{"id":2685,"date":"2015-08-30T15:00:00","date_gmt":"2015-08-30T14:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=2675"},"modified":"2015-08-30T15:00:00","modified_gmt":"2015-08-30T14:00:00","slug":"par-nikotinovych-polibku-3-3","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2015\/08\/30\/par-nikotinovych-polibku-3-3\/","title":{"rendered":"P\u00e1r nikotinov\u00fdch polibk\u016f 3\/3"},"content":{"rendered":"
autor: SakuraUchihaHaruno13<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Vyznej se mu, nebo ho nech u\u017e kone\u010dn\u011b j\u00edt. Nic mezit\u00edm nepro\u017e\u00edvej, jen se t\u00edm zbyte\u010dn\u011b zab\u00edj\u00ed\u0161.
<\/strong><\/div>\n

<\/strong> Ani jsem netu\u0161il, jak rychle k tomu do\u0161lo a op\u011bt se to ztratilo v propadli\u0161ti d\u011bjin. Ani jsem se nenad\u00e1l a dal\u0161\u00edch \u010dtrn\u00e1ct dn\u00ed spole\u010dn\u011b str\u00e1ven\u00fdch s Tomem bylo p\u0159ede mnou. Celou dobu jsem byl na rozpac\u00edch a netu\u0161il jsem, jak se bude n\u00e1\u0161 vztah d\u00e1l vyv\u00edjet. Nedok\u00e1zal jsem z jeho chov\u00e1n\u00ed post\u0159ehnout nic, co by mi dalo jasn\u011b najevo, \u017ee by o vztah se mnou st\u00e1l.<\/div>\n
O\u010di m\u011bl pro n\u011bkoho, kdo se neust\u00e1le ochom\u00fdtal kolem a plkal neuv\u011b\u0159iteln\u00e9 hovadiny. Fredericka si nedala pokoj ani tentokr\u00e1t, i kdy\u017e sama m\u011bla p\u0159\u00edtele a v\u0161ichni to v\u011bd\u011bli.<\/div>\n
A\u010d jsem se sna\u017eil vysondovat, jak to mezi nimi vypad\u00e1, nic konkr\u00e9tn\u00edho jsem se nedozv\u011bd\u011bl. V\u0161ichni mi dokola opakovali, \u017ee ti dva spolu nic nemaj\u00ed, proto\u017ee ona m\u00e1 p\u0159\u00edtele, ale po zku\u0161enosti z minul\u00e9ho roku, kdy m\u011bla hned dva z t\u00e1bora, jsem tomu odm\u00edtal v\u011b\u0159it.<\/div>\n
A\u0165 u\u017e vezmu v potaz skute\u010dnost, \u017ee jsme na za\u010d\u00e1tku dostali p\u0159id\u011blen\u00e9 chati\u010dky a byli jsme rozd\u011blen\u00ed na holky a na kluky, co\u017e se pak samoz\u0159ejm\u011b mohlo poru\u0161it, a on byl spole\u010dn\u011b s jedn\u00edm sv\u00fdm kamar\u00e1dem ubytovan\u00fd u n\u00ed v chatce, kde ka\u017edou noc p\u0159esp\u00e1val, nebo k tomu p\u0159ipo\u010dtu fakt, \u017ee byli spolu vid\u011bni na ka\u017ed\u00e9m kroku, nezd\u00e1 se, \u017ee by byli jenom p\u0159\u00e1tel\u00e9.<\/div>\n
Hlavn\u00edmu vedouc\u00edmu to nevadilo, v\u011bd\u011bl o tom, ale nevyjad\u0159oval se k tomu. Bylo to jejich rozhodnut\u00ed a v\u011bk na to m\u011bli, tak nevid\u011bl probl\u00e9m, pro\u010d tomu stav\u011bt meze.<\/div>\n
Zlom ale nastal ve chv\u00edli, kdy se jednou po porad\u011b vypl\u00ed\u017eila vedouc\u00ed a praktikantka z chatky a spole\u010dn\u011b \u0161ly do jedn\u00e9 chatky d\u011bt\u00ed, kde byli nejstar\u0161\u00ed kluci. Spole\u010dn\u011b kou\u0159ili, ony tam na chvilku usnuly, pak zase d\u011blaly bordel a byly p\u0159isti\u017eeny pravou rukou hlavn\u00edho vedouc\u00edho. N\u00e1sledn\u011b se zavedlo pravidlo, \u017ee mus\u00ed v\u0161ichni sp\u00e1t na sv\u00fdch d\u0159\u00edve stanoven\u00fdch chatk\u00e1ch, ale to nebylo v\u0161echno. Pot\u00e9 prohl\u00e1sil, \u017ee kdy\u017e maj\u00ed v\u0161ichni po no\u010dn\u00ed porad\u011b tolik energie, m\u016f\u017eeme poradu ka\u017edou noc prot\u00e1hnout klidn\u011b i do t\u0159\u00ed do r\u00e1na.<\/div>\n
V\u0161ichni ostatn\u00ed jsme byli dost nakrknut\u00ed, proto\u017ee se postupem \u010dasu sp\u00e1nek st\u00e1val vz\u00e1cnost\u00ed a \u00fanava rostla s ka\u017ed\u00fdm dnem. D\u011bti otravovaly po\u0159\u00e1d s t\u00edm sam\u00fdm, st\u00fdskalo se jim, bre\u010dely a st\u011b\u017eovaly si na v\u0161echno mo\u017en\u00e9. Poslouchat to bylo v\u00e1\u017en\u011b o nervy, ale to jim \u010dlov\u011bk nemohl \u0159\u00edct. Musel se po\u0159\u00e1d jenom \u0161\u0165astn\u011b usm\u00edvat a p\u0159ikyvovat, pop\u0159\u00edpad\u011b to vy\u0159e\u0161it.<\/div>\n
Hlavn\u00ed vedouc\u00ed to pochopil a \u017e\u00e1dnou poradu n\u00e1m neprot\u00e1hl, jenom po\u0159\u00e1d pos\u00edlal nespokojen\u00e9 pozn\u00e1mky k t\u011bm dv\u011bma, co\u017e jej ani po n\u011bkolika dnech neunavilo.<\/div>\n
\n
T\u00e1bor plynul podle programu, slunce pa\u0159ilo jako \u0161\u00edlen\u00e9. Ani jednou n\u00e1m nezapr\u0161elo ani se neochladilo. Museli jsme ka\u017edou p\u016flhodinu pos\u00edlat d\u011bti do sprch, aby si namo\u010dily hlavy, kontrolovali jsme, jestli pij\u00ed a neust\u00e1le jsme je napom\u00ednali, aby nosily \u010depice. Prcci to pochopili hned a dok\u00e1zali to plnit, probl\u00e9m byl ale u t\u011bch star\u0161\u00edch, kte\u0159\u00ed si tu \u010depici necht\u011bli d\u00e1t na hlavu u\u017e jenom z toho d\u016fvodu, \u017ee by vypadali sm\u011b\u0161n\u011b nebo by se jim zni\u010dil \u00fa\u010des. Z t\u011bch jejich v\u00fdmluv mi \u0161la v\u017edycky hlava kolem. Nesta\u010dilo, \u017ee jsme m\u011bli marodku plnou \u00fapal\u016f a \u00fa\u017eeh\u016f, ti star\u0161\u00ed byli prost\u011b tak zatvrzel\u00ed, \u017ee jsem je pak pos\u00edlal za hlavn\u00edm vedouc\u00edm, aby si o tom promluvili s n\u00edm, jeliko\u017e jeho jedin\u00e9ho byli ochotn\u00ed poslouchat.<\/div>\n
\u010casto jsme chodili do N\u011bmecka na koupali\u0161t\u011b, odkud se n\u00e1m v\u0161ichni vraceli lehce p\u0159ip\u00e1len\u00ed, jeliko\u017e op\u011bt neposlechli a nenamazali se kr\u00e9mem na opalov\u00e1n\u00ed.<\/div>\n
Co se ale t\u00fd\u010de koup\u00e1n\u00ed, mus\u00edm \u0159\u00edct, \u017ee jsme si ho v\u0161ichni u\u017eili, n\u011bkte\u0159\u00ed mo\u017en\u00e1 m\u00ed\u0148, jeliko\u017e byli neust\u00e1le topeni od star\u0161\u00edch kluk\u016f. Docela nech\u00e1pu, co na tom vid\u011bli. Jenom mi t\u00edm po\u0159\u00e1dn\u011b rozh\u00e1zeli \u00fa\u010des a pak se tomu sm\u00e1li.<\/div>\n
Topen\u00ed praktikanta se stalo docela obl\u00edbenou \u010dinnost\u00ed. Vlastn\u011b se rozjela hra: ‚Utopte si sv\u00e9ho praktikanta!‘ Kdy\u017e jsem se jich ptal, pro\u010d zrovna j\u00e1, \u0159ekli mi, \u017ee jsem evidentn\u011b nejleh\u010d\u00ed a neum\u00edm se moc br\u00e1nit, tak\u017ee jsem dokonal\u00e1 ob\u011b\u0165. Zprvu jsem se sna\u017eil n\u011bjak krotit a zkou\u0161el jsem je n\u011bjak k\u00e1ze\u0148sky uklidnit, ale nakonec jsem to vzdal a za\u010dal si to i vcelku u\u017e\u00edvat. P\u0159ece jenom to nebylo nic hororov\u00e9ho a j\u00e1 dost\u00e1l sv\u00e9ho \u00fakolu. Hl\u00eddal jsem d\u011bti, aby se navz\u00e1jem neutopily.<\/div>\n
