{"id":2672,"date":"2015-09-03T15:00:00","date_gmt":"2015-09-03T14:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=2662"},"modified":"2015-09-03T15:00:00","modified_gmt":"2015-09-03T14:00:00","slug":"cassiopeia-14","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2015\/09\/03\/cassiopeia-14\/","title":{"rendered":"Cassiopeia 14."},"content":{"rendered":"
autor: B-kay<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
Billa vzbudily nezn\u00e1m\u00e9 zvuky. Probouzeje se ze snu, nedok\u00e1zal okam\u017eit\u011b rozeznat pravideln\u00fd tlukot oz\u00fdvaj\u00edc\u00ed se p\u0159\u00edmo pod jeho uchem, ale byl a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 p\u0159\u00edjemn\u00fd na to, aby se t\u00edm d\u00e9le zab\u00fdval. Jemn\u011b se zavrt\u011bl, tv\u00e1\u0159 vno\u0159il do n\u011b\u010deho m\u011bkk\u00e9ho, nosem se dot\u00fdkaje l\u00e1tky nas\u00e1kl\u00e9 sladkou v\u016fn\u00ed.<\/div>\n
Buch\u2026 buch\u2026 buch.<\/em> Tep\u00e1n\u00ed pod jeho uchem bylo pravideln\u00e9, klidn\u00e9, av\u0161ak vzd\u00e1len\u00e9. Z nezn\u00e1m\u00fdch d\u016fvod\u016f nutilo Billa pohl\u00e9dnout do skute\u010dn\u00e9ho sv\u011bta, uniknout sn\u016fm s p\u0159\u00edslibem, \u017ee realita bude v tomhle p\u0159\u00edpad\u011b mnohem kr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed. Na z\u00e1dech a boc\u00edch c\u00edtil teplo, jeho t\u011blo zesl\u00e1bl\u00e9 sp\u00e1nkem a neodezn\u00edvaj\u00edc\u00ed \u00fanavou zachv\u00e1tilo jemn\u00e9 chv\u011bn\u00ed. C\u00edtil, \u017ee j\u00edm proch\u00e1z\u00ed zimnice, \u017ee se za\u010d\u00edn\u00e1 t\u0159\u00e1st \u010d\u00edm d\u00e1l v\u00edc, cel\u00e1 jeho bytost nesly\u0161n\u011b prosila o to, aby z\u016fstal vzh\u016fru. Aby kone\u010dn\u011b otev\u0159el o\u010di a nalezl zdroj v\u0161ech t\u011bch zvl\u00e1\u0161tn\u00edch pocit\u016f.<\/div>\n
Ti\u0161e zaz\u00edval a opatrn\u011b si prot\u00e1hl spodn\u00ed kon\u010detiny, p\u0159i\u010dem\u017e ze sv\u00e9 lev\u00e9 nohy set\u0159\u00e1sl n\u011bco t\u011b\u017ek\u00e9ho. Situace mu p\u0159i\u0161la pon\u011bkud zvl\u00e1\u0161tn\u00ed. Nerv\u00f3zn\u011b si skousl vnit\u0159ek tv\u00e1\u0159e a opatrn\u011b pootev\u0159el teprve jedno a pot\u00e9 i druh\u00e9 oko. Jakmile tak ud\u011blal, i v intimn\u00edm p\u0159\u00edtm\u00ed pokoje spat\u0159il Tom\u016fv obli\u010dej jen n\u011bkolik centimetr\u016f vzd\u00e1len od toho jeho. Tepl\u00e9 t\u00f3ny vych\u00e1zej\u00edc\u00edho slunce zalily Tomovu tv\u00e1\u0159 nachov\u00fdm odst\u00ednem, jeho k\u016f\u017ee vypadala hladce a jemn\u011b.<\/div>\n
\n

Bill se n\u011bkolik vte\u0159in nedok\u00e1zal soust\u0159edit na nic jin\u00e9ho ne\u017e na hork\u00e9 v\u00fddechy \u0161imraj\u00edc\u00ed jej vzadu na krku, jemn\u00e9 chv\u011bn\u00ed Tomov\u00fdch \u0159as a zb\u011bsil\u00fd tlukot sv\u00e9ho vlastn\u00edho srdce, kdy\u017e zjistil, \u017ee mu po celou noc spal v n\u00e1ru\u010d\u00ed, s uchem p\u0159ilepen\u00fdm k m\u00edstu, kde se pod k\u016f\u017e\u00ed a vrstvou svalstva nach\u00e1zel svalov\u00fd org\u00e1n p\u016fsob\u00edc\u00ed onu pravidelnou tepaj\u00edc\u00ed ozv\u011bnu. S Billem se zato\u010dil cel\u00fd sv\u011bt. Bylo to poprv\u00e9, co m\u011bl k n\u011bkomu takhle bl\u00edzko a v\u016fbec poprv\u00e9, co mu n\u011b\u010d\u00ed bl\u00edzkost t\u00e9m\u011b\u0159 nevadila.<\/p><\/div>\n

