{"id":2628,"date":"2015-09-17T16:00:00","date_gmt":"2015-09-17T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=2618"},"modified":"2015-09-17T16:00:00","modified_gmt":"2015-09-17T15:00:00","slug":"started-with-the-kiss-22","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2015\/09\/17\/started-with-the-kiss-22\/","title":{"rendered":"Started with the kiss 22."},"content":{"rendered":"
autor: ophelia_seven<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
Prostor ANEB jak se Tom chov\u00e1 jako pokrytec<\/p>\n

<\/em><\/strong><\/div>\n

\u010c\u00edm v\u00edce toho Bill vy\u0159e\u0161\u00ed\u2026 t\u00edm v\u00edce je tady toho k \u0159e\u0161en\u00ed.<\/em><\/div>\n
\n

Bill s Tomem se ocitli zp\u00e1tky v \u010dek\u00e1rn\u011b, Bill z\u00edraj\u00edc\u00ed na n\u00e1st\u011bnn\u00e9 hodiny a Tom z\u00edraj\u00edc\u00ed na telefon ve sv\u00fdch rukou. Bill si v\u0161iml, \u017ee Tom nema\u010dk\u00e1 \u017e\u00e1dn\u00e1 tla\u010d\u00edtka, jen na n\u011bj z\u00edr\u00e1, jako by se jej sna\u017eil p\u0159esv\u011bd\u010dit, aby zazvonil. Bill p\u0159em\u00fd\u0161lel, jestli by s n\u00ed Tom pr\u00e1v\u011b te\u010f telefonoval, kdyby nesed\u011bl vedle n\u011bj, a p\u0159esto\u017ee d\u00edky Tomov\u011b zpov\u011bdi st\u00e1le trochu \u017e\u00e1rlil, c\u00edtil se ohledn\u011b t\u00e9 situace mnohem l\u00e9pe ne\u017e d\u0159\u00edve. Bylo dobr\u00e9 v\u011bd\u011bt, \u017ee on byl v\u017edy Tomovou prvn\u00ed volbou. S ohledem na nov\u011b nalezenou sebed\u016fv\u011bru se rozhodl d\u00e1t Tomovi n\u011bjak\u00fd prostor, aby j\u00ed mohl zavolat, nebo cokoliv jin\u00e9ho, co cht\u011bl ud\u011blat.<\/p><\/div>\n

\n

„Nem\u016f\u017eu tady sed\u011bt a jen takhle \u010dekat,“ vymluvil se Bill a vstal. Tom si zastr\u010dil telefon do kapsy a cht\u011bl tak\u00e9 vst\u00e1t, ani\u017e by se na cokoliv ptal, ale Bill zavrt\u011bl hlavou a zatla\u010dil mu na rameno, aby jej udr\u017eel vsed\u011b. „Pot\u0159ebuju trochu \u010dasu o samot\u011b,“ \u0159ekl a Tom se na n\u011bj pod\u00edval, jako by ho necht\u011bl nechat j\u00edt samotn\u00e9ho, ale p\u0159ik\u00fdvl.<\/p><\/div>\n

