{"id":2587,"date":"2015-10-03T15:00:00","date_gmt":"2015-10-03T14:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=2577"},"modified":"2015-10-03T15:00:00","modified_gmt":"2015-10-03T14:00:00","slug":"my-bodyguard-5","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2015\/10\/03\/my-bodyguard-5\/","title":{"rendered":"My bodyguard 5."},"content":{"rendered":"
autor: Muck\u00e1tko :o*<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/em><\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/em><\/strong><\/div>\n
Uprost\u0159ed v\u00e1lky<\/em><\/strong><\/div>\n
\n

Oba policist\u00e9 se posadili ke stejn\u00e9mu stolu jako Tom a rozlo\u017eili p\u0159ed sebe n\u011bkolik slo\u017eek s hordou pap\u00edr\u016f. P\u00edsmo bylo tak mal\u00e9, \u017ee ani kdyby se Tom sna\u017eil, z t\u00e9 d\u00e1lky by nep\u0159e\u010detl ani nadpis.<\/p><\/div>\n

„M\u011bli bychom na v\u00e1s p\u00e1r ot\u00e1zek,“ za\u010dal kapit\u00e1n.<\/div>\n
„Ale pro\u010d? Nic jsem neud\u011blal,“ br\u00e1nil se Tom.<\/div>\n
„Pane Kaulitzi, obsah toho batohu byl, jak jste s\u00e1m \u0159ekl, znepokojuj\u00edc\u00ed, \u0159ekl bych dokonce velice znepokojuj\u00edc\u00ed. Douf\u00e1m, \u017ee jste si nemyslel, \u017ee n\u00e1m sem p\u0159inesete n\u011bco takov\u00e9ho, my v\u00e1m pod\u011bkujeme a nech\u00e1me v\u00e1s zmizet,“ pod\u00edval se na n\u011bj Brandt v\u00fdznamn\u011b a \u010dekal odpov\u011b\u010f.<\/div>\n
„Up\u0159\u00edmn\u011b? Myslel. U\u017e jen proto, \u017ee s t\u00edm nem\u00e1m nic spole\u010dn\u00e9ho,“ zopakoval Tom.<\/div>\n
„Co bylo v tom batohu, kdy\u017e jste ho otev\u0159el?“<\/div>\n
„Pro\u010d se m\u011b na to pt\u00e1te? V\u017edy\u0165 to v\u00edte. D\u00edvali jste se dovnit\u0159,“ nech\u00e1pal.<\/div>\n
„R\u00e1di bychom to sly\u0161eli od v\u00e1s. Pot\u0159ebujeme v\u011bd\u011bt, \u017ee tam bylo to sam\u00e9 ve chv\u00edli, kdy jste se dovnit\u0159 d\u00edval vy.“<\/div>\n
„Chcete nazna\u010dit, \u017ee jsem si z toho n\u011bco nechal?!“ vykulil Tom o\u010di.<\/div>\n
„Odpov\u011bzte na ot\u00e1zku, pane Kaulitzi. Pros\u00edm. Pt\u00e1t se tu budeme my. Vy se soust\u0159e\u010fte na pravdiv\u00e9 odpov\u011bdi,“ upozornil jej nadporu\u010d\u00edk Berger. Tom otr\u00e1ven\u011b vydechl.<\/div>\n
„Byly tam pen\u00edze, zalepen\u00e9 ob\u00e1lky, n\u011bjak\u00e1 fla\u0161ka, na kter\u00e9 byly p\u0159ilepen\u00e9 n\u011bjak\u00e9 zkumavky, nebo n\u011bco takov\u00e9ho a bal\u00ed\u010dky nejsp\u00ed\u0161 s drogami,“ odpov\u011bd\u011bl Tom.<\/div>\n
„V\u00edte, co bylo v t\u011bch ob\u00e1lk\u00e1ch?“<\/div>\n
„Ne. Nerozlepoval jsem je.“<\/div>\n
„V\u00edte, co to bylo za tekutinu?“<\/div>\n
