{"id":2584,"date":"2015-10-04T15:00:00","date_gmt":"2015-10-04T14:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=2574"},"modified":"2015-10-04T15:00:00","modified_gmt":"2015-10-04T14:00:00","slug":"breeze","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2015\/10\/04\/breeze\/","title":{"rendered":"Breeze"},"content":{"rendered":"
autor: B-kay<\/p>\n

<\/strong> Op\u011bt dal\u0161\u00ed jednod\u00edlka z m\u00e9 tvorby, op\u011bt nic v\u00fdjime\u010dn\u00e9ho jen mali\u010dk\u00fd n\u00e1pad, touha vypsat se celou svou du\u0161\u00ed a smr\u0161\u0165 pocit\u016f skr\u00fdvaj\u00edc\u00ed se za ka\u017ed\u00fdm dal\u0161\u00edm slovem. Inspirov\u00e1na jejich paintballov\u00fdm dobrodru\u017estv\u00edm jsem se pustila do psan\u00ed, zda bude m\u00edt \u00fasp\u011bch, to prozrad\u00ed jen \u010das. Berte to jako zp\u0159\u00edjemn\u011bn\u00ed podzimn\u00edho ve\u010dera, zachumlejte se n\u011bkam pod deku s \u0161\u00e1lkem hork\u00e9ho \u010daje a relaxujte :).<\/em><\/div>\n

P\u0159eji p\u0159\u00edjemn\u00e9 po\u010dten\u00ed!<\/em><\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
Tomovo rozbolav\u011bl\u00e9 t\u011blo za zvuku tich\u00e9ho vrznut\u00ed p\u0159ist\u00e1lo na posteli. Zabo\u0159il obli\u010dej do pol\u0161t\u00e1\u0159e, \u0161pi\u010dkou nosu p\u0159ech\u00e1zeje po jemn\u00e9 tkanin\u011b, na kter\u00e9 i po n\u011bkolika hodin\u00e1ch nad\u00e1le z\u016fst\u00e1valy stopy jej\u00ed<\/em> v\u016fn\u011b. Zav\u0159el o\u010di a t\u011b\u017ece si povzdechl. N\u011bco s n\u00edm nebylo v po\u0159\u00e1dku a nebylo to v po\u0159\u00e1dku u\u017e hezky dlouhou dobu. Mo\u017en\u00e1 nikdy, pomyslel si skl\u00ed\u010den\u011b p\u0159em\u00fd\u0161leje nad t\u00edm, kdy se to v\u0161echno zm\u011bnilo. Kdy se p\u0159estal c\u00edtit s\u00e1m sebou a zejm\u00e9na z jak\u00e9ho d\u016fvodu. Ot\u00e1zek byly des\u00edtky a po\u0159\u00e1d p\u0159ich\u00e1zely dal\u0161\u00ed, odpov\u011b\u010f v\u0161ak \u017e\u00e1dn\u00e1, a to bylo pro mlad\u00e9ho mu\u017ee skute\u010dn\u011b frustruj\u00edc\u00ed.<\/div>\n
\n

Cht\u011bl se p\u0159eto\u010dit na z\u00e1da a z\u00edrat do stropu tak dlouho, dokud pravda nep\u0159ijde sama. Mo\u017en\u00e1 bl\u00e1hov\u011b doufal, \u017ee ji spat\u0159\u00ed napsanou na zdi nad hlavou a mo\u017en\u00e1 byl jen tolik zoufal\u00fd, \u017ee se jeho mysl za\u010d\u00ednala up\u00ednat k t\u011bm nejm\u00e9n\u011b pravd\u011bpodobn\u00fdm c\u00edl\u016fm. A mo\u017en\u00e1 by sta\u010dilo sv\u011b\u0159it se Billovi. V\u017edycky to tak p\u0159eci d\u011blal, a krom toho i on m\u011bl p\u0159ed n\u011bkolika m\u011bs\u00edci podobn\u00e9 obdob\u00ed a p\u0159ekonal jej, mo\u017en\u00e1 mu bude um\u011bt pomoct. Mo\u017en\u00e1 mu pr\u00e1v\u011b on pom\u016f\u017ee nal\u00e9zt odpov\u011bdi na ot\u00e1zky, kter\u00e9 mu posledn\u00edch n\u011bkolik t\u00fddn\u016f ned\u00e1valy sp\u00e1t.<\/p><\/div>\n