„Budu tady,“ \u0159ekl a Bill k\u00fdvnul, ne\u017e si zastr\u010dil ruce do kapes a odkr\u00e1\u010del pry\u010d od sv\u00e9ho bratra.<\/div>\n
Nem\u011bl tu\u0161en\u00ed, kam jde, nebo co bude d\u011blat, aby zabil \u010das. V\u011bd\u011bl jen, \u017ee chce d\u00e1t sv\u00e9mu bratrovi prostor, o kter\u00e9m v\u011bd\u011bl, \u017ee by jej s\u00e1m cht\u011bl, kdyby se s\u00e1m zab\u00fdval Andreasem. A tak Bill musel n\u011bco ob\u011btovat, aby tohle sv\u00e9mu bratrovi dop\u0159\u00e1l.<\/div>\n
Potuloval se kolem dobr\u00fdch patn\u00e1ct minut, ne\u017e zjistil, \u017ee proch\u00e1z\u00ed dve\u0159mi j\u00eddelny. M\u011bl sn\u00eddani a ani trochu nebyl hladov\u00fd, ale n\u011bco jej tam silou t\u00e1hlo. A jakmile jej spat\u0159il pracuj\u00edc\u00edho za pultem, v\u011bd\u011bl, co to bylo.<\/div>\n
\n
„Co si p\u0159ejete?“ zeptal se Georg a vzhl\u00e9dl a Bill se usm\u00e1l, kdy\u017e v o\u010d\u00edch druh\u00e9ho mlad\u00edka problesklo pozn\u00e1n\u00ed.<\/div>\n
„Bude\u0161 m\u00edt te\u010f n\u011bkdy p\u0159est\u00e1vku?“ Zeptal se Bill a Georg p\u0159ik\u00fdvl.<\/div>\n
„Dej mi chvilku,“ odpov\u011bd\u011bl, ne\u017e se obr\u00e1til, aby promluvil s mu\u017eem na druh\u00e9m konci pultu. Bill sledoval jejich vz\u00e1jemnou interakci a mu\u017e p\u0159ik\u00fdvl t\u011bsn\u011b p\u0159edt\u00edm, ne\u017e si Georg sundal rukavice a jednoduchou \u010dernou z\u00e1st\u011bru a s \u00fasm\u011bvem se obr\u00e1til k Billovi. „M\u00e1m patn\u00e1ct minut,“ \u0159ekl a obe\u0161el pult, aby se p\u0159ipojil k Billovi.<\/div>\n
Oba se posadili ke stolu v nejvzd\u00e1len\u011bj\u0161\u00edm rohu. Bylo to poprv\u00e9, co spolu vlastn\u011b mohli mluvit o samot\u011b od p\u00e1rty, a bylo tam toho tolik, co cht\u011bl Bill \u0159\u00edct, a tak moc toho, co necht\u011bl. Georg promluvil jako prvn\u00ed.<\/div>\n
„Jak je na tom tv\u00e1 m\u00e1ma?“<\/div>\n
Bill pokr\u010dil rameny a ol\u00edzl si rty. „Je te\u010f na operaci srdce.“<\/div>\n
„Aha,“ zamra\u010dil se Georg. „Jak dlouho to u\u017e trv\u00e1?“<\/div>\n
„Up\u0159\u00edmn\u011b \u0159e\u010deno, nev\u00edm,“ odpov\u011bd\u011bl Bill a n\u011bco na tom jej nutilo se cht\u00edt sm\u00e1t, a\u010dkoliv mu to v\u016fbec nep\u0159i\u0161lo vtipn\u00e9. Bylo to jen, \u017ee od t\u00e9 nehody se zd\u00e1lo, jako by \u010das zpomalil a zrychlil z\u00e1rove\u0148. Byl to pocit, jako by jeho matka byla v nemocnici u\u017e v\u011b\u010dnost, jako by v\u011bci s Andreasem byly hrbolat\u00e9 u\u017e v\u011b\u010dnost. Ale pak, byl to pocit, jako by v\u011bci s Tomem zrychlily v\u00edc, ne\u017e si kdy dok\u00e1zal p\u0159edstavit a on v\u016fbec necht\u011bl, aby to zpomalilo. Ve skute\u010dnosti cht\u011bl, aby to je\u0161t\u011b zrychlilo. Cht\u011bl, aby m\u00e1ma u\u017e byla pry\u010d z nemocnice, cht\u011bl b\u00fdt hotov\u00fd se \u0161kolou a Andreasem, a necht\u011bl m\u00edt absolutn\u011b \u017e\u00e1dn\u00e9 ot\u00e1zky ohledn\u011b toho, jestli on a Tom jsou znovu okay jednou prov\u017edy. „Tom to nejsp\u00ed\u0161 v\u00ed,“ doda,l a i kdy\u017e si nebyl jist\u00fd, pro\u010d m\u011bl pot\u0159ebu to \u0159\u00edct, v\u011bd\u011bl, \u017ee je to nejsp\u00ed\u0161 pravda.<\/div>\n
„Jak se, kluci, dr\u017e\u00edte?“<\/div>\n
Bill znovu pokr\u010dil rameny a pohr\u00e1val si s ubrouskem le\u017e\u00edc\u00edm na stole. „Tom si je jist\u00fd, \u017ee bude v po\u0159\u00e1dku, tak\u017ee se jen sna\u017e\u00edm nakrmit jeho sebejistotou.“<\/div>\n
\n

Georg se na n\u011bj soucitn\u011b usm\u00e1l. „Je tady dneska s tebou?“<\/p><\/div>\n

„Jo, je v \u010dek\u00e1rn\u011b na chirurgii,“ \u0159ekl Bill sv\u00e9mu p\u0159\u00edteli. Nenapadlo ho, \u017ee by si n\u011bkdo mohl pomyslet, \u017ee je to divn\u00e9, kdy\u017e oni dva nejsou spolu. Obvykle lidem p\u0159i\u0161lo divn\u00e9, \u017ee byli spolu a\u017e moc. Ale Georg o\u010dividn\u011b pochytil skute\u010dnost, \u017ee oni byli a znovu se st\u00e1vali nerozlu\u010diteln\u00fdmi.<\/div>\n
„Poh\u00e1dali jste se?“<\/div>\n
Bill ke Georgovi t\u00e1zav\u011b vzhl\u00e9dl. On a Tom se neh\u00e1dali, v\u00e1\u017en\u011b. Ve skute\u010dnosti pr\u00e1v\u011b naopak. „Ne,“ odpov\u011bd\u011bl Bill pomalu. „Jen m\u011b napadlo, \u017ee by mohl cht\u00edt zavolat sv\u00e9 ex-p\u0159\u00edtelkyni, tak jsem mu cht\u011bl d\u00e1t n\u011bjak\u00fd prostor.“<\/div>\n
Georg se usm\u00e1l a p\u0159ik\u00fdvl, jako by to v\u0161echno d\u00e1valo smysl, ale pak se zeptal: „Pro\u010d vol\u00e1 sv\u00e9 ex-p\u0159\u00edtelkyni?“<\/div>\n
Bill se nad t\u00edm musel trochu uchechtnout, a\u010dkoliv jeho srdce za\u010d\u00ednalo klesat. P\u0159ekl\u00e1dal dohromady v\u0161echny \u010dty\u0159i rohy ubrousku, kdy\u017e promluvil. „Maj\u00ed spolu divn\u00fd, komplikovan\u00fd vztah, kter\u00fd ani j\u00e1 \u00fapln\u011b nech\u00e1pu.“<\/div>\n
„N\u011bco jako ty a Andy?“ nab\u00eddl Georg v\u011bdom\u011b a Bill zast\u00e9nal a nakr\u010dil nos. Opravdu<\/em> necht\u011bl myslet na Andrease nebo na to, co se stalo, nebo pro\u010d se to stalo.<\/div>\n
\n

