{"id":2713,"date":"2015-08-19T16:00:00","date_gmt":"2015-08-19T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=2703"},"modified":"2015-08-19T16:00:00","modified_gmt":"2015-08-19T15:00:00","slug":"nemy-radce","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2015\/08\/19\/nemy-radce\/","title":{"rendered":"N\u011bm\u00fd r\u00e1dce"},"content":{"rendered":"
autor: B-kay<\/p>\n

<\/strong> Pot\u0159ebovala jsem si ode v\u0161eho na chv\u00edli odpo\u010dinout. Od u\u010den\u00ed, od starost\u00ed, ode v\u0161eho. Otev\u0159ela jsem Word a za\u010dala ps\u00e1t a najednou vzniklo tohle d\u00edlko. Jednoduch\u00e9, nevinn\u00e9, ps\u00e1no p\u0159\u00edmo od srdce. Jen kr\u00e1tk\u00e1 jednod\u00edlka, na v\u00edc bohu\u017eel zat\u00edm nem\u00e1m \u010das, ale splnila sv\u016fj \u00fa\u010del. C\u00edt\u00edm se mnohem l\u00e9pe, jsem spokojen\u00e1 a odpo\u010dat\u00e1. Kvalita je v t\u011bchhle \u0159\u00e1dc\u00edch z\u0159ejm\u011b druho\u0159ad\u00e1, to nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed je proc\u00edtit to. Vn\u00edmat sv\u011bt o\u010dima d\u00edt\u011bte, v\u017e\u00edt se do jeho starost\u00ed a tr\u00e1pen\u00ed a j\u00e1 jen douf\u00e1m, \u017ee jsem se k tomu alespo\u0148 p\u0159ibl\u00ed\u017eila \ud83d\ude42<\/em><\/div>\n

P\u0159eji hezk\u00e9 \u010dten\u00ed!<\/p>\n

<\/em> Andreas byl nejlep\u0161\u00edm kamar\u00e1dem dvoj\u010dat snad od chv\u00edle, kdy se za\u010dali zaj\u00edmat i o sv\u011bt mimo bezpe\u010d\u00ed domova. Bydleli ve stejn\u00e9 ulici, chodili spolu do \u0161kolky a pozd\u011bji chodili do stejn\u00e9 t\u0159\u00eddy i ve \u0161kole. Alespo\u0148 do doby, ne\u017e byla nerozlu\u010dn\u00e1 dvoj\u010data poprv\u00e9 v \u017eivot\u011b rozd\u011blena a mlad\u0161\u00ed z bratr\u016f byl v \u0161est\u00e9m ro\u010dn\u00edku p\u0159e\u0159azen do vedlej\u0161\u00ed t\u0159\u00eddy.<\/div>\n

Andreas byl o rok star\u0161\u00ed a zku\u0161en\u011bj\u0161\u00ed zejm\u00e9na z\u00e1sluhou star\u0161\u00edho bratra, ke kter\u00e9mu vzhl\u00ed\u017eel a kter\u00fd se stal jeho d\u011btsk\u00fdm idolem. Neexistoval probl\u00e9m, s n\u00edm\u017e by si neporadil, neexistovala ot\u00e1zka, na kterou by neznal odpov\u011b\u010f. Jejich vztah nebyl ide\u00e1ln\u00ed, nerozum\u011bli si \u00fapln\u011b ve v\u0161em, ale v Andreasov\u00fdch o\u010d\u00edch byl symbolem v\u0161eho, \u010d\u00edm se cht\u011bl pozd\u011bji st\u00e1t i on. \u010casto se h\u00e1dali, je\u0161t\u011b \u010dast\u011bji prali, ale mal\u00fd blon\u010f\u00e1\u010dek byl p\u0159esv\u011bd\u010den, \u017ee tak to m\u00e1 b\u00fdt, \u017ee pr\u00e1v\u011b takov\u00e9 chov\u00e1n\u00ed je znakem ide\u00e1ln\u00edho sourozeneck\u00e9ho vztahu a sna\u017eil se o tom p\u0159esv\u011bd\u010dit i dvoj\u010data.<\/div>\n
\n

Bill jej odm\u00edtal poslouchat a nikdy si z podobn\u00fdch \u0159e\u010d\u00ed ned\u011blal p\u0159\u00edli\u0161 velkou hlavu. Nedok\u00e1zal pochopit, pro\u010d byl mn\u011bl pova\u017eovat nad\u00e1v\u00e1n\u00ed, oso\u010dov\u00e1n\u00ed a rva\u010dky za n\u011bco spr\u00e1vn\u00e9ho, pro\u010d by m\u011bl cht\u00edt pr\u00e1v\u011b takov\u00e9ho star\u0161\u00edho bratra, kdy\u017e jeho vlastn\u00ed bratr byl dokonal\u00fd po v\u0161ech str\u00e1nk\u00e1ch. Byl hodn\u00fd, pozorn\u00fd, trp\u011bliv\u00fd, um\u011bl Billa rozesm\u00e1t i ve chv\u00edl\u00edch, kdy mu bylo do pl\u00e1\u010de a stejn\u011b tak jej um\u011bl ut\u011b\u0161it b\u011bhem okam\u017eik\u016f, kdy p\u0159i\u0161el pozd\u011b a nestihl Billa rozesm\u00e1t p\u0159edt\u00edm, ne\u017e mu z o\u010d\u00ed vytryskly slzy. Bylo jim sice jen jeden\u00e1ct, ale Bill si moc dob\u0159e uv\u011bdomoval s\u00edlu jejich pouta. Tom byl jeho druhou polovinou. Jeho d\u011btsk\u00fdm idolem, ke kter\u00e9mu vzhl\u00ed\u017eel. V\u0161echno to, co vid\u011bl v jeho o\u010d\u00edch, zp\u016fsob, jak\u00fdm se jej dot\u00fdkal a jak v jeho p\u0159\u00edtomnosti mluvil, jen to pova\u017eoval za spr\u00e1vn\u00e9, akor\u00e1t nem\u011bl chu\u0165 p\u0159esv\u011bd\u010dovat o tom i Andrease, kter\u00fd jej stejn\u011b nikdy neposlouchal a po\u0159\u00e1d si \u0159\u00edkal sv\u00e9.<\/p><\/div>\n