Zaj\u00edmav\u00e9 bylo, \u017ee m\u011b jeden ze star\u0161\u00edch kluk\u016f vzal do n\u00e1ru\u010de a postupn\u011b m\u011b zakl\u00e1n\u011bl. Bavilo ho to tak moc, \u017ee to zopakoval t\u0159eba desetkr\u00e1t po sob\u011b. Po ka\u017ed\u00e9m m\u00e9m vyno\u0159en\u00ed mi \u0159ekl \u010d\u00e1st jeho dlouh\u00e9ho souv\u011bt\u00ed, dal mi krati\u010dk\u00fd prostor na n\u00e1dech a pak m\u011b znovu pono\u0159il. Sta\u010dil jsem pochytit asi tohle: „V\u00ed\u0161, Bille, j\u00e1 bych toho klidn\u011b nechal, ale tady je o\u010dividn\u011b vid\u011bt, jak moc se ti to l\u00edb\u00ed, a abych ti zp\u0159\u00edjemnil tvoji pr\u00e1ci, budu klidn\u011b d\u00e1l pokra\u010dovat.“ P\u0159idal jeden ze sv\u00fdch p\u0159idrzl\u00fdch \u00fasm\u011bv\u016f a hodil m\u011b k jin\u00e9mu klukovi, kter\u00fd m\u011b chytil zezadu a za\u010dal m\u011b topit taky. Nem\u016f\u017eu si vlastn\u011b na nic st\u011b\u017eovat, jeliko\u017e tohle topen\u00ed bylo daleko p\u0159\u00edjemn\u011bj\u0161\u00ed, ne\u017e se jenom ohl\u00ed\u017eet po Tomovi a st\u00e1le dokola vid\u011bt, jak blbne s Frederickou a na d\u011bti p\u011bkn\u011b ka\u0161le.<\/div>\n
Pozd\u011bji jsem si na\u0161el kr\u00e1sn\u00e9 m\u00edste\u010dko ve st\u00ednu, kde jsem m\u011bl v pl\u00e1nu odpo\u010d\u00edvat po tak n\u00e1ro\u010dn\u00e9m topen\u00ed, ale to za mnou zas za\u010dali v\u0161ichni chodit s t\u00edm, jestli je nem\u016f\u017eu doprovodit na z\u00e1chod nebo do kr\u00e1mku. Musel jsem se ujistit, \u017ee maj\u00ed v\u0161ichni eura a potom jsem s nimi vyrazil.<\/div>\n
St\u00e1l jsem tam s nimi tu dlouhou frontu a p\u0159ihl\u00ed\u017eel tomu, jak se jeden n\u011bmeckej spratek za\u010dal nav\u00e1\u017eet do jednoho z m\u00fdch d\u011bt\u00ed. Sna\u017eil jsem se toho N\u011bmce uklidnit svoj\u00ed plynulou n\u011bm\u010dinou, ale nedal si \u0159\u00edct. Sv\u00e9 nad\u00e1vky a gesta si nenechal pro sebe, naopak se k tomu v\u0161emu sna\u017eil i pr\u00e1t.<\/div>\n
Myslel jsem, \u017ee z tohohle budu m\u00edt mal\u00e9r, na\u0161t\u011bst\u00ed mi ale pomohla obsluha baru, kter\u00e1 mu \u0159ekla, \u017ee tady si tyhle v\u011bci dovolovat nem\u016f\u017ee a poslala ho pry\u010d. Nehnul se z m\u00edsta, dokud si pro n\u011bj nep\u0159i\u0161el otec, kter\u00fd se sna\u017eil zjistit, o co \u0161lo. Kupodivu mu do\u0161lo, \u017ee jeho syn\u00e1\u010dek byl vin\u00edkem, ale jedin\u00e9, co n\u00e1sledovalo, byla jenom p\u0159edn\u00e1\u0161ka, kterou o\u010dividn\u011b ten spratek ani nevn\u00edmal. Tak\u017ee jsem p\u0159edpokl\u00e1dal, \u017ee k podobn\u00e9mu incidentu mo\u017en\u00e1 je\u0161t\u011b dojde.<\/div>\n
Vr\u00e1til jsem se s nimi zp\u00e1tky a u\u017e m\u011b dal\u0161\u00ed men\u0161\u00ed holky t\u00e1hly zase do vody. \u0160el jsem s nimi, h\u00e1zel jsem si s m\u00ed\u010dem a hl\u00eddal je na klouza\u010dce do t\u00e9 doby, ne\u017e m\u011b jeden ze star\u0161\u00edch kluk\u016f-Georg chytil za ruce, spojil je p\u0159ede mnou, a kdy\u017e jsem si je p\u0159itiskl k hrudi, st\u00e1hl je pod vodu, \u010d\u00edm\u017e vzal s sebou i cel\u00e9 moje t\u011blo. Odm\u00edtal si d\u00e1t pokoj a dal se mnou dal\u0161\u00ed topen\u00ed na deset pokus\u016f, p\u0159i\u010dem\u017e se jenom potuteln\u011b usm\u00edval. O\u010dividn\u011b si ten okam\u017eik u\u017e\u00edval. Nechal jsem ho, nejsp\u00ed\u0161 pro n\u011bj bylo d\u016fle\u017eit\u00e9 v\u011bdom\u00ed, \u017ee si m\u016f\u017ee topit praktikanta.<\/div>\n
Probl\u00e9m nastal ve chv\u00edli, kdy to zpozorovaly holky a za\u010daly m\u011b naoko zachra\u0148ovat jenom proto, aby se taky n\u00e1hodou<\/em> dostaly do jeho sp\u00e1r\u016f. Nechal jsem je a z v\u011bt\u0161\u00ed d\u00e1lky jsem to kontroloval, jestli se jedna z nich skute\u010dn\u011b netop\u00ed.<\/div>\n
V tu chv\u00edli jsem tak \u00fapln\u011b ned\u00e1val pozor, \u010d\u00edm\u017e jsem se stal dokonal\u00fdm c\u00edlem, jeho\u017e se nehodlal vzd\u00e1t Andy.<\/div>\n
Zkus\u00edm to zkr\u00e1tit\u2026<\/em><\/div>\n
Minul\u00fd rok jsem si s Andym za\u010dal jenom proto, \u017ee m\u011b ovl\u00e1dl cht\u00ed\u010d a on byl prost\u011b p\u0159i ruce. Nebr\u00e1nil se a v\u0161echno se zd\u00e1lo b\u00fdt v po\u0159\u00e1dku. Neust\u00e1le jsem ho kousal do krku, co\u017e si evidentn\u011b u\u017e\u00edval. L\u00edbali jsme se za chatkou, v noci jsem ho chodil nav\u0161t\u011bvovat, kdy\u017e jsem m\u011bl hl\u00eddku, proto\u017ee jejich chatka d\u011blala bordel.<\/em><\/div>\n
Upozor\u0148uji ale na fakt, \u017ee jsme spolu nikdy nechodili. Po\u010d\u00edtal jsem s t\u00edm, \u017ee mu dojde, \u017ee je to jenom jednor\u00e1zov\u00e1 zn\u00e1most, ale n\u011bjak to asi nesta\u010dil pochytit.<\/em><\/div>\n
Po t\u00e1bo\u0159e jsme si psali docela sexistick\u00e9 maily, co\u017e rozpalovalo n\u00e1s oba, ale jakmile nastal \u0161koln\u00ed rok, p\u0159estali jsme si ps\u00e1t \u00fapln\u011b. Pak se mi jednou ozval s t\u00edm, \u017ee mi d\u011bkuje za v\u0161echno, co jsme spole\u010dn\u011b m\u011bli, a \u017ee si te\u010f na\u0161el jednu d\u00edvku, kterou popsal jako l\u00e1sku sv\u00e9ho \u017eivota. Takov\u00e9 romantick\u00e9 setk\u00e1n\u00ed na autobusov\u00e9 zast\u00e1vce, kter\u00e9 samoz\u0159ejm\u011b do dal\u0161\u00edho t\u00e1bora nevydr\u017eelo, jak jsem p\u0159edpokl\u00e1dal.<\/em><\/div>\n
Za\u010dal pak za mnou chodit a ptal se m\u011b na minul\u00fd rok, popravd\u011b jsem mu \u0159ekl, \u017ee pro m\u011b byl jen jednor\u00e1zov\u00fd, co\u017e ho evidentn\u011b dost zklamalo. \u0158\u00edkal mi, \u017ee m\u011b skute\u010dn\u011b miloval a \u017ee jsem ho podrazil, ale j\u00e1 jsem p\u016fvodn\u011b po\u010d\u00edtal s t\u00edm, \u017ee o tom v\u00ed a jde do toho dobrovoln\u011b.<\/em><\/div>\n
I te\u010f, kdy\u017e m\u011b zezadu chytil za pas a hodil m\u011b do vody, si neodpustil svou obvyklou pozn\u00e1mku o tom, jak moc m\u011b miloval.<\/div>\n
Nebyl jsem takov\u00fd zmetek, aby m\u011b netr\u00e1pilo sv\u011bdom\u00ed, p\u0159izn\u00e1v\u00e1m, \u017ee to ode m\u011b nebylo \u00fapln\u011b f\u00e9r, omluvil jsem se mu, ale to nebylo dost. Netu\u0161il jsem ani, co chce d\u00e1l. Jestli m\u011b cht\u011bl zp\u00e1tky, mohl mi to jasn\u011b \u0159\u00edct, ale d\u011blal v\u0161echno pro to, aby to tak nevypadalo. Postupn\u011b mi ukazoval d\u00edvky z t\u00e1bora a \u0159\u00edkal, \u017ee dneska chod\u00ed s touhle, z\u00edtra ji vym\u011bn\u00ed za tuhle, pak p\u0159ijde na \u0159adu tamta\u2026 takhle pokra\u010doval, a\u017e nakonec \u0159ekl, \u017ee na m\u011b se nejsp\u00ed\u0161 u\u017e nedostane. Podobn\u011b to bylo i b\u011bhem diskot\u00e9k, vyjmenoval mi, komu v\u0161emu u\u017e plou\u017e\u00e1k sl\u00edbil a \u0159ekl, \u017ee na m\u011b dojde pouze v p\u0159\u00edpad\u011b, \u017ee bude dostatek pomal\u00fdch p\u00edsni\u010dek. Na to jsem se mu mohl ale vybodnout a vyhl\u00eddl jsem si n\u011bkoho jin\u00e9ho na plou\u017e\u00e1ky.<\/div>\n
