{"id":2693,"date":"2015-08-27T16:00:00","date_gmt":"2015-08-27T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=2683"},"modified":"2015-08-27T16:00:00","modified_gmt":"2015-08-27T15:00:00","slug":"started-with-the-kiss-13","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2015\/08\/27\/started-with-the-kiss-13\/","title":{"rendered":"Started with the kiss 13."},"content":{"rendered":"
autor: ophelia_seven<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/em><\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
Znovu zadob\u0159e ANEB jak se Bill sna\u017e\u00ed nab\u00eddnout d\u00fdmku m\u00edru<\/p>\n

<\/em><\/strong> Bill si uv\u011bdomil, \u017ee v\u0161e, co k tomu bude pot\u0159eba, je trochu odvahy… a hodn\u011b s\u00edly.<\/p>\n

<\/em> Bill se probudil r\u00e1no po ve\u010d\u00edrku s bolest\u00ed hlavy o velikosti Francie a rozmazan\u00fdm make-upem na obli\u010deji. Pamatoval si, jak Georg jeho a Toma noc p\u0159edt\u00edm vysadil a pak si Bill u\u017e dok\u00e1zal vzpomenout jen na to, jak padl do postele, ani\u017e by sv\u00e9mu bratrovi pop\u0159\u00e1l i jen dobrou noc. Cht\u011bl Tomovi pod\u011bkovat za to, co pro n\u011bj ud\u011blal, ale nemohl naj\u00edt slova. Pod\u011bkoval Georgovi n\u011bkolikr\u00e1t v aut\u011b po cest\u011b dom\u016f, ale Tomova p\u0159\u00edtomnost a pomoc pro n\u011bj znamenala mnohem v\u00edc. Bill nev\u011bd\u011bl, jestli by se slova mohla dokonce p\u0159ibl\u00ed\u017eit k vyj\u00e1d\u0159en\u00ed jeho vd\u011b\u010dnosti.<\/div>\n

\n

Le\u017eel je\u0161t\u011b n\u011bjakou dobu v posteli, a\u017e se bu\u0161en\u00ed v hlav\u011b stalo nesnesiteln\u00fdm, a pak se vy\u0161oural ze sv\u00e9ho pokoje rovnou do koupelny pro tolik pot\u0159ebnou pomoc z l\u00e9k\u00e1rni\u010dky. Bill si nedok\u00e1zal vzpomenout, kdy naposledy jej tak stra\u0161n\u011b bolela hlava – pravd\u011bpodobn\u011b naposledy, kdy\u017e m\u011bl kocovinu. Nebo mo\u017en\u00e1 je\u0161t\u011b p\u0159edt\u00edm, ale d\u0159\u00edv, ne\u017e dosp\u011bl k vysok\u00e9 toleranci k alkoholu. Konec konc\u016f b\u00fdvaly doby, kdy m\u00edval docela \u010dist\u00fd \u0161t\u00edt – krom\u011b cel\u00e9 t\u00e9 v\u011bci s vykou\u0159en\u00edm od jeho bratra, co\u017e byl jen men\u0161\u00ed detail.<\/p><\/div>\n

Bill nav\u0161t\u00edvil z\u00e1chod, vy\u010distil si zuby a smyl si v\u010derej\u0161\u00ed make-up po spolknut\u00ed p\u00e1r pilulek proti bolesti hlavy. Uva\u017eoval nad u\u010des\u00e1n\u00edm sv\u00fdch vlas\u016f, ale rozhodl se je prost\u011b st\u00e1hnout do cul\u00edku a zab\u00fdvat se jimi pozd\u011bji. \u0160pl\u00edchl si na tv\u00e1\u0159 trochu vody a pak se\u0161el po schodech, aby si dal n\u011bjak\u00fd toust k sn\u00eddani. To byla jedin\u00e1 v\u011bc, o kter\u00e9 si myslel, \u017ee by ji mohl str\u00e1vit.<\/div>\n
\n
Kdy\u017e pro\u0161el p\u0159es ob\u00fdvac\u00ed pokoj na sv\u00e9 cest\u011b do kuchyn\u011b, usly\u0161el \u0161ust\u011bn\u00ed pokr\u00fdvky a zamru\u010den\u00ed p\u0159ich\u00e1zej\u00edc\u00ed ze st\u0159edu m\u00edstnosti. Nahl\u00e9dl p\u0159es op\u011bradlo pohovky, aby tak spat\u0159il pohmo\u017ed\u011bn\u00fd obli\u010dej sv\u00e9ho bratra, zkroucen\u00fd bolest\u00ed, jak se sna\u017eil sp\u00e1t. Tom se n\u011bkolikr\u00e1t zavrt\u011bl, zat\u00edmco jej Bill bez pov\u0161imnut\u00ed sledoval. P\u0159i pohledu na sv\u00e9 dvoj\u010de se Bill c\u00edtil v\u00edc ne\u017e jen \u0161patn\u011b za to, co se v noci stalo. Uc\u00edtil spaluj\u00edc\u00ed bolest, kterou c\u00edtil p\u0159edchoz\u00ed noc, kdy\u017e sledoval, jak za n\u011bj jeho bratr p\u0159ij\u00edm\u00e1 r\u00e1nu za ranou.<\/div>\n
Bill neznal perfektn\u00ed zp\u016fsob, jak mu pod\u011bkovat nebo jak se omluvit, ale v\u011bd\u011bl, \u017ee se pot\u0159ebuje alespo\u0148 pokusit za\u010d\u00edt, ne\u017e ztrat\u00ed sv\u00e9ho bratra na dobro. Kolikr\u00e1t se u\u017e Tom pro Billa ob\u011btoval – aby opravil jejich vztah? A kolikr\u00e1t jej Bill odstr\u010dil, k\u0159i\u010del na n\u011bj, ignoroval jej po n\u011bkolik dn\u00ed? P\u0159\u00edli\u0161 mnohokr\u00e1t. Bill byl na \u0159ad\u011b ud\u011blat prvn\u00ed krok a nab\u00eddnout Tomovi d\u00fdmku m\u00edru. Nebo alespo\u0148 trochu ledu na jeho pohmo\u017ed\u011bnou tv\u00e1\u0159.<\/div>\n
Sebral z mraz\u00e1ku pytl\u00edk s ledem a vr\u00e1til se do ob\u00fdvac\u00edho pokoje, kde se jeho bratr nach\u00e1zel ve sp\u00e1nku, kter\u00fd vypadal docela trhan\u011b. Bill se vzn\u00e1\u0161el nad Tomem n\u011bkolik minut, ne\u017e se opatrn\u011b posadil na podlahu p\u0159ed pohovkou. P\u0159esto mu trvalo je\u0161t\u011b n\u011bkolik minut, ne\u017e jemn\u011b p\u0159ilo\u017eil obklad na pohmo\u017ed\u011bnou tv\u00e1\u0159 sv\u00e9ho bratra, t\u011bsn\u011b pod okem. Bill se kousl do rtu, jak studen\u00fd led nav\u00e1zal kontakt s teplou k\u016f\u017e\u00ed.<\/div>\n
\n