\n
Tom si hlasit\u011b povzdechl a z cel\u00e9 s\u00edly kopnul do kam\u00ednku, kter\u00fd m\u011bl p\u0159ed sebou. \u010cekal p\u0159ed domem na Andrease, kter\u00e9mu to trvalo d\u00e9le ne\u017e obvykle, a za\u010d\u00ednal se nudit. I p\u0159esto, \u017ee ub\u011bhlo ji\u017e n\u011bkolik t\u00fddn\u016f, je\u0161t\u011b po\u0159\u00e1d si nezvykl na to, \u017ee chodili s Billem do rozd\u00edln\u00fdch t\u0159\u00edd, \u017ee jim v n\u011bkter\u00e9 dny za\u010d\u00ednaly hodiny jinak, a tak s n\u00edm nemohl str\u00e1vit ani t\u011bch deset minut cesty do \u0161koly. Nedok\u00e1zal se sm\u00ed\u0159it s t\u00edm, \u017ee nem\u011bl k\u0159ep\u010d\u00edc\u00edho a hih\u0148aj\u00edc\u00edho se bratra po\u0159\u00e1d kolem sebe, \u017ee si s n\u00edm nemohl pov\u00eddat, kdykoliv se mu zacht\u011blo, \u017ee se na n\u011bj nemohl d\u00edvat s n\u011bhou a obdivem jako poka\u017ed\u00e9, kdy\u017e byli spolu. P\u0159em\u00fd\u0161lel, jestli to Bill c\u00edt\u00ed stejn\u011b a usm\u00e1l se, kdy\u017e si pomyslel, \u017ee ano, jist\u011b to c\u00edt\u00ed stejn\u011b.<\/div>\n
V t\u00e9 chv\u00edli se dve\u0159e kone\u010dn\u011b otev\u0159ely a na ulici vy\u0161el mlad\u00edk se sv\u011btl\u00fdmi vlasy, kter\u00fd se k Tomovi bl\u00ed\u017eil pomal\u00fdm krokem. Skl\u00e1n\u011bl hlavu, Tom si myslel, \u017ee je to kv\u016fli tomu, aby mu do o\u010d\u00ed nesv\u00edtilo slunce, ale kdy\u017e do\u0161el a\u017e k n\u011bmu a pod\u00edval se na n\u011bj, zalapal po dechu.<\/div>\n
\n

„Co se ti stalo?“ zeptal se zd\u011b\u0161en\u011b p\u0159i pohledu na chlapcovu bledou tv\u00e1\u0159, na kter\u00e9 se nyn\u00ed ost\u0159e vyj\u00edmala velk\u00e1 mod\u0159ina pod okem.<\/p><\/div>\n