„Mysl\u00edm, \u017ee u\u017e jsem zatloukl h\u0159eb\u00edk do t\u00e9<\/em> rakve,“ povzdechl si Bill. Za\u010d\u00ednal p\u0159em\u00fd\u0161let, pro\u010d Georgovi \u0159\u00edk\u00e1 v\u0161echny tyhle v\u011bci, kter\u00e9 by nikdy nikomu jin\u00e9mu ne\u0159ekl. Bylo to tak, jako by Georg byl jedn\u00edm z t\u011bch lid\u00ed, kte\u0159\u00ed se na v\u00e1s mohli jen pod\u00edvat, a vy jim okam\u017eit\u011b vyklop\u00edte v\u0161e, co m\u00e1te na mysli. Bill to nen\u00e1vid\u011bl.<\/div>\n

„Jo,“ prot\u00e1hl Georg se soucitn\u00fdm povzdechem. Bill sledoval, jak se na \u017eidli op\u0159el a zkoumav\u011b se na Billa d\u00edval. „Andy mi o tom \u0159ekl.“<\/div>\n
„Co\u017ee?“ Vyk\u0159ikl Bill hlasit\u011bji, ne\u017e m\u011bl v \u00famyslu. Rychl\u00fd pr\u016fzkum m\u00edstnosti mu pov\u011bd\u011bl, \u017ee se o n\u011bj nikdo ve skute\u010dnosti nestaral, ale stejn\u011b v\u00fdrazn\u011b zti\u0161il hlas. „On ne\u2026 co ti \u0159ekl?“<\/div>\n
Georg nadzvedl obo\u010d\u00ed s nepohodln\u00fdm \u00fa\u0161klebkem. „Ehm, v\u0161ak v\u00ed\u0161. \u017de jsi myslel na Toma, kdy\u017e on\u2026 v\u0161ak v\u00ed\u0161.“<\/div>\n
Bill s bouchnut\u00edm polo\u017eil hlavu na st\u016fl. Nemohl<\/em> uv\u011b\u0159it, \u017ee by Andreas tuto informaci n\u011bkomu p\u0159edal. Bylo to naprosto nef\u00e9r a Bill se c\u00edtil s\u00e1m sebou naprosto znechucen\u00fd. Kdy\u017e zvedl hlavu, Georg jej st\u00e1le sledoval a nevypadal, jako by ho cht\u011bl pra\u0161tit za to, \u017ee je nechutn\u00fd nebo tak n\u011bco, ale Bill st\u00e1le c\u00edtil pot\u0159ebu se h\u00e1jit. „Nebylo to tak, jak to zn\u00ed. Chci \u0159\u00edct, \u017ee jsem nebyl -“ sna\u017eil se za\u010d\u00edt, ale byla to le\u017e je\u0161t\u011b p\u0159edt\u00edm, ne\u017e v\u016fbec za\u010dal, proto\u017ee on myslel na Toma, kdy\u017e ho Andreas kou\u0159il. „J\u00e1-“ Naprosto ztratil slova.<\/div>\n
\n

Georg se nad n\u00edm slitoval a vydal ze sebe mal\u00fd sm\u00edch, kter\u00fd Billovi okam\u017eit\u011b ulevil. „Nejsem tady, abych t\u011b soudil,“ \u0159ekl Georg a Billovi se st\u00e1hnul \u017ealudek \u00fazkost\u00ed. Jak mohlo tak mnoho lid\u00ed v\u011bd\u011bt<\/em> tak mnoho v\u011bc\u00ed o n\u011bm a o Tomovi? Nebylo to f\u00e9r, \u017ee Bill u\u017e nem\u011bl \u017e\u00e1dn\u00e1 tajemstv\u00ed.<\/div>\n

