{"id":2601,"date":"2015-09-28T15:00:00","date_gmt":"2015-09-28T14:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=2591"},"modified":"2015-09-28T15:00:00","modified_gmt":"2015-09-28T14:00:00","slug":"pohar-z-puli-prazdny-28","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2015\/09\/28\/pohar-z-puli-prazdny-28\/","title":{"rendered":"Poh\u00e1r z p\u016fli pr\u00e1zdn\u00fd 28."},"content":{"rendered":"
autor: SakuraUchihaHaruno13<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
Bill se vracel dom\u016f se sklopenou hlavou a p\u0159edst\u00edran\u00fdmi slzami v o\u010d\u00edch. Na rtech mu hr\u00e1l neum\u00edraj\u00edc\u00ed \u00fasm\u011bv, zat\u00edmco si v mysli vizualizoval mo\u017enost b\u00fdt s Tomem. Nedok\u00e1zal ani slovy vyj\u00e1d\u0159it, jakou radost mu ud\u011blala slova jeho psychiatri\u010dky. N\u011bjak tu\u0161il, \u017ee t\u00edm hodn\u011b riskuje sama za sebe, jeliko\u017e v\u011bdom\u011b podporuje protiz\u00e1konn\u00e9 jedn\u00e1n\u00ed, ale byl j\u00ed za to neskute\u010dn\u011b vd\u011b\u010dn\u00fd. Projevila v\u011bt\u0161\u00ed pochopen\u00ed ne\u017e jeho rodi\u010de, za co\u017e si ji velice obl\u00edbil.<\/div>\n
Cestou je\u0161t\u011b zb\u011b\u017en\u011b p\u0159em\u00edtal nad t\u00edm, co doma \u0159ekne. Do\u0161lo mu, \u017ee se bude muset omluvit a uznat mat\u010dinu pravdu, aby se mohli n\u011bkam posunout. V\u011bd\u011bl, \u017ee kdy\u017e uzn\u00e1 vlastn\u00ed chybu a nab\u00eddne mo\u017enost doch\u00e1zen\u00ed na dal\u0161\u00ed sezen\u00ed, jeho rodi\u010de to vezmou v\u00e1\u017en\u011b a nebudou se d\u00e1le zdr\u00e1hat s p\u0159evodem t\u011bch pen\u011bz, dokonce ho nebudou tak \u010dasto kontrolovat.<\/div>\n
\n

„Kdes zas byl?“ mat\u010din siln\u00fd hlas se rozl\u00e9hal cel\u00fdm domem, tak\u017ee jej Bill ode dve\u0159\u00ed nebyl schopn\u00fd p\u0159eslechnout.<\/p><\/div>\n

