{"id":2618,"date":"2015-09-21T15:00:00","date_gmt":"2015-09-21T14:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=2608"},"modified":"2015-09-21T15:00:00","modified_gmt":"2015-09-21T14:00:00","slug":"belong-to-me-11","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2015\/09\/21\/belong-to-me-11\/","title":{"rendered":"Belong to me 11."},"content":{"rendered":"
autor: Yuki-chan<\/p>\n

<\/strong> Ahoj \u00fachyl\u00e1\u010dci. Jedin\u00e9, pro\u010d p\u00ed\u0161u je, \u017ee jsem zklaman\u00e1, jeliko\u017e m\u00e1 \u017e\u00e1dost o v\u00edce koment\u00e1\u0159\u016f nem\u011bla zrovna valnou odezvu. Proto v\u00e1s znovu \u017e\u00e1d\u00e1m, abyste alespo\u0148 minutku tomu koment\u00e1\u0159i v\u011bnovali. Nemusej\u00ed to b\u00fdt s\u00e1hodlouh\u00e9 „slohovky“, i kdy\u017e ty samoz\u0159ejm\u011b pot\u011b\u0161\u00ed, ale mysl\u00edm, \u017ee pouh\u00e1 v\u011bta, kdy mi sd\u011bl\u00edte v\u00e1\u0161 n\u00e1zor, nezabere nijak dlouho dobu, kterou byste mi nemohli ob\u011btovat. Samoz\u0159ejm\u011b d\u011bkuji v\u011brn\u00fdm koment\u00e1tork\u00e1m, jejich\u017e odezva m\u011b v\u017edy pot\u011b\u0161\u00ed. \ud83d\ude42 Yuki-chan<\/em><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
Kdy\u017e se Tom dal\u0161\u00ed r\u00e1no vzbudil, byl v posteli s\u00e1m. A vlastn\u011b za to byl r\u00e1d. Alespo\u0148 se vyhnul trapn\u00e9 situaci, kdy by ani jeden nev\u011bd\u011bl, co \u0159\u00edct, tak\u017ee Billovi nevy\u010d\u00edtal, \u017ee vzal do zaje\u010d\u00edch. Tom se posadil a prot\u00e1hnul se. Svaly ho bolely a st\u00e1le m\u011bl \u017e\u00edze\u0148, ale tentokr\u00e1t si nehodlal vodu odep\u0159\u00edt a vstal, aby se toho nep\u0159\u00edjemn\u00e9ho pocitu zbavil. Dal si sprchu a sn\u011bdl sn\u00eddani, kter\u00e1 na n\u011bho \u010dekala na stole. Zaj\u00edmalo ho, kdo pro n\u011bho vlastn\u011b va\u0159\u00ed. Andy? Nebo dokonce Bill?<\/div>\n
\n

Bill. Jen ve spodn\u00edm pr\u00e1dle se Tom usadil na kraj postele a nep\u0159\u00edtomn\u011b hled\u011bl do zdi. My\u0161lenky mu v\u00ed\u0159ily v hlav\u011b jako ve zrychlen\u00e9m filmu a vyklouzly mu d\u0159\u00edv, ne\u017e je stihl zachytit. V\u0161echno se d\u011blo moc rychle a Tom u\u017e ani nezvl\u00e1dal vn\u00edmat sv\u00e9 pocity. Bylo jich tolik, nedok\u00e1zal je od sebe rozeznat. Byl smutn\u00fd, \u017ee p\u0159i\u0161el o domov, na\u0161tvan\u00fd, \u017ee si ho Bill p\u0159ivlastnil, c\u00edtil \u00falevu, \u017ee je na\u017eivu a m\u00e1 kde sp\u00e1t. A n\u011bkde na okraji hlodal pocit sympatie. Ned\u00e1valo to smysl, c\u00edtit sympatie v\u016f\u010di \u010dlov\u011bku, kter\u00fd v\u00e1s p\u0159edchoz\u00ed ve\u010der mu\u010dil. Tom si ale nemohl pomoct. Bill byl pro n\u011bho jako mytick\u00e1 bytost. M\u011bl z n\u011bho neuv\u011b\u0159iteln\u00fd strach, ale v\u010derej\u0161\u00ed noc se op\u011bt setkal s jeho druhou str\u00e1nkou. S tou, kdy m\u00e1te pot\u0159ebu ho chr\u00e1nit, sev\u0159\u00edt v n\u00e1ru\u010d\u00ed a nepustit. Kdy\u017e ho v\u010dera ve\u010der Bill objal, c\u00edtil se tak neuv\u011b\u0159iteln\u011b dob\u0159e a byl za to na sebe na\u0161tvan\u00fd. C\u00edtil se, jako by se on s\u00e1m rozd\u011bloval na dv\u011b poloviny, kdy jedna polovina Billa k smrti nen\u00e1vid\u00ed, a ta druh\u00e1 mu chce b\u00fdt co nejbl\u00ed\u017ee. A v\u0161echny tyto pocity tvo\u0159ily jeden zamotan\u00fd chumel a Tom nev\u011bd\u011bl, jak z toho ven.<\/p><\/div>\n

