{"id":2640,"date":"2015-09-13T16:00:00","date_gmt":"2015-09-13T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=2630"},"modified":"2015-09-13T16:00:00","modified_gmt":"2015-09-13T15:00:00","slug":"live-my-life-32","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2015\/09\/13\/live-my-life-32\/","title":{"rendered":"Live my life 32."},"content":{"rendered":"
autor: Neilinka<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
(Simone)<\/p>\n

Brzk\u00e9 vst\u00e1v\u00e1n\u00ed na cestu mi nikdy nevadilo. I p\u0159es v\u0161echny zku\u0161enosti jsem nikdy nemohla sam\u00fdm nad\u0161en\u00edm dospat. I proto jsem byla \u010dasn\u011b na nohou a za\u010dala p\u0159ipravovat sn\u00eddani. Tom se vypot\u00e1cel asi p\u016fl hodinky po mn\u011b. I p\u0159es varov\u00e1n\u00ed samoz\u0159ejm\u011b Baron uko\u0159istil kousek \u0161unky, t\u00edm jsem si byla jist\u00e1. Ale usv\u011bd\u010duj\u00edc\u00ed fotku jsem nem\u011bla, tak\u017ee platila presumpce neviny. Vrhla jsem na toho dareb\u00e1ka v\u00fdhru\u017eku v podob\u011b nebezpe\u010dn\u011b vyhl\u00ed\u017eej\u00edc\u00edho v\u00fdrazu a doufala, \u017ee to nebude budouc\u00ed p\u0159\u00ed\u010dina pozvracen\u00e9ho auta.<\/div>\n

\n

Kdy\u017e dorazil i posledn\u00ed obyvatel domu, spole\u010dn\u011b jsme se najedli. Posledn\u00ed \u00fapravy a p\u0159\u00edpravy u\u017e musel zvl\u00e1dnout ka\u017ed\u00fd s\u00e1m. Zanedlouho u\u017e jsme p\u0159iv\u00edtali Elsu a Gordona, samoz\u0159ejm\u011b spolu s Billem a Pumbou. Po v\u00fdm\u011bn\u011b „psa za syna“ byl kone\u010dn\u011b prostor vyrazit na cestu. Moc dlouho to ov\u0161em nevydr\u017eelo. Ti dva kump\u00e1ni se tam vzadu provokovali a pak musel Tom samoz\u0159ejm\u011b nejv\u00edc nutn\u011b na toaletu. P\u0159i\u0161lo mi to vlastn\u011b hrozn\u011b vtipn\u00e9, ale byla jsem r\u00e1da, \u017ee tahle l\u00e9ta u\u017e m\u00e1me s J\u00f6rgenem za sebou.<\/p><\/div>\n

\n

Pobaven\u011b jsem vystoupila a zat\u00edm jsme nechali \u010dty\u0159noh\u00e9 pasa\u017e\u00e9ry obhl\u00e9dnout zdej\u0161\u00ed odpo\u010dinkov\u00e9 prostranstv\u00ed a upustit trochu tekutiny z mo\u010dov\u00fdch m\u011bch\u00fd\u0159\u016f. Kdy\u017e jsem se na n\u011b tak d\u00edvala, samotn\u00e9 se mi za\u010dalo cht\u00edt, ale riskovat vstup by\u0165 jen na d\u00e1msk\u00e9 toalety jsem rozhodn\u011b nehodlala. Nerada bych t\u011bm dv\u011bma p\u0159ivodila infarkt, kdyby si uv\u011bdomili, \u017ee jsem mohla n\u011bco sly\u0161et. Nikdy jsem moc nep\u0159em\u00fd\u0161lela nad osudem a podobn\u00fdmi v\u011bcmi, ale m\u011bla jsem pocit, \u017ee v tomhle p\u0159\u00edpad\u011b snad nemohlo j\u00edt o nic jin\u00e9ho. Oni dva si byli prost\u011b souzen\u00ed.<\/p><\/div>\n