„Ne.“<\/div>\n
„Dok\u00e1zal byste odhadnout hodnotu t\u011bch…“ Tom u\u017e to d\u00e1l nemohl poslouchat.<\/div>\n
„Pod\u00edvejte,“ promluvil Tom r\u00e1zn\u011b, zapom\u00ednaje na \u00factu k st\u00e1tn\u00edm org\u00e1n\u016fm. „Nic jsem s t\u011bmi v\u011bcmi v batohu ned\u011blal. Ano. Najdete na nich moje otisky, proto\u017ee jsem na n\u011b sahal, kdy\u017e jsem se d\u00edval, co je vevnit\u0159, ale v\u00e1\u017en\u011b jsem ne\u010dekal na to, a\u017e zjist\u00edm, jestli v t\u00e9 fla\u0161ce nen\u00ed jen cola, jestli ten b\u00edl\u00fd pr\u00e1\u0161ek nen\u00ed jen p\u0159esypan\u00fd cukr nebo mouka, ani jsem nesed\u011bl na k\u0159esle a nep\u0159epo\u010d\u00edt\u00e1val v\u0161echny bankovky v t\u011bch ruli\u010dk\u00e1ch. Vzal jsem ten batoh a p\u0159ivezl v\u00e1m ho sem. Co po mn\u011b je\u0161t\u011b chcete?“<\/div>\n
<\/div>\n
\n
Kapit\u00e1n se pod\u00edval do sv\u00fdch pozn\u00e1mek a sto\u010dil pohled k Tomovi.<\/div>\n
„P\u0159edpokl\u00e1d\u00e1m, \u017ee jste si z obsahu nic neponechal.“<\/div>\n
„Ne! Samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee ne. To mi snad v\u011b\u0159\u00edte!“ nal\u00e9hal Tom.<\/div>\n
„Ano, to v\u00e1m v\u011b\u0159\u00edme, proto\u017ee na to m\u00e1me k va\u0161emu \u0161t\u011bst\u00ed d\u016fkaz. V jedn\u00e9 z t\u011bch ob\u00e1lek byl pr\u016fvodn\u00ed dopis se seznamem obsahu toho batohu a opravdu nic nechyb\u011blo,“ pronesl Berger. Tom si opravdu hlasit\u011b oddychl.<\/div>\n
„Co ta \u00faleva, pane Kaulitzi? M\u00e1te snad \u0161patn\u00e9 sv\u011bdom\u00ed kv\u016fli n\u011b\u010demu jin\u00e9mu?“ zeptal se kapit\u00e1n podez\u00edrav\u011b.<\/div>\n
„Ne, nem\u00e1m, jen jsem r\u00e1d, \u017ee po mn\u011b nebudete cht\u00edt dok\u00e1zat n\u011bco, co jsem neud\u011blal,“ osv\u011btlil jim.<\/div>\n
„Dob\u0159e. V kancel\u00e1\u0159i jste mi \u0159ekl, \u017ee v\u00e1m ten batoh dal n\u011bkdo, koho nezn\u00e1te, mohl byste mi k tomu n\u011bco \u0159\u00edct?“<\/div>\n
„No, on mi to nedal, sp\u00ed\u0161 hodil do n\u00e1ru\u010de,“ poupravil Tom svoji p\u0159ede\u0161lou v\u00fdpov\u011b\u010f.<\/div>\n
„V\u00edte co? Ne\u017e se tu za\u010dneme topit ve slov\u00ed\u010dka\u0159en\u00ed, za\u010dn\u011bte p\u011bkn\u011b od za\u010d\u00e1tku. Co jste d\u011blal od v\u010derej\u0161ka a\u017e do te\u010f. Jedn\u00e1 se o ofici\u00e1ln\u00ed v\u00fdslech, va\u0161e v\u00fdpov\u011b\u010f je nahr\u00e1v\u00e1na, tak\u017ee v\u00e1s pros\u00edm, abyste nevynechal ani \u00famysln\u011b nezatajoval \u017e\u00e1dn\u00e9 detaily. Pros\u00edm,“ vyzval jej kapit\u00e1n a z\u016fstal se sv\u00fdm kolegou viset na Tomov\u011b obli\u010deji.<\/div>\n
\n