\n
Rychle zavrt\u011bl hlavou, a\u017e ho konce cop\u00e1nk\u016f \u0161lehly do tv\u00e1\u0159e. Vstal a p\u0159e\u0161el k hrom\u00e1dce oble\u010den\u00ed poskl\u00e1dan\u00e9 na pohovce. Zrovna si obl\u00e9kal triko, kdy\u017e do pokoje ve\u0161el Andy s t\u00edm, \u017ee je \u010das se p\u0159est\u011bhovat, aby kone\u010dn\u011b uvolnil Bill\u016fv pokoj. Vy\u0161li z lo\u017enice a Tom st\u00e1le nech\u00e1pal, jak se Andy mohl ve spleti chodeb vyznat, jeliko\u017e jemu p\u0159i\u0161lo, \u017ee jsou v\u0161echny stejn\u00e9. Tentokr\u00e1t se chodby jen hem\u017eily lidmi a v\u0161ichni na n\u011bho z\u00edrali. N\u011bkte\u0159\u00ed zv\u011bdav\u011b, ale v\u011bt\u0161ina z nich ho probod\u00e1vala pohledem a rozhodn\u011b nen\u00e1vist v\u016f\u010di n\u011bmu neskr\u00fdvala. P\u00e1r lid\u00ed do n\u011bho dokonce vrazilo, ale Tom nem\u011bl odvahu odporovat. Jeden z nich byl ten hn\u011bdovlas\u00fd t\u00fdpek, David, jak Tom pozd\u011bji zjistil, na kter\u00e9m bylo vid\u011bt, \u017ee Toma nen\u00e1vid\u00ed z hloubi sv\u00e9 du\u0161e. Tom v\u011bd\u011bl, \u017ee s n\u00edm si rozum\u011bt opravdu nebude. Mo\u017en\u00e1 dokonce v\u016fbec s nik\u00fdm vyjma Andyho, ale Tom stejn\u011b nem\u011bl v pl\u00e1nu hledat si zde p\u0159\u00e1tele.<\/div>\n
\n

Andy s Tomem v pat\u00e1ch pokra\u010doval po schodech o dv\u011b patra v\u00fd\u0161, pro\u0161el kolem n\u011bkolika dve\u0159\u00ed a pot\u00e9 se zastavil.<\/p><\/div>\n

„Odtud a\u017e do konce chodby si m\u016f\u017ee\u0161 vybrat pokoj. Pokud se ti nebude \u017e\u00e1dnej l\u00edbit, m\u016f\u017ee\u0161 se pod\u00edvat je\u0161t\u011b do ostatn\u00edch p\u011bti pater. Pokud se ti chce teda chodit p\u011b\u0161ky, jeliko\u017e v\u00fdtah tu jaksi nefunguje.“ \u0158ekl Andy a rukou uk\u00e1zal d\u00e1le do chodby.<\/div>\n
„Pokoj? To mi chce\u0161 \u0159\u00edct, \u017ee v\u0161ichni bydl\u00edte tady?“ Tom jen kulil o\u010di. Jak je tohle m\u00edsto sakra velk\u00fd? A dal\u0161\u00edch p\u011bt pater? „No to si d\u011bl\u00e1te prdel.“<\/em> Pomyslel si. A co to v\u016fbec je za zvyk, \u017ee v\u0161ichni bydl\u00ed pod stejnou st\u0159echou? U Dragons m\u011bli ka\u017ed\u00fd svoje bydlen\u00ed a sch\u00e1zeli se jen v „klubovn\u011b“.<\/div>\n
„Jop. \u00dapln\u011b v\u0161ichni. Tahle budova slou\u017eila jako hotel. \u010casem to ale krachlo a tady to bylo asi pades\u00e1t let opu\u0161t\u011bn\u00fd. Te\u010f je to na\u0161e. V\u011bt\u0161ina pokoj\u016f nen\u00ed ani zrekonstruovan\u00e1. Ka\u017edej novej \u010dlen si vybere pokoj a vytvo\u0159\u00ed si ho k obrazu sv\u00e9mu, tak\u017ee pokoje se opravuj\u00ed pr\u016fb\u011b\u017en\u011b. Nem\u011blo smysl opravit je v\u0161echny najednou, kdy\u017e jsme nev\u011bd\u011bli, kolik se jich vyu\u017eije. Tak\u017ee si vyber, a pojedeme.“ \u0158ekl Andy a otev\u0159el prvn\u00ed dve\u0159e.<\/div>\n
\n