O\u010dek\u00e1van\u011b se Tom prudce probudil a Bill sebou trhl, ale pytl\u00edk s ledem d\u00e1l pevn\u011b dr\u017eel. Tom se neodt\u00e1hl a pro Billa u\u017e to samo o sob\u011b bylo mal\u00e9 v\u00edt\u011bzstv\u00ed. Tom se na n\u011bj na p\u00e1r okam\u017eik\u016f t\u00e1zav\u011b pod\u00edval, ne\u017e p\u0159ekryl Billovy prsty na obkladu sv\u00fdmi vlastn\u00edmi a zamumlal d\u011bkuji. Bill necht\u011bl, ale domyslel si, \u017ee to byl podn\u011bt, aby odstranil svou ruku, a tak to ud\u011blal, ale nepohnul se ze sv\u00e9 pozice, kdy\u017e vyklouznul prsty zpod Tomov\u00fdch.<\/p><\/div>\n

Oba se navz\u00e1jem ti\u0161e sledovali, a\u017e Bill kone\u010dn\u011b promluvil a nerv\u00f3zn\u011b si p\u0159itom mnul ruce. „Omlouv\u00e1m se… \u017ee jsi to musel ud\u011blat, v\u010dera v noci…“<\/div>\n
„Nemusel,“ odpov\u011bd\u011bl Tom ochrapt\u011bl\u00fdm hlasem a Billovi se z toho p\u0159evr\u00e1tily vnit\u0159nosti.<\/div>\n
„No, j\u00e1 v\u00edm\u2026 a\u2026 d\u011bkuju. \u017de jsi to ud\u011blal,“ vydechl Bill a kousal se do spodn\u00edho rtu. „\u017de jsi tam byl.“<\/div>\n
Tom se co nejv\u00edce sna\u017eil v\u011bnovat mu pevn\u00fd \u00fasm\u011bv, ale byl to chab\u00fd pokus a v\u016fbec to nedopadlo tak, jak to pl\u00e1noval. „Od toho jsem tady,“ pop\u00edchl jej s uchechtnut\u00edm. Ol\u00edzl si such\u00e9 rty a zav\u0159el o\u010di.<\/div>\n
\n

Bill nemohl – nedok\u00e1zal – vykouzlit \u00fasm\u011bv. M\u00edsto toho sklopil pohled smutn\u011b ke sv\u00fdm dlan\u00edm odpo\u010d\u00edvaj\u00edc\u00edm mu v kl\u00edn\u011b. Mezi zuby propustil ven hlubok\u00fd v\u00fddech. Tom to zaslechl, otev\u0159el o\u010di a pohl\u00e9dl na sv\u00e9ho bratra, kter\u00fd vypadal zlomen\u011b a na rozsyp\u00e1n\u00ed. Upustil pytl\u00edk s ledem na zem a nat\u00e1hl se, aby Billa lehce zatahal za cul\u00edk. „Hej,“ \u0159ekl jemn\u011b. „Co se d\u011bje?“<\/p><\/div>\n