„Uhm jo, tak\u017ee v\u010dera jsem ode\u0161el ve\u010der kolem p\u016fl osm\u00e9 z hotelu, ani\u017e bych dal n\u011bkomu v\u011bd\u011bt, \u017ee odch\u00e1z\u00edm. Do\u0161el jsem p\u011b\u0161ky na ulici kousek od hotelu, kde jsou v\u0161elijak\u00e9 bary, kluby a hospody. V jednom baru jsem z\u016fstal asi do jedn\u00e9 nebo do p\u016fl druh\u00e9 r\u00e1no, kdy\u017e mi volal m\u016fj mana\u017eer, aby zjistil, kde jsem, proto\u017ee jsem mu ne\u0159ekl, \u017ee odch\u00e1z\u00edm.“<\/p><\/div>\n

„V\u00e1\u0161 mana\u017eer?“ podivil se policista.<\/div>\n
„Ano. David Jost. Fot\u00edm pro m\u00f3dn\u00ed \u010dasopisy a pracuji z\u00e1rove\u0148 jako hudebn\u00ed producent a on je m\u016fj mana\u017eer,“ doplnil Tom.<\/div>\n
„Pokra\u010dujte pros\u00edm,“ p\u0159ik\u00fdvl Berger a n\u011bco si zapsal.<\/div>\n
„Byl na\u0161tvan\u00fd, \u017ee jsem ode\u0161el z hotelu, ani\u017e bych n\u011bkomu n\u011bco \u0159ekl, nebo abych s sebou m\u011bl ochranku. Ten den m\u016fj mana\u017eer p\u0159ijal nov\u00e9ho bodyguarda a j\u00e1 mu to ud\u011blal tak trochu na truc. Ka\u017edop\u00e1dn\u011b jsem mu po telefonu sl\u00edbil, \u017ee se hned vr\u00e1t\u00edm na hotel. A to jsem m\u011bl taky v pl\u00e1nu. Stejnou cestou jsem se vracel zp\u00e1tky, kdy\u017e jsem na ulici potkal bandu n\u011bjak\u00fdch holek, kter\u00e9 se o mn\u011b docela hlasit\u011b bavily. Den p\u0159edt\u00edm jsem m\u011bl nep\u0159\u00edjemn\u00fd incident s fanou\u0161ky, kte\u0159\u00ed na m\u011b \u010dekali p\u0159ed hotelem. Ty holky probo\u0159ily z\u00e1brany, roztrhly mi oble\u010den\u00ed a vyrvaly p\u00e1r pramen\u016f vlas\u016f, a to jsem u sebe bodyguarda m\u011bl, tak\u017ee jsem m\u011bl pochopiteln\u011b strach, co by mi mohly prov\u00e9st, kdyby m\u011b potkaly jen tak na ulici samotn\u00e9ho, tak\u017ee jsem odbo\u010dil z hlavn\u00ed ulice do jedn\u00e9 ze zapadl\u00fdch uli\u010dek, kde jsem cht\u011bl po\u010dkat, ne\u017e se vzd\u00e1l\u00ed natolik, abych se mohl vr\u00e1tit, ale \u0159ekl jsem si, \u017ee bude lep\u0161\u00ed, kdy\u017e ulic\u00ed projdu a dostanu se k hotelu jinou stranou,“ odml\u010del se Tom na chv\u00edli.<\/div>\n
\n

„Pane Kaulitzi, nenapadlo v\u00e1s, \u017ee je docela nebezpe\u010dn\u00e9 pohybovat se v odlehl\u00fdch \u010d\u00e1stech m\u011bsta tak pozd\u011b v noci, nav\u00edc kdy\u017e jste podle v\u00e1s ve\u0159ejn\u011b zn\u00e1m\u00e1 osobnost?“<\/p><\/div>\n

„Jo. Pak mi to do\u0161lo, \u017ee to byla kravina, proto jsem p\u0159idal do kroku, abych odtamtud rychle zmizel, ale najednou se proti mn\u011b vy\u0159\u00edtila n\u011bjak\u00e1 osoba – mysl\u00edm, \u017ee to byl n\u011bjak\u00fd mlad\u00fd kluk. B\u011b\u017eel proti mn\u011b, a kdy\u017e byl u m\u011b, hodil mi ten batoh do n\u00e1ru\u010de a svalil m\u011b do odpadk\u016f mezi dva velk\u00e9 kontejnery. Chvilku na to, co utekl pry\u010d, se tou uli\u010dkou prohnala parta n\u011bjak\u00fdch chl\u00e1pk\u016f, kter\u00e1 ho o\u010dividn\u011b sledovala. Nech\u00e1pal jsem, co se stalo, ale kdy\u017e to vypadalo, \u017ee u\u017e jsem v uli\u010dce zase s\u00e1m, za\u010dal jsem se hrabat z t\u011bch pytl\u016f. Zvedl jsem ze zem\u011b ten batoh a v tom na m\u011b zavolal jeden z t\u011bch chl\u00e1pk\u016f, kter\u00fd se nejsp\u00ed\u0161 rozhodl, \u017ee se za t\u00edm klukem d\u00e1l nepo\u017eene, proto\u017ee dr\u017eel v ruce telefon. Bylo mi jasn\u00fd, \u017ee jsem v mal\u00e9ru, proto\u017ee m\u011b vid\u011bl s t\u00edm batohem v ruce, tak\u017ee jsem se prost\u011b rozb\u011bhl a utekl mu. Schoval jsem se v jedn\u00e9 uli\u010dce na n\u011bjak\u00fdch v\u011btr\u00e1c\u00edch na zdi domu. Zavolal jsem sv\u00e9mu bodyguardovi, aby pro m\u011b p\u0159ijel autem. Pak jsem to prost\u011b riskl a slezl dol\u016f. Rozeb\u011bhl jsem se stejnou cestou zp\u00e1tky, nasedl k ochrance do auta a vr\u00e1til se zp\u011bt do hotelu.“<\/div>\n
„Co jste d\u011blal s t\u00edm batohem?“<\/div>\n
„Nejd\u0159\u00edv nic. Po p\u0159\u00edchodu do pokoje jsem ho hodil na k\u0159eslo a tak tam z\u016fstal le\u017eet a\u017e do dne\u0161n\u00edho r\u00e1na, proto\u017ee m\u011b ve\u010der napadlo, \u017ee by tam klidn\u011b mohlo b\u00fdt n\u011bjak\u00e9 spou\u0161t\u011bc\u00ed za\u0159\u00edzen\u00ed k bomb\u011b, kdybych ten batoh otev\u0159el, ale do\u0161lo mi, \u017ee jsem s t\u00edm batohem n\u011bkolikr\u00e1t t\u0159\u00edskl o zem a o ze\u010f, co\u017e by ur\u010dit\u011b tu bombu po\u0161kodilo a vybuchla by, tak\u017ee jsem se r\u00e1no pod\u00edval dovnit\u0159, a kdy\u017e jsem zjistil, co tam je, zavolal jsem si tax\u00edk a te\u010f jsem tady,“ zakon\u010dil Tom.<\/div>\n
„Znal jste n\u011bkter\u00e9ho z t\u011bch mu\u017e\u016f v t\u00e9 uli\u010dce?“<\/div>\n
„Pochybuju, a i kdyby, byla tam docela tma, tak\u017ee jsem obli\u010deje nevid\u011bl. Nav\u00edc v\u0161ichni b\u011b\u017eeli, tak\u017ee jsem nem\u011bl \u0161anci.“<\/div>\n
„Zaregistroval jste t\u0159eba, co m\u011bli na sob\u011b?“<\/div>\n
„Ti mu\u017ei, co honili toho kluka, m\u011bli ur\u010dit\u011b \u010dern\u00e9 oble\u010den\u00ed, v\u00edc nev\u00edm, ale ten kluk m\u011bl na sob\u011b sv\u011btl\u00e9 o\u0161oupan\u00e9 d\u017e\u00edny, tmavou mikinu a m\u011bl nasazenou kapuci,“ popsal Tom.<\/div>\n
\n

