{"id":2659,"date":"2015-09-07T15:00:00","date_gmt":"2015-09-07T14:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=2649"},"modified":"2015-09-07T15:00:00","modified_gmt":"2015-09-07T14:00:00","slug":"belong-to-me-8","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2015\/09\/07\/belong-to-me-8\/","title":{"rendered":"Belong to me 8."},"content":{"rendered":"
autor: Yuki-chan<\/p>\n

<\/strong> M\u00ed draz\u00ed \u010dten\u00e1\u0159i. Hrozn\u011b moc v\u00e1m chci pod\u011bkovat za koment\u00e1\u0159e a omluvit se za tak dlouhou pauzu. Jedin\u00e1 v\u011bc, kter\u00e1 m\u011b mrz\u00ed, je to, \u017ee kdy\u017e zv\u00e1\u017e\u00edme, kolik v\u00e1s mou pov\u00eddku \u010dte, koment\u00e1\u0159\u016f je \u017ealostn\u011b m\u00e1lo. Pro m\u011b je to jako motivace, tak bych v\u00e1s cht\u011bla poprosit o trochu v\u00edce \u00fa\u010dasti. T\u00edmto se chci tak\u00e9 omluvit autork\u00e1m, jejich\u017e pov\u00eddky \u010dtu, ale za posledn\u00ed p\u016flrok jsem nem\u011bla tolik \u010dasu se na blogu vyskytnout a slibuji, \u017ee se pokus\u00edm sv\u016fj vlastn\u00ed p\u0159\u00edsun koment\u00e1\u0159\u016f napravit. Va\u0161e Yuki-chan.:-)<\/em><\/div>\n

<\/em><\/div>\n
<\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
Kdy\u017e Tom op\u011bt otev\u0159el o\u010di, le\u017eel op\u011bt v posteli. Po\u0159ezan\u00e9 ruce m\u011bl pe\u010dliv\u011b ov\u00e1zan\u00e9 a na sob\u011b m\u011bl \u010dist\u00e9 oble\u010den\u00ed. Jeho oble\u010den\u00ed.<\/div>\n
„U\u017e p\u0159ivezli moje v\u011bci.“<\/em> Tom zt\u011b\u017eka vydechl. Pak si vzpomn\u011bl na n\u016f\u017e, kter\u00fd sebral ze zem\u011b po Billov\u011b odchodu, a kdy\u017e zajel rukou do kapsy, p\u0159ekvapiv\u011b zjistil, \u017ee n\u011bkdo mu n\u016f\u017e p\u0159endal do nov\u00fdch kalhot. Pro\u010d by to ale d\u011blal? Ale co, na tom te\u010f stejn\u011b nesejde.<\/div>\n
Tom se p\u0159eto\u010dil na bok. V pokoji byla tma a on necht\u011bl nic jin\u00e9ho, ne\u017e le\u017eet a nic ned\u011blat. Prost\u011b jen p\u0159em\u00fd\u0161lel. Pomalu mu za\u010dalo doch\u00e1zet, jak se vlastn\u011b do t\u00e9hle situace dostal.<\/div>\n
Po t\u0159i roky nosil na z\u00e1dech p\u00edsmeno „W“. P\u00edsmeno, kter\u00e9 mu Bill do k\u016f\u017ee vyryl z vlastn\u00ed sobeckosti. Vyspat se s nep\u0159\u00edtelem je velik\u00fd h\u0159\u00edch. Kdy\u017e ale Toma ozna\u010dil, uv\u00edtal ho ve sv\u00e9m gangu, a t\u00edm p\u00e1dem vlastn\u011b Bill nikoho nezradil. A jeho sv\u011bdom\u00ed mohlo z\u016fstat \u010dist\u00e9. Sice zna\u010dku um\u00edstil tak, \u017ee ji nikdo nena\u0161el, ale i tak z Toma ud\u011blal n\u011bco, \u010d\u00edm nikdy necht\u011bl b\u00fdt. Lh\u00e1\u0159e, krysu, parchanta. Zr\u00e1dce. Sice mu zachr\u00e1nil \u017eivot, znovu, ale hned na to mu ho zni\u010dil. P\u0159ivlastnil si ho. Te\u010f byl jen a jen Bill\u016fv.<\/div>\n
\n

Bill jednou \u010darou protnul vrcholy onoho „W“ tak, \u017ee nyn\u00ed \u010dinily mal\u00e9 \u0161pi\u010dat\u00e9 „B“. Jako Bill. Te\u010f byl jeho majetek a mohl si s n\u00edm d\u011blat, co chce. Te\u010f u\u017e mu nepat\u0159il ani jeho vlastn\u00ed \u017eivot. Nemyslel si ale, \u017ee ho Bill prod\u00e1. Moc lid\u00ed nestoj\u00ed o ozna\u010dkovan\u00e9 zbo\u017e\u00ed.<\/p><\/div>\n