Georg se zd\u00e1l b\u00fdt docela stydliv\u00fd a moc se mu do toho necht\u011blo, ale jako praktikant jsem m\u011bl svoje p\u00e1ky, mohl jsem mu to nak\u00e1zat nebo ho i vyd\u00edrat, \u017ee kdy\u017e nep\u016fjde te\u010f se mnou, dal\u0161\u00ed diskot\u00e9ku prosp\u00ed na chatce. Nebylo to ode m\u011b v\u016fbec hezk\u00e9, ale pochopil, \u017ee nem\u00e1 na v\u00fdb\u011br, co\u017e byl taky \u00fa\u010del. Mohl mi samoz\u0159ejm\u011b odseknout, \u017ee se na to v\u0161echno m\u016f\u017ee vybodnout, ale nejsp\u00ed\u0161 mu do\u0161lo, \u017ee by byl na chatce bez kluk\u016f s\u00e1m a ukousal by se nudou.<\/div>\n
Samoz\u0159ejm\u011b jsem nemohl odm\u00edtnout d\u00edvky, kter\u00e9 se osm\u011blily, aby m\u011b pozvaly. Jako praktikant jsem m\u011bl jistou povinnost jim vyhov\u011bt, tak\u017ee jsem n\u011bkolik plou\u017e\u00e1k\u016f p\u0159etrp\u011bl s naivn\u00edmi t\u0159in\u00e1ctkami, kter\u00e9 si o\u010dividn\u011b d\u011blaly n\u011bjak\u00e9 nad\u011bje. Nezapomn\u011bl jsem p\u0159itom sledovat Toma, jak se tiskne k Frederice a n\u011bco j\u00ed \u0161ept\u00e1 do ucha.<\/div>\n
M\u011bl jsem taky mo\u017enost si v\u0161imnout, jak se k sob\u011b chovali v autobuse, kdy\u017e jsme jeli zp\u00e1tky z koupali\u0161t\u011b. V\u0161echny d\u011bti jsme usadily. Kolem devades\u00e1ti d\u011bt\u00ed se n\u00e1m poda\u0159ilo nacpat do autobusu se 42 m\u00edsty tak, aby v\u0161echny sed\u011bly. My ostatn\u00ed jsme museli bu\u010f st\u00e1t, nebo sed\u011bt na zemi.<\/div>\n
St\u00e1l jsem op\u0159en\u00fd o jednu st\u011bnu autobusu a pokradmu jsem za slune\u010dn\u00edmi br\u00fdlemi sledoval ty dva. Sed\u011bli na zemi naproti sob\u011b, ona m\u011bla pokr\u010den\u00e9 nohy tak, \u017ee se jej\u00ed kotn\u00edky dot\u00fdkaly jeho bok\u016f. Pak se zvedla, aby mu uk\u00e1zala n\u011bco na mobilu, \u010d\u00edm\u017e se k n\u011bmu dostala tak nebezpe\u010dn\u011b bl\u00edzko.<\/div>\n
V\u0161ichni mi st\u00e1le opakovali, \u017ee ti dva spolu nechod\u00ed, i kdy\u017e jsem je p\u0159istihl spole\u010dn\u011b v posteli. M\u016fj odd\u00edl m\u011bl zrovna slu\u017ebu, co\u017e mimo jin\u00e9 zahrnovalo i povinnost budit ostatn\u00ed vedouc\u00ed a praktikanty, tak jak si nap\u00ed\u0161ou a kdy si nap\u00ed\u0161ou. Byli na m\u011b docela hodn\u00ed, cht\u011bli, abych spole\u010dn\u011b se svoj\u00ed vedouc\u00ed zazp\u00edval a zatancoval Martyho cirkus.<\/div>\n
V ni\u010dem nebyl probl\u00e9m, p\u0159i\u0161el jsem na \u010das a vid\u011bl jsem, \u017ee jsou u\u017e vzh\u016fru, aby si bud\u00ed\u010dek pln\u011b vychutnali. Dal\u0161\u00ed v\u011bc, kter\u00e9 jsem si nemohl nev\u0161imnout, byl hol\u00fd fakt, \u017ee on m\u011bl na sob\u011b jenom boxerky, kter\u00e9 po m\u00e9m p\u0159\u00edchodu schoval po deku, j\u00ed\u017e s n\u00ed sd\u00edlel. Jen\u017ee jak ji p\u0159et\u00e1hl p\u0159es sebe, odhalil tak jej\u00ed t\u011bl\u00ed\u010dko od\u011bn\u00e9 ve spodn\u00edm pr\u00e1dle a kr\u00e1tk\u00e9m tri\u010dku.<\/div>\n
Tohle jsem p\u0159e\u0161el bez pozn\u00e1mky a po\u010dkal, a\u017e p\u0159ijde moje vedouc\u00ed, abychom mohli za\u010d\u00edt s t\u00edmhle sl\u00edben\u00fdm bud\u00ed\u010dkem, kter\u00fd se n\u00e1m i docela povedl. Pak jsme m\u011bli n\u011bkoho budit kouzeln\u011b, kdy jsem si dal z\u00e1le\u017eet a vymyslel jsem si i svoj\u00ed zakl\u00ednac\u00ed formuli a sehnal jsem si hn\u011bdou tu\u017eku jako h\u016flku z Harry Pottera. D\u00e1l bylo p\u0159ekvapen\u00ed, co\u017e jsem pojal tematicky. Byli jsme p\u0159ece up\u00ed\u0159i, tak\u017ee po\u0159\u00e1dn\u00fd kousanec do krku nalad\u00ed na cel\u00fd den.<\/div>\n
Zbytek jsem probudil pozd\u011bji, vynesl jsem ko\u0161e, uklidil \u0161t\u00e1b po porad\u011b, sepsal j\u00eddeln\u00ed\u010dek a tak d\u00e1le. Povedlo se mi taky spat\u0159it d\u00edvku, jak sed\u00ed hlavn\u00edmu vedouc\u00edmu na kl\u00edn\u011b a vysv\u011btluje mu, pro\u010d se j\u00ed st\u00fdsk\u00e1. Bylo je\u0161t\u011b p\u0159ed bud\u00ed\u010dkem d\u011bt\u00ed a ona byla u\u017e vzh\u016fru a horliv\u011b vypr\u00e1v\u011bla. Na jednu stranu jsem byl ale r\u00e1d, jeliko\u017e ode m\u011b cht\u011bl hlavn\u00ed vedouc\u00ed vzbudit stylem ‚dvan\u00e1ctilet\u00e1 d\u00edvka loud\u00ed francouzsk\u00fd polibek‘ k \u010demu\u017e tedy d\u00edky n\u00ed nedo\u0161lo, jeliko\u017e to prot\u00e1hla do doby, kdy m\u011bl b\u00fdt vzbuzen, tak\u017ee si nestihl vl\u00e9zt do postele a alespo\u0148 p\u0159edst\u00edrat, \u017ee sp\u00ed.<\/div>\n
N\u00e1sleduj\u00edc\u00ed ve\u010der se b\u011bhem porady stalo n\u011bco, co ani jeden z n\u00e1s ne\u010dekal. P\u0159ib\u011bhl jeden kluk s t\u00edm, \u017ee je astmatik a \u017ee se mu n\u011bjak blb\u011b d\u00fdch\u00e1. Zdravu\u0161ka si ho odvedla a zajela s n\u00edm do nemocnice a my mysleli, \u017ee u\u017e bude pokoj, ale ani na dv\u011b minuty na to se p\u0159ed \u0161t\u00e1bem objevil policista, kter\u00fd n\u00e1m ozn\u00e1mil, \u017ee na Zlod\u011bjsk\u00e9 cest\u011b, co\u017e je cesta vedouc\u00ed kolem t\u00e1bora, do\u0161lo k p\u0159epaden\u00ed. N\u011bjak\u00fd siln\u00fd mlad\u00edk okradl dal\u0161\u00edho a nejsp\u00ed\u0161 se tu je\u0161t\u011b potuluje.<\/div>\n
Hlavn\u00ed vedouc\u00ed ur\u010dil, \u017ee se po dvou hodin\u00e1ch a p\u016fl budou st\u0159\u00eddat ti nejstar\u0161\u00ed kluci v hl\u00edd\u00e1n\u00ed t\u00e1bora, aby se tu n\u00e1hodou n\u011bco nestalo.<\/div>\n
„J\u00e1 ale nech\u00e1pu, jak se n\u011bco takov\u00e9ho m\u016f\u017ee st\u00e1t,“ za\u010dala nech\u00e1pav\u011b Fredericka.<\/div>\n
„Tady jsi na severu \u010cech,“ upozornil j\u00ed hlavn\u00ed vedouc\u00ed. Ona sama byla ze z\u00e1padu a on z okol\u00ed Prahy.<\/div>\n
„Jo,“ vlo\u017eil se do debaty Tom, „tady jsi u n\u00e1s na severu, tohle je tu docela b\u011b\u017en\u00fd,“ p\u0159idal se.<\/div>\n
„Nemysl\u00edm si ale, \u017ee by m\u011bl v pl\u00e1nu v tom pokra\u010dovat. Jednor\u00e1zov\u00e1 akce a pak konec, to je taky typick\u00fd vzorec, nem\u00e1m pravdu?“ obr\u00e1til se na n\u011bj hlavn\u00ed vedouc\u00ed.<\/div>\n
„Jasn\u011b,“ p\u0159itakal Tom. „Pak se v\u011bt\u0161inou nev\u00ed, kdo to byl.“<\/div>\n
