{"id":2718,"date":"2015-08-17T16:00:00","date_gmt":"2015-08-17T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=2708"},"modified":"2015-08-17T16:00:00","modified_gmt":"2015-08-17T15:00:00","slug":"cassiopeia-11","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2015\/08\/17\/cassiopeia-11\/","title":{"rendered":"Cassiopeia 11."},"content":{"rendered":"
autor: B-kay<\/p>\n

<\/strong> Dnes mi \u0161lo psan\u00ed n\u011bjak samo od sebe. \u0158ekla bych, \u017ee cel\u00e1 pov\u00eddka se p\u00ed\u0161e snadno, zat\u00edm jsem nem\u011bla pot\u00ed\u017ee s t\u00edm, \u017ee bych se dostala do slep\u00e9 uli\u010dky a nev\u011bd\u011bla, co s t\u00edm, tak\u017ee douf\u00e1m, \u017ee to nezak\u0159iknu a \u017ee to takhle p\u016fjde i d\u00e1l. D\u011bkuji za v\u0161echny kr\u00e1sn\u00e9 koment\u00e1\u0159e, kter\u00e9 h\u0159ej\u00ed i b\u011bhem t\u011bch nejchladn\u011bj\u0161\u00edch okam\u017eik\u016f. Moc si toho v\u00e1\u017e\u00edm a nezb\u00fdv\u00e1 mi ne\u017e doufat, \u017ee v\u00e1s dal\u0161\u00edmi d\u00edly nezklamu a \u017ee se mnou a s p\u0159\u00edb\u011bhem z\u016fstanete a\u017e do konce. P\u0159eji kr\u00e1sn\u00e9 \u010dten\u00ed!<\/em><\/div>\n

<\/p>\n

PS: je\u0161t\u011b p\u0159ed t\u00edm, ne\u017e jsem se v\u016fbec pustila do psan\u00ed t\u00e9hle pov\u00eddky, jsem si<\/em> pov\u00eddku<\/em> rozd\u011blila na n\u011bkolik tematick\u00fdch celk\u016f.<\/em><\/div>\n

1-10. d\u00edl bych shrnula pod n\u00e1zvem – Bill se uzav\u00edr\u00e1 p\u0159ed sv\u011btem, sv\u011bt se otev\u00edr\u00e1 p\u0159ed Billem<\/em><\/div>\n
11-20. d\u00edl nese n\u00e1zev Bill se m\u011bn\u00ed, otev\u00edr\u00e1 se, za\u010d\u00edn\u00e1 d\u016fv\u011b\u0159ovat<\/em><\/div>\n
21-30. d\u00edl – Bill miluje cel\u00fdm srdcem a je milov\u00e1n zp\u011bt<\/em><\/div>\n
Dne\u0161n\u00ed d\u00edl je t\u00edm p\u00e1dem prvn\u00edm d\u00edlem nov\u00e9 etapy Billova \u017eivota. U\u017eijte si ji spole\u010dn\u011b s n\u00edm!<\/em><\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
Tom si nebyl v\u016fbec jist\u00fd, jak k tomu vlastn\u011b do\u0161lo, ale najednou mu Bill t\u00e9m\u011b\u0159 sed\u011bl v kl\u00edn\u011b, ot\u0159\u00e1sal se tich\u00fdmi vzlyky a nech\u00e1val se po\u0159\u00e1d v\u00edc a v\u00edc tisknout do Tomova objet\u00ed. Tom sv\u00edral jeho k\u0159ehk\u00e9 t\u011blo, kter\u00e9 bylo pro n\u011bj v tu chv\u00edli zt\u011blesn\u011bn\u00edm v\u0161eho magick\u00e9ho, nach\u00e1zel se tak n\u011bkde mezi realitou a sn\u011bn\u00edm a p\u0159\u00e1l si prom\u011bnit ten moment v nekone\u010dnost. Bylo to tak nere\u00e1ln\u00e9, tak zvl\u00e1\u0161tn\u00ed, a v\u011bdom\u00ed, \u017ee je to skute\u010dn\u00e9 a \u017ee sebou Bill nechal takhle manipulovat, vys\u00edlalo siln\u00e9 elektrick\u00e9 impulzy do cel\u00e9ho Tomova t\u011bla. C\u00edtil, jak mu rychle bije srdce, jeho dech se jako na povel tak\u00e9 zrychlil, jakmile zvedl ruku do vzduchu a opatrn\u011b ji p\u0159ilo\u017eil na Bill\u016fv t\u00fdl. Billova k\u016f\u017ee byla jemn\u00e1 a hork\u00e1, chv\u011bla se v rytmu vzlyk\u016f, kter\u00e9 Bill tlumil do jeho \u0161irok\u00e9 ko\u0161ile. Cht\u011bl n\u011bco pov\u011bd\u011bt, n\u011bjak\u00fdm zp\u016fsobem jej ut\u011b\u0161it, ale byl natolik konsternov\u00e1n t\u00edm, co se pr\u00e1v\u011b d\u011blo, \u017ee se nezmohl na slovo. \u017d\u00edzniv\u011b vdechoval Billovu v\u016fni; jeho citliv\u00fd nos rozezn\u00e1val r\u016fzn\u00e9 t\u00f3ny, jemn\u00e9 i siln\u011bj\u0161\u00ed, c\u00edtil z n\u011bj l\u00e9ko\u0159icov\u00e9 sladkosti, sp\u00e1nek a vlastn\u00ed osobitou v\u016fni; teprve slou\u010den\u00edm toho v\u0161eho vznikalo n\u011bco magick\u00e9ho a Tom si cht\u011bl kousek t\u00e9 v\u016fn\u011b ukr\u00e1st jen pro sebe. Byla stejn\u00e1 jako jej\u00ed majitel. V\u00fdjime\u010dn\u00e1, tajemn\u00e1, v\u017edy tak vzd\u00e1len\u00e1.<\/p>\n