S o\u010dima ulp\u011bl\u00fdma na Tomov\u00fdch pootev\u0159en\u00fdch \u00fastech pomalu p\u0159ich\u00e1zel na to, \u017ee k sob\u011b maj\u00ed bl\u00ed\u017e, ne\u017e si p\u016fvodn\u011b myslel. Tom jej obj\u00edmal kolem bok\u016f, prakticky jej tiskl na sv\u00e9 t\u011blo. Jejich kon\u010detiny byly tak\u00e9 propleten\u00e9, Bill c\u00edtil teplo vych\u00e1zej\u00edc\u00ed z Tomova t\u011bla od hlavy a\u017e po kone\u010dky prst\u016f u nohou, jejich t\u011bla ned\u011blila ani minim\u00e1ln\u00ed skulinka a od chv\u00edle, kdy si Bill uv\u011bdomil tu skute\u010dnost, za\u010d\u00ednal vn\u00edmat dal\u0161\u00ed. Vzduch kolem nich podivn\u011b zhoustl, n\u00e1hle byl t\u00e9m\u011b\u0159 ned\u00fdchateln\u00fd a ka\u017edou dal\u0161\u00ed vte\u0159inou vyvol\u00e1val v Billovi z\u00e1chv\u011bvy \u00fazkosti. Jeho tepov\u00e1 frekvence se neust\u00e1le zvy\u0161ovala. Bylo to mnohem v\u00edc, ne\u017e byl schopen un\u00e9st.<\/div>\n
\n
Prudce sebou trhl, pot\u0159eboval se okam\u017eit\u011b dostat z Tomovy bl\u00edzkosti. Pot\u0159eboval se nadechnout \u010derstv\u00e9ho vzduchu, prov\u011btrat si hlavu, op\u011bt mezi n\u011b postavit vysokou hranici, vr\u00e1tit je do pozice, ve kter\u00e9 se nach\u00e1zeli p\u0159edt\u00edm, ale jen co se pohnul, aby se zbab\u011ble pokusil o \u00fanik, Tom n\u011bco nesrozumiteln\u011b zamumlal, op\u011bt p\u0159es n\u011bj p\u0159ehodil nohu a hlavou sklouzl do prohlubn\u011b Billova krku. Se rty p\u0159itiskl\u00fdmi k chv\u011bj\u00edc\u00ed se k\u016f\u017ei pokra\u010doval ve sn\u011bn\u00ed, zat\u00edmco se o Billa pokou\u0161ely mdloby. Siln\u011b tiskl \u010delist, mezi rozt\u0159esen\u00fdmi prsty drtil p\u0159e\u010dn\u00edvaj\u00edc\u00ed l\u00e1tku py\u017eama, neschopen pohybu nebo \u010dehokoliv, co by jej v tu chv\u00edli zachr\u00e1nilo. Jeho srdce pumpovalo do \u017eil \u010dist\u00fd adrenalin, Tomova v\u016fn\u011b se vzn\u00e1\u0161ela v\u0161ude kolem n\u011bj, m\u00e1mila jej, pohr\u00e1vala si s n\u00edm jako s bezmocnou loutkou a on j\u00ed dobrovoln\u011b podl\u00e9hal.<\/div>\n
Rukama zatla\u010dil proti Tomovi ve snaze odt\u00e1hnout se, jakmile v\u0161ak pod prsty uc\u00edtil pevn\u00fd, pravideln\u011b se zvedaj\u00edc\u00ed hrudn\u00edk, odstr\u010den\u00ed se prom\u011bnilo jen v jak\u00e9si ne\u0161ikovn\u00e9 pohlazen\u00ed. V\u011bd\u011bl, \u017ee prohr\u00e1l. Z dan\u00e9 situace nenach\u00e1zel \u017e\u00e1dn\u00e9 v\u00fdchodisko, nebyl natolik siln\u00fd, aby vstal a ode\u0161el, nedok\u00e1zal v sob\u011b nal\u00e9zt dokonce ani tolik s\u00edly, aby Toma probudil a poslal dom\u016f.<\/div>\n
\n

P\u0159iv\u0159el v\u00ed\u010dka pln\u011b soust\u0159ed\u011bn na hork\u00fd dech zah\u0159\u00edvaj\u00edc\u00ed jeho pulzuj\u00edc\u00ed tepnu. Nev\u011bdomky naklonil hlavu na stranu, poddal se tomu pocitu. Tiskl se k n\u011bmu, cht\u011bl b\u00fdt bl\u00ed\u017e horkosti s\u00e1laj\u00edc\u00ed z Tomova t\u011bla. Cht\u011bl se st\u00e1t jej\u00ed sou\u010d\u00e1st\u00ed. Siln\u011b se kousl do rtu p\u0159esv\u011bd\u010den, \u017ee op\u011bt naru\u0161il prasklinku ve rtu, mo\u017en\u00e1, \u017ee znovu krv\u00e1cel, ale to bylo to posledn\u00ed, na \u010dem mu v tu chv\u00edli z\u00e1le\u017eelo. Soust\u0159edil se jen na zb\u011bsil\u00fd tlukot sv\u00e9ho srdce, na chv\u011bn\u00ed cel\u00e9ho t\u011bla a Tomovy rty, ne\u010dinn\u011b p\u0159itiskl\u00e9 k jeho k\u016f\u017ei. Za zav\u0159en\u00fdmi v\u00ed\u010dky vid\u011bl oh\u0148ostroje a uprost\u0159ed hrudn\u00edku c\u00edtil bolest tak silnou, a\u017e m\u00edsty lapal po dechu. N\u011bco se s n\u00edm d\u011blo. N\u011bco, o co rozhodn\u011b nikdy nest\u00e1l, co nevyhled\u00e1val, n\u011bco, \u010deho se v\u017edy b\u00e1l a n\u00e1hle zji\u0161\u0165oval, \u017ee se neb\u00e1l toho pocitu. B\u00e1l se, \u017ee jej neunese, \u017ee jej vnit\u0159n\u011b zcela rozt\u0159\u00ed\u0161t\u00ed a \u017ee nebude nikdy schopen poskl\u00e1dat jednotliv\u00e9 \u00falomky znovu dohromady.<\/p><\/div>\n