„Je to on?“ zeptal se nadporu\u010d\u00edk Berger a vyt\u00e1hl ze sv\u00e9 slo\u017eky fotku, kterou polo\u017eil na st\u016fl a p\u0159isunul ji a\u017e k Tomovi. Ten ji vzal do ruky a pod\u00edval se na ni.<\/p><\/div>\n

„Kurva!“ zaklel a dal si pravou dla\u0148 p\u0159es \u00fasta. „Jo – j\u00e1… to je on,“ p\u0159ik\u00fdvl a nespou\u0161t\u011bl o\u010di z obr\u00e1zku, kter\u00fd m\u011bl p\u0159ed o\u010dima. Na chodn\u00edku le\u017eel kluk zhruba v jeho v\u011bku v nep\u0159irozen\u00e9 poloze, s nap\u016fl sta\u017eenou kapuc\u00ed, d\u00edrou v zadn\u00ed \u010d\u00e1sti hlavy, kter\u00e1 byla dob\u0159e viditeln\u00e1 d\u00edky jeho nakr\u00e1tko ost\u0159\u00edhan\u00fdm vlas\u016fm a vedle n\u011bj kalu\u017e krve.<\/div>\n
„M\u011bst\u0161t\u00ed str\u00e1\u017enici ho na\u0161li dnes kolem \u010dtvrt\u00e9 r\u00e1no,“ okomentoval fotku kapit\u00e1n Brandt a vzal ji Tomovi z ruky.<\/div>\n
„Mluvili o n\u011b\u010dem? \u0158\u00edkali n\u011bco?“ vypt\u00e1val se Berger, a\u010dkoli vid\u011bl, \u017ee to Toma trochu sebralo. On byl posledn\u00ed, kdo toho kluka vid\u011bl \u017eiv\u00e9ho.<\/div>\n
„Jo. Kdy\u017e se za n\u00edm hnali, ten jeden, co pak honil m\u011b, volal na ostatn\u00ed, aby ho chytili, aby jim neutekl. Pak vid\u011bl m\u011b a krom\u011b toho, \u017ee cht\u011bl, abych se zastavil, pak telefonoval s n\u011bk\u00fdm z t\u011bch chl\u00e1pk\u016f. T\u00edm, \u017ee m\u011b vid\u011bl s t\u00edm batohem, si myslel, \u017ee jsem s t\u00edm klukem z fotky byl p\u0159edem domluven\u00fd. \u0158ekl tomu do telefonu, \u017ee ten batoh m\u00e1m j\u00e1 a \u017ee a\u017e na dva chlapy, kte\u0159\u00ed maj\u00ed dohnat toho kluka a zab\u00edt ho, se maj\u00ed sej\u00edt s t\u00edm, co telefonoval, n\u011bkde na rohu u n\u011bjak\u00e9ho klubu, kde se p\u016fvodn\u011b rozd\u011blili. Pak se rozb\u011bhl ulic\u00ed dol\u016f, proto\u017ee nejsp\u00ed\u0161 p\u0159edpokl\u00e1dal, \u017ee tudy jsem utekl i j\u00e1. V\u00edc nev\u00edm. Krom\u011b toho se od v\u010derej\u0161ka chov\u00e1m naprosto paranoidn\u011b a m\u00e1m strach, \u017ee m\u011b sleduj\u00ed,“ p\u0159iznal Tom na rovinu.<\/div>\n
„Tak\u017ee jestli mluv\u00edte pravdu…“<\/div>\n
„Mluv\u00edm pravdu,“ st\u00e1l si Tom za sv\u00fdm.<\/div>\n
„Pane Kaulitzi, ano. V\u0161echno to zn\u00ed velice p\u011bkn\u011b, ale jak m\u016f\u017eeme v\u011bd\u011bt, \u017ee jste s nimi opravdu nebyl n\u011bjak\u00fdm zp\u016fsobem sp\u0159a\u017een\u00fd? Co kdy\u017e v\u00e1s vybrali a donutili, abyste to odevzdal na stanici a vymyslel si tuhle historku?“ rozv\u00edjel kapit\u00e1n nesmysln\u00e9 teorie.<\/div>\n
„A stejn\u011b tak jsem si p\u0159es noc vymyslel, \u017ee jsem slavn\u00fd a fot\u00edm pro m\u00f3dn\u00ed \u010dasopisy. Mluv\u00edm pravdu! Byla to jen posran\u00e1 n\u00e1hoda!“<\/div>\n
„Va\u017ete slova, pane Kaulitzi.“<\/div>\n
„J\u00e1 bych je v\u00e1\u017eil, ale tahle situace je u\u017e tak zatracen\u011b \u0161\u00edlen\u00e1, \u017ee to ani jinak nejde. V\u010dera mi n\u011bjak\u00fd kluk hodil batoh s drogami a b\u016fhv\u00ed \u010d\u00edm je\u0161t\u011b a pak ho kv\u016fli tomu zabili? Co mysl\u00edte, \u017ee \u010dek\u00e1 m\u011b, a\u017e m\u011b najdou?“<\/div>\n
„Podle \u010deho soud\u00edte, \u017ee v\u00e1s najdou?“<\/div>\n
„Tak je to p\u0159ece v\u017edycky! A ne \u017ee bych se zrovna n\u011bjak maskoval,“ zast\u00e9nal Tom.<\/div>\n
„Vid\u011bli v\u00e1\u0161 obli\u010dej?“<\/div>\n
„Ten co m\u011b honil nejsp\u00ed\u0161 ano. T\u011b\u017eko \u0159\u00edct. Byla tam vesm\u011bs tma, ale jestli se d\u00edval po\u0159\u00e1dn\u011b, tak vousy a \u00fa\u010des si zapamatovat musel. Jestli mi vid\u011bl do tv\u00e1\u0159e, to v\u00e1\u017en\u011b nev\u00edm, ale jestli se te\u010f n\u011bkde uk\u00e1\u017eu v televizi a on m\u011b pozn\u00e1, tak je po mn\u011b.“<\/div>\n
\n