„Pojedeme? Kam pojedeme?“ zeptal se Tom, zat\u00edmco ve\u0161el do prvn\u00ed m\u00edstnosti. P\u00e1chlo to tam zatuchlinou a pokoj byl docela mal\u00fd. A na Tom\u016fv vkus moc bl\u00edzko \u010dlen\u016fm gangu. Vlastn\u011b by hned ve vedlej\u0161\u00edm pokoji m\u011bl souseda, a to se mu moc nel\u00edbilo. Proto dve\u0159e zav\u0159el a vydal se a\u017e o sedm pokoj\u016f d\u00e1l.<\/p><\/div>\n

„Dneska m\u00e1me nabit\u00fd program. Bod \u010d\u00edslo jedna: Vezmu t\u011b na n\u00e1kupy.“ Uculoval se Andy. „Pokoj se mus\u00ed opravit, koup\u00ed\u0161 si n\u00e1bytek a vlastn\u011b v\u0161echno, co bude\u0161 pot\u0159ebovat. Tak\u017ee postel, sk\u0159\u00ed\u0148, st\u016fl a v\u0161echny tyhle blbosti. Tvoje v\u011bci jsou zat\u00edm naskl\u00e1dan\u00fd u m\u011b v pokoji a j\u00e1 bych se jich u\u017e celkem r\u00e1d zbavil, tak\u017ee pokud mo\u017eno, r\u00e1d bych t\u011b ubytoval co nejd\u0159\u00edv.“ Zasm\u00e1l se Andy.<\/div>\n
„A kde asi na v\u0161echny tyhle v\u011bci vezmu pen\u00edze,“ za\u0165ukal si Tom na \u010delo a zav\u0159el dal\u0161\u00ed dve\u0159e.<\/div>\n
„To je ta nejlep\u0161\u00ed \u010d\u00e1st, chlape. V\u0161echno plat\u00ed Bill, na prachy v\u016fbec nekoukej.“<\/div>\n
„Tak proto jsi tak \u0161\u0165astnej?“ zasm\u00e1l se Tom. „\u017de jedeme nakupovat za ciz\u00ed pen\u00edze?“<\/div>\n
„P\u0159esn\u011b! No nen\u00ed to par\u00e1da.“ Sm\u00e1l se Andy. Tom zakroutil hlavou, ne\u017e otev\u0159el posledn\u00ed dve\u0159e, kter\u00e9 na tomhle pat\u0159e byly. A v\u011bd\u011bl, \u017ee m\u00e1 vybr\u00e1no.<\/div>\n
\n

Pokoj byl velik\u00fd. St\u011bny byly nat\u0159en\u00e9 vybledlou \u010dervenou a na hodn\u011b m\u00edstech byla om\u00edtka opadan\u00e1. Byla zde obrovsk\u00e1 okna, tak\u017ee m\u00edstnost byla n\u00e1dhern\u011b prosv\u00edcen\u00e1, ne jako Billova lo\u017enice. Tak\u00e9 zde byla samostatn\u00e1 koupelna a mal\u00e1 men\u0161\u00ed m\u00edstnost, pravd\u011bpodobn\u011b \u0161atna. „Tenhle.“ \u0159ekl Tom rozhodn\u011b. Andy souhlasn\u011b pok\u00fdval hlavou.<\/p><\/div>\n