„Ale nic.“ Andreas se pokusil o slab\u00fd \u00fasm\u011bv. „Jen jsme se s Markem trochu prali. To spr\u00e1vn\u00ed br\u00e1chov\u00e9 ob\u010das d\u011blaj\u00ed, v\u00ed\u0161?“<\/div>\n
Tom p\u0159ekvapen\u011b zamrkal. Sna\u017eil se rozvzpomenout, jestli se s Billem za t\u011bch jeden\u00e1ct let alespo\u0148 jednou poprali. S hr\u016fzou si uv\u011bdomil, \u017ee se n\u011bco takov\u00e9ho nikdy nestalo. Znamenalo to snad, \u017ee nebyl dobr\u00fdm bratrem?<\/div>\n
„Opravdu?“ ptal se d\u00e1l, jak se pomalu bl\u00ed\u017eili ke \u0161kole.<\/div>\n
„Jo,“ Andreas l\u00edn\u011b k\u00fdvl hlavou.<\/div>\n
„Pro\u010d jste se prali?“<\/div>\n
„Vstoupil jsem do jeho pokoje bez klep\u00e1n\u00ed. Vy jste se snad nikdy nepoprali?“<\/div>\n
Tom nesm\u011ble zavrt\u011bl hlavou. Podez\u0159en\u00ed, \u017ee nen\u00ed pro Billa spr\u00e1vn\u00fdm bratrem, v n\u011bm vzr\u016fstalo ka\u017edou vte\u0159inou, razilo si cestu jak do jeho mysli, tak i do srdce a pr\u00e1v\u011b na tom m\u00edst\u011b zabolelo nejv\u00edce.<\/div>\n
„J-j\u00e1\u2026 nemysl\u00edm si, \u017ee bych Billa n\u011bkdy dok\u00e1zal uhodit,“ p\u0159iznal se, zat\u00edmco myslel na bratrovu roztomilou tv\u00e1\u0159, d\u016fv\u011bru v jeho o\u010d\u00edch a sn\u011bhovou k\u016f\u017ei, kter\u00e9 by rozhodn\u011b \u017e\u00e1dn\u00e1 mod\u0159ina neslu\u0161ela.<\/div>\n
„Ale no tak, nebu\u010f takovej srab. Je to absolutn\u011b norm\u00e1ln\u00ed. My se s Markem pereme skoro po\u0159\u00e1d a vid\u00ed\u0161? Na na\u0161em vztahu to nic nem\u011bn\u00ed. Po\u0159\u00e1d je to m\u016fj star\u0161\u00ed br\u00e1cha. Po\u0159\u00e1d ho m\u00e1m stejn\u011b r\u00e1d.“<\/div>\n
„Nem\u00e1\u0161 z n\u011bj strach?“<\/div>\n
„Pro\u010d bych m\u011bl?“ zeptal se Andreas po kr\u00e1tk\u00e9m zav\u00e1h\u00e1n\u00ed.<\/div>\n
„J\u00e1 nev\u00edm,“ povzdechl si Tom. „\u017de ti jednou doopravdy ubl\u00ed\u017e\u00ed.“<\/div>\n
„Je to legrace. Jen si hrajeme. Co by se mi asi tak mohlo st\u00e1t?“ zasm\u00e1l se a rozb\u011bhl se k velk\u00e9 bled\u00e9 budov\u011b, nech\u00e1vaje zmaten\u00e9ho Toma za sv\u00fdmi z\u00e1dy.<\/div>\n
\n

Kdy\u017e o n\u011bkolik hodin pozd\u011bji dorazil dom\u016f, zam\u00ed\u0159il rovnou do bratrova pokoje. Cel\u00fd den p\u0159em\u00fd\u0161lel nad t\u00edm, co mu \u0159ekl Andreas, a i p\u0159esto\u017ee nedok\u00e1zal pomyslet na mo\u017enost ubl\u00ed\u017eit Billovi, rovn\u011b\u017e nedok\u00e1zal p\u0159estat p\u0159em\u00fd\u0161let nad t\u00edm, \u017ee mu mo\u017en\u00e1 nen\u00ed spr\u00e1vn\u00fdm star\u0161\u00edm bratrem.<\/p><\/div>\n

Zastavil p\u0159ede dve\u0159mi Billova pokoje a nerv\u00f3zn\u011b tiskl ruce v p\u011bst. Zhluboka se nadechl a zaklepal. Poprv\u00e9 v \u017eivot\u011b.<\/div>\n
Kdy\u017e po vyzv\u00e1n\u00ed vstoupil do mal\u00e9, chaoticky vybaven\u00e9 m\u00edstnosti, hrudn\u00edkem se mu rozlil p\u0159\u00edjemn\u00fd h\u0159ejiv\u00fd pocit. O\u010dima okam\u017eit\u011b vyhledal bratra sed\u00edc\u00edho na posteli. Z\u0159ejm\u011b p\u0159edt\u00edm pracoval na dom\u00e1c\u00edm \u00fakolu, proto\u017ee m\u011bl v\u0161ude kolem sebe hromadu se\u0161it\u016f a u\u010debnic, ale nyn\u00ed up\u00ednal k Tomovi udiven\u00fd pohled.<\/div>\n
„Stalo se n\u011bco?“ zeptal se a pokr\u010dil obo\u010d\u00ed sv\u00fdm typicky roztomil\u00fdm zp\u016fsobem a Toma op\u011bt zah\u0159\u00e1lo u srdce. „Klepal jsi,“ dodal se sm\u00edchem.<\/div>\n
„J-j\u00e1 v\u00edm,“ odpov\u011bd\u011bl Tom rozechv\u011ble, odhodil batoh do rohu m\u00edstnosti a do\u0161el a\u017e k bratrov\u011b posteli.<\/div>\n
„N\u011bjak jsem zapomn\u011bl na to, \u017ee nemus\u00edm.“ Klekl si na podlahu naproti n\u011bmu a usm\u00e1l se.<\/div>\n
Bill jeho \u00fasm\u011bv radostn\u011b op\u011btoval, nat\u00e1hl ruku a n\u011b\u017en\u011b jej cvrnkl do nosu. „Tak na to u\u017e nikdy nezapome\u0148. Tohle je i tv\u016fj pokoj.“<\/div>\n
Tom c\u00edtil, jak mu do tv\u00e1\u0159e pomalu stoup\u00e1 \u010derve\u0148. „Stejn\u011b jako ten m\u016fj je i tv\u016fj.“<\/div>\n
„P\u0159esn\u011b tak,“ Bill hrav\u011b zak\u00fdval hlavou.<\/div>\n
\n