„Dob\u0159e, uklidn\u011bte se. Je tu je\u0161t\u011b n\u011bco, co bychom mohli pou\u017e\u00edt do zpr\u00e1vy jako d\u016fkaz, \u017ee mluv\u00edte pravdu?“<\/p><\/div>\n

„Nev\u00edm. Vid\u011bla m\u011b odch\u00e1zet recep\u010dn\u00ed, pak jsem byl celou dobu s jednou barmankou v baru, kde pracovala, a \u010dasy si m\u016f\u017eete ov\u011b\u0159it na m\u00e9m mobilu. Je tam p\u0159\u00edchoz\u00ed hovor m\u00e9ho mana\u017eera, m\u016fj odchoz\u00ed hovor, kdy\u017e jsem volal bodyguardovi a pak nep\u0159ijat\u00fd hovor, kdy\u017e m\u011b m\u016fj bodyguard prozv\u00e1n\u011bl, \u017ee na m\u011b \u010dek\u00e1 s p\u0159istaven\u00fdm autem. Doprovodil m\u011b v noci do hotelu, a tak jsem hotel neopustil, a\u017e dnes r\u00e1no tax\u00edkem, kter\u00fd mi p\u0159ivolal recep\u010dn\u00ed.“<\/div>\n
„V po\u0159\u00e1dku. V\u0161echno si ov\u011b\u0159\u00edme, a kdybyste si na n\u011bco vzpomn\u011bl, nev\u00e1hejte n\u00e1m to sd\u011blit.“<\/div>\n
„Mohl bych si te\u010f u\u017e zavolat?“<\/div>\n
„Kam chcete volat?“<\/div>\n
„Mana\u017eerovi. U\u017e podruh\u00e9 jsem mu ne\u0159ekl, kam jdu, a v tuhle dobu mus\u00ed u\u017e nejsp\u00ed\u0161 alarmovat interpol, \u017ee jsem byl unesen\u00fd.“<\/div>\n
„Ch\u00e1pu. Nadporu\u010d\u00edk Berger to za\u0159\u00edd\u00ed a va\u0161emu mana\u017eerovi d\u00e1 v\u011bd\u011bt u\u017e v jeho vlastn\u00edm z\u00e1jmu,“ nazna\u010dil kapit\u00e1n a k\u00fdvl na kolegu, \u017ee u\u017e m\u016f\u017ee odej\u00edt. Tohle u\u017e bylo mimo protokol.<\/div>\n
„Co t\u00edm mysl\u00edte?“<\/div>\n
„Mysl\u00edm t\u00edm to, \u017ee ty drogy nebo pen\u00edze nebyly to nejv\u011bt\u0161\u00ed zlo, kter\u00e9 se v tom batohu nach\u00e1zelo, ale jeliko\u017e to vypad\u00e1, \u017ee s t\u00edm opravdu nem\u00e1te nic spole\u010dn\u00e9ho, nem\u00e1m opr\u00e1vn\u011bn\u00ed v\u00e1m cokoli z vy\u0161et\u0159ov\u00e1n\u00ed sd\u011blovat, ale je to velmi v\u00e1\u017en\u00e9, pane Kaulitzi, a kdy\u017e j\u00e1 pou\u017eiji slovn\u00ed spojen\u00ed ‚velmi v\u00e1\u017en\u00e9‘, tak to b\u00fdv\u00e1 v\u011bt\u0161inou je\u0161t\u011b tak stokr\u00e1t hor\u0161\u00ed, nehled\u011b na to, \u017ee kv\u016fli tomu pr\u016fkazn\u011b p\u0159i\u0161la jedna civiln\u00ed osoba o \u017eivot. Pokud si v\u00e1s ten mu\u017e dob\u0159e prohl\u00e9dl, nebude pro n\u011bj probl\u00e9m naj\u00edt v\u00e1\u0161 obli\u010dej v n\u011bkter\u00fdch z t\u011bch \u010dasopis\u016f nebo na internetu, tak\u017ee nebudu zast\u00edrat, \u017ee v\u00e1\u0161 \u017eivot nen\u00ed ohro\u017een, p\u0159i\u010dem\u017e nem\u016f\u017eeme spol\u00e9hat na variantu, ani se za ni modlit, \u017ee v\u00e1s v t\u00e9 tm\u011b nevid\u011bl a ne\u010dte m\u00f3dn\u00ed \u010dasopisy. Moment\u00e1ln\u011b mus\u00edme po\u010d\u00edtat s ob\u011bma verzemi a preventivn\u011b p\u0159edej\u00edt t\u00e9 hor\u0161\u00ed.“<\/div>\n
\n