\n

Kousl se do jazyka a opatrn\u011b se p\u0159evr\u00e1til na z\u00e1da, o\u010dek\u00e1vaje bolest, kter\u00e1 se zjevila s dokonalou p\u0159esnost\u00ed, kdy\u017e se mod\u0159ina po mal\u00e9 kulce ot\u0159ela o m\u011bkkou matraci. Nikdy nem\u011bl paintball p\u0159\u00edli\u0161 v l\u00e1sce, ale Bill jej miloval, byl to z\u0159ejm\u011b jedin\u00fd sport, ve kter\u00e9m dokonce vynikal, pokud se st\u0159elba na fiktivn\u00ed nep\u0159\u00e1tele d\u00e1 nazvat sportem, a jeliko\u017e Tom musel u\u017e jen z povinnosti toho star\u0161\u00edho milovat v\u0161echno, co miloval jeho mlad\u0161\u00ed br\u00e1\u0161ka, nau\u010dil se sn\u00e1\u0161et i tuhle hru. Co se v\u0161ak sn\u00e1\u0161et nenau\u010dil, byly odporn\u00e9 bolestiv\u00e9 mod\u0159iny, kter\u00e9 z\u016fst\u00e1valy po st\u0159elb\u011b a se kter\u00fdmi bude muset bojovat p\u0159\u00ed\u0161t\u00edch n\u011bkolik dn\u016f. I Bill m\u011bl n\u011bkolik o\u0161kliv\u00fdch mod\u0159in. Na kameru by to sice nikdy nep\u0159iznal, ale cestou dom\u016f Tomovi nad\u0161en\u011b \u0161pital o skv\u011bl\u00e9m z\u00e1\u017eitku a tak n\u011bjak mu to vyklouzlo. Nem\u011bl strach, v\u011bd\u011bl, \u017ee Tom si to nech\u00e1 jen pro sebe, ostatn\u011b jako v\u0161echna jeho tajemstv\u00ed, a Bill tak nad\u00e1le udr\u017e\u00ed svou reputaci \u0161ikovn\u00e9ho a neporaziteln\u00e9ho st\u0159elce. Nikdy p\u0159ed nik\u00fdm nemluvil o sv\u00fdch slab\u00fdch str\u00e1nk\u00e1ch, v o\u010d\u00edch ostatn\u00edch se skute\u010dn\u011b mohl zd\u00e1t neot\u0159esiteln\u00fdm, ale jen Tom mohl v\u011bd\u011bt o v\u0161ech slabostech a zraniteln\u00fdch m\u00edstech, o v\u0161em, co jeho bratra dok\u00e1zalo dostat na kolena a pr\u00e1v\u011b tahle m\u00edsta ochra\u0148oval ze v\u0161eho nejv\u00edce. N\u011bkdy to se svou starostlivost\u00ed p\u0159eh\u00e1n\u011bl, s\u00e1m si toho byl v\u011bdom, ale Bill se zd\u00e1l s cel\u00fdm procesem jejich bratrsk\u00e9 l\u00e1sky naprosto spokojen\u00fd, tak\u017ee nem\u011bl d\u016fvod n\u011bco \u0159e\u0161it.<\/p><\/div>\n

\n
V kapse uc\u00edtil jemnou vibraci. U\u017e zase. Omluvil se j\u00ed, prosil ji, aby jej nechala chv\u00edli samotn\u00e9ho, aby mu dala prostor na p\u0159em\u00fd\u0161len\u00ed, ale Ria n\u011b\u010deho takov\u00e9ho z\u0159ejm\u011b nebyla schopn\u00e1. Necht\u011bl po n\u00ed p\u0159eci nic slo\u017eit\u00e9ho. Tou\u017eil jen po jedin\u00e9m ve\u010deru, kter\u00fd str\u00e1v\u00ed s\u00e1m se sv\u00fdmi my\u0161lenkami. To mu ale nebylo dop\u0159\u00e1no, proto\u017ee vz\u00e1p\u011bt\u00ed zaslechl jemn\u00e9 klep\u00e1n\u00ed na dve\u0159e a o p\u00e1r vte\u0159in pozd\u011bji do m\u00edstnosti nahl\u00e9dla blon\u010fat\u00e1 hlava. Vlasy Billovi post\u00e1valy na v\u0161echny strany, kr\u010dil se za dve\u0159mi v Tomov\u011b voln\u00e9m tri\u010dku a \u0161irok\u00fdch kalhot\u00e1ch, kter\u00e9 mu na boc\u00edch dr\u017eely jen jak\u00fdmsi z\u00e1zrakem. V \u0161eru m\u00edstnosti nedok\u00e1zal rozeznat jeho obli\u010dej, ale v\u011bd\u011bl, \u017ee \u017e\u00e1d\u00e1 o povolen\u00ed vstoupit, co\u017e bylo na Billa nezvykle slu\u0161n\u00e9. Tom se zhluboka nadechl, potla\u010dil \u0161irok\u00fd \u00fasm\u011bv a rukou jej pozval d\u00e1l. Bill byl vz\u00e1p\u011bt\u00ed na jeho kl\u00edn\u011b, hlavou se tiskl do prohlubn\u011b Tomova krku a divok\u00fdmi vlasy jej \u0161imral na tv\u00e1\u0159i.<\/div>\n
\n

„P\u0159i\u0161el jsem se pomazlit,“ vysv\u011btloval, zat\u00edmco se sna\u017eil co nejv\u00edce natisknout do Tomovy n\u00e1ru\u010de. Ani to se neobe\u0161lo bez ob\u010dasn\u00fdch povzdech\u016f doprov\u00e1zen\u00fdch bolest\u00ed doml\u00e1cen\u00fdch t\u011bl. Nakonec se zd\u00e1lo, \u017ee energick\u00fd a krout\u00edc\u00ed se Bill kone\u010dn\u011b na\u0161el vhodnou pozici. Hlavou sklouzl na Tom\u016fv hrudn\u00edk, zav\u0159el o\u010di a zaposlouchal se do klidn\u00e9ho tempa Tomova srdce. Nesm\u011ble zvedl dla\u0148 a p\u0159ilo\u017eil ji k pulzuj\u00edc\u00edmu m\u00edstu. „Nevad\u00ed?“<\/p><\/div>\n