Prameny divok\u00fdch \u010dern\u00fdch vl\u00e1sk\u016f mu sklouzly do obli\u010deje a zakryly l\u00e1skypln\u00fd pohled dvou \u010dokol\u00e1dov\u00fdch o\u010d\u00ed. Tom si pamatoval, jak moc se na n\u011bj jejich m\u00e1ma zlobila, kdy\u017e si p\u0159ed p\u00e1r t\u00fddny obarvil hlavu, ale Tomovi se to l\u00edbilo. Moc dob\u0159e v\u011bd\u011bl, pro\u010d to ud\u011blal, dokonce d\u0159\u00edv, ne\u017e se mu s t\u00edm bratr sv\u011b\u0159il. Cht\u011bl b\u00fdt jin\u00fd. Li\u0161it se od ostatn\u00edch, b\u00fdt n\u011b\u010d\u00edm v\u00fdjime\u010dn\u00fd. Tom tehdy ch\u00e1pav\u011b p\u0159ikyvoval i p\u0159esto, \u017ee v\u011bd\u011bl sv\u00e9. Bill nepot\u0159eboval zm\u011bnu barvy vlas\u016f, nepot\u0159eboval ani m\u011bnit sv\u016fj styl obl\u00e9k\u00e1n\u00ed, nebo kone\u010dn\u011b za\u0159\u00eddit sv\u016fj pokoj pon\u011bkud v\u0161edn\u011bj\u0161\u00edm zp\u016fsobem. Nepot\u0159eboval nic z toho, aby byl jin\u00fd, aby se li\u0161il od ostatn\u00edch, proto\u017ee v Tomov\u00fdch o\u010d\u00edch byl jen on v\u00fdjime\u010dn\u00fd. Ten jeden jedin\u00fd.<\/p><\/div>\n

„Nesn\u00e1\u0161\u00edm \u0161kolu,“ zamumlal Bill s obli\u010dejem v se\u0161itu biologie.<\/div>\n
„Tak to jsme dva,“ povzdechl si Tom, pohodln\u011b rozvalen\u00fd vedle n\u011bj. Cht\u011bl mu pomoct s \u00fakolem, ale nedok\u00e1zal se soust\u0159edit tak, jak by r\u00e1d. „Chyb\u00ed\u0161 mi. Nikdy si nezvyknu na to, \u017ee mi t\u011b vzali.“<\/div>\n
Bill pomalu zamrkal, v\u011bnuje Tomovi smutn\u00fd \u00fasm\u011bv. „To ani j\u00e1. Nikdo tam se mnou nemluv\u00ed. Nesn\u00e1\u0161\u00edm to tam. Chci zp\u00e1tky k tob\u011b.“<\/div>\n
„A Andymu?“ dodal Tom ti\u0161e.<\/div>\n
„Ne, jen k tob\u011b,“ \u0159ekl Bill rozhodn\u011b a oto\u010dil se k n\u011bmu tv\u00e1\u0159\u00ed.<\/div>\n
Najednou se zatv\u00e1\u0159il tak smutn\u011b, ne\u0161\u0165astn\u011b zk\u0159ivil obli\u010dej a stiskl v\u00ed\u010dka, a\u017e Toma bodlo u srdce. Byl ochoten ud\u011blat cokoliv pro to, aby jej op\u011bt vid\u011bl \u0161\u0165astn\u00e9ho. Cht\u011bl pro n\u011bj b\u00fdt dobr\u00fdm bratrem.<\/div>\n
\n

P\u0159i t\u00e9 my\u0161lence si vzpomn\u011bl na Andrease a Marka a jejich divnou hru. \u0158\u00edkal, \u017ee je to legrace, \u017ee se vlastn\u011b bav\u00ed, po\u0159\u00e1d v\u0161ak c\u00edtil jistou pochybnost. Sledoval Bill\u016fv obli\u010dej, nyn\u00ed ot\u00edraj\u00edc\u00ed se o jeho rameno, tou\u017e\u00edc\u00ed po pohlazen\u00ed, po chv\u00edli mazlen\u00ed.<\/p><\/div>\n

Tom nejist\u011b vs\u00e1l spodn\u00ed ret, uva\u017euje nad t\u00edm, jestli by to m\u011bl ud\u011blat a jak by to m\u011bl ud\u011blat. Uhodit by jej nedok\u00e1zal, mo\u017en\u00e1 by mohl za\u010d\u00edt siln\u00fdm dloubnut\u00edm nebo str\u010den\u00edm do n\u011bj. I to v mysli okam\u017eit\u011b zam\u00edtl. Bill byl tak kr\u00e1sn\u00fd a k\u0159ehk\u00fd, byl jeho mal\u00fdm br\u00e1\u0161kou, nikdy by mu nemohl ubl\u00ed\u017eit. Mo\u017en\u00e1 by pomohlo \u0161t\u00edpnut\u00ed. Po\u010d\u00edtalo se i \u0161t\u00edpnut\u00ed za jistou formu rva\u010dky?<\/div>\n
„Tomi,“ vydechl Bill, nosem se ot\u0159el o jeho tv\u00e1\u0159. Za jeho jm\u00e9nem byla zn\u00e1t jist\u00e1 nal\u00e9havost.<\/div>\n
Tom c\u00edtil, jak mu siln\u011b tlu\u010de srdce, jak zoufale vdechuje kr\u00e1snou v\u016fni bratrov\u00fdch vlas\u016f, sotva si uv\u011bdomuje, \u017ee kolem n\u011bj tiskne sv\u00e9 pa\u017ee a p\u0159itahuje si jej do objet\u00ed. Bill zast\u00e9nal \u00falevou, siln\u011b se k n\u011bmu p\u0159itiskl a Tom najednou v\u011bd\u011bl, \u017ee nemus\u00ed Andrease poslouchat ve v\u0161em, co mu \u0159ekne.<\/div>\n
Tohle byla jejich hra. Jejich druh legrace. To, co je d\u011blalo oba \u0161\u0165astn\u00fdmi.<\/div>\n
\n