Tohle byla naprosto jedine\u010dn\u00e1 p\u0159\u00edle\u017eitost naplno si vychutnat jeho bl\u00edzkost. I p\u0159esto, \u017ee \u010derpal z jeho slabosti, nec\u00edtil se kv\u016fli tomu zle. V\u011bd\u011bl, \u017ee se n\u011bco podobn\u00e9ho u\u017e nemus\u00ed opakovat a on o to necht\u011bl p\u0159ij\u00edt.<\/div>\n

Jednou rukou jej konej\u0161iv\u011b hladil po z\u00e1dech, zat\u00edmco tu druhou pomalu sunul v\u00fd\u0161, a\u017e dokud kone\u010dky prst\u016f nedos\u00e1hl \u00farovn\u011b jeho vlas\u016f. S t\u011b\u017ek\u00fdm polknut\u00edm zahodil ve\u0161ker\u00e9 z\u00e1brany, vjel mu rukou do vlas\u016f a prsty jemn\u011b propl\u00e9tal tmav\u00e9 prameny. Tou\u017eil vydechnout jeho jm\u00e9no, p\u0159iznat se mu k tomu, \u017ee cht\u011bl n\u011bco takov\u00e9ho ud\u011blat u\u017e hodn\u011b dlouho, ale byl si a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 jist\u00fd t\u00edm, co by n\u00e1sledovalo, proto z\u016fstal ti\u0161e, vychutn\u00e1vaje si jejich jemnou strukturu. M\u011bl pocit, \u017ee se pod jeho doteky v\u016fn\u011b z jeho vlas\u016f uvol\u0148uje po\u0159\u00e1d v\u00edc, byla po\u0159\u00e1d intenzivn\u011bj\u0161\u00ed, a\u017e byla t\u00edm jedin\u00fdm, na co byl schopen se soust\u0159edit. V\u011bd\u011bl, \u017ee m\u016f\u017ee ka\u017edou chv\u00edli vej\u00edt do pokoje sestra a v\u0161echno kouzlo bude pry\u010d, v\u011bd\u011bl, \u017ee by nem\u011bl naz\u00fdvat kouzlem chv\u00edli, kdy Bill propadl sv\u00e9 bolesti a plakal, ale nemohl si pomoct. Na t\u011bch p\u00e1r minut se prom\u011bnil v sobce. V \u010dlov\u011bka, kter\u00fd by pro kousek bl\u00edzkosti ud\u011blal v\u0161echno na sv\u011bt\u011b, a nem\u00ednil se jej jen tak vzd\u00e1t. Tv\u00e1\u0159\u00ed se op\u0159el o Billovo \u010delo, p\u0159iv\u0159el v\u00ed\u010dka a \u010dekal. Cht\u011bl tam b\u00fdt pro n\u011bj; cht\u011bl, aby ze sebe dostal v\u0161echno zl\u00e9, v\u0161e, co t\u011b\u017eilo jeho mysl a m\u011bnilo jej v odta\u017eit\u00e9 klubko strachu.<\/p>\n<\/div>\n
\n
Po chv\u00edli Billovy vzlyky ustaly, jeho po\u010d\u00e1te\u010dn\u00ed pl\u00e1\u010d se prom\u011bnil v ob\u010dasn\u00e9 za\u0161tk\u00e1n\u00ed a Tom v\u011bd\u011bl, \u017ee se chv\u00edle jejich zvl\u00e1\u0161tn\u00edho spojen\u00ed pomalu ch\u00fdl\u00ed ke konci.<\/div>\n
„Boj\u00ed\u0161 se, Bille? M\u00e1\u0161 strach, \u017ee se to stane znovu?“ za\u0161eptal mu do vlas\u016f ot\u00e1zku, kterou ze v\u0161eho nejv\u00edce p\u0159ekvapil s\u00e1m sebe. C\u00edtil, jak Bill ztuhnul. Zd\u00e1lo se, \u017ee se nechyst\u00e1 odpov\u011bd\u011bt, ale jen o p\u00e1r vte\u0159in pozd\u011bji jemn\u011b k\u00fdvl hlavou, ani\u017e by opou\u0161t\u011bl Tomovu n\u00e1ru\u010d. Neop\u011btoval Tomovo objet\u00ed, nedot\u00fdkal se jej, ale u\u017e jen to, \u017ee dovolil, aby se n\u011bco takov\u00e9ho d\u011blo, pro Toma znamenalo hodn\u011b. Bylo to mnohem v\u00edc, ne\u017e \u010dekal. Mnohem v\u00edc, ne\u017e v co doufal. „V tom p\u0159\u00edpad\u011b nemus\u00ed\u0161 m\u00edt strach, proto\u017ee j\u00e1 nedovol\u00edm, aby ti je\u0161t\u011b n\u011bkdo ubl\u00ed\u017eil. Slibuji, \u017ee se na tohle m\u00edsto u\u017e nikdy nepod\u00edv\u00e1\u0161. Alespo\u0148 dost dlouho, proto\u017ee \u010dlov\u011bk nikdy nev\u00ed, co se stane, a nem\u016f\u017eu ti zaru\u010dit, \u017ee se sem jako star\u00fd \u010dlov\u011bk nedostane\u0161, ale m\u016f\u017eu ti sl\u00edbit, \u017ee se to v bl\u00edzk\u00e9 dob\u011b nestane.“<\/p>\n

