{"id":2698,"date":"2015-08-25T16:00:00","date_gmt":"2015-08-25T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=2688"},"modified":"2015-08-25T16:00:00","modified_gmt":"2015-08-25T15:00:00","slug":"started-with-the-kiss-12","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2015\/08\/25\/started-with-the-kiss-12\/","title":{"rendered":"Started with the kiss 12."},"content":{"rendered":"
ophelia_seven<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
Rva\u010dka ANEB jak si Bill pamatuje, jak\u00e9 to je<\/p>\n

<\/em><\/strong> Tom je jedin\u00fd, kdo se kdy za Billa rval… a\u017e dodnes.<\/p>\n

<\/em> „Tak\u017ee ty jsi na vysok\u00e9?“ Bill a Georg si na\u0161li klidn\u00e9 m\u00edsto venku na zadn\u00ed terase, kter\u00e1 vypadala, \u017ee o n\u00ed nikdo nev\u011bd\u011bl. Samoz\u0159ejm\u011b d\u00e1valo smysl, \u017ee Georg p\u0159esn\u011b v\u011bd\u011bl, kam m\u00e1 j\u00edt, jeliko\u017e byli s Gustavem dob\u0159\u00ed p\u0159\u00e1tel\u00e9 a pravd\u011bpodobn\u011b byl v tomhle dom\u011b milionkr\u00e1t. Bill si byl jist\u00fd, \u017ee kdyby tu n\u011bkdy byl s\u00e1m, ztratil by se b\u011bhem n\u011bkolika vte\u0159in. Ten d\u016fm byl tak<\/em> velk\u00fd.<\/div>\n

Georg zavrt\u011bl hlavou na Billovu ot\u00e1zku a upil ze sv\u00e9ho piva. M\u011bli mezi sebou osm pln\u00fdch lahv\u00ed, tak\u017ee si Bill pomyslel, \u017ee jim to na n\u011bjakou dobu vysta\u010d\u00ed. „Na vysok\u00e9 ne, jen se zn\u00e1m s Gustavem, kter\u00fd tam je.“<\/div>\n
„Jak dlouho ho zn\u00e1\u0161?“ Billovi se to\u010dila hlava po t\u0159ech pivech, kter\u00e9 vypil s\u00e1m na gau\u010di, ale byl natolik p\u0159i smyslech, aby mohl v\u00e9st konverzaci.<\/div>\n
Georg p\u0159imhou\u0159il o\u010di, jak se sna\u017eil p\u0159em\u00fd\u0161let, a Bill se zahih\u0148al. Bylo z\u0159ejm\u00e9, \u017ee toho star\u0161\u00ed mlad\u00edk vypil v\u00edc ne\u017e on; za\u010dal d\u0159\u00edv. „\u0160est let, mysl\u00edm? Od st\u0159edn\u00ed \u0161koly.“ Georg odlupoval vlhk\u00fd pap\u00edr z orosen\u00e9 lahve a pokra\u010doval. „Chodili jsme s jednou holkou…“<\/div>\n
„Oba dva?“ Zeptal se Bill najednou, vyt\u0159e\u0161til o\u010di zv\u011bdavost\u00ed a pobaven\u00edm.<\/div>\n
Georg p\u0159ik\u00fdvl s nepobaven\u00fdm proto\u010den\u00edm o\u010d\u00ed. „Nev\u011bd\u011bli jsme to. Gustav to zjistil jako prvn\u00ed a \u0159ekl mi to, j\u00e1 mu nev\u011b\u0159il. A tak to na ni narafi\u010dil. T\u00e9 holky jsme se zbavili a od t\u00e9 doby jsme p\u0159\u00e1tel\u00e9.“<\/div>\n
„To je sladk\u00e9.“<\/div>\n
\n
Georg se u\u0161kl\u00edbl. „Jo, jasn\u011b. Jak dlouho zn\u00e1\u0161 Andyho?“<\/div>\n
„P\u00e1r let,“ p\u0159iznal Bill, naklonil hlavu na stranu a omotal prsty kolem krku sv\u00e9 pivn\u00ed lahve. „Potkali jsme se na p\u00e1rty, trochu si spolu zahr\u00e1vali a pak jsme si uv\u011bdomili, \u017ee oba chod\u00edme do stejn\u00e9 \u0161koly a n\u011bjak jsme se nikdy nevid\u011bli. Byli jsme rok p\u0159\u00e1tel\u00e9, ne\u017e jsme to ud\u011blali ofici\u00e1ln\u00ed, a od t\u00e9 doby u\u017e je to asi rok.“<\/div>\n
„Tak\u017ee v\u00e1\u017en\u00e9?“ Cht\u011bl v\u011bd\u011bt Georg a Bill obr\u00e1til o\u010di v sloup, ani\u017e by o tom p\u0159em\u00fd\u0161lel. Pro\u010d se jej na to v\u0161ichni ptali?<\/div>\n
„Pro\u010d se m\u011b na to ka\u017ed\u00fd pt\u00e1?“<\/div>\n
Georg se na n\u011bj zmaten\u011b na n\u011bkolik vte\u0159in zad\u00edval, ne\u017e zareagoval. „Rok je obecn\u011b dlouh\u00e1 doba, po kter\u00e9 by se to u\u017e dalo pova\u017eovat za v\u00e1\u017en\u00fd vztah.“<\/div>\n
„No,“ odpov\u011bd\u011bl Bill chyt\u0159e, „my jsme to tak zat\u00edm je\u0161t\u011b \u00fapln\u011b neozna\u010dili, tak\u017ee…“<\/div>\n
„On t\u011b m\u00e1 opravdu r\u00e1d,“ podotkl Georg a Bill si odfrkl. „Zn\u00e1m ho v\u011bt\u0161inu sv\u00e9ho \u017eivota, a dok\u00e1\u017eu to \u0159\u00edct.“<\/div>\n
„Dnes ve\u010der nem\u00e1,“ argumentoval Bill a dlouze se napil ze sv\u00e9 lahve, ne\u017e si ji polo\u017eil mezi kolena a nat\u00e1hl si nohy p\u0159ed sebe, jak se op\u0159el o d\u016fm.<\/div>\n
„Pro\u010d ne?“<\/div>\n
Bill pokr\u010dil rameny. „Vyka\u0161lal se na m\u011b a v podstat\u011b mi \u0159ekl, a\u0165 jdu do prdele.“<\/div>\n
Georg t\u00e1zav\u011b nakr\u010dil obo\u010d\u00ed. „To mu v\u016fbec nen\u00ed podobn\u00e9. Pro\u010d by to d\u011blal?“<\/div>\n
Bill op\u011bt pokr\u010dil rameny, c\u00edtil se uboze, kdy\u017e zaklonil hlavu a povzdechl si. Kdy\u017e znovu vzhl\u00e9dl, Georg se na n\u011bj st\u00e1le d\u00edval, jako by o\u010dek\u00e1val odpov\u011b\u010f. „\u0158ekl, \u017ee jsem s tebou flirtoval.“<\/div>\n
\n