Bill pomalu zvedl hlavu a nerv\u00f3zn\u011b si ot\u0159el nos, ne\u017e odpov\u011bd\u011bl. „Je to prost\u011b trapn\u00e9.“<\/div>\n
Tom zmaten\u011b nakr\u010dil obli\u010dej. „Co?“<\/div>\n
Bill se nat\u00e1hl pro obklad, kter\u00fd spadl na zem vedle jeho nohy. „\u017de jsem po\u0159\u00e1d to<\/em> d\u00edt\u011b,“ \u0159ekl, ne\u017e p\u0159itiskl led znovu na Tomovu tv\u00e1\u0159 a tentokr\u00e1t jej Tom nechal, aby ho tam dr\u017eel. Bill vzpom\u00ednal na p\u0159ede\u0161lou noc a na to, jak Tom i Georg byli sv\u011bdky n\u011b\u010deho, co nikdy necht\u011bl, aby vid\u011bli. „To hloup\u00e9 d\u00edt\u011b, kter\u00e9 je \u0161ikanov\u00e1no a-„<\/div>\n
„Ty nejsi hloup\u00fd,“ p\u0159eru\u0161il Tom rychle sv\u00e9ho bratra a nesouhlasn\u011b p\u0159i tom zavrt\u011bl hlavou.<\/div>\n
Bill odm\u00edtav\u011b m\u00e1vl svou volnou rukou do vzduchu a pot\u00e9 odhrnul pramen vlas\u016f, kter\u00fd se mu uvolnil. Bill v\u011bd\u011bl, \u017ee technicky<\/em> nen\u00ed hloup\u00fd, ale n\u011bkdy se c\u00edtil<\/em> hloup\u011b. „Po\u0159\u00e1d jsem to<\/em> d\u00edt\u011b,“ zopakoval, jeho hlas byl jemn\u00fd a d\u011btinsk\u00fd. „Chci \u0159\u00edct, nest\u00e1v\u00e1 se to \u010dasto. Kdy\u017e jsem za\u010dal chodit s Andym, p\u0159estali jsme tak \u010dasto chodit ven a j\u00e1 jsem docela dobr\u00fd v ignorov\u00e1n\u00ed lid\u00ed, ale\u2026“ Odml\u010del se, zhluboka se nadechl a pod\u00edval se za Toma na nezaj\u00edmav\u00e9 m\u00edsto na zdi. Tom ml\u010del a Bill polkl, ne\u017e pokra\u010doval. „Tohle nebyl m\u016fj obvykl\u00fd dav lid\u00ed v\u010dera v noci, tak\u017ee na m\u011b nebyli zvykl\u00ed a j\u00e1 jsem byl u\u017e tak rozru\u0161en\u00fd a nerv\u00f3zn\u00ed, a\u2026“ Znovu se odml\u010del a zavrt\u011bl hlavou, jako by cht\u011bl p\u0159esv\u011bd\u010dit s\u00e1m sebe, aby nebre\u010del<\/em>. U\u017e nebylo v po\u0159\u00e1dku bre\u010det kv\u016fli tyran\u016fm a musel se nau\u010dit bojovat sv\u00e9 vlastn\u00ed bitvy. Jeho bratr tam v\u017edy nebude, aby jej zachr\u00e1nil, jako se to sna\u017eil nau\u010dit u\u017e b\u011bhem posledn\u00edch \u010dty\u0159 let.<\/div>\n
\n

„Omlouv\u00e1m se, \u017ee d\u011bl\u00e1m v\u011bci hor\u0161\u00ed,“ zamumlal Tom up\u0159\u00edmnou omluvu a ob\u011bma rukama tahal za svou p\u0159ikr\u00fdvku, zat\u00edmco Billova ruka d\u00e1l dr\u017eela led na jeho tv\u00e1\u0159i.<\/p><\/div>\n

„Ned\u011bl\u00e1\u0161,“ nesouhlasil Bill okam\u017eit\u011b se sv\u00fdm bratrem.<\/div>\n
„Andy \u0159\u00edkal, \u017ee jsi za\u010dal b\u00fdt divn\u00fd, kdy\u017e jsem se vr\u00e1til zp\u00e1tky.“ Bill si v\u0161iml, jak si Tom pohr\u00e1val se sv\u00fdm piercingem, kdy\u017e to \u0159\u00edkal a nenav\u00e1zal p\u0159i tom o\u010dn\u00ed kontakt.<\/div>\n
„Co\u017ee?“ Zeptal se Bill pomalu a nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b m\u017eoural na sv\u00e9ho star\u0161\u00edho bratra. „Kdy to \u0159ekl?“<\/div>\n
„V\u010dera v noci,“ odpov\u011bd\u011bl Tom a kone\u010dn\u011b vyhledal Bill\u016fv pohled. „T\u011bsn\u011b p\u0159edt\u00edm, ne\u017e m\u011b za\u010dal balit.“<\/div>\n
„To neud\u011blal!“ Bill zalapal po dechu a o\u010di se mu roz\u0161\u00ed\u0159ily. Jeho t\u00f3n byl v\u00edc nev\u011b\u0159\u00edcn\u00fd ne\u017e cokoliv jin\u00e9ho. Prost\u011b si nedok\u00e1zal p\u0159edstavit sv\u00e9ho p\u0159\u00edtele – dokonale loaj\u00e1ln\u00edho a poslu\u0161n\u00e9ho Andyho – jak vyj\u00ed\u017ed\u00ed po jeho bratrovi. Jeho dvoj\u010deti.<\/div>\n
„V\u011b\u0159 mi,“ odpov\u011bd\u011bl Tom su\u0161e a znechucen\u011b nakr\u010dil nos. „Tohle nen\u00ed<\/em> n\u011bco, co bych si vymyslel.“<\/div>\n
Bill se na Toma chv\u00edli d\u00edval a pomalu tu informaci vst\u0159eb\u00e1val. Poznal jen z toho pohledu, \u017ee Tom mluv\u00ed pravdu. „Andreas je takov\u00fd idiot,“ \u0159ekl, neschopn\u00fd bojovat proti \u00fasm\u011bvu, tvo\u0159\u00edc\u00edmu se mu na tv\u00e1\u0159i. Zvl\u00e1\u0161\u0165, kdy\u017e se na n\u011bj Tom usm\u00e1l nazp\u011bt i s natr\u017een\u00fdm rtem a pohmo\u017ed\u011bn\u00fdm okem. „Bo\u017ee,“ zamumlal a sklopil hlavu na okraj pohovky vedle Tomovy pa\u017ee. „J\u00e1 jsem tak v prdeli.“<\/div>\n
Tom se uchechtl a zvedl ruku na zadn\u00ed \u010d\u00e1st Billovy hlavy. „To jsme my v\u0161ichni.“ Se zm\u00edrn\u011bn\u00edm jeho bolesti hlavy a s uklid\u0148uj\u00edc\u00ed v\u00e1hou Tomovy ruky na sv\u00e9 hlav\u011b, v jeho vlasech, Bill c\u00edtil, jak mu t\u011b\u017eknou o\u010di a jak je jeho sou\u010dasn\u00e1 pozice velmi pohodln\u00e1.<\/div>\n
\n