„Nechcete t\u00edm douf\u00e1m \u0159\u00edct, \u017ee…“<\/p><\/div>\n

„Ano chci, pane Kaulitzi. Na n\u011bjakou dobu se v\u00e1\u0161 \u017eivot naprosto zm\u011bn\u00ed, pokud chcete z\u016fstat na\u017eivu. Mohli bychom v\u00e1s pustit s doporu\u010den\u00edm, abyste odjel ze zem\u011b, nebo se n\u011bkde ukryl, ale s v\u00e1\u017enost\u00ed p\u0159\u00edpadu a p\u0159edev\u0161\u00edm obsahu t\u011bch ob\u00e1lek a l\u00e1hve, v\u00e1s mus\u00edme udr\u017eet na\u017eivu pro pozd\u011bj\u0161\u00ed sv\u011bdectv\u00ed.“<\/div>\n
„Tak\u017ee co? Zav\u0159ete m\u011b do v\u011bzen\u00ed, abyste m\u011b m\u011bli na o\u010d\u00edch, i kdy\u017e jsem nic neud\u011blal?“<\/div>\n
„Jsem si jist\u00fd, \u017ee existuj\u00ed je\u0161t\u011b dal\u0161\u00ed \u0159e\u0161en\u00ed a jedno z nich nebude tolik odli\u0161n\u00e9 od va\u0161eho nyn\u011bj\u0161\u00edho \u017eivota. Pro te\u010f poj\u010fte se mnou do kancel\u00e1\u0159e. Pot\u0159ebuji, abyste mi pomohl vyplnit n\u011bkolik pap\u00edr\u016f v\u010detn\u011b podpisu protokolu z dne\u0161n\u00edho v\u00fdslechu.“<\/div>\n
„Budu se pak moct vr\u00e1tit?“ vstoupil spole\u010dn\u011b s policistou do jeho kancel\u00e1\u0159e.<\/div>\n
„Z\u00e1le\u017e\u00ed na tom, pane Kaulitzi. Pokud budete souhlasit s doprovodem dvou str\u00e1\u017en\u00edk\u016f, pak ano, ale ne\u017e va\u0161i z\u00e1le\u017eitost do\u0159e\u0161\u00edme, nebudete sm\u011bt opustit hotel ani na krok bez na\u0161ich lid\u00ed a jsem si jist\u00fd, \u017ee ch\u00e1pete, \u017ee tento z\u00e1kaz je ofici\u00e1ln\u00ed a u\u017e se nejedn\u00e1 o n\u011bjak\u00e1 hloup\u00e1 pravidla, kter\u00e1 je mo\u017eno obch\u00e1zet nebo rovnou poru\u0161ovat. Te\u010f u\u017e byste riskoval daleko v\u00edc, ne\u017e jen vyhubov\u00e1n\u00ed od mana\u017eera,“ podotkl Brandt a uk\u00e1zal na \u017eidli, na kter\u00e9 Tom u\u017e dnes jednou sed\u011bl. „D\u00e1te si alespo\u0148 sklenici vody, ne\u017e za\u010dneme?“<\/div>\n
„Ano. D\u011bkuji,“ p\u0159ik\u00fdvl Tom.<\/div>\n
\n

