{"id":2632,"date":"2015-09-16T15:00:00","date_gmt":"2015-09-16T14:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=2622"},"modified":"2015-09-16T15:00:00","modified_gmt":"2015-09-16T14:00:00","slug":"lehrer-des-lebens-30","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2015\/09\/16\/lehrer-des-lebens-30\/","title":{"rendered":"Lehrer des Lebens 30."},"content":{"rendered":"
autor: Saline A.<\/p>\n

<\/strong> Ani nev\u00edm, jak vyj\u00e1d\u0159it vd\u011bk a pokoru, kterou k v\u00e1m c\u00edt\u00edm. S ka\u017ed\u00fdm d\u00edlem, s ka\u017ed\u00fdm koment\u00e1\u0159em, ka\u017ed\u00fdm p\u0159e\u010dten\u00edm si p\u0159ipad\u00e1m tak neuv\u011b\u0159iteln\u011b po\u017eehnan\u00e1, \u017ee v\u00e1s m\u00e1m, a\u017e se \u010dasto nezm\u016f\u017eu na slova. V\u00edm, \u017ee v\u00e1m moc \u010dasto nep\u00ed\u0161u podobn\u00e9 vzkazy nebo neodepisuji na koment\u00e1\u0159e. Ale v\u011b\u0159te, \u017ee to pro m\u011b neuv\u011b\u0159iteln\u011b znamen\u00e1, ka\u017ed\u00fd si je \u010dtu a za ka\u017ed\u00fd v\u00e1m pos\u00edl\u00e1m n\u011bjakou tu pozitivn\u00ed energii a l\u00e1sku. Moc v\u00e1m za v\u0161echno d\u011bkuji!<\/em><\/div>\n

V d\u011bji jsme v\u00edcem\u00e9n\u011b v p\u016flce, ale po\u0159\u00e1d je p\u0159ed n\u00e1mi je\u0161t\u011b spousta v\u011bc\u00ed, kter\u00e9 se netrp\u011bliv\u011b klepou za rohem, jen aby mohly vysko\u010dit a n\u00e1\u0161 hlavn\u00ed p\u00e1r vystra\u0161it. Tak jim dr\u017ete palce, a\u0165 to v\u0161echno ustoj\u00ed. \ud83d\ude42<\/em><\/div>\n
M\u00e1m v\u00e1s r\u00e1da!<\/em><\/div>\n
Saline A.<\/em><\/div>\n
<\/em><\/div>\n
<\/div>\n
<\/em><\/div>\n
\"\"<\/em><\/div>\n
<\/em><\/div>\n
<\/em><\/div>\n
<\/div>\n
14. prosince 2007, Loitsche<\/p>\n

<\/em> „Na\u0161\u00ed matce asi p\u0159esko\u010dilo, nebo byla bl\u00e1zen cel\u00fd \u017eivot a my si toho nikdy nev\u0161imli,“ Bill otr\u00e1ven\u011b vpadl do Tomova pokoje. Star\u0161\u00ed bratr k n\u011bmu nech\u00e1pav\u011b vzhl\u00e9dl od kytary. „No h\u00e1dej, kdo sed\u00ed v kuchyni u stolu a \u010dek\u00e1 na ve\u010de\u0159i?“<\/div>\n