Bill po dlouh\u00fdch minut\u00e1ch op\u011bt otev\u0159el o\u010di a smutn\u011b se pousm\u00e1l. Obdivoval Tomovu otev\u0159enost, to, jak si um\u011bl hr\u00e1t se slovy a poka\u017ed\u00e9 um\u011bl \u0159\u00edct n\u011bco p\u011bkn\u00e9ho, i kdy\u017e to ne v\u017edy d\u00e1valo smysl. I Bill cht\u011bl b\u00fdt takov\u00fd. Cht\u011bl mu b\u00fdt alespo\u0148 trochu podobn\u00fd, ale nane\u0161t\u011bst\u00ed byl jeho p\u0159esn\u00fd opak. Sv\u00fdm chov\u00e1n\u00edm neust\u00e1le ni\u010dil Tom\u016fv el\u00e1n a dobrou n\u00e1ladu, poka\u017ed\u00e9 zbo\u0159il ve\u0161ker\u00e9 jeho snahy, a\u0165 u\u017e se k n\u011bmu pokou\u0161el dostat bl\u00ed\u017e, nebo mu cht\u011bl jen ud\u011blat radost n\u011bkolika d\u00e1rky. Nebyl si jist\u00fd, pro\u010d to d\u011bl\u00e1. Mo\u017en\u00e1 to byl jeho zp\u016fsob ochrany. Mo\u017en\u00e1 se jen pot\u0159eboval chr\u00e1nit p\u0159ed v\u0161\u00edm, co v n\u011bm Tom probouzel.<\/div>\n

