{"id":263,"date":"2019-01-07T16:00:00","date_gmt":"2019-01-07T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=258"},"modified":"2019-01-07T16:00:00","modified_gmt":"2019-01-07T15:00:00","slug":"objection-i-want-you-20","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2019\/01\/07\/objection-i-want-you-20\/","title":{"rendered":"Objection! I want you 20."},"content":{"rendered":"
autor: Darkness069<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/em><\/div>\n
<\/em><\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/em><\/div>\n
<\/div>\n

„Uhm, \u0161\u00e9fe? M\u00e1m \u0161patn\u00e9 zpr\u00e1vy\u2026“<\/em><\/div>\n
\n

„Co, kurva, mysl\u00ed\u0161 t\u00edm, \u017ees m\u00e1lem zabil toho chl\u00e1pka? M\u011bl jsi jejich rande jen zni\u010dit, ne, kurva, n\u011bkoho zab\u00edt!“ k\u0159i\u010del Tom do telefonu na sv\u00e9ho zam\u011bstnance. Nemohl uv\u011b\u0159it tomu, co pr\u00e1v\u011b sly\u0161el. N\u011bco tak jednoduch\u00e9ho, jako je zni\u010den\u00ed pikniku, a ten neschopn\u00fd idiot to obr\u00e1til na akci, kde jde o \u017eivot. „Rad\u011bji se modli, aby byl ten chlap na\u017eivu, nebo to bude\u0161 ty, kdo skon\u010d\u00ed mrtv\u00fd, sly\u0161\u00ed\u0161 m\u011b? A zapome\u0148 na ten zasran\u00fd bonus, ty debiln\u00ed idiote.“ Zanad\u00e1val a polo\u017eil telefon.<\/p><\/div>\n

Tom m\u011bl velk\u00e9 nutk\u00e1n\u00ed hodit telefonem proti zdi, ale naposledy, kdy\u017e to ud\u011blal, t\u011b\u017ece vysv\u011btloval, co se stalo. Tentokr\u00e1t pra\u0161til p\u011bst\u00ed do zdi, jak byl nasran\u00fd a vyto\u010den\u00fd ze situace, kter\u00e1 se oto\u010dila v naprostou katastrofu. Te\u010f byl chlap v nemocnici a ten, kter\u00e9ho tak moc cht\u011bl, byl najednou znovu mimo dosah. Prokl\u00ednal v\u0161echna bo\u017estva naho\u0159e, kter\u00e1 nesla vinu na tom, co se stalo. Pot\u0159eboval dostat v\u011bci znovu pod kontrolu.<\/div>\n
\n

Tom v\u011bd\u011bl, \u017ee kv\u016fli tomu, co se stalo, nep\u0159ijde Bill do pr\u00e1ce ani n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed den. Nen\u00e1vid\u011bl tu p\u0159edstavu, a taky doufal, \u017ee nikdo nevid\u011bl Josta, jak k nim nahnal toho psa, zvl\u00e1\u0161\u0165 pot\u00e9, co mu sl\u00edbil, \u017ee mu za to zaplat\u00ed. Jedin\u00e1 dobr\u00e1 v\u011bc byla, \u017ee Tom znal Davida a v\u011bd\u011bl, \u017ee je dostate\u010dn\u00fd zbab\u011blec na to, aby n\u011bco \u0159ekl, proto\u017ee on je ten, kdo m\u00e1 v tomhle m\u011bst\u011b moc a mohl by mu p\u011bkn\u011b zava\u0159it, nejen vyhro\u017eovat.<\/p><\/div>\n

Skousl si ret a sedl si zp\u00e1tky za st\u016fl. Zavolal Dunje, aby mu nep\u0159epojovala \u017e\u00e1dn\u00fd hovor a bylo jedno, od koho bude. Taky j\u00ed p\u0159ik\u00e1zal, aby v\u0161echny jeho sch\u016fzky p\u0159esunula na z\u00edtra. Vymlouval se na p\u0159\u00edpad, na kter\u00fd se mus\u00ed soust\u0159edit, a proto nechce b\u00fdt ru\u0161en. No\u2026 z \u010d\u00e1sti to byla pravda, musel se soust\u0159edit na svou pr\u00e1ci.<\/div>\n
\n

Tom se po zbytek dne zamkl ve sv\u00e9 kancel\u00e1\u0159i a nedovolil nikomu vstoupit, a dokonce s n\u00edm ani komunikovat. Krom\u011b Dunjy, kter\u00e1 mu donesla j\u00eddlo, a kdy\u017e mu oznamovala, \u017ee odch\u00e1z\u00ed. Tom z\u016fstal a\u017e do \u010dasn\u00fdch rann\u00edch hodin. Dojel dom\u016f, kde na n\u011bj \u010dekal jen ustaran\u00fd pes, a jinak byl byt pr\u00e1zdn\u00fd. Z n\u011bjak\u00e9ho d\u016fvodu si p\u0159\u00e1l, aby na n\u011bj doma \u010dekal n\u011bjak\u00fd \u010dlov\u011bk, kter\u00fd by se o n\u011bj b\u00e1l a cht\u011bl, aby se c\u00edtil l\u00e9pe. Tohle byl ten prav\u00fd Tom Tr\u00fcmper, kter\u00e9ho nikdo neznal, proto\u017ee to nedovolil. U\u017e d\u00e1vno se rozhodl takhle \u017e\u00edt, a a\u017e te\u010f za\u010d\u00ednal vid\u011bt ty n\u00e1sledky. Povzdechl si a zalezl si do pr\u00e1zdn\u00e9 postele, aby se na chvilku vyspal p\u0159edt\u00edm, ne\u017e p\u016fjde znovu do kancel\u00e1\u0159e.<\/p><\/div>\n