„Co\u017ee?“ Georg se rozesm\u00e1l. „Kdy?“<\/p><\/div>\n

„Kdy\u017e si n\u00e1s pustil dovnit\u0159, mysl\u00edm. Bez ur\u00e1\u017eky, nebo tak n\u011bco…“ za\u010dal, a Georg pokr\u010dil rameny, „ale v\u016fbec si nemysl\u00edm, \u017ee jsem s tebou flirtoval.“<\/div>\n
„J\u00e1… taky ne.“ Bill se usm\u00e1l tomu, jak zmaten\u00fd se Georg zd\u00e1l b\u00fdt. Bill se tak c\u00edtil m\u00e9n\u011b \u0161patn\u011b, proto\u017ee jestli Georg, Andreas\u016fv kamar\u00e1d z d\u011btstv\u00ed, byl zmaten\u00fd jeho chov\u00e1n\u00edm, pak to Billovi d\u00e1valo v\u011bt\u0161\u00ed sebev\u011bdom\u00ed v tom, \u017ee nem\u011bl pon\u011bt\u00ed, co se to s jeho p\u0159\u00edtelem d\u011blo.<\/div>\n
Bill si povzdechl a zvedl si l\u00e1hev od piva ke tv\u00e1\u0159i. Chlad proti jeho tepl\u00e9 k\u016f\u017ei byl p\u0159\u00edjemn\u00fd a on ji tam dr\u017eel n\u011bkolik okam\u017eik\u016f. „J\u00e1 jen nech\u00e1pu, pro\u010d m\u011b sem p\u0159ivedl, a pak se tak na\u0161tval a vyka\u0161lal se na m\u011b. Ned\u00e1v\u00e1 to smysl.“<\/div>\n
Georg se zamy\u0161len\u011b kousal do spodn\u00edho rtu. Oba chlapci se zd\u00e1li b\u00fdt ztraceni ve sv\u00fdch vlastn\u00edch my\u0161lenk\u00e1ch. Bill nemohl mluvit za Georga, ale jeho my\u0161lenky byly rozhodn\u011b u Andyho. A nakonec Georg promluvil. „Mo\u017en\u00e1, \u017ee t\u011b zkou\u0161\u00ed.“<\/div>\n
„Zkou\u0161\u00ed m\u011b?“ Odpov\u011bd\u011bl Bill rychle, zneklidn\u011bn\u00fd my\u0161lenkou, \u017ee to mo\u017en\u00e1 byla p\u0159edstava jeho p\u0159\u00edtele, jak jej otestovat. Necht\u011bl b\u00fdt testovan\u00fd, proto\u017ee to by znamenalo, \u017ee Andreas p\u0159em\u00fd\u0161lel o ukon\u010den\u00ed, a i p\u0159esto\u017ee Bill nebyl<\/em> ten nejlep\u0161\u00ed p\u0159\u00edtel, rozhodn\u011b se necht\u011bl vzd\u00e1t toho, co m\u011bli.<\/div>\n
\n

„Jo, chci \u0159\u00edct… H\u00e1dali jste se v posledn\u00ed dob\u011b nebo tak n\u011bco?“<\/p><\/div>\n