„Tome?“ \u0158ekl, kdy\u017e mu ruce ochably a ledov\u00fd obklad sklouzl na podlahu, zapomenut\u00fd ob\u011bma chlapci.<\/p><\/div>\n

„Hmm?“ Zabru\u010del Tom a \u0161pi\u010dky prst\u016f jemn\u011b mas\u00edroval poko\u017eku Billovy hlavy zp\u016fsobem, kter\u00fd p\u0159in\u00e1\u0161el tolik uklid\u0148uj\u00edc\u00edch vzpom\u00ednek, \u017ee Bill poc\u00edtil ohromuj\u00edc\u00ed sm\u011bs emoc\u00ed.<\/div>\n
„D\u011bkuju ti,“ zamumlal na opl\u00e1tku. Vklouzl si slo\u017een\u00fdma rukama pod hlavu na stran\u011b gau\u010de, zat\u00edmco Tomova ruka d\u00e1l d\u011blala z\u00e1zraky, co\u017e u n\u011bj vyvolalo mal\u00e9 vzdechy, kter\u00e9 ze sebe sice vypou\u0161t\u011bl docela nerad, ale c\u00edtil se a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 spokojen\u011b na to, aby jej po\u017e\u00e1dal, aby p\u0159estal.<\/div>\n
„Za co?“ Zeptal se Tom sotva \u0161eptem.<\/div>\n
„Za to, \u017ee jsi,“ \u0159ekl Bill a c\u00edtil, jak rychle us\u00edn\u00e1 pod Tomov\u00fdm dotekem. „Za to, \u017ee jsi m\u016fj bratr, dokonce i kdy\u017e se chov\u00e1m jako debil.“<\/div>\n
\n

—<\/strong><\/div>\n

\n

Bill nem\u011bl v \u00famyslu na podlaze vedle Toma usnout, ale rozhodn\u011b se tomu moc siln\u011b nebr\u00e1nil. Nebyl si jist\u00fd, jak dlouho byl mimo, ale kdy\u017e se probudil ve stejn\u00e9 pozici, v jak\u00e9 usnul, Tom tam nebyl a zapomenut\u00fd ledov\u00fd obklad na zemi rozt\u00e1l a te\u010f jen m\u00edrn\u011b chladil. N\u011bkolikr\u00e1t do n\u011bj dloubl palci u nohou, ne\u017e se narovnal a prot\u00e1hl. Bolest hlavy byla pry\u010d, ale v\u011bd\u011bl, \u017ee te\u010f bude m\u00edt probl\u00e9m s krkem a z\u00e1dy.<\/p><\/div>\n

Zat\u00edmco se protahoval a nab\u00fdval trochu v\u00edce v\u011bdom\u00ed, uv\u011bdomil si, \u017ee sly\u0161\u00ed hlasy p\u0159ich\u00e1zej\u00edc\u00ed z kuchyn\u011b. Popadl obklad a s dal\u0161\u00edm prot\u00e1hnut\u00edm se postavil.<\/div>\n
„\u2026 tohle je to, co d\u011bl\u00e1\u0161, kdykoliv jsi okolo lid\u00ed?“ Usly\u0161el mat\u010din dotazuj\u00edc\u00ed se hlas a bylo z\u0159ejm\u00e9, \u017ee nen\u00ed moc \u0161\u0165astn\u00e1.<\/div>\n
„J\u00e1 opravdu nev\u00edm, pro\u010d je to tak d\u016fle\u017eit\u00e9,“ n\u00e1sledoval Tom\u016fv hlas, \u00fase\u010dn\u00fd a defenzivn\u00ed, zat\u00edmco se Bill roze\u0161el sm\u011brem k hlas\u016fm s obkladem v rukou. „Nen\u00ed to tvoje v\u011bc.“<\/div>\n
„M\u016fj syn se dost\u00e1v\u00e1 do rva\u010dek<\/em>,“ odsekla Simone rychle, kdy\u017e se Bill dostal do kuchyn\u011b a z\u016fstal st\u00e1t ve dve\u0159\u00edch, aby sledoval prob\u00edhaj\u00edc\u00ed h\u00e1dku, „rozhodn\u011b to je moje v\u011bc.“<\/div>\n
„\u0158ekl jsem ti, \u017ee to nic nen\u00ed!“ Vyk\u0159ikl Tom nazp\u011bt a Bill sebou trhl p\u0159i podr\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed v jeho hlase. Na jedn\u00e9 stran\u011b byl r\u00e1d, \u017ee tentokr\u00e1t toho nebyl p\u0159\u00ed\u010dinou, a na druh\u00e9 stran\u011b tak n\u011bjak vlastn\u011b byl.<\/div>\n
„Nevypad\u00e1<\/em> to jako nic, Tome,“ vy\u0161t\u011bkla jejich matka drsn\u011b nazp\u011bt. „To-„<\/div>\n
„Byla to moje chyba,“ promluvil Bill a zatv\u00e1\u0159il se provinile, kdy\u017e se k n\u011bmu oto\u010dily dva p\u00e1ry o\u010d\u00ed, kter\u00e9 si a\u017e te\u010f uv\u011bdomily, \u017ee tam je. „P\u0159\u00edli\u0161 jsem se opil a za\u010dal jsem rva\u010dku, kterou jsem nemohl vyhr\u00e1t a Tom se do toho vlo\u017eil, aby m\u011b br\u00e1nil.“ Bill pokr\u010dil rameny, jako by to nic nebylo. „Kdyby tam Tom nebyl\u2026“ Odml\u010del se a potla\u010dil zachv\u011bn\u00ed. Opravdu necht\u011bl p\u0159em\u00fd\u0161let nad t\u00edm, co by se stalo, kdyby tam Tom nebyl.<\/div>\n
\n