„Byl jsem v prdeli, ale opravdu to nebylo tak, jak to zn\u00ed.“<\/div>\n
Georg zavrt\u011bl hlavou. „V\u00e1\u017en\u011b je mi to jedno,“ odpov\u011bd\u011bl nenucen\u011b, a a\u010dkoliv to Billa m\u011blo uklidnit, v\u016fbec jej to neuklidnilo. „J\u00e1 v\u00edm, \u017ee Andreas t\u00edm byl dost ot\u0159esen\u00fd, ale mysl\u00edm, \u017ee je do tebe po\u0159\u00e1d zatracen\u011b zamilovan\u00fd, tak\u017ee\u2026 ta rakev nen\u00ed je\u0161t\u011b natrvalo zav\u0159en\u00e1, pokud je to to, co ti d\u011bl\u00e1 starosti.“<\/div>\n
Bill cht\u011bl na m\u00edst\u011b prost\u011b zem\u0159\u00edt. Necht\u011bl<\/em>, aby byl Andreas do n\u011bj st\u00e1le zamilovan\u00fd. Cht\u011bl, aby jej nen\u00e1vid\u011bl za to, jak je nechutn\u00fd. Cht\u011bl, aby Andy zapomn\u011bl, \u017ee v\u016fbec existuje, \u017ee se mezi nimi v\u016fbec kdy n\u011bco stalo. Nebylo to k Andymu f\u00e9r, aby jej st\u00e1le miloval, proto\u017ee stejn\u011b jako Casi, Andreas byl v\u017edy \u010d\u00edslo dv\u011b. Jen to prost\u011b nikdy nev\u011bd\u011bl, jako to v\u011bd\u011bla Casi.<\/div>\n
Bill si promnul tv\u00e1\u0159 a sna\u017eil se z n\u00ed set\u0159\u00edt v\u0161echnu vinu, o kter\u00e9 si byl jist\u00fd, \u017ee mus\u00ed b\u00fdt nyn\u00ed viditeln\u00e1 ve v\u0161ech jeho rysech. Necht\u011bl u\u017e mluvit o Andreasovi nebo<\/em> o Tomovi. Poka\u017ed\u00e9, kdy\u017e to ud\u011blal, c\u00edtil se v rozporu, zmaten\u011b a bylo mu \u0161patn\u011b od \u017ealudku.<\/div>\n
\n

„Pot\u0159ebuju vypadnout z tohohle m\u00edsta,“ zamumlal.<\/p><\/div>\n

Vzhl\u00e9dl, aby spat\u0159il Georga, jak se na n\u011bj d\u00edv\u00e1 se z\u00e1jmem v o\u010d\u00edch. „Kam bys \u0161el?“<\/div>\n
„J\u00e1\u2026 nev\u00edm, opravdu,“ \u0159ekl Bill s jemn\u00fdm povzdechem. Berl\u00edn bylo prvn\u00ed m\u00edsto, kter\u00e9 jej napadlo, ale Tom byl tak neoblomn\u00fd v tom, \u017ee tam nep\u016fjde, \u017ee si Bill nebyl \u00fapln\u011b jist\u00fd, jestli tam chce. A v\u00e1\u017en\u011b, se svou matkou v nemocnici nad t\u00edm nemohl ani uva\u017eovat. Byl jen unaven\u00fd z toho, jak v\u0161ude, kam \u0161el, nar\u00e1\u017eel na slep\u00e9 uli\u010dky. „Na tom nez\u00e1le\u017e\u00ed, pravd\u011bpodobn\u011b tady z\u016fstanu na v\u011bky.“<\/div>\n
\n

—<\/p><\/div>\n

\n

Kdy\u017e se Bill vr\u00e1til do \u010dek\u00e1rny, Tom tam sed\u011bl s\u00e1m a d\u00edval se na televizi. Nem\u011bl v rukou telefon a Bill p\u0159em\u00fd\u0161lel, jestli, mo\u017en\u00e1, konverzace mezi nimi ne\u0161la moc dob\u0159e. Nebo, napadlo ho, jestli j\u00ed Tom v\u016fbec volal.<\/p><\/div>\n

Bill se posadil vedle sv\u00e9ho bratra a Tom se na n\u011bj nepod\u00edval – nevzal ani na v\u011bdom\u00ed jeho p\u0159\u00edtomnost. Jen d\u00e1l up\u0159en\u011b a tup\u011b z\u00edral na televizi p\u0159i\u0161roubovanou ke st\u011bn\u011b na opa\u010dn\u00e9 stran\u011b m\u00edstnosti. Bill se o\u0161\u00edval, nyn\u00ed toho m\u011bl na mysli je\u0161t\u011b v\u00edc ne\u017e p\u0159edt\u00edm. Te\u010f kdy\u017e Georg v\u011bd\u011bl, co se stalo s Andreasem, mohl si jen p\u0159edstavit, komu jin\u00e9mu to Andy \u0159ekl. Pokud by se tyto informace dostaly k nespr\u00e1vn\u00e9 osob\u011b se \u0161patn\u00fdm \u00famyslem, mohlo by je to zni\u010dit. Bill zva\u017eoval, \u017ee Berl\u00edn byl \u010d\u00edm d\u00e1l lep\u0161\u00ed volba, dokonce i kdy\u017e bude jejich matka v po\u0159\u00e1dku. Nemuseli dokonce ani \u017e\u00edt se sv\u00fdm otcem. Bill m\u011bl pocit, \u017ee mo\u017en\u00e1 bylo na \u010dase j\u00edt d\u00e1l, odej\u00edt pry\u010d. Ale pak si vzpomn\u011bl na svou matku, a jak u\u017e ztratil \u010dty\u0159i roky s n\u00ed, a jak bl\u00edzko m\u011bl k tomu, aby ji te\u010f ztratil. A my\u0161lenka na to, jak ji opou\u0161t\u00ed, za sebou zanechala bolest, o kter\u00e9 si ani neuv\u011bdomoval, \u017ee by byla mo\u017en\u00e1.<\/div>\n
\n