…<\/strong><\/div>\n

\n

„Tak co?“ vypt\u00e1val se Andreas hned dal\u0161\u00ed den.<\/p><\/div>\n

Tom jen pokr\u010dil rameny. „Nic.“<\/div>\n
„J\u00e1 to v\u011bd\u011bl,“ uchechtl se Andreas a spole\u010dn\u011b s Tomem zahnuli doleva, m\u00ed\u0159ili k opu\u0161t\u011bn\u00e9mu d\u011btsk\u00e9mu h\u0159i\u0161ti. „Jsi srab.“<\/div>\n
„To nejsem,“ br\u00e1nil se Tom odhodlan\u011b, i kdy\u017e si tak chv\u00edlemi s\u00e1m p\u0159ipadal.<\/div>\n
„Bill je kluk, je stejn\u011b siln\u00fd jako ty. Nen\u00ed z porcel\u00e1nu, nerozbije se, kdy\u017e se ho n\u00e1hodou siln\u011bji dotkne\u0161.“<\/div>\n
„Ale j\u00e1 se ho nechci dot\u00fdkat siln\u011bji. Nikdy mu nebudu schopen ubl\u00ed\u017eit.“<\/div>\n
„Proto\u017ee jsi srab.“<\/div>\n
„Proto\u017ee ho m\u00e1m r\u00e1d! Z\u00e1le\u017e\u00ed mi na n\u011bm a nechci, aby m\u011bl ze m\u011b strach.“<\/div>\n
Tom si vzpomn\u011bl na jeden jedin\u00fd den, kter\u00fd se v jejich \u017eivot\u011b mohl po\u010d\u00edtat jako den, kdy Billovi ubl\u00ed\u017eil. Byla to sice nehoda, neud\u011blal to schv\u00e1ln\u011b, jen si hr\u00e1li na dvorku, ale ka\u017edop\u00e1dn\u011b Bill uklouzl, rozbil si koleno a Tom m\u011bl z toho v\u0161eho, co se stalo, takov\u00e9 v\u00fd\u010ditky, \u017ee jej cel\u00fd den nosil na rukou, rozmazloval a dokola se mu omlouval. Bill se sm\u00e1l, radoval se z takov\u00e9 pozornosti a Tom se zase radoval z toho, \u017ee se mu poda\u0159ilo rozveselit jeho.<\/div>\n
\n

„Br\u00e1chov\u00e9, co se neperou. To jsem je\u0161t\u011b nevid\u011bl,“ zavrt\u011bl hlavou a posadil se na starou d\u0159ev\u011bnou lavi\u010dku. Ostra\u017eit\u011b se kolem sebe rozhl\u00e9dl a pot\u00e9 z kapsy vyt\u00e1hl dv\u011b cigarety. Jednu si vlo\u017eil do \u00fast, druhou podal Tomovi.<\/p><\/div>\n

„Kdes to vzal?“ ptal se Tom nech\u00e1pav\u011b, z\u00edraje na tenkou ruli\u010dku v Andyho dlani.<\/div>\n
„Dal mi je Mark. On to d\u011bl\u00e1 po\u0159\u00e1d, samoz\u0159ejm\u011b kdy\u017e nen\u00ed doma m\u00e1ma. Nen\u00ed to nic slo\u017eit\u00e9ho.“<\/div>\n
„J\u00e1 nechci,“ Tom jemn\u011b zavrt\u011bl hlavou pot\u011b\u0161en t\u00edm, \u017ee se jej Andy nesna\u017eil p\u0159emlouvat. Zcela vyveden z m\u00edry hled\u011bl na kamar\u00e1da, kter\u00fd cigaretu zap\u00e1lil, zku\u0161en\u011b si pot\u00e1hl a pot\u00e9 s p\u0159iv\u0159en\u00fdmi v\u00ed\u010dky lehce vyfoukl t\u00e9m\u011b\u0159 pr\u016fsvitn\u00fd d\u00fdm.<\/div>\n
„Nev\u00ed\u0161, o co p\u0159ich\u00e1z\u00ed\u0161,“ \u0159ekl Andy se sil\u00e1ck\u00fdm \u00fasm\u011bvem, i kdy\u017e ani on s\u00e1m to po\u0159\u00e1dn\u011b nev\u011bd\u011bl.<\/div>\n
Tom znechucen\u011b pokr\u010dil nos a rozka\u0161lal se. „Smrd\u00ed to,“ zamumlal a zacpal si nos.<\/div>\n
„\u010casem si zvykne\u0161.“<\/div>\n
Tom otr\u00e1ven\u011b proto\u010dil o\u010dima. Necht\u011bl si zvykat. Nel\u00edbilo se mu to. Andreasovi bylo teprve dvan\u00e1ct, byl na tyhle v\u011bci p\u0159\u00edli\u0161 mlad\u00fd a rozhodn\u011b je nem\u011bl podstrkovat n\u011bkomu je\u0161t\u011b mlad\u0161\u00edmu. D\u011bkoval Bohu, \u017ee s nimi v ten den ne\u0161el i Bill. Nec\u00edtil se dob\u0159e, a tak z\u016fstal doma a Tom byl r\u00e1d. Necht\u011bl, aby mu do vlas\u016f vs\u00e1kla ta odporn\u011b smradlav\u00e1 v\u011bc.<\/div>\n
\n