Simone na sv\u00e9ho mlad\u0161\u00edho syna p\u0159imhou\u0159ila o\u010di a pak obr\u00e1tila svou pozornost k Tomovi, kter\u00fd Billa bezv\u00fdrazn\u011b pozoroval. Bill se pod jeho zkoumav\u00fdm pohledem nepohodln\u011b zavrt\u011bl a nep\u0159\u00edtomn\u011b v ruk\u00e1ch ma\u010dkal obklad. „Je to pravda, Tome?“ Tom pokr\u010dil rameny a sklopil pohled k podlaze. Bill nepoc\u00edtil takovou \u00falevu, \u017ee u\u017e na sob\u011b nem\u00e1 Tomovy o\u010di, jakou si myslel, \u017ee by mohl poc\u00edtit. „Tak dob\u0159e,“ uzav\u0159ela to jejich matka, kter\u00e1 p\u0159ijala nedostatek Tomovy verb\u00e1ln\u00ed odpov\u011bdi jako souhlas. „Dnes si oba dva p\u016fjdete hledat pr\u00e1ci a a\u017e se vr\u00e1t\u00edte, oba m\u00e1te dom\u00e1c\u00ed v\u011bzen\u00ed. Tohle chov\u00e1n\u00ed ve sv\u00e9m dom\u011b tolerovat nebudu.“<\/p><\/div>\n

Tomovy o\u010di zam\u00ed\u0159ily rovnou k Billov\u00fdm, nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b. „To mysl\u00ed v\u00e1\u017en\u011b?“ Zeptal se, jako by s nimi jejich matka ani nebyla v m\u00edstnosti.<\/div>\n
„Ano, mysl\u00edm,“ odpov\u011bd\u011bla, zat\u00edmco Bill jen pokr\u010dil rameny. „Rva\u010dky v opilosti jsou neakceptovateln\u00e9.“<\/div>\n
\n

V m\u00edstnosti se rozhostilo nep\u0159\u00edjemn\u00e9 ticho a tak se Bill rozhodl ud\u011blat to, co d\u011blal v\u017edy, kdy\u017e byly v\u011bci nep\u0159\u00edjemn\u00e9; pohnul se. P\u011bt dlouh\u00fdch krok\u016f jej dovedlo mezi matkou a Tomem rovnou k lednici. C\u00edtil na sob\u011b n\u011b\u010d\u00ed pohled, kdy\u017e hodil ledov\u00fd obklad do mraz\u00e1ku, a kdy\u017e se oto\u010dil, uv\u011bdomil si, \u017ee to byly o\u010di jeho matky, jeliko\u017e Tom znovu z\u00edral na podlahu. Simone jej zatahala za cul\u00edk a st\u00e1hla mu gumi\u010dku, kter\u00e1 mu vlasy dr\u017eela mimo tv\u00e1\u0159. „A nech sv\u00e9 vlasy dnes na pokoji, pokud se nebude\u0161 sna\u017eit<\/em> sehnat si pr\u00e1ci v cirkuse.“<\/div>\n

Billovi se roz\u0161\u00ed\u0159ily o\u010di nad t\u00edm koment\u00e1\u0159em a vyst\u0159elil ruku, aby dostal svou gumi\u010dku zp\u011bt, ale Tom byl prvn\u00ed, kdo promluvil na jeho obranu. „Mami! On m\u016f\u017ee-„<\/div>\n
„Nechci to sly\u0161et,“ \u0159ekla Simone, zastr\u010dila si Billovu gumi\u010dku do kapsy a zvedla ruce, aby nastolila ticho. „Vy dva se mus\u00edte obl\u00e9knout a j\u00edt.“<\/div>\n
\n

—<\/strong><\/div>\n

\n

„Tohle je hloupost,“ st\u011b\u017eoval si Bill u\u017e post\u00e9 od chv\u00edle, kdy opustili d\u016fm kv\u016fli hled\u00e1n\u00ed pr\u00e1ce, jak jim p\u0159ik\u00e1zala jejich matka.<\/p><\/div>\n