„Jak dlouho je\u0161t\u011b mus\u00edme \u010dekat?“ zeptal se Bill ti\u0161e a d\u00edval se na Toma, i kdy\u017e si nebyl jist\u00fd pro\u010d, proto\u017ee v \u010dek\u00e1rn\u011b byli jen oni dva. Tom se na n\u011bj nepod\u00edval. Jeho o\u010di byly p\u0159ilepen\u00e9 k televizi, jako by to byla ta nejzaj\u00edmav\u011bj\u0161\u00ed v\u011bc na sv\u011bt\u011b. „Tome,“ \u0159ekl Bill a \u0161\u0165ouchl sv\u00e9ho bratra do pa\u017ee. Tom sebou trhl a oto\u010dil se k n\u011bmu.<\/p><\/div>\n

„Co?“ Zeptal se okam\u017eit\u011b a pak se jeho pohled zm\u011bnil a Bill v nich spat\u0159il zmatek. „Kdy ses vr\u00e1til?“<\/div>\n
Bill se smutn\u011b usm\u00e1l bratrov\u011b zjevn\u00e9 odm\u011b\u0159enosti. „Nen\u00ed to moc dlouho,“ \u0159ekl ti\u0161e. „V\u00ed\u0161, jak dlouho je\u0161t\u011b budeme muset po\u010dkat?“<\/div>\n
Tom zavrt\u011bl hlavou a pod\u00edval se na hodinky. „Pravd\u011bpodobn\u011b je\u0161t\u011b hodinu nebo dv\u011b,“ odpov\u011bd\u011bl a Bill se zamra\u010dil, proto\u017ee hodina nebo dv\u011b str\u00e1ven\u00e9 \u010dek\u00e1n\u00edm v nemocnici byly jako jeden nebo dva dny.<\/div>\n
„Okay,“ odpov\u011bd\u011bl a Tom obr\u00e1til svou pozornost zp\u011bt k televizi, sklouzl zp\u011bt do transu a zcela ignoroval Billa sed\u00edc\u00edho vedle n\u011bj. Bylo z\u0159ejm\u00e9, \u017ee se n\u011bco stalo, kdy\u017e byl pry\u010d, a Bill si myslel, \u017ee to m\u00e1 n\u011bco spole\u010dn\u00e9ho s Casi. Ot\u00e1zkou bylo, jestli m\u011bl pr\u00e1vo se na to zeptat?<\/p>\n

„Tome?“ Zeptal se s jemn\u00fdm dotekem jeho pa\u017ee a Tom se na n\u011bj tentokr\u00e1t okam\u017eit\u011b pod\u00edval, nyn\u00ed a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 vn\u00edmaj\u00edc\u00ed p\u0159\u00edtomnost sv\u00e9ho mlad\u0161\u00edho bratra vedle sebe. „Jsi v pohod\u011b?“<\/div>\n

Tom p\u0159ik\u00fdvl a n\u011bkolikr\u00e1t se dotkl jazykem sv\u00e9ho piercingu. „Je mi fajn.“<\/div>\n
„Stalo se n\u011bco?“<\/div>\n
„Ne,“ vy\u0161t\u011bkl Tom a Bill sebou trhl vzad. „Je mi fajn. Nech to b\u00fdt.“<\/div>\n
Bill necht\u011bl m\u00edt \u017e\u00e1dn\u00e9 dal\u0161\u00ed probl\u00e9my krom\u011b t\u011bch, ke kter\u00fdm se u\u017e upsal, tak\u017ee rezignoval a nechal to b\u00fdt. Schoulil se na \u017eidli a z\u00edral na televizi, kter\u00e1 st\u00e1le<\/em> je\u0161t\u011b hr\u00e1la tu reklamu na no\u017ee z d\u0159\u00edv\u011bj\u0161ka. Oba chlapci sed\u011bli ml\u010dky vedle sebe asi p\u016fl hodiny, ne\u017e zaslechli, jak se v d\u00e1lce otev\u0159ely dve\u0159e. Tom pomalu zvedal pohled, aby na\u0161el zdroj, zat\u00edmco Bill\u016fv vyst\u0159elil okam\u017eit\u011b vzh\u016fru, jak doufal, \u017ee to bude l\u00e9ka\u0159, kter\u00fd jim ozn\u00e1m\u00ed, \u017ee u\u017e m\u00e1 jejich matka po operaci, v\u0161echno je v po\u0159\u00e1dku a oni m\u016f\u017eou j\u00edt za n\u00ed. M\u00edsto toho spat\u0159il mu\u017ee, kter\u00fd mu p\u0159ipadal jen matn\u011b pov\u011bdom\u00fd, ale okam\u017eit\u011b jej poznal.<\/div>\n
\n