„A jak to \u0161lo u v\u00e1s doma?“ odbo\u010dil od t\u00e9matu divn\u00e1 dvoj\u010data a trochu se od Andrease vzd\u00e1lil.<\/p><\/div>\n

„V pohod\u011b. Akor\u00e1t jsme se p\u0159\u00ed\u0161ern\u011b poh\u00e1dali. Ale to je norm\u00e1lka\u2026 to spr\u00e1vn\u00ed br\u00e1chov\u00e9 ob\u010das d\u011blaj\u00ed.“<\/div>\n
Tom v duchu ne\u0161\u0165astn\u011b zavyl. Zase n\u011bco, co by m\u011bl spr\u00e1vn\u00fd bratr d\u011blat a zase n\u011bco, co on nikdy ned\u011blal.<\/div>\n
„Douf\u00e1m, \u017ee se s Billem alespo\u0148 h\u00e1d\u00e1te,“ \u0159ekl blon\u010f\u00e1k se sm\u00edchem.<\/div>\n
„No\u2026 ob\u010das,“ ozval se Tom v\u00e1hav\u011b. „Tuhle jsme se nemohli dohodnout, kdo si vezme posledn\u00ed su\u0161enku,“ zalhal. Nebylo t\u0159eba se dohadovat. Su\u0161enka okam\u017eit\u011b putovala do Billov\u00fdch rukou. Tom by mu byl schopen d\u00e1t i sv\u00e9 srdce, jen aby jej vid\u011bl \u0161\u0165astn\u00e9ho. Bill rozlomil su\u0161enku a s \u00fasm\u011bvem dal polovinu sv\u00e9mu bratrovi, co\u017e bylo pro Toma d\u016fkazem, \u017ee by mu i on dal to sv\u00e9.<\/div>\n
„To nen\u00ed h\u00e1dka,“ lamentoval Andreas zamra\u010den\u011b.<\/div>\n
„Nechci se s n\u00edm h\u00e1dat.“ Tom mrzut\u011b nafoukl tv\u00e1\u0159e.<\/div>\n
„Jsi divn\u00fd,“ odfrkl Andreas a nat\u00e1hl se i po druh\u00e9 cigaret\u011b, Tom byl v\u0161ak pohotov\u011bj\u0161\u00ed. Vzal ji do ruky a oto\u010dil se na pat\u011b. Kdy\u017e proch\u00e1zel kolem odpadkov\u00e9ho ko\u0161e, zlomil ji a zahodil. Neposlouchal, co za n\u00edm Andreas k\u0159i\u010del. Jen rychle kr\u00e1\u010del dom\u016f.<\/div>\n
\n

Tentokr\u00e1t ne\u0161el do Billova pokoje, ale zam\u00ed\u0159il k sob\u011b. S o\u010dima p\u0159ilepen\u00fdma k podlaze otev\u0159el dve\u0159e, a vz\u00e1p\u011bt\u00ed t\u00e9m\u011b\u0159 vysko\u010dil leknut\u00edm, jakmile na posteli spat\u0159il bratra s jeho kytarou na kl\u00edn\u011b. Opatrn\u011b ji ot\u00edral had\u0159\u00edkem, po tv\u00e1\u0159i mu st\u00e9kaly velk\u00e9 slzy, a kdy\u017e k Tomovi zvedl pohled, skr\u010dil se do klub\u00ed\u010dka, formuluje tich\u00e9 p\u0159izn\u00e1n\u00ed.<\/p><\/div>\n

„Neudr\u017eel jsem ji,“ p\u00edpl. „Cht\u011bl jsem to jen zkusit, d\u00e1val jsem pozor, opravdu nev\u00edm, jak se to mohlo st\u00e1t. Spadla na podlahu a j\u00e1\u2026 omlouv\u00e1m se, Tomi. Tolik m\u011b to mrz\u00ed.“<\/div>\n
Tom pomalu zamrkal. Mo\u017enost h\u00e1dky s Billem se mu nab\u00edzela p\u0159\u00edmo na zlat\u00e9m podnosu. Kone\u010dn\u011b mohl sob\u011b, Andreasovi i jeho hloup\u00e9mu bratrovi dok\u00e1zat, \u017ee i on je spr\u00e1vn\u00fdm sourozencem. Zhluboka se nadechl a beze slova p\u0159e\u0161el k Billovi. Posadil se vedle n\u011bj, slo\u017eil si kytaru do kl\u00edna a zkou\u0161el n\u011bco zahr\u00e1t, zat\u00edmco jej Bill vypla\u0161en\u011b pozoroval.<\/div>\n
\n