Bill si t\u00e9m\u011b\u0159 odfrkl. M\u00edsto toho se smutn\u011b pousm\u00e1l a up\u0159\u00edmn\u011b odpov\u011bd\u011bl: „Jo.“<\/div>\n
„No…“ za\u010dal Georg vysv\u011btlovat sv\u00e9 uva\u017eov\u00e1n\u00ed, ale vypadal nejist\u011b. Bill zkroutil nohu do strany, aby \u0161\u0165ouchl do Georgovy, jeho\u017e nohy byly tak\u00e9 nata\u017een\u00e9 dop\u0159edu, jak oba chlapci sed\u011bli kolmo k sob\u011b navz\u00e1jem. „Nebudu lh\u00e1t a tvrdit, \u017ee nev\u00edm-„<\/div>\n
Bill zvedl obo\u010d\u00ed, kdy\u017e se Georg zarazil. „Nev\u00ed\u0161\u2026?“ zeptal se Bill s povzbudiv\u00fdm \u00fasm\u011bvem. Cht\u011bl sly\u0161et tuto Georgovu teorii. Cht\u011bl v tom naj\u00edt n\u011bjak\u00fd z\u00e1drhel, n\u011bco<\/em>, co by mu dalo d\u016fvod v\u011b\u0159it, \u017ee si jej Andreas netestuje.<\/div>\n
„Chci \u0159\u00edct, \u017ee zn\u00e1m tvou reputaci, \u010dlov\u011b\u010de. Nev\u00edm, kolik z toho je pravda nebo tak, ale-„<\/div>\n
„V\u011bt\u0161ina,“ podotknul Bill a trochu se usm\u00e1l, aby dal Georgovi najevo, \u017ee se neurazil.<\/div>\n
Georg vypadal st\u00e1le trochu nepohodln\u011b, a tak jej Bill op\u011bt nohou \u0161\u0165ouchl do kotn\u00edku. Georg se na n\u011bj na opl\u00e1tku pousm\u00e1l a pokr\u010dil rameny, zat\u00edmco mezi prsty to\u010dil uz\u00e1v\u011brem z lahve. „C\u00edt\u00ed\u0161 se te\u010f kolem m\u011b nep\u0159\u00edjemn\u011b?“ Zeptal se Bill n\u00e1hle. „Proto\u017ee j\u00e1 se t\u011b nechyst\u00e1m zkusit zn\u00e1silnit nebo tak.“<\/div>\n
Georg se uchechtl a zavrt\u011bl hlavou. „Ne, ne. Nec\u00edt\u00edm se nep\u0159\u00edjemn\u011b,“ nesouhlasil. „Jen se sna\u017e\u00edm Andyho pochopit.“<\/div>\n
„Tak to jsme dva,“ zamumlal Bill, p\u0159it\u00e1hl si nohy bl\u00ed\u017e k sob\u011b a p\u0159ehodil si ruce – jednu st\u00e1le i s lahv\u00ed piva – p\u0159es kolena. Z jejich m\u00edsta na zadn\u00ed terase Bill mohl vid\u011bt okol\u00ed domu a sledoval, jak lid\u00e9 p\u0159ich\u00e1zej\u00ed a odch\u00e1zej\u00ed z p\u00e1rty. B\u00fdvaly doby, kdy se Bill pohyboval uprost\u0159ed cel\u00e9 p\u00e1rty – koho u\u017e m\u011bl? Koho zrovna m\u00e1? Koho bude m\u00edt? – Ale v tomto okam\u017eiku sed\u011bl pohodln\u011b s nepopirateln\u011b atraktivn\u00edm mlad\u00fdm mu\u017eem ve st\u00ednu mimo p\u00e1rty a ned\u011blal nic v\u00edc, ne\u017e jen mluvil, bez postrann\u00edch \u00famysl\u016f. Bill p\u0159em\u00fd\u0161lel, co to bylo na Andreasovi, co jej p\u0159im\u011blo se zm\u011bnit, a jestli by jej za to m\u011bl nen\u00e1vid\u011bt, nebo mu d\u011bkovat. M\u011bl tohle Andreas v \u00famyslu po celou tu dobu? Ur\u010dit\u011b ne.<\/div>\n
\n

„Tak\u017ee, vid\u011bl jsem t\u011b tam s t\u00edm klukem,“ promluvil Georg, aby zm\u011bnil t\u00e9ma po n\u011bkolika minut\u00e1ch ticha. Billovou mysl\u00ed prob\u011bhl kr\u00e1tk\u00fd seznam lid\u00ed, se kter\u00fdmi t\u00e9 noci mluvil. Georg, Andy, Gustav a Tom. Musel to b\u00fdt Tom, o kom Georg mluvil.<\/p><\/div>\n