„Byl jsem venku,“ zavzlykal s p\u0159edst\u00edran\u00fdm smutkem, kter\u00fd mu \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b d\u011blal probl\u00e9my, „p\u0159em\u00fd\u0161lel jsem o tom v\u0161em,“ trhan\u011b se nadechl a nechal n\u011bkolik slz sklouznout po sv\u00e9m obli\u010deji. Tv\u00e1\u0159il se p\u0159itom, jako by m\u011bl ka\u017edou chv\u00edli um\u0159\u00edt.<\/div>\n
„A jak to dopadlo?“ nezd\u00e1lo se, \u017ee by byla nad\u0161en\u00e1 z jeho \u00fat\u011bku. St\u00e1le v n\u00ed je\u0161t\u011b bublal vztek z jeho utajovan\u00e9ho vztahu s Tomem. Nedok\u00e1zal pochopit tenhle nov\u00fd trend mlad\u00fdch, kdy se p\u0159ikl\u00e1n\u011bj\u00ed k homosexualit\u011b nebo bisexualit\u011b. Brala to jako p\u0159ebytek, jako zbyte\u010dn\u00e9 zv\u00fdraz\u0148ov\u00e1n\u00ed n\u011b\u010deho ne tak podstatn\u00e9ho.<\/div>\n
Bill si set\u0159el p\u00e1r slz a sv\u00e9 zarudl\u00e9 o\u010di obr\u00e1til ke sv\u00e9 matce. Bolela ho slova, kter\u00e1 cht\u011bl \u0159\u00edct. Nemyslel je sice v\u00e1\u017en\u011b, ale i tak jej neskute\u010dn\u011b ranila. „Uzn\u00e1v\u00e1m, \u017ee jsi m\u011bla pravdu,“ povzdechl si zkrou\u0161en\u011b. „Vy oba,“ dodal, kdy\u017e se do m\u00edstnosti dostal i jeho otec. „Tenhle vztah nem\u00e1 \u017e\u00e1dnou kloudnou budoucnost,“ uznal, zat\u00edmco si pravou ruku kladl na srdce a sna\u017eil se vyrovnat s tou bolest\u00ed. N\u011bkolikr\u00e1t se zaj\u00edkl, ne\u017e pokra\u010doval d\u00e1l. „Ch\u00e1pu, \u017ee to nebyl dobr\u00fd n\u00e1pad,“ zak\u0148u\u010del pla\u010dtiv\u011b. „Mo\u017en\u00e1 by bylo dobr\u00e9, kdybych si zase chodil promluvit s pan\u00ed Drescherovou,“ nab\u00eddl. „Abych se s t\u00edm vyrovnal a zvl\u00e1dal \u0161kolu\u2026“<\/div>\n
„To nen\u00ed tak \u0161patn\u00fd n\u00e1pad,“ uznala jeho matka a zavedla ho do j\u00eddelny, kde u\u017e na stole le\u017eela ve\u010de\u0159e. Skoro se j\u00ed ani necht\u011blo uv\u011b\u0159it, \u017ee by si n\u011bco takov\u00e9ho dok\u00e1zal Bill v hlav\u011b srovnat za tak kr\u00e1tk\u00fd okam\u017eik, ale uv\u011b\u0159ila. Byla r\u00e1da, \u017ee jej do ni\u010deho nemusela nutit a on si celou situaci zhodnotil a postupoval d\u00e1l.<\/div>\n
\n
Bill skoro nic nesn\u011bdl. N\u00edpal se ve sv\u00e9 porci \u0161paget, jako by si ani nebyl jist\u00fd, \u017ee je to skute\u010dn\u011b ur\u010deno k poz\u0159en\u00ed.<\/div>\n
„Po ve\u010de\u0159i se domluv\u00edme s pan\u00ed Drescherovou,“ navrhl jeho otec, kdy\u017e u\u017e n\u011bkolik minut sledoval, \u017ee nepoz\u0159el ani jedin\u00fd kousek ze sv\u00e9 porce.<\/div>\n
„Dob\u0159e,“ p\u0159ik\u00fdvl Bill s vd\u011b\u010dn\u00fdm \u00fasm\u011bvem, zat\u00edmco mu po tv\u00e1\u0159\u00edch st\u00e9kalo st\u00e1le stejn\u00e9 mno\u017estv\u00ed slz. Nebyl si jist\u00fd, jak dlouho bude muset tohle divadlo hr\u00e1t, aby mu to rodi\u010de uv\u011b\u0159ili. Slzel, aby na sob\u011b nedal zn\u00e1t svou skute\u010dnou radost.<\/div>\n
Po ve\u010de\u0159i, kdy do sebe Bill dostal jenom p\u00e1r kous\u00ed\u010dk\u016f masa, otec zavolal jeho psychiatri\u010dce, kter\u00e1 jej objednala u\u017e na dal\u0161\u00ed den od \u0161esti do osmi ve\u010der.<\/div>\n
„Kolem osm\u00e9 prob\u011bhne p\u0159evod t\u011bch pen\u011bz,“ ozn\u00e1mila mu je\u0161t\u011b matka.<\/div>\n
„M\u00e1m u toho n\u011bjak pomoct?“<\/div>\n
„Budou se jenom p\u0159en\u00e1\u0161et z auta do domu, to snad zvl\u00e1dneme,“ usm\u00e1la se na n\u011bj matka a poslala ho do pokoje.<\/div>\n
Bill ti\u0161e doufal, \u017ee tam na n\u011bj bude \u010dekat jeho bratr. Cht\u011bl mu \u0159\u00edct v\u0161echno, co pan\u00ed Drescherovou napadlo. Cht\u011bl zase vid\u011bt tan jeho \u00fasm\u011bv zdoben\u00fd piercingem. Cht\u011bl mu ud\u011blat radost.<\/div>\n
\n