Zatnul \u010delist, jen matn\u011b vn\u00edmaje jemn\u00fd pohyb Tomovy dlan\u011b. Sklouzla z boku na jeho stehno a zase zp\u011bt, hladil tak Billa, kter\u00fd se prom\u011bnil v uzl\u00ed\u010dek nerv\u016f. K\u0159e\u010dovit\u011b sv\u00edral v\u00ed\u010dka, p\u0159\u00e1l si urychlit \u010das. Cht\u011bl, aby u\u017e to hloup\u00e9 slunce kone\u010dn\u011b vy\u0161lo, aby jeho ostr\u00e9 paprsky ude\u0159ily Toma do obli\u010deje a probudily jej d\u0159\u00edv, ne\u017e se k tomu odhodl\u00e1 on s\u00e1m. Bezmocn\u011b vydechl a hlavou sklouzl n\u00ed\u017e, \u010delem se op\u00edraje o Tomovo rameno. V\u011bd\u011bl, \u017ee se ka\u017edou vte\u0159inou zbl\u00e1zn\u00ed, byl si t\u00edm tak jist\u00fd, ale nic jeho jistotu neposunulo tak vysoko, jako pohyb Tomov\u00fdch rt\u016f, kter\u00e9 se na jeho krku ne\u010dekan\u011b pootev\u0159ely, v\u011bnuje sn\u011bhov\u00e9 k\u016f\u017ei jemn\u00fd polibek.<\/div>\n
\n

Bill ne\u0161\u0165astn\u011b zavzdychal. Tom byl vzh\u016fru! Byl vzh\u016fru mo\u017en\u00e1 po celou dobu, co se Bill trapn\u011b t\u0159\u00e1sl v jeho objet\u00ed. Zalapal po dechu. Cht\u011blo se mu um\u0159\u00edt. A te\u010f jej je\u0161t\u011b ke v\u0161emu tiskne na sv\u00e9 t\u011blo a drze l\u00edb\u00e1. Zahr\u00e1v\u00e1 si s n\u00edm snad? \u010cek\u00e1, jak dlouho Bill dok\u00e1\u017ee odol\u00e1vat? Vysm\u011bje se mu pot\u00e9, co naprosto podlehne jeho kouzlu?<\/p><\/div>\n

Tyhle a miliony dal\u0161\u00edch ot\u00e1zek byly jako jemn\u00fd prach smeteny z Billovy mysli hned, jakmile na krku uc\u00edtil dal\u0161\u00ed jemn\u00fd polibek. A pak dal\u0161\u00ed a dal\u0161\u00ed. Tom se \u010delem ot\u00edral o jeho \u010delist, nosem hladil chv\u011bj\u00edc\u00ed se k\u016f\u017ei, pokr\u00fdvaje Bill\u016fv krk nesm\u011bl\u00fdmi polibky. Jednu ruku m\u011bl omotanou kolem jeho bok\u016f, zat\u00edmco tou druhou hladil Billova z\u00e1da. Mo\u017en\u00e1 mu t\u00edm cht\u011bl nazna\u010dit, \u017ee se nemus\u00ed b\u00e1t, proto\u017ee mu neubl\u00ed\u017e\u00ed, mo\u017en\u00e1 jej cht\u011bl jen uklidnit, tak jako tak se mu nic z toho neda\u0159ilo, proto\u017ee Bill se je\u0161t\u011b nikdy nec\u00edtil tak vyd\u011b\u0161en\u00fd a neklidn\u00fd. Bolav\u00e9 ruce, hladov\u011bj\u00edc\u00ed po st\u0159etu s jakoukoliv \u010d\u00e1st\u00ed Tomova t\u011bla, zu\u0159iv\u011b tiskl v p\u011bst, v\u0161echno to, co se pr\u00e1v\u011b d\u011blo, mu vyrv\u00e1valo srdce z t\u011bla a zp\u016fsobovalo bolest, o n\u00ed\u017e se mu nikdy p\u0159edt\u00edm ani nezd\u00e1lo. Ve chv\u00edli, kdy se Tom p\u0159estal ovl\u00e1dat a v\u011bnoval Billovu krku hladov\u00fd polibek, Bill v\u011bd\u011bl, \u017ee jeho srdce ji\u017e d\u00e9le nen\u00ed na sv\u00e9m p\u0159ede\u0161l\u00e9m m\u00edst\u011b. Uprost\u0159ed hrudn\u00edku m\u011bl velikou d\u00edru, jeho srdce spokojen\u011b balancovalo v Tomov\u00fdch rukou, vysm\u00edvaje se Billovu mozku, kter\u00fd tomu nestihl zabr\u00e1nit.<\/div>\n
\n

Z posledn\u00edch sil zvedl hlavu a naklonil ji tak, \u017ee se nosem ot\u0159el o ten Tom\u016fv. Otev\u0159el o\u010di a setkal se s Tomov\u00fdm pohledem. Hlubok\u00e9 o\u010di ztmavl\u00e9 p\u0159\u00edvalem citu k n\u011bmu nesly\u0161n\u011b promlouvaly, prosily jej. Bylo to t\u00e9m\u011b\u0159 skute\u010dn\u00e9. Jako by doopravdy zaslechl jejich \u0161evelen\u00ed.<\/p><\/div>\n