„Je v po\u0159\u00e1dku?“ zeptal se, kdy\u017e Tom p\u0159eru\u0161il hran\u00ed.<\/p><\/div>\n

„Nic se s n\u00ed nestalo,“ odpov\u011bd\u011bl ti\u0161e. Byl to za\u010d\u00e1tek h\u00e1dky?<\/div>\n
Bill se k n\u011bmu opatrn\u011b p\u0159isunul bl\u00ed\u017e, dla\u0148 polo\u017eil na jeho rameno, d\u00edvaje se mu z profilu do tv\u00e1\u0159e.<\/div>\n
„Zlob\u00ed\u0161 se na m\u011b?“ Druhou rukou Toma jemn\u011b pohladil po z\u00e1p\u011bst\u00ed. „Tomi, odpust\u00ed\u0161 mi to? U\u017e to nikdy neud\u011bl\u00e1m.“<\/div>\n
Tom chv\u00edli p\u0159em\u00fd\u0161lel a pot\u00e9 si Billa s p\u0159ekvapen\u00fdm vyjeknut\u00edm strhnul na kl\u00edn. Kdy\u017e k n\u011bmu bratr pooto\u010dil hlavu s t\u00e1zav\u00fdm pohledem, usm\u00e1l se na n\u011bj a jemn\u011b jej l\u00edbl do vlas\u016f.<\/div>\n
„Samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee to ud\u011bl\u00e1\u0161 znovu. Hned te\u010f,“ vydechl Tom a svou kytaru mu opatrn\u011b polo\u017eil do kl\u00edna. „J\u00e1 ti pom\u016f\u017eu,“ sl\u00edbil, vzal Billovy ruce do t\u011bch sv\u00fdch a pustili se do dal\u0161\u00edho z nesmysln\u00fdch tr\u00e9nink\u016f. Oba v\u011bd\u011bli, \u017ee se Bill nikdy nenau\u010d\u00ed hr\u00e1t, stejn\u011b jako oba v\u011bd\u011bli, \u017ee to nikdy nebude pot\u0159ebovat, proto\u017ee Tom bude v\u017edy u n\u011bj a ochotn\u011b mu zahraje, cokoliv si bude p\u0159\u00e1t. Po chv\u00edli Bill pustil Tomovy ruce, p\u0159itiskl si tv\u00e1\u0159 k jeho krku a zhluboka se nadechl.<\/div>\n
„Von\u00ed\u0161 jinak,“ zamra\u010dil se a je\u0161t\u011b jednou se nadechl ostr\u00e9 v\u016fn\u011b, linouc\u00ed se z Tomov\u00fdch vlas\u016f.<\/div>\n
„Tys kou\u0159il?“ zeptal se vz\u00e1p\u011bt\u00ed, zn\u011bl p\u0159ekvapen\u011b i zklaman\u011b z\u00e1rove\u0148.<\/div>\n
Tom prudce vykulil o\u010di a rychle zavrt\u011bl hlavou. „J\u00e1 ne\u2026 j\u00e1 bych, nikdy\u2026 mo\u017en\u00e1 a\u017e budu dosp\u011bl\u00fd, ale te\u010f rozhodn\u011b ne. Jen jsem byl s Andym chv\u00edli venku.“<\/div>\n
„On kou\u0159\u00ed?“<\/div>\n
„Zjevn\u011b.“<\/div>\n
Bill pobou\u0159en\u011b zavrt\u011bl hlavou, ale jinak se k tomu nevyjad\u0159oval. Necht\u011bl si kazit dobrou n\u00e1ladu.<\/div>\n
„Tomi?“ hrav\u011b pozdvihl obo\u010d\u00ed.<\/div>\n
„Co?“ Tom jej s \u00fasm\u011bvem pohladil po \u010delisti.<\/div>\n
„Budeme je\u0161t\u011b hr\u00e1t?“<\/div>\n
Tom\u016fv \u00fasm\u011bv povyrostl.<\/div>\n
„Nejd\u0159\u00edv si sko\u010d\u00edm do sprchy. Zat\u00edm to zkou\u0161ej s\u00e1m a j\u00e1 jsem hned zp\u00e1tky.“<\/div>\n
Bill spokojen\u011b k\u00fdvl hlavou, a kdy\u017e Tom vyb\u011bhl z pokoje, p\u0159ilo\u017eil si ruce na hrudn\u00edk, v n\u011bm\u017e c\u00edtil siln\u00e9 tep\u00e1n\u00ed. C\u00edtil \u00falevu a l\u00e1sku, ob\u011b tak bezb\u0159eh\u00e9, jeho srdce tlouklo na poplach. Chv\u011bl se, jeho drobn\u00fdm t\u011blem proj\u00ed\u017ed\u011bla zimnice, nemohl se do\u010dkat chv\u00edle, a\u017e si jej Tom vysad\u00ed na kl\u00edn a jejich spojen\u00e9 dlan\u011b se rozb\u011bhnou po strun\u00e1ch, vytv\u00e1\u0159ej\u00edc spole\u010dnou, unik\u00e1tn\u00ed melodii.<\/div>\n
\n