Ale te\u010f\u2026 sd\u00edleje Tomovo objet\u00ed, poprv\u00e9 v \u017eivot\u011b nem\u011bl pot\u0159ebu chr\u00e1nit se a ut\u00e9ct, proto\u017ee u\u017e byl chr\u00e1n\u011bn. Dv\u011b siln\u00e9 pa\u017ee omotan\u00e9 kolem jeho t\u011bla byly \u0161t\u00edtem, skrz kter\u00fd nemohlo proniknout nic, co by mu mohlo ubl\u00ed\u017eit. V mysli se mu okam\u017eit\u011b vyno\u0159il obraz hv\u011bzd. Byl souhv\u011bzd\u00edm, tajemnou cassiopeiou a Tom byl ml\u00e9\u010dnou dr\u00e1hou proch\u00e1zej\u00edc\u00ed skrz toto souhv\u011bzd\u00ed. I on proch\u00e1zel Billov\u00fdm nitrem, nebo se o to alespo\u0148 pokou\u0161el, sna\u017eil se proniknout jeho \u00fakrytem, ovlivnit jeho sm\u00fd\u0161len\u00ed a v jist\u00fdch bodech, v t\u011bch nejzvl\u00e1\u0161tn\u011bj\u0161\u00edch \u010d\u00e1stech, do\u0161lo ke spojen\u00ed. Jejich objet\u00ed bylo jedn\u00edm z takov\u00fdch bod\u016f a Billa p\u00e1lila na jazyku ot\u00e1zka, jak n\u00e1dhern\u00e9 by mohly b\u00fdt ty ostatn\u00ed?<\/div>\n
\n

Zhluboka se nadechl a pomalu se za\u010dal od Toma odsouvat. A\u017e p\u0159\u00edli\u0161 jasn\u011b c\u00edtil, jak se ka\u017ed\u00fdm milimetrem, o kter\u00fd se od n\u011bj vzd\u00e1lil, vzdaluje i energii a teplu, kter\u00e9 Tom vyza\u0159oval. Pomalu zamrkal, c\u00edtil se naprosto om\u00e1men, nerozum\u011bl tomu, pro\u010d m\u00e1 na n\u011bj Tomova bl\u00edzkost tak siln\u00fd vliv. Naplno se probral, teprve kdy\u017e Tom vykulil o\u010di a rychle se za\u010dal p\u0159ehrab\u00e1vat v kaps\u00e1ch sv\u00fdch kalhot.<\/p><\/div>\n

„Krv\u00e1c\u00ed\u0161,“ vysv\u011btlil, kdy\u017e Bill prol\u00e9tl jeho obli\u010dej zmaten\u00fdm pohledem. „Otev\u0159ela se ti ranka na rtu.“<\/div>\n
Bill si b\u0159\u00ed\u0161ky prst\u016f p\u0159ejel po spodn\u00edm rtu a v duchu za\u00fap\u011bl. Neotev\u0159ela. S\u00e1m si ji rozkousl ve chv\u00edli, kdy s n\u00edm cloumalo poku\u0161en\u00ed zast\u00e9nat.<\/div>\n
„U\u0161pinil jsem ti ko\u0161ili,“ \u0159ekl, stydliv\u011b ukazuje na \u010derven\u00fd flek na Tomov\u011b l\u00edmci. „Omlouv\u00e1m se.“ Provinile sklonil hlavu. M\u00e1lem zapomn\u011bl na to, kde se nach\u00e1zeli a z jak\u00e9ho d\u016fvodu.<\/div>\n
Tom s \u00fasm\u011bvem zavrt\u011bl hlavou. „Hlavn\u011b se neomlouvej. Nem\u016f\u017ee\u0161 za to a krom toho, stejn\u011b tuhle ko\u0161ili nesn\u00e1\u0161\u00edm,“ \u0159ekl se sm\u00edchem a p\u0159isunul se k n\u011bmu bl\u00ed\u017e, aby mu mohl kapesn\u00ed\u010dkem ot\u0159\u00edt tenk\u00fd pramen krve st\u00e9kaj\u00edc\u00ed z rozbit\u00e9ho rtu na bradu a z n\u00ed pravd\u011bpodobn\u011b na Tomovu ko\u0161ili.<\/div>\n
„Tak pro\u010d ji m\u00e1\u0161 na sob\u011b?“ zeptal se Bill s n\u00e1znakem \u00fasm\u011bvu.<\/div>\n
Tom otev\u0159el \u00fasta p\u0159ipraven odpov\u011bd\u011bt a pak si uv\u011bdomil, \u017ee \u017e\u00e1dnou odpov\u011bd\u011bt vlastn\u011b p\u0159ipravenou nem\u00e1. Nev\u011bd\u011bl, pro\u010d m\u011bl v\u016f\u010di kr\u00e9mov\u00e9 flanelov\u00e9 ko\u0161ili odpor a opravdu netu\u0161il, pro\u010d si vybral pr\u00e1v\u011b ji.<\/div>\n
„Vlastn\u011b ani nev\u00edm. P\u0159\u00edli\u0161 jsem se nesoust\u0159edil na to, co si obl\u00e9k\u00e1m. M\u011bl jsem plnou hlavu toho, co bych ti m\u011bl koupit.“<\/div>\n
Bill se jemn\u011b pousm\u00e1l. „Nem\u011bl sis se mnou d\u011blat starosti. \u00dapln\u011b by mi sta\u010dily tv\u00e9 slavn\u00e9 \u010dokol\u00e1dov\u00e9 bonb\u00f3ny, kter\u00e9 mi mimochodem Georg v\u0161echny sn\u011bdl.“<\/div>\n
„Ty tam m\u00e1\u0161 taky,“ \u0159ekl Tom a rukou uk\u00e1zal na ta\u0161ku vedle Billa. „Nechce\u0161 si prohl\u00e9dnout i ten zbytek?“ zeptal se s nad\u011bj\u00ed.<\/div>\n
\n

