u00e1kal po hlav\u011b. I kdy\u017e to jsem nemohl p\u0159esn\u011b v\u011bd\u011bt. Byl mi ciz\u00ed. Nicm\u00e9n\u011b jsem hloubal nad t\u00edm, co ho asi donutilo k vystupov\u00e1n\u00ed, jeho\u017e jsem byl sv\u011bdkem. Mohl b\u00fdt takov\u00fd od p\u0159\u00edrody? Nebo v tom bylo n\u011bco v\u011bt\u0161\u00edho? N\u011bco, co mi bylo utajeno? Asi bych to m\u011bl nechat b\u00fdt\u2026<\/em> Povzdechl jsem si. Pro\u010d myslet na n\u011bkoho, s k\u00fdm se s nejv\u011bt\u0161\u00ed pravd\u011bpodobnost\u00ed u\u017e nikdy nesetk\u00e1m?<\/em> S t\u00edm jsem se posadil rozhodnut\u00fd to nechat b\u011b\u017eet. K\u00e9\u017e bych tehdy v\u011bd\u011bl, jak hrozn\u011b jsem se m\u00fdlil\u2026
Nat\u00e1hl jsem se pro notebook na sv\u00e9m no\u010dn\u00edm stolku hned vedle postele. Byla tma, ale j\u00e1 p\u0159esn\u011b v\u011bd\u011bl, kam si ho pokl\u00e1d\u00e1m, a kdy\u017e jsem ho nahmatal, polo\u017eil jsem si ho do kl\u00edna. Nohy jsem nechal viset z kraje postele a p\u0159ehodil jsem p\u0159es sebe deku, aby mi nebyla takov\u00e1 zima.<\/p>\n<\/div>\n

\n
Otev\u0159el a zapnul jsem tu ‚elektronickou krabici‘, jak tomu s oblibou \u0159\u00edkala mamka. Ta te\u010f op\u011bt nebyla doma. \u017dil jsem jenom s n\u00ed, s otcem jsem se nikdy nesetkal, proto\u017ee se roze\u0161li t\u011bsn\u011b p\u0159ed m\u00fdm narozen\u00edm a to po nep\u0159\u00edjemn\u00e9 h\u00e1dce. Ale bylo to stejn\u011b, jako bych \u017eil s\u00e1m. V noci chodila do pr\u00e1ce. D\u011blala serv\u00edrku v no\u010dn\u00edm podniku n\u011bkolik kilometr\u016f od domova. Kdy\u017e se k r\u00e1nu vr\u00e1tila, \u0161la rovnou sp\u00e1t a odpoledne, kdy\u017e se probudila, tak jenom n\u011bco uva\u0159ila a zamknula se v lo\u017enici, kde psala. Byla to jej\u00ed v\u00e1\u0161e\u0148. U\u017e mnoho let snila o tom, \u017ee j\u00ed jednou vydaj\u00ed knihu. A tahle jej\u00ed tu\u017eba pro ni byla o\u010dividn\u011b v\u00edc ne\u017e jej\u00ed syn, stejn\u011b jako sch\u016fzky, na n\u011b\u017e chodila, kdy\u017e ve sv\u00e9m nabit\u00e9m dni na\u0161la p\u0159ece jenom chvilku volna. Zoufale se sna\u017eila n\u011bkoho si naj\u00edt. Byla jako posedl\u00e1. Kdy\u017e jsem byl mlad\u0161\u00ed, tak m\u011b brala ka\u017ed\u00fd den ven na h\u0159i\u0161t\u011b nebo na proch\u00e1zky s na\u0161\u00edm psem, ale po jeho smrti tyhle vych\u00e1zky z\u0159\u00eddly, a kdy\u017e mi bylo deset, vymizely \u00fapln\u011b. Odtrhla se ode m\u011b. Jako bych skoro ani neexistoval. N\u011bkdy jsem ji cel\u00fd t\u00fdden ani nezahl\u00e9dl. Mo\u017en\u00e1 i to bylo d\u016fvodem toho, pro\u010d jsem se c\u00edtil tak s\u00e1m a m\u011bl probl\u00e9m si naj\u00edt p\u0159\u00e1tele. V\u011bt\u0161ina lid\u00ed se mi vyh\u00fdbala, ani\u017e bych v\u011bd\u011bl pro\u010d. Nikdo mi ne\u0159ekl, \u017ee je se mnou n\u011bco \u0161patn\u011b nebo tak, ale d\u00e1vali to jasn\u011b najevo svoj\u00ed odta\u017eitost\u00ed.<\/p>\n