„Ale pro jistotu tu budou ty hl\u00eddky celou noc. J\u00e1 si vezmu posledn\u00ed dv\u011b a p\u016fl hodiny p\u0159ed bud\u00ed\u010dkem, moje prav\u00e1 ruka to vezme p\u0159ede mnou. Vy budete m\u00edt hl\u00eddky odte\u010f a\u017e do r\u00e1na tak, jak jsem v\u00e1s ur\u010dil, je v\u00e1m to jasn\u00e9?“ Te\u010f ani ne\u0161lo odporovat.<\/div>\n
Nejsp\u00ed\u0161 jsem byl jedin\u00fd kluk, kter\u00fd z toho vyv\u00e1zl tak, \u017ee hl\u00eddat nemusel.<\/div>\n
„A je\u0161t\u011b n\u011bco,“ zastavil odch\u00e1zej\u00edc\u00edho Toma, kter\u00fd m\u011bl m\u00edt prvn\u00ed hl\u00eddku, „nep\u0159eji si, aby se tohle dostalo mezi d\u011bti,“ v\u0161echny n\u00e1s probodl ostr\u00fdm pohledem, aby sv\u00fdm slov\u016fm dodal na r\u00e1zu. „Nepot\u0159ebujeme, aby se n\u00e1m tu vyd\u011bsily a psaly dom\u016f, \u017ee se n\u00e1m tu potlouk\u00e1 n\u011bjak\u00fd vrah, kter\u00e9ho z n\u011bj ud\u011blaj\u00ed, i kdy\u017e zat\u00edm nikoho nezabil.“<\/div>\n
„Zat\u00edm.“ Nebylo jasn\u00e9, kdo to vyslovil, ale le\u017eelo to mezi n\u00e1mi jako kostky hozen\u00e9 osudem. V\u0161ichni jenom \u010dekali, kdy to dojde napln\u011bn\u00ed.<\/div>\n
Holky za\u010daly po porad\u011b \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b zmatkovat a za\u010daly hned s t\u00edm, \u017ee neusnout samy, \u010d\u00edm\u017e tak nen\u00e1padn\u011b vyb\u00edzely kluky, aby se o n\u011b postarali. Tom byl stejn\u011b u holek u\u017e zabydlen\u00fd, tak\u017ee tam nebyl probl\u00e9m.<\/div>\n
Po porad\u011b jsem se \u0161el v klidu vysprchovat, dod\u011blal jsem si v\u0161e pot\u0159ebn\u00e9 a pak jsem je\u0161t\u011b chvilku bloudil po t\u00e1bo\u0159e, abych se nad\u00fdchal kr\u00e1sn\u00e9ho no\u010dn\u00edho vzduchu. Chodil jsem od jedn\u00e9 lampy ke druh\u00e9 a tak nen\u00e1padn\u011b jsem pozoroval okol\u00ed. Pak se ozval tlumen\u00fd v\u00fdk\u0159ik jedn\u00e9 z holek a ke mn\u011b se pozd\u011bji doneslo, \u017ee mezi stromy kolem t\u00e1bora zahl\u00e9dly z\u00e1blesk sv\u011btla odr\u00e1\u017eej\u00edc\u00edho se od no\u017ee. Naivky\u2026 Strach jsem za\u010dal poci\u0165ovat a\u017e v okam\u017eiku, kdy kolem t\u00e1bora projelo auto. Vzpomn\u011bl jsem si, jak mezi \u0159e\u010d\u00ed hlavn\u00ed vedouc\u00ed zm\u00ednil, \u017ee kdybychom zahl\u00e9dli auto, kter\u00e9 se a\u017e nebezpe\u010dn\u011b p\u0159ibli\u017euje k br\u00e1n\u011b t\u00e1bora, m\u00e1me tam j\u00edt jako skupina, aby p\u0159\u00edpadn\u00e9ho \u00fato\u010dn\u00edka n\u00e1\u0161 po\u010det odradil.<\/div>\n
Byl jsem zrovna pobl\u00ed\u017e br\u00e1ny, kdy\u017e jsem zahl\u00e9dl, jak se auto p\u0159ibli\u017euje k br\u00e1n\u011b. Za sebou jsem m\u011bl jenom p\u00e1rek vyd\u011b\u0161en\u00fdch holek, kter\u00e9 napadlo vz\u00edt si do rukou kameny a j\u00edt mu vst\u0159\u00edc. Uznal jsem, \u017ee v\u011bt\u0161\u00ed kameny ze \u0161t\u011brkov\u00e9 cesty by mohly b\u00fdt dobru zbran\u00ed, proto jsem n\u00e1sledoval jejich p\u0159\u00edklad, a samoz\u0159ejm\u011b jako kluk jsem musel j\u00edt prvn\u00ed. Ony \u0161ly za mnou tak, aby byl znateln\u00fd n\u00e1\u0161 v\u011bt\u0161\u00ed po\u010det.<\/div>\n
Dech se mi zrychloval ka\u017ed\u00fdm okam\u017eikem, kdy jsem se bl\u00ed\u017eil k br\u00e1n\u011b, za n\u00ed\u017e se nach\u00e1zelo auto, kter\u00e9 pr\u00e1v\u011b zastavovalo. V rukou jsem k\u0159e\u010dovit\u011b sv\u00edral kameny a p\u0159em\u00edtal jsem nad t\u00edm, kam bych m\u011bl spr\u00e1vn\u011b m\u00ed\u0159it, p\u0159itom jsem ale st\u00e1le pokra\u010doval bl\u00ed\u017e a bl\u00ed\u017e k br\u00e1n\u011b. Holky si jen n\u011bkolik krok\u016f za mnou \u0161eptaly, jak je tohle d\u011bsiv\u00e9.<\/div>\n
Auto pln\u011b zastavilo, vypnula se sv\u011btla a dve\u0159e se za\u010daly pomalu otev\u00edrat. U\u017e u\u017e jsem se nap\u0159ahoval, \u017ee po vystupuj\u00edc\u00edm hod\u00edm k\u00e1men, kdy\u017e se za mnou ozvalo: „To je zdravotnice!“<\/div>\n
Kameny jsem zahanben\u011b hodil na zem a p\u0159istoupil jsem k n\u00ed bl\u00ed\u017e.<\/div>\n
„Copak to tu je?“ cht\u011bl v\u011bd\u011bt se sm\u00edchem. „Uv\u00edtac\u00ed v\u00fdbor?“<\/div>\n
Netrvalo moc dlouho a hned v\u011bd\u011bla, co v\u0161echno se tu stalo. Nebyla nijak moc vyd\u011b\u0161en\u00e1, ale optala se, jestli bude t\u00e1bor n\u011bjak hl\u00eddan\u00fd, na co\u017e jsme j\u00ed okam\u017eit\u011b kladn\u011b odpov\u011bd\u011bli.<\/div>\n
„Toho kluka si tam na chv\u00edli nechaj\u00ed,“ sd\u011blila n\u00e1m. „Cht\u011bj\u00ed na n\u011bm je\u0161t\u011b n\u011bco pozorovat, i kdy\u017e si nejsem jist\u00e1, co p\u0159esn\u011b,“ pokr\u010dila rameny. „Nem\u011bl to nijak v\u00e1\u017en\u00e9, ale tak pro jistotu jsem jim ho tam nechala.“<\/div>\n
Ve\u010der i noc prob\u011bhly v klidu a nic dal\u0161\u00edho se d\u00edkybohu nestalo.<\/div>\n
R\u00e1no jsme se zase v\u0161ichni se\u0161li p\u0159ed \u0161t\u00e1bem a hlavn\u00ed vedouc\u00ed n\u00e1m \u0159ekl, \u017ee tentokr\u00e1t ty hl\u00eddky nech\u00e1me b\u00fdt, \u017ee to bylo jenom kv\u016fli jistot\u011b.<\/div>\n
Odpoledne jsem dohl\u00ed\u017eel na holky, jak krout\u00ed obru\u010demi kolem sv\u00fdch \u00fatl\u00fdch t\u011bl, a sna\u017eil jsem se ignorovat sv\u00e1div\u00e9 kroucen\u00ed bok\u016f, kter\u00e9 se pokou\u0161ela p\u0159edv\u00e1d\u011bt jedna patn\u00e1ctilet\u00e1 holka. Nejrad\u0161i bych si na sebe nalepil ceduli, \u017ee o holky z\u00e1jem nem\u00e1m, ale to bych byl vystaven dost nep\u0159\u00edjemn\u00fdm ot\u00e1zk\u00e1m, proto jsem to rad\u0161i nechal b\u00fdt.<\/div>\n
Ve chv\u00edli m\u00e9ho p\u0159em\u00fd\u0161len\u00ed nad t\u00edm, co to m\u00e1me dneska k ve\u010de\u0159i, a jestli budu schopn\u00fd to poz\u0159\u00edt nebo ne, jsem na sv\u00e9m pase uc\u00edtil \u010d\u00edsi ruce. Ty ruce s dlouh\u00fdmi prsty, kter\u00e9 v \u010dervnu obj\u00edmaly m\u016fj penis, bych poznal snad v\u0161ude.<\/div>\n
B\u011bhem vte\u0159iny jsem byl vyzdvihnut do v\u00fd\u0161ky, p\u0159i\u010dem\u017e jsem usly\u0161el zdrchan\u00fd a unaven\u00fd vzdech, po n\u011bm\u017e n\u00e1sledovalo postaven\u00ed m\u00e9 osoby zp\u00e1tky na zem.<\/div>\n
„Ale no tak,“ posteskl jsem si. „P\u0159ece nejsem tak t\u011b\u017ek\u00fd.“<\/div>\n
„To ne, ale j\u00e1 jsem unaven\u00fd,“ p\u0159iznal dred\u00e1\u010d, kter\u00fd mi prvn\u011b po n\u011bkolika dnech v\u011bnoval pozornost.<\/div>\n
„A z \u010deho? Cos d\u011blal v noci?“ vylet\u011bla ze m\u011b prvn\u00ed ot\u00e1zka, kter\u00e1 m\u011b napadla.<\/div>\n
„Hl\u00eddal t\u00e1bor, t\u0159eba?“ J\u00edzlivost a ironie v jeho hlasu byla tak znateln\u00e1, \u017ee jsem se neopov\u00e1\u017eil \u0159\u00edct cokoli dal\u0161\u00edho. Ud\u011blal jsem ze sebe blba, kter\u00fd nev\u00ed o t\u011bch hl\u00eddk\u00e1ch, proto\u017ee s\u00e1m nehl\u00eddal.<\/div>\n