„Na gau\u010di?“ Zeptal se Bill pro potvrzen\u00ed.<\/div>\n
„Jo.“<\/div>\n
„To je Tom,“ odpov\u011bd\u011bl a proto\u010dil o\u010di. P\u0159ek\u0159\u00ed\u017eil si kotn\u00edky pod sv\u00fdmi pokr\u010den\u00fdmi koleny. „Je po v\u011bt\u0161inu \u010dasu takov\u00fd kret\u00e9n.“<\/div>\n
Georg se u\u0161kl\u00edbl. „Ex?“<\/div>\n
Bill se uchechtl, aby zakryl ten n\u00e1hl\u00fd zvuk, jak se mu srdce rozbu\u0161ilo p\u0159\u00edli\u0161 rychle, aby to bylo pova\u017eov\u00e1no za nevinn\u00e9. „Ne,“ odpov\u011bd\u011bl a technicky to nebyla le\u017e. Nikdy spolu nechodili. „Je to m\u016fj bratr. Pr\u00e1v\u011b se vr\u00e1til zp\u00e1tky do m\u011bsta a p\u0159iv\u00e1d\u00ed m\u011b k \u0161\u00edlenstv\u00ed<\/em>.“ Bill si podv\u011bdom\u011b pomyslel, \u017ee p\u0159id\u00e1n\u00ed tohoto kousku informac\u00ed udr\u017e\u00ed ka\u017ed\u00e9ho od podez\u0159en\u00ed na jak\u00e9koliv \u0161patn\u00e9 \u010dinnosti mezi nimi dv\u011bma.<\/div>\n
„Kde byl?“ Cht\u011bl v\u011bd\u011bt Georg. Zavrt\u011bl se ve sv\u00e9 pozici, ale st\u00e1le dr\u017eel nohy nata\u017een\u00e9 p\u0159ed sebou.<\/div>\n
„\u017dil s na\u0161\u00edm otcem v Berl\u00edn\u011b,“ p\u0159iznal Bill. „Byl tam \u010dty\u0159i roky. Dostali jsme se do n\u011bjak\u00fdch probl\u00e9m\u016f a na\u0161e m\u00e1ma se rozhodla, \u017ee bude nejlep\u0161\u00ed n\u00e1s rozd\u011blit.“ Bill nev\u011bd\u011bl, pro\u010d<\/em> tuto informaci \u0159\u00edk\u00e1 \u010dlov\u011bku, kter\u00e9ho sotva zn\u00e1. Mo\u017en\u00e1 to bylo t\u00edm alkoholem, nebo mo\u017en\u00e1 Georgovou klidnou, rozv\u00e1\u017enou povahou. A\u0165 u\u017e to bylo cokoliv, p\u0159inutilo jej to mluvit o cel\u00e9 situaci v\u00edc, ne\u017e kdy mluvil s Andreasem.<\/div>\n
\n

„Do jak\u00fdch probl\u00e9m\u016f?“<\/p><\/div>\n

„Jen hlouposti,“ zavrhnul Bill podrobn\u011bj\u0161\u00ed diskuzi s pokr\u010den\u00edm ramen. Bylo to snaz\u0161\u00ed, ne\u017e si myslel – mluvit o tom a vyh\u00fdbat se o\u0161emetn\u00fdm bod\u016fm. „Jsme identick\u00e1 dvoj\u010data, v\u00ed\u0161?“ Pokra\u010doval a usrkl si ze sv\u00e9ho piva.<\/div>\n
Georg zkoumav\u011b pozvedl obo\u010d\u00ed. „Jo? Nevypad\u00e1te identicky.“<\/div>\n
Bill znovu pokr\u010dil rameny s o\u010dima up\u0159en\u00fdma na skupinku d\u00edvek klop\u00fdtaj\u00edc\u00edch na tr\u00e1vn\u00edku p\u0159ed domem. „Nevypad\u00e1me stejn\u011b u\u017e dlouhou dobu. Ale sundej m\u016fj make-up a jeho dredy a opravdu n\u00e1s od sebe nerozezn\u00e1\u0161.“ Bill se odml\u010del a n\u011bkolikr\u00e1t cinknul sv\u00fdm piercingem o zuby, jak p\u0159em\u00fd\u0161lel. „To n\u00e1m alespo\u0148 lidi \u0159\u00edkaj\u00ed.“<\/div>\n
„To je \u0161\u00edlen\u00e9,“ Georg se usm\u00e1l a pohl\u00e9dl na svou lahev v kl\u00edn\u011b. „Nedovedu si v\u016fbec p\u0159edstavit m\u00edt sourozence, nato\u017e dvoj\u010de.“<\/div>\n
„B\u00fdvalo to opravdu zatracen\u011b p\u011bkn\u00e9,“ \u0159ekl Bill, dopil sv\u00e9 pivo a nat\u00e1hl se pro dal\u0161\u00ed. „B\u00fdvali jsme schopn\u00ed \u010d\u00edst si vz\u00e1jemn\u011b my\u0161lenky a tak.“<\/div>\n
„Co\u017ee?“ Rozesm\u00e1l se Georg a vzhl\u00e9dl zp\u011bt k Billovi.<\/div>\n
„V\u00e1\u017en\u011b. Bylo to skoro jako telepatie. Mysleli jsme na stejn\u00e9 v\u011bci, zd\u00e1ly se n\u00e1m stejn\u00e9 sny, v\u0161echno,“ p\u0159em\u00edtal Bill, n\u011bkde v okraj\u00edch jeho slov byl skryt\u00fd obdiv. Oto\u010dil v ruk\u00e1ch novou lahev, dlan\u00ed set\u0159el zkondenzovanou vodu a tu pot\u00e9 ot\u0159el do kalhot. „A te\u010f je to jako\u2026 V\u016fbec ho nezn\u00e1m, a to je tak frustruj\u00edc\u00ed.“<\/div>\n
„To se vsad\u00edm.“<\/div>\n
\n

„Tomi b\u00fdval m\u016fj nejlep\u0161\u00ed p\u0159\u00edtel,“ povzdechl si Bill se zamra\u010den\u00edm a na\u0161el s\u00e1m sebe zm\u00edtaj\u00edc\u00edho se v nostalgii.<\/p><\/div>\n

