{"id":2581,"date":"2015-10-05T15:00:00","date_gmt":"2015-10-05T14:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=2571"},"modified":"2015-10-05T15:00:00","modified_gmt":"2015-10-05T14:00:00","slug":"pohar-z-puli-prazdny-29","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2015\/10\/05\/pohar-z-puli-prazdny-29\/","title":{"rendered":"Poh\u00e1r z p\u016fli pr\u00e1zdn\u00fd 29."},"content":{"rendered":"
autor: SakuraUchihaHaruno13<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
Tom sed\u011bl na svoj\u00ed posteli a prohl\u00ed\u017eel si svou zbra\u0148 ze v\u0161ech stran, jako by se cht\u011bl skute\u010dn\u011b ujistit, \u017ee je to ona, ta kter\u00e1 nikdy nevyst\u0159el\u00ed. P\u0159i\u0161la mu najednou tak ciz\u00ed, jako by snad ani nebyla jeho. Tenhle pocit se ale p\u0159idal k dal\u0161\u00edm, kter\u00e9 ozna\u010dil jako ned\u016fle\u017eit\u00e9.<\/div>\n
Pokojem se ozvalo r\u00e1zn\u00e9 zaklep\u00e1n\u00ed na dve\u0159e, po n\u011bm\u017e do jeho kumb\u00e1lu vtrhla Tamara n\u00e1sledovan\u00e1 Fritzem a Christophem.<\/div>\n
„Mus\u00edme si n\u011bco ujasnit,“ za\u010dala energicky, ani\u017e by dovolila komukoli promluvit. Tom na ni jenom nep\u0159\u00edtomn\u011b hled\u011bl, netu\u0161il, co tu d\u011bl\u00e1, ve skute\u010dnosti mu to bylo jedno. Mohla by to tady cel\u00e9 vyhodit do pov\u011bt\u0159\u00ed, kdyby cht\u011bla, nezaj\u00edmalo ho to.<\/div>\n
„V\u0161ichni v\u00edme, \u017ee jej\u00ed pl\u00e1n nevyjde, tak\u017ee si mus\u00edme vytvo\u0159it sv\u016fj vlastn\u00ed, aby pen\u00edze padly do rukou jejich prav\u00e9mu majiteli, rozum\u00edte?“<\/div>\n
Nikdo v m\u00edstnosti, netu\u0161il, co m\u00e1 na mysli, ale na to Tamara nebrala ohledy. Jednodu\u0161e pokra\u010dovala d\u00e1l. Vysv\u011btlila jim cel\u00fd sv\u016fj pl\u00e1n a po\u010d\u00edtala s t\u00edm, \u017ee v\u0161echno prob\u011bhne tak, jak m\u00e1.<\/div>\n
***<\/div>\n
\n

Amalia d\u0159ep\u011bla u sebe v kancel\u00e1\u0159i a spokojen\u011b kou\u0159ila jednu cigaretu za druhou. Milovala pocit vzru\u0161en\u00ed, kter\u00fd j\u00ed p\u0159in\u00e1\u0161ela ka\u017ed\u00e1 nebezpe\u010dn\u00e1 akce, kterou si napl\u00e1novala. V mysli si neust\u00e1le p\u0159ehr\u00e1vala v\u0161echny sc\u00e9nky, ke kter\u00fdm dojde, a spokojen\u011b se nad t\u00edm usm\u00edvala. V\u011bd\u011bla, \u017ee tohle bude ta nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed akce v jej\u00edm \u017eivot\u011b, tady bude m\u00edt kone\u010dn\u011b mo\u017enost se pomst\u00edt.<\/p><\/div>\n