„Dobrej vkus, \u010dlov\u011b\u010de. No, tak vyraz\u00edme.“ A op\u011bt je \u010dekaly jen kilometry chodeb a schod\u016f. Tom po\u0159\u00e1d nech\u00e1pala, jak i hotel m\u016f\u017ee m\u00edt tak velk\u00e9 rozm\u011bry.<\/div>\n
\n

Kone\u010dn\u011b se dostali k hlavn\u00edm dve\u0159\u00edm. Vy\u0161li do v\u011btrn\u00e9ho listopadov\u00e9ho podneb\u00ed a Tom se zhluboka nadechl. Po tak dlouh\u00e9 dob\u011b op\u011bt na \u010derstv\u00e9m vzduchu si p\u0159ipadal, jako by m\u011bl k\u0159\u00eddla. Dote\u010f mu ani nedo\u0161lo, jak moc mu chyb\u011bl voln\u00fd prostor. S Andym se\u0161li p\u00e1r schod\u016f a dostali se na silnici, kde \u010dekalo zaparkovan\u00e9 auto. Tam se Tom oto\u010dil, aby se pod\u00edval, jak vlastn\u011b jeho nov\u00fd domov vypad\u00e1 a \u010delist mu m\u00e1lem spadla a\u017e na zem. To, co se p\u0159ed n\u00edm nach\u00e1zelo, nejen\u017ee bylo kolos\u00e1ln\u011b obrovsk\u00e9, ale hlavn\u011b na pokraji rozpadnut\u00ed. Budova byla opr\u00fdskan\u00e1, zch\u00e1tral\u00e1, \u00fapln\u00fd opak toho, jak to vypadalo uvnit\u0159. Rozhodn\u011b to nevykazovalo zn\u00e1mky \u017eivota a \u010dlov\u011bk by zde jen t\u011b\u017eko hledal obyvatele. Prvn\u00ed, co Toma napadlo, bylo, \u017ee lep\u0161\u00ed m\u00edsto, pokud nechcete b\u00fdt objeveni, rozhodn\u011b nenajdete. Dokonal\u00e1 skr\u00fd\u0161.<\/p><\/div>\n

\n

„Tak jede\u0161?“ ozval se Andy. Tom jen pok\u00fdval nep\u0159\u00edtomn\u011b hlavou a sedl si na stranu spolujezdce, Andy nastartoval a vyjel sm\u011brem k centru m\u011bsta. Tom z\u00edral z ok\u00fdnka a p\u0159em\u00fd\u0161lel. Byla tu spousta v\u011bc\u00ed, na kter\u00e9 se cht\u011bl zeptat, a jeliko\u017e ne\u010dekal, \u017ee se mu naskytne lep\u0161\u00ed p\u0159\u00edle\u017eitost, obr\u00e1til se na Andyho.<\/p><\/div>\n