D\u011blalo se mu z cel\u00e9 situace mdlo. Nemohl uv\u011b\u0159it, co se pr\u00e1v\u011b te\u010f kolem n\u011bj d\u011bje. Kdy se mu poda\u0159ilo dostat se do takov\u00fdch probl\u00e9m\u016f, o kter\u00e9 nikdo nestoj\u00ed? P\u0159itom se vlastn\u011b ale ani nedivil, proto\u017ee n\u011bco podobn\u00e9ho se mohlo st\u00e1t komukoli. Mohl to b\u00fdt kdokoli. R\u016fzn\u00e9 pohlav\u00ed, v\u011bk, povol\u00e1n\u00ed nebo z\u00e1jmy. I kdy\u017e to vypadalo jako sc\u00e9na z filmu, tyhle v\u011bci se d\u011bly i re\u00e1ln\u011b, jen p\u0159ed nimi v\u0161ichni ut\u00edkali, nebo nad nimi zav\u00edrali o\u010di, tvrd\u00edc, \u017ee jim se nic takov\u00e9ho st\u00e1t nem\u016f\u017ee. A pak zas\u00e1hne osud, nehor\u00e1zn\u00e1 shoda n\u00e1hod a vy se ocitnete uprost\u0159ed v\u00e1lky, o kter\u00e9 jste p\u0159edt\u00edm nem\u011bli ani tu\u0161en\u00ed, proto\u017ee m\u00e1te sv\u00e9 starosti. V\u00edte, \u017ee r\u00e1no mus\u00edte vst\u00e1t, j\u00edt do pr\u00e1ce, naj\u00edst se a ve\u010der j\u00edt sp\u00e1t. Jen\u017ee pak se v\u00e1m na t\u00e9 rovn\u00e9 cest\u011b pln\u00e9 jistoty objev\u00ed hrbol a v m\u017eiku je v\u0161echno jinak. V\u0161echno, na co jste zvykl\u00ed, se v\u00e1m sesype, a najednou si nejste jisti ani sami sebou.<\/p><\/div>\n

Proto Tomovi st\u00e1le nedoch\u00e1zelo, co se vlastn\u011b stalo, d\u011bje a co se d\u00edt bude. Nev\u011bd\u011bl, kdo byli ti lid\u00e9, co chystali, nebo jestli by se jejich pl\u00e1n dotkl i Toma. By\u0165 jen vzd\u00e1len\u011b. A najednou stoj\u00ed uprost\u0159ed n\u011b\u010deho, o \u010dem nem\u00e1 nejmen\u0161\u00ed tu\u0161en\u00ed. Nedok\u00e1zal si p\u0159ipustit, \u017ee se zamotal do n\u011b\u010deho trestn\u00e9ho, do n\u011b\u010deho, kde jde opravdu o \u017eivot. \u017d\u00e1dn\u00e9 napodobeniny zbran\u00ed, \u017e\u00e1dn\u00e9 slep\u00e9 n\u00e1boje, \u017e\u00e1dn\u00e1 uboze napodoben\u00e1 fale\u0161n\u00e1 krev z \u010derven\u00e9ho barviva, ke\u010dupu a marmel\u00e1dy.<\/div>\n
Opravdov\u00fd lidsk\u00fd k\u0159ehk\u00fd \u017eivot.<\/div>\n
\n

„Pane Kaulitzi!“ zavolal kapit\u00e1n Brandt u\u017e podruh\u00e9 a zam\u00e1val Tomovi p\u0159ed obli\u010dejem. „Je v\u00e1m dob\u0159e?“ mra\u010dil se, kdy\u017e zaznamenal zm\u011bnu v Tomov\u011b v\u00fdrazu.<\/p><\/div>\n