A p\u0159esn\u011b takhle vypadaly dal\u0161\u00ed na\u0161e rozhovory. Byl jsem za tot\u00e1ln\u00edho idiota, tak\u017ee jsme se nezmohli na v\u00edc ne\u017e p\u00e1r slov.<\/div>\n
Dal\u0161\u00ed dokonalou uk\u00e1zkou na\u0161eho rozhovoru byla pot\u0159eba m\u00e9ho t\u00fdmu op\u00e1lit vlajku na okraj\u00edch, aby to vypadalo l\u00e9pe a my zakryli m\u00edsta, kter\u00e1 jsme nestihli ni\u010d\u00edm nabarvit. Koho jin\u00e9ho jsem m\u011bl po\u017e\u00e1dat ne\u017e zaryt\u00e9ho ku\u0159\u00e1ka? Jasn\u011b, \u017ee jsem \u0161el za Tomem, kter\u00fd m\u011b zavedl k sob\u011b do chatky, kde jsme se schovali v koupeln\u011b, on vyt\u00e1hl sv\u016fj zapalova\u010d a j\u00e1 mu ukazoval, kde je pot\u0159eba to op\u00e1lit.<\/div>\n
Chv\u00edli jsem ml\u010dky dr\u017eel vlajku a jenom jsem sledoval, jak se dok\u00e1\u017ee vypo\u0159\u00e1dat s lehk\u00fdm doutn\u00e1n\u00edm i mali\u010dk\u00fdm ohn\u011bm.<\/div>\n
„Jak vid\u00edm, u\u017e s t\u00edm m\u00e1\u0161 zku\u0161enosti,“ prohodil jsem.<\/div>\n
„Jo,“ p\u0159itakal. „P\u00e1l\u00edm dost.“<\/div>\n
„I sebe?“ Hor\u0161\u00ed dotaz m\u011b v\u00e1\u017en\u011b nepadnout nemohl.<\/div>\n
„Jo, i sebe,“ odv\u011btil a pak mezi n\u00e1mi nastalo dal\u0161\u00ed dlouh\u00e9 ticho, kter\u00e9 jsem nakonec prolomil such\u00fdm ‚d\u011bkuji‘ a ode\u0161el jsem.<\/div>\n
Trochu uvoln\u011bn\u011bj\u0161\u00ed atmosf\u00e9ra nastala v okam\u017eiku, kdy jsme jednou po porad\u011b z\u016fstali a dali jsme si se zdravotnicemi alkohol. Tom\u016fv kamar\u00e1d byl okam\u017eit\u011b nalitej, co\u017e mi p\u0159ipomn\u011blo sraz, tak\u017ee jsem jenom \u010dekal, kdy se nalije Tom. Ten se samoz\u0159ejm\u011b nalil, ale po\u0159\u00e1d u n\u011bj byla ona, tak\u017ee nebyla mo\u017enost si n\u011bco za\u010d\u00edt. Od \u0161t\u00e1bu jsme se p\u0159esunuli sm\u011brem k j\u00eddeln\u011b, abychom naru\u0161ili sp\u00e1nek d\u011bt\u00ed, a tam jsme otev\u0159eli dal\u0161\u00ed v\u00edna – b\u00edl\u00e9 a \u010derven\u00e9. Pak se k n\u00e1m dostala i vodka a nakonec i skotsk\u00e1. Vydr\u017eel jsem asi do t\u0159\u00ed do r\u00e1na, kdy jsem st\u00e1le udr\u017eoval konverzaci se svoj\u00ed vedouc\u00ed. Jak ale \u010das plynul, ostatn\u00ed cht\u011bli hr\u00e1t hry. Seskl\u00e1dali jsme se do kruhu a pos\u00edlali jsme se polibky na rty. V tu chv\u00edli jsem litoval sv\u00e9 \u0161patn\u00e9 pozice, kdy jsem byl mezi svoj\u00ed vedouc\u00ed a jednou zdravu\u0161kou, m\u00edsto toho, abych chytil flek vedle Toma.<\/div>\n
Polibky byly takov\u00e9 zah\u0159\u00edv\u00e1n\u00ed, postupn\u011b jsme si za\u010dali dokole\u010dka foukat do pup\u00edku, co\u017e u\u017e n\u011bkdo podstupovat necht\u011bl, ale stejn\u011b byl p\u0159inucen. Nevy\u0161\u0161\u00ed level, kter\u00fd op\u011bt zvl\u00e1dli v\u0161ichni, kdo byli p\u0159\u00edtomni, spo\u010d\u00edval v kous\u00e1n\u00ed do zadku. Tohle u\u017e bylo docela nep\u0159\u00edjemn\u00e9 a objevovaly se u\u017e i nad\u00e1vky na to, kdo tuhle hovadinu vymyslel. Nebr\u00e1nil jsem se ni\u010demu, m\u011bl jsem upito sice jenom kousek, ale necht\u011bl jsem trhat partu, proto jsem z\u016fstal, ale dal\u0161\u00ed alkohol jsem si u\u017e \u00fast\u016fm nep\u0159ilo\u017eil.<\/div>\n
N\u011bkdo n\u00e1sledn\u011b zavedl pravidlo, \u017ee ten, kdo p\u016fjde sp\u00e1t, d\u00e1 pusu na dobrou noc v\u0161em v kruhu. Ne\u0161lo o \u017e\u00e1dn\u00e9 pusinky na tv\u00e1\u0159, ale na rty, jak to bylo d\u0159\u00edv do kruhu. Hezky jsem \u010dekal a p\u0159em\u00edtal jsem nad t\u00edm, jestli m\u00e1m j\u00edt sp\u00e1t te\u010f a pol\u00edbit Toma, nebo jestli m\u00e1m po\u010dkat, a\u017e p\u016fjde sp\u00e1t on. Je\u0161t\u011b ne\u017e jsem se stihl rozhodnout, se postavil a za\u010dal obch\u00e1zet cel\u00fd krou\u017eek, p\u0159i\u010dem\u017e ka\u017ed\u00e9mu pop\u0159\u00e1l dobrou noc a l\u00edpl mu pusu na rty. Vy\u010dkal jsem na svou p\u0159\u00edle\u017eitost a nechal jsem se od n\u011bj lehce pol\u00edbit, ale p\u0159i\u0161lo mi to tak odfl\u00e1knut\u00e9, \u017ee jsem si ho chytil p\u0159i odchodu a nat\u00e1hl se je\u0161t\u011b pro druhou, abych m\u011bl skute\u010dnou dobrou noc a sladk\u00e9 sny. Nebyl jsem tak naivn\u00ed a ne\u010dekal jsem, \u017ee Tom p\u016fjde hned sp\u00e1t. Nikdy to ned\u011blal, m\u00edsto toho se s holkama z chatky d\u00edval na film.<\/div>\n
N\u00e1sledn\u011b jsem byl sv\u011bdkem rozcvi\u010dky a jak\u00e9hosi cvi\u010den\u00ed, kter\u00e9 p\u0159edv\u00e1d\u011bly na\u0161e opil\u00e9 d\u00edvky, a to pro m\u011b bylo jasn\u00e9 znamen\u00ed, \u017ee u\u017e je \u010das sp\u00e1t. Pol\u00edbil jsem zbytek toho krou\u017eku, kter\u00fd u\u017e ne\u010d\u00edtal tolik lid\u00ed jako na za\u010d\u00e1tku, a \u0161el jsem sp\u00e1t. Ani jsem se nep\u0159evl\u00e9kl, zuby jsem si taky ne\u010distil, jeliko\u017e jsem p\u0159edpokl\u00e1dal, \u017ee chu\u0165 alkoholu a zubn\u00ed pasty nen\u00ed to prav\u00e9 o\u0159echov\u00e9. Kdy\u017e u\u017e jsme u toho, co chutn\u00e1 a nechutn\u00e1, po jedn\u00e9 z porad n\u00e1m zbyl okurkov\u00fd sal\u00e1t, kter\u00fd jsme si rozlili do plastov\u00fdch kel\u00edmk\u016f a pili jsme ho, jeliko\u017e jsme nem\u011bli nic z p\u0159\u00edboru po ruce. Pr\u016fb\u011b\u017en\u011b jsme to prokl\u00e1dali kosti\u010dkami \u010dokol\u00e1dy a taky nechutn\u00fdmi levn\u00fdmi wasabi kuli\u010dkami, kter\u00e9 samy o sob\u011b chutnaly jako zvratky. Pro zlep\u0161en\u00ed chuti jsme ale m\u011bli po ruce Pi\u0148akoladu, tak\u017ee jsme to n\u011bjak p\u0159e\u017eili.<\/div>\n
<\/div>\n