Tu noc si ale v\u016fbec neodpo\u010dinul.<\/div>\n
<\/div>\n
\n
***<\/strong><\/div>\n
\n

Brzy r\u00e1no Tom dorazil do kancel\u00e1\u0159e jako jeden z prvn\u00edch. Zamumlal jen nesrozumiteln\u00e9 ahoj<\/em> lidem, kte\u0159\u00ed u\u017e tam byli.<\/div>\n

P\u0159esn\u011b v dev\u011bt hodin se ozvalo zaklep\u00e1n\u00ed na dve\u0159e. Dunja nakoukla a potichu za sebou zav\u0159ela, kdy\u017e vstoupila. Nev\u011bd\u011bla, v jak\u00e9 dnes bude jej\u00ed \u0161\u00e9f a kamar\u00e1d n\u00e1lad\u011b. V\u010dera vypadal p\u011bkn\u011b napjat\u011b a ona jej necht\u011bla otravovat. Cht\u011bla d\u011blat jen svou pr\u00e1ci.<\/div>\n
„Pane? Umm\u2026 ten st\u00e1\u017eista\u2026 Bill Kaulitz pr\u00e1v\u011b volal. Je v nemocnici a nebude schopn\u00fd dnes p\u0159ij\u00edt. \u0158\u00edkal, \u017ee se velmi omlouv\u00e1 za nep\u0159\u00edjemnosti,“ informovala ho Dunja a skousla si ret. Byl j\u00ed zn\u00e1m fakt, \u017ee po v\u0161ech t\u011bch ve\u010derech m\u00e1 jej\u00ed \u0161\u00e9f o \u010dernovlas\u00e9ho mlad\u00edka z\u00e1jem a jako kamar\u00e1dovi mu p\u0159\u00e1la, aby on byl ten, koho Tom pot\u0159ebuje. M\u011bla Billa r\u00e1da a v\u011bd\u011bla, \u017ee by byl pro jej\u00edho \u0161\u00e9fa dobr\u00fd, proto\u017ee se staral a byl hodn\u00fd.<\/div>\n
\n

Couvla o krok dozadu, kdy\u017e jej\u00ed \u0161\u00e9f n\u00e1hle zvedl hlavu. „Co se mu stalo? \u0158ekl ti, pro\u010d tam je?“ zeptal se. Jeho hlas byl unaven\u00fd. Sna\u017eil se uklidnit a p\u0159ipom\u00ednal si, \u017ee nikdo nev\u00ed, \u017ee to m\u016f\u017ee b\u00fdt kv\u016fli tomu, co David Jost ud\u011blal, aby ho pot\u011b\u0161il. Ne, nikdo o tom nem\u016f\u017ee v\u011bd\u011bt. Byl jen paranoidn\u00ed. A a\u017e moc se b\u00e1l. Uva\u017eoval, pro\u010d se ten kluk stal pro n\u011bj tak d\u016fle\u017eit\u00fdm.<\/p><\/div>\n

„Umm\u2026 \u0159\u00edkal n\u011bco o tom, \u017ee se alergie vymkla kontrole. Oh a byl to n\u011bjak\u00fd Gregor nebo tak n\u011bco,“ sna\u017eila se Dunja vzpomenout, aby byla n\u00e1pomocn\u00e1. V\u011bd\u011bla, \u017ee jej\u00ed \u0161\u00e9f bude cht\u00edt co nejv\u00edce informac\u00ed. „Zn\u011bl hodn\u011b unaven\u011b, chud\u00e1k.“<\/div>\n
Tom p\u0159i t\u011bch slovech p\u0159ik\u00fdvl a m\u00e1vl rukou. „Okej, m\u016f\u017ee\u0161 j\u00edt. Zjisti, jestli je Schmidtov\u00e1 u\u017e na cest\u011b. Pokud ne, donu\u0165 ji.“ \u0158ekl a oto\u010dil se, aby na\u0161el n\u011bjak\u00e9 slo\u017eky. Tom m\u011bl pr\u00e1ci a p\u0159em\u00fd\u0161lel, jestli telefon\u00e1t Billovi m\u016f\u017ee po\u010dkat. Nav\u00edc m\u011bl v\u011bd\u011bt jen o tom, \u017ee dneska nep\u0159ijde do pr\u00e1ce, ne o tom, co se stalo. To neznamenalo, \u017ee se nestar\u00e1, p\u0159\u00e1l si, aby Davida ne\u017e\u00e1dal, aby n\u011bco takov\u00e9ho ud\u011blal, proto\u017ee to \u0161lo v\u0161echno \u0161patnou cestou. Lidi, kte\u0159\u00ed \u0159\u00edkali, \u017ee aby \u0161lo v\u0161echno perfektn\u011b, mus\u00ed\u0161 si to ud\u011blat s\u00e1m, m\u011bli nejsp\u00ed\u0161e pravdu.<\/div>\n
\n