„Tomi?“ U\u0161kl\u00edbl se Georg zrovna ve chv\u00edli, kdy se otev\u0159ely zadn\u00ed dve\u0159e a propustily tak v\u00edc sv\u011btla do st\u00ednu, ve kter\u00e9m Georg s Billem sed\u011bli. Bill nereagoval na Georgovu pozn\u00e1mku, kdy\u017e sledoval Gustava, kter\u00fd se objevil a okam\u017eit\u011b zam\u00ed\u0159il k nim.<\/div>\n
„Jsou tady poldov\u00e9,“ \u0159ekl. Bill se rozhl\u00e9dl kolem domu, aby spat\u0159il policejn\u00ed auto zaparkovan\u00e9 p\u0159ed domem a spoustu odch\u00e1zej\u00edc\u00edch lid\u00ed.<\/div>\n
„Dob\u0159e,“ zavr\u010del Georg, jako by byl zvykl\u00fd – a mo\u017en\u00e1 dokonce o\u010dek\u00e1val – \u017ee tato \u010d\u00e1st ve\u010dera p\u0159ijde, a byl v\u00edc otr\u00e1ven\u00fd, ne\u017e aby m\u011bl obavy. „Pozd\u011bji ti zavol\u00e1m, okay?“ Zeptal se a Gustav k\u00fdvl, ne\u017e pro\u0161el kolem domu a p\u0159ipojil se k davu lid\u00ed, kter\u00fd p\u00e1rty opou\u0161t\u011bl. Potkal skupinu lid\u00ed, kterou evidentn\u011b znal a n\u00e1sledoval je po cest\u011b, jeho n\u00e1lada byla zd\u00e1nliv\u011b nedot\u010dena t\u00edm n\u00e1hl\u00fdm p\u0159eru\u0161en\u00edm.<\/div>\n
„Je to\u2026 Chci \u0159\u00edct\u2026“ Za\u010dal Bill, jak se oba postavili se sv\u00fdm alkoholem.<\/div>\n
„Stane se to poka\u017ed\u00e9,“ pokr\u010dil Georg nedbale rameny. „Odch\u00e1z\u00ed, dokud v\u011bci trochu neutichnou.“<\/div>\n
„Ale nen\u00ed on\u2026“<\/div>\n
„Jeho rodi\u010de jsou bohat\u00ed. Dostane se ze spousty sra\u010dek,“ u\u0161kl\u00edbl se Georg t\u00e9m\u011b\u0159 hrd\u011b, a hodil p\u0159\u00e1telskou ruku kolem Billov\u00fdch ramen. Bill se naklonil do objet\u00ed, c\u00edtil se trochu t\u011b\u017ek\u00fd s alkoholem v krvi.<\/div>\n
„To mus\u00ed b\u00fdt p\u011bkn\u00e9,“ zamumlal, kdy\u017e se dve\u0159e znovu otev\u0159ely. Tentokr\u00e1t to neo\u010dek\u00e1vali, tak\u017ee od sebe odsko\u010dili, jako by byli p\u0159isti\u017eeni p\u0159i \u010dinu s rukama ve sklenici se su\u0161enkami.<\/div>\n
\n

Kdy\u017e se objevil Tom, Bill zadr\u017eel dech. Tom mezi nimi na moment pohl\u00e9dl tam a zp\u00e1tky, ne\u017e ozn\u00e1mil: „Jsou tady poldov\u00e9.“<\/p><\/div>\n

„My v\u00edme, d\u00edky,“ odpov\u011bd\u011bl Bill mrzut\u011b a zah\u00e1kl ruku kolem Georgova pasu, aby udr\u017eel rovnov\u00e1hu. Jeho z\u00e1vra\u0165, spolu s Tomovou p\u0159\u00edtomnost\u00ed a zp\u016fsobem, jak\u00fdm se c\u00edtil, jako by byl pr\u00e1v\u011b p\u0159isti\u017een p\u0159i podv\u00e1d\u011bn\u00ed, a\u010dkoliv Tom rozhodn\u011b nebyl jeho p\u0159\u00edtel a on a Georg nic ned\u011blali, jej p\u0159inutilo c\u00edtit se m\u00e9n\u011b ne\u017e stabiln\u011b.<\/div>\n
Bill pohl\u00e9dl zp\u00e1tky k p\u0159edn\u00ed \u010d\u00e1sti domu a spat\u0159il Andrease, jak nased\u00e1 do sv\u00e9ho auta, ne\u017e vycouval z parkovi\u0161t\u011b. „Kret\u00e9n,“ zamumlal, zat\u00edmco Georg zareagoval na pa\u017ei kolem sv\u00e9ho pasu t\u00edm, \u017ee dal vlastn\u00ed ruku zp\u011bt kolem Billov\u00fdch ramen.<\/div>\n
„Pot\u0159ebujete, kluci, sv\u00e9zt?“ Nab\u00eddl Georg, z\u0159ejm\u011b spat\u0159il stejnou v\u011bc jako Bill, kdy\u017e Andreas odj\u00ed\u017ed\u011bl a zanechal Billa na m\u00edst\u011b.<\/div>\n
„Pros\u00edm,“ odpov\u011bd\u011bl Bill rychle a pak dodal, s palcem obr\u00e1cen\u00fdm na sv\u00e9ho bratra, „ale on m\u016f\u017ee j\u00edt p\u011b\u0161ky.“ Tom obr\u00e1til o\u010di v sloup, zat\u00edmco Bill na n\u011bj zaz\u00edral a Georg se vedle Billa zavrt\u011bl.<\/div>\n
„Bille,“ uchechtl se a d\u00edval se na n\u011bj lehce nepohodln\u011b. „To nen\u00ed \u017e\u00e1dn\u00fd probl\u00e9m, opravdu.“<\/div>\n
„To je v pohod\u011b,“ promluvil Tom, zavrt\u011bl hlavou a zabo\u0159il si ruce hloub\u011bji do kapes. „J\u00e1 budu v pohod\u011b.“<\/div>\n
„Vid\u00ed\u0161? V pohod\u011b,“ \u0159ekl Bill samolib\u011b a sev\u0159el pevn\u011bji ruku kolem Georgova pasu, kdy\u017e obr\u00e1til hlavu, aby zam\u00ed\u0159ili kup\u0159edu.<\/div>\n
\n