Dal\u0161\u00ed z\u00e1\u017eitek, kter\u00fd mi naskytl, byl tak trochu nep\u0159\u00edjemn\u00fd. Na moj\u00ed chatce jsme m\u011bli Ev\u017eena a Bonif\u00e1ce, co\u017e byli pavouci, kte\u0159\u00ed n\u00e1m tam lezli. Nebyli to ale n\u011bjac\u00ed pr\u0165av\u00ed pavou\u010dci, byli velc\u00ed a ty jejich tlust\u00e9 no\u017ei\u010dky\u2026 fuj. P\u0159izn\u00e1m se i bez mu\u010den\u00ed, \u017ee jsem zaryt\u00fd arachnofobik, tak\u017ee jsem se mohl zbl\u00e1znit poka\u017ed\u00e9, kdy\u017e jsem je vid\u011bl. M\u016fj spolubydl\u00edc\u00ed se jednoho sna\u017eil zab\u00edt, jen\u017ee mu utekl do \u0161kv\u00edry v rohu. Bylo by to je\u0161t\u011b v pohod\u011b, kdyby ta \u0161kv\u00edra nesousedila pr\u00e1v\u011b s moj\u00ed postel\u00ed. Tak\u017ee jsem celou noc spal na posteli spolubydl\u00edc\u00edho, kter\u00fd si ji se mnou ochotn\u011b vym\u011bnil. Druhou noc se ale p\u0159i\u0161lo na to, \u017ee byl dal\u0161\u00ed nad postel\u00ed, na n\u00ed\u017e jsem tu noc spal, a kdy\u017e se po n\u011bm hodila ba\u010dkora, spadl do postele a pak u\u017e se nena\u0161el, tak\u017ee jsem odm\u00edtal sp\u00e1t i tam. Druh\u00fd spolubydl\u00edc\u00ed p\u0159etrp\u011bl m\u016fj n\u00e1pad a dovolil mi sp\u00e1t p\u0159es noc u n\u011bj v posteli. Podobn\u011b by to pokra\u010dovalo snad i d\u00e1l, kdybych jednou v noci p\u0159ed poradou nena\u0161el dal\u0161\u00edho na strop\u011b a nezavolal si na n\u011bj Gustava, kter\u00fd ho post\u0159\u00edkal svoj\u00ed vo\u0148avkou a pak ho zabil. V tu chv\u00edli jsem byl ale stejn\u011b vyklepan\u00fd a v\u011bd\u011bl jsem, \u017ee tu jsou dal\u0161\u00ed, kter\u00e9 jsme je\u0161t\u011b nezabili. Odvedl m\u011b k lavi\u010dce, kde sed\u011bl Tom, kter\u00fd hr\u00e1l na mobilu a naoko hl\u00eddal klid v okoln\u00edch chatk\u00e1ch.<\/div>\n
„J\u00e1 u\u017e tam sp\u00e1t nem\u016f\u017eu!“ \u0159ekl jsem. „Je jich tam moc, j\u00e1 se boj\u00edm!“ zn\u011bl jsem jako mal\u00e1 uk\u0148u\u010den\u00e1 holka, ale nemohl jsem si pomoct. „Klidn\u011b bude sp\u00e1t venku na lavi\u010dce, ale ne tam!“<\/div>\n
„Ale pros\u00edm t\u011b,“ ozval se Tom t\u00edm sv\u00fdm ledov\u011b klidn\u00fdm hlasem. V ruce m\u011bl zap\u00e1lenou cigaretu a str\u010dil mi ji k obli\u010deji. „Uklidni se a dej si,“ nab\u00e1dal m\u011b ti\u0161e. „V\u011b\u0159 mi, bude ti l\u00edp,“ pokra\u010doval a jemn\u011b odklepal popel. Trochu popot\u00e1hl a dal ho zase ke mn\u011b, abych zkusil svoje prvn\u00ed cig\u00e1ro v \u017eivot\u011b.<\/div>\n
„Ne,“ odm\u00edtl jsem. „nem\u016f\u017eu.“ Br\u00e1nil jsem se. Nikdy v \u017eivot\u011b jsem to ned\u011blal, tak dlouho jsem se dr\u017eel v ku\u0159\u00e1ck\u00e9m sv\u011bt\u011b jako neku\u0159\u00e1k, tak pro\u010d te\u010f?<\/div>\n
„Ale ned\u011blej sc\u00e9ny jako pani\u010dka,“ ozval se n\u011bkdo zezadu. „Tvoji rodi\u010de jsou ku\u0159\u00e1ci, tak doka\u017e, \u017ee pat\u0159\u00ed\u0161 do rodiny a ku\u0159!“<\/div>\n
„Jo Bille, dej si,“ nab\u00e1dal m\u011b Gustav, kter\u00fd mi je\u0161t\u011b p\u0159ed chv\u00edl\u00ed zab\u00edjel pavouka. „Alespo\u0148 to zkus. Nikdo po tob\u011b nechce, abys kou\u0159il, jen si trochu ulev.“<\/div>\n
„Poj\u010f a ku\u0159, ku\u0159, ty d\u011bvko!“ ozvalo se sp\u00ed\u0161 pro odleh\u010den\u00ed atmosf\u00e9ry ne\u017e pro m\u00e9 skute\u010dn\u011b ura\u017een\u00ed.<\/div>\n
Podobn\u00e9 \u0159e\u010di n\u00e1sledovaly celou dobu, tak\u017ee jsem vlastn\u011b nem\u011bl ani jinou mo\u017enost. Nav\u00edc p\u0159edstava toho, \u017ee tu cigaretu je\u0161t\u011b p\u0159ed chv\u00edl\u00ed obj\u00edmaly Tomovy rty, byla a\u017e moc l\u00e1kav\u00e1.<\/div>\n
10. 8. 2015 ve 21: 53 jsem to prvn\u011b zkusil.<\/em><\/div>\n
Nejd\u0159\u00edv jsem nebyl schopn\u00fd to vt\u00e1hnout do plic, tak\u017ee velk\u00e1 \u010d\u00e1st p\u0159i\u0161la na zmar, ale Tom mi ochotn\u011b uk\u00e1zal, jak na to. Bylo to zase po dlouh\u00e9 dob\u011b, co mi v\u011bnoval n\u011bjakou pozornost. Tak pro\u010d ne?<\/div>\n
„Nev\u00edm, co na tom v\u0161ichni m\u00e1te,“ \u0159ekl jsem, kdy\u017e jsem dokou\u0159il. Trochu se mi motala hlava, lehce jsem si zaka\u0161lal, ale nebylo to nic hrozn\u00e9ho.<\/div>\n
„To uvid\u00ed\u0161,“ poznamenali v\u0161ichni ku\u0159\u00e1ci sborov\u011b.<\/div>\n
„Fakt nev\u00edm,“ trval jsem si na sv\u00e9m. K\u00e1mo\u0161 proto ob\u011btoval jedno sv\u00e9 mentolov\u00e9, aby mi uk\u00e1zal, \u017ee mi to m\u016f\u017ee chutnat, nav\u00edc mi Gustav sl\u00edbil bor\u016fvkov\u00fd. \u0158ekl bych, \u017ee takhle zaopat\u0159en\u00ed nikdo jin\u00fd nebyl. Mezi sebou k\u0161eftovali jenom velice neradi. Zjistil jsem, \u017ee neku\u0159\u00e1kovi d\u00e1 cigaretu snad ka\u017ed\u00fd, ku\u0159\u00e1kovi ne.<\/div>\n
Dokou\u0159il jsem a p\u011bkn\u011b se mi motala hlava. Zvedli jsme se a \u0161li jsme na poradu, p\u0159i\u010dem\u017e mi Gustav \u0159ekl, \u017ee to, co mi Tom dal, byl sedmi\u010dkov\u00e1 Viceroyka, z \u010deho\u017e jsem teda moc nepochopil, jestli to bylo siln\u00e9 nebo slab\u00e9. \u0158ekl, \u017ee siln\u00e9, tak jsem mu v\u011b\u0159il. Stejn\u011b by to bylo jedno a pavouci byli u\u017e mimo m\u011b, ani jsem si na n\u011b nevzpomn\u011bl.<\/div>\n
Na porad\u011b jsme prob\u00edrali z\u00edt\u0159ej\u0161\u00ed celodenn\u00ed v\u00fdlet. V pozn\u00e1mk\u00e1ch jsem m\u011bl sn\u00eddani a ve\u010de\u0159i, ale ob\u011bd jsem tam nem\u011bl, proto jsem se po skon\u010den\u00ed porady, kdy je\u0161t\u011b v\u0161ichni sed\u011bli na sv\u00fdch m\u00edstech, zeptal, jestli je ob\u011bd n\u011bjak posunut\u00fd.<\/div>\n
V tu chv\u00edli se ozval v\u00fdbuch sm\u00edchu a nech\u00e1pav\u00e9 pohledy se up\u0159ely m\u00edt sm\u011brem.<\/div>\n
„Jsi v pohod\u011b, t\u0159eba?“ ozval se Tom, kter\u00fd z toho m\u011bl taky srandu, „Nechce\u0161 t\u0159eba je\u0161t\u011b jedno?“ zasm\u00e1l se. U\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed slova t\u0159eba v ka\u017ed\u00e9 jeho v\u011bt\u011b mi te\u010f za\u010dalo l\u00e9zt na nervy.<\/div>\n
„Co je?“ nech\u00e1pal jsem a oto\u010dil jsem se na hlavn\u00edho vedouc\u00edho.<\/div>\n
„Tak je\u0161t\u011b jednou,“ povzdechl si naoko unaven\u011b, s\u00e1m se taky sm\u00e1l, „z\u00edtra je celodenn\u00ed v\u00fdlet, v\u0161ichni m\u00e1te bal\u00ed\u010dky s \u0159\u00edzkem na cestu\u2026“<\/div>\n
„Ajo,“ do\u0161lo mi. Bo\u017ee j\u00e1 jsem ale pitomec.<\/div>\n
„Ale jestli chce\u0161,“ nab\u00eddl se hlavn\u00ed pou\u0161t\u011b\u010d melodi\u00ed, „klidn\u011b ti zahraju \u0161op\u00e1k,“ zasm\u00e1l se. Ta p\u00edsni\u010dka se pou\u017e\u00edvala, kdy\u017e jsme pot\u0159ebovali d\u011bti svolat na j\u00eddlo.<\/div>\n
„Tak jo,“ pokr\u010dil jsem rameny. „V kolik to bude?“<\/div>\n
V\u0161ichni jsme \u0161li ven, kde se konalo hromadn\u00e9 kou\u0159en\u00ed cigaret. Se zdravotnic\u00ed jsem si dal jedno nap\u016fl, pak jsem m\u011bl pr\u00e1ska od Toma. K tomu mi \u0159ekl jedin\u00e9: „Je to tvoje volba, j\u00e1 t\u011b do ni\u010deho nenutil, jasn\u00fd?“<\/div>\n
Druh\u00e1 zdravotnice nad t\u00edm jen kroutila hlavou a \u0159\u00edkala mi, \u017ee se pozvrac\u00edm. Dala mi k\u00fdbl a \u0159ekla, abych se te\u010f najedl a zam\u011bstnal \u017ealudek n\u011b\u010d\u00edm jin\u00fdm. Gustav se nab\u00eddl, \u017ee m\u00e1 \u010dokol\u00e1du a \u017ee m\u016f\u017eu sp\u00e1t u n\u011bj i s t\u00edm k\u00fdblem.<\/div>\n
Okam\u017eit\u011b jsem souhlasil, jeliko\u017e to znamenalo, \u017ee nebudu v pavou\u010d\u00edch sp\u00e1rech a nav\u00edc dostanu \u010dokol\u00e1di\u010dku!<\/div>\n