Bill se chv\u00edli zdr\u00e1hal; je\u0161t\u011b po\u0159\u00e1d se nec\u00edtil p\u0159\u00edjemn\u011b ohledn\u011b toho, kolik pen\u011bz kv\u016fli n\u011bmu Tom utratil, na druhou stranu si v\u0161ak neum\u011bl p\u0159edstavit lep\u0161\u00ed pod\u011bkov\u00e1n\u00ed, ne\u017e p\u0159ijet\u00ed v\u011bc\u00ed, se kter\u00fdmi si d\u011blal tolik starost\u00ed. Se sklon\u011bnou hlavou nesm\u011ble p\u0159ik\u00fdvl a opatrn\u011b se p\u0159esunul na sv\u00e9 p\u016fvodn\u00ed m\u00edsto. Z\u00e1dy se op\u0159el o b\u00edl\u00fd pol\u0161t\u00e1\u0159 a p\u0159ekvapen\u011b zamrkal, jakmile byl vz\u00e1p\u011bt\u00ed Tomem pe\u010dliv\u011b p\u0159ikryt a v kl\u00edn\u011b uc\u00edtil t\u00edhu d\u00e1rk\u016f.<\/p><\/div>\n

„M\u00e1m ti s t\u00edm pomoct?“<\/div>\n
Tom\u016fv \u00fasm\u011bv p\u0159ipom\u00ednal \u00fasm\u011bv mal\u00e9ho chlapce, jeho obli\u010dej doslova z\u00e1\u0159il. Bill se nikdy p\u0159edt\u00edm s n\u011bk\u00fdm takov\u00fdm nesetkal. Jeho el\u00e1n byl nebezpe\u010dn\u011b naka\u017eliv\u00fd, Bill c\u00edtil, jak si pomalu raz\u00ed cestu skrz vysok\u00e9 zdi jeho osobnosti, kter\u00e9 jeho n\u00e1tlaku nakonec podlehly. Zhluboka se nadechl a vychutn\u00e1val si okam\u017eik, kdy se nec\u00edtil b\u00fdt ni\u010d\u00edm t\u00ed\u017een.<\/div>\n
„Zvl\u00e1dnu to,“ p\u00edpl a zv\u011bdav\u011b nahl\u00e9dl do ta\u0161ky. Chv\u00edli se v n\u00ed p\u0159ehraboval a pak vyt\u00e1hl velkou pestrobarevnou krabici. Sta\u010dil jedin\u00fd pohled a c\u00edtil, jak jej bodlo u srdce. Zvedl hlavu a pod\u00edval se na Toma, v o\u010d\u00edch vd\u011bk m\u00eds\u00edc\u00ed se se zmatkem. V rukou dr\u017eel novou mal\u00ed\u0159skou sadu a v n\u00ed nov\u00e9 \u0161t\u011btce, tu\u017eky, paletu a sadu akrylov\u00fdch barev.<\/div>\n
\n

„V\u0161iml jsem si t\u011bch obraz\u016f nad postel\u00ed,“ ozval se Tom nesm\u011ble. U\u017e d\u00e9le nevydr\u017eel to ticho. Musel v\u011bd\u011bt, jestli n\u011bco neud\u011blal \u0161patn\u011b. „Je to skv\u011bl\u00e1 pr\u00e1ce. Myslel jsem, \u017ee bys v tom mohl pokra\u010dovat a \u017ee by se ti n\u011bco takov\u00e9ho mohlo hodit.“<\/p><\/div>\n