„Pot\u0159ebujeme pr\u00e1ci,“ odpov\u011bd\u011bl Tom a kopl \u0161pi\u010dkou boty do kam\u00ednku, aby mohl sledovat, jak odlet\u011bl doprost\u0159ed pr\u00e1zdn\u00e9 ulice. „Chce\u0161 \u017e\u00edt doma s m\u00e1mou po zbytek sv\u00e9ho \u017eivota?“<\/div>\n
„Bo\u017ee, to ne,“ Bill se ot\u0159\u00e1sl p\u0159i tom pomy\u0161len\u00ed a p\u0159it\u00e1hl si pevn\u011bji bundu kolem sv\u00e9ho t\u011bla pro efekt. „Ale je v\u00edkend. Kdo si hled\u00e1 pr\u00e1ci o v\u00edkendu?“ Zak\u0148u\u010del Bill.<\/div>\n
„To je pravda,“ zamumlal Tom souhlasn\u011b, jak bezc\u00edln\u011b bok po boku pokra\u010dovali pr\u00e1zdn\u00fdmi ulicemi. Od p\u0159edchoz\u00ed noci se mezi nimi v\u0161e zd\u00e1lo b\u00fdt mnohem pohodln\u011bj\u0161\u00ed a Bill byl vd\u011b\u010dn\u00fd za to, \u017ee to alespo\u0148 vypadalo, \u017ee je jejich vztah zp\u00e1tky na spr\u00e1vn\u00e9 cest\u011b.<\/div>\n
Nicm\u00e9n\u011b jejich matka nebude \u0161\u0165astn\u00e1, a\u017e se vr\u00e1t\u00ed dom\u016f. Byli pry\u010d t\u00e9m\u011b\u0159 dv\u011b hodiny a nebyli o nic bl\u00ed\u017ee k tomu, aby m\u011bli pr\u00e1ci, ne\u017e kdy\u017e z domu vy\u0161li. Donekone\u010dna si st\u011b\u017eovali, ale nem\u011blo to \u017e\u00e1dn\u00fd \u00fa\u010dinek. M\u00edsto toho pot\u00e9, co u\u017e byli za neust\u00e1l\u00e9ho st\u011b\u017eov\u00e1n\u00ed si p\u0159ipraveni k odchodu, jej\u00ed jedin\u00e1 rada byla, aby si spole\u010dn\u011b u\u017eili den venku, proto\u017ee v bl\u00edzk\u00e9 budoucnosti se z domu p\u0159\u00edli\u0161 nedostanou.<\/div>\n
\n

„Mysl\u00ed\u0161, \u017ee to myslela v\u00e1\u017en\u011b, kdy\u017e \u0159ekla, \u017ee m\u00e1me dom\u00e1c\u00ed v\u011bzen\u00ed?“ Zeptal se Tom po n\u011bkolika minut\u00e1ch ticha.<\/p><\/div>\n

Bill vedle n\u011bj pokr\u010dil rameny a zastr\u010dil si ruce do kapes. „J\u00e1 ani nev\u00edm, co u n\u00ed znamen\u00e1 definice toho v\u00fdrazu,“ za\u010dal Bill zamy\u0161len\u011b. „Chci \u0159\u00edct, \u017ee v\u011bt\u0161inou pou\u017e\u00edv\u00e1 daleko siln\u011bj\u0161\u00ed zbran\u011b, kdy\u017e u\u017e p\u0159ijde na tresty, pokud v\u016fbec n\u011bco.“<\/div>\n
„Co t\u00edm mysl\u00ed\u0161?“<\/div>\n
Bill se \u00fakosem pod\u00edval na Toma, kter\u00fd ho pozoroval, a pak si opatrn\u011b povzdechl a sna\u017eil se p\u0159ij\u00edt na to, kde za\u010d\u00edt. „J\u00e1 nev\u00edm,“ prot\u00e1hl. „Chci \u0159\u00edct, rozd\u011blila n\u00e1s.“ To bylo jeho prvn\u00ed vstoupen\u00ed na tenk\u00fd led a bylo pe\u010dliv\u011b zv\u00e1\u017eeno, ne\u017e bylo proneseno.<\/div>\n
„Ale to byl docela velk\u00fd trest,“ poznamenal Tom lehce.<\/div>\n
Billovi se zadrhl dech v hrdle a p\u0159ik\u00fdvl. „Jo. M-mysl\u00edm.“ Sna\u017eil se, aby zn\u011bl stejn\u011b nenucen\u011b jako Tom, s klidnou ch\u016fz\u00ed a rukama v kaps\u00e1ch sv\u00e9 mikiny. „A pak mi zak\u00e1zala na jeden rok<\/em> vyslovovat tv\u00e9 jm\u00e9no,“ dodal nejist\u011b.<\/div>\n
„Stejn\u00fd trest.“<\/div>\n
Bill oto\u010dil hlavu a pod\u00edval se na sv\u00e9ho bratra, zat\u00edmco jejich kroky z\u016fstaly dokonale slad\u011bny. „To je opravdu jedin\u00fd trest<\/em>, ze kter\u00e9ho m\u016f\u017eu vych\u00e1zet, Tome,“ \u0159ekl. Nebyl si jist\u00fd, pro\u010d za\u010dal b\u00fdt defenzivn\u00ed, kdy\u017e Tom vlastn\u011b ani ne\u0159ekl nic \u0161patn\u00e9ho. Ale Tom za\u010d\u00ednal b\u00fdt dobr\u00fd v p\u0159ij\u00edm\u00e1n\u00ed jeho zm\u011bn n\u00e1lad. Dokonce mu za to tentokr\u00e1t ani nic ne\u0159ekl.<\/div>\n
\n