Pomalu do\u0161la k map\u011b, na n\u00ed\u017e byly zaznamen\u00e1ny v\u0161echny jej\u00ed dosavadn\u00ed \u00fasp\u011bchy, a chraptiv\u011b se rozesm\u00e1la. C\u00edtila se tak nep\u0159emo\u017eiteln\u011b, kdy\u017e si vzpomn\u011bla na ka\u017edou akci, k n\u00ed\u017e se d\u0159\u00edve uch\u00fdlila. V\u0161echny ty kulky, kter\u00e9 l\u00e9taly vzduchem, ka\u017ed\u00fd bolestn\u00fd vzdech um\u00edraj\u00edc\u00edch, v\u0161echna to prolit\u00e1 krev\u2026 tohle v\u0161echno j\u00ed op\u011bt dodalo s\u00edlu pokra\u010dovat v tom, co za\u010dala. Neb\u00e1la se ni\u010deho, nic j\u00ed nemohlo zastavit.<\/div>\n
\u0160ourav\u00fdm krokem se vr\u00e1tila ke stolu a znovu si prohl\u00e9dla pl\u00e1nek ulice, v n\u00ed\u017e Bill bydlel. Je\u0161t\u011b jednou se ujistila, \u017ee jej\u00ed m\u00edsto na pozorov\u00e1n\u00ed vyhovuje v\u0161em jej\u00edm po\u017eadavk\u016fm. Mohla odtamtud vid\u011bt v\u0161e, ani\u017e by kdokoli vid\u011bl ji. Mohla pos\u00edlat jednu kulku za druhou, ani\u017e by j\u00ed to n\u011bkdo mohl vr\u00e1tit. A po skon\u010den\u00ed akce mohla nepozorovan\u011b zmizet a vyhnout se jak\u00e9mukoli podez\u0159en\u00ed.<\/div>\n
\n
Pokud by m\u011bla ur\u010dit, zda n\u011b\u010deho ve sv\u00e9m \u017eivot\u011b lituje, pak to bylo jej\u00ed p\u0159\u00e1telstv\u00ed, kter\u00e9 ji k tomuhle dovedlo. Nedok\u00e1zala si p\u0159edstavit, \u017ee by se mohla st\u00e1t norm\u00e1ln\u00edm \u010dlov\u011bkem, kter\u00fd se denn\u011b v\u00edd\u00e1 s lidmi a norm\u00e1ln\u011b s nimi hovo\u0159\u00ed. U\u017e si navykla sv\u00e9 nad\u0159azenosti t\u011bm, kter\u00e9 u\u017e od \u00fatl\u00e9ho v\u011bku t\u00fdrala. Bolest v o\u010d\u00edch ostatn\u00edch j\u00ed dod\u00e1vala vlastn\u00ed pocit svobody a sebeuspokojen\u00ed. Byla sama se sebou jako s \u010dlov\u011bkem spokojen\u00e1. Necht\u011bla ve sv\u00e9m \u017eivot\u011b u\u017e nic jin\u00e9ho, nedok\u00e1zala si p\u0159edstavit, \u017ee by sama m\u011bla vlastn\u00ed rodinu, vyd\u011bl\u00e1vala a sm\u00e1la se spolu se sv\u00fdmi d\u011btmi. Tato p\u0159edstava pro ni byla v\u00edc ne\u017e nedosa\u017eiteln\u00e1, u\u017e d\u00e1vno se vzdala my\u0161lenky na norm\u00e1ln\u00ed a \u0161\u0165astn\u00fd \u017eivot, kter\u00fd by mohla v\u00e9st. Cht\u011bla \u017e\u00edt takhle, tady m\u011bla jistotu toho, \u017ee jedin\u00e9 pocity, kter\u00e9 projevuje, je jenom nad\u0159azenost a krutost. Nemusela se sni\u017eovat k l\u00e1sce, l\u00edtosti nebo laskavosti. Tohle bylo to, \u010d\u00edm \u017eila.<\/div>\n
\n

***<\/p><\/div>\n

\n

R\u00e1no toho dne se zd\u00e1lo b\u00fdt stejn\u00e9, jako kter\u00e9koli jin\u00e9. Slune\u010dn\u00ed paprsky l\u00edn\u011b kreslily po sv\u011bt\u011b zlatav\u00e9 stuhy, jejich\u017e h\u0159ejivost postupn\u011b ustupovala. Podzimn\u00ed mra\u010dna se seskupovala do st\u00e1le v\u011bt\u0161\u00edch chuml\u016f a p\u0159ipom\u00ednala v\u0161em, \u017ee ji\u017e brzy nastane zima.<\/p><\/div>\n