„Na to se pt\u00e1\u0161 trochu pozd\u011b, nemysl\u00ed\u0161?“ Tom jej jemn\u011b po\u0161imral na boku, a vz\u00e1p\u011bt\u00ed mu do vlas\u016f vlo\u017eil hned n\u011bkolik l\u00e1skypln\u00fdch polibk\u016f.<\/div>\n
Bill se pod t\u00edm projevem nehynouc\u00ed dvoj\u010dec\u00ed l\u00e1sky spokojen\u011b zakroutil, p\u0159itisknul se k jeho t\u011blu je\u0161t\u011b siln\u011bji a vydechl \u00falevou. Po cel\u00e9m dni str\u00e1ven\u00e9m v oble\u017een\u00ed kamer, fotograf\u016f a pozd\u011bji \u0161\u00edlen\u00e9ho tempa paintballov\u00e9 hry byl kone\u010dn\u011b spokojen\u00fd a p\u0159ipraven\u00fd vychutnat si zaslou\u017een\u00fd odpo\u010dinek.<\/div>\n
B\u011bhem takov\u00fdch okam\u017eik\u016f nikdy p\u0159\u00edli\u0161 nemluvili, proto\u017ee slova nikdy nedok\u00e1zala dostate\u010dn\u011b vystihnout hloubku citu, kter\u00fd v\u016f\u010di tomu druh\u00e9mu chovali, tentokr\u00e1t to v\u0161ak bylo pon\u011bkud jin\u00e9. Sp\u00e1nek po\u0159\u00e1d nep\u0159ich\u00e1zel, v tichu m\u00edstnosti se oz\u00fdvaly p\u0159er\u00fdvan\u00e9 n\u00e1dechy a v\u00fddechy, oba hled\u011bli p\u0159ed sebe v pochyb\u00e1ch, jestli by p\u0159eci jen nem\u011bli promluvit. Bill se ozval jako prvn\u00ed.<\/div>\n
\n

„Tomi?“ \u0161eptl, hypnotizuje p\u0159ekr\u00e1sn\u00fd b\u00edl\u00fd m\u011bs\u00edc za oknem.<\/p><\/div>\n

„Hm?“<\/div>\n
Star\u0161\u00ed z bratr\u016f rozt\u0159esen\u011b zalapal po dechu. C\u00edtit t\u00edhu Billova t\u011bla na tom sv\u00e9m bylo v\u00edce ne\u017e p\u0159\u00edjemn\u00e9. Pr\u00e1v\u011b v t\u011bchhle chv\u00edl\u00edch m\u011bl pocit, \u017ee u\u017e si bl\u00ed\u017e nemohou b\u00fdt. Dech p\u0159izp\u016fsobili stejn\u00e9 frekvenci, dokonce i jejich srdce tloukla t\u00e9m\u011b\u0159 toto\u017en\u00fdm tempem. Jindy by propleteni do sebe usnuli b\u011bhem p\u00e1r minut, zejm\u00e9na kdy\u017e byli unaveni tak dlouh\u00fdm dnem.<\/div>\n
„Jsi v po\u0159\u00e1dku?“<\/div>\n
Tom v jeho hlase zaznamenal starost. „Pro\u010d bych nem\u011bl b\u00fdt?“<\/div>\n
„V\u0161iml jsem si, \u017ee posledn\u00ed dobou n\u011bjak\u2026 nejsi ve sv\u00e9 k\u016f\u017ei. A co je hor\u0161\u00ed, dnes si toho v\u0161imli i ostatn\u00ed. Ptali se m\u011b na tebe a j\u00e1 nev\u011bd\u011bl, co odpov\u011bd\u011bt.“ Bill se pomalu p\u0159evalil na bok a zvedl hlavu. Jeho o\u010di ve tm\u011b vyhledaly Tom\u016fv \u00fazkostn\u00fd pohled. Nemusel nic \u0159\u00edkat, to, co v n\u011bm na\u0161el, jej prozradilo. „Co se d\u011bje?“ zeptal se, jemn\u011b p\u0159ech\u00e1zeje ukazov\u00e1\u010dkem po bratrov\u011b \u010delisti.<\/div>\n
\n

Tom pokr\u010dil rameny. Ani on nikdy neum\u011bl mluvit o sv\u00fdch slabostech a o tom, co mu d\u011blalo starost. Necht\u011bl p\u0159ed Billem vypadat slab\u00fd, on nesm\u011bl b\u00fdt slab\u00fd. U\u017e od narozen\u00ed c\u00edtil povinnost bratra chr\u00e1nit p\u0159ed v\u0161\u00edm, co by mu mohlo n\u011bjak\u00fdm zp\u016fsobem ubl\u00ed\u017eit, musel b\u00fdt siln\u00fd za oba.<\/p><\/div>\n