„S t\u00edmhle jsem skon\u010dil,“ reagoval Bill ti\u0161e, nespou\u0161t\u011bje krabici z o\u010d\u00ed. Jeho prsty za\u010daly siln\u011b brn\u011bt u\u017e jen p\u0159i vzpom\u00ednce na to, jak\u00e9 to bylo, kdy\u017e v nich dr\u017eel \u0161t\u011btec a v\u0161e, co v sob\u011b dusil, v\u0161e, co nemohlo b\u00fdt pov\u011bzeno, kone\u010dn\u011b vych\u00e1zelo na povrch.<\/div>\n
„M\u00e1m Beth. Chci se j\u00ed pln\u011b v\u011bnovat. Nechci, aby si za\u010dala uv\u011bdomovat, \u017ee o ni jej\u00ed rodi\u010de nejev\u00ed z\u00e1jem. Je to kr\u00e1sn\u00fd d\u00e1rek, Tome, ale s malov\u00e1n\u00edm jsem skon\u010dil u\u017e p\u0159ed lety. A nem\u00e1m v pl\u00e1nu s t\u00edm op\u011bt za\u010d\u00ednat.“<\/div>\n
„Nem\u00e1\u0161 jen Beth, ale i Georga a\u2026 m\u011b. Opravdu r\u00e1d bych ti s mali\u010dkou ob\u010das pom\u00e1hal, i pot\u00e9, co se d\u00e1\u0161 do po\u0159\u00e1dku. Nepochybuji o tom, \u017ee bys to s\u00e1m nezvl\u00e1dl, ale m\u011bl bys n\u011bkdy myslet i na sebe. Alespo\u0148 ob\u010das. Vymezit si jist\u00e9 chv\u00edle jen pro sebe a str\u00e1vit je n\u011b\u010d\u00edm, co ti ud\u011bl\u00e1 radost. Nap\u0159\u00edklad malov\u00e1n\u00edm.“<\/div>\n
„Pro\u010d to d\u011bl\u00e1\u0161?“<\/div>\n
Tom p\u0159ekvapen\u011b zamrkal. Bill k n\u011bmu op\u011bt zvedl pohled a on op\u011bt marn\u011b lapal po dechu.<\/div>\n
„D\u011bl\u00e1m co?“<\/div>\n
\n

Bill jemn\u011b pokr\u010dil rameno a povzdechl si. „Tohle v\u0161echno. V\u0161echno, co pro m\u011b d\u011bl\u00e1\u0161. Nerozum\u00edm tomu. Jsem pravd\u011bpodobn\u011b ten nejnudn\u011bj\u0161\u00ed a nejdivn\u011bj\u0161\u00ed \u010dlov\u011bk na sv\u011bt\u011b. M\u011bl bys tr\u00e1vit sv\u016fj voln\u00fd \u010das smyslupln\u011bji.“<\/p><\/div>\n

„Podle m\u011b je tohle dost smyslupln\u00e9.“ Nerv\u00f3zn\u011b se zatahal za l\u00edmec ko\u0161ile. Najednou za\u010dalo b\u00fdt v m\u00edstnosti nesnesiteln\u00e9 vedro. Bill\u016fv pohled d\u011blal celou situaci mnohem t\u011b\u017e\u0161\u00ed. „A krom toho, nemysl\u00edm si, \u017ee jsi divn\u00fd a nudn\u00fd u\u017e v\u016fbec ne. Pr\u00e1v\u011b naopak. Jsi s\u00e1m sebou a mn\u011b se to na tob\u011b l\u00edb\u00ed.“<\/div>\n
„Moc se mi to l\u00edb\u00ed,“ \u0161eptl sp\u00ed\u0161 pro sebe.<\/div>\n
Cht\u011bl se na n\u011bj usm\u00e1t, povzbudit jej pohledem, ale nebyl si jist\u00fd, jak by jeho t\u011blo reagovalo, pokud by tak ud\u011blal, proto sklonil hlavu a \u010dekal, dokud se Bill nenat\u00e1hl pro dal\u0161\u00ed d\u00e1rek.<\/div>\n
„P\u0159esn\u00edd\u00e1vky?“<\/div>\n
V Billov\u011b hlase zaslechl pobaven\u00ed a poda\u0159ilo se mu zvednout pohled pr\u00e1v\u011b ve chv\u00edli, kdy se Bill p\u0159estal kontrolovat a ti\u0161e se zasm\u00e1l. Bylo to v\u016fbec poprv\u00e9, co Tom zaslechl jeho sm\u00edch, poprv\u00e9, kdy vid\u011bl na jeho tv\u00e1\u0159i up\u0159\u00edmn\u00fd \u00fasm\u011bv, poprv\u00e9, kdy uv\u011b\u0159il, \u017ee to s nimi nen\u00ed beznad\u011bjn\u00e9.<\/div>\n
„Ne jen tak ledajak\u00e9. Po\u0159\u00e1dn\u011b si prohl\u00e9dni etiketu.“<\/div>\n
Bill zv\u011bdav\u011b oto\u010dil sklenici a op\u011bt se neubr\u00e1nil \u00fasm\u011bvu. „Bio p\u0159esn\u00edd\u00e1vka bez p\u0159idan\u00e9ho cukru a konzervant\u016f.“<\/div>\n
„Nev\u011bd\u011bl jsem, jak\u00e9 ovoce m\u00e1\u0161 r\u00e1d a jak\u00e9 ne, tak jsem vzal ode v\u0161eho.“<\/div>\n
„D\u011bkuji, Tome. Je to od tebe moc mil\u00e9.“<\/div>\n
\n

