{"id":2595,"date":"2015-09-30T15:00:00","date_gmt":"2015-09-30T14:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=2585"},"modified":"2015-09-30T15:00:00","modified_gmt":"2015-09-30T14:00:00","slug":"lehrer-des-lebens-32","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2015\/09\/30\/lehrer-des-lebens-32\/","title":{"rendered":"Lehrer des Lebens 32."},"content":{"rendered":"
autor: Saline A.<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
24. prosince 2007, Loitsche<\/p>\n

<\/em> V\u00e1noce byly pro Billa odjak\u017eiva svat\u00e9 – h\u00e1dky i drobn\u00e9 neshody \u0161ly stranou, v jeho srdci m\u011bla m\u00edsto jen l\u00e1ska. A\u010dkoliv se s Anisem posledn\u00ed den \u0161koly nepohodl a p\u0159ese v\u0161echna o\u010dek\u00e1v\u00e1n\u00ed si pak nenapsali, hned po probuzen\u00ed jemu i cel\u00e9 jeho rodin\u011b pop\u0159\u00e1l kr\u00e1sn\u00e9 V\u00e1noce. Hned na to ale telefon odlo\u017eil a zam\u00ed\u0159il za svou rodinou.<\/div>\n

Rok co rok s Tomem zdobil v\u00e1no\u010dn\u00ed strome\u010dek, zat\u00edmco Simone s Gordonem p\u0159ipravovali ob\u010derstven\u00ed na ve\u010der. Zat\u00edmco domem se linula omamn\u00e1 v\u016fn\u011b \u010derstv\u011b nape\u010den\u00e9ho cukrov\u00ed, Tom s Billem se l\u00e1skypln\u011b ha\u0161te\u0159ili pod strome\u010dkem, proto\u017ee Tom nehled\u011bl na to, zda to lad\u00ed nebo ne. Prost\u011b ve\u0161el tak, jak se mu to zrovna l\u00edbilo. A s t\u00edm se punti\u010dk\u00e1\u0159sk\u00fd Bill nemohl sm\u00ed\u0159it. Jako ka\u017ed\u00fd rok, i tentokr\u00e1t do\u0161lo k p\u0159est\u0159elce sklen\u011bn\u00fdmi koulemi – a i tentokr\u00e1t o n\u011bkolik z nich p\u0159i\u0161li. Simone u\u017e to, po tolika letech, brala t\u00e9m\u011b\u0159 jako tradici – pokud by dvoj\u010data nerozbila alespo\u0148 jednu sklen\u011bnou ozdobu, nejsp\u00ed\u0161 by v dal\u0161\u00edm roce nastal konec sv\u011bta.<\/div>\n
\n

Jakmile m\u011bli hotovo, vyd\u00e1vali se na proch\u00e1zku. Loitsche sice nebylo nijak velk\u00e9, ale proch\u00e1zky se daly d\u011blat p\u011bkn\u00e9 – zejm\u00e9na, kdy\u017e byla spousta sn\u011bhu a dvoj\u010data se mohla koulovat. \u0160lo o jednu z nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00edch tradic, kter\u00e9 do jejich \u017eivota p\u0159inesl Gordon, a kter\u00e9 se Bill nikdy necht\u011bl vzd\u00e1t. Proch\u00e1zka jim zabrala tentokr\u00e1t tolik \u010dasu, \u017ee u babi\u010dky se pomalu ani neoh\u0159\u00e1li a u\u017e posp\u00edchali dom\u016f k slavnostn\u00ed ve\u010de\u0159i a rozd\u00e1v\u00e1n\u00ed d\u00e1rk\u016f. To byla Billova nejobl\u00edben\u011bj\u0161\u00ed \u010d\u00e1st dne. Ne kv\u016fli d\u00e1rk\u016fm, ale kv\u016fli radosti rodiny a pocit\u016fm, kter\u00e9 sd\u00edleli.<\/p><\/div>\n