„Hele, Andy.“ Za\u010dal opatrn\u011b. „J\u00e1 nechci nic \u0159\u00edkat, ale p\u0159ijde mi trochu divn\u00fd, \u017ee bydl\u00edte v\u0161ichni spole\u010dn\u011b.“<\/div>\n
„\u010cekal jsem, kdy to zm\u00edn\u00ed\u0161.“ Usm\u00e1l se lehce Andy. „Mysl\u00edm, \u017ee u\u017e jsi to zaregistroval, ale my nejsme tak \u00fapln\u011b typick\u00fd gang.“ Kouknul kr\u00e1tce na Toma, ne\u017e zam\u011b\u0159il pohled znovu na vozovku. Tom pok\u00fdval hlavou.<\/div>\n
„V\u00ed\u0161, ka\u017ed\u00fd \u010dlov\u011bk, kter\u00e9ho v tom bar\u00e1ku potk\u00e1\u0161, m\u00e1 minulost, na kterou nerad vzpom\u00edn\u00e1. Dokonce i j\u00e1. Najde\u0161 tam lidi, co prohr\u00e1li v\u0161echny sv\u00fd prachy, alkoholiky, holku, kter\u00e1 p\u0159i\u0161la o d\u00edt\u011b a dala se na drogy. Cokoliv stra\u0161n\u00fdho t\u011b napadne, minim\u00e1ln\u011b jednomu \u010dlov\u011bku tam se to opravdu stalo. V\u011bt\u0161ina t\u011bch lid\u00ed byla na ulici na pokraji smrti. A Bill\u2026 ten je z toho dostal, dal jim d\u016fvod \u017e\u00edt. Nau\u010dil je v\u0161echno, co um\u00ed. St\u0159\u00edlet, kr\u00e1st, \u0159\u00eddit auta. Nab\u00eddl jim svobodu a dobrodru\u017estv\u00ed, st\u0159echu nad hlavou. V\u011b\u0159 mi, kdy\u017e t\u011b sv\u011bt kope do prdele a n\u011bkdo ti pod\u00e1 pomocnou ruku, neodm\u00edtne\u0161 ji.“ Andy zaparkoval p\u0159ed n\u00e1kupn\u00edm centrem a i s Tomem vystoupili, ne\u017e se roze\u0161li sm\u011brem ke vchodu.<\/div>\n
„To nech\u00e1pu. Pro\u010d by to d\u011blal?“ Tohle Toma zm\u00e1tlo snad je\u0161t\u011b v\u00edc. Co je sakra Bill za\u010d?<\/div>\n
„Vlastn\u011b to za\u010dalo mnou. Bylo mi jeden\u00e1ct, kdy\u017e m\u011b jednou Bill na\u0161el le\u017eet u popelnic. Byl jsem podvy\u017eiven\u00fd a m\u011bl jsem z\u00e1pal plic. Rodi\u010de mi um\u0159eli a nem\u011bl jsem \u017e\u00e1dn\u00e9 p\u0159\u00edbuzn\u00e9, tak m\u011b \u0161oupli do d\u011bc\u00e1ku. Jen\u017ee tam to bylo peklo, tak jsem utekl a \u017eil jsem s\u00e1m na ulici t\u0159i m\u011bs\u00edce\u2026 ne\u017e m\u011b na\u0161el.“ Posledn\u00ed slova za\u0161eptal.<\/div>\n
\n

Toma s Andym obalilo p\u0159\u00edjemn\u00e9 teplo, kdy\u017e ve\u0161li do obchodn\u00edho centra. Bylo teprve p\u0159ed polednem, proto se tu nenach\u00e1zelo tolik lid\u00ed jako norm\u00e1ln\u011b v odpoledn\u00edch hodin\u00e1ch. Obchodn\u00ed st\u0159edisko slibovalo zbo\u017e\u00ed od barev a\u017e po oble\u010den\u00ed a kosmetiku. Cokoliv, co pot\u0159ebujete, na jednom m\u00edst\u011b.<\/p><\/div>\n

\n

„Za\u0161el bych nejd\u0159\u00edv pro barvy. Jak\u00fd bude\u0161 cht\u00edt pokoj?“ Andy se zastavil a oto\u010dil se na Toma. Ten ho ale nevn\u00edmal. Vypadal, jako by \u00fapln\u011b vypnul. Jen tam st\u00e1l a z\u00edral. Z rozj\u00edm\u00e1n\u00ed ho vytrhla a\u017e dla\u0148 m\u00e1vaj\u00edc\u00ed mu p\u0159ed obli\u010dejem. Zvedl pohled a pod\u00edval se na Andyho, kter\u00fd ho sledoval s pozvednut\u00fdm obo\u010d\u00edm.<\/p><\/div>\n