„Oh, proboha,“ zast\u00e9nal Tom a instinktivn\u011b se p\u0159isunul bl\u00ed\u017e k Billovi, jako by jej cht\u011bl chr\u00e1nit a br\u00e1nit. Mu\u017e se k nim p\u0159ibl\u00ed\u017eil a Bill se zhluboka nadechl, jak se p\u0159ipravoval na to, co m\u011blo p\u0159ij\u00edt.<\/p><\/div>\n

„Tome,“ pozdravil mu\u017e s p\u0159ik\u00fdvnut\u00edm, ale Tom ani nemrknul. Mu\u017eovy o\u010di se obr\u00e1tily k Billovi a prohl\u00e9dly si jej hodnot\u00edc\u00edm pohledem. „Bille.“<\/div>\n
„Ahoj, tati,“ poda\u0159ilo se Billovi zask\u0159ehotat.<\/div>\n
„Co tady d\u011bl\u00e1\u0161?“ Cht\u011bl Tom okam\u017eit\u011b v\u011bd\u011bt a Bill byl zara\u017een\u00fd nen\u00e1vist\u00ed v jeho hlase. Bylo z\u0159ejm\u00e9, \u017ee tam bylo n\u011bco, co mu Tom ne\u0159ekl.<\/div>\n
„Va\u0161e matka mi volala,“ vysv\u011btlil, jako by to sta\u010dilo. „Cht\u011bla, abych v\u00e1s vzal k sob\u011b dom\u016f, kdyby se n\u011bco stalo.“<\/div>\n
„Nic se nestane,“ \u0159ekl Bill a jeho hlas byl slab\u0161\u00ed, ne\u017e by si p\u0159\u00e1l, aby byl, ale siln\u011bj\u0161\u00ed, ne\u017e Tom h\u00e1dal, \u017ee bude, vzhledem k tomu, jak po cel\u00fd den vy\u0161iloval.<\/div>\n
„A i kdyby ano, ne\u0161li bychom s tebou<\/em>.“<\/div>\n
„Tome\u2026“ sna\u017eil se Bill ti\u0161e sv\u00e9ho bratra uklidnit, mo\u017en\u00e1 dokonce zva\u017eoval my\u0161lenku Berl\u00edna, ale jejich otec do toho vstoupil sv\u00fdmi vlastn\u00edmi slovy moudrosti.<\/div>\n
„Nejste je\u0161t\u011b p\u0159ipraven\u00ed starat se o sebe sami, Tome,“ \u0159ekl p\u0159\u00edsn\u011b, „a j\u00e1 jsem po\u0159\u00e1d v\u00e1\u0161 otec.“<\/div>\n
„Ne, pro m\u011b nejsi,“ odplivl si Tom a Bill vyt\u0159e\u0161til o\u010di p\u0159ekvapen\u00edm. „Pro\u010d<\/em> jsi tady?“ Zeptal se Tom znovu, jako by z\u0159ejm\u011b p\u0159edt\u00edm nedostal tu odpov\u011b\u010f, kterou po\u017eadoval.<\/div>\n
\n

„M\u00e1m o va\u0161i matku stejn\u00e9 obavy, jako vy, kluci,“ \u0159ekl a Billovi se cht\u011blo sm\u00e1t, proto\u017ee i on<\/em> si byl jist\u00fd, \u017ee to nen\u00ed pravda. Ale rozhodl se na to neupozornit, proto\u017ee mohl c\u00edtit, \u017ee u\u017e je v cel\u00e9 m\u00edstnosti nap\u011bt\u00ed dost.<\/div>\n

„Nepot\u0159ebujeme t\u011b tady,“ pokra\u010doval Tom, jak p\u0159ed nimi mu\u017e d\u00e1l st\u00e1l. Nezd\u00e1lo se, \u017ee by se ve sv\u00e9m postoji chystal ustoupit a stejn\u011b tak Tom. Bill si pro sebe povzdechl. Opravdu se na vrcholu toho v\u0161eho necht\u011bl vypo\u0159\u00e1d\u00e1vat je\u0161t\u011b s t\u00edmhle. „Jsme v pohod\u011b.“<\/div>\n
„Vypad\u00e1te<\/em> v pohod\u011b,“ \u0159ekl jejich otec cynicky. Jeho o\u010di t\u011bkaly po Billovi schoulen\u00e9m na \u017eidli vedle Toma. „Vypad\u00e1, jako by t\u00fddny nejedl.<\/div>\n
„On j\u00ed,“ argumentoval Tom d\u0159\u00edv, ne\u017e mohl Bill, dokonce i kdy\u017e Bill nejedl dost na Tomovy standardy. Ale Tom se nechystal dop\u0159\u00e1t jejich otci takov\u00e9 uspokojen\u00ed. Nezaslou\u017eil si to. Pokud \u0161lo o Toma, ten mu\u017e si ani nezaslou\u017eil s nimi sd\u00edlet stejn\u00fd vzduch.<\/div>\n
„J\u00e1 j\u00edm,“ souhlasil Bill, smutn\u00fd, \u017ee je popichov\u00e1n sv\u00fdm otcem, kter\u00e9ho l\u00e9ta<\/em> nevid\u011bl, hned v prvn\u00edch minut\u00e1ch, kdy byli op\u011bt v jedn\u00e9 m\u00edstnosti. Takhle jejich op\u011btovn\u00e9 setk\u00e1n\u00ed nem\u011blo prob\u011bhnout, dokonce i kdy\u017e na n\u011bj Bill byl roky na\u0161tvan\u00fd, \u017ee je opustil a ve skute\u010dnosti nikdy nesnil o tom, \u017ee by se znovu setkali. Jedin\u00e1 chv\u00edle, kdy opravdu snil o tom, \u017ee by se vr\u00e1til do jeho \u017eivota, bylo jen proto, aby p\u0159ivezl zp\u00e1tky Toma a v t\u011bchto snech o\u010dividn\u011b nebyl on Billova hlavn\u00ed priorita.<\/div>\n
\n