\n
S horkou \u010dokol\u00e1dou napln\u011bnou \u0161leha\u010dkou a mini marshmallows se Bill i s Tomem usadili v jeho pokoji p\u0159\u00edmo pod st\u0159e\u0161n\u00edmi okny, skrz kter\u00e1 mohli sledovat jasnou oblohu zasypanou hv\u011bzdami. Bill c\u00edtil pot\u0159ebn\u00fd vnit\u0159n\u00ed klid.<\/div>\n
„Tak co Bu?“<\/div>\n
Bill odvr\u00e1til pohled od oblohy a kr\u00e1tce pohl\u00e9dl na bratra, ne\u017e se zabo\u0159il hloub\u011bji do k\u0159esla a s povzdechem pokr\u010dil rameny. „Nev\u00edm. R\u00e1no jsme si pop\u0159\u00e1li k V\u00e1noc\u016fm, ale to je cel\u00e1 konverzace od toho plesu.“<\/div>\n
„Co\u017ee?“<\/div>\n
„Jo\u2026 J\u00e1 nev\u00edm, Tome, ale mysl\u00edm, \u017ee mi Anis trochu dlu\u017e\u00ed omluvu. J\u00e1 uzn\u00e1v\u00e1m, \u017ee ani j\u00e1 jsem se nezachoval \u00fapln\u011b nejl\u00edp, ale v\u00e1\u017en\u011b bylo nezbytn\u00e9, aby na m\u011b k\u0159i\u010del?“<\/div>\n
„Tohle jsme \u0159e\u0161ili,“ p\u0159ik\u00fdvl souhlasn\u011b Tom, „ale myslel jsem, \u017ee u\u017e jste si od t\u00e9 doby napsali. V\u017edy\u0165 m\u00e1te z\u00edtra odj\u00ed\u017ed\u011bt na tu chatu, ne?“<\/div>\n
„Hm. Sbaleno m\u00e1m, ale nev\u00edm, jestli m\u011b z\u00edtra vyzvedne. Je to poprv\u00e9, co jsme spolu tak dlouho nemluvili nebo se nevid\u011bli. A trochu m\u011b to d\u011bs\u00ed,“ p\u0159iznal Bill ti\u0161e. „Ale ne z toho d\u016fvodu, pro\u010d si mysl\u00ed\u0161,“ pohl\u00e9dl na sv\u00e9ho bratra. „D\u011bs\u00ed m\u011b, \u017ee mi v\u016fbec ned\u011blalo probl\u00e9m s n\u00edm nemluvit, Tome. Zvl\u00e1d\u00e1m to naprosto bez probl\u00e9m\u016f. Chci \u0159\u00edct\u2026 chyb\u00ed mi a j\u00e1 ho miluju. Ale v\u016fbec nepot\u0159ebuju ka\u017edodenn\u00ed kontakt.“<\/div>\n
„Nev\u00edm, jestli je zrovna tohle d\u016fvod se n\u011bjak b\u00e1t,“ Tom se s \u00fasm\u011bvem op\u0159el do k\u0159esla. „Tohle bych bral naopak jako v\u00fdhodu, v\u00ed\u0161 co. U\u017e na n\u011bm nejsi z\u00e1visl\u00fd, ale po\u0159\u00e1d ho miluje\u0161. P\u0159edt\u00edm jste spolu tr\u00e1vili hrozn\u011b moc \u010dasu, byli jste jeden od druh\u00e9ho nerozlu\u010dn\u00ed, co\u017e bylo vid\u011bt na ka\u017ed\u00e9 akci. Byli jste po\u0159\u00e1d spolu, nebo jste na sob\u011b viseli pohledem. Ta f\u00e1ze, ve kter\u00e9 jste, nen\u00ed na \u0161kodu.“<\/div>\n
Bill zaduman\u011b p\u0159ejel nehty po vzoru vyryt\u00e9m na hrne\u010dku, nakonec lehce p\u0159ik\u00fdvl. „Asi m\u00e1\u0161 pravdu.“<\/div>\n
„Je to jen m\u016fj n\u00e1zor, Bille. Ale mysl\u00edm, \u017ee bys to m\u011bl br\u00e1t jako pozitivum.“<\/div>\n
\n