Neut\u00edkej mi. Pros\u00edm, u\u017e mi v\u00edc neut\u00edkej.<\/em><\/div>\n
Zoufalstv\u00ed ukryt\u00e9 v Tomov\u00fdch o\u010d\u00edch Billa fyzicky zabolelo. N\u00e1hle si uv\u011bdomil, \u017ee nebyl jedin\u00fdm, kdo pr\u00e1v\u011b ztratil v\u0161echno, co m\u011bl. Nebyl jedin\u00fdm, kdo vlo\u017eil sv\u00e9 srdce do s\u00e1zky s nejist\u00fdm koncem. Ta skute\u010dnost mu zkroutila vnit\u0159nosti. Siln\u011b polkl a p\u0159ibl\u00ed\u017eil se tv\u00e1\u0159\u00ed je\u0161t\u011b o kousek bl\u00ed\u017e. Vdechoval Tomovy v\u00fddechy, divil se, \u017ee je je\u0161t\u011b po\u0159\u00e1d schopen myslet. Jeho hrudn\u00edk zoufal pr\u00e1zdnotou, do o\u010d\u00ed mu vystoupily slzy. O\u010dima sklouzl k Tomov\u00fdm rt\u016fm. Vlhk\u00fdm, trp\u011bliv\u011b \u010dekaj\u00edc\u00edm, v\u00e1b\u00edc\u00edm jeho pohled, kter\u00fd k nim ut\u00edkal \u010d\u00edm d\u00e1l \u010dast\u011bji. Jeho vlastn\u00ed rty tepaly, brn\u011bly touhou, zoufaj\u00edc\u00ed po opravdov\u00e9m kontaktu. Po jedin\u00e9m polibku, kter\u00fd by smetl ve\u0161kerou nejistotu, zni\u010dil bari\u00e9ru, kterou se Bill sna\u017eil z posledn\u00edch sil udr\u017eet.<\/div>\n
V\u011bd\u011bl, \u017ee se nedo\u010dkaj\u00ed toho, po \u010dem tou\u017eily. \u017de se toho mo\u017en\u00e1 nikdy nedo\u010dkaj\u00ed.<\/div>\n
\n

„Odejdi,“ zast\u00e9nal mu na rty. Jeho mysl hrozila sesyp\u00e1n\u00edm. Tom byl tak kr\u00e1sn\u00fd. Tak p\u0159ita\u017eliv\u00fd. „Hned,“ dodal ti\u0161e, je\u0161t\u011b naposled dop\u0159\u00e1l sv\u00fdm \u010dichov\u00fdm bu\u0148k\u00e1m pot\u011b\u0161en\u00ed z Tomovy v\u016fn\u011b.<\/p><\/div>\n

Vz\u00e1p\u011bt\u00ed se nemotorn\u011b vy\u0161kr\u00e1bal na nohy a bez jedin\u00e9ho ohl\u00e9dnut\u00ed zmizel ve sv\u00e9m pokoji, zanech\u00e1vaje zmaten\u00e9ho Toma za sv\u00fdmi z\u00e1dy. Sklouzl na podlahu, skr\u010dil se do klub\u00ed\u010dka a naslouchal tlumen\u00fdm zvuk\u016fm z ob\u00fdvac\u00edho pokoje. Kdy\u017e za Tomem po n\u011bkolika vte\u0159in\u00e1ch ti\u0161e zaklaply dve\u0159e, Billovou tv\u00e1\u0159\u00ed sklouzla slza. Jedin\u00e1, osam\u011bl\u00e1, byla vyj\u00e1d\u0159en\u00edm v\u0161eho, co c\u00edtil a v\u0161eho, co si odm\u00edtal p\u0159ipustit. Byl si jist\u00fd, \u017ee jej ztratil. Nikdo by nem\u011bl tolik trp\u011blivosti s \u010dlov\u011bkem, jako byl on. Dokonce ani n\u011bkdo takov\u00fd, jako je Tom. V\u0161echno m\u00e1 jist\u00e9 hranice a on pr\u00e1v\u011b p\u0159es\u00e1hl ty sv\u00e9.<\/div>\n
V\u011bd\u011bl, \u017ee o n\u011bj pr\u00e1v\u011b p\u0159i\u0161el, stejn\u011b jako v\u011bd\u011bl, \u017ee m\u00edsto v jeho hrudn\u00edku z\u016fstane ji\u017e nav\u017edy pr\u00e1zdn\u00e9. Jeho srdce toti\u017e ode\u0161lo spole\u010dn\u011b s Tomem.<\/div>\n
\n

…<\/p><\/div>\n

<\/p>\n

Rovnov\u00e1hu mezi tuhou f\u00e1z\u00ed siln\u00e9ho elektrolytu a rozpou\u0161t\u011bdlem v nasycen\u00e9m roztoku vyjad\u0159uje rovnice\u2026 rovnov\u00e1ha t\u00e9to reakce je dynamick\u00e1, jej\u00edm vyj\u00e1d\u0159en\u00edm je rovnov\u00e1\u017en\u00e1 konstanta\u2026 Tom se neuk\u00e1zal cel\u00e9 \u010dty\u0159i dny\u2026 v p\u0159\u00edpad\u011b elektrolytu, kter\u00fd je t\u00e9m\u011b\u0159 nerozpustn\u00fd, m\u016f\u017eeme aktivity v rovnici nahradit koncentracemi\u2026 \u010dty\u0159i dny, to je v jeho p\u0159\u00edpad\u011b cel\u00e1 v\u011b\u010dnost\u2026 proto\u017ee slab\u011b rozpustn\u00e1 sra\u017eenina bude uvol\u0148ovat do roztoku jen velmi mal\u00e9 mno\u017estv\u00ed\u2026 mo\u017en\u00e1 u\u017e se neuk\u00e1\u017ee nikdy. A je to jen tvoje chyba. Jen tvoje a ni\u010d\u00ed jin\u00e1, proto\u017ee jsi hlup\u00e1k.<\/em><\/div>\n