***<\/strong><\/div>\n

\n

Tom si okusoval ret v m\u00edst\u011b, kde norm\u00e1ln\u011b m\u011bl sv\u016fj piercing. Z\u00edral na hodiny, na sv\u016fj telefon a znovu na hodiny. Bylo u\u017e poledne a on m\u011bl probl\u00e9m se soust\u0159edit na svou pr\u00e1ci. \u00dadajn\u011b osoba, kterou pot\u0159eboval, byla v New Yorku, a bude to drah\u00fd a dlouh\u00fd let, kter\u00fd mus\u00ed zaplatit, z \u010deho\u017e nebyl zrovna nad\u0161en\u00fd. I v kancel\u00e1\u0159i byla divn\u00e1 atmosf\u00e9ra a pochmurn\u00e1 n\u00e1lada. N\u011bco tu chyb\u011blo a on v\u011bd\u011bl, \u017ee to n\u011bco je Bill, kter\u00fd byl v\u017edycky pln\u00fd energie, m\u011bl v\u00e1\u0161e\u0148 pro p\u0159\u00edpady\u2026 Tom ho cht\u011bl zp\u00e1tky.<\/p><\/div>\n

Trvalo mu 10 minut, ne\u017e se zamknul v kancel\u00e1\u0159i a nat\u00e1hl se pro telefon, aby Billovi zavolal.<\/div>\n
„No tak, vem to.“ \u0158ekl Tom do pr\u00e1zdna, kdy\u017e telefon vyzv\u00e1n\u011bl. P\u00edsmena BK mu blikala na obrazovce. Bylo tak frustruj\u00edc\u00ed, jak se stal z\u00e1visl\u00fdm na mlad\u0161\u00edm chlapci, kter\u00fd m\u011bnil atmosf\u00e9ru okolo n\u011bj a v kancel\u00e1\u0159i. Tomovi se to l\u00edbilo.<\/div>\n
<\/p>\n

„Hej, Bille, kdo je TT? Vol\u00e1 ti.“<\/em> Ozval se nezn\u00e1m\u00fd hlas, kter\u00fd \u0159val do telefonu. Tom zamrzl a znovu se pod\u00edval na obrazovku. Vyto\u010dil spr\u00e1vn\u00e9 \u010d\u00edslo, sly\u0161el, jak ta osoba vol\u00e1 Billa a znal Bill\u016fv hlas. N\u011bkdo mu ukradl telefon? „Co? Dej mi to a nek\u0159i\u010d, Georg pot\u0159ebuje odpo\u010d\u00edvat. Je to Tom, dej mi to.“<\/em><\/div>\n

Tom znovu zamrzl, tentokr\u00e1t to byl Bill\u016fv hlas v pozad\u00ed. Tak\u017ee mu n\u011bkdo vzal telefon a zvedl to za n\u011bj.<\/div>\n
„D\u011bl\u00e1\u0161 si prdel? Pro\u010d ti vol\u00e1? Promluv\u00edm si s n\u00edm.“<\/em> Ozval se znovu nezn\u00e1m\u00fd hlas. Co se tam ksakru d\u011blo? Jedin\u00e9, co sly\u0161el v pozad\u00ed, bylo ‚Oomph!‘ „Tak\u017ee vy jste pan Tom Tr\u00fcmper, ten dokonal\u00fd pr\u00e1vn\u00edk a ten, kdo ni\u010d\u00ed m\u00e9ho nejlep\u0161\u00edho kamar\u00e1da? Pro\u010d ho nenech\u00e1te na pokoji? Pro\u010d mu vol\u00e1te? Nen\u00ed va\u0161e d\u011bvka, aby p\u0159ib\u011bhl, kdykoliv si zavol\u00e1te. Jasn\u011b, \u017ee je sexy, ale nen\u00ed pro v\u00e1s.“<\/em> \u0158ekla ta osoba s aroganc\u00ed v hlase.<\/div>\n
Mohl sly\u0161et jasn\u00e9: „Co to, kurva, d\u011bl\u00e1\u0161? Ne\u0159\u00edkej mu takov\u00e9 v\u011bci.“<\/em> Zn\u011blo to sp\u00ed\u0161 jako k\u0148our\u00e1n\u00ed. Pravd\u011bpodobn\u011b bylo n\u011bkomu ubl\u00ed\u017eeno a Tom si zaboha nemohl vybavit, kdo to ksakru byl, nebo pro\u010d byl napaden zni\u010dehonic, ani\u017e by v\u011bd\u011bl, s k\u00fdm mluv\u00ed.<\/div>\n
„Ty m\u011b poslouchej, a\u0165 jsi, kdo jsi. Dr\u017e\u00ed\u0161 v ruce v\u011bc, kter\u00e1 nen\u00ed tvoje, a napad\u00e1\u0161 m\u011b bez z\u00e1kladu znalosti toho, kdo jsem. Tak\u017ee p\u0159edt\u00edm, ne\u017e si t\u011b najdu a zlom\u00edm ti nos, rad\u011bji vra\u0165 ten telefon zp\u00e1tky. Ty zmr\u2026“ vyhro\u017eoval Tom a telefon si dr\u017eel bl\u00edzko, ale byl p\u0159eru\u0161en hlubok\u00fdch n\u00e1dechem.<\/div>\n
\n

„Pane Tr\u00fcmpere. J\u00e1 se velice omlouv\u00e1m. Pros\u00edm, neposlouchejte ho, on nev\u00ed, co d\u011bl\u00e1. P\u0159\u00edsah\u00e1m, \u017ee se bouchl do hlavy.“ Tentokr\u00e1t promluvil hlas, kter\u00fd znal. Tom v\u011bd\u011bl, \u017ee mluv\u00ed s Billem. „Pro\u010d se omlouv\u00e1\u0161 tomu blbe\u010dkovi? \u2026 „Dr\u017e hubu, ty idiote!<\/em> Pane Tr\u00fcmpere, Andrease ignorujte, p\u0159\u00edsah\u00e1m, \u017ee si jen d\u011bl\u00e1 srandu.“ … „Oh, tak\u017ee te\u010f je pro tebe pan Tr\u00fcmper, hm?“<\/em> Bill se bavil s n\u00edm, a z\u00e1rove\u0148 se h\u00e1dal s osobou na druh\u00e9 stran\u011b. Sly\u0161el zvuk zav\u00edraj\u00edc\u00edch se dve\u0159\u00ed, kter\u00fd uzamkl tu osobu na druh\u00e9 stran\u011b.<\/div>\n