~<\/p><\/div>\n

<\/p>\n

25. prosince 2007, Loitsche<\/p>\n

<\/em> Po rozlou\u010den\u00ed s rodi\u010di a Tomem si Bill p\u0159ehodil cestovn\u00ed ta\u0161ku p\u0159es rameno a vyrazil na konec ulice, stranou od v\u0161ech zv\u011bdav\u00fdch soused\u016f. Byl zrovna jeden z opravdu studen\u00fdch dn\u00ed a sn\u011bhov\u00e9 mraky slibovaly po\u0159\u00e1dnou nad\u00edlku, proto Bill na smluven\u00e9 m\u00edsto posp\u00edchal. Doufal, \u017ee Anis doraz\u00ed d\u0159\u00edv jako v\u017edycky, ale vzhledem k tomu, \u017ee mezi nimi neprob\u011bhla \u017e\u00e1dn\u00e1 konverzace potvrzuj\u00edc\u00ed odjezd, z\u016fst\u00e1val pom\u011brn\u011b nerv\u00f3zn\u00ed. T\u00edm sp\u00ed\u0161, \u017ee Anis na smluven\u00e9m m\u00edst\u011b je\u0161t\u011b nebyl. Do ofici\u00e1ln\u00edho \u010dasu sice je\u0161t\u011b st\u00e1le zb\u00fdval n\u011bjak\u00fd \u010das, ale byl zh\u00fd\u010dkan\u00fd Anisov\u00fdmi d\u0159\u00edv\u011bj\u0161\u00edmi p\u0159\u00edjezdy. \u0160patn\u00fd pocit se mu usadil na hrudn\u00edku.<\/div>\n

S ta\u0161kou polo\u017eenou u nohou a rukama pevn\u011b ovinut\u00fdma kolem t\u011bla p\u0159e\u0161lapoval na m\u00edst\u011b skoro p\u016fl hodiny a \u010das b\u011b\u017eel d\u00e1l. Do toho dne Anis je\u0161t\u011b nikdy nep\u0159ijel pozd\u011b. Do o\u010d\u00ed se mu nahrnuly slzy zklam\u00e1n\u00ed a pon\u00ed\u017een\u00ed. Rozezlen\u011b si rukou ot\u0159el prvn\u00ed slzy, kter\u00e9 si vyrazily cesti\u010dku z jeho o\u010d\u00ed a znovu, snad po st\u00e9, zkontroloval telefon, jestli nem\u00e1 n\u011bjak\u00e9 vzkazy. Ale nebylo tam ani slovo. \u017d\u00e1dn\u00e1 zpr\u00e1va, zme\u0161kan\u00fd hovor. Nic.<\/div>\n
Po dal\u0161\u00ed p\u016flhodin\u011b si Bill, zmrzl\u00fd a\u017e na kost, opatrn\u011b p\u0159ehodil ta\u0161ku p\u0159es rameno a, ignoruje slzy tekouc\u00ed mu po tv\u00e1\u0159\u00edch, pomalu zam\u00ed\u0159il zp\u011bt dom\u016f. Nemohl uv\u011b\u0159it tomu, \u017ee se na n\u011bj Anis vyka\u0161lal. Ud\u011blal sotva p\u00e1r krok\u016f, kdy\u017e se proti n\u011bmu vy\u0159\u00edtilo auto; nepochybn\u011b Anis. P\u0159ed chlapcem zastavil t\u00e9m\u011b\u0159 smykem, na\u010de\u017e z auta k Billovi okam\u017eit\u011b vyb\u011bhl.<\/div>\n
\n

„Bille, hrozn\u011b moc se omlouv\u00e1m. Cestou z Magdeburgu byla \u0161\u00edlen\u00e1 v\u00e1nice, nebylo vid\u011bt na krok, silnice skoro st\u00e1la,“ chytil chlapc\u016fv obli\u010dej do dlan\u00ed a omluvn\u011b sl\u00edb\u00e1val slzy. „Telefon m\u00e1m hozen\u00fd n\u011bkde v ta\u0161ce, nenapadlo m\u011b, \u017ee ho budu muset pou\u017e\u00edt. Promi\u0148.“<\/p><\/div>\n

Bill mu\u017ee pevn\u011b objal kolem pasu, ze rt\u016f mu unikl tich\u00fd vzlyk. „Myslel jsem, \u017ee ses na m\u011b vyka\u0161lal.“<\/div>\n
„Bo\u017ee, to ani n\u00e1hodou. B\u011b\u017e honem do auta, a\u0165 se zah\u0159eje\u0161,“ promnul mu pa\u017ee a rychle popadl ta\u0161ku, h\u00e1zeje ji do kufru. V aut\u011b okam\u017eit\u011b zapnul topen\u00ed na plno a promrzl\u00e9mu chlapci podal deku. „Zakryj se, a\u0165 se rychleji zah\u0159eje\u0161.“<\/div>\n
Bill se s k\u00fdvnut\u00edm do deky vd\u011b\u010dn\u011b zabalil, nejist\u011b kouknul na Anise hned, jak vyjeli. „Anisi, j\u00e1\u2026“<\/div>\n
„Te\u010f o tom nemluvme, hm?“ sko\u010dil mu Anis do \u0159e\u010di, ale jemn\u011b se pousm\u00e1l. „\u010cek\u00e1 na n\u00e1s mamka a my si m\u016f\u017eeme promluvit ve\u010der, te\u010f u\u017e to nikam nesp\u011bch\u00e1.“<\/div>\n
„Miluju t\u011b.“<\/div>\n
„To j\u00e1 tebe p\u0159eci taky, hlup\u00e1\u010dku,“ usm\u00e1l se pon\u011bkud h\u0159ejiv\u011bji a pohladil ho po stehn\u011b. „O tom ani na minutu nepochybuj.“<\/div>\n
\n