Bill se probudil s bla\u017een\u00fdm \u00fasm\u011bvem na tv\u00e1\u0159i. Sen z p\u0159edchoz\u00ed noci si nepamatoval, a nav\u00edc se po probuzen\u00ed c\u00edtil sv\u011b\u017e\u00ed a pln\u00fd energie jako u\u017e dlouho ne.<\/div>\n
N\u00e1lada mu trochu klesla, kdy\u017e se mu nepoda\u0159ilo kontaktovat Toma, kter\u00fd st\u00e1le br\u00e1nil jejich spojen\u00ed. V\u011bd\u011bl v\u00edc ne\u017e Bill a cht\u011bl to tak i nechat, jeliko\u017e v t\u00e9to chv\u00edli by se to u\u017e jenom \u0161patn\u011b vysv\u011btlovalo. Musel se sm\u00ed\u0159it s t\u00edm, \u017ee svou \u0161anci pro\u0161vihl a te\u010f u\u017e bude jenom pot\u0159eba dokon\u010dit cel\u00fd tenhle trhl\u00fd pl\u00e1n. Z p\u0159edchoz\u00edho ve\u010dera si pamatoval Tama\u0159in p\u0159\u00edchod a \u00fatr\u017eky jej\u00edch slov. P\u0159i\u0161lo mu, \u017ee jeho \u00faloha se moc nem\u011bn\u00ed, po\u0159\u00e1d bude t\u00edm, kdo nam\u00ed\u0159\u00ed zbran\u00ed proti Billovi a taky to bude on, kdo bude muset zm\u00e1\u010dknout spou\u0161\u0165.<\/div>\n
\n

Bill m\u011bl a\u017e p\u0159ekvapiv\u011b dobrou n\u00e1ladu. P\u0159ed rodi\u010di se ale sna\u017eil st\u00e1le hr\u00e1t svou smutnou roli, proto pov\u011bt\u0161inu dne z\u016fst\u00e1val v pokoji, aby n\u00e1hodou nezahl\u00e9dli jeho potuteln\u00e9 \u00fasm\u011bvy, je\u017e bez ust\u00e1n\u00ed zdobily jeho tv\u00e1\u0159.<\/p><\/div>\n

Vzpom\u00ednal na v\u0161echny kr\u00e1sn\u00e9 okam\u017eiky s Tomem, p\u0159ipom\u00ednal si posledn\u00ed polibky a s\u00e1m sebe p\u0159istihl, jak jeho ruka automaticky putuje mezi jeho stehna. Je\u0161t\u011b chvilku vzpom\u00ednal, ne\u017e si p\u0159ipomn\u011bl, \u017ee dnes bude m\u00edt mo\u017enost jej znovu vid\u011bt.<\/div>\n
Netrp\u011bliv\u011b sledoval hodiny a modlil se za to, aby u\u017e kone\u010dn\u011b nastal \u010das k odchodu. P\u0159\u00e1l si, aby ho u\u017e mohl znovu vid\u011bt. Trochu jej mrzelo, \u017ee to mus\u00ed d\u011blat za z\u00e1dy sv\u00fdch rodi\u010d\u016f, ale v\u011bd\u011bl, \u017ee kdyby konal podle nich, nebyl by \u0161\u0165astn\u00fd a schopn\u00fd norm\u00e1ln\u011b fungovat. Pot\u0159eboval ho, aby v\u011bd\u011bl, \u017ee alespo\u0148 n\u011bjak\u00e1 \u010d\u00e1st jeho \u017eivota je v po\u0159\u00e1dku. Cht\u011bl v\u011b\u0159it, \u017ee \u017eivot nen\u00ed tak \u0161patn\u00fd, pot\u0159eboval propadnout t\u00e9 zamilovanosti, jak tomu b\u00fdvalo d\u0159\u00edv.<\/div>\n
B\u011bhem ob\u011bda ml\u010del a sna\u017eil se vyh\u00fdbat zkoumav\u00fdm pohled\u016fm sv\u00fdch rodi\u010d\u016f. V\u011bd\u011bl, \u017ee by byli schopni vytu\u0161it n\u011bjakou nepravost, kdyby se jim skute\u010dn\u011b pod\u00edval do o\u010d\u00ed.<\/div>\n
\n