„To si d\u011bl\u00e1\u0161 prdel!“<\/div>\n
„Ne!“ za\u00fap\u011bl zoufale. „P\u0159i\u0161la domu d\u0159\u00edv, tak\u017ee m\u00e1lem vid\u011bla tohle,“ uk\u00e1zal kl\u00ed\u010dn\u00ed kosti, kde se vytvo\u0159ila hromada cucflek\u016f, „a je\u0161t\u011b ho pozve na ve\u010de\u0159i! Kdybych na\u0161\u00ed m\u00e1mu neznal, skoro bych si a\u017e myslel, \u017ee n\u011bco tu\u0161\u00ed a chce n\u00e1s nachytat. Ale to, \u017ee to mysl\u00ed dob\u0159e, m\u011b d\u011bs\u00ed mnohem v\u00edc. Co kdy\u017e se s n\u00edm sp\u0159\u00e1tel\u00ed?“<\/div>\n
„Tak bude\u0161 m\u00edt o starost m\u00ed\u0148, a\u017e je bude\u0161 p\u0159edstavovat,“ Tom se rozesm\u00e1l. Odlo\u017eil kytaru a p\u0159e\u0161el k bratrovi. Obj\u00edmaje Billa kolem ramen, zam\u00ed\u0159il s n\u00edm dol\u016f do kuchyn\u011b. „Ka\u017edop\u00e1dn\u011b nedovol, aby byli dlouho sami. Zn\u00e1\u0161 m\u00e1mu.“<\/div>\n
Bill p\u0159ik\u00fdvl a k Tomovu boku se p\u0159itiskl. „D\u00edky, \u017ees n\u00e1s nechal samotn\u011b.“<\/div>\n
„V\u00ed\u0161, \u017ee pro tebe v\u0161ecko,“ zazubil se. „Anisi, dobr\u00fd ve\u010der!“ usm\u00e1l se z\u00e1\u0159iv\u011b na Billova u\u010ditele. „V\u00e1s bych teda v na\u0161\u00ed kuchyni znovu ne\u010dekal,“ rozesm\u00e1l se. Bill proto\u010dil o\u010dima, ale s \u00fasm\u011bvem na sv\u00e9ho p\u0159\u00edtele mrknul a p\u0159e\u0161el k matce.<\/div>\n
\n

C\u00edtil jeho o\u010di, jak ho zkoumav\u011b prohl\u00ed\u017eej\u00ed. M\u011bl na sob\u011b postar\u0161\u00ed d\u017e\u00edny, kter\u00e9 mu nebezpe\u010dn\u011b visely na boc\u00edch a uzou\u010dk\u00e9 tri\u010dko – le\u017e\u00e9rnost, kter\u00e1 mu ohromn\u011b slu\u0161ela. „Kdy doraz\u00ed t\u00e1ta?“<\/p><\/div>\n

„Pr\u00fd u\u017e je na cest\u011b,“ usm\u00e1la se Simone. „Anisi, uk\u00e1zal v\u00e1m u\u017e Bill d\u016fm?“ oto\u010dila se k Anisovi, zat\u00edmco z baru vytahovala v\u00edno.<\/div>\n
„Ne, to mi neuk\u00e1zal,“ zavrt\u011bl hlavou. „Ale nemysl\u00edm si, \u017ee je to pot\u0159eba, d\u011bkuji. V\u0161iml jsem si ale n\u00e1dhern\u00e9 zahrady – h\u00e1d\u00e1m, \u017ee j\u00ed v\u011bnujete spoustu \u010dasu?“<\/div>\n
„Mus\u00edm, jinak by m\u011b Bill zadupal do zem\u011b.“<\/div>\n
„To nen\u00ed pravda,“ Bill dot\u010den\u011b usedl vedle Anise a zamra\u010dil se. „\u0158ekla jsi, abych ud\u011blal n\u00e1vrh kv\u011btin, aby ta zahrada u\u017e z d\u00e1lky vypadala hezky. A kdy\u017e u\u017e jsem ti ten n\u00e1vrh ud\u011blal a je\u0161t\u011b na\u0161el \u010dasov\u011b nen\u00e1ro\u010dn\u00e9 kytky, prost\u011b mysl\u00edm, \u017ee by ses o n\u011b starat mohla,“ p\u0159it\u00e1hnul si nohy k t\u011blu.<\/div>\n
Tom z lednice vylovil d\u017eus a p\u0159itakal. „S t\u00edm souhlas\u00edm. V\u00ed\u0161, jak se kv\u016fli tomu Bill stresoval? Po\u0159\u00e1d m\u011b bolela hlava\u2026“<\/div>\n
\n
<\/div>\n
„To v\u00e1\u017en\u011b?“ Anis k n\u011bmu zv\u011bdav\u011b vzhl\u00e9dnul, zat\u00edmco nen\u00e1padn\u011b chytl Billovu ruku do sv\u00e9. „V\u017edycky jsem o tomhle poutu n\u011bkde sly\u0161el, ale nikdy jsem nem\u011bl p\u0159\u00edle\u017eitost to s nik\u00fdm probrat.“<\/div>\n
Bill se n\u011b\u017en\u011b pousm\u00e1l. „Jo, fakt to funguje. Kdy\u017e jsme byli mal\u00ed, \u010dasto se n\u00e1m zd\u00e1ly stejn\u00e9 sny. Te\u010f tohle konkr\u00e9tn\u011b hodn\u011b ustoupilo, ale p\u0159i hodn\u011b vypjat\u00fdch situac\u00edch to po\u0159\u00e1d c\u00edt\u00edme. T\u0159eba minul\u00fd t\u00fdden, m\u011bl jsem\u2026 n\u011bjak\u00fd konflikt, a kdy\u017e jsem p\u0159ijel dom\u016f, Tom u\u017e \u010dekal mezi dve\u0159ma, proto\u017ee c\u00edtil, \u017ee je mi mizern\u011b. Nebo v\u010dera, byl jsem zabran\u00fd do p\u0159\u00edprav na ples, kdy\u017e m\u011b rozbolela hlava, ale j\u00e1 se sna\u017eil pracovat d\u00e1l\u2026 A najednou st\u00e1l Tom na prahu m\u00e9ho pokoje.“<\/div>\n
„Tak\u017ee jak\u00e9koliv citov\u00e9 nap\u011bt\u00ed, c\u00edt\u00edte to navz\u00e1jem?“<\/div>\n
\n