„Promi\u0148. Co jsi \u0159\u00edkal?“ zeptal se Tom a pohledem op\u011bt klesl k zemi. Posledn\u00ed dobou se mu to st\u00e1valo \u010dasto, \u017ee p\u0159estal vn\u00edmat okol\u00ed. P\u0159istihl se, \u017ee jeho apatie z p\u0159edchoz\u00edch dn\u016f sice povolila, ale ob\u010das se stalo, \u017ee p\u0159evzala vl\u00e1du nad Tomovou mysl\u00ed. A to ho d\u011bsilo.<\/div>\n
„Jakou barvou chce\u0161 vymalovat?“ zopakoval pomalu Andy a s obavami se na Toma d\u00edval. Tom chv\u00edli p\u0159em\u00fd\u0161lel a prvn\u00ed, co ho napadlo, bylo, \u017ee to mus\u00ed b\u00fdt opak Billova pokoje. U\u017e tam z t\u00e9 tmav\u00e9 kopky bl\u00e1znil.<\/div>\n
„Grafity.“ Za\u0161eptal.<\/div>\n
„Co\u017ee?“ Andy nech\u00e1pal.<\/div>\n
„Grafity.“ \u0158ekl Tom nahlas. „Chci to tam posprejovat. Ud\u011bl\u00e1m z toho pokoje mistrovsk\u00fd d\u00edlo,“ a ani\u017e by \u0159ekl cokoliv jin\u00e9ho, vydal se k obchodu s barvami. Andy z\u016fstal st\u00e1t na m\u00edst\u011b a nech\u00e1pav\u011b zamrkal, ne\u017e se rozb\u011bhl za Tomem.<\/div>\n
„Nev\u011bd\u011bl jsem, \u017ee um\u00ed\u0161 sprejovat,“ \u0159ekl Andy, kdy\u017e ho dohnal a spolu ve\u0161li do obchodu.<\/div>\n
„Bav\u00ed m\u011b to. Za\u010dal jsem s t\u00edm ve \u010dtrn\u00e1cti. S k\u00e1mo\u0161ema jsme vid\u011bli n\u011bkolik zd\u00ed a p\u0159i\u0161lo n\u00e1m to stra\u0161n\u011b cool. Tak jsme \u0161li koupit barvy a od t\u00e9 doby m\u011b to nepustilo.“ Tom h\u00e1zel do n\u00e1kupn\u00edho ko\u0161\u00edku jednu pixlu za druhou. Cht\u011bl posprejovat celou m\u00edstnost, tak\u017ee za chv\u00edli byl ko\u0161\u00edk pln\u00fd a\u017e po pokraj a Tom m\u011bl st\u00e1le pocit, \u017ee to nebude sta\u010dit. Taky p\u0159ibrali kbel\u00edk s b\u00edlou barvou na podklad.<\/div>\n
Kdy\u017e do\u0161li k pokladn\u011b a Andy vyt\u00e1hl kreditku, Tom se na chv\u00edli zasekl. Myslel si, \u017ee by se m\u011bl c\u00edtit \u0161patn\u011b, jeliko\u017e \u010d\u00e1stku, kterou bude muset Andy zaplatit, nebyla zrovna nejmen\u0161\u00ed a p\u0159eci jen to byly Billovy pen\u00edze. Zvl\u00e1\u0161tn\u00ed ale bylo, \u017ee si v\u016fbec \u0161patn\u011b nep\u0159ipadal. Tak n\u011bjak c\u00edtil, \u017ee mu to Bill dlu\u017e\u00ed.<\/div>\n
\n

„Jak ale chce\u0161 v\u0161echny v\u011bci odv\u00e9st v tom mal\u00e9m aut\u011b?“ zeptal se Tom a vzal do ka\u017ed\u00e9 ruky \u010dty\u0159i igelitov\u00e9 ta\u0161ky, kter\u00e9 se mu nep\u0159\u00edjemn\u011b za\u0159\u00edzly do prst\u016f. Andy pod\u011bkoval pokladn\u00ed, s\u00e1m vzal zbyl\u00fdch sedm ta\u0161ek a spolu s Tomem vy\u0161li z obchodu.<\/p><\/div>\n