„Na to sezen\u00ed t\u011b odvezu,“ ozn\u00e1mil mu otec po n\u011bkolika dusiv\u00fdch minut\u00e1ch ticha. „Zp\u00e1tky ale p\u016fjde\u0161 s\u00e1m,“ \u0159ekl rozhodn\u011b.<\/p><\/div>\n

„Dob\u0159e,“ p\u0159ik\u00fdvl Bill a d\u00e1l se p\u0159ehraboval ve sv\u00e9m ob\u011bd\u011b, ani\u017e by si do \u00fast vlo\u017eil v\u00edc ne\u017e \u010dtvrtinu porce.<\/div>\n
Po ob\u011bd\u011b se zase za\u0161il ve sv\u00e9m pokoji a sna\u017eil se svou mysl p\u0159im\u011bt k odpo\u010dinku u filmu, kter\u00fd stejn\u011b moc nevn\u00edmal. Neust\u00e1le si p\u0159ipom\u00ednal skute\u010dnost, \u017ee ji\u017e za n\u011bkolik hodin se op\u011bt shled\u00e1 s Tomem a nemohl se naba\u017eit toho tepla, j\u00edm\u017e jeho srdce ho\u0159elo. Byl tak nedo\u010dkav\u00fd, proto d\u011bkoval bohu, kdy\u017e kone\u010dn\u011b nastala ta chv\u00edle k odjezdu.<\/div>\n
Zkontroloval si, \u017ee m\u00e1 s sebou v\u0161e, co by na norm\u00e1ln\u00ed sezen\u00ed pot\u0159eboval, a vyrazil k autu, v n\u011bm\u017e po celou cestu hr\u00e1la hudba, kter\u00e1 byla n\u00e1hradou za nesnesiteln\u00e9 ticho, je\u017e by jinak nastalo. Nikdo nepromluvil. Bill si uv\u011bdomoval, \u017ee sv\u00fdm utajovan\u00fdm vztahem se od sv\u00fdch rodi\u010d\u016f vzd\u00e1lil. Nebyl schopn\u00fd si s nimi norm\u00e1ln\u011b promluvit, jeliko\u017e by mohla na povrch vyplynout skute\u010dnost, \u017ee je s Tomem po\u0159\u00e1d v kontaktu.<\/div>\n
\n

Auto ti\u0161e zastavilo a Bill s jednoduch\u00fdm pod\u011bkov\u00e1n\u00edm vystoupil. Ve\u0161el do budovy, ohl\u00e1sil se a pokra\u010doval nahoru po schodech, p\u0159i\u010dem\u017e si byl stoprocentn\u011b jist\u00fd, \u017ee jej otec sleduje do t\u00e9 doby, ne\u017e mu zmizel z dohledu. V\u011bd\u011bl, \u017ee za ten nedostatek d\u016fv\u011bry si m\u016f\u017ee s\u00e1m, ale i tak toho trochu litoval.<\/p><\/div>\n