„\u00dapln\u011b ka\u017ed\u00e9,“ culil se Tom zpoza krabice s d\u017eusem. „Ne, d\u011bl\u00e1m si srandu,“ zabru\u010del neochotn\u011b, kdy\u017e do n\u011bj matka k\u00e1rav\u011b \u0161\u0165ouchla. „Nen\u00ed to jako telepatie nebo tak. Ale ve v\u011bt\u0161in\u011b p\u0159\u00edpad\u016f fakt c\u00edt\u00edme, jestli se druh\u00e9mu n\u011bco d\u011bje.“<\/p><\/div>\n

Anis uznale zamru\u010del. P\u0159em\u00fd\u0161lel, jak intenzivn\u00ed to pouto m\u016f\u017ee b\u00fdt, a co v\u0161echno s t\u00edm dok\u00e1\u017eou. „H\u00e1d\u00e1m, \u017ee jste to s nimi nem\u011bla jednoduch\u00e9,“ oto\u010dil se k Simone.<\/div>\n
„Ne, to rozhodn\u011b ne,“ zasm\u00e1la se, ale o\u010di se j\u00ed zaplnily nezvyklou n\u011bhou. „Ale v\u00edte, bylo to kr\u00e1sn\u00e9 obdob\u00ed, jejich d\u011btstv\u00ed. V\u011bd\u011bla jsem, \u017ee a\u0165 se stane cokoliv, v\u017edycky tu pro sebe budou. Nikdy se nestalo, \u017ee by snad jeden z\u016fstal s\u00e1m, ne. Po\u0159\u00e1d si byli oporou a j\u00e1 v\u011b\u0159\u00edm, \u017ee to tak i z\u016fstane.“<\/div>\n
„To v\u00ed\u0161, \u017ee jo, mamko,“ Tom ji pobaven\u011b pol\u00edbil na l\u00ed\u010dko. „Copak j\u00e1 bych bez Billa n\u011bkdy n\u011bco dok\u00e1zal?“<\/div>\n
„Ku\u2026-“ Bill vykulil o\u010di a p\u0159itiskl si ruku na pusu. M\u00e1lem p\u0159ed matkou \u0159ekl, \u017ee se Tom kurv\u00ed! „Kur\u010dit\u011b bys zvl\u00e1dnul spoustu v\u011bc\u00ed.“<\/div>\n
„Blbost. V\u00ed\u0161, \u017ee bez tebe jsem jako bez hlavy,“ po\u010dechral mu vlasy s \u00fasm\u011bvem.<\/div>\n
Simone se nep\u0159est\u00e1vala usm\u00edvat, vrt\u011bla hlavou. „Je to u\u017e dlouho, co k sob\u011b byli takhle l\u00e1skypln\u00ed.“<\/div>\n
„To ne, ka\u017ed\u00fd den n\u011bco takov\u00e9ho prob\u011bhne. Tohle je standart,“ m\u00e1vnul Tom rukou s \u00fasm\u011bvem a kr\u00e1tce pohl\u00e9dl na Anise. Pro\u010d to takhle nemohlo z\u016fstat?<\/div>\n
\n