„Drobnosti jako tohle, vezmeme t\u00edmhle autem a pro zbytek p\u0159ijede asi za hodinu dod\u00e1vka,“ odpov\u011bd\u011bl Andy a vydal se sm\u011brem k autu, aby ta\u0161ky naskl\u00e1dali do kufru. Pot\u00e9 se vr\u00e1tili do st\u0159ediska a za\u010dali proch\u00e1zet jeden obchod za druh\u00fdm. Koupili lustr, zrcadlo, poli\u010dky, n\u011bjak\u00e9 nov\u00e9 oble\u010den\u00ed a hygienu. Kdy\u017e u\u017e se jim do auta v\u00edc v\u011bc\u00ed neve\u0161lo, sedli si do kav\u00e1rny a \u010dekali, a\u017e p\u0159ijede \u010dlov\u011bk s dod\u00e1vkou. Sed\u011bli, pov\u00eddali si a pili k\u00e1vu. Tom byl asi v polovin\u011b sv\u00e9ho n\u00e1poje a zrovna se chystal nap\u00edt, kdy\u017e zvedl pohled a m\u00e1lem se svoj\u00ed k\u00e1vou udusil. K jejich stolu m\u00ed\u0159ila blond\u00fdna v kr\u00e1tk\u00fdch kra\u0165asech, r\u016f\u017eov\u00e9m topu a v bot\u00e1ch na jehl\u00e1ch. Tom nemohl \u0159\u00edct, \u017ee by vypadal zrovna lacin\u011b, ale ka\u017ed\u00e9mu, kdo ji vid\u011bl, muselo doj\u00edt, \u010d\u00edm se \u017eiv\u00ed. Kristy se zastavila u jejich stolu, probodla Toma nep\u0159\u00edjemn\u00fdm pohledem a pot\u00e9 se obr\u00e1tila na Andyho, kter\u00e9ho pozdravila a mile se na n\u011bho usm\u00e1la. Usadila se na \u017eidli mezi nimi, hodila si nohu p\u0159es nohu a za\u010dal zkoumat sv\u00e9 nehty.<\/div>\n
„No, tak kdy\u017e u\u017e jsi tady, m\u016f\u017eeme j\u00edt pro zbytek v\u011bc\u00ed, ne?“ zeptal se Andy a pod\u00edval se na Toma. Ten jen pil svoji k\u00e1vu a v\u016fbec nedal najevo, \u017ee vedle n\u011bho Kristy sed\u00ed. A Kristy d\u011blala \u00fapln\u011b to sam\u00e9. Ok\u00e1zale Toma ignorovala a z\u00edrala na sv\u00e9 nehty. Andy si zt\u011b\u017eka povzdechl. „Tohle bude dlouh\u00fd dopoledne.“<\/div>\n
\n

N\u00e1sledovaly dal\u0161\u00ed t\u0159i hodiny nakupov\u00e1n\u00ed a Andy mohl s klidem \u0159\u00edct, \u017ee to byly nejhor\u0161\u00ed n\u00e1kupy v jeho \u017eivot\u011b. Nap\u011bt\u00ed mezi Tomem a Kristy bylo p\u0159\u00edmo hmatateln\u00e9, a ani jeden nereagoval na jakoukoli Andyho snahu rozproudit konverzaci. Zrovna byli v obchod\u011b s n\u00e1bytkem a Tom si vyb\u00edral postel. Kristy st\u00e1la kousek od nich a flirtovala se zam\u011bstnancem, kdy\u017e se Tom naklonil k Andymu.<\/p><\/div>\n

„Pro\u010d tady je?“ sykl.<\/div>\n
„Odveze ti v\u011bci.“ Pokr\u010dil Andy rameny.<\/div>\n
„Ale pro\u010d ONA?“ Tom byl na\u0161tvan\u00fd.<\/div>\n
„Tome, pod\u00edvej, nikdo jin\u00fd nem\u011bl \u010das. V\u00edm, \u017ee jsi na\u0161tvanej za tu facku, ale ruku na srdce, zaslou\u017eil sis ji. Bejt tebou, sna\u017eil bych se moc konflikty nevyvol\u00e1vat, a obzvl\u00e1\u0161\u0165 ne s Kristy. Je to hodn\u00e1 holka, ale s klidem ti ud\u011bl\u00e1 ze \u017eivota peklo.“ Poradil mu Andy a rychle zmlknul, kdy\u017e zahl\u00e9dl bl\u00ed\u017e\u00edc\u00ed se blond\u00fdnku. Tom sup\u011bl, a i kdy\u017e si to necht\u011bl p\u0159iznat, na Kristy \u017e\u00e1rlil. Zaj\u00edmalo ho, jak\u00fd vztah k Billovi m\u00e1.<\/div>\n
\n