„Jsem jen unaven\u00fd, to je v\u0161echno.“<\/div>\n
Jemn\u00fdm \u00fasm\u011bvem se sna\u017eil maskovat p\u0159ich\u00e1zej\u00edc\u00ed t\u0159es t\u011bla, ale Bill mu na to nesko\u010dil. V\u0161iml si k\u0159e\u010dovit\u00e9ho sta\u017een\u00ed Tomov\u00fdch rys\u016f ve tv\u00e1\u0159i, i obav zako\u0159en\u011bn\u00fdch v samotn\u00e9 hloubce jeho o\u010d\u00ed, mnohem hloub\u011bji, ne\u017e mohl nahl\u00e9dnout kdokoliv jin\u00fd. „Bylo toho hodn\u011b. Koncerty, rozhovory, setk\u00e1n\u00ed s fanou\u0161ky a dnes ten zatracen\u00fd paintball. Nec\u00edt\u00edm z\u00e1da,“ dodal s tich\u00fdm uchechtnut\u00edm, ale Billovi to st\u00e1le nesta\u010dilo. Ut\u00e1p\u011bl se v hloubce jeho o\u010d\u00ed, tolik ustaran\u00fd a vyd\u011b\u0161en\u00fd, o\u010dek\u00e1vaje odpov\u011bdi, kter\u00e9 mu Tom nebyl schopen poskytnout. S\u00e1m je neznal.<\/div>\n
„Jsi si jist\u00fd, \u017ee je to jen \u00fanavou?“ Bill si podep\u0159el hlavu loktem, tak\u017ee si najednou byli mnohem bl\u00ed\u017e.<\/div>\n
Tom beze slov vdechoval v\u016fni bratrov\u00fdch vlas\u016f i poz\u016fstatky kvalitn\u00edho parf\u00e9mu. Tak moc si p\u0159\u00e1l, aby ulp\u011bly na tkanin\u011b a smyly poz\u016fstatky Riiny v\u016fn\u011b, aby se vpily do p\u0159ikr\u00fdvek a byly t\u00edm jedin\u00fdm, co by jej doprov\u00e1zelo ke sp\u00e1nku.<\/div>\n
U\u017e mu d\u00e9le nemohl lh\u00e1t. P\u0159eru\u0161il o\u010dn\u00ed kontakt, sklopil pohled a t\u00e9m\u011b\u0159 neznateln\u011b zakroutil hlavou.<\/div>\n
\n

Bill se zatajen\u00fdm dechem \u010dekal, zda se odhodl\u00e1 sv\u011b\u0159it se mu se v\u0161\u00edm, co jej tr\u00e1p\u00ed, ach, tolik doufal, \u017ee mu bude schopen pomoct, proto\u017ee bolest a strach v Tomov\u011b pohledu byly n\u011b\u010d\u00edm nev\u00edtan\u00fdm, n\u011b\u010d\u00edm, co jej bodalo p\u0159\u00edmo do srdce, cht\u011bl, aby byly pry\u010d.<\/p><\/div>\n

„N\u011bkdy m\u00e1m pocit,“ za\u010dal Tom v\u00e1hav\u011b a je\u0161t\u011b o n\u011bco zti\u0161il hlas, kdy\u017e jej Bill pob\u00eddl k odpov\u011bdi m\u011bkk\u00fdm pohledem. Cel\u00fdm t\u011blem mu projela zimnice. „\u017de je m\u016fj \u017eivot jen velkou l\u017e\u00ed.“<\/div>\n
Bill pozdvihl obo\u010d\u00ed a p\u0159ekvapen\u011b zamrkal. Pootev\u0159el \u00fasta, ale nevyslovil jedin\u00e9 slovo. Tom \u0159ekl pravdu. Vyslovil krutou a bolestivou pravdu o pocitech, kter\u00e9 sd\u00edleli a se kterou se mu on s\u00e1m nedok\u00e1zal sv\u011b\u0159it, kdy\u017e jej p\u0159ed p\u00e1r m\u011bs\u00edci tr\u00e1pily mo\u017en\u00e1 ty sam\u00e9 obavy, kter\u00e9 nyn\u00ed vh\u00e1n\u011bly strach do Tomov\u00fdch o\u010d\u00ed.<\/div>\n
„Pro\u010d si to mysl\u00ed\u0161?“ zeptal se, kdy\u017e znovu nabral dech.<\/div>\n
Tom na n\u011bj hled\u011bl zpod z\u00e1voje dlouh\u00fdch hust\u00fdch \u0159as a nutil jej c\u00edtit se tak zvl\u00e1\u0161tn\u011b. Myslel si, \u017ee se z toho v\u0161eho dostal, \u017ee byl siln\u00fd a zvl\u00e1dl to p\u0159ekonat, ale m\u00fdlil se. Bylo to zase tady. Jeho srdce tlouklo spla\u0161en\u00fdm tempem, skute\u010dnost, \u017ee byl Tomovi tolik bl\u00edzko, a p\u0159esto to nesta\u010dilo, mu vh\u00e1n\u011bla slzy do o\u010d\u00ed.<\/div>\n
\n

„To nev\u00edm.“ Rukou sklouzl n\u00ed\u017e a objal bratra kolem bok\u016f, kter\u00e9mu v m\u00edstech doteku ztlumen\u00fdm jen kusem tenk\u00e9 l\u00e1tky, nab\u011bhla hus\u00ed k\u016f\u017ee. „Prost\u011b m\u00e1m takov\u00fd pocit. N\u011bco nen\u00ed tak, jak by m\u011blo b\u00fdt.“<\/p><\/div>\n