\n
(J\u00f6rgen)<\/div>\n
\n

Situace v aut\u011b byla t\u00e9matem \u010dir\u00e9 provokace a l\u00e1sky v za\u010d\u00e1tc\u00edch. I kdy\u017e to mo\u017en\u00e1 nebyla nejvhodn\u011bj\u0161\u00ed chv\u00edle pro milostn\u00e9 aktivity, kdy\u017e jsem zap\u00e1tral ve vlastn\u00ed pam\u011bti a vzpom\u00ednal, co jsem kolikr\u00e1t vyv\u00e1d\u011bl j\u00e1, i na je\u0161t\u011b m\u00e9n\u011b adekv\u00e1tn\u00edch m\u00edstech, musel jsem zkr\u00e1tka d\u011blat, \u017ee nic nevid\u00edm a nesly\u0161\u00edm, nebo\u0165 bych nebyl f\u00e9rov\u00fd. Dle p\u00e1r rychl\u00fdch pohled\u016f na Simone na tom byla nejinak a tak jsem zkr\u00e1tka jednodu\u0161e vyhov\u011bl Tomov\u011b \u017e\u00e1dosti o zastaven\u00ed a potuteln\u011b jsme se usm\u00edvali na Elsu s Gordonem, \u017ee „u\u017e to za\u010d\u00edn\u00e1“.<\/p><\/div>\n

V\u0161ichni jsme na to byli p\u0159ipraven\u00ed, a j\u00e1 nejv\u00edc. Byl jsem to p\u0159ece j\u00e1, kdo mluvil s Billem, aby se neb\u00e1l projevovat city ohledn\u011b Toma. I kdyby to m\u011blo znamenat zastavov\u00e1n\u00ed ka\u017edou hodinu. Nemohl jsem si p\u0159\u00e1t v\u00edc ne\u017e tohle. P\u0159edstava, \u017ee by ti dva spolu nevych\u00e1zeli, byla p\u0159\u00ed\u0161ern\u00e1 a nadm\u00edru m\u011b d\u011bsila. Tahle varianta byla zpest\u0159en\u00ed \u017eivota n\u00e1s v\u0161ech. V\u011bd\u011bl jsem, \u017ee si s nimi je\u0161t\u011b u\u017eijeme. Netu\u0161il jsem, jak dlouho jim to m\u016f\u017ee vydr\u017eet, nebo jak pevn\u00e9 pouto mezi nimi je, ale s t\u00edm, jak z n\u011bj Tom byl na v\u011btvi a jak Bill v\u0161echno prom\u00fd\u0161lel, jsem tu\u0161il, \u017ee to nebude jeden letn\u00ed rom\u00e1nek.<\/div>\n
\n

(Elsa)<\/p><\/div>\n

\n

Byla jsem trochu zmaten\u00e1, kdy\u017e auto p\u0159ed n\u00e1mi hodilo blinkr a za\u010dalo odbo\u010dovat k odpo\u010d\u00edvadlu. Doufala jsem, \u017ee nikomu z pos\u00e1dky nen\u00ed \u0161patn\u011b. Jak jsme se nasm\u00e1li, kdy\u017e jsme si s Gordonem vyslechli prav\u00fd d\u016fvod k zastaven\u00ed. Ti dva byli prost\u011b neuv\u011b\u0159iteln\u00ed. Nedali si chv\u00edli pokoj. Doufala jsem, \u017ee p\u0159es l\u00e9to se dostate\u010dn\u011b nabijou spole\u010dnou energi\u00ed a nebudou pak ve \u0161koln\u00edm roce vyv\u00e1d\u011bt hlouposti, kdy\u017e spolu bydl\u00ed. Moc dob\u0159e jsem si toti\u017e pamatovala, jak jsem zatahovala hodiny, kdy\u017e jsem byla zbl\u00e1zn\u011bn\u00e1 do jednoho kluka z vedlej\u0161\u00ed \u0161koly. P\u0159i\u0161lo mi to tak d\u00e1vno, ale kdy\u017e jsem se d\u00edvala na n\u011b dva, jako by se mi to r\u00e1zem vr\u00e1tilo. Bill, jindy tak rozumn\u00fd a pe\u010dliv\u00fd, se v Tomov\u011b p\u0159\u00edtomnosti velmi rychle zm\u011bnil a m\u011b a\u017e p\u0159ekvapovalo, co jsem to vlastn\u011b celou dobu m\u011bla doma za d\u00edt\u011b. Myslela jsem si, \u017ee ho zn\u00e1m, ale jak je vid\u011bt, l\u00e1ska opravdu d\u011bl\u00e1 s \u010dlov\u011bkem ps\u00ed kusy.<\/p><\/div>\n