Zklam\u00e1n\u00ed se dostavilo v okam\u017eiku, kdy sv\u016fj pokoj shledal \u00fapln\u011b pr\u00e1zdn\u00fdm. Zmizela ka\u017ed\u00e1 zn\u00e1mka jeho p\u0159\u00edtomnosti. Postel byla ustlan\u00e1, okno otev\u0159en\u00e9 a \u017e\u00e1dn\u00fd vzkaz se nikde nev\u00e1lel. Bylo to, jako by ode\u0161el stejn\u011b jako v\u017edy. Jako by se m\u011bl ka\u017edou chv\u00edli vr\u00e1tit, jako by se nic nestalo.<\/p><\/div>\n

Tome?<\/em> Zkusil ho kontaktovat. Tome! M\u00e1m dobrou zpr\u00e1vu!<\/em><\/div>\n
Copak?<\/em> Bill si mohl b\u00fdt stoprocentn\u011b jist\u00fd, \u017ee od n\u011bj sly\u0161el pla\u010dtiv\u00fd t\u00f3n. Tom se pono\u0159il do melancholie stejn\u011b jako v okam\u017eiku, kdy se dozv\u011bd\u011bl, \u017ee je Amalia oba chce zab\u00edt.<\/div>\n
Z\u00edtra od \u0161esti do osmi budeme spolu!<\/em><\/div>\n
Jak? Tvoji rodi\u010de to dovolili?<\/em><\/div>\n
Ne, bude to tajn\u00e9. Budu m\u00edt sezen\u00ed s pan\u00ed Drescherovou, tedy to si mysl\u00ed oni, ale mezit\u00edm budu s tebou. Cel\u00e9 to vymyslela moje psychiatri\u010dka. Alespo\u0148 dv\u011b hodinky budeme spolu!<\/em> Bill zn\u011bl neskute\u010dn\u011b nad\u0161en\u011b, co\u017e ve zkrou\u0161en\u00e9m Tomovi vyvolalo alespo\u0148 drobnou nad\u011bji.<\/div>\n
Nedozv\u00ed se to? Nebude probl\u00e9m? Nebo tak?<\/em> V\u0161echny slzy, kter\u00e9 st\u00e9kaly po jeho tv\u00e1\u0159i, polykal a cht\u011bl skute\u010dn\u011b v\u011b\u0159it, \u017ee m\u00e1 Bill pravdu.<\/div>\n
Budeme muset samoz\u0159ejm\u011b b\u00fdt od sebe i ve \u0161kole, j\u00e1 mus\u00edm doma smutnit a tak, ale na chv\u00edli n\u00e1m to snad pom\u016f\u017ee.<\/em><\/div>\n
Dob\u0159e.<\/em> Tom zav\u0159el o\u010di a ukon\u010dil jejich rozhovor. Nemyslel si, \u017ee by jej d\u00e1l dok\u00e1zal udr\u017eet. Billovo nad\u0161en\u00ed a snaha mu p\u0159i\u0161ly kr\u00e1sn\u00e9, roztomil\u00e9, ale stra\u0161n\u011b naivn\u00ed. U\u017e toho na n\u011bj bylo prost\u011b moc.<\/div>\n
\n

Sed\u011bl pr\u00e1v\u011b v ko\u017een\u00e9m k\u0159esle v Amaliin\u011b kancel\u00e1\u0159i a poslouchal jej\u00ed nespokojen\u00fd \u0159ev. Vyl\u00e9vala si na n\u011bm vztek, \u017ee j\u00ed nezpravil o tom, co se z\u00edt\u0159ej\u0161\u00ed ve\u010der chyst\u00e1. Ne\u0159ekl j\u00ed nic o p\u0159evodu v\u0161ech t\u011bch pen\u011bz, co\u017e byl vlastn\u011b jeden z d\u016fvod\u016f, pro\u010d se sem st\u011bhovali.<\/p><\/div>\n