\n

Bill zni\u010den\u011b stiskl v\u00ed\u010dka a odvr\u00e1til se od u\u010debn\u00edho textu, kter\u00fd mu p\u0159ed chv\u00edli p\u0159eposlal e-mailem profesor Higgins. Byl jedn\u00edm z m\u00e1la profesor\u016f, kter\u00fdm vysv\u011btlil sv\u016fj stav a tak\u00e9 jedin\u00fdm, kter\u00fd se bl\u00ed\u017e nevypt\u00e1val a ochotn\u011b mu poskytl ve\u0161kerou literaturu, kterou Bill pot\u0159eboval k tomu, aby dohnal v\u0161echno zame\u0161kan\u00e9. Oba v\u0161ak dob\u0159e v\u011bd\u011bli, \u017ee nen\u00ed co doh\u00e1n\u011bt. Bill byl nap\u0159ed t\u00e9m\u011b\u0159 ve v\u0161ech p\u0159edm\u011btech, u\u010divo, kter\u00e9 pr\u00e1v\u011b prob\u00edrali, si on s\u00e1m dobrovoln\u011b prostudoval ji\u017e p\u0159ed n\u011bkolika m\u011bs\u00edci, nyn\u00ed v\u0161ak pot\u0159eboval n\u011bco, \u010d\u00edm by zam\u011bstnal svou mysl, a tak se upnul do studia v\u0161eho, co mu p\u0159i\u0161lo pod ruce. \u010cetl a \u010detl i p\u0159esto, \u017ee textu p\u0159ed o\u010dima jen sotva v\u011bnoval pozornost. Slova se mu za\u010dala sl\u00e9vat v nesourodou masu, ned\u00e1vala \u017e\u00e1dn\u00fd smysl. V\u0161echno kolem n\u011bj bylo pr\u00e1zdn\u00e9 a smutn\u00e9. I p\u0159esto, jak siln\u011b se s t\u00edm sna\u017eil bojovat, neust\u00e1le po\u010d\u00edtal dny od t\u00e9 osudn\u00e9 noci, kter\u00e1 byla zlomem v Tomov\u011b chov\u00e1n\u00ed v\u016f\u010di Billovi. Z\u0159ejm\u011b mu do\u0161la trp\u011blivost a Bill se tomu v podstat\u011b v\u016fbec nedivil. Nalh\u00e1val si, \u017ee je to tak lep\u0161\u00ed, \u017ee mu to v\u016fbec nevad\u00ed a \u017ee se stalo jen to, co si dlouho v hloubi du\u0161e p\u0159\u00e1l.<\/p><\/div>\n

\n

Trhl sebou, jakmile se dve\u0159e bytu ne\u010dekan\u011b rozlet\u011bly a dovnit\u0159 jako torn\u00e1do vb\u011bhl rozesm\u00e1t\u00fd Georg s malou Beth na z\u00e1dech. Kudrnat\u00e9 d\u011bv\u010d\u00e1tko se jej dr\u017eelo ze v\u0161ech sil, pi\u0161t\u011blo a sm\u00e1lo se legra\u010dn\u00edm zvuk\u016fm, kter\u00e9 vyd\u00e1val. Billa p\u0159i pohledu na ty dva zah\u0159\u00e1lo u srdce, ale p\u0159\u00edjemn\u00fd pocit trval jen n\u011bkolik kr\u00e1tk\u00fdch vte\u0159in, vz\u00e1p\u011bt\u00ed byl nahrazen v\u00fd\u010ditkami a tr\u00e1pen\u00edm, kter\u00e9 odm\u00edtal p\u0159iznat i s\u00e1m p\u0159ed sebou.<\/p><\/div>\n

Zhluboka se nadechl, odlo\u017eil laptop stranou a \u0161el jim pomoct s vykl\u00e1d\u00e1n\u00edm n\u00e1kupu. Beth se mu t\u00e9m\u011b\u0159 okam\u017eit\u011b zav\u011bsila kolem bok\u016f a Bill se k n\u00ed \u00fasm\u011bvem sklonil, aby ji mohl vz\u00edt do n\u00e1ru\u010de. R\u00e1ny a mod\u0159iny na jeho t\u011ble ji\u017e nebyly tolik bolestiv\u00e9, ty na tv\u00e1\u0159i se tak\u00e9 pomalu vytr\u00e1cely. Zd\u00e1lo se, \u017ee se v\u0161echno pomalu, ale jist\u011b vrac\u00ed do norm\u00e1lu. T\u00e9m\u011b\u0159 v\u0161echno\u2026<\/div>\n
\n

„Nakoupili jste s Georgem v\u0161echno?“ zeptal se j\u00ed, l\u00e1skypln\u011b ji hladil po z\u00e1dech.<\/p><\/div>\n