„Je\u0161t\u011b ned\u011bkuj, po\u0159\u00e1d jsi nevid\u011bl to nejlep\u0161\u00ed,“ z\u00e1\u0159iv\u011b se na Billa usm\u00e1l a ten se za\u010d\u00ednal pomalu b\u00e1t, co dal\u0161\u00edho jej \u010dek\u00e1, ne\u017e dojde na dno ta\u0161ky. Po jednom za\u010dal vytahovat barevn\u00e9 bal\u00ed\u010dky.<\/p><\/div>\n

„\u010cokol\u00e1dov\u00e9 bonb\u00f3ny, l\u00e9ko\u0159icov\u00e9 ty\u010dinky, su\u0161en\u00e9 ovoce,“ vyjmenov\u00e1val ti\u0161e, a kdy\u017e kone\u010dn\u011b dos\u00e1hl dna a vyt\u00e1hl dlouh\u00fd \u010dern\u00fd p\u0159edm\u011bt spolu s hn\u011bdou krabic\u00ed, p\u0159ekvapen\u011b pozdvihl obo\u010d\u00ed.<\/div>\n
„Dalekohled a baterka?“ zeptal se, vys\u00edlaje sm\u011brem k Tomovi t\u00e1zav\u00e9 pohledy. „K \u010demu?“ V koutc\u00edch \u00fast mu p\u0159\u00edjemn\u011b cukalo, m\u011bl chu\u0165 se usm\u00e1t, ale strach z nezn\u00e1ma mu to nedovolil, a tak jen op\u011btov\u00e1val Tom\u016fv pohled, o\u010dek\u00e1vaje vysv\u011btlen\u00ed.<\/div>\n
„Budou se hodit, a\u017e p\u016fjdeme stanovat,“ odpov\u011bd\u011bl Tom s \u00fasm\u011bvem.<\/div>\n
„Stanovat? M-my dva?“ Bill nevych\u00e1zel z \u00fadivu.<\/div>\n
„My t\u0159i. Samoz\u0159ejm\u011b vezmeme i Beth. A v\u016fbec se nemus\u00ed\u0161 b\u00e1t, bylo by to jen na jednu noc. Cht\u011bl bych, abyste za\u017eili n\u011bjak\u00e9 dobrodru\u017estv\u00ed. \u0158ekni, u\u017e ses n\u011bkdy d\u00edval na hv\u011bzdy pod \u0161ir\u00fdm nebem?“<\/div>\n
„Ne, zat\u00edm jsem nem\u011bl tu mo\u017enost, ale-„<\/div>\n
„Jako d\u00edt\u011b jsem chodil s d\u011bde\u010dkem pravideln\u011b stanovat do lesa,“ p\u0159isedl si bl\u00ed\u017e, polo\u017eil ta\u0161ku s v\u011bcmi na podlahu vedle postele, v\u011bnuje Billovi d\u016fv\u011brn\u00fd \u00fasm\u011bv. Nest\u00e1valo se toti\u017e \u010dasto, \u017ee m\u011bl nutk\u00e1n\u00ed prob\u00edrat s n\u011bk\u00fdm svou minulost, v\u011bt\u0161inou se podobn\u00fdm situac\u00edm vyh\u00fdbal. Vzpom\u00edn\u00e1n\u00ed pro n\u011bj v\u017edy p\u0159edstavovalo a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 velkou bolest, posledn\u00ed, po \u010dem tou\u017eil, bylo jit\u0159it star\u00e9 r\u00e1ny. Ale te\u010f cht\u011bl Billovi pov\u011bd\u011bt o v\u0161em, co kdysi pro\u017eil. Cht\u011bl, aby byl sou\u010d\u00e1st\u00ed jeho vzpom\u00ednek, aby se stal postupem \u010dasu i sou\u010d\u00e1st\u00ed jeho budouc\u00edch z\u00e1\u017eitk\u016f. V\u0161e s Billem v\u0161ak bylo pomal\u00e9, opatrn\u00e9, vy\u017eaduj\u00edc\u00ed velkou d\u00e1vku trp\u011blivosti, a proto i nyn\u00ed zvolil jednoduch\u00fd p\u0159\u00edstup. Usm\u00e1l se na n\u011bj, a kdy\u017e promluvil, jeho slova byla nenucen\u00e1 a klidn\u00e1.<\/div>\n
\n