~<\/p><\/div>\n

<\/p>\n

25. prosince 2007, Magdeburg<\/p>\n

<\/em> „Jsem nerv\u00f3zn\u00ed.“<\/div>\n

„To nebu\u010f,“ Anis pobaven\u011b pohl\u00e9dl na chlapce, kter\u00fd v t\u0159esouc\u00edch se ruk\u00e1ch sv\u00edral d\u00e1rek pro Anisovy rodi\u010de – ru\u010dn\u011b namalovan\u00fd portr\u00e9t podle jejich fotky. „Jako prvn\u00ed dostanu vynad\u00e1no, \u017ee t\u011b vezu pozd\u011b, ale tebe si okam\u017eit\u011b zamilujou.“<\/div>\n
Bill mu v\u011bnoval chabou napodobeninu \u00fasm\u011bvu, ne\u017e ho p\u0159eds\u00edn\u00ed n\u00e1sledoval pravd\u011bpodobn\u011b do kuchyn\u011b, odkud se oz\u00fdvalo cink\u00e1n\u00ed n\u00e1dob\u00ed a vesel\u00e9 hlasy. Sotva vstoupili, t\u0159i hlavy se k nim oto\u010dily se z\u00e1\u0159iv\u00fdm \u00fasm\u011bvem.<\/div>\n
„Bille, kone\u010dn\u011b!“ ozvala se drobounk\u00e1 postar\u0161\u00ed \u017eena s br\u00fdlemi na nose. „Ty mi jdi z cesty, zr\u00e1dce, co nezn\u00e1\u0161 hodinky,“ \u017eertovn\u011b odstr\u010dila Anise a p\u0159isko\u010dila k Billovi. „Tak r\u00e1da t\u011b kone\u010dn\u011b pozn\u00e1v\u00e1m. Anis o tob\u011b nep\u0159est\u00e1val \u017evanit, ale te\u010f u\u017e naprosto ch\u00e1pu, pro\u010d. Jsi naprosto okouzluj\u00edc\u00ed.“<\/div>\n
„A vy p\u0159esn\u011b tak mil\u00e1, jak vypr\u00e1v\u011bl Anis mn\u011b,“ usm\u00e1l se Bill bla\u017een\u011b. „J\u00e1\u2026 N\u011bco jsem v\u00e1m p\u0159inesl. Necht\u011bl jsem kupovat kv\u011btiny nebo \u010dokol\u00e1du, proto\u017ee by to nebylo pro v\u00e1s v\u0161echny,“ rozhl\u00e9dl se i po postar\u0161\u00edm mu\u017ei a Anisovu mlad\u0161\u00edmu bratrovi, „tak jsem si od Anise vy\u017e\u00e1dal va\u0161\u00ed fotku a\u2026 trochu si s n\u00ed pohr\u00e1l na pl\u00e1tn\u011b,“ nejist\u011b rozbalil kryt na obrazu.<\/div>\n
„P\u00e1ni,“ ozval se Anis\u016fv nevlastn\u00ed otec. „Anis \u0159\u00edkal, \u017ee maluje\u0161, ale nikdy se nezm\u00ednil, \u017ee tak kr\u00e1sn\u011b.“<\/div>\n
„To proto, \u017ee se mi nikdy nepochlubil,“ s \u00fasm\u011bvem Anis usedl k pultu a naplnil si pusu cukrov\u00edm. „M\u00e1m doma poklad, co poklady maluje.“<\/div>\n
\n

Zrudl\u00fd rozpaky Bill nejist\u011b p\u0159e\u0161l\u00e1pl, zat\u00edmco Luise s obrazem v ruce zmizela za n\u011bjak\u00fdmi dve\u0159mi.<\/p><\/div>\n