Pan\u00ed Drescherov\u00e1 jej zavedla do jednodu\u0161e vybaven\u00e9 kancel\u00e1\u0159e, kde u\u017e na n\u011bj \u010dekal Tom. Pop\u0159\u00e1la jim hezk\u00e9 chv\u00edle a p\u0159ipomn\u011bla jim, \u017ee maj\u00ed jenom dv\u011b hodiny a pak ode\u0161la.<\/div>\n
Bill post\u0159ehl smutek v Tomov\u00fdch o\u010d\u00edch, ale u\u017e nebyl schopn\u00fd rozli\u0161it, kde se tam vzal. Nem\u011bl p\u0159\u00edstup do jeho mysli, jak tomu bylo d\u0159\u00edv. Tom jej v\u011bdom\u011b blokoval.<\/div>\n
„Nespal jsi?“ optal se, jakmile si v\u0161iml \u00fanavy v jeho obli\u010deji.<\/div>\n
„Ne,“ povzdechl si jeho bratr a objal ho. Z ka\u017ed\u00e9ho jeho pohledu vyza\u0159ovalo zoufalstv\u00ed. Dokonce i polibky v sob\u011b nesly pocit viny a skl\u00ed\u010denosti. Ka\u017ed\u00fd dotek p\u016fsobil, jako by m\u011bl b\u00fdt posledn\u00edm v jejich \u017eivot\u011b. Tom v\u011bd\u011bl, \u017ee je hodn\u011b pravd\u011bpodobn\u00e9, \u017ee se po dne\u0161ku u\u017e neuvid\u00ed, proto si jej cht\u011bl k sob\u011b p\u0159ipoutat alespo\u0148 vzpom\u00ednkami, kter\u00e9 by mu vydr\u017eely.<\/div>\n
Dovedl ho ke gau\u010di, kter\u00fd se t\u00edsnil v rohu m\u00edstnosti a jemn\u011b jej na n\u011bj polo\u017eil. Ka\u017ed\u00e1 p\u0159ipom\u00ednka skute\u010dnosti jej donutila dot\u00fdkat se jej nal\u00e9hav\u011bji.<\/div>\n
\n

Tom m\u011bl po celou dobu zav\u0159en\u00e9 o\u010di a pohyboval se jako ve snu. Moc dob\u0159e v\u011bd\u011bl, \u017ee tahle chv\u00edle nemus\u00ed b\u00fdt opakovateln\u00e1, proto se sna\u017eil p\u0159ijmout \u00fapln\u011b v\u0161echno. Poslouchal Billovy zasn\u011bn\u00e9 vzdechy, kter\u00e9 jej neskute\u010dn\u011b dr\u00e1\u017edily.<\/p><\/div>\n

Neust\u00e1le si p\u0159ipom\u00ednal, \u017ee tenhle kousek dokonalosti je pro tuto chv\u00edli jenom jeho a choval se, jako by ka\u017ed\u00e1 nas\u00e1vaj\u00edc\u00ed vte\u0159ina nemusela b\u00fdt tak velkorys\u00e1.<\/div>\n
Znovu se s n\u00edm vyspal. Cht\u011bl si z n\u011bj pro tento okam\u017eik vz\u00edt co nejv\u00edc, aby m\u011bl v budoucnu z \u010deho t\u011b\u017eit. Ka\u017ed\u00fd centimetr jeho odhalen\u00e9 k\u016f\u017ee pro n\u011bj znamenal mnohon\u00e1sobn\u011b v\u00edc ne\u017e kdykoli d\u0159\u00edv. V\u011bd\u011bl, \u017ee po dne\u0161n\u00edm ve\u010deru bu\u010f zem\u0159e, nebo bude sed\u011bt ve v\u011bzen\u00ed a u\u017e nebude m\u00edt mo\u017enost m\u00edt Billa u sebe.<\/div>\n
Jedin\u00fdmi slovy, kter\u00e1 mezi sebou za celou dobu pronesli, bylo po\u010d\u00e1te\u010dn\u00ed a kone\u010dn\u00e9 pozdraven\u00ed. V\u00edc ne\u017e skute\u010dn\u00fd vztah to p\u0159ipom\u00ednalo jednor\u00e1zovou akci, ale nikdo proti tomu nic nem\u011bl. Bill p\u0159istoupil na jeho zp\u016fsob hry a nevzpouzel se, byl spokojen\u00fd s t\u00edm, co m\u011bl. Byl tak r\u00e1d za mo\u017enost b\u00fdt s n\u00edm, \u017ee nevznesl \u017e\u00e1dnou n\u00e1mitku.<\/div>\n
Na rozlou\u010denou jej je\u0161t\u011b naposledy pol\u00edbil a pak se vydal zase po schodech dol\u016f, a\u017e nakonec zmizel v no\u010dn\u00ed tm\u011b.<\/div>\n
\n