Beth nad\u0161en\u011b zak\u00fdvala hlavi\u010dkou. „Pom\u00e1hala jsem Georgovi!“ zvolala nad\u0161en\u011b. Jej\u00ed tenk\u00fd hl\u00e1sek rozechv\u00edval Billovy vnit\u0159nosti. Sna\u017eil se s\u00e1m sebe p\u0159esv\u011bd\u010dit o tom, \u017ee v\u00edc nepot\u0159ebuje. „Georg m\u011b zvedl a dos\u00e1hla jsem na nejvy\u0161\u0161\u00ed poli\u010dku.“ Vesele se kroutila v jeho n\u00e1ru\u010d\u00ed.<\/div>\n
„To je skv\u011bl\u00e9, zlat\u00ed\u010dko. Jsi \u0161ikovn\u00e1.“ Bill ji cvrnkl ukazov\u00e1\u010dkem do nosu a siln\u011b ji k sob\u011b p\u0159itiskl. Beth kolem n\u011bj omotala ruce i nohy, tv\u00e1\u0159 vlo\u017eila do prohlubn\u011b Billova krku a zah\u0159\u00edvala jeho k\u016f\u017ei sv\u00fdm jemn\u00fdm dechem. Billovi se rozt\u0159\u00e1sly nohy jen p\u0159i vzpom\u00ednce na Tomovo lask\u00e1n\u00ed. Op\u011bt na chv\u00edli stiskl v\u00ed\u010dka a sna\u017eil se nemyslet.<\/div>\n
Georg kolem n\u011bj proklouzl s velkou n\u00e1kupn\u00ed ta\u0161kou a s hlubok\u00fdm povzdechem ji vylo\u017eil na st\u016fl. Pot\u00e9 se s provinil\u00fdm \u00fasm\u011bvem obr\u00e1til na Billa.<\/div>\n
„Rad\u011bji si to zkontroluj. Mysl\u00edm, \u017ee jsme vzali v\u0161echno, ale zn\u00e1\u0161 m\u011b, v\u017edycky na n\u011bco zapomenu.“<\/div>\n
„Mohl jsem j\u00edt klidn\u011b s v\u00e1mi, cht\u011bl jsem pomoct.“<\/div>\n
„To ne!“ Georg naoko v\u00fdhru\u017en\u011b zvedl ukazov\u00e1k do vzduchu a za\u0161ermoval j\u00edm p\u0159ed Billov\u00fdm obli\u010dejem. „Nejd\u0159\u00edv se mus\u00ed\u0161 d\u00e1t do po\u0159\u00e1dku.“<\/div>\n
„J\u00e1 jsem v po\u0159\u00e1dku,“ protestoval Bill s k\u0159iv\u00fdm \u00fasm\u011bvem.<\/div>\n
„Ne.“ Georg o pozn\u00e1n\u00ed zti\u0161il hlas. P\u0159el\u00e9tl jeho obli\u010dej l\u00edtostiv\u00fdm pohledem. „Nejsi, Bille.“<\/div>\n
„U\u017e to t\u00e9m\u011b\u0159 nebol\u00ed. Po v\u00edkendu se vrac\u00edm do \u0161koly. Jsem v naprost\u00e9m po\u0159\u00e1dku.“<\/div>\n
\n

Georg k n\u011bmu p\u0159istoupil, vzal Beth do n\u00e1ru\u010de a poprosil ji, aby si \u0161la na chv\u00edli hr\u00e1t s Atomkem. Beth souhlasila teprve pot\u00e9, co Bill sl\u00edbil, \u017ee pak p\u0159ijde za n\u00ed a budou si hr\u00e1t spolu. Jakmile opustila m\u00edstnost, Georg nazna\u010dil Billovi, aby se posadil a chv\u00edli lovil v ta\u0161ce, dokud nena\u0161el to, co hledal. Kdy\u017e ruku z ta\u0161ky znovu vyt\u00e1hl, v dlani sv\u00edral bal\u00ed\u010dek \u010dokol\u00e1dov\u00fdch bonb\u00f3n\u016f, na kter\u00e9 Bill odm\u00edtal pohl\u00e9dnout. Se sklon\u011bnou hlavou o\u010dek\u00e1val nezbytn\u00e9. Vyh\u00fdbali se tomuhle rozhovoru a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 dlouho, na Georga byla takov\u00e1 trp\u011blivost skute\u010dn\u011b nezvykl\u00e1.<\/p><\/div>\n

„Pod\u00edvej,“ za\u010dal ti\u0161e, siln\u00fdm trhnut\u00edm otev\u0159el bal\u00ed\u010dek a naklonil jej k Billovi. „Kdy\u017e jsem \u0159\u00edkal, \u017ee nejsi v po\u0159\u00e1dku, nemyslel jsem t\u00edm po fyzick\u00e9 str\u00e1nce. M\u011bl jsem na mysli tvou du\u0161evn\u00ed str\u00e1nku. Nemysl\u00ed\u0161, \u017ee je \u010das vysv\u011btlit mi, co se stalo?“<\/div>\n
Bill t\u011b\u017ece polkl a nat\u00e1hl se po jednom z bonb\u00f3n\u016f jen proto, aby nemusel hned odpov\u00eddat. Rozbalil zlat\u00fd obal a vlo\u017eil si malou \u010dokol\u00e1dovou kuli\u010dku do \u00fast. Zakousl se do n\u00ed, na jazyku vz\u00e1p\u011bt\u00ed uc\u00edtil ml\u00e9\u010dnou n\u00e1pl\u0148. Zarazil se.<\/div>\n
„To nejsou ty sam\u00e9 bonb\u00f3ny.“<\/div>\n
„Jsou. Stejn\u00e1 zna\u010dka, stejn\u00e1 p\u0159\u00edchu\u0165, dal jsem si speci\u00e1ln\u011b z\u00e1le\u017eet na tom, abych vzal ty sam\u00e9.“<\/div>\n
„Chutnaj\u00ed jinak,“ konstatoval Bill smutn\u011b.<\/div>\n
„Bille.“ Georg se svalil na \u017eidli naproti n\u011bmu a ustaran\u011b se na n\u011bj zad\u00edval. „Chutnaj\u00ed stejn\u011b.“<\/div>\n
Bill p\u0159evaloval sladkost v \u00fastech, cht\u011bl c\u00edtit alespo\u0148 n\u011bco z toho, co c\u00edtil, kdy\u017e mu je nab\u00edzel Tom. Alespo\u0148 z\u00e1blesk toho p\u0159\u00edjemn\u00e9ho pocitu, ale nic se ned\u011blo.<\/div>\n
„Chutnaj\u00ed jinak,“ zopakoval smutn\u011b.<\/div>\n
„Mo\u017en\u00e1 se nezm\u011bnily bonb\u00f3ny.“ Georg se k n\u011bmu opatrn\u011b naklonil a p\u0159\u00e1telsky jej pohladil po l\u00edci. „Mo\u017en\u00e1 ses zm\u011bnil ty.“<\/div>\n
\n