„Bille, poj\u010f se k n\u00e1m posadit, ne\u017e se zase d\u00e1te na cestu,“ pob\u00eddl ho Karl, p\u0159i\u010dem\u017e automaticky pro n\u011bj vedle Anise p\u0159istavil hrnek. „Nab\u00eddni si, na co m\u00e1\u0161 chu\u0165. K\u00e1vu, \u010daj, horkou \u010dokol\u00e1du, kakao\u2026 Cokoliv je ti k dispozici.“<\/div>\n
„No no, hlavn\u011b mi ho nerozmazlete,“ Anis se sm\u00edchem chlapce objal kolem pasu, jen co se vedle n\u011bj usadil. „Je\u0161t\u011b si na to zvykne a j\u00e1 ho budu muset rozmazlovat celou dovolenou.“<\/div>\n
„Pros\u00edm, jen to ne,“ zasku\u010del Bill se sm\u00edchem.<\/div>\n
„Bille, a ty u\u017e v\u00ed\u0161, kam t\u011b Anis bere?“ s \u00fasm\u011bvem na n\u011bj pohl\u00e9dl Karl. Bill zavrt\u011bl hlavou. „Tak to bude p\u0159\u00edjemn\u011b p\u0159ekvapen\u00fd.“<\/div>\n
„Pojedete na jednu z nejhez\u010d\u00edch chalup, kterou Karl vlastn\u00ed,“ s \u00fasm\u011bvem se znovu vr\u00e1tila Luise. „Str\u00e1vili jsme tam v\u0161ichni spoustu \u010dasu, jsem si jist\u00e1, \u017ee si ji zamiluje\u0161. Je stranou od lid\u00ed, tak\u017ee budete m\u00edt klid, nikdo v\u00e1s nebude ru\u0161it.“<\/div>\n
„A ve\u010der je tam p\u0159\u00edmo bo\u017esky,“ p\u0159itakal Karl. „N\u00e1dhern\u00fd v\u00fdhled na hv\u011bzdy ze zimn\u00ed terasy, je tam rovnou i krb. Romantika jak vy\u0161it\u00e1.“<\/div>\n
\n

Bill se uculil. „Tak to jsem r\u00e1d, \u017ee jsem si s sebou vzal i skic\u00e1k, budu si to v\u0161echno moct nakreslit. Hrozn\u011b se na to t\u011b\u0161\u00edm, rodi\u010de jsem p\u0159edem upozornil, \u017ee budu m\u00edt vypnut\u00fd telefon, jen se \u010das od \u010dasu ozvu, \u017ee v\u016fbec \u017eiju. Vzal jsem si i p\u00e1r v\u011bc\u00ed do \u0161koly, tak\u017ee\u2026“<\/p><\/div>\n

„Tak\u017ee j\u00e1 budu m\u00edt \u010das d\u00e1vat dohromady doch\u00e1zku, super,“ otr\u00e1ven\u011b zahu\u010del Anis, ale se sm\u00edchem chlapce pol\u00edbil na sp\u00e1nek. „Pak t\u011b budu zkou\u0161et. A za ka\u017edou chybu p\u0159ijde trest,“ zamumlal mu ti\u0161e do ucha. Billovy tv\u00e1\u0159e zaho\u0159ely rum\u011bncem, chlapec hbit\u011b schoval obli\u010dej v hrnku s kakaem.<\/div>\n
„Bille, Anis se zmi\u0148oval, \u017ee p\u0159ed plesem se sezn\u00e1mil s tv\u00fdmi rodi\u010di,“ usm\u00e1la se Luise. „Douf\u00e1m, \u017ee se choval slu\u0161n\u011b a ud\u011blal dobr\u00fd dojem. Ob\u010das je nezdvo\u0159\u00e1k,“ popl\u00e1cala star\u0161\u00edho syna po tv\u00e1\u0159i.<\/div>\n
Bill s \u00fasm\u011bvem p\u0159itakal. „Mus\u00edm \u0159\u00edct, \u017ee mamka z n\u011bj byla nad\u0161en\u00e1 a t\u00e1ta se na n\u011bj \u010dasto pt\u00e1v\u00e1.“<\/div>\n
„Opravdu? Tak\u017ee tvoji rodi\u010de v\u011bd\u00ed o va\u0161em vztahu?“<\/div>\n
„To bohu\u017eel ne,“ povzdychl Bill. Anis ho okam\u017eit\u011b chytil za ruku a n\u011b\u017en\u011b mu pol\u00edbil h\u0159bet dlan\u011b. „Nebo alespo\u0148 m\u00e1ma ne. T\u00e1ta\u2026 to zjistil, ale p\u0159ekvapiv\u011b to p\u0159ijal hodn\u011b dob\u0159e. Sice \u0159\u00edkal, \u017ee by mu nevadilo, kdybych si na\u0161el n\u011bkoho mlad\u0161\u00edho, ale uznal, \u017ee Anis se ke mn\u011b chov\u00e1 moc hezky, a \u017ee se navz\u00e1jem opravdu milujeme,“ s \u00fasm\u011bvem se Bill k Anisovi p\u0159itulil.<\/div>\n
\n