\n

(Gordon)<\/p><\/div>\n

\n

Trochu jsem litoval, \u017ee nejsem v jejich v\u011bku a nem\u016f\u017eu taky beztrestn\u011b \u0161p\u00e1sovat s Elsou. Takov\u00e1 rychlovka na odpo\u010d\u00edvadle by nebyla v\u016fbec \u0161patn\u00e1. Kdybych se nemusel soust\u0159edit na \u0159\u00edzen\u00ed, klidn\u011b bych ji taky n\u011bkam je\u0161t\u011b zat\u00e1hl a po\u0161p\u00e1soval si. Ale soust\u0159ed\u011bn\u00ed na d\u00e1lnici by pak bylo mnohem t\u011b\u017e\u0161\u00ed, tak\u017ee pro bezpe\u010d\u00ed n\u00e1s v\u0161ech jsem to v sob\u011b potla\u010dil a chl\u00e1cholil se v\u011bdom\u00edm, \u017ee ve\u010der u\u017e budeme v motelu a dal\u0161\u00ed ve\u010der u mo\u0159e a tam bude spousta p\u0159\u00edle\u017eitost\u00ed si vynahradit nedostatek \u010dasu p\u0159i v\u0161edn\u00edch starostech.<\/p><\/div>\n

\n

(Bill)<\/p><\/div>\n

\n

Kdy\u017e jsem usly\u0161el jemnou melodii bud\u00edku, zamru\u010del jsem a zahrabal se je\u0161t\u011b v\u00edc pod deku. To p\u0159ece nen\u00ed mo\u017en\u00e9, \u017ee u\u017e zvon\u00ed, p\u0159ed chv\u00edl\u00ed jsem zav\u0159el o\u010di. Po chv\u00edli se zavrt\u011bl i Tom, kter\u00fd za\u010dal hluk vych\u00e1zej\u00edc\u00ed z t\u00e9 mal\u00e9 potvory registrovat a p\u0159ikryl pe\u0159inou ob\u011b na\u0161e hlavy.<\/p><\/div>\n

„Dobrou noc.“<\/div>\n
Rozesm\u00e1l jsem se nad jeho pozn\u00e1mkou a s pot\u011b\u0161en\u00edm si uv\u011bdomil, \u017ee jsme oba naz\u00ed. Pol\u00edbil jsem ho na kr\u00e1sn\u011b hork\u00fd kr\u010dek a pohladil jeho dokonale tvarovan\u00fd zadek.<\/div>\n
„Dobr\u00e9 r\u00e1no.“<\/div>\n
„Mmm, kdy\u017e mi ho takov\u00e9 ud\u011bl\u00e1\u0161, mo\u017en\u00e1 se nech\u00e1m ukecat.“<\/div>\n
„Fl\u00e1k\u00e1n\u00ed bohu\u017eel nen\u00ed povoleno… ale mohli bychom spo\u0159it \u010das i p\u0159\u00edrodu a d\u00e1t si spole\u010dnou sprchu, co ty na to?“<\/div>\n
„To zn\u00ed dob\u0159e.“<\/div>\n
\n

Chv\u00edli jsme se navz\u00e1jem p\u0159emlouvali, a\u017e jsme se p\u0159im\u011bli opustit vyh\u0159\u00e1t\u00fd pel\u00ed\u0161ek. P\u0159eb\u011bhli jsme do koupelny a u\u017e\u00edvali si kr\u00e1sn\u011b horkou vodu a t\u011blo toho druh\u00e9ho. Hned se vst\u00e1valo l\u00edp. Spokojili jsme se s mazlen\u00edm a vz\u00e1jemn\u00fdm om\u00fdv\u00e1n\u00edm, alespo\u0148 prozat\u00edm. P\u0159i proh\u0159\u00e1t\u00ed v\u0161ech sval\u016f jsem se p\u011bkn\u011b probral a byl p\u0159ipraven\u00fd \u010delit dal\u0161\u00edm kilometr\u016fm, kter\u00e9 budu zdol\u00e1vat sezen\u00edm na zadku. Nejprve jsme ale vzali psiska ven a pak zam\u00ed\u0159ili na sn\u00eddani. Byla celkem bohat\u00e1 na v\u00fdb\u011br, to se muselo nechat. Nalili jsme si oba preventivn\u011b kafe, abychom nem\u011bli tendence v aut\u011b dosp\u00e1vat deficit z noci.<\/p><\/div>\n