V\u0161ude kolem nich byl rozruch, jak poldov\u00e9 p\u00e1rty p\u0159eru\u0161ili, ale p\u0159esto bylo v\u0161e klidn\u00e9. Mo\u017en\u00e1, \u017ee byl Bill trochu opilej\u0161\u00ed, ne\u017e si myslel, nebo mo\u017en\u00e1 Georgova siln\u00e1 pa\u017ee kolem n\u011bj mu p\u0159inesla du\u0161evn\u00ed klid. Jedin\u00e1 v\u011bc, kter\u00e1 bylo trochu mimo, byl zp\u016fsob, jak\u00fdm Bill na sob\u011b mohl t\u00e9m\u011b\u0159 c\u00edtit bratrovy o\u010di, kdy\u017e se sunul za nimi. C\u00edtil se triumf\u00e1ln\u011b nad tou pochmurnou n\u00e1ladou, kter\u00e1 z Toma vyza\u0159ovala. Za\u010d\u00ednal si u\u017e\u00edvat nach\u00e1zen\u00ed t\u011bch spr\u00e1vn\u00fdch tla\u010d\u00edtek, kter\u00fdmi jej mohl pop\u00edchnout. Kdy\u017e Tom poprv\u00e9 p\u0159ijel, byl tak klidn\u00fd a rozv\u00e1\u017en\u00fd, a\u017e si Bill myslel, \u017ee je nemo\u017en\u00e9 se k n\u011bmu dostat, ale pomalu zji\u0161\u0165oval, \u017ee Tom nebyl tak vyrovnan\u00fd, jak si Bill p\u016fvodn\u011b myslel.<\/p><\/div>\n

Kdy\u017e se p\u0159ibl\u00ed\u017eili k autu, Georg spustil svou ruku, aby mohl j\u00edt na stranu \u0159idi\u010de, a Bill se oto\u010dil, aby se pod\u00edval na sv\u00e9ho bratra, ale Tom tam nebyl. Rozhl\u00e9dl se kolem a spat\u0159il jej odch\u00e1zet v davu lid\u00ed. P\u00edchnut\u00ed n\u011b\u010deho – viny, mo\u017en\u00e1 – vyst\u0159elilo skrz n\u011bj a brzy volal na sv\u00e9ho bratra, zat\u00edmco Georg odemykal auto. Tom se k n\u011bmu oto\u010dil, s t\u00fdm\u017e vzd\u00e1len\u00fdm pohledem v jeho o\u010d\u00edch, na jak\u00fd si Bill u\u017e pomalu za\u010d\u00ednal zvykat. „Domov je tudy,“ \u0159ekl a pokynul hlavou opa\u010dn\u00fdm sm\u011brem. Na Tomov\u011b stran\u011b nastalo na okam\u017eik zav\u00e1h\u00e1n\u00ed, ale pak p\u0159ik\u00fdvl a vydal se sm\u011brem, kter\u00fdm Bill ukazoval, co\u017e jej p\u0159ivedlo t\u011bsn\u011b pobl\u00ed\u017e jeho bratra.<\/div>\n
\n

Georg se d\u00edval, jak Bill beze slova sleduje Toma odch\u00e1zet. „Jsi si jist\u00fd, \u017ee nechce\u0161, abych ho taky svezl?“ zeptal se ze sv\u00e9 pozice na stran\u011b \u0159idi\u010de. Bill neodpov\u011bd\u011bl; byl p\u0159\u00edli\u0161 zabran\u00fd do sledov\u00e1n\u00ed sv\u00e9ho bratra, jak od n\u011bj znovu odch\u00e1z\u00ed. Bylo to n\u011bco, co se d\u011blo \u010dasto a myslel si, \u017ee by si na to u\u017e mohl zvyknout, ale nezvykl. Je\u0161t\u011b ne. „Bille?“ Zkusil to Georg znovu, tentokr\u00e1t d\u016frazn\u011bji. <\/p><\/div>\n

To zachytilo Billovu pozornost a on se rychle oto\u010dil. Ve sv\u00e9m opil\u00e9m stavu povystr\u010dil lokty a vrazil jimi do \u017ealudku proch\u00e1zej\u00edc\u00edho mlad\u00edka. Bill otev\u0159el \u00fasta, aby se omluvil, ale mlad\u00edk u\u017e m\u011bl v o\u010d\u00edch ohniv\u00fd pohled, kter\u00fd Bill znal.<\/div>\n
„D\u00e1vej pozor, ty zasran\u00e1 zr\u016fdo!“ Vyk\u0159ikl a Billovi na tv\u00e1\u0159i p\u0159ist\u00e1ly vyprsknut\u00e9 sliny.<\/div>\n
Bill za\u0165al p\u011bsti. Jeho emoce u\u017e tak byly na hran\u011b ze situace s Andreasem a ze situace s Tomem. Pak tam byl Georg, kter\u00fd st\u00e1l za n\u00edm na druh\u00e9 stran\u011b vozu a sledoval situaci p\u0159ed sebou. Byla to sm\u011bs v\u0161ech t\u011bchto v\u011bc\u00ed, kter\u00e1 Bill p\u0159inutila bojovat nazp\u011bt slovy: „Jdi do prdele!“ Vyk\u0159ikl na mlad\u00edka a skupina p\u0159\u00e1tel kolem n\u011bj se rozesm\u00e1la. „Ty zasranej pt\u00e1ku.“<\/div>\n
\n