„Tak\u017ee Andreas? Tv\u016fj nejlep\u0161\u00ed kamar\u00e1d, kter\u00fd se sna\u017eil dostat do VIP sekce, kdy\u017e jsme naposledy byli v Zimmeru? P\u016fsobiv\u00e9, opravdu. M\u00e1 pro\u0159\u00edzlou pusu, mo\u017en\u00e1 pot\u0159ebuje lekci nebo dv\u011b.“ \u0158ekl Tom a ihned se c\u00edtil l\u00e9pe, kdy\u017e mluvil s osobou, se kterou cht\u011bl, a ne s n\u011bjak\u00fdm nezn\u00e1m\u00fdm psychopatem. Povzdechl si a c\u00edtil, \u017ee se st\u00e1le n\u011bco d\u011bje.<\/div>\n
„Jo, m\u00e1 pro\u0159\u00edzlou pusu, ale je tady, kdy\u017e ho pot\u0159ebuju, tak\u017ee h\u00e1d\u00e1m, \u017ee to t\u00edm n\u011bjak nahrazuje.“ \u0158ekl Bill a unaven\u011b si povzdechl. Uva\u017eoval, pro\u010d mu ten mu\u017e tak najednou vol\u00e1, a nav\u00edc, pro\u010d on br\u00e1n\u00ed Toma p\u0159ed Andreasem, kdy\u017e za to nen\u00ed zodpov\u011bdn\u00fd. Nejsp\u00ed\u0161 proto, \u017ee v\u011bd\u011bl, \u017ee Tom m\u00e1 dv\u011b tv\u00e1\u0159e. Bill se sna\u017eil p\u0159esv\u011bd\u010dit s\u00e1m sebe, \u017ee je to kv\u016fli tomu, \u017ee je Tom jeho \u0161\u00e9f, ale v\u011bd\u011bl, \u017ee tak to nen\u00ed. Zat\u0159epal hlavou a vr\u00e1til se ze sv\u00fdch my\u0161lenek, kdy\u017e znovu usly\u0161el jeho hlas.<\/div>\n
\n

„Dunja mi \u0159\u00edkala, \u017ee jsi v nemocnici. Co se stalo?“ zeptal se Tom, i kdy\u017e u\u017e to trochu v\u011bd\u011bl. M\u011bl ale pot\u0159ebu to sly\u0161et od Billa. C\u00edtil, \u017ee o tom ten kluk pot\u0159ebuje mluvit.<\/p><\/div>\n

„Dunja\u2026 oh bo\u017ee, ta praxe\u2026 pane Tr\u00fcmpere, Tome<\/em>, pros\u00edm, ned\u011blej to je\u0161t\u011b t\u011b\u017e\u0161\u00ed, bylo to ne\u010dekan\u00e9 a ty v\u00ed\u0161, \u017ee tvrd\u011b pracuju a ten p\u0159\u00edpad m\u011b zaj\u00edm\u00e1, pros\u00edm, ne\u0159\u00edkej m\u00e9mu profesorovi, \u017ee jsem dneska ani v\u010dera nep\u0159i\u0161el. Nenech\u00e1 m\u011b proj\u00edt, pros\u00edm!“ \u0158ekl rychle Bill a vzpomn\u011bl si, \u017ee posp\u00edchal, kdy\u017e r\u00e1no volal, aby jim \u0159ekl, \u017ee dneska nep\u0159ijde.<\/div>\n
„Kaulitz, chci v\u011bd\u011bt, co se stalo, a jestli jsi okej. To je d\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e zn\u00e1mky,“ p\u0159eru\u0161il ho Tom, byl p\u0159ekvapen\u00fd t\u00edm, co \u0159\u00edk\u00e1, a jak sv\u00e1 slova mysl\u00ed v\u00e1\u017en\u011b. Dobr\u00e1 v\u011bc byla, \u017ee si zamknul dve\u0159e kancel\u00e1\u0159e. Necht\u011bl, aby n\u011bkdo vid\u011bl jeho jemnou str\u00e1nku. M\u011bl reputaci, kterou si musel udr\u017eet, a zvl\u00e1\u0161\u0165 te\u010f, kdy\u017e p\u0159\u00ed\u010dinou toho v\u0161eho byl chlapec, kter\u00fd byl zadan\u00fd.<\/div>\n
\n

Bill si povzdechl, m\u011bl strach. \u0158\u00edct sv\u00e9mu \u0161\u00e9fovi pravdu znamenalo p\u0159iznat, \u017ee v\u010dera zat\u00e1hl, aby se mohl schovat a p\u0159inutil sv\u00e9ho p\u0159\u00edtele j\u00edt s n\u00edm na rande, kter\u00e9 skon\u010dilo \u0161patn\u011b. Mo\u017en\u00e1 by mohl \u0159\u00edct jen n\u011bco? „Umm\u2026 Georg se v\u010dera dostal do kontaktu se psem. Je alergick\u00fd a\u2026 bo\u017ee, bylo to tak stra\u0161n\u00e9, Tome. Myslel jsem, \u017ee um\u0159e. Tak moc jsem se b\u00e1l, nikdy jsem to nevid\u011bl.“ \u0158ekl chlapec, zat\u00edmco v ruce sv\u00edral sv\u016fj telefon. Vzpomn\u011bl si, co se stalo, a c\u00edtil se je\u0161t\u011b h\u016f\u0159, proto\u017ee mu nebyl schopn\u00fd pomoct.<\/p><\/div>\n