„Mysl\u00ed\u0161 n\u011bco s kapelou?“<\/div>\n
Tom zakroutil hlavou.<\/div>\n
„N\u011bco s Riou?“<\/div>\n
„J\u00e1 nev\u00edm, Bille.“<\/div>\n
„Nebo n\u011bco s n\u00e1mi? Ud\u011blal jsem snad n\u011bco? Nebo \u0159ekl n\u011bco, co se t\u011b dotklo? Pokud ano, nemyslel jsem to tak a omlouv\u00e1m se.“<\/div>\n
Tom se v duchu pousm\u00e1l. Zastavit jeho bratra ve chv\u00edli, kdy m\u011bl pln\u00e1 \u00fasta \u0159e\u010d\u00ed, bylo mnohem t\u011b\u017e\u0161\u00ed, ne\u017e zastavit rozjet\u00fd vlak. Proto byla v\u011bt\u0161ina rozhovor\u016f vedena pr\u00e1v\u011b j\u00edm, proto on zodpov\u00eddal v\u011bt\u0161inu ot\u00e1zek a ml\u010del pouze ve chv\u00edl\u00edch, kdy to vy\u017eadovala slu\u0161nost, nebo nenach\u00e1zel slov. Ale Tomovi to nevadilo. Bill prost\u011b byl takov\u00fd a on jej m\u011bl r\u00e1d se v\u0161\u00edm v\u0161udy. Nikdy si nep\u0159\u00e1l, aby byl jin\u00fd, s\u00e1m by na n\u011bm nebyl schopen zm\u011bnit nic, proto\u017ee pr\u00e1v\u011b Billova energi\u010dnost, d\u011btsk\u00e9 projevy, z\u00e1chvaty mluven\u00ed a no\u010dn\u00ed touhy po mazlen\u00ed byly t\u00edm, co jej d\u011blalo Billem. Kdyby se to n\u011bkdy zm\u011bnilo, kdyby to n\u011bkdy skute\u010dn\u011b bylo jinak, byl by to jen varovn\u00fd sign\u00e1l. Jako tehdy p\u0159ed p\u00e1r m\u011bs\u00edci.<\/div>\n
\n

„Nic jsi ne\u0159ekl ani neud\u011blal,“ \u0159ekl, kdy\u017e se kone\u010dn\u011b dostal ke slovu. Koutky \u00fast zkroutil v drobn\u00e9m \u00fasm\u011bvu. „Nen\u00ed to tvoje vina. Je to n\u011bco ve mn\u011b. Asi za\u010d\u00edn\u00e1m bl\u00e1znit.“<\/p><\/div>\n

Bill se tlumen\u011b zachichotal a nosem p\u0159ejel p\u0159es Tomovu bradu. „Takhle nemluv.“ Zhluboka se nadechl a n\u00e1hle uc\u00edtil stopy sladk\u00e9ho parf\u00e9mu. T\u011b\u017ece polkl a v duchu s\u00e1m sebe p\u0159esv\u011bd\u010doval o tom, \u017ee takhle je to nejlep\u0161\u00ed, dokud je mezi nimi ona, dokud je jistou formou bari\u00e9ry, nikdy nebude moct nahl\u00e9dnout za ni. Nikdy v sob\u011b nenalezne odvahu se k n\u00ed alespo\u0148 p\u0159ibl\u00ed\u017eit, a to bylo dob\u0159e. Ano, rozhodn\u011b to tak bylo spr\u00e1vn\u00e9.<\/div>\n
„Nem\u011bls m\u00edt dnes ve\u010der rande?“ zeptal se, p\u0159eru\u0161uje \u0161\u00edlen\u00fd tok sv\u00fdch my\u0161lenek.<\/div>\n
„Zru\u0161il jsem ho. Pot\u0159eboval jsem b\u00fdt chv\u00edli s\u00e1m.“<\/div>\n
„M\u00e1m rad\u011bji odej\u00edt?“<\/div>\n
Tom na n\u011bj pohl\u00e9dl a usm\u00e1l se a pro Billa to byl jasn\u00fd sign\u00e1l, aby z\u016fstal. V\u017edy to tak bylo. Kdy\u017e cht\u011bl b\u00fdt jeden z nich s\u00e1m, byla za t\u00edm tich\u00e1 prosba – nechci nikoho vid\u011bt, ale ty m\u016f\u017ee\u0161 z\u016fstat, pokud chce\u0161.<\/div>\n
\n