Vedouc\u00ed mlad\u00edk ve skupin\u011b, kter\u00e1 jej n\u00e1hle obklopovala, se rozesm\u00e1l siln\u011bji a sarkasticky odpov\u011bd\u011bl: „Mysl\u00edm, \u017ee to je to, co chce\u0161,“ kdy\u017e p\u0159istoupil k Billovi bl\u00ed\u017e. Jeho obli\u010dej byl pouze n\u011bkolik centimetr\u016f daleko a Bill jej instinktivn\u011b odstr\u010dil p\u011bst\u011bn\u00fdmi nehty proti \u0161irok\u00e9 hrudi.<\/p><\/div>\n

„Vypadni od m\u00e9ho obli\u010deje,“ zavr\u010del hluboce v hrdle. Mlad\u00edk klop\u00fdtl vzad, ale ne tak daleko, jak by si Bill p\u0159\u00e1l. C\u00edtil se lehce klaustrofobicky a mal\u00e1 vzd\u00e1lenost, kterou mezi nimi vytvo\u0159il, netrvala p\u0159\u00edli\u0161 dlouho. Mlad\u00edk byl zp\u00e1tky u jeho tv\u00e1\u0159e d\u0159\u00edv, ne\u017e Bill sta\u010dil jen mrknout a nadechnout se dostate\u010dn\u00e9ho mno\u017estv\u00ed vzduchu.<\/div>\n
„Mysl\u00edm, \u017ee chce\u0161 kou\u0159it m\u00e9ho pt\u00e1ka,“ \u0159ekl mlad\u00edk zp\u011bvav\u00fdm hlasem se samolibou sebed\u016fv\u011brou.<\/div>\n
„To bych se rad\u0161i, kurva, zabil, je mi z tebe \u0161patn\u011b.“ Billova posledn\u00ed slova vy\u0161la ven jako v\u00fdk\u0159ik, jak mlad\u00edka znovu odstr\u010dil. Norm\u00e1ln\u011b se fyzicky nepral. U\u017e mistrovsky zvl\u00e1dl ignorov\u00e1n\u00ed p\u0159ipom\u00ednek, ale moment\u00e1ln\u011b absolutn\u011b nem\u011bl n\u00e1ladu se s n\u011b\u010d\u00edm vypo\u0159\u00e1d\u00e1vat, tak\u017ee ta slova z n\u011bj vy\u0161la d\u0159\u00edv, ne\u017e vlastn\u011b v\u011bd\u011bl, co \u0159\u00edk\u00e1.<\/div>\n
„Chce\u0161 um\u0159\u00edt, jo?“ \u0158ekl mlad\u00edk a p\u0159itla\u010dil Billa proti Georgovu autu, s prsty t\u011bsn\u011b kolem jeho krku. Kolem se oz\u00fdval mumlaj\u00edc\u00ed sm\u00edch jeho p\u0159\u00e1tel. „Mysl\u00edm, \u017ee s t\u00edm ti m\u016f\u017eu pomoct, ty buzno.“ Bill sly\u0161el Georg\u016fv v\u00fdk\u0159ik na toho mlad\u00edka, aby dal od n\u011bj ruce pry\u010d, ale Bill se nedok\u00e1zal br\u00e1nit, mohl sotva d\u00fdchat. Mlad\u00edk ignoroval Georgovy v\u00fdhr\u016f\u017eky a zvedl p\u011bst do vzduchu, p\u0159ipraven\u00fd Billa zas\u00e1hnout. Bill se obrnil a modlil se, aby Georg na\u0161el zp\u016fsob, jak to zastavit, i kdy\u017e s t\u00edm nepo\u010d\u00edtal. Nikdy nikdo nezas\u00e1hl, aby jej zachr\u00e1nil. Nikdo by za n\u011bj nikdy nebojoval – dokonce ani Andreas – krom\u011b Toma, a on Toma poslal pry\u010d.<\/div>\n
\n

Bill zav\u0159el o\u010di a zadr\u017eel dech. Myslel si, \u017ee mo\u017en\u00e1, kdyby nejd\u0159\u00edv omdlel, tak moc by to nebolelo. V o\u010d\u00edch m\u011bl slzy zoufalstv\u00ed, ale odm\u00edtl je pustit ven. C\u00edtil, jak se prsty kolem jeho krku ut\u00e1hly, a v\u011bd\u011bl, \u017ee se bl\u00ed\u017e\u00ed r\u00e1na, ale ne\u017e ji uc\u00edtil, usly\u0161el hlas, o kter\u00e9m si neuv\u011bdomoval, \u017ee v n\u011bj doufal, dokud nevydechl a nec\u00edtil se uvoln\u011bn\u011b, dokonce je\u0161t\u011b d\u0159\u00edv, ne\u017e byla ruka z jeho krku odstran\u011bna. Tom tam byl, aby jej zachr\u00e1nil.<\/p><\/div>\n