„Ale ty jsi v po\u0159\u00e1dku? Nic se ti nestalo?“ zeptal se je\u0161t\u011b jednou Tom, aby se ujistil. C\u00edtil se provinile, kdy\u017e sly\u0161el Bill\u016fv l\u00e1maj\u00edc\u00ed se hlas. V\u011bd\u011bl, \u017ee \u010d\u00e1st toho byla i jeho chyba. Ne\u0161lo to, tak jak pl\u00e1noval.<\/div>\n
„Co? Ano, j\u00e1 jsem okej. Boj\u00edm se o Georga. Je ve \u0161patn\u00e9m stavu, probouz\u00ed se jen na mal\u00e9 chvilky. Jsem od v\u010derej\u0161ka v nemocnici,“ p\u0159iznal Bill unaven\u011b. N\u011bco ho p\u00edchlo v hrudn\u00edku, kdy\u017e si p\u0159edstavil, \u017ee se ten dokonal\u00fd mu\u017e zaj\u00edm\u00e1 o n\u011bj. „Jsem v pohod\u011b, jen hodn\u011b unaven\u00fd.“<\/div>\n
„Ch\u00e1pu.“ \u0158ekl Tom jemn\u011b a p\u0159edstavoval si \u00fanavu, kterou sly\u0161\u00ed v jeho hlasu. V duchu si nad\u00e1val a c\u00edtil pot\u0159ebu dr\u017eet toho chlapce v n\u00e1ru\u010d\u00ed. V\u011bd\u011bl, co to je, ale z\u00e1m\u011brn\u011b si to nep\u0159iznal.<\/p>\n

„Dobr\u00e1, nechci, aby byl m\u016fj st\u00e1\u017eista unaven\u00fd. Odpo\u010din si, pros\u00edm. Bille?“<\/div>\n

„Nemysl\u00edm si, \u017ee m\u016f\u017eu.“ \u0158ekl po kr\u00e1tk\u00e9 pauze mlad\u0161\u00ed chlapec. Bylo to opravdu dojemn\u00e9, jak se o n\u011bj druh\u00fd mu\u017e staral, i kdy\u017e Bill v\u011bd\u011bl, \u017ee to nem\u016f\u017ee b\u00fdt ten p\u0159\u00edpad. Tom Tr\u00fcmper byl arogantn\u00ed a nic jin\u00e9ho. „Nechci j\u00edt dom\u016f bez n\u011bj. Je to divn\u00fd pocit a c\u00edt\u00edm se s\u00e1m.“<\/div>\n
„V\u017edycky m\u016f\u017ee\u0161 j\u00edt ke mn\u011b dom\u016f.“ Nab\u00eddl Tom, ani\u017e by o tom p\u0159em\u00fd\u0161lel. Volnou rukou si pl\u00e1cl do \u010dela, kdy\u017e si uv\u011bdomil, jak to zn\u011blo. Sly\u0161el zalap\u00e1n\u00ed po dechu a v\u011bd\u011bl, co p\u0159ijde d\u00e1l. Bylo to cel\u00e9 ne\u0161ikovn\u00e9.<\/div>\n
„Pane Tr\u00fcmpere, proboha, nem\u016f\u017eete te\u010f myslet na sex? M\u016fj p\u0159\u00edtel le\u017e\u00ed v nemocnici a vy se pt\u00e1te na takov\u00e9 v\u011bci. Bo\u017ee, Andreas m\u011bl pravdu.“ Bill zast\u00e9nal, byl na\u0161tvan\u00fd. Mohl vid\u011bt, jak se ten mil\u00fd Tom splachuje do umyvadla.<\/div>\n
„Za prv\u00e9 jsem takhle necht\u011bl zn\u00edt, m\u016f\u017ee\u0161 tomu v\u011b\u0159it, nebo nemus\u00ed\u0161. Za druh\u00e9, co se stalo s t\u00edm, abys mi \u0159\u00edkal Tome, Bille?“ Tom se nemohl nezeptat, kdy se vr\u00e1tili k form\u00e1ln\u00edmu osloven\u00ed. „Pod\u00edvej, pro\u010d mi prost\u011b ne\u0159ekne\u0161, ve kter\u00e9 nemocnici a pokoji jsi? P\u016fjdu se za tebou pod\u00edvat.“ Nab\u00eddl a zva\u017eoval sv\u00e9 mo\u017enosti.<\/div>\n
\n

„Pro\u010d bys sem m\u011bl chodit? Jsi zanepr\u00e1zdn\u011bn\u00fd s t\u011bmi p\u0159\u00edpady a Andreas t\u011b pravd\u011bpodobn\u011b zabije tu\u017ekou na o\u010di a nebudu ani zmi\u0148ovat, \u017ee by ses snad b\u00e1l o Georga, Tome.“ Odpov\u011bd\u011bl Bill na jeho n\u00e1vrh. Byl opravdu tak zoufal\u00fd, aby si za\u0161ukal, \u017ee by riskoval v\u0161echno, co pr\u00e1v\u011b zm\u00ednil?<\/p><\/div>\n