Nebyl schopn\u00fd se ospravedlnit, v\u011bd\u011bl, \u017ee j\u00ed tohle nem\u016f\u017ee nijak vysv\u011btlit. Byla to jeho povinnost, ale nedok\u00e1zal si p\u0159edstavit, \u017ee sv\u00e9mu bratrovi vezme n\u011bco, co po pr\u00e1vu pat\u0159\u00ed jim ob\u011bma.<\/div>\n
Zat\u00edmco jej \u0159ev obaloval jako rud\u00fd mrak mu\u010div\u00e9 bolesti, nech\u00e1val jednotliv\u00e9 slzy st\u00e9kat, kudy se jim zacht\u011blo. Kdy\u017e si uv\u011bdomil, jak dlouho tuhle hru hr\u00e1l\u2026 cel\u00fd jeho \u017eivot byl vlastn\u011b jen jedna hra. P\u0159edst\u00edral svou roli, aby n\u011bco z\u00edskal, fale\u0161n\u011b si zahr\u00e1val s l\u00e1skou a zamilovanost\u00ed a te\u010f se mu to pat\u0159i\u010dn\u011b vr\u00e1tilo. Tady u\u017e kon\u010dila ve\u0161ker\u00e1 nad\u011bje, tohle byla a\u017e moc velk\u00e1 a nep\u0159ekonateln\u00e1 ze\u010f.<\/div>\n
Do m\u00edstnosti postupn\u011b vch\u00e1zeli i ostatn\u00ed. Poznal Fritze, Christopha, Tamaru a ostatn\u00ed, kter\u00e9 u\u017e dlouho nevid\u011bl. M\u00edstnost zaplnilo p\u00e1r svalovc\u016f, n\u011bkolik poslu\u0161n\u00fdch ove\u010dek bez vlastn\u00edho n\u00e1zoru a identity, p\u00e1r sv\u016fdn\u00fdch d\u00edvek a n\u011bkolik je\u0161t\u011b nezral\u00fdch d\u011bt\u00ed, kter\u00e9 se teprve u\u010dily pro sv\u016fj budouc\u00ed zlod\u011bjsk\u00fd \u017eivot.<\/div>\n
\n

„Tak\u017ee,“ ujala se hlavn\u00edho slova Amalia, jakmile si v m\u00edstnosti zjednala klid. „D\u00edky m\u00e9mu tajn\u00e9mu zdroji se cel\u00e1 pl\u00e1novan\u00e1 akce ru\u0161\u00ed a nast\u00e1v\u00e1 zde jin\u00e1, mnohem lep\u0161\u00ed mo\u017enost,“ v\u011bdoucn\u011b se na v\u0161echny usm\u00e1la, zat\u00edmco se Tom st\u00e1le ut\u00e1p\u011bl v slz\u00e1ch. Nev\u0161\u00edmal si v\u0161ech t\u011bch znechucen\u00fd a v\u00fdsm\u011b\u0161n\u00fdch pohled\u016f, bylo mu to jedno.<\/p><\/div>\n

„Jeden zdroj nepracoval, jak m\u011bl, co\u017e se taky na tom odraz\u00ed, ale o tom a\u017e pozd\u011bji,“ pokra\u010dovala sebev\u011bdom\u011b. „V\u0161echno se p\u0159esouv\u00e1 na z\u00edt\u0159ek, kolem osm\u00e9 hodiny ve\u010dern\u00ed. Dod\u00e1vka s pen\u011bzi p\u0159ijede p\u0159ed jejich d\u016fm a na\u0161\u00edm \u00fakolem je zajistit, aby se rodina o ni\u010dem nedozv\u011bd\u011bla, a z\u00e1rove\u0148 abychom se k pen\u011bz\u016fm dostali,“ shrnula. „V\u0161ichni t\u0159i budou nejsp\u00ed\u0161 doma, tak\u017ee\u2026“<\/div>\n
„Nebudou,“ odporoval Tom.<\/div>\n
„Co\u017ee?“ Amalia byla zna\u010dn\u011b znepokojen\u00e1 zpochybn\u011bn\u00edm sv\u00e9ho n\u00e1zoru.<\/div>\n
„Nebudou v\u0161ichni t\u0159i doma,“ zopakoval Tom a lehce si odka\u0161lal. „Bill m\u00e1 z\u00edtra sezen\u00ed na psychiatrii, jeho\u017e se mus\u00edm z\u00fa\u010dastnit s n\u00edm. Kv\u016fli tomu tam vlastn\u011b jde, mysl\u00ed si, \u017ee je v\u0161echno v po\u0159\u00e1dku. Jeho n\u00e1vrat by m\u011bl b\u00fdt ve stejn\u00fd \u010das jako p\u0159\u00edjezd t\u00e9 dod\u00e1vky, sezen\u00ed bude kon\u010dit kolem osm\u00e9, stejn\u011b jako v\u00e1\u0161 pl\u00e1n.“<\/div>\n
\n