Tom tu noc nemohl usnout. Na hrudn\u00edku c\u00edtil t\u00edhu sv\u00e9ho bratra, kter\u00fd se k n\u011bmu b\u011bhem sp\u00e1nku tulil, a ten pocit byl k nezaplacen\u00ed. Zlehka jej hladil po tv\u00e1\u0159i, hr\u00e1l si s jeho vlasy, tak spokojen, dokonale napln\u011bn. A p\u0159esto tady bylo n\u011bco, co mu nesch\u00e1zelo z mysli. Byly to Andreasovy hloup\u00e9 rady jak b\u00fdt spr\u00e1vn\u00fdm velk\u00fdm bratrem, pr\u00e1v\u011b ty v n\u011bm probouzely pochybnost a nejistotu. \u010c\u00edm d\u00e9le nad t\u00edm p\u0159em\u00fd\u0161lel, t\u00edm hloup\u011bj\u0161\u00ed mu to v\u0161echno p\u0159ipadalo. Mo\u017en\u00e1 byl divn\u00fd, mo\u017en\u00e1 se k Billovi nechoval tak, jak by se od n\u011bj o\u010dek\u00e1valo, ale on to jinak bohu\u017eel neum\u011bl. Toho \u010dernovlas\u00e9ho bl\u00e1zna mohl jen milovat, starat se o n\u011bj a rozmazlovat jej nejr\u016fzn\u011bj\u0161\u00edmi pozornostmi. To byl cel\u00fd on. Necht\u011bl se s n\u00edm pr\u00e1t ani h\u00e1dat, necht\u011bl, aby Bill chodil kolem n\u011bj s mod\u0159inou a v\u011bd\u011bt, \u017ee jej\u00edm tv\u016frcem je on s\u00e1m. N\u011bco takov\u00e9ho by si nikdy neodpustil.<\/p><\/div>\n

Bill nebyl jen jeho bratrem. Byl v\u0161\u00edm. Byl jeho \u0161t\u011bst\u00edm, jeho radost\u00ed, jeho druhou polovinou. Byl mu cel\u00fdm sv\u011btem, zt\u011blesn\u011bn\u00edm ve\u0161ker\u00e9 jistoty, svou neust\u00e1lou bl\u00edzkosti mu p\u0159ipom\u00ednal, \u017ee dokud jsou spolu, v\u0161echno je v po\u0159\u00e1dku.<\/div>\n
\n

Tom opatrn\u011b nadzvedl hlavu a l\u00edbl Billa na \u010delo. Ten n\u011bco ti\u0161e zamumlal a je\u0161t\u011b v\u00edc se vno\u0159il do jeho objet\u00ed, vyvol\u00e1vaje tak v Tomovi p\u0159\u00edjemn\u00e9 chv\u011bn\u00ed. Zav\u0159el o\u010di. Rozhodl se.<\/p><\/div>\n

U\u017e nebude poslouchat ani pochybovat. Stanov\u00ed si sv\u00e1 vlastn\u00ed pravidla. Nech\u00e1 se v\u00e9st n\u011bm\u00fdm r\u00e1dcem pulzuj\u00edc\u00edm uprost\u0159ed jeho hrudn\u00edku. P\u0159esn\u011b t\u00edm, kter\u00fd mu nedovolil na Billa vzt\u00e1hnout ruku ani zv\u00fd\u0161it na n\u011bj hlas.<\/div>\n
Ka\u017ed\u00fd den Billa probud\u00ed polibkem do vlas\u016f a \u0159ekne mu, \u017ee jej m\u00e1 r\u00e1d. Ka\u017ed\u00fd den bude st\u00e1t po jeho boku v dobr\u00e9m i ve zl\u00e9m, ch\u00e1paj\u00edc\u00ed a miluj\u00edc\u00ed. Bude jej rozesm\u00e1vat, ut\u00edrat mu slzy a ti\u0161it jej, bude jej chr\u00e1nit a nedovol\u00ed, aby mu n\u011bkdo ubl\u00ed\u017eil.<\/div>\n
Po chv\u00edli otev\u0159el o\u010di a zad\u00edval se z okna, v\u011bnuje no\u010dn\u00ed obloze \u0161irok\u00fd \u00fasm\u011bv.<\/div>\n
<\/p>\n

Proto\u017ee p\u0159esn\u011b to spr\u00e1vn\u00ed br\u00e1chov\u00e9 d\u011blaj\u00ed.<\/em><\/div>\n

\n

autor: B-kay<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: B-kay Pot\u0159ebovala jsem si ode v\u0161eho na chv\u00edli odpo\u010dinout. Od u\u010den\u00ed, od starost\u00ed, ode v\u0161eho. Otev\u0159ela jsem Word a za\u010dala ps\u00e1t a najednou vzniklo tohle d\u00edlko. Jednoduch\u00e9, nevinn\u00e9, ps\u00e1no p\u0159\u00edmo od srdce. Jen kr\u00e1tk\u00e1 jednod\u00edlka, na v\u00edc bohu\u017eel zat\u00edm nem\u00e1m \u010das,<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[45],"tags":[],"class_list":["post-2713","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-ff-jednodilky"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2713","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=2713"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2713\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=2713"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=2713"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=2713"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}