„Chci p\u0159ij\u00edt, proto\u017ee t\u011b chci vid\u011bt. Nestar\u00e1m se o tv\u00e9ho kamar\u00e1da, ty jsi ten, o kter\u00e9ho se boj\u00edm. Jen mi to \u0159ekni, abych mohl j\u00edt, okej? Slibuju, \u017ee to nen\u00ed taktika, jak dostat n\u011bco sexu\u00e1ln\u00edho. Jedl jsi dneska?“ \u0158ekl Tom a rozhl\u00ed\u017eel se po kancel\u00e1\u0159i. Uva\u017eoval, jak dlouho mu m\u016f\u017ee trvat, ne\u017e zjist\u00ed, ve kter\u00e9 nemocnici Bill je, pokud mu to ten kluk odm\u00edtne \u0159\u00edct.<\/div>\n
„Co? Nem\u016f\u017eu si vzpomenout.“ P\u0159iznal Bill a c\u00edtil se trapn\u011b. Slova si st\u00e1le p\u0159ehr\u00e1val v hlav\u011b znovu a znovu, co\u017e ho nutilo myslet. Tom Tr\u00fcmper se zd\u00e1l, \u017ee se zaj\u00edm\u00e1 o n\u011bj. Z n\u011bjak\u00e9ho d\u016fvodu se Bill pod\u00edval do zrcadla a za\u010dervenal se. „Mysl\u00edm, \u017ee jsem v\u010dera sn\u011bdl p\u016flku sendvi\u010de.“<\/div>\n
Tom zast\u00e9nal. „\u0158ekni mi, kde jsi. Donesu ti n\u011bco k j\u00eddlu, nebo taky skon\u010d\u00ed\u0161 \u0161patn\u011b. Nedovol\u00edm, aby se to stalo. Na co m\u00e1\u0161 chu\u0165? \u010c\u00ednu, Subway, McDonald, sal\u00e1t?“ za\u010dal Tom p\u0159em\u00fd\u0161let a hledal n\u011bco, na co si m\u016f\u017ee zapsat p\u0159\u00edpadnou objedn\u00e1vku. Jasn\u011b, \u017ee jeho p\u0159\u00edpad je d\u016fle\u017eit\u00fd, ale v\u011bd\u011bl, \u017ee se nebude soust\u0159edit, dokud toho kluka aspo\u0148 na chv\u00edli neuvid\u00ed.<\/div>\n
\n

Bill si skousl ret. Mo\u017en\u00e1 m\u00e1 ten mu\u017e dobr\u00e9 \u00famysly\u2026 Bylo riskantn\u00ed, aby se tohle setk\u00e1n\u00ed uskute\u010dnilo, ale m\u011bl pocit, \u017ee Tomova slova jsou up\u0159\u00edmn\u00e1. Nebyl tak chladn\u00fd, aby odm\u00edtl mu\u017ee, kter\u00fd se jen star\u00e1. Povzdechl si a zav\u0159el o\u010di. Hlavu si op\u0159el o dve\u0159e mal\u00e9 koupelny, kde se zamkl, aby mohl mluvit. „Cokoliv bude v pohod\u011b, opravdu nejsem vyb\u00edrav\u00fd. Jsme v pokoji 935 v nemocnici U svat\u00e9ho srdce. Jeho jm\u00e9no je Georg Listing, jen kdyby se ptali.“<\/p><\/div>\n

Tom si rychle zapsal informace, kter\u00e9 mu byly \u0159e\u010deny, a uva\u017eoval, jak\u00e9 j\u00eddlo chlapci koup\u00ed. „Dob\u0159e, za chv\u00edli tam budu, slibuju.“ \u0158ekl a nat\u00e1hl se pro pen\u011b\u017eenku a kl\u00ed\u010de od auta. Ujistil se, \u017ee m\u00e1 mal\u00fd pap\u00edrek s sebou. Zat\u00edmco ukon\u010dil telefon\u00e1t, odemkl dve\u0159e kancel\u00e1\u0159e. „Jdu ven, nev\u00edm, kdy budu zp\u00e1tky,“ byla jedin\u00e1 v\u011bc, kterou \u0159ekl sv\u00e9 sekret\u00e1\u0159ce, a nasadil si sv\u00e9 drah\u00e9 br\u00fdle. Roze\u0161el se k v\u00fdtahu.<\/div>\n
\n

N\u011bkde na druh\u00e9 stran\u011b m\u011bsta v nemocnici Bill sv\u00edral telefon v ruce, kdy\u017e byl telefon\u00e1t ukon\u010den. Nemohl zap\u0159\u00edt ten h\u0159ejiv\u00fd pocit, kter\u00fd m\u011bl ve sv\u00e9m hrudn\u00edku, kdy\u017e polo\u017eil telefon a uva\u017eoval, co to d\u011bl\u00e1. M\u011bl pocit, \u017ee se d\u011bl\u00ed na dv\u011b osoby, jednu, kter\u00e1 je s Georgem, a druhou, kter\u00e1 chce b\u00fdt s Tomem. Bylo to ru\u0161iv\u00e9 a matouc\u00ed.<\/p><\/div>\n