Pak jsem do sebe nal\u00e1doval \u010dty\u0159i toasty s d\u017eemem a m\u00e1slem a dv\u011b vaj\u00ed\u010dka natvrdo k tomu. C\u00edtil jsem se p\u0159\u00edjemn\u011b napucnut\u00fd a hladil si vyboulen\u00e9 b\u0159\u00ed\u0161ko. V\u0161ak ono bude spousta prostoru v klidu tr\u00e1vit.<\/div>\n
\n

(Tom)<\/p><\/div>\n

\n

Musel jsem p\u0159iznat, \u017ee se mi z t\u00e9 vyh\u0159\u00e1t\u00e9 postele ani trochu necht\u011blo. Dokonce ani pod vodu ne. Ale kdy\u017e u\u017e jsem tam byl, nebylo to tak stra\u0161n\u00e9, p\u0159ece jen Billova p\u0159\u00edtomnost a doteky d\u011blaly hodn\u011b. Docela m\u011b to vzpru\u017eilo a vyhl\u00eddka t\u00e9 pestr\u00e9 sn\u00eddan\u011b jakbysmet. Spokojen\u011b jsem se usadil a naserv\u00edroval si m\u00edchan\u00e1 vaj\u00ed\u010dka se slaninou a \u010derstv\u00fdm chlebem. Moje chu\u0165ov\u00e9 poh\u00e1rky pro\u017e\u00edvaly orgasmus a asi to bylo poznat na m\u00e9m v\u00fdrazu, proto\u017ee Bill se na m\u011b v jednom kuse culil. J\u00eddlo bylo zkr\u00e1tka jedno z m\u00fdch nejv\u011bt\u0161\u00edch l\u00e1sek.<\/p><\/div>\n

Po n\u011bm \u0161lo ale v\u0161echno celkem r\u00e1z na r\u00e1z. Odn\u00e9st ta\u0161ky, ud\u011blat p\u00e1r fotek na pam\u00e1tku a u\u017e jsem se zase poutal p\u00e1sem, p\u0159ipraven\u00fd vyrazit vst\u0159\u00edc dal\u0161\u00edm dobrodru\u017estv\u00edm. Dneska jsme zvolili trochu sofistikovan\u011bj\u0161\u00ed program, a bu\u010f jsme se kochali krajinou, nebo si pov\u00eddali v\u0161ichni \u010dty\u0159i. V nejv\u011bt\u0161\u00edm zoufalstv\u00ed, kdy jsme st\u00e1li v z\u00e1cp\u011b, jsme vyt\u00e1hli cestovn\u00ed magnetick\u00e9 „\u010clov\u011b\u010de nezlob se“. Ani nev\u00edm, kdy jsem to hr\u00e1l naposledy, ale te\u010f na to byla celkem dobr\u00e1 p\u0159\u00edle\u017eitost. Sv\u016fj \u00fa\u010del to splnilo, cesta ub\u00edhala rychleji, i kdy\u017e z\u00e1kladn\u00ed motto jsme v\u017edycky nedodr\u017eovali, proto\u017ee n\u00e1s oba \u0161tvalo, kdy\u017e jeden druh\u00e9mu vyhodil figurku z pole t\u011bsn\u011b p\u0159ed dome\u010dkem.<\/div>\n
\n

V takov\u00fdch momentech jsem si dok\u00e1zal celkem \u017eiv\u011b p\u0159edstavit, jak je n\u00e1m s Billem t\u0159eba n\u011bco kolem sedmdes\u00e1ti a sed\u00edme doma na zahrad\u011b a p\u0159i letn\u00edm podve\u010deru usrk\u00e1v\u00e1me horkou \u010dokol\u00e1du a roz\u010dilujeme se nad touhle primitivn\u00ed d\u011btskou hrou. Byla to celkem vtipn\u00e1 vize, nijak hr\u016fzostra\u0161n\u00e1, nebo d\u011bsiv\u00e1. Vlastn\u011b se mi l\u00edbila a jako budoucnost v d\u016fchodu to nezn\u011blo v\u016fbec \u0161patn\u011b. Uchechtl jsem se, kdy\u017e se mi vloudila my\u0161lenka, zda budeme v tomhle v\u011bku je\u0161t\u011b n\u011bjak sexu\u00e1ln\u011b aktivn\u00ed. Prozat\u00edm jsem to uzav\u0159el s t\u00edm, \u017ee je to p\u0159\u00edli\u0161 vzd\u00e1len\u00e9, abych to dok\u00e1zal odhadnout.<\/p><\/div>\n