„Poka\u017ed\u00e9 jsme si sbalili hromadu j\u00eddla, stan a spac\u00e1ky, d\u011bda rozd\u011blal ohe\u0148 a dlouho do noci jsme si op\u00e9kali. V\u017edy mi vypr\u00e1v\u011bl r\u016fzn\u00e9 stra\u0161ideln\u00e9 p\u0159\u00edb\u011bhy, baterkou si sv\u00edtil do obli\u010deje a vyd\u00e1val zvuky jako p\u0159\u00ed\u0161era a j\u00e1 se pak b\u00e1l usnout. Celou noc jsem se pak d\u00edval skrz okno stanu ven a pozoroval hv\u011bzdy.“<\/p><\/div>\n

„To je sice hezk\u00e9, ale nemysl\u00edm si, \u017ee-„<\/div>\n
„Nikdy jsem nebyl \u017e\u00e1dn\u00fd odborn\u00edk. Hv\u011bzdy pro m\u011b v\u017edy byly jen mal\u00e1 sv\u011bt\u00e9lka na obloze, ale ten pohled\u2026 ten pohled byl n\u00e1dhern\u00fd. Chci, abys to za\u017eil i ty. Alespo\u0148 jednou.“<\/div>\n
„Tome, j\u00e1\u2026 nev\u00edm, co \u0159\u00edct. Nejsem si jist\u00fd, jestli je to dobr\u00fd n\u00e1pad.“<\/div>\n
Bill se nerv\u00f3zn\u011b o\u0161il, sklonil hlavu a pla\u0161e uh\u00fdbal Tomovu pohledu.<\/div>\n
„To nevad\u00ed, nechci, abys odpov\u011bd\u011bl hned. P\u0159em\u00fd\u0161lej o tom. Stejn\u011b jako o odchodu ze \u0161koly,“ \u0159ekl Tom a nat\u00e1hl ruku, aby mohl Billa lehce pohladit po z\u00e1p\u011bst\u00ed. C\u00edtil, \u017ee je nesv\u016fj, \u017ee nev\u00ed, co by mu m\u011bl je\u0161t\u011b \u0159\u00edct, a proto se rozhodl mu to v\u0161e uleh\u010dit. Konec konc\u016f, Bill ud\u011blal skute\u010dn\u011b obrovsk\u00fd pokrok. Nechal Toma p\u0159ibl\u00ed\u017eit se k n\u011bmu. Nechal se j\u00edm obj\u00edmat. To bylo v\u00edc, ne\u017e si mohl p\u0159\u00e1t.<\/div>\n
„U\u017e p\u016fjdu,“ \u0161eptl. „Za chv\u00edli doraz\u00ed Georg s Beth, m\u011bl by sis odpo\u010dinout.“<\/div>\n
Bill bezmy\u0161lenkovit\u011b k\u00fdvl hlavou. Nevn\u00edmal Tomova slova. Mysl\u00ed byl n\u011bkde na venkov\u011b v hust\u00e9m lese le\u017e\u00edc\u00ed na dece vedle Toma. P\u0159ed o\u010dima m\u011bl obraz toho, jak si op\u00e9kaj\u00ed dobroty, sm\u011bj\u00ed se a Tom si sv\u00edt\u00ed baterkou do obli\u010deje, aby jej vyd\u011bsil. Bill by se samoz\u0159ejm\u011b neb\u00e1l, mo\u017en\u00e1 by strach jen p\u0159edst\u00edral, aby mu ud\u011blal radost. Pozd