Opakuj\u00edc\u00ed se bouch\u00e1n\u00ed na dve\u0159e ho vyru\u0161ilo z my\u0161lenek.<\/div>\n
„Bille, otev\u0159i u\u017e. P\u0159esta\u0148 se bavit s t\u00edm blbe\u010dkem a poj\u010f ven, ty v\u00ed\u0161, \u017ee nesn\u00e1\u0161\u00edm, kdy\u017e to d\u011bl\u00e1\u0161. Nen\u00ed to f\u00e9r.“ Andreas k\u0148oural za dve\u0159mi, nec\u00edtil se pohodln\u011b s\u00e1m v pokoji s osobou, kter\u00e1 byla v bezv\u011bdom\u00ed. Jasn\u011b, \u017ee Georg byl mil\u00fd kluk, ale i tak. Kdy\u017e usly\u0161el na druh\u00e9 stran\u011b dve\u0159\u00ed povzdech, odstoupil blon\u010f\u00e1k o krok a \u010dekal, a\u017e se dve\u0159e otev\u0159ou.<\/div>\n
„Tom m\u00e1 pravdu. Jsi n\u011bkdy otravn\u00fd.“ \u0158ekl Bill, kdy\u017e vy\u0161el ze dve\u0159\u00ed a zastr\u010dil si telefon do kapsy mikiny. „Rad\u011bji se chovej dob\u0159e, a\u017e sem doraz\u00ed.“<\/div>\n
„Omlouv\u00e1m se, co?“ zeptal se Andreas a z\u00edral na sv\u00e9ho kamar\u00e1da, kter\u00fd kontroloval sv\u00e9ho p\u0159\u00edtele. „P\u0159ijede sem? Co to kurva? Pro\u010d p\u0159ijede a pro\u010d se neboj\u00ed\u0161? V p\u0159\u00edpad\u011b, \u017ee si to nezaznamenal, Georg, tv\u016fj p\u0159\u00edtel, tady le\u017e\u00ed v bezv\u011bdom\u00ed a ty sem p\u0159ivede\u0161 toho\u2026 toho\u2026 debila? Jsi snad padl\u00fd na hlavu?“<\/div>\n
\n

„Jsi moc dramatick\u00fd, jen p\u0159eh\u00e1n\u00ed\u0161. Jen se o m\u011b boj\u00ed, proto\u017ee jsem dva dny nebyl v pr\u00e1ci. P\u0159inese mi n\u011bco k j\u00eddlu a pravd\u011bpodobn\u011b m\u011b bude cht\u00edt p\u0159esv\u011bd\u010dit, abych \u0161el do pr\u00e1ce p\u0159edt\u00edm, ne\u017e propadnu z hodiny, to je v\u0161echno.“ \u0158ekl Bill. P\u0159\u00e1l si, aby nevypadal, jak te\u010f vypad\u00e1. Opravdu mohl pou\u017e\u00edt n\u011bjak\u00fd makeup.<\/p><\/div>\n

„Jo, jasn\u011b. Samoz\u0159ejm\u011b se boj\u00ed o tv\u016fj zadek a jak se do n\u011bj dostat.“ Andreas si odfrkl a proto\u010dil o\u010dima. Chodil po pokoji. „Opravdu si nemysl\u00ed\u0161, \u017ee je to jen dal\u0161\u00ed cesta, jak se ti dostat do kalhot? V\u00ed\u0161, \u017ee je tebou jak posedl\u00fd.“<\/div>\n
„Za prv\u00e9, m\u016fj zadek je v pohod\u011b tak, jak je, okej? A ty opravdu nem\u00e1\u0161 \u017e\u00e1dnou v\u00edru v lidskou laskavost? Nenapadlo t\u011b n\u011bkdy, \u017ee nen\u00ed jen monstrum, ale m\u016f\u017ee m\u00edt taky jemnou str\u00e1nku?“ zeptal se Bill a ned\u00edval se na sv\u00e9ho kamar\u00e1da, ale na sv\u016fj odraz. Nen\u00ed nic, co m\u016f\u017ee ud\u011blat se sv\u00fdmi vlasy, tak si je st\u00e1hl do cul\u00edku.<\/div>\n
Jejich mal\u00e1 h\u00e1dka pokra\u010dovala je\u0161t\u011b 10 minut, ne\u017e byli p\u0159eru\u0161en\u00ed zaklep\u00e1n\u00edm na dve\u0159e. Bill do\u0161el ke dve\u0159\u00edm a trochu se usm\u00e1l, kdy\u017e uvid\u011bl tv\u00e1\u0159 sv\u00e9ho \u0161\u00e9fa nad ta\u0161kou, kter\u00e1 von\u011bla a\u017e bo\u017esky. Cokoliv, co v tom bylo, Bill se nemohl do\u010dkat, a\u017e to ochutn\u00e1. Ustoupil o krok dozadu, aby Tom mohl vstoupit do pokoje.<\/div>\n
\n

„Ahoj, jak je mu?“ zeptal se Tom zdvo\u0159ile. Z\u016fst\u00e1val u Billa, jak nejv\u00edce mohl, zat\u00edmco ukazoval na mu\u017ee na posteli. Pozvedl obo\u010d\u00ed, kdy\u017e si v\u0161iml odbarven\u00e9ho blon\u010f\u00e1ka, kter\u00fd na n\u011bj z\u00edral. St\u00e1l v rohu a ruce m\u011bl zalo\u017een\u00e9 na hrudn\u00edku v obrann\u00e9m postoji. „Ahoj, jsem Tom Tr\u00fcmper, ty mus\u00ed\u0161 b\u00fdt Andreas?“ \u0158ekl klukovi, kter\u00fd se na n\u011bj d\u00edval nen\u00e1vistn\u00fdm pohledem.<\/p><\/div>\n