„Je dob\u0159e, \u017ee jsi dnes z\u016fstal doma.“<\/p><\/div>\n

„Oh, ano?“ Tom p\u0159ekvapen\u011b pozvedl obo\u010d\u00ed a hrav\u011b Billa dloubl do boku.<\/div>\n
„Jo,“ Bill pla\u0161e p\u0159ik\u00fdvl. „Ud\u011blal jsem toti\u017e k ve\u010de\u0159i pala\u010dinky. A m\u016fj skromn\u00fd n\u00e1zor je takov\u00fd, \u017ee jsou jednodu\u0161e geni\u00e1ln\u00ed.“<\/div>\n
„Opravdu?“ Tom c\u00edtil, jak z n\u011bj pomalu opad\u00e1 zvl\u00e1\u0161tn\u00ed \u00fazkost, n\u00e1hle d\u00fdchal voln\u011bji a z pln\u00fdch plic. Opatrn\u011b se p\u0159evr\u00e1til na bok, tak\u017ee m\u011bli tv\u00e1\u0159e ve stejn\u00e9 \u00farovni. „Douf\u00e1m, \u017ees zase m\u00edsto cukru nepou\u017eil s\u016fl.“<\/div>\n
„To se stalo jenom jednou!“ br\u00e1nil se okam\u017eit\u011b Bill, kter\u00fd se nemohl p\u0159estat usm\u00edvat p\u0159i vzpom\u00ednce na to, jak kysele se Tom zatv\u00e1\u0159il, kdy\u017e se tehdy hladov\u011b zakousl do jeho veled\u00edla. „A krom toho, nebylo to tak stra\u0161n\u00e9.“<\/div>\n
„Nebylo, proto\u017ee ses jich ani nedotknul. J\u00e1 tu v\u011bc m\u00e1lem spolknul, Bille!“<\/div>\n
„Omluvil jsem se. Co v\u00edc jsem m\u011bl ud\u011blat?“<\/div>\n
„Omluvil ses,“ souhlasil Tom s naoko v\u00e1\u017enou tv\u00e1\u0159\u00ed. „A\u017e potom, co ses m\u00e1lem zadusil sm\u00edchy.“<\/div>\n
„Vypadals legra\u010dn\u011b,“ pokra\u010doval Bill v h\u00e1jen\u00ed sv\u00e9ho chov\u00e1n\u00ed. „A krom toho, tyhle pala\u010dinky jsou speci\u00e1ln\u00ed!“<\/div>\n
„Za\u010d\u00edn\u00e1m m\u00edt strach,“ \u0159ekl Tom se sm\u00edchem a vesele se skr\u010dil do klub\u00ed\u010dka, aby se vyhnul Billovu hrav\u00e9mu pohlavku.<\/div>\n
\n

M\u00edsto toho vyst\u0159elil vp\u0159ed, povalil Billa do p\u0159ikr\u00fdvek a s\u00e1m se skl\u00e1n\u011bl nad n\u00edm, \u0161imraje ka\u017ed\u00fd centimetr krout\u00edc\u00edho se t\u011bla pod n\u00edm. Zapomn\u011bl na mod\u0159iny po h\u0159e a chv\u00edli si pohr\u00e1val s my\u0161lenkou, \u017ee se mu omluv\u00ed, ale nezd\u00e1lo se, \u017ee by je\u010d\u00edc\u00edho Billa tr\u00e1pila n\u011bjak\u00e1 bolest, a pokud ano, rozhodn\u011b to um\u011bl dob\u0159e schovat. P\u0159evalovali se po posteli p\u0159esn\u011b, jako kdy\u017e byli mal\u00ed kluci, v bl\u00e1zniv\u00e9m z\u00e1polen\u00ed zapomn\u011bli na bolest citliv\u00fdch m\u00edst, ta ustupovala do pozad\u00ed s ka\u017ed\u00fdm z\u00e1chvatem sm\u00edchu, s ka\u017ed\u00fdm dotekem, s ka\u017ed\u00fdm pohledem do o\u010d\u00ed toho druh\u00e9ho. Sv\u00e1d\u011bli spolu boj o to, kdo d\u00e9le vydr\u017e\u00ed \u00fatoky obratn\u00fdch prst\u016f toho druh\u00e9ho, Bill se sm\u00e1l na cel\u00fd pokoj, je\u010del a kroutil se pod Tomem, ale ve sv\u00e9 podstat\u011b mu byl rovnocenn\u00fdm soupe\u0159em.<\/p><\/div>\n

Po n\u011bkolika minut\u00e1ch Tom p\u0159i\u0161pendlil Billovo t\u011blo t\u00edm sv\u00fdm do m\u011bkk\u00e9 matrace, chytil mu ruce nad hlavou a odfoukl mu z tv\u00e1\u0159e zbloudil\u00fd pramen sv\u011btl\u00fdch vlas\u016f, zat\u00edmco se na n\u011bj seshora d\u00edval se spokojen\u00fdm \u00fa\u0161klebkem na rtech. Bill neochv\u011bjn\u011b zatahal z\u00e1p\u011bst\u00edmi v Tomov\u011b pevn\u00e9m sev\u0159en\u00ed, kroutil se pod jeho t\u011blem a z posledn\u00edch sil vyzvedl boky vzh\u016fru ve snaze osvobodit se, \u010d\u00edm\u017e nev\u011bdomky p\u0159irazil proti Tomovu t\u011blu. Ze rt\u016f mu pronikl ne\u010dekan\u00fd, m\u011bs\u00edci nast\u0159\u00e1dan\u00fd sten. Nedok\u00e1zal tomu zabr\u00e1nit, ani kdyby cht\u011bl, bylo to p\u0159\u00edli\u0161 rychl\u00e9, p\u0159\u00edli\u0161 siln\u00e9, rozhodn\u011b siln\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e on. A nane\u0161t\u011bst\u00ed dostate\u010dn\u011b hlasit\u00e9, aby jej post\u0159ehl i Tom, kter\u00fd n\u00e1hle zpozorn\u011bl.<\/div>\n
\n

N\u00e1sledoval stud a strach, slzy v Billov\u00fdch o\u010d\u00edch, zmaten\u00e9 kr\u010den\u00ed obo\u010d\u00ed a otev\u0159en\u00e1 \u00fasta, neschopn\u00e1 zformulovat dostate\u010dnou omluvu pro n\u011bco tak \u0161patn\u00e9ho. Odvr\u00e1til pohled. Um\u011bl si p\u0159edstavit, jak se na n\u011bj Tom d\u00edv\u00e1. Bylo jen ot\u00e1zkou \u010dasu, kdy mu plivne do tv\u00e1\u0159e a odejde s t\u00edm, \u017ee u\u017e ho nechce nikdy vid\u011bt. B\u00fdt na jeho m\u00edst\u011b, reagoval by p\u0159esn\u011b tak, proto\u017ee Bill byl odporn\u00fd. Odporn\u00fd a zvr\u00e1cen\u00fd. Pr\u00e1v\u011b o v\u0161em rozhodl. Pr\u00e1v\u011b o n\u011bj p\u0159i\u0161el.<\/p><\/div>\n