Je\u0161t\u011b jsem se vysprchoval, vzal jsem si deku a pol\u0161t\u00e1\u0159 a nast\u011bhoval se ke Gustavovi i se sv\u00fdm k\u00fdblem.<\/div>\n
Sna\u017eil jsem se sp\u00e1t, ale m\u011bl jsem moc \u017eiv\u00e9 sny. Vid\u011bl jsem p\u0159ed sv\u00fdma o\u010dima postavu, kter\u00e1 se snad jen zd\u00e1nliv\u011b podobala Tomovi. Ta postava se ke mn\u011b sh\u00fdbla a cht\u011bla m\u011b pol\u00edbit. S\u00e1m jsem se nastavil polibku, ne\u017e mi do\u0161lo, \u017ee je to jenom v\u00fdplod moj\u00ed mysli. Je\u0161t\u011b n\u011bkolik minut jsem se tr\u00e1pil sv\u00fdmi \u017eiv\u00fdmi p\u0159edstavami, ne\u017e jsem usly\u0161el, jak se do pokoje dost\u00e1v\u00e1 Gustav. Myslel si, \u017ee sp\u00edm, tak se sna\u017eil b\u00fdt potichu.<\/div>\n
„Nemus\u00ed\u0161 se tak sna\u017eit,“ zahlaholil jsem, „jsem vzh\u016fru.“<\/div>\n
„Nesp\u00ed\u0161?“ nech\u00e1pal.<\/div>\n
„M\u00e1m moc \u017eiv\u00fd sny,“ nadhodil jsem.<\/div>\n
„Asi m\u00e1\u0161 u\u017e p\u011bkn\u011b zkou\u0159enej mozek,“ utahoval si ze m\u011b.<\/div>\n
„Mo\u017en\u00e1,“ p\u0159itakal jsem. „M\u00e1\u0161 tu \u010dokol\u00e1du?“ zeptal jsem se bez obalu a po\u010dkal si, a\u017e vyt\u00e1hl n\u011bco ze sk\u0159\u00edn\u011b.<\/div>\n
„D\u00e1\u0161 si Oreo nebo Tucky?“ zeptal se.<\/div>\n
„Tucky jsem je\u0161t\u011b nem\u011bl,“ odv\u011btil jsem.<\/div>\n
„Tak jo,“ souhlasil a vlezl si se mnou do postele. Rozsv\u00edtili jsme baterku a jedli jsme tuckovou \u010dokol\u00e1du. Teda sp\u00ed\u0161 jsem ji jedl jenom j\u00e1, Gustav jen p\u0159ihl\u00ed\u017eel tomu, jak miz\u00ed.<\/div>\n
Mezi n\u00e1mi se rozvinula konverzace, kter\u00e1 pokra\u010dovala a\u017e do p\u016fl t\u0159et\u00ed do r\u00e1na. Gustav m\u011bl za sebou ne\u0161\u0165astn\u00fd vztah a j\u00e1 se mu p\u0159iznal se v\u0161emi sv\u00fdmi vztahy, s Andym, Tomem i dal\u0161\u00edmi. Bylo to tak uvol\u0148uj\u00edc\u00ed a p\u0159\u00edjemn\u00e9. Na druhou stranu jsem ale c\u00edtil jistou ironii. N\u011bco podobn\u00e9ho jsem si p\u0159edstavoval s Tomem, m\u00edsto toho jsem m\u011bl vedle sebe Gustava, kter\u00fd mi \u0159ekl, \u017ee Tom dob\u0159e v\u00ed o jej\u00edm p\u0159\u00edteli a ne\u010dekal by na ni. Pr\u00fd o ni ani nestoj\u00ed.<\/div>\n
<\/div>\n
„Jestli ho ale chce\u0161, tak za n\u00edm jdi,“ nab\u00e1dal m\u011b. „\u0158ekni mu to, vyznej se mu, nebo ho nech u\u017e kone\u010dn\u011b j\u00edt. Nic mezit\u00edm nepro\u017e\u00edvej, jen se t\u00edm zbyte\u010dn\u011b zab\u00edj\u00ed\u0161.“ Jeho slova m\u011bla n\u011bco do sebe. P\u0159ece jenom jsem cht\u011bl z toho b\u00fdt venku, ne vn\u011b nerozhodnosti. Gustav byl tak stra\u0161n\u011b hodn\u00fd a pozorn\u00fd kluk, kter\u00e9ho jsem si neskute\u010dn\u011b v\u00e1\u017eil. Nejrad\u0161i bych vy\u0161kr\u00e1bal o\u010di holce, kter\u00e1 si s n\u00edm dva t\u00fddny hr\u00e1la na vztah a pak mu \u0159ekla, \u017ee jenom doufala, \u017ee se zamiluje, co\u017e se nestalo, tak\u017ee to ukon\u010dila. Za\u0161li jsme spole\u010dn\u011b je\u0161t\u011b na dal\u0161\u00ed c\u00edgo, a tak n\u011bjak se stalo, \u017ee jsem m\u011bl na poprv\u00e9 v sob\u011b \u010dty\u0159i.<\/div>\n
N\u00e1sleduj\u00edc\u00ed r\u00e1no jsme se zase se\u0161li p\u0159ed \u0161t\u00e1bem, abychom si p\u0159ipomn\u011bli program. Tom u\u017e tam byl a kou\u0159il. Stoupl jsem si vedle n\u011bj, pop\u0159\u00e1l jsem v\u0161em dobr\u00e9 r\u00e1no a pod\u00edval se na n\u011bj. Tak n\u011bjak zvl\u00e1\u0161tn\u011b se na m\u011b usm\u00e1l a nab\u00eddl mi. Odm\u00edtl jsem, proto\u017ee v kruhu bylo p\u00e1r men\u0161inov\u00fdch neku\u0159\u00e1k\u016f, mezi n\u011b\u017e jsem taky pat\u0159il. Odpoledne jsem si ho vyhledal a po\u017e\u00e1dal jsem ho o dal\u0161\u00ed. Nebylo to kv\u016fli tomu, \u017ee bych to pot\u0159eboval, byla to jen z\u00e1minka k rozhovoru.<\/div>\n
„Jsem na sebe hrd\u00fd,“ sd\u011blil mi, kdy\u017e jedno vytahoval z krabi\u010dky. „P\u0159im\u011bl jsem zaryt\u00e9ho neku\u0159\u00e1ka kou\u0159it.“<\/div>\n
Jenom jsem se pousm\u00e1l. „P\u016fjde\u0161 se mnou?“<\/div>\n
„Ne, te\u010f jsem byl,“ odv\u011btil. „Ale je to tvoje volba, jasn\u00fd?“ zopakoval sv\u00e1 slova. „Jestli do toho spadne\u0161\u2026“ v hlase m\u011bl t\u00f3n prozrazuj\u00edc\u00ed sm\u00edch.<\/div>\n
„Nespadnu,“ odv\u011btil jsem sebev\u011bdom\u011b.<\/div>\n
„V\u00ed\u0161, kolik p\u0159ed tebou to \u0159eklo?“ odfrkl si a oto\u010dil se, kdy\u017e usly\u0161el d\u00edv\u010d\u00ed hlas, kter\u00fd nepat\u0159il nikomu jin\u00e9mu ne\u017e Frederice.<\/div>\n
„Tak zat\u00edm,“ \u0159ekl jsem a \u0161el na jedin\u00e9 povolen\u00e9 ku\u0159\u00e1ck\u00e9 m\u00edsto v t\u00e1bo\u0159e, o n\u011bm\u017e v\u011bd\u011bli vedouc\u00ed, pr\u00e1go\u0161i a d\u011bti ku\u0159\u00e1ci, kte\u0159\u00ed byli za hlavn\u00edm vedouc\u00edm, p\u0159iznali se k tomu a po\u017e\u00e1dali ho o to, aby tu mohli kou\u0159it.<\/div>\n
Pozd\u011bji jsem dostal to sl\u00edben\u00e9 bor\u016fvkov\u00e9, kter\u00e9 mi i docela chutnalo. Ve\u010der jsme zase sed\u011bli na lavi\u010dce a za\u010dalo se to znovu \u0159e\u0161it. Gustav \u0159ekl, \u017ee u\u017e mi ned\u00e1. Tom vz\u00e1p\u011bt\u00ed hodil jedno p\u0159ede m\u011b na st\u016fl, pod\u00edval se mi do o\u010d\u00ed a zase \u0159ekl: „Je to tvoje volba.“ Po chv\u00edli dodal. „V\u00edc by ses ale hodil k sob\u011b do rodiny.“ Poslal mi i zapalova\u010d. Celou dobu jsem j\u00edm pod stolem \u0161krtal a p\u0159em\u00fd\u0161lel jsem nad t\u00edm, jestli to m\u00e1m skute\u010dn\u011b ud\u011blat nebo ne. V\u00edc bych se hodil k sob\u011b do rodiny? To m\u00e1 b\u00fdt vyd\u00edr\u00e1n\u00ed?<\/em> O chvilku pozd\u011bji jsem mu to oboj\u00ed vr\u00e1til.<\/div>\n
„Dob\u0159e d\u011bl\u00e1\u0161,“ usm\u00e1l se a vzal si to zp\u011bt. On m\u011b pochv\u00e1lil! Tom m\u011b skute\u010dn\u011b pochv\u00e1lil! Byl jsem tak d\u011bsn\u011b \u0161\u0165astn\u00fd.<\/div>\n
Pak ale p\u0159i\u0161la moje hl\u00eddka. Chati\u010dka \u010d\u00edslo jeden\u00e1ct d\u011blala bordel jako v\u017edy. Byli to star\u0161\u00ed kluci, tak\u017ee s t\u00edm prakticky ne\u0161lo moc d\u011blat, ale pomohli mi. Po\u017e\u00e1dal jsem je, jestli n\u00e1hodou n\u011bkdo nem\u00e1, a jeden z nich, takov\u00fd hrozn\u00fd \u010dahoun, mi \u0159ekl, \u017ee m\u00e1 ru\u010dn\u011b balen\u00fd. Cht\u011bl jsem to zkusit, tak jsme \u0161li. Vzal i ohe\u0148 a za chatkou jsme si zap\u00e1lili.<\/div>\n