V\u011bd\u011bl, \u017ee se n\u011bco stalo. Byl o tom p\u0159esv\u011bd\u010den\u00fd od chv\u00edle, co se u nich Tom neuk\u00e1zal, ale necht\u011bl na Billa tla\u010dit a vyzv\u00eddat a tak \u010dekal. V\u011b\u0159il, \u017ee se mu d\u0159\u00edv nebo pozd\u011bji sv\u011b\u0159\u00ed se sv\u00fdmi pocity, \u017ee je u\u017e d\u00e9le nebude schopen un\u00e9st. Billova n\u00e1lada se ka\u017ed\u00fdm dnem zhor\u0161ovala, jiskra v jeho o\u010d\u00edch, kter\u00e1 se zjevila v\u017edy, kdy\u017e str\u00e1vil jist\u00fd \u010das s Tomem, se pomalu vytr\u00e1cela, a\u017e zmizela \u00fapln\u011b. A Bill po\u0159\u00e1d ml\u010del. Nic ne\u0159\u00edkal. Uzav\u00edral se do spole\u010dnosti Beth a studia knih, kter\u00e9 m\u011bl p\u0159e\u010dten\u00e9 snad desetkr\u00e1t. Georg u\u017e nedok\u00e1zal sn\u00e9st pohled na jeho strhanou tv\u00e1\u0159. Nedok\u00e1zal p\u0159ihl\u00ed\u017eet tomu, jak trp\u00ed a nem\u016f\u017ee s t\u00edm bojovat, proto\u017ee neum\u00ed sv\u00e9 pocity spr\u00e1vn\u011b za\u0159adit.<\/p><\/div>\n

„Bille, v\u00ed\u0161, \u017ee t\u011b m\u00e1m r\u00e1d. M\u00e1m t\u011b dokonce rad\u011bji ne\u017e vlastn\u00edho br\u00e1chu a te\u010f m\u00e1m o tebe opravdu strach. \u010cekal jsem dlouho, ty v\u00ed\u0161, \u017ee jsem \u010dekal zatracen\u011b dlouho, ale u\u017e to takhle d\u00e1l nejde. \u0158ekne\u0161 mi kone\u010dn\u011b, co se stalo mezi tebou a Tomem?“<\/div>\n
Bill sebou p\u0159i zazn\u011bn\u00ed jeho jm\u00e9na trhl. „Pro\u010d by se m\u011blo n\u011bco st\u00e1t? Mezi n\u00e1mi dv\u011bma se nic nestalo.“<\/div>\n
„N\u011bco se muselo st\u00e1t, kdy\u017e se tady u\u017e \u010dty\u0159i dny neuk\u00e1zal. Nezved\u00e1 mi telefon, neodpov\u00edd\u00e1 na zpr\u00e1vy. Zd\u00e1 se mi to, nebo se naprosto od\u0159\u00edzl od v\u0161eho, co s tebou n\u011bjak souvis\u00ed?“<\/div>\n
Bill uc\u00edtil siln\u00e9 sev\u0159en\u00ed uprost\u0159ed hrudn\u00edku. Rozt\u0159esen\u011b se nadechl a uhnul pohledem. „Kone\u010dn\u011b ud\u011blal to, co m\u011bl ud\u011blat u\u017e d\u00e1vno. \u0158\u00edkal jsem, \u017ee to takhle dopadne. Varoval jsem ho, ale on neposlouchal.“<\/div>\n
\n

„Co m\u011blo jak dopadnout? P\u0159ed \u010d\u00edm jsi ho varoval?!“<\/p><\/div>\n

„P\u0159ed sebou,“ p\u00edpl Bill s pohledem upnut\u00fdm do kl\u00edna. „\u0158\u00edkal jsem, \u017ee jsem divn\u00fd, \u017ee nejsem jako on a nikdy nebudu. Kone\u010dn\u011b mu to do\u0161lo. Podle m\u011b ud\u011blal dob\u0159e, kdy\u017e se se mnou p\u0159estal zab\u00fdvat.“<\/div>\n
Georg nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b zakroutil hlavou. „Zbl\u00e1znil ses?“<\/div>\n
Bill p\u0159ekvapen\u011b zamrkal a zad\u00edval se na Georga, kter\u00fd za\u010d\u00ednal ve tv\u00e1\u0159i \u010dervenat.<\/div>\n
„Tom t\u011b zbo\u017e\u0148uje. Panebo\u017ee, ud\u011blal by pro tebe v\u0161echno na sv\u011bt\u011b a je mu \u00fapln\u011b jedno, jestli jsi nebo nejsi jako on. Nikdy t\u011b necht\u011bl m\u011bnit. Akceptoval t\u011b takov\u00e9ho, jak\u00fd jsi, a m\u00e1 t\u011b r\u00e1d p\u0159esn\u011b takov\u00e9ho.“<\/div>\n
Bill ne\u0161\u0165astn\u011b zk\u0159ivil rty. Kdy\u017e promluvil, jeho hlas se sotva nesl nad hranic\u00ed \u0161epotu. „M\u011b nesm\u00ed m\u00edt nikdo r\u00e1d. Proto\u017ee j\u00e1 nejsem schopen m\u00edt nikoho r\u00e1d\u2026 takov\u00fdm zp\u016fsobem.“<\/div>\n
„Po\u010dkat po\u010dkat,“ Georg zoufale m\u00e1chal rukama. „Tom ti snad n\u011bco nazna\u010dil? Ud\u011blal n\u011bco, na co jsi nebyl p\u0159ipraven\u00fd? Proto spolu te\u010f nemluv\u00edte?“<\/div>\n
„V tu noc, kdy\u017e jsi musel vz\u00edt sm\u011bnu a Alice si vzala Beth na noc k sob\u011b\u2026 zavolal jsem mu. Byla bou\u0159ka, m\u011bl jsem no\u010dn\u00ed m\u016fry a tak\u00e9 strach. Jen jsem pot\u0159eboval m\u00edt n\u011bkoho u sebe.“<\/div>\n
„A co se stalo?“ Georg t\u00e9m\u011b\u0159 ned\u00fdchal. Nedo\u010dkav\u011b visel na Billov\u00fdch rtech.<\/div>\n
„Dal mi najevo, \u017ee m\u011b m\u00e1 rad\u011bji, ne\u017e by m\u011bl.“<\/div>\n
\n