M\u00e1lem spolknul vlastn\u00ed jazyk, kdy\u017e se Tom pomalu polo\u017eil na jeho t\u0159esouc\u00ed se t\u011blo a jedn\u00edm p\u0159esn\u011b m\u00ed\u0159en\u00fdm pohybem p\u0159irazil proti Billovu kl\u00ednu, nut\u00edc tak Billa zat\u00ednat ruce v p\u011bst, lapat po dechu, dost\u00e1vat se do stav\u016f, s nimi\u017e bojoval cel\u00e9 m\u011bs\u00edce. Zd\u011b\u0161en\u011b vyhledal Tom\u016fv pohled, ale Tom se na n\u011bj ned\u00edval. Se sklon\u011bnou hlavou a zav\u0159en\u00fdma o\u010dima p\u0159\u00edmo zu\u0159iv\u011b tiskl \u010delist, opakovan\u011b p\u0159ir\u00e1\u017eeje proti Billov\u00fdm bok\u016fm v mu\u010div\u011b pomal\u00e9m tempu. Bill popla\u0161en\u011b hodil hlavou dozadu, zamrkal slzy v o\u010d\u00edch, \u00fasta otev\u00edraje v n\u011bm\u00e9m v\u00fdk\u0159iku, kdy\u017e se Tom sv\u00fdm kl\u00ednem c\u00edlen\u011b ot\u0159el o Billova t\u0159\u00edsla, nut\u00edc\u00ed jej zapomenout na v\u0161e, co si p\u0159edsevzal, nut\u00edc\u00ed jej zapomenout na v\u0161e, zejm\u00e9na na pouto, kter\u00fdm byli propleteni, p\u0159\u00edslib bratrsk\u00e9 oddanosti, kter\u00e1 se nad jejich hlavami vzn\u00e1\u0161ela cel\u00e1 l\u00e9ta, nebo n\u00e1klonnosti, kter\u00e1 nikdy nem\u011bla p\u0159ekro\u010dit dovolen\u00e9 hranice.<\/div>\n
Bill zoufale stiskl v\u00ed\u010dka, omotal ruku kolem Tomov\u00fdch bok\u016f, jeho t\u011blo za\u010dalo samo od sebe hladov\u011b p\u0159ir\u00e1\u017eet proti Tomovu, jak sjednotili rytmus pohybuj\u00edc\u00edch se t\u011bl, kter\u00fd je m\u011bl p\u0159en\u00e9st hluboce do pekel. Ne, pomyslel si Bill, jakmile Tom kone\u010dn\u011b op\u011btoval jeho pohled a jejich o\u010di se do sebe zapletly, tolik vyd\u011b\u0161en\u00e9 a p\u0159esto s jasn\u00fdm c\u00edlem, dostanou se mnohem v\u00fd\u0161, mo\u017en\u00e1 spole\u010dn\u011b dos\u00e1hnou a\u017e ke hv\u011bzd\u00e1m a mo\u017en\u00e1, jen mo\u017en\u00e1 bylo tohle v\u0161echno po\u010d\u00e1tkem n\u011b\u010deho mnohem v\u011bt\u0161\u00edho. N\u011b\u010deho, co nemohli zm\u011bnit, na co nem\u011bli dosah a nebylo v jejich moci bojovat s t\u00edm. Proto\u017ee to n\u011bco vstoupilo do boje jako jasn\u00fd v\u00edt\u011bz.<\/div>\n
\n

Tom m\u011blce p\u0159ijal vzduch, kter\u00fd byl prosycen v\u016fn\u00ed Billa pohybuj\u00edc\u00edho se proti jeho t\u011blu. S\u00e1m v pravideln\u00fdch intervalech nar\u00e1\u017eel na t\u011blo pod sebou, tv\u00e1\u0159\u00ed se ot\u00edral o tu jeho, p\u0159i\u010dem\u017e mu Bill tichounce st\u00e9nal p\u0159\u00edmo do ucha. Bylo to neomalen\u00e9 a bl\u00e1zniv\u00e9, bylo to mnohem v\u00edc, ne\u017e byli schopni sn\u00e9st. Srdce mu v hrudi tlouklo divok\u00fdm tempem, poz\u016fstatky Riiny v\u016fn\u011b na povle\u010den\u00ed byly d\u00e1vno minulost\u00ed, v\u0161ude kolem sebe c\u00edtil jenom Billa. M\u011bl pocit, \u017ee jej n\u011bkdo ve h\u0159e trefil do hlavy, \u017ee usnul, mo\u017en\u00e1 le\u017e\u00ed v k\u00f3matu n\u011bkde v nemocnici, ale to, co se pr\u00e1v\u011b d\u011blo, nemohlo b\u00fdt pravdou. T\u0159\u00e1sl se po cel\u00e9m t\u011ble, v u\u0161\u00edch mu hu\u010delo, dalo by se \u0159\u00edct, \u017ee se s n\u00edm v tu chv\u00edli to\u010dil cel\u00fd sv\u011bt. Cel\u00e9 to netrvalo d\u00e9le ne\u017e dv\u011b minuty, ale i b\u011bhem tak kr\u00e1tk\u00e9ho \u010dasu stihlo v\u0161echno zapadnout na sv\u00e9 m\u00edsto a Tom v\u011bd\u011bl, \u017ee kdy\u017e se po odezn\u011bn\u00ed uspokojen\u00ed zad\u00edval do o\u010d\u00ed sv\u00e9ho bratra, byl jeho pohled jin\u00fd a u\u017e nikdy, nikdy, nem\u011blo b\u00fdt nic takov\u00e9 jako p\u0159edt\u00edm.<\/p><\/div>\n