Zp\u00e1tky do hotelu se dostali a\u017e ve t\u0159i odpoledne. Spolu s n\u011bkolika dal\u0161\u00edmi lidmi, na kter\u00fdch bylo jasn\u011b vid\u011bt, \u017ee tam b\u00fdt necht\u011bj\u00ed, odnesli v\u011bci pot\u0159ebn\u00e9 na opravu pokoje, zat\u00edmco zbytek zat\u00edm z\u016fstal v autech. Toma s Andym \u010dekala hromada pr\u00e1ce a dnes toho cht\u011bli stihnout co nejv\u00edc. Tomovi bylo jasn\u00e9, \u017ee p\u00e1r noc\u00ed je\u0161t\u011b z\u016fstane u Billa v pokoji, ale velmi r\u00e1d by se u\u017e odtamtud dostal. Rozd\u011blili si pr\u00e1ce, kdy Andy za\u010dne strh\u00e1vat star\u00e9 dla\u017edice v koupeln\u011b a Tom se pust\u00ed do o\u0161krab\u00e1v\u00e1n\u00ed zd\u00ed a jejich n\u00e1sledn\u00e9ho nat\u00edr\u00e1n\u00ed na b\u00edlo. V pozad\u00ed jim hr\u00e1lo r\u00e1dio a pr\u00e1ce jim \u0161la od ruky, krom\u011b p\u0159est\u00e1vky na j\u00eddlo se v\u016fbec nezastavili. Ani nemrkli a bylo deset ve\u010der, Andy odvedl Toma zp\u011bt k Billovi a s\u00e1m se vydal za zaslou\u017een\u00fdm odpo\u010dinkem.<\/p><\/div>\n

\n

Tom byl unaven\u00fd a \u0161pinav\u00fd. Dal si po\u0159\u00e1dnou sprchu, kter\u00e1 mu kr\u00e1sn\u011b uvolnila ztuhl\u00e9 svaly. Vlezl do postele a zhluboka vydechl. Ruce m\u011bl slo\u017een\u00e9 za hlavou a d\u00edval se do stropu. A\u017e te\u010f mu do\u0161lo, \u017ee vlastn\u011b Billa cel\u00fd den nevid\u011bl a k jeho nelibosti zjistil, \u017ee mu to vadilo. Po v\u010derej\u0161\u00edm Billov\u011b alkoholick\u00e9m p\u0159edstaven\u00ed m\u011bl Tom pocit, \u017ee se mu hodn\u011b p\u0159ibl\u00ed\u017eil, ale st\u00e1le se c\u00edtil uk\u0159ivd\u011bn\u011b.<\/p><\/div>\n

P\u0159eto\u010dil se na bok a zav\u0159el o\u010di. Pomalu u\u017e upadal do sp\u00e1nku, kdy\u017e usly\u0161el zvuk otev\u00edraj\u00edc\u00edch se dve\u0159\u00ed. Tom nehybn\u011b le\u017eel a zhluboka d\u00fdchal. Sna\u017eil na sob\u011b nedat zn\u00e1t, \u017ee je vzh\u016fru. Sly\u0161el kroky po m\u011bkk\u00e9m koberci a po chv\u00edli tekouc\u00ed vodu ze sprchy. Trochu si oddechl, kdy\u017e mu Bill nev\u011bnoval pozornost, potom ale vyt\u0159e\u0161til o\u010di, kdy\u017e si Bill lehl k n\u011bmu, zezadu ho objal a lehk\u00fdmi polibky si zna\u010dil cesti\u010dku od Tomovy \u0161\u00edje na rameno. Toma do nosu pra\u0161tila Billova omamn\u00e1 v\u016fn\u011b sm\u00edchan\u00e1 se sprchov\u00fdm gelem a \u00fasta h\u00fd\u010dkaj\u00edc\u00ed Tomovu k\u016f\u017ei ho donutila slast\u00ed p\u0159iv\u00edrat v\u00ed\u010dka.<\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm, \u017ee nesp\u00ed\u0161.“ Za\u0161eptal Bill do tmy.<\/p>\n

autor: Yuki-chan<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Yuki-chan Ahoj \u00fachyl\u00e1\u010dci. Jedin\u00e9, pro\u010d p\u00ed\u0161u je, \u017ee jsem zklaman\u00e1, jeliko\u017e m\u00e1 \u017e\u00e1dost o v\u00edce koment\u00e1\u0159\u016f nem\u011bla zrovna valnou odezvu. Proto v\u00e1s znovu \u017e\u00e1d\u00e1m, abyste alespo\u0148 minutku tomu koment\u00e1\u0159i v\u011bnovali. Nemusej\u00ed to b\u00fdt s\u00e1hodlouh\u00e9 „slohovky“, i kdy\u017e ty samoz\u0159ejm\u011b pot\u011b\u0161\u00ed, ale<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[603],"tags":[],"class_list":["post-2618","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-belong-to-me"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2618","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=2618"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2618\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=2618"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=2618"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=2618"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}