~<\/p><\/div>\n

\n

Po vydatn\u00e9 ve\u010de\u0159i, kdy matka naserv\u00edrovala hov\u011bz\u00ed na v\u00edn\u011b zalit\u00e9 minulost\u00ed, Anis po\u017e\u00e1dal Billa o proch\u00e1zku, aby mu v\u00edno alespo\u0148 trochu vyprchalo z krve. Bill mezit\u00edm p\u0159em\u00fd\u0161lel nad t\u00edm, jak alkohol do sv\u00e9 krve dostat. C\u00edtil se p\u0159\u00ed\u0161ern\u011b. Matka m\u011bla neust\u00e1lou pot\u0159ebu vypr\u00e1v\u011bt o jejich d\u011btstv\u00ed, na kter\u00e9 by Bill rad\u011bji zapomn\u011bl. Rozhodl se proto pro proch\u00e1zku, kterou volil poka\u017ed\u00e9, kdy\u017e matka zabrousila k J\u00f6rgovi – kousek za domem m\u011bli vybudovan\u00e9 vlastn\u00ed vesnick\u00e9 poho\u0159\u00ed ze suti, kde Bill m\u011bl vy\u0161lapanou cesti\u010dku zhruba do poloviny – nebylo to vysoko a dalo se tam pohodln\u011b sed\u011bt, nav\u00edc v\u00fdhled na vesnici oz\u00e1\u0159enou hv\u011bzdami byl moc hezk\u00fd.<\/p><\/div>\n

Jen co se usadili, Anis k sob\u011b Billa p\u0159it\u00e1hl a objal ho kolem ramen. „Pro\u010d jsi mi ne\u0159ekl, \u017ee J\u00f6rg b\u00fdval takhle agresivn\u00ed?“<\/div>\n
Bill si povzdechl. „Nerad o tom mluv\u00edm, nato\u017e p\u0159ed Tomem. Cel\u00fd roky si vy\u010d\u00edt\u00e1, \u017ee m\u011b p\u0159ed J\u00f6rgov\u00fdmi \u00fatoky nedok\u00e1zal chr\u00e1nit. Byl to je\u0161t\u011b mal\u00fd kluk, nic nezmohl\u2026“ v\u00edce se k mu\u017ei p\u0159itiskl. „Nem\u00e1m r\u00e1d, kdy\u017e o tom m\u00e1ma mluv\u00ed.“<\/div>\n
„Pro\u010d ne?“<\/div>\n
„Proto\u017ee je spousta v\u011bc\u00ed, o kter\u00fdch nev\u00ed ani m\u00e1ma,“ zamumlal ti\u0161e. „\u017dije v domn\u011bn\u00ed, \u017ee J\u00f6rgovy \u00fatoky byly jenom slovn\u00ed, ale nev\u00ed, \u017ee kdy\u017e n\u00e1s t\u0159eba hl\u00eddal, sem tam jsem omylem upadl na hranu stolku, ob\u010das jsem hlavou vrazil do zdi\u2026“<\/div>\n
„Bille, pro\u010d jsi j\u00ed to nikdy ne\u0159ekl? Nenutila by t\u011b k n\u011bmu jezdit!“<\/div>\n
„Jen\u017ee by to byl dal\u0161\u00ed \u010dlov\u011bk, kter\u00fd si vy\u010d\u00edt\u00e1, \u017ee m\u011b nedok\u00e1zal ochr\u00e1nit,“ Bill se rukama zap\u0159el o kolena a zavrt\u011bl hlavou. „Nikdy jsem o tom nemluvil s nik\u00fdm jin\u00fdm ne\u017e s Tomem.“<\/div>\n
\n