„Nikdy ses nedostal do probl\u00e9m\u016f za nic jin\u00e9ho?“ Cht\u011bl Tom v\u011bd\u011bt a evidentn\u011b m\u011bl pot\u00ed\u017ee tomu uv\u011b\u0159it.<\/p><\/div>\n

Bill pokr\u010dil rameny. „Str\u00e1vili jsme posledn\u00ed \u010dty\u0159i roky t\u00edm, \u017ee jsme se sob\u011b navz\u00e1jem vyh\u00fdbali,“ vysv\u011btloval p\u0159es kr\u00e1tk\u00e9, uklid\u0148uj\u00edc\u00ed n\u00e1dechy a v\u00fddechy. „Nikdy se nestarala, co jsem d\u011blal, dokud ses ty nevr\u00e1til.“<\/div>\n
„Jo,“ odpov\u011bd\u011bl Tom ti\u0161e a d\u00edval se kup\u0159edu do d\u00e1lky. N\u00e1hle k Billovi oto\u010dil hlavu a Bill zachytil v jeho pohledu ro\u0161\u0165\u00e1ctv\u00ed. „A h\u00e1d\u00e1m, \u017ee kdy\u017e jsi p\u0159isti\u017een se sv\u00fdm pt\u00e1kem v bratrov\u011b puse, tak nic jin\u00e9ho se opravdu nezd\u00e1 b\u00fdt tak \u0161patn\u00e9.“<\/div>\n
Bill se zastavil uprost\u0159ed kroku, trhnul sebou a z\u00edral na Toma s \u00fasty doko\u0159\u00e1n. „Tome!“ Zalapal po dechu a vyt\u00e1hl si jednu ruku z kapsy, aby si s n\u00ed projel skrz vlasy. Trochu od Toma odstoupil s n\u00e1hl\u00fdm pocitem, \u017ee u sebe stoj\u00ed a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 bl\u00edzko.<\/div>\n
„Co?“ u\u0161kl\u00edbl se Tom. St\u00e1li uprost\u0159ed chodn\u00edku, mluvili o tom<\/em>, a on vypadal tak klidn\u011b, jak jen mohl b\u00fdt. A to Billa pop\u00edchlo.<\/div>\n
„Nem\u016f\u017ee\u0161 o tom prost\u011b mluvit<\/em>,“ zasy\u010del Bill.<\/div>\n
„Pro\u010d ne?“ Zeptal se Tom a pohnul sv\u00fdmi chodidly stejn\u00fdm sm\u011brem, jak\u00fdm \u0161li p\u0159edt\u00edm. Bill jej neochotn\u011b n\u00e1sledoval a srovnal krok spolu se sv\u00fdm bratrem. „Stalo se to. V\u0161ichni to v\u00edme, tak pro\u010d kolem toho chod\u00edme po \u0161pi\u010dk\u00e1ch?“ Tom sv\u00e9ho bratra n\u011bkolik okam\u017eik\u016f sledoval, zat\u00edmco Bill se sna\u017eil ovl\u00e1dnout sv\u00e9 d\u00fdch\u00e1n\u00ed a srde\u010dn\u00ed rytmus. Tom byl lehce pobaven t\u00edm, jak je Bill v\u017edy strojen\u00fd, kdy\u017e se dostali bl\u00edzko k mluven\u00ed o tom dni.<\/div>\n
\n

„Mysl\u00edm, \u017ee se prost\u011b sna\u017e\u00edme zapomenout, \u017ee se to v\u016fbec stalo,“ odpov\u011bd\u011bl Bill nakonec, ti\u0161e. Byla to pravda, i kdy to bolelo p\u0159iznat.<\/p><\/div>\n

„Ale pro\u010d<\/em>?“ Cht\u011bl Tom v\u011bd\u011bt, jeho slova byla pevn\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e d\u0159\u00edve, zat\u00edmco pokra\u010dovali v cest\u011b pr\u00e1zdn\u00fdmi ulicemi. Bill si pohr\u00e1val se sv\u00fdm piercingem v jazyku. „Pro\u010d se na to sna\u017eit zapomenout, pokud toho nelituje\u0161? A pro\u010d litovat n\u011b\u010deho, co nem\u016f\u017ee\u0161 zm\u011bnit?“<\/div>\n
Bill si jazykem navlh\u010dil rty a cinknul kuli\u010dkou o zuby. To byla velmi dobr\u00e1 ot\u00e1zka a dal\u0161\u00ed dobr\u00fd post\u0159eh, kter\u00fd jeho bratr ud\u011blal. Bill opravdu za\u010d\u00ednal nen\u00e1vid\u011bt zp\u016fsob, jak\u00fdm dal Tom v\u017edy smysl v\u011bcem, na kter\u00e9 se Bill sna\u017eil p\u0159ij\u00edt \u010dty\u0159i roky. Jak to, \u017ee si Tom dok\u00e1zal d\u00e1t dv\u011b a dv\u011b dohromady t\u00edm snadn\u00fdm zp\u016fsobem, kdy\u017e Bill se to sna\u017eil ud\u011blat mnohem komplikovan\u011bji?<\/div>\n
„Lituje\u0161 toho?“<\/div>\n
Bill se nadechl. Litoval<\/em> toho? Kladl si tuto ot\u00e1zku u\u017e \u010dty\u0159i roky a jeho odpov\u011b\u010f byla v\u017edy stejn\u00e1, ale nebyl si jist\u00fd, jestli u\u017e mohl b\u00fdt k Tomovi tak<\/em> up\u0159\u00edmn\u00fd. St\u00e1le pokra\u010doval d\u011btsk\u00fdmi kr\u016f\u010dky. „J\u00e1\u2026 lituju, \u017ee jsem se ti nenacpal do kufru a ne\u0161el s tebou,“ p\u0159iznal a o\u010dividn\u011b se t\u00edm vyh\u00fdbal skute\u010dn\u00e9 ot\u00e1zce.<\/div>\n
\n