Tom si po\u010dkal n\u011bkolik okam\u017eik\u016f a pak se taky vydal z budovy pry\u010d. Ve tm\u011b poznal Amaliino auto a beze slova nastoupil. Nikdo se ho neptal, jak\u00e9 to bylo. V\u0161ichni mu jenom p\u0159ipom\u00ednali podrobnosti pl\u00e1nu a je\u0161t\u011b jednou mu zopakovali, co bude pot\u0159eba.<\/p><\/div>\n

Spole\u010dn\u011b s ostatn\u00edmi vystoupil p\u00e1r ulic p\u0159ed Billov\u00fdm domem a rozlou\u010dil se s Amali\u00ed, kter\u00e1 pokra\u010dovala na svoje stanovi\u0161t\u011b. Ostatn\u00ed se rozprost\u0159eli podle pl\u00e1nu.<\/div>\n
Tamara mu lehk\u00fdm k\u00fdvnut\u00edm hlavy nazna\u010dila, \u017ee jde p\u0159ipravit v\u0161e pot\u0159ebn\u00e9. Vytratila se ze sv\u00e9ho stanovi\u0161t\u011b a spole\u010dn\u011b s Fritzem a Christophem p\u0159e\u0161la k dal\u0161\u00edmu, kde nepozorovan\u011b omr\u00e1\u010dili jednoho ze sv\u00fdch spolupracovn\u00edk\u016f. Takhle obe\u0161li v\u0161echna jejich stanovi\u0161t\u011b, a\u017e ve h\u0159e z\u016fstali jenom oni \u010dty\u0159i a mohl za\u010d\u00edt jejich pl\u00e1n.<\/div>\n
\n

Bylo asi \u010dtvrt na dev\u011bt, kdy\u017e se Bill objevil a ulici a r\u00e1zoval si to sm\u011brem ke sv\u00e9mu domu. Spokojen\u011b si v mysli p\u0159ehr\u00e1val p\u0159ede\u0161l\u00e9 okam\u017eiky, kdy\u017e za sebou usly\u0161el jasn\u011b z\u0159eteln\u00e9 kroky. Nejd\u0159\u00edv je ignoroval v nad\u011bji, \u017ee jej nebudou n\u00e1sledovat, ale ve chv\u00edli, kdy se k n\u011bmu p\u0159ibl\u00ed\u017eily, oto\u010dil hlavu a pod\u00edval se t\u00edm sm\u011brem.<\/p><\/div>\n

V jasn\u00e9m m\u011bs\u00ed\u010dn\u00edm sv\u011btle zahl\u00e9dl mu\u017eskou postavu s jemn\u011b vyr\u00fdsovan\u00fdmi svaly. Vyhledal obli\u010dej, jen\u017e se schov\u00e1val za n\u011bkolika siln\u00fdmi prameny, v nich\u017e pozd\u011bji spat\u0159il dredy, a poznal Toma.<\/div>\n
„Co ty tady?“ zeptal se. Na tv\u00e1\u0159i mu hr\u00e1l bla\u017een\u00fd \u00fasm\u011bv.<\/div>\n
„Bille,“ za\u0161eptal dredat\u00fd chlapec zasmu\u0161ile. M\u011bs\u00ed\u010dn\u00ed sv\u011btlo se odr\u00e1\u017eelo v jeho slz\u00e1ch, kter\u00e9 se mu z posledn\u00edch sil da\u0159ilo udr\u017eet v o\u010d\u00edch. Ruka se mu t\u0159\u00e1sla, kdy\u017e prsty pevn\u011b obto\u010dil kolem studen\u00e9ho kovu. Pomalu vytahoval v\u011bc kapsy a jenom sledoval, jak se Billovi z\u00fa\u017eily zorni\u010dky strachem, kdy\u017e si uv\u011bdomil, co to je.<\/div>\n
Pistole. Tomova pistole.<\/div>\n
„Odpus\u0165 mi tohle v\u0161echno,“ \u017e\u00e1dal ho. Tv\u00e1\u0159il se, jako by pro\u017e\u00edval skute\u010dn\u00e1 muka, ruka se mu neust\u00e1le t\u0159\u00e1sla a slzy se mu spustily po tv\u00e1\u0159\u00edch.<\/div>\n
\n