„Star\u00e1m se o n\u011bj,“ dodal Tom a Bill se kousl do rtu, aby zabr\u00e1nil \u00fasm\u011bvu, proto\u017ee v\u011bd\u011bl, \u017ee te\u010f rozhodn\u011b nebyla chv\u00edle na \u00fasm\u011bvy, ale t\u00e9m\u011b\u0159 si nedok\u00e1zal pomoct. Tom se o n\u011bj opravdu staral, i kdy\u017e spolu po celou dobu bojovali. „My t\u011b opravdu nepot\u0159ebujeme.“<\/p><\/div>\n

„Ty nev\u00ed\u0161, co pot\u0159ebujete, Tome,“ odsekl jejich otec, kdy\u017e do \u010dek\u00e1rny vstoupila n\u011bjak\u00e1 \u017eena. V\u0161echny t\u0159i si je prohl\u00e9dla, ne\u017e se posadila na druh\u00e9 stran\u011b m\u00edstnosti. Bill se n\u00e1hle c\u00edtil nesv\u016fj, \u017ee maj\u00ed tento rozhovor, kdy\u017e je p\u0159\u00edtomna dal\u0161\u00ed osoba, a tak z\u00edskal pocit, \u017ee je \u010das to ukon\u010dit.<\/div>\n
„Pr\u00e1v\u011b te\u010f jsme v pohod\u011b,“ vlo\u017eil se do toho, jeho hlas byl tich\u00fd a d\u011btinsk\u00fd, protkan\u00fd nevinnost\u00ed, o kter\u00e9 si byl jist\u00fd, \u017ee zabr\u00e1n\u00ed jejich otci, aby za\u010dal b\u00fdt defenzivn\u00ed. „M\u011bl by sis zaj\u00edt do j\u00eddelny pro n\u011bco k j\u00eddlu a my t\u011b budeme informovat.“<\/div>\n
Tom pohl\u00e9dl na sv\u00e9ho bratra s p\u0159imhou\u0159en\u00fdma, podr\u00e1\u017ed\u011bn\u00fdma o\u010dima. Sna\u017eil se p\u0159ij\u00edt na to, kdy Billova mysl za\u010dala natolik fungovat a kde se nau\u010dil, jak manipulovat s lidmi a takov\u00fdmi situacemi. Tom byl na\u0161tvan\u00fd. Necht\u011bl, aby se jejich otec zdr\u017eoval pobl\u00ed\u017e nemocnice. Cht\u011bl, aby se vr\u00e1til zp\u00e1tky do Berl\u00edna. Necht\u011bl ho informovat o tom, jak je na tom jejich matka. Ale zd\u00e1lo se, \u017ee na to jejich otec sko\u010dil a p\u0159ik\u00fdvl.<\/div>\n
„D\u011bkuju ti, Bille,“ \u0159ekl. „V\u017edycky jsem v\u011bd\u011bl, \u017ee ty<\/em> jsi ten rozumn\u011bj\u0161\u00ed.“<\/div>\n
„Vypadni.“ Tom zask\u0159\u00edpal zuby, \u010delist se mu sev\u0159ela pevn\u011bji, ne\u017e se v\u016fbec zd\u00e1lo b\u00fdt mo\u017en\u00e9.<\/div>\n
„Zavolejte mi, a\u017e budete n\u011bco v\u011bd\u011bt,“ \u0159ekl jejich otec, ne\u017e se oto\u010dil a zam\u00ed\u0159il zp\u011bt ke dve\u0159\u00edm do \u010dek\u00e1rny.<\/div>\n
\n

Pot\u00e9 co osam\u011bli pouze se \u017eenou na druh\u00e9m konci \u010dek\u00e1rny, Bill se naklonil bl\u00ed\u017ee k bratrovi, aby poc\u00edtil z\u00e1van pohodl\u00ed, kter\u00e9 v posledn\u00ed dob\u011b \u010dasto c\u00edtil. „Tome,“ \u0159ekl ti\u0161e a polo\u017eil mu hlavu na rameno. Tom nev\u00e1hal, aby jej agresivn\u011b set\u0159\u00e1sl.<\/p><\/div>\n