„Oni m\u011b cht\u011bj\u00ed zab\u00edt,“ vyslovil a ta slova najednou nabyla skute\u010dnosti a re\u00e1lnosti, kdy\u017e padla nahlas.<\/div>\n
„Pane Kaulitzi, nepropadejte panice. V\u0161echno bude v po\u0159\u00e1dku. Soust\u0159e\u010fme se na vypln\u011bn\u00ed t\u011bch formul\u00e1\u0159\u016f, ano? Zvl\u00e1dnete to, nebo pot\u0159ebujete p\u0159est\u00e1vku?“<\/div>\n
„Ne, j\u00e1 to zvl\u00e1dnu,“ poposedl si Tom unaven\u011b na k\u0159esle a prot\u0159el si o\u010di. Moc toho nenaspal, vst\u00e1val brzy a je\u0161t\u011b ho ub\u00edjela cel\u00e1 tahle v\u011bc.<\/div>\n
„Tady je ta voda,“ ve\u0161el dovnit\u0159 mlad\u00fd policista a postavil na st\u016fl dv\u011b sklenice. Tom se nezmohl ani na pod\u011bkov\u00e1n\u00ed, tud\u00ed\u017e se toho chopil kapit\u00e1n. „Nadporu\u010d\u00edk Berger mluvil s panem Jostem, aby ho obezn\u00e1mil se vzniklou situac\u00ed a d\u016frazn\u011b mu doporu\u010dil, aby se zdr\u017eoval v prostor\u00e1ch hotelu,“ podal mu\u017e hl\u00e1\u0161en\u00ed a po pod\u011bkov\u00e1n\u00ed od kapit\u00e1na ode\u0161el.<\/div>\n
„Vy mysl\u00edte, \u017ee je v ohro\u017een\u00ed i David?“ o\u017eil Tom najednou.<\/div>\n
„Nelze to vylou\u010dit, pane Kaulitzi, v\u0161ichni, kte\u0159\u00ed se s v\u00e1mi p\u0159\u00edmo st\u00fdkaj\u00ed, jsou te\u010f v ohro\u017een\u00ed, proto\u017ee jejich identity jsou ve\u0159ejnou informac\u00ed a m\u00e1 k nim p\u0159\u00edstup kdokoli.“<\/div>\n
„Kurva, j\u00e1 jsem takovej kret\u00e9n!“ zak\u0148u\u010del Tom, a kdyby mohl, po\u0159\u00e1dn\u011b by se nakopl.<\/div>\n
„Pro\u010d to \u0159\u00edk\u00e1te?“<\/div>\n
„Proto\u017ee je tohle v\u0161echno moje vina! Kdybych z\u016fstal sed\u011bt v hotelu na prdeli a nesna\u017eil se v\u0161echny kolem sebe na\u0161tvat, nemusel bych se b\u00e1t, \u017ee kdy\u017e nenajdou m\u011b, zast\u0159el\u00ed, co j\u00e1 v\u00edm, t\u0159eba fotografa, se kter\u00fdm jsem fotil posledn\u00ed fotky pro \u010dasopis.“<\/div>\n
„M\u00e1te pravdu, pane Kaulitzi, kdybyste nikam ne\u0161el, nic z toho by se nestalo, ale t\u00edm, \u017ee je ten batoh tady u n\u00e1s a t\u00edm, \u017ee jste ho sem p\u0159inesl, jste zachr\u00e1nil mnoho \u017eivot\u016f. Dost d\u016fle\u017eit\u00fdch \u017eivot\u016f, tak\u017ee i kdy\u017e je to velmi nep\u0159\u00edjemn\u00e1 situace, o kter\u00e9 si p\u0159ejete, aby se nestala, je na n\u00ed p\u0159ece jen n\u011bco pozitivn\u00edho,“ vysv\u011btlil mu Brandt trp\u011bliv\u011b.<\/div>\n
„Omlouv\u00e1m se, ale te\u010f m\u011b nedok\u00e1\u017ee uklidnit v\u016fbec nic. M\u016f\u017eeme pros\u00edm vyplnit ty va\u0161e pap\u00edry, abych mohl j\u00edt? V\u00e1\u017en\u011b se pot\u0159ebuju vyspat, proto\u017ee cel\u00fd v\u010derej\u0161ek a dne\u0161ek nestoj\u00ed v\u00e1\u017en\u011b za nic.“<\/div>\n
„Beze v\u0161eho. Pust\u00edme se do toho,“ p\u0159ik\u00fdvl kapit\u00e1n Brandt a p\u0159es osobn\u00ed heslo se dostal do datab\u00e1ze, kde na\u0161el pot\u0159ebn\u00e9 formul\u00e1\u0159e.<\/div>\n
\n

Tom se n\u011bkolika dou\u0161ky napil ze sklenice s vodou a na chv\u00edli p\u0159iv\u0159el v\u00ed\u010dka, ne\u017e se bude muset soust\u0159edit na \u00fapln\u011b jin\u00e9 v\u011bci.<\/p><\/div>\n

\n

**<\/p><\/div>\n

P\u0159\u00ed\u0161t\u011b: „\u010cas ot\u00e1zek“<\/p>\n

<\/em> autor: Muck\u00e1tko :o*<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Muck\u00e1tko :o* Uprost\u0159ed v\u00e1lky Oba policist\u00e9 se posadili ke stejn\u00e9mu stolu jako Tom a rozlo\u017eili p\u0159ed sebe n\u011bkolik slo\u017eek s hordou pap\u00edr\u016f. P\u00edsmo bylo tak mal\u00e9, \u017ee ani kdyby se Tom sna\u017eil, z t\u00e9 d\u00e1lky by nep\u0159e\u010detl ani nadpis. „M\u011bli bychom<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[631],"tags":[],"class_list":["post-2587","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-my-bodyguard"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2587","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=2587"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2587\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=2587"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=2587"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=2587"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}