„C-co?“ Bill v\u016fbec nic nech\u00e1pal. Vid\u011bl jenom pistoli, kter\u00e1 ho ukotvila na m\u00edst\u011b. Nebyl schopn\u00fd se pohnout, by\u0165 sebemen\u0161\u00ed pohyb zp\u016fsobil nep\u0159\u00edjemn\u011b chladiv\u00fd pocit v jeho t\u011ble. Srdce mu tlouklo, jako by mu ka\u017edou chv\u00edli cht\u011blo vysko\u010dit z hrudi. Mysl m\u011bl \u00fapln\u011b pr\u00e1zdnou, nedok\u00e1zal se na nic soust\u0159edit, vn\u00edmal jenom strach, kter\u00fd na n\u011bj dol\u00e9hal ze v\u0161ech stran. Ka\u017ed\u00e1 bu\u0148ka v jeho t\u011ble byla dokonale paralyzovan\u00e1, jeho mozek byl nakonec schopn\u00fd zpracovat jenom jedinou informaci: Za chv\u00edli zem\u0159u!<\/em><\/div>\n

P\u0159er\u00fdvav\u00fd dech tvo\u0159il u jeho tv\u00e1\u0159\u00ed lehk\u00e9 obl\u00e1\u010dky p\u00e1ry, jeho pohled z\u016fstal nem\u011bnn\u00fd. Nedok\u00e1zal vyslovit ani jm\u00e9no sv\u00e9ho milovan\u00e9ho, nedok\u00e1zal v\u016fbec nic.<\/div>\n
Tichem se ozval ohlu\u0161uj\u00edc\u00ed zvuk. V\u00fdst\u0159el.<\/div>\n
V ten sam\u00fdm moment n\u00e1sledoval Bill\u016fv bolestn\u00fd sk\u0159ek. Chytil se za rameno a vr\u00e1vorav\u011b klesl na kolena. Zrak se mu rozmazal mno\u017estv\u00edm slz, kter\u00e1 mu p\u0159ivodila n\u00e1hl\u00e1 bolest. Sna\u017eil se sv\u00fdm pohledem vyhledat Toma a dozv\u011bd\u011bt se, co se d\u011bje.<\/div>\n
\n

Tom zmaten\u011b odhodil pistoli a p\u0159ib\u011bhl k Billovi. Nerozum\u011bl tomu, co se stalo, vlastn\u011b ani nev\u011bd\u011bl, co by m\u011bl d\u011blat d\u00e1l. Zpozoroval, \u017ee se mezit\u00edm do ulice p\u0159ihnala dod\u00e1vka, z n\u00ed\u017e ve zmatku vystoupil jeden siln\u011bj\u0161\u00ed mu\u017e, kter\u00fd k nim okam\u017eit\u011b p\u0159ib\u011bhl. Prohl\u00e9dl si celou situaci, pistoli odkopl pry\u010d a s\u00e1hl po mobilu, aby zavolal sanitku.<\/p><\/div>\n