„Ubl\u00ed\u017eil ti te\u010f n\u011bkdy?“ obkro\u010dmo se Anis usadil za n\u011bj a objal ho. Bill p\u0159iv\u0159el o\u010di.<\/p><\/div>\n

„Ne. V\u00ed moc dob\u0159e, \u017ee te\u010f u\u017e bych mu to vr\u00e1til. Mo\u017en\u00e1 nem\u00e1m s\u00edlu, ale ubr\u00e1nil bych se mu. Tak\u017ee se sn\u00ed\u017eil jen k \u00fastn\u00edm \u00fatok\u016fm, ale ani ty u\u017e nejsou to, co b\u00fdvaly. Je to ale jedno, po tom na\u0161em posledn\u00edm setk\u00e1n\u00ed u\u017e m\u016f\u017ee v\u00eddat jen sv\u00e9ho favorita.“<\/div>\n
„Tom bez tebe nep\u016fjde.“<\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm,“ pousm\u00e1l se. „Nesn\u00e1\u0161\u00ed ho je\u0161t\u011b v\u00edc ne\u017e j\u00e1, proto\u017ee ho dostal do t\u00e9 pozice, kdy m\u011b nemohl chr\u00e1nit. A to mu Tom nikdy neodpust\u00ed.“<\/div>\n
„Te\u010f m\u00e1\u0161 ochr\u00e1nce dva,“ Anis chlapce pol\u00edbil na sp\u00e1nek a pevn\u011bji ho objal.<\/div>\n
„Miluju t\u011b, Anisi,“ Bill nato\u010dil hlavu a se sv\u00fdm p\u0159\u00edtelem spojil rty v n\u011b\u017en\u00e9m polibku. Ani jeden z nich nem\u011bl pon\u011bt\u00ed, \u017ee nedaleko od nich stoj\u00ed mu\u017e a bedliv\u00fdma o\u010dima otce je sleduje.<\/div>\n
\n

~<\/p><\/div>\n

\n

Gordon sed\u011bl v kuchyni nad \u0161\u00e1lkem hork\u00e9ho \u010daje, v n\u011bm\u017e se sna\u017eil alespo\u0148 na chv\u00edli utopit sv\u00e9 my\u0161lenky. Povedlo se mu to natolik, \u017ee kdy\u017e Bill vkro\u010dil do kuchyn\u011b, polekan\u011b k n\u011bmu vzhl\u00e9dl. C\u00edtil se p\u0159\u00ed\u0161ern\u011b, \u017ee vyslechl jeho a Anis\u016fv rozhovor. Vid\u011bl a sly\u0161el to, co oba mu\u017ei cht\u011bli ponechat v tajnosti, co\u017e pln\u011b ch\u00e1pal. Jejich vztah neodpov\u00eddal spole\u010densk\u00fdm standard\u016fm.<\/p><\/div>\n