M\u011bl jsem ale tu\u0161en\u00ed, \u017ee u\u017e to budou sp\u00ed\u0161 jen polibky, hlazen\u00ed a zlevn\u011bn\u00e9 ml\u00e9ko v Kauflandu. V tu chv\u00edli jsem vyprskl sm\u00edchy a Bill se div neurazil, proto\u017ee zrovna triumf\u00e1ln\u011b zaparkoval posledn\u00ed ze sv\u00fdch figurek. Ujistil jsem ho, \u017ee \u0161lo o n\u011bco jin\u00e9ho a n\u00e1znakem ruky jsem dodal, \u017ee mu to vysv\u011btl\u00edm pozd\u011bji. Spokojil se s t\u00edm a uklidil hru zp\u00e1tky do batohu.<\/div>\n
\n

P\u0159est\u00e1vky byly p\u0159\u00edjemn\u00e9 na prota\u017een\u00ed a odreagov\u00e1n\u00ed, ale v\u0161ichni jsme v\u011bd\u011bli, \u017ee se jen zdr\u017eujeme od co nejd\u0159\u00edv\u011bj\u0161\u00edho dojezdu. Proto jsme se je sna\u017eili maxim\u00e1ln\u011b urychlit. Stejn\u011b jsme je d\u011blali hlavn\u011b kv\u016fli ps\u016fm, pop\u0159\u00edpad\u011b kv\u016fli na\u0161emu ob\u010derstven\u00ed. Rodi\u010de se zat\u00edm vyst\u0159\u00eddali v \u0159\u00edzen\u00ed a my s Billem u\u017e jsme k sob\u011b byli tak n\u011bjak natulen\u00ed, jak n\u00e1s to zmohlo. Chv\u00edli jsem si klimbl, proto\u017ee jsem uc\u00edtil, jak do m\u011b jemn\u011b \u0161\u0165ouchl, \u017ee jsme na m\u00edst\u011b.<\/p><\/div>\n

Sl\u00e1va! Zaparkovali jsme u kr\u00e1sn\u00e9 vilky nat\u0159en\u00e9 cihlovou barvou s velkou zahradou a baz\u00e9nem. Byla tu i terasa, venkovn\u00ed posezen\u00ed jak pod slune\u010dn\u00edkem u stolu, co\u017e jsme pl\u00e1novali vyu\u017e\u00edvat na sn\u00eddan\u011b, anebo na pohovce a k\u0159eslech, pod plachtou, co byla zav\u011b\u0161en\u00e1 mezi stromy, aby poskytovala p\u0159\u00edjemn\u00fd st\u00edn. Interi\u00e9r byl n\u00e1dhern\u00fd. M\u00edsila se tu elegance s prakti\u010dnost\u00ed a v\u0161ude bylo neskute\u010dn\u00e9 mno\u017estv\u00ed kv\u011btin. Lo\u017enice se py\u0161nila masivn\u00edm d\u0159ev\u011bn\u00fdm n\u00e1bytkem a barevn\u011b byla lad\u011bn\u00e1 do b\u00e9\u017eovo-hn\u011bd\u00e9. Nevadilo mi to, p\u016fsobilo to tak dosp\u011bl\u00e1cky, a\u017e jsme na sebe s Billim pohl\u00e9dli. P\u0159ipadal jsem si v tu chv\u00edli trochu jako na l\u00edb\u00e1nk\u00e1ch, a tohle m\u011bla b\u00fdt na\u0161e svatebn\u00ed noc.<\/p>\n

autor: Neilinka<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Neilinka (Simone) Brzk\u00e9 vst\u00e1v\u00e1n\u00ed na cestu mi nikdy nevadilo. I p\u0159es v\u0161echny zku\u0161enosti jsem nikdy nemohla sam\u00fdm nad\u0161en\u00edm dospat. I proto jsem byla \u010dasn\u011b na nohou a za\u010dala p\u0159ipravovat sn\u00eddani. Tom se vypot\u00e1cel asi p\u016fl hodinky po mn\u011b. I p\u0159es varov\u00e1n\u00ed<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[621],"tags":[],"class_list":["post-2640","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-live-my-life"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2640","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=2640"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2640\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=2640"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=2640"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=2640"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}