Zat\u00edmco Sercan otr\u00e1ven\u011b proto\u010dil o\u010dima a bez jedin\u00e9ho slova n\u011bkam ode\u0161el, Karl s Luise se spokojen\u011b usm\u00e1li. „J\u00e1 si mysl\u00edm, \u017ee v\u011bk je jen hloup\u00e9 \u010d\u00edslo. Samoz\u0159ejm\u011b, ur\u010dit\u00e9 v\u011bkov\u00e9 rozd\u00edly jsou pov\u00e1\u017een\u00ed hodn\u00e9, ale tohle,“ Karl m\u00e1vnul rukou. „Jedin\u00e9, co m\u016f\u017ee vypadat trochu zvl\u00e1\u0161tn\u011b je, \u017ee Anis je tv\u016fj u\u010ditel. Ale u\u010d\u00ed t\u011b t\u011blocvik, ze kter\u00e9ho m\u00e1\u0161 uvoln\u011bn\u00ed, tak jak by ti, proboha, mohl nadr\u017eovat?“ zavrt\u011bl hlavou pobaven\u011b. „Je\u0161t\u011b, \u017ee za chv\u00edli maturuje\u0161! U\u017e sis vybral \u0161kolu?“ Bill nejist\u011b zavrt\u011bl hlavou. „No, m\u011bl by sis posp\u00ed\u0161it. Brzy se budou uzav\u00edrat term\u00edny na \u0161koly s talentovou zkou\u0161kou.“<\/p><\/div>\n

„J\u00e1 v\u00edm,“ p\u0159ik\u00fdvl Bill pokorn\u011b. „Chyst\u00e1m se domluvit s m\u00e1mou, \u017ee bychom si s br\u00e1chou vzali v lednu dva dny volno ze \u0161koly a jeli se pod\u00edvat na \u0161koly, kter\u00e9 se n\u00e1m l\u00edb\u00ed. Ale je\u0161t\u011b po\u0159\u00e1d m\u00e1me n\u011bjak\u00fd \u010das. Taky m\u011b napadlo, \u017ee bych si mohl vz\u00edt ro\u010dn\u00ed st\u00e1\u017e tady v galerii a pak teprve j\u00edt do \u0161koly\u2026 Mus\u00edm si to nechat po\u0159\u00e1dn\u011b proj\u00edt hlavou.“<\/div>\n
„To bys rozhodn\u011b m\u011bl, je to velk\u00fd krok. Ale nestresuj se kv\u016fli tomu, na vysokou m\u016f\u017ee\u0161 j\u00edt kdykoliv. Zam\u011b\u0159 se na sv\u00e9 sny.“<\/div>\n
Bill zamy\u0161len\u011b p\u0159ik\u00fdvl, Karl m\u011bl pravdu. Mus\u00ed se zam\u011b\u0159it na sv\u00e9 sny. S \u00fasm\u011bvem pohl\u00e9dl na Anise.<\/p>\n

autor: Saline A.<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Saline A. 24. prosince 2007, Loitsche V\u00e1noce byly pro Billa odjak\u017eiva svat\u00e9 – h\u00e1dky i drobn\u00e9 neshody \u0161ly stranou, v jeho srdci m\u011bla m\u00edsto jen l\u00e1ska. A\u010dkoliv se s Anisem posledn\u00ed den \u0161koly nepohodl a p\u0159ese v\u0161echna o\u010dek\u00e1v\u00e1n\u00ed si pak nenapsali,<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[610],"tags":[],"class_list":["post-2595","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-lehrer-des-lebens"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2595","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=2595"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2595\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=2595"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=2595"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=2595"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}