Dny od t\u00e9 doby spl\u00fdvaly v jeden. Vst\u00e1val, jen kdy\u017e \u0161el na z\u00e1chod. Andreas se do n\u011bj sna\u017eil dostat n\u011bjak\u00e9 j\u00eddlo, ale jen m\u00e1lokdy ode\u0161el s \u00fasp\u011bchem. Bill se neuk\u00e1zal a Tom o to ani nest\u00e1l. M\u011bl v pl\u00e1nu takhle z\u016fstat. Jen le\u017eet v posteli a \u010dekat na smrt. To mu v\u0161ak nem\u011blo b\u00fdt umo\u017en\u011bno.<\/div>\n
\n
„Tome. Vst\u00e1vej.“ N\u011bkdo do n\u011bho nevyb\u00edrav\u011b \u0161\u0165ouchal a sna\u017eil se Toma dostat do bd\u011bl\u00e9ho stavu. Ten v\u0161ak jen n\u011bco zavr\u010del a oto\u010dil se na druh\u00fd bok. „Tome.“ Andreas sv\u00e9ho otravov\u00e1n\u00ed nenechal, a kdy\u017e vid\u011bl, \u017ee se nijak valn\u00e9 reakce nedo\u010dk\u00e1, jednodu\u0161e vzal Toma za nohu a st\u00e1hnul ho z postele. Ten s tvrd\u00fdm \u017euchnut\u00edm dopadl na zem a na Andyho hlavu se hned spustila spr\u0161ka nad\u00e1vek.<\/div>\n
„Do prdele Andreasi! Co chce\u0161?“ zamru\u010del Tom a jal se znovu l\u00e9zt do postele.<\/div>\n
„Ne ne ne ne. Nikam.“ Andreas popadl Tomovu ruku, usadil ho na gau\u010d a na hlavu mu hodil hromadu \u010dist\u00e9ho oble\u010den\u00ed. Tom ji agresivn\u011b odhodil vedle sebe na pohovku.<\/div>\n
„Nem\u016f\u017ee\u0161 tady do konce \u017eivota jen le\u017eet. Mus\u00ed\u0161 za\u010d\u00edt n\u011bco d\u011blat. A nav\u00edc Billovi okupuje\u0161 lo\u017enici, co\u017e nen\u00ed zrovna nejlep\u0161\u00ed cesta, jak s n\u00edm dob\u0159e vych\u00e1zet.“ Pronesl Andy.<\/div>\n
„J\u00e1 s n\u00edm ale nechci dob\u0159e vych\u00e1zet! Nechci tady v\u016fbec b\u00fdt. Chci pry\u010d! Nepat\u0159\u00edm sem!“ zak\u0159i\u010del Tom.<\/div>\n
„U\u017e sem pat\u0159\u00ed\u0161, Tome.“ Hlesl s l\u00edtost\u00ed Andy.<\/div>\n
„Nepat\u0159\u00edm. U\u017e nejsem jeden z v\u00e1s. Bill tu zna\u010dku p\u0159eci zm\u011bnil.“ St\u00e1l si za sv\u00fdm Tom<\/div>\n
„To je sice pravda, ale to t\u011b \u010dinn\u00ed Billov\u00fdm majetkem. Nem\u016f\u017ee\u0161 odej\u00edt. Mus\u00ed\u0161 se s t\u00edm sm\u00ed\u0159it. A te\u010f se zvedni. M\u00e1me pr\u00e1ci.“ Andy op\u011bt podal Tomovi jeho oble\u010den\u00ed a \u010dekal, dokud se nep\u0159evl\u00e9kne. Tom u\u017e nic ne\u0159ekl. Ml\u010dky na sebe soukal kusy l\u00e1tky a litoval s\u00e1m sebe. Andy m\u011bl pravdu, u\u017e si nepat\u0159il. Byl majetek v rukou sobeck\u00e9ho mu\u017ee.<\/div>\n
\n

Kdy\u017e byl Tom kone\u010dn\u011b oble\u010den\u00fd, Andy otev\u0159el dve\u0159e a vy\u0161el s Tomem na chodbu. Toho nyn\u00ed zaplavila podivn\u00e1 \u00fazkost. Pr\u00e1v\u011b ve\u0161el do vl\u010d\u00edho doup\u011bte a mohl ho kdokoli zab\u00edt, jen co by ho uvid\u011bl. Za zav\u0159en\u00fdmi dve\u0159mi Billova pokoje se c\u00edtil alespo\u0148 trochu v bezpe\u010d\u00ed. Pomalu kr\u00e1\u010deli chodbou a Tom pomalu uvol\u0148oval ztuhl\u00e1 ramena. Za celou dobu, co vy\u0161li z tmav\u00e9 m\u00edstnosti, nepotkali ani \u017eiv\u00e1\u010dka.<\/p><\/div>\n