„Ne,“ \u0159ekl ne\u00fastupn\u011b. „J\u00e1 ho tady nechci.“<\/div>\n
„Je to n\u00e1\u0161 t\u00e1ta,“ sna\u017eil se to Bill od\u016fvodnit, c\u00edtil se lehce ran\u011bn Tomov\u00fdm odstr\u010den\u00edm, ale sna\u017eil se nedat to na sob\u011b zn\u00e1t.<\/div>\n
„M\u016fj ne,“ argumentoval Tom. „U\u017e ne.“<\/div>\n
„Tome,“ vynadal mu Bill ti\u0161e. Nemohl uv\u011b\u0159it, \u017ee ta chladn\u00e1 slova vych\u00e1zej\u00ed z \u00fast jeho bratra.<\/div>\n
„Mysl\u00edm to v\u00e1\u017en\u011b,“ zopakoval Tom a nep\u0159\u00edtomn\u011b hled\u011bl na televizi. „Pro m\u011b je mrtv\u00fd. Pot\u00fdkal jsem se s jeho sra\u010dkama \u010dty\u0159i<\/em> roky a u\u017e toho m\u00e1m prost\u011b dost.“<\/div>\n
„Co ud\u011blal<\/em>?“ Zeptal se Bill, frustrovan\u00fd, \u017ee nem\u00e1 \u017e\u00e1dn\u00e9 odpov\u011bdi. „Co ti ud\u011blal tak zatracen\u011b \u0161patn\u00e9ho?“<\/div>\n
„Neud\u011blal mi v\u016fbec nic,“ odsekl Tom a vyslou\u017eil si tak pohor\u0161en\u00e9 odfrknut\u00ed od \u017eeny na druh\u00e9 stran\u011b m\u00edstnosti. „Prost\u011b to nech b\u00fdt.“<\/div>\n
\n

A tak to Bill ud\u011blal. Kompletn\u011b se od sv\u00e9ho bratra odt\u00e1hl, aby mu dal prostor, kter\u00fd cht\u011bl. Nemohl uv\u011b\u0159it, \u017ee tam bylo n\u011bco tak velk\u00e9ho, co mu Tom odm\u00edtal \u0159\u00edct. Zvl\u00e1\u0161\u0165, kdy\u017e to o\u010dividn\u011b zahrnovalo jejich otce. O tom v Billov\u011b mysli nebylo pochyb. Tom na n\u011bj dokonce takhle nebyl na\u0161tvan\u00fd, ani kdy\u017e je poprv\u00e9 opustil. Ale te\u010f se s n\u00edm dostal do p\u011bstn\u00edho souboje, nechal se poslat zp\u00e1tky dom\u016f k matce a prohla\u0161oval, \u017ee je pro n\u011bj ten mu\u017e mrtv\u00fd.<\/p><\/div>\n

Bill by pravd\u011bpodobn\u011b tyhle v\u011bci dok\u00e1zal zvl\u00e1dnout, kdyby Tom najednou nebyl tak chladn\u00fd a odm\u011b\u0159en\u00fd. Nyn\u00ed byl jen na\u0161tvan\u00fd, proto\u017ee mu<\/em> jeho bratr \u0159ekl, aby nebyl tak nerozhodn\u00fd ve sv\u00fdch n\u00e1lad\u00e1ch, a te\u010f s\u00e1m d\u011blal p\u0159esn\u011b to stejn\u00e9. Bylo to pokryteck\u00e9. Nebylo to f\u00e9r, \u017ee se mu Tom v jedn\u00e9 minut\u011b dok\u00e1zal sv\u011b\u0159it s n\u011bkter\u00fdmi v\u011bcmi, jako nap\u0159\u00edklad se skute\u010dnost\u00ed, \u017ee Casi byla po \u010dty\u0159i roky n\u00e1hra\u017ekou za Billa, a v dal\u0161\u00ed minut\u011b b\u00fdt najednou tak odm\u011b\u0159en\u00fd.<\/div>\n
Bill nebyl \u017e\u00e1dn\u00e1 hadrov\u00e1 panenka, aby s n\u00edm bylo takto pohazov\u00e1no kolem. Nel\u00edbilo se mu to a rozhodn\u011b to nemusel p\u0159ijmout.<\/p>\n

autor: ophelia_seven<\/strong><\/div>\n

p\u0159eklad: Zuzu<\/strong><\/div>\n
betaread: J. :o)<\/p>\n

<\/strong> original<\/strong><\/a><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: ophelia_seven Prostor ANEB jak se Tom chov\u00e1 jako pokrytec \u010c\u00edm v\u00edce toho Bill vy\u0159e\u0161\u00ed\u2026 t\u00edm v\u00edce je tady toho k \u0159e\u0161en\u00ed. Bill s Tomem se ocitli zp\u00e1tky v \u010dek\u00e1rn\u011b, Bill z\u00edraj\u00edc\u00ed na n\u00e1st\u011bnn\u00e9 hodiny a Tom z\u00edraj\u00edc\u00ed na telefon ve sv\u00fdch<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[629],"tags":[],"class_list":["post-2628","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-started-with-the-kiss"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2628","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=2628"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2628\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=2628"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=2628"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=2628"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}