„Je v\u0161echno v po\u0159\u00e1dku, tati? Vypad\u00e1\u0161 nesv\u016fj,“ Bill do dlan\u00ed uchopil vlastn\u00ed hrne\u010dek, aby zah\u0159\u00e1l zimou zk\u0159ehl\u00e9 prsty. Proch\u00e1zka s Anisem se pom\u011brn\u011b prot\u00e1hla – po jeho odchodu je\u0161t\u011b pot\u0159eboval b\u00fdt chv\u00edli s\u00e1m.<\/div>\n
„Pan Ferchichi je moc mil\u00fd mu\u017e. H\u00e1d\u00e1m, \u017ee je ve \u0161kole obl\u00edben\u00fd.“ Bill nech\u00e1pav\u011b nakr\u010dil obo\u010d\u00ed, ale p\u0159ik\u00fdvl. Bylo mu jasn\u00e9, \u017ee otec svou my\u0161lenku nakonec vyj\u00e1d\u0159\u00ed. „Vid\u011bl jsem v\u00e1s, Bille,“ vydechl Gordon po chv\u00edli ti\u0161e. „Necht\u011bl jsem v\u00e1s sledovat nebo tak, ale byli jste pry\u010d dlouho a j\u00e1 se b\u00e1l, aby se v\u00e1m n\u011bco nestalo, a pak jsem v\u00e1s sly\u0161el a vid\u011bl a\u2026“<\/div>\n
„Nesm\u00ed\u0161 to \u0159\u00edct m\u00e1m\u011b,“ vyhrkl Bill ti\u0161e. Ruce se mu t\u0159\u00e1sly a v o\u010d\u00edch m\u011bl vepsan\u00fd nev\u00fdslovn\u00fd d\u011bs. Jejich bublina tajnosti za\u010d\u00ednala praskat, v\u011bd\u011blo o nich u\u017e p\u0159\u00edli\u0161 mnoho lid\u00ed.<\/div>\n
Gordon k n\u011bmu zmaten\u011b vzhl\u00e9dl. „Pro\u010d bych to, proboha, \u0159\u00edkal m\u00e1m\u011b? V tuhle chv\u00edli by pravd\u011bpodobn\u011b dostala infarkt.“<\/div>\n
„Ty j\u00ed to ne\u0159ekne\u0161? Myslel jsem\u2026“ nejist\u011b p\u0159e\u0161l\u00e1pl, ne\u017e kaj\u00edcn\u011b sklopil zrak. „J\u00e1 v\u00edm, \u017ee m\u016fj vztah s Anisem nen\u00ed zrovna\u2026 V\u0161ak v\u00ed\u0161. Je star\u0161\u00ed, bohat\u00fd a m\u016fj t\u0159\u00eddn\u00ed u\u010ditel. Samoz\u0159ejm\u011b v\u00edm, jak to mus\u00ed vypadat pro ostatn\u00ed – ostatn\u011b J\u00f6rg mi to dal dost jasn\u011b najevo, kdy\u017e o mn\u011b prohl\u00e1sil, \u017ee jsem d\u011bvka. Ale tati,“ s nal\u00e9havost\u00ed v hlase k otci p\u0159isedl, „v\u011b\u0159, \u017ee to tak v\u016fbec nen\u00ed. Dlouho jsem se Anisov\u00fdm snah\u00e1m sna\u017eil br\u00e1nit, hrozn\u011b jsem se toho b\u00e1l. Ale Tom m\u011b p\u0159esv\u011bd\u010dil, \u017ee nen\u00ed \u010deho. A j\u00e1 se do Anise \u0161\u00edlen\u011b, naprosto bl\u00e1zniv\u011b zamiloval. Nedok\u00e1\u017eu ani vysv\u011btlit, jak hrozn\u011b moc ho miluju, a jak moc m\u011b mrz\u00ed, \u017ee v\u00e1m ho nem\u016f\u017eu p\u0159edstavit ofici\u00e1ln\u011b. Ale v\u00edm, jak by reagovala m\u00e1ma, a \u017ee ve \u0161kole by to zp\u016fsobilo poprask. Proto to dr\u017e\u00edme v tajnosti, ale\u2026“<\/div>\n
\n

„Bille, j\u00e1 v\u00e1s nesoud\u00edm,“ Gordon mu jemn\u011b sko\u010dil do \u0159e\u010di. „Lhal bych, kdybych \u0159ekl, \u017ee z toho nejsem v \u0161oku. P\u0159\u00e1l jsem si, abys na\u0161el n\u011bkoho, kdo t\u011b bude up\u0159\u00edmn\u011b milovat, ale rozhodn\u011b by m\u011b nenapadlo, \u017ee to bude zrovna tv\u016fj, o tolik star\u0161\u00ed, t\u0159\u00eddn\u00ed u\u010ditel. Ale to neznamen\u00e1, \u017ee v\u00e1m to nep\u0159eju,“ pousm\u00e1l se. „Taky jsem b\u00fdval mlad\u00fd a v\u00edm moc dob\u0159e, \u017ee to, do koho se zamiluje\u0161, se ovlivnit prost\u011b ned\u00e1.“<\/p><\/div>\n