Pravd\u011bpodobn\u011b to bylo i t\u00edm, jak\u00fd jsem byl, \u017ee jsem se maloval a chodil jenom v \u010dern\u00e9. Okol\u00ed to d\u011bsilo. Jedin\u00fd, kdo se mnou i p\u0159es tohle v\u0161echno z\u016fstal, byl Richard. A te\u010f jsem ztratil i jeho\u2026
Kdy\u017e jsem se po odemknut\u00ed z\u00e1mku dostal n\u011bkolika kliknut\u00edmi na facebook, okam\u017eit\u011b na m\u011b vysko\u010dily nov\u00e9 zpr\u00e1vy skupinov\u00e9ho chatu, ve kter\u00e9m jsem byl. N\u00e1zev byl prost\u00fd: ‚GL‘. Jednalo se o skupinku dal\u0161\u00edch homosexu\u00e1l\u016f – mu\u017e\u016f i \u017een. Spole\u010dn\u011b jsme mluvili o na\u0161ich starostech a obt\u00ed\u017e\u00edch v na\u0161em \u017eivot\u011b. A \u017ee jich nebylo m\u00e1lo! Zat\u00edm n\u00e1s tu bylo osm, krom\u011b m\u011b je\u0161t\u011b \u010dty\u0159i dal\u0161\u00ed mu\u017ei a t\u0159i \u017eeny. Nejv\u00edce jsem si rozum\u011bl asi s Walterem, co\u017e byl zhruba t\u0159icetilet\u00fd instalat\u00e9r. M\u011bl docela zaj\u00edmavou minulost. Kdy\u017e byl mlad\u0161\u00ed, hodn\u011b cestoval a vypr\u00e1v\u011bl n\u00e1m o v\u0161ech dobrodru\u017estv\u00edch, co na t\u011bchto v\u00fdprav\u00e1ch za\u017eil. Zd\u00e1l se b\u00fdt vesel\u00fd, ale kdy\u017e jsem si s n\u00edm dopisoval soukrom\u011b, zjistil jsem, \u017ee dok\u00e1\u017ee b\u00fdt i hodn\u011b sklesl\u00fd a pot\u0159ebuje podporu. V tom jsme si byli podobn\u00ed. A to bylo z\u0159ejm\u011b, spole\u010dn\u011b s t\u00edm, \u017ee jsme se vz\u00e1jemn\u011b ch\u00e1pali, p\u0159\u00ed\u010dinou na\u0161ich ka\u017edodenn\u00edch debat. N\u011bkdy to byly hlouposti a n\u011bkdy naopak v\u00e1\u017en\u011b v\u011bci\u2026<\/p>\n

A jak se takhle na\u0161e skupinka vlastn\u011b na\u0161la? Odpov\u011b\u010f je prost\u00e1: seznamka. Byla to norm\u00e1ln\u00ed str\u00e1nka, nic zam\u011b\u0159en\u00e9ho na gaye nebo lesbi\u010dky, ale jednou tam Paul – osam\u011bl\u00fd otec p\u0159es \u010dty\u0159icet, p\u0159idal p\u0159\u00edsp\u011bvek, v n\u011bm\u017e se psalo, jestli je tu n\u011bkdo, kdo m\u00e1 ob\u010das pocit, \u017ee ho v\u016fbec nep\u0159itahuje opa\u010dn\u00e9 pohlav\u00ed a a\u0165 mu dan\u00e1 osoba p\u0159\u00edpadn\u011b nap\u00ed\u0161e. Tenkr\u00e1t jsem se odhodlal riskovat a ozval jsem se mu. Stejn\u011b jako \u0161est dal\u0161\u00edch lid\u00ed. Po p\u00e1r dnech dopisov\u00e1n\u00ed zalo\u017eil Paul skupinov\u00fd chat, kam n\u00e1s v\u0161echny p\u0159idal. A od t\u00e9 doby jsme byli ve spojen\u00ed\u2026 Trvalo to u\u017e pomalu t\u0159i m\u011bs\u00edce.
Pro\u010detl jsem si posledn\u00ed zpr\u00e1vy. Byl to rozhovor mezi Emmou – studentkou pedagogick\u00e9 \u0161koly a Paulem. Typick\u00e1 konverzace jako ka\u017ed\u00e1 jin\u00e1, kon\u010d\u00edc\u00ed rozlou\u010den\u00edm.
Chvilku jsem ot\u00e1lel, ne\u017e jsem napsal: ‚Ahoj, je tu te\u010f n\u011bkdo?‘<\/em> psal jsem bez smajl\u00edk\u016f, to u m\u011b nebylo \u010dast\u00e9, d\u011blal jsem to jenom, kdy\u017e se jednalo o n\u011bco v\u00e1\u017en\u00e9ho.<\/p>\n