\n

„Tomi,“ p\u00edpl Bill pla\u010dtiv\u011b, sotva lapaje po dechu. „Tomi, j\u00e1 se omlouv\u00e1m. Tolik se ti omlouv\u00e1m,“ mumlal Bill jako v hore\u010dce. Po tv\u00e1\u0159\u00edch mu st\u00e9kaly velik\u00e9 slzy, bolest a strach zhmotn\u011bn\u00e9 do podoby tekut\u00fdch krystal\u016f.<\/p><\/div>\n

„P\u0161\u0161t.“ Tom mu n\u011b\u017en\u011b p\u0159ejel ukazov\u00e1\u010dkem po t\u0159esouc\u00edch se rtech a sklonil tv\u00e1\u0159, aby jej mohl poprv\u00e9 v \u017eivot\u011b pol\u00edbit. N\u011b\u017en\u011b se ot\u0159el o jeho rty, na kr\u00e1tkou chv\u00edli je vs\u00e1l mezi sv\u00e9 a vz\u00e1p\u011bt\u00ed op\u011bt vyhledal Bill\u016fv pohled.<\/div>\n
Pr\u00e1v\u011b tam, v bezedn\u00e9 hloubce ho\u0159k\u00e9 \u010dokol\u00e1dy spat\u0159il to, po \u010dem tolik tou\u017eil. Nalezl odpov\u011bdi na ve\u0161ker\u00e9 ot\u00e1zky, dokonce i na ty, kter\u00e9 se snad ze strachu neodv\u00e1\u017eil Billovi p\u0159ed n\u011bkolika m\u011bs\u00edci polo\u017eit. Bylo toho tolik, co v nich nalezl, tolik toho, co mu tak dlouho tajily a n\u00e1hle mu zoufale cht\u011bly pov\u011bd\u011bt v\u0161echno. Tom nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b zakroutil hlavou, op\u011btovn\u011b se vp\u00edjeje do chv\u011bj\u00edc\u00edch se \u00fast pod n\u00edm.<\/div>\n
Miloval Billa cel\u00fd sv\u016fj \u017eivot. Cel\u00e1 ta l\u00e9ta, co pro\u017eili vedle sebe, tu byl jen pro n\u011bj ochoten odevzdat mu do rukou cel\u00e9 sv\u00e9 srdce. N\u011b\u017en\u011b se kousl do rtu, p\u0159ekr\u00fdvaje z\u00e1\u0159iv\u00fd \u00fasm\u011bv, \u0161pi\u010dkou nosu pohladil Billovu \u010delist a otev\u0159el n\u00e1ru\u010d pro jeho drobn\u00e9 t\u011blo, kter\u00e9 se vz\u00e1p\u011bt\u00ed omotalo kolem n\u011bj, tak kr\u00e1sn\u011b zapadaj\u00edc\u00ed do jeho objet\u00ed.<\/div>\n
V\u00e1nkem \u0161elest\u00edc\u00edm se z\u00e1v\u011bsy do pokoje pronikla m\u00edrumilovnost noci, ztlumila \u010derve\u0148 ve tv\u00e1\u0159\u00edch a st\u00ednem zahalila siln\u011b se obj\u00edmaj\u00edc\u00ed t\u011bla dvou bratr\u016f. Tom Billa n\u011b\u017en\u011b l\u00edbl do vlas\u016f a nyn\u00ed zcela klidn\u00fd, ni\u010d\u00edm net\u00ed\u017een\u00fd, zav\u0159el o\u010di. V\u0161echno bylo zase v po\u0159\u00e1dku. Kone\u010dn\u011b bylo v\u0161echno tak, jak m\u011blo b\u00fdt.<\/p>\n

autor: B-kay<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
Pokra\u010dov\u00e1n\u00ed zde:<\/strong><\/em> Sunrise<\/a><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: B-kay Op\u011bt dal\u0161\u00ed jednod\u00edlka z m\u00e9 tvorby, op\u011bt nic v\u00fdjime\u010dn\u00e9ho jen mali\u010dk\u00fd n\u00e1pad, touha vypsat se celou svou du\u0161\u00ed a smr\u0161\u0165 pocit\u016f skr\u00fdvaj\u00edc\u00ed se za ka\u017ed\u00fdm dal\u0161\u00edm slovem. Inspirov\u00e1na jejich paintballov\u00fdm dobrodru\u017estv\u00edm jsem se pustila do psan\u00ed, zda bude m\u00edt \u00fasp\u011bch,<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[45],"tags":[],"class_list":["post-2584","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-ff-jednodilky"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2584","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=2584"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2584\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=2584"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=2584"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=2584"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}