Georg v duchu tan\u010dil v\u00edt\u011bzn\u00fd tane\u010dek. V\u011bd\u011bl to! Od za\u010d\u00e1tku v\u011bd\u011bl, \u017ee to takhle skon\u010d\u00ed. Sta\u010dilo d\u00edvat se na ty dva, kdy\u017e byli spolu, v\u0161\u00edmat si \u0159e\u010di jejich t\u011bl. Nervozity vryt\u00e9 v ka\u017ed\u00e9m pohybu, n\u011bhou prosycen\u00fdch pohled\u016f, nachov\u00fdch tv\u00e1\u0159\u00ed.<\/p><\/div>\n

„A co ty, Bille? M\u00e1\u0161 Toma rad\u011bji, ne\u017e bys m\u011bl? Znamen\u00e1 pro tebe v\u00edc ne\u017e kamar\u00e1d?“<\/div>\n
Bill se nerv\u00f3zn\u011b zasm\u00e1l. „Co ti m\u00e1m na tohle odpov\u011bd\u011bt? V\u017edy\u0165 ani nev\u00edm, jestli jsme v\u016fbec byli p\u0159\u00e1tel\u00e9. J\u00e1 a Tom\u2026 nejsme nic. U\u017e o tom nechci mluvit.“<\/div>\n
„Pro\u010d tohle d\u011bl\u00e1\u0161?“<\/div>\n
„D\u011bl\u00e1m co?“<\/div>\n
„Pro\u010d po\u0159\u00e1d ut\u00edk\u00e1\u0161? Pochopil bych, kdybys ut\u00edkal p\u0159ed lidmi jako je ten, co t\u011b zml\u00e1til, ale Tom\u2026 to mu ani po t\u011bch p\u011bti letech v\u016fbec nev\u011b\u0159\u00ed\u0161?“<\/div>\n
Bill siln\u011b zatnul \u010delist. „Nezn\u00e1m ho p\u011bt let. P\u011bt let jsme jen nav\u0161t\u011bvovali stejn\u00e9 p\u0159edn\u00e1\u0161ky. Zn\u00e1m ho sotva dva m\u011bs\u00edce. Jestli mu v\u011b\u0159\u00edm? Nev\u00edm a u\u017e se o tom opravdu nechci bavit. Jsem z toho unaven\u00fd.“<\/div>\n
Georg se nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b uchechtl. „Unaven\u00fd z \u010deho? Z toho, \u017ee t\u011b m\u00e1 n\u011bkdo r\u00e1d a kone\u010dn\u011b to s tebou mysl\u00ed v\u00e1\u017en\u011b? To v\u016f\u010di n\u011bmu nen\u00ed v\u016fbec f\u00e9r.“<\/div>\n
Bill\u016fv hrudn\u00edk ho\u0159el stejn\u011b jako jeho tv\u00e1\u0159e. „Nikdy jsem o nic takov\u00e9ho nest\u00e1l. Souhlasit s t\u00edm projektem byla velk\u00e1 chyba. Tom mi akor\u00e1t obr\u00e1til \u017eivot vzh\u016fru nohama a pak si jen tak zmiz\u00ed. Tohle ti p\u0159ijde f\u00e9r?“ Uc\u00edtil v o\u010d\u00edch p\u0159\u00edtomnost slz a prudce vstal, m\u00ed\u0159il ke dve\u0159\u00edm.<\/div>\n
„\u0158ekl jsi mu, a\u0165 z\u016fstane?“ Georg jej v posledn\u00ed chv\u00edli chytil za z\u00e1p\u011bst\u00ed a p\u0159it\u00e1hl k sob\u011b. „\u0158ekl jsi, \u017ee chce\u0161, aby byl s tebou?“<\/div>\n
„Vyhodil jsem ho,“ p\u0159iznal Bill pla\u010dtiv\u011b. Vytrhl ruku z Georgova sev\u0159en\u00ed a vyb\u011bhl z pokoje. Za z\u00e1dy zaslechl Georgovo smutn\u00e9 konstatov\u00e1n\u00ed.<\/div>\n
„Jsem r\u00e1d, \u017ee jsi f\u00e9r alespo\u0148 k sob\u011b.“<\/div>\n
\n

autor: B-kay<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: B-kay Billa vzbudily nezn\u00e1m\u00e9 zvuky. Probouzeje se ze snu, nedok\u00e1zal okam\u017eit\u011b rozeznat pravideln\u00fd tlukot oz\u00fdvaj\u00edc\u00ed se p\u0159\u00edmo pod jeho uchem, ale byl a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 p\u0159\u00edjemn\u00fd na to, aby se t\u00edm d\u00e9le zab\u00fdval. Jemn\u011b se zavrt\u011bl, tv\u00e1\u0159 vno\u0159il do n\u011b\u010deho m\u011bkk\u00e9ho, nosem<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[625],"tags":[],"class_list":["post-2672","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-cassiopeia"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2672","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=2672"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2672\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=2672"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=2672"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=2672"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}