Nemusel jsem \u010dekat snad ani p\u00e1r vte\u0159in, ne\u017e p\u0159i\u0161la odezva od Waltera: ‚Ahoj, ano, co pot\u0159ebuje\u0161?‘<\/em>
Byl jsem r\u00e1d, \u017ee mi n\u011bkdo odepsal, i kdy\u017e jsem to tak trochu \u010dekal, on tu b\u00fdval \u010dasto cel\u00e9 noci. ‚M\u016f\u017ee\u0161 mi pros\u00edm napsat soukromku?‘
<\/em> Op\u011bt trvalo jenom chvili\u010dku, ne\u017e mi od n\u011bj p\u0159i\u0161la zpr\u00e1va mimo spole\u010dn\u00fd chat. ‚Tak copak?‘
<\/em> Zamyslel jsem se, jestli mu to m\u00e1m v\u00e1\u017en\u011b \u0159\u00edct, ale nakonec jsem se rozhodl. Beztak t\u00edm nem\u016f\u017eu nic ztratit a promluvit si o tom mi snad pom\u016f\u017ee. ‚Pokusil jsem se zab\u00edt.‘
‚Co\u017ee?! D\u011bl\u00e1\u0161 si ze m\u011b srandu?! -_-‚
‚Ned\u011bl\u00e1m.‘
‚Co se stalo?!‘
<\/em> Skousl jsem si lehce spodn\u00ed ret. ‚V\u00ed\u0161, jak jsem ti \u0159\u00edkal o tom spolu\u017e\u00e1kovi?‘
‚Mysl\u00ed\u0161 Richarda?‘<\/em> odhadl spr\u00e1vn\u011b.
‚Ano, toho.‘
‚A co s n\u00edm?‘
‚\u0158ekl jsem mu, co k n\u011bmu c\u00edt\u00edm.‘<\/em> Sna\u017eil jsem se na to moc nemyslet, kdy\u017e jsem to psal. Necht\u011bl jsem se k tomu zase v my\u0161lenk\u00e1ch vracet.
‚Aha :\/ Odm\u00edtl t\u011b, \u017ee?‘
‚Jo.‘
‚N\u011bjak\u00fdm hodn\u011b o\u0161kliv\u00fdm zp\u016fsobem?‘
‚Celkem ano.‘
‚Debil -_-‚
‚Ne, on je v pohod\u011b. Takhle to nesm\u00ed\u0161 br\u00e1t. Prost\u011b je jenom v\u00e1\u017en\u011b zatvrzel\u00fd heter\u00e1k :\/‘
‚Nebra\u0148 ho! -_- Je to debil a basta!‘<\/em> st\u00e1l si za sv\u00fdm.
‚U\u017e toho nechme, nechci se o tomhle d\u00e1l bavit\u2026‘
‚Tak o \u010dem se chce\u0161 bavit?‘
‚O tom, co mi zabr\u00e1nilo se doopravdy zab\u00edt.‘
‚A co to bylo? :)‘
‚N\u011bjak\u00fd kluk\u2026‘
‚Jak\u00fd?‘
‚To s\u00e1m nev\u00edm. Ale byl hodn\u011b tajemn\u00fd. A\u017e by se dalo \u0159\u00edct temn\u00fd. A byl taky zvl\u00e1\u0161tn\u00ed. Takov\u00fd uhran\u010div\u00fd, ale taky chladn\u00fd. Vypadal vypo\u010d\u00edtav\u011b\u2026 Jako n\u011bkdo, kdo v\u00ed v\u00edc ne\u017e ostatn\u00ed\u2026‘
‚L\u00edbil se ti.‘<\/em>
Zav\u00e1hal jsem. ‚Ano.‘<\/em> napsal jsem pak.
Na to u\u017e nic neodepsal\u2026<\/p>\n

autor: Ann<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Ann Kouzlo internetu Padl jsem do m\u011bkk\u00e9 postele a poddal jsem se jej\u00edmu jemn\u00e9mu, h\u0159ejiv\u00e9mu objet\u00ed, kter\u00e9 mi v\u017edy ochotn\u011b sk\u00fdtala.Nedok\u00e1zal bych ani popsat, jak jsem byl zmaten\u00fd. V\u0161echno v hlav\u011b se mi pletlo. Nezda\u0159en\u00fd pokus o ukon\u010den\u00ed \u017eivota m\u011b n\u011bjak<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[632],"tags":[],"class_list":["post-2559","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-dny-vsedniho-nepokoje"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2559","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=2559"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2559\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=2559"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=2559"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=2559"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}