Budova, ve kter\u00e9 se nach\u00e1zeli, musela b\u00fdt obrovsk\u00e1 a Tom si byl jist\u00fd, \u017ee pro\u0161li sotva zlomek toho, co obsahuje cel\u00fd prostor. \u0160el Andymu v pat\u00e1ch po schodech st\u00e1le dol\u016f do suter\u00e9nu. Tom odhadoval, \u017ee museli b\u00fdt alespo\u0148 dv\u011b patra pod zem\u00ed. Do\u0161li osv\u011btlenou chodbou ke tmav\u00fdm dve\u0159\u00edm, a jakmile je Andy otev\u0159el, ve\u0161ker\u00fd Tom\u016fv klid se vytratil.<\/div>\n
\n

Ocitli se v obrovsk\u00e9 m\u00edstnosti a p\u0159ed nimi st\u00e1la masa lid\u00ed. Nikdo si jich nev\u0161iml, proto\u017ee st\u00e1li ke dve\u0159\u00edm z\u00e1dy. V m\u00edstnosti bylo ticho, a\u017e na jedin\u00fd melodick\u00fd hlas, kter\u00fd se odr\u00e1\u017eel od st\u011bn jako ozv\u011bna. Andy p\u0159ehodil Tomovi p\u0159es hlavu kapuci a dal mu pokyn, aby sklonil hlavu. Pak ho chytl za pa\u017ei, a vedl ho po okraji m\u00edstnosti, a\u017e dop\u0159edu davu, kde st\u00e1l Bill na mal\u00e9m p\u00f3diu, aby na n\u011bho v\u0161ichni vid\u011bli. Andy zastavil kousek od n\u011bj, stranou od v\u0161ech, a nepou\u0161t\u011bje Tomovu ruku, \u010dekal na pokyn.<\/p><\/div>\n

\n

„Varuji v\u00e1s p\u0159edem. N\u00e1\u0161 nov\u00fd p\u0159\u00edr\u016fstek se v\u00e1m l\u00edbit nebude, ale je to m\u00e9 rozhodnut\u00ed a \u010dek\u00e1m od v\u00e1s, \u017ee ho budete tolerovat.“ \u0158ekl Bill r\u00e1zn\u011b, pokynul Andymu a ten Toma vedl k Billovi na p\u00f3dium.<\/p><\/div>\n

Tomovi bylo zle. M\u011bl pocit, \u017ee bude zvracet a ka\u017edou chv\u00edli omdl\u00ed. Jen z Billova hlasu m\u011bl hus\u00ed k\u016f\u017ei a nejrad\u011bji by z jeho bl\u00edzkosti co nejd\u0159\u00edve utekl. Nav\u00edc te\u010f st\u00e1l p\u0159ed cel\u00fdm gangem Wolfs a pod jejich spaluj\u00edc\u00edmi pohledy si p\u0159ipadal jako nah\u00fd. Andyho ruka, kter\u00e1 doposud sv\u00edrala jeho pa\u017ei a dod\u00e1vala mu alespo\u0148 trochu odvahy, zmizela a nechala st\u00e1t Toma osamocen\u00e9ho vedle Billa, kter\u00fd st\u00e1le mluvil k davu p\u0159ed sebou. Tom nevn\u00edmal, co \u0159\u00edk\u00e1. V\u011bty pou\u0161t\u011bl jedn\u00edm uchem tam a druh\u00fdm ven. K\u0159e\u010dovit\u011b sv\u00edral n\u016f\u017e v kapse, hlavu m\u011bl st\u00e1le sv\u011b\u0161enou a nep\u0159\u00edtomn\u011b hled\u011bl do zem\u011b. Doufal, \u017ee kdy\u017e se ani nehne, t\u0159eba na n\u011bho p\u0159estanou z\u00edrat. Kapuce, kter\u00e1 mu \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b zakr\u00fdvala tv\u00e1\u0159, a dod\u00e1vala Tomovi pocit ochrany, v\u0161ak najednou zmizela a Tom popla\u0161en\u011b zvedl hlavu.<\/div>\n
\n

„Kaulitz?!“ za\u0159val n\u011bkdo a jako by t\u00edm drknul do kostky domina. Halou se roznesl zvuk nab\u00edjej\u00edc\u00edch se zbran\u00ed jako lavina a jejich hlavn\u011b m\u011bly jedin\u00fd c\u00edl. Toma.<\/p>\n

autor: Yuki-chan<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Yuki-chan M\u00ed draz\u00ed \u010dten\u00e1\u0159i. Hrozn\u011b moc v\u00e1m chci pod\u011bkovat za koment\u00e1\u0159e a omluvit se za tak dlouhou pauzu. Jedin\u00e1 v\u011bc, kter\u00e1 m\u011b mrz\u00ed, je to, \u017ee kdy\u017e zv\u00e1\u017e\u00edme, kolik v\u00e1s mou pov\u00eddku \u010dte, koment\u00e1\u0159\u016f je \u017ealostn\u011b m\u00e1lo. Pro m\u011b je to<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[603],"tags":[],"class_list":["post-2659","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-belong-to-me"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2659","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=2659"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2659\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=2659"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=2659"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=2659"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}