„P\u0159\u00e1l bych si, aby tohle vid\u011bli v\u0161ichni,“ povzdechl si Bill. „V\u00ed\u0161, kdy\u017e jsem se minul\u00fd t\u00fdden vid\u011bl s J\u00f6rgem, bylo to opravdu hodn\u011b nep\u0159\u00edjemn\u00e9. Nev\u00edm, jestli m\u011b n\u011bkde vid\u011bl on nebo mu to n\u011bkdo \u0159ekl, ale zjistil, \u017ee nased\u00e1m do r\u016fzn\u00fdch drah\u00fdch aut v zapadlej\u0161\u00edch uli\u010dk\u00e1ch. Sna\u017e\u00edme se s Anisem maskovat, co to jde, tak\u017ee st\u0159\u00edd\u00e1 auta\u2026 a J\u00f6rg si kv\u016fli tomu mysl\u00ed, \u017ee d\u011bl\u00e1m d\u011bvku. V\u010dera jsme to s Tomem prob\u00edrali dlouho do noci, proto mi bylo r\u00e1no tak mizern\u011b.“<\/div>\n
„J\u00f6rg byl v\u017edycky zvl\u00e1\u0161tn\u00ed \u010dlov\u011bk, nikdy jsem z n\u011bj nem\u011bl dobr\u00fd pocit, kdy\u017e jsme se setkali. Mysl\u00edm, \u017ee to nem\u00e1 v hlav\u011b \u00fapln\u011b v po\u0159\u00e1dku,“ s \u00fasm\u011bvem Gordon chlapce pohladil po vlasech. „Jeho \u0159e\u010di si v\u016fbec neber k srdci, Bille. Nez\u00e1le\u017e\u00ed na nich.“<\/div>\n
„Jak\u00fd n\u00e1zor m\u00e1\u0161 ty?“<\/div>\n
„No, nen\u00ed ide\u00e1ln\u00ed partner, kter\u00e9ho bych si k tob\u011b p\u0159edstavoval, to ti nebudu lh\u00e1t. Kdyby byl o p\u00e1r let mlad\u0161\u00ed, v\u016fbec nic bych nenam\u00edtal. Ale mysl\u00edm, \u017ee se s t\u00edm sm\u00ed\u0159\u00edm. Jak jsem se na v\u00e1s d\u00edval, bylo jasn\u00e9, \u017ee ten chlap by ti snesl modr\u00e9 z nebe. A co v\u00edc si m\u016f\u017ee otec p\u0159\u00e1t pro sv\u00e9 d\u00edt\u011b?“ s \u00fasm\u011bvem na n\u011bj pohl\u00e9dl. „Ale m\u00e1m\u011b to rad\u011bji zat\u00edm ne\u0159ekneme\u2026“<\/p>\n

autor: Saline A.<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Saline A. Ani nev\u00edm, jak vyj\u00e1d\u0159it vd\u011bk a pokoru, kterou k v\u00e1m c\u00edt\u00edm. S ka\u017ed\u00fdm d\u00edlem, s ka\u017ed\u00fdm koment\u00e1\u0159em, ka\u017ed\u00fdm p\u0159e\u010dten\u00edm si p\u0159ipad\u00e1m tak neuv\u011b\u0159iteln\u011b po\u017eehnan\u00e1, \u017ee v\u00e1s m\u00e1m, a\u017e se \u010dasto nezm\u016f\u017eu na slova. V\u00edm, \u017ee v\u00e1m moc \u010dasto nep\u00ed\u0161u<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[610],"tags":[],"class_list":["post-2632","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-lehrer-des-lebens"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2632","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=2632"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2632\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=2632"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=2632"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=2632"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}