„Cokoliv. V\u00edm, kdo jsi, a v\u00edm, co chce\u0161 ud\u011blat, a jsem si jist\u00fd, \u017ee v\u00edm, co se sna\u017e\u00ed\u0161 ud\u011blat s m\u00fdm kamar\u00e1dem. M\u011bl by ses od n\u011bj dr\u017eet d\u00e1l, jestli v\u00ed\u0161, co je pro tebe dobr\u00e9.“ Andreas mu vyhro\u017eoval a nepohnul se ze sv\u00e9 pozice. Bohu\u017eel pro n\u011bj se Tom nezd\u00e1l b\u00fdt zastra\u0161en\u00fd.<\/div>\n
Bill si povzdech a do\u0161el ke Georgov\u011b posteli. „To je v pohod\u011b, Andreasi, u\u017e jsem ti \u0159ekl, \u017ee se o nic nebude pokou\u0161et. Na to je dostate\u010dn\u011b slu\u0161n\u00fd.“ \u0158ekl sv\u00e9mu kamar\u00e1dovi a jemn\u011b odstranil Georgovi vlasy z tv\u00e1\u0159e. „Pro\u010d jste sem p\u0159i\u0161el, pane Tr\u00fcmpere – Tome?“ zeptal se jemn\u011b.<\/div>\n
\n

Tom si povzdychl, polo\u017eil j\u00eddlo na mal\u00fd stolek a do\u0161el k Billovi. „\u0158ekl jsem ti to do telefonu. Cht\u011bl jsem t\u011b vid\u011bt. B\u00e1l jsem se o tebe.“ Odpov\u011bd\u011bl a polo\u017eil ruku na jeho rameno. „Nev\u00edm, cos se mnou ud\u011blal, ale nemohl jsem na tebe p\u0159estat myslet, nem\u016f\u017eu se soust\u0159edit na svou pr\u00e1ci, pokud nejsi okolo, abys vtipkoval, hr\u00e1l si se sv\u00fdmi vlasy a ptal se m\u011b na v\u0161echno, co pot\u0159ebuje\u0161 v\u011bd\u011bt. N\u011bco jsi se mnou ud\u011blal. V\u0161echno, co v\u00edm, je to, \u017ee jsem t\u011b musel vid\u011bt a je jedno, co se stalo naposledy v kancel\u00e1\u0159i.“ Mluvil Tom popravd\u011b klidn\u00fdm hlasem, i kdy\u017e uvnit\u0159 sebe k\u0159i\u010del v\u0161echna p\u0159izn\u00e1n\u00ed. Zapomn\u011bl na mu\u017ee, kter\u00fd le\u017eel na posteli, kdy\u017e se Bill zvedl a p\u0159ekvapen\u011b se na n\u011bj oto\u010dil a z\u00edral. Zapomn\u011bl na Andrease, kdy\u017e se na n\u011bj Bill usm\u00e1l.<\/p><\/div>\n

Koment\u00e1\u0159 ‚mysl\u00edm, \u017ee budu zvracet‘<\/em> nebyl zaznamen\u00e1n ani jedn\u00edm z nich, kdy\u017e blon\u010f\u00e1k proch\u00e1zel do koupelny. Te\u010f nebyl d\u016fle\u017eit\u00fd.<\/div>\n
\n

Tomova ruka si opatrn\u011b na\u0161la cestu k Billovu krku, druhou ruku si polo\u017eil na jeho bok, p\u0159it\u00e1hl si ho k sob\u011b a jejich rty se jemn\u011b setkaly v dlouho o\u010dek\u00e1van\u00e9m polibku, p\u0159i\u010dem\u017e oba dva lapali po dechu, kdy\u017e se jejich rty znovu a znovu setk\u00e1valy. Jejich srdce bila rychleji. Billovy ruce si na\u0161ly cestu na Tom\u016fv hrudn\u00edk a uchopily jeho drahou ko\u0161ili.<\/p><\/div>\n

Ani jeden z nich si nev\u0161iml Andrease, kter\u00fd celou sc\u00e9nu pozoroval v \u0161oku z koupelny. Jeho \u010delist se m\u00e1lem dot\u00fdkala podlahy. Necht\u011bl v\u011b\u0159it tomu, co vid\u00ed a co jeho kamar\u00e1d d\u011bl\u00e1. Dobrovoln\u011b.<\/div>\n
Ani si nev\u0161imli mu\u017ee na posteli, kter\u00fd pomalu otv\u00edral o\u010di a sledoval v \u0161oku, jak se jeho p\u0159\u00edtel v\u00e1\u0161niv\u011b l\u00edb\u00e1 s n\u011bk\u00fdm, kdo nen\u00ed on. L\u00edb\u00e1 Toma zasran\u00e9ho Tr\u00fcmpera, kter\u00fd si ho dr\u017e\u00ed t\u011bsn\u011b u sebe. Ten zkurvysyn. Georg v\u011bd\u011bl, \u017ee se mu Billa bude sna\u017eit ukr\u00e1st, v\u011bd\u011bl to celou dobu.<\/p>\n

autor: Darkness069<\/strong><\/div>\n

p\u0159eklad: Danny<\/strong><\/div>\n
betaread: J. :o)<\/p>\n

<\/strong> original<\/strong><\/a><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Darkness069 „Uhm, \u0161\u00e9fe? M\u00e1m \u0161patn\u00e9 zpr\u00e1vy\u2026“ „Co, kurva, mysl\u00ed\u0161 t\u00edm, \u017ees m\u00e1lem zabil toho chl\u00e1pka? M\u011bl jsi jejich rande jen zni\u010dit, ne, kurva, n\u011bkoho zab\u00edt!“ k\u0159i\u010del Tom do telefonu na sv\u00e9ho zam\u011bstnance. Nemohl uv\u011b\u0159it tomu, co pr\u00e1v\u011b sly\u0161el. N\u011bco tak jednoduch\u00e9ho,<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[708],"tags":[],"class_list":["post-263","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-objection-i-want-you"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/263","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=263"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/263\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=263"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=263"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=263"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}