P\u0159istihl n\u00e1s dal\u0161\u00ed ku\u0159\u00e1ck\u00fd pr\u00e1go\u0161, kter\u00fd si dal s n\u00e1mi a \u0159ekl n\u00e1m, \u017ee to \u0161krt\u00e1n\u00ed je vid\u011bt na d\u00e1lku, ale \u017ee na n\u00e1s nikdo nep\u0159i\u0161el.<\/div>\n
Kdy\u017e jsme m\u011bli dokou\u0159eno, pod\u011bkoval jsem a vr\u00e1til se ke \u0161t\u00e1bu, kde na m\u011b \u010dekal spolubydl\u00edc\u00ed s t\u00edm, \u017ee maj\u00ed dnes padat hv\u011bzdy. Do\u0161el pro deku, pak jsme si lehli na zem a sledovali oblohu, kterou zakr\u00fdval jeden velk\u00fd mrak, tak\u017ee jsme z toho m\u011bli velk\u00fd kulov\u00fd. Skoro jsem tam us\u00ednal, pak se ale k\u00e1mo\u0161 zasm\u00e1l a j\u00e1 otev\u0159el o\u010di. Nad n\u00e1mi se n\u011bkdo skl\u00e1n\u011bl. Hned jsem nepoznal, kdo to je. Teprve po n\u011bkolika sekund\u00e1ch a jeho sm\u00edchu jsem poznal Toma.<\/div>\n
<\/div>\n
„D\u00e1\u0161 si pr\u00e1ska?“ nab\u00eddl mi a podal mi cigaretu. Bez probl\u00e9mu jsem p\u0159ijal a n\u011bkolikr\u00e1t siln\u011b popot\u00e1hl. Od n\u011bj cokoli.<\/div>\n
N\u00e1sleduj\u00edc\u00ed r\u00e1no m\u011bl budit pr\u00e1v\u011b on. V ten den jsem zjistil, jak\u00fd je rozd\u00edl mezi pusinkou a polibkem a nebyl jsem z toho moc odva\u0159en\u00fd. Napsal jsem si, \u017ee chci, aby m\u011b vzbudil jemn\u011b, pusinkou a aby bylo c\u00edtit, \u017ee kou\u0159il. Nedok\u00e1zal jsem se vzd\u00e1t t\u00e9 slasti, kterou mi p\u0159in\u00e1\u0161ela jeho v\u016fn\u011b sm\u00ed\u0161en\u00e1 s cigaretov\u00fdm kou\u0159em. A\u0165 jsem kou\u0159il nebo ne, tohle byla moje jistota, moje z\u00e1zem\u00ed.<\/div>\n
R\u00e1no jsem se probudil je\u0161t\u011b p\u0159ed bud\u00ed\u010dkem, jeliko\u017e jsem byl netrp\u011bliv\u00fd, jak se s t\u00edm popere. T\u011b\u0161il jsem se tak moc, \u017ee jsem nemohl od p\u011bti r\u00e1no znovu usnout. Jenom jsem si dokola p\u0159ehr\u00e1val mo\u017enosti, jak by se to mohlo odehr\u00e1t.<\/div>\n
Spal jsem na horn\u00ed paland\u011b, co\u017e pro n\u011bj mohlo b\u00fdt trochu komplikovan\u011bj\u0161\u00ed, ale v\u011b\u0159il jsem, \u017ee se s t\u00edm n\u011bjak popere.<\/div>\n
Je\u0161t\u011b p\u0159ed t\u00edm, ne\u017e p\u0159i\u0161el, jsem si po\u0159\u00e1dn\u011b vy\u010distil zuby a nat\u0159el jsem si rty jelen\u00edm lojem, aby byly o n\u011bco jemn\u011bj\u0161\u00ed, a\u017e se na\u0161e rty znovu setkaj\u00ed.<\/div>\n
<\/div>\n
R\u00e1no p\u0159i\u0161el, stoupl si na spodn\u00ed postel, ani se neobt\u011b\u017eoval \u0161plhat ke mn\u011b nahoru, rychle mi l\u00edpl pusu na tv\u00e1\u0159 a d\u00fdchl na m\u011b, aby tak splnil v\u0161e, o co jsem si napsal.<\/div>\n
Byl jsem zklaman\u00fd, ale st\u011b\u017eovat jsem si nemohl, splnil, co jsem napsal. Jen byl o\u010dividn\u011b dost vy\u010d\u016fran\u00fd.<\/div>\n
Zbytek se tak n\u011bjak semlel, tak\u017ee jsem sed\u011bl na lavi\u010dce pro ku\u0159\u00e1ky, kter\u00e1 se nach\u00e1zela v nep\u0159\u00edstupnosti d\u011btsk\u00fdch o\u010d\u00ed a kou\u0159il jsem svoje symbolicky posledn\u00ed cig\u00e1rko s Gustavem. Moc dob\u0159e jsem si uv\u011bdomoval, \u017ee m\u00e1m p\u0159ed sebou je\u0161t\u011b posledn\u00ed t\u0159i hodiny a pak tento kr\u00e1sn\u00fd letn\u00ed sen skon\u010d\u00ed. Rozplyne se jako mlha nad r\u00e1nem a zbyde z n\u011bj jenom vzpom\u00ednka, kter\u00e1 nikdy t\u011blo nenapln\u00ed p\u0159esn\u011b takov\u00fdmi pocity, jak\u00e9 jsem pro\u017e\u00edval.<\/div>\n
Lehk\u00e9 mot\u00e1n\u00ed hlavy, t\u00e9m\u011b\u0159 neznateln\u00fd t\u0159as kolen, v hlav\u011b \u00fapln\u011b vymeteno a v srdci m\u00edr.<\/div>\n
Cel\u00fd \u017eivot jsem \u0159\u00edkal, jak je to \u0161patn\u00e9 a pak jsem tam sed\u00e1val s t\u011bmi ku\u0159\u00e1ky. Za \u010dty\u0159i dny to bylo dohromady \u010dtrn\u00e1ct cigaret, kter\u00e9 jsem vyprosil od ostatn\u00edch. Nejv\u011bt\u0161\u00edm m\u00fdm sponzorem byl Dachs, kter\u00fd si balil s\u00e1m. Byl to ten \u010dahoun z jeden\u00e1ctky, kter\u00fd si se mnou zatancoval i m\u016fj posledn\u00ed plou\u017e\u00e1k.<\/div>\n
<\/div>\n
Sl\u00edbil jsem, \u017ee je to moje posledn\u00ed, t\u00fdden a p\u016fl po t\u00e1bo\u0159e jsem to v\u0161ak zkazil. Dal jsem si t\u0159i se sv\u00fdmi kamar\u00e1dy, siln\u00fdmi ku\u0159\u00e1ky. A st\u00e1le se je\u0161t\u011b opova\u017euji sv\u011btu tvrdit, \u017ee nejsem ku\u0159\u00e1k, co\u017e bych nyn\u00ed p\u0159irovnal k tomu, \u017ee st\u00e1le miluji Toma.<\/div>\n
Otev\u0159ely se mi o\u010di, alespo\u0148 na okam\u017eik jsem skute\u010dn\u011b proz\u0159el. Nech\u00e1m ho j\u00edt, a kdy\u017e se vr\u00e1t\u00ed, p\u0159ijmu to s hrdost\u00ed, ne s neukojitelnou touhou. Kdy\u017e se nevr\u00e1t\u00ed, osud mi do karet p\u0159ihraje n\u011bkoho jin\u00e9ho, mo\u017en\u00e1 i lep\u0161\u00edho.<\/div>\n
Tak sbohem ty, kter\u00fds mi tolik pomotal hlavu. M\u011bj se hezky, ml\u00e1den\u010de, kv\u016fli kter\u00e9mu jsem se vzdal sv\u00e9 zaryt\u00e9 rozhodnosti o tom, \u017ee si cigaretu v \u017eivot\u011b nep\u0159ilo\u017e\u00edm k \u00fast\u016fm. Odpluj, vra\u0165 se, vzpom\u00ednej, nebo zapome\u0148, \u010dlov\u011b\u010de z\u00e1hadn\u00fd, av\u0161ak tak d\u016fle\u017eit\u00fd.<\/div>\n
Sbohem, l\u00e1sko. Snad jin\u00fd d\u00edru v m\u00fdch prsou po tob\u011b vypln\u00ed, snad z\u00e1zrak se p\u0159ihod\u00ed, snad zapomeneme oba.<\/div>\n
Nech\u0165 se vzpom\u00ednky na na\u0161e nikotinov\u00e9 polibky rozplynou jako d\u00fdm z cigaret, jen\u017e pr\u00e1v\u011b vydechuji.<\/div>\n
A nikdy se u\u017e nevr\u00e1t\u00ed.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
autor: SakuroUchihaHaruno13<\/strong><\/div>\n
betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: SakuraUchihaHaruno13 Vyznej se mu, nebo ho nech u\u017e kone\u010dn\u011b j\u00edt. Nic mezit\u00edm nepro\u017e\u00edvej, jen se t\u00edm zbyte\u010dn\u011b zab\u00edj\u00ed\u0161. Ani jsem netu\u0161il, jak rychle k tomu do\u0161lo a op\u011bt se to ztratilo v propadli\u0161ti d\u011bjin. Ani jsem se nenad\u00e1l a dal\u0161\u00edch \u010dtrn\u00e1ct<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[45],"tags":[],"class_list":["post-2685","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-ff-jednodilky"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2685","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=2685"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2685\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=2685"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=2685"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=2685"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}