„Pro\u010d bys tam m\u011bl b\u00fdt s n\u00edm?“<\/p><\/div>\n

„Jeho matka mu zak\u00e1zala m\u011b v\u00eddat, ale on i p\u0159es ten z\u00e1kaz chce a tohle bude n\u00e1\u0161 prvn\u00ed tajn\u00fd sraz. Trv\u00e1 na tom, abych tam byl, pot\u0159ebuje v\u011bd\u011bt, \u017ee nic nen\u00ed ztraceno.“<\/div>\n
„Odvezou ho pak dom\u016f, nebo p\u016fjde p\u011b\u0161ky?“ cht\u011bla v\u011bd\u011bt.<\/div>\n
„Kdy\u017e je to zhruba ve shodn\u00e9 dob\u011b, tak asi p\u016fjde s\u00e1m, ne?“ odfrkl si.<\/div>\n
„Tak tebe odvezeme,“ um\u00ednila si.<\/div>\n
„A k \u010demu budu pot\u0159eba?“ cht\u011bl v\u011bd\u011bt.<\/div>\n
„Zabav\u00ed\u0161 rodinu,“ odv\u011btila samoz\u0159ejm\u011b.<\/div>\n
„Jak?“<\/div>\n
„Nemaj\u00ed t\u011b r\u00e1di, ne?“ pousm\u00e1la se. „Tak se k nim vet\u0159e\u0161, v dom\u011b se strhne h\u00e1dka, budou se t\u011b sna\u017eit vyhodit, mo\u017en\u00e1 se poperete, to je jedno. Odl\u00e1k\u00e1\u0161 pozornost v dob\u011b, kdy se budeme zbavovat \u0159idi\u010de a odjedeme s dod\u00e1vkou do bezpe\u010d\u00ed, kde prob\u011bhne p\u0159enos do jin\u00e9ho auta, aby n\u00e1s nikdo nechytil.“<\/div>\n
\n

„A tohle je jako pl\u00e1n?“ ozvalo se odn\u011bkud z davu. „Je tu tolik nejasnost\u00ed, kdokoli z t\u011bch t\u0159\u00ed m\u016f\u017ee na Toma zavolat policii nebo n\u011bco,“ pokra\u010dovala Tamara. „Je to sice siln\u00fd kluk, ale moment\u00e1ln\u011b je psychicky v prdeli a nemysl\u00edm, \u017ee by n\u011bco takov\u00e9ho zvl\u00e1dnul. Mo\u017en\u00e1 by Bill st\u00e1l v pozad\u00ed a k\u0159i\u010del, a\u0165 p\u0159estane, tak\u017ee by policii nezavolal, ale po\u0159\u00e1d by m\u011bl p\u0159ed sebou jednoho dosp\u011bl\u00fdho chlapa a \u017eenskou a dva najednou rozhodn\u011b nep\u0159epere, jeden z nich se stejn\u011b dostane k telefonu a cel\u00e1 akce skon\u010d\u00ed d\u0159\u00edv, ne\u017e za\u010dne,“ vzala to logicky. „Na druhou stranu, kdy\u017e tam po\u0161lete v\u00edc lid\u00ed, bude to o to podez\u0159elej\u0161\u00ed a tak r\u016fzn\u011b, tohle je prost\u011b \u0161patn\u011b.“<\/p><\/div>\n

„M\u00e1\u0161 snad lep\u0161\u00ed n\u00e1pad?!“ vyjela na ni okam\u017eit\u011b Amalia.<\/div>\n
„Ne\u0161la by ta dod\u00e1vka chytit n\u011bkde jinde ne\u017e p\u0159ed jejich domem?“ navrhla. „I kdy\u017e tam je zase velk\u00e1 pravd\u011bpodobnost ciz\u00edch sv\u011bdk\u016f a tak,“ uva\u017eovala d\u00e1l. „V\u00ed se v\u016fbec, kdo to bude \u0159\u00eddit? Ne\u0161lo by se s n\u00edm n\u011bjak spojit, vyd\u00edrat a tak?“<\/div>\n
V\u0161ichni kolem jenom \u017easli nad t\u00edm, jak se do toho Tamara zapojuje. Norm\u00e1ln\u011b to nikdo ned\u011blal, dr\u017eeli hubu a krok, v\u0161ichni.<\/div>\n
„Jednodu\u0161e chce\u0161 \u0159\u00edct, \u017ee prost\u011b nem\u00e1\u0161 lep\u0161\u00ed n\u00e1pad,“ usadila ji Amalia a zle se na ni pod\u00edvala. P\u0159i\u0161la t\u00edm o trochu \u010dasu, co\u017e zas tolik nevadilo, \u0161tvalo ji na tom sp\u00ed\u0161 to, \u017ee p\u0159i\u0161la o kousek jak\u00e9si iluze, je\u017e j\u00ed zaru\u010dovala jej\u00ed plnou nad\u0159\u00edzenost bez odporu ostatn\u00edch.<\/div>\n
\n