Tom se u\u0161kl\u00edbl a zavrt\u011bl hlavou, teplota rozhovoru zna\u010dn\u011b ochladla vzhledem k tomu, \u017ee jedno p\u0159izn\u00e1n\u00ed rozvinulo pavu\u010dinu tis\u00edc\u016f dal\u0161\u00edch nevy\u0159\u010den\u00fdch pravd. „T\u00e1ta by t\u011b poslal zp\u00e1tky stejn\u011b rychle, jako bys p\u0159ijel.“<\/p><\/div>\n

„Nemusel by to v\u011bd\u011bt. Mohl jsem z\u016fstat schovan\u00fd a ty bys mi nosil j\u00eddlo a dal\u0161\u00ed v\u011bci.“<\/div>\n
Tom se sm\u00e1l nad Billovou nevinnost\u00ed. N\u011bkde uvnit\u0159 n\u011bj byl ten stejn\u00fd mal\u00fd kluk, kter\u00e9ho znal p\u0159ed lety. „Jsem si jist\u00fd, \u017ee by to bezvadn\u011b fungovalo,“ souhlasil Tom sarkasticky, ale Bill to p\u0159ijal s \u00fasm\u011bvem.<\/div>\n
Chv\u00edli \u0161li ml\u010dky, pohodln\u011b p\u0159em\u00fd\u0161leli o t\u00e9 stejn\u00e9 v\u011bci, ale rozhodn\u011b o tom nemluvili<\/em>. Ticho bylo p\u0159eru\u0161eno, kdy\u017e Tom pro\u0161el kolem Billa se \u0161\u0165ouchnut\u00edm a zam\u00ed\u0159il jin\u00fdm sm\u011brem, Bill prost\u011b musel v\u011bd\u011bt pro\u010d.<\/div>\n
„Chci n\u011bco na zub,“ pokr\u010dil Tom rameny a m\u00ed\u0159il k \u010derpac\u00ed stanici p\u0159ed nimi. Bill se usm\u00e1l a u\u017e s\u00e1m pro sebe p\u0159em\u00fd\u0161lel, jak\u00fd druh sladkost\u00ed si vezme pro sebe. „A pak chci j\u00edt dom\u016f.“ Bill\u016fv obli\u010dej okam\u017eit\u011b zvadl a jeho nohy se p\u0159estaly h\u00fdbat, ale Tom \u0161el o n\u011bkolik krok\u016f nap\u0159ed, tak\u017ee si toho nev\u0161iml.<\/div>\n
„Tome\u2026“ \u0159ekl Bill s na\u0161pulen\u00fdmi rty a Tom se oto\u010dil. V\u011bd\u011bl p\u0159esn\u011b, co ten t\u00f3n znamenal, dokonce i o \u010dty\u0159i roky pozd\u011bji.<\/div>\n
„Nemus\u00edme j\u00edt dom\u016f?“ Nab\u00eddl a po\u0161kr\u00e1bal se na \u010dele, jak uva\u017eoval nad jejich mo\u017enostmi.<\/div>\n
Bill p\u0159ed sebou zkroutil ruce. „Kam p\u016fjdeme? Jsem unaven\u00fd z proch\u00e1zen\u00ed po okol\u00ed.“<\/div>\n
„Dome\u010dek na strom\u011b?“ Navrhl Tom, a dokonce i kdy\u017e tam Bill nebyl u\u017e cel\u00e1 l\u00e9ta a z my\u0161lenky na to, jak je tam naho\u0159e s Tomem s\u00e1m, se mu kroutil \u017ealudek, p\u0159istihl se, jak pokyvuje hlavou a poskakuje na pat\u00e1ch s potla\u010dovanou nervozitou a vzru\u0161en\u00edm.<\/div>\n
„Okay.“<\/p>\n

autor: ophelia_seven<\/strong><\/div>\n

p\u0159eklad: Zuzu<\/strong><\/div>\n
betaread: J. :o)<\/p>\n

<\/strong> original<\/strong><\/a><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: ophelia_seven Znovu zadob\u0159e ANEB jak se Bill sna\u017e\u00ed nab\u00eddnout d\u00fdmku m\u00edru Bill si uv\u011bdomil, \u017ee v\u0161e, co k tomu bude pot\u0159eba, je trochu odvahy… a hodn\u011b s\u00edly. Bill se probudil r\u00e1no po ve\u010d\u00edrku s bolest\u00ed hlavy o velikosti Francie a rozmazan\u00fdm<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[629],"tags":[],"class_list":["post-2693","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-started-with-the-kiss"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2693","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=2693"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2693\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=2693"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=2693"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=2693"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}