Zat\u00edmco \u010dekal, a\u017e p\u0159ijede, sna\u017eil se zjistit, co se stalo. Nepodez\u00edral Toma. Myslel si, \u017ee je to jenom n\u011bkdo, kdo se k tomu nachom\u00fdtl a nev\u00ed, co by m\u011bl d\u011blat.<\/div>\n
Ve stejnou chv\u00edli se Tamara a Christoph pomoc\u00ed chloroformu postarali o druh\u00e9ho \u0159idi\u010de sanitky, kter\u00fd hled\u011bl do sv\u00e9ho telefonu. Odlo\u017eili ho vedle popelnic, nastoupili a odjeli. Kl\u00ed\u010dek z\u016fstal v zapalov\u00e1n\u00ed, tak\u017ee jim nic nebr\u00e1nilo.<\/div>\n
Prvn\u00ed \u0159idi\u010d se jenom zmaten\u011b ohl\u00e9dl a pozoroval, jak dod\u00e1vka s pen\u011bzi miz\u00ed z dohledu. Sna\u017eil se zavolat policii, ale v tom mu zabr\u00e1nil pohotov\u00fd Tom, kter\u00fd mu mobil vy\u0161kubl z ruky a odhodil z dohledu. Zd\u00e1lo se, jako by se dred\u00e1\u010d probral z celodenn\u00edho sn\u011bn\u00ed a kone\u010dn\u011b si uv\u011bdomil, co se stalo. Ani\u017e by cokoli \u0159ekl, utekl na m\u00edsto, kter\u00e9 mu ur\u010dila Tamara b\u011bhem jejich ve\u010dern\u00edho pl\u00e1nov\u00e1n\u00ed.<\/div>\n
\n

Zd\u00e1lo se, \u017ee v\u0161echno klape. Tohle mohl potvrdit i Fritz, kter\u00fd svoji \u010d\u00e1st splnil na v\u00fdbornou. Postaral se o to, aby to vypadalo, \u017ee za v\u0161echno m\u016f\u017ee Amalia. Zavedl ji do vedlej\u0161\u00ed ulice, kde ji \u010dty\u0159ikr\u00e1t post\u0159elil. Ka\u017ed\u00e1 r\u00e1na symbolizovala jednoho z nich: Tamaru, Christopha, Fritze a Toma. Do rukou j\u00ed vlo\u017eil pistoli, s n\u00ed\u017e byl post\u0159elen Bill, kterou z\u00edskal b\u011bhem sanitn\u00edho z\u00e1sahu, kdy se v\u0161ichni soust\u0159edili na Billa a postavy vedle si v\u016fbec nev\u0161\u00edmali. Stejn\u011b tak v\u0161echny kulky v jej\u00edm t\u011ble byly ze stejn\u00e9 pistole, z n\u00ed\u017e set\u0159el svoje i Tomovy otisky a vlo\u017eil ji ji do ruky tak, aby tam byly pouze ty jej\u00ed. A\u0165 by \u0159ekla cokoli, nedok\u00e1zala by vysv\u011btlit, pro\u010d se ona pistole dostala do jej\u00edch rukou. Zbytek u\u017e z\u00e1visel na tom, co v\u0161echno o sv\u00e9 organizaci p\u0159izn\u00e1. Ka\u017edop\u00e1dn\u011b ostatn\u00ed zmizeli. Fritz si nastoupil do dod\u00e1vky na smluven\u00e9m m\u00edst\u011b.<\/p><\/div>\n

„\u010ctrn\u00e1ct dn\u00ed, stanovi\u0161t\u011b B,“ to bylo v\u0161e, co se dozv\u011bd\u011bl Tom, kter\u00fd cht\u011bl ve m\u011bst\u011b z\u016fstat a \u010dekat, jak to cel\u00e9 dopadne.<\/div>\n
Tamara se pak ujala \u0159\u00edzen\u00ed a oddechla si. V\u0161echno vypadalo v po\u0159\u00e1dku, a\u017e na policejn\u00ed houka\u010dky v pozad\u00ed. Siln\u011b dupla na plyn a pokra\u010dovala v cest\u011b. Jejich pl\u00e1n pokra\u010doval.<\/p>\n

autor: SakuraUchihaHaruno13<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: SakuraUchihaHaruno13 Tom sed\u011bl na svoj\u00ed posteli a prohl\u00ed\u017eel si svou zbra\u0148 ze v\u0161ech stran, jako by se cht\u011bl skute\u010dn\u011b ujistit, \u017ee je to ona, ta kter\u00e1 nikdy nevyst\u0159el\u00ed. P\u0159i\u0161la mu najednou tak ciz\u00ed, jako by snad ani nebyla jeho. Tenhle pocit<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[614],"tags":[],"class_list":["post-2581","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-pohar-z-puli-prazdny"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2581","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=2581"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2581\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=2581"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=2581"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=2581"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}