„Tome,“ ujala se zase slova, „vezme\u0161 si s sebou svoji zbra\u0148 pro p\u0159\u00edpad, \u017ee by byla pot\u0159eba,“ \u0159ekla, jako by to u\u017e pova\u017eovala za spln\u011bn\u00e9. „Vy ostatn\u00ed,“ postupn\u011b sv\u00fdm pohledem projela celou m\u00edstnost a zastavila se na ka\u017ed\u00e9m, „budete rozm\u00edst\u011bni, jak ur\u010d\u00edm!“<\/p><\/div>\n

Tom v tu chv\u00edli vypnul a u\u017e d\u00e1l nevn\u00edmal. Sebral se, a ani\u017e by bral ohledy na nespokojenost sv\u00e9 nad\u0159\u00edzen\u00e9, ode\u0161el.<\/div>\n
M\u00ed\u0159il do sv\u00e9ho miniaturn\u00edho kumb\u00e1lu, kde na\u0161el svoji zbra\u0148. Cynicky se usm\u00e1l nad t\u00edm, \u017ee tahle v\u011bci\u010dka mu m\u00e1 z\u00edtra pomoct. Byl si moc dob\u0159e v\u011bdom toho, \u017ee nest\u0159\u00edl\u00ed, co\u017e jej \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b uklidnilo. Mohl \u017e\u00edt alespo\u0148 s chvilkov\u00fdm v\u011bdom\u00edm, \u017ee nebude moct zab\u00edt \u010dlov\u011bka, a to ho t\u011b\u0161ilo. Byl r\u00e1d, \u017ee je nefunk\u010dn\u00ed, alespo\u0148 nebude muset \u0159e\u0161it ot\u00e1zku, zda by byl skute\u010dn\u011b schopn\u00fd zab\u00edt.<\/div>\n
Klidn\u011b zm\u00e1\u010dkne spou\u0161\u0165, v\u017edy\u0165 kulka ani nevylet\u00ed, i kdyby tam byla. V\u0161e je tedy v po\u0159\u00e1dku.<\/div>\n
M\u00edsto toho, aby se ut\u00e1p\u011bl v bla\u017een\u00fdch a zamilovan\u00fdch snech, jako pr\u00e1v\u011b Bill, probd\u011bl celou noc se slzami v o\u010d\u00edch, na tv\u00e1\u0159i a vlastn\u011b v\u0161ude kolem. Bylo mu \u0161patn\u011b u\u017e jenom z pomy\u0161len\u00ed, \u017ee ten osudov\u00fd den je skoro za dve\u0159mi. Dopoledne n\u011bjak p\u0159e\u017eije, odpoledne se dozv\u00ed dal\u0161\u00ed k\u00e1r\u00e1n\u00ed a podrobnosti pl\u00e1nu, ve\u010der se sejde s Billem a bude p\u0159edst\u00edrat, jak \u0161\u0165astn\u00fd je a v noci okrade svou rodinu. A pak zmiz\u00ed jako v\u017edy. Jako cigaretov\u00fd kou\u0159 rozpt\u00fdlen\u00fd v\u011btrem, jako v\u0161echno, co nem\u016f\u017ee b\u00fdt v\u011b\u010dn\u00e9.<\/p>\n

autor: SakuraUchihaHaruno13<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: SakuraUchihaHaruno13 Bill se vracel dom\u016f se sklopenou hlavou a p\u0159edst\u00edran\u00fdmi slzami v o\u010d\u00edch. Na rtech mu hr\u00e1l neum\u00edraj\u00edc\u00ed \u00fasm\u011bv, zat\u00edmco si v mysli vizualizoval mo\u017enost b\u00fdt s Tomem. Nedok\u00e1zal ani slovy vyj\u00e1d\u0159it, jakou radost mu ud\u011blala slova jeho psychiatri\u010dky. N\u011bjak tu\u0161il,<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[614],"tags":[],"class_list":["post-2601","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-pohar-z-puli-prazdny"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2601","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=2601"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2601\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=2601"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=2601"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=2601"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}