Otev\u0159el o\u010di p\u0159esn\u011b ve chv\u00edli, kdy p\u011bst jeho bratra narazila do nosu jeho protivn\u00edka. Skupina jeho p\u0159\u00e1tel p\u0159isko\u010dila, aby Toma zahnala, ale pak se uprost\u0159ed toho v\u0161echno n\u011bjak ocitl i Georg – a Bill nev\u011bd\u011bl p\u0159esn\u011b jak, v\u0161echno se to stalo tak rychle – rozd\u00e1val r\u00e1ny a strkance a plival nad\u00e1vky na Billovu obranu.<\/div>\n
Bill to v\u0161e zkamen\u011ble sledoval mimo d\u011bn\u00ed a poka\u017ed\u00e9 poc\u00edtil fyzickou bolest, kdy\u017e Tom obdr\u017eel r\u00e1nu do \u017ealudku nebo do obli\u010deje. Nakonec na\u0161el sv\u016fj hlas a k\u0159i\u010del na n\u011b, aby p\u0159estali, ale nikdo jej neposlouchal. St\u00e1l a sledoval rva\u010dku s pocitem bezmocnosti a zodpov\u011bdnosti z\u00e1rove\u0148. Jeho bratr byl v bolestech. C\u00edtil to a nebylo tu nic, co by s t\u00edm mohl ud\u011blat. Lid\u00e9 kolem se zastavovali, aby z\u00edrali na boj a povzbuzovali je, tak\u017ee bylo t\u011b\u017ek\u00e9 spat\u0159it policajty, kte\u0159\u00ed se k nim bl\u00ed\u017eili, aby rva\u010dku ukon\u010dili, ale sta\u010dilo to k tomu, aby Bill na\u0161el s\u00edlu p\u0159inutit je skon\u010dit.<\/div>\n
\n

„Kluci, p\u0159esta\u0148te!“ Za\u0159val. N\u011bkolik chlapc\u016f se na n\u011bj pod\u00edvalo, v\u010detn\u011b Georga, ale ne Tom. „Jdou poldov\u00e9,“ varoval je a to zaujalo pozornost v\u0161ech ostatn\u00edch s v\u00fdjimkou Toma, zat\u00edmco se policie sna\u017eila protla\u010dit si cestu davem. Tom nedbal na varov\u00e1n\u00ed a Bill sledoval, jak Georg zachytil ve vzduchu jeho ruku p\u0159ipravenou ude\u0159it do zadn\u00ed \u010d\u00e1st hlavy kluka vedle n\u011bj. Skupina mlad\u00edk\u016f od Toma a Georga odstoupila, kdy\u017e spat\u0159ili to, co Bill, a Georg lehce klop\u00fdtl dozadu, ne\u017e Tomovu pa\u017ei pustil. Bill nat\u00e1hl ruku a konej\u0161iv\u011b se dotkl jeho ramene. „Poj\u010fme se odsud dostat pry\u010d,“ \u0159ekl, zat\u00edmco skupinka kluk\u016f odklusala a Tom po nich d\u00e1l k\u0159i\u010del nad\u00e1vky.<\/p><\/div>\n

„Tak jdeme,“ souhlasil Georg, odb\u011bhl zp\u011bt na druhou stranu auta a otev\u0159el dve\u0159e.<\/div>\n
Bill sledoval, jak si Tom ot\u0159el nos a pak se k n\u011bmu oto\u010dil. Jejich pohledy se na kr\u00e1tk\u00fd okam\u017eik setkaly. Tom, jak Bill mohl \u0159\u00edct, si jej prohl\u00ed\u017eel, aby se ujistil, \u017ee je v po\u0159\u00e1dku. Pot\u00e9 se Tom oto\u010dil a za\u010dal odch\u00e1zet. Bill se nedok\u00e1zal d\u00edvat, jak znovu odch\u00e1z\u00ed; m\u011bl pocit, jako by mu n\u011bco dlu\u017eil, jako by te\u010f v\u011bci byly odli\u0161n\u00e9, ne\u017e jak\u00e9 byly, kdy\u017e Tom poprv\u00e9 p\u0159ijel.<\/div>\n
„Tome, po\u010dkej!“ \u0158ekl se z\u0159ejmou panikou v hlase. Tom se oto\u010dil a Bill se k n\u011bmu nat\u00e1hl s t\u0159esouc\u00edma se rukama. „Nastup si.“<\/p>\n

autor: ophelia_seven<\/strong><\/div>\n

p\u0159eklad: Zuzu<\/strong><\/div>\n
betaread: J. :o)<\/p>\n

<\/strong> original<\/strong><\/a><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

ophelia_seven Rva\u010dka ANEB jak si Bill pamatuje, jak\u00e9 to je Tom je jedin\u00fd, kdo se kdy za Billa rval… a\u017e dodnes. „Tak\u017ee ty jsi na vysok\u00e9?“ Bill a Georg si na\u0161li klidn\u00e9 m\u00edsto venku na zadn\u00ed terase, kter\u00e1 vypadala, \u017ee o n\u00ed<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[629],"tags":[],"class_list":["post-2698","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-started-with-the-kiss"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2698","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=2698"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2698\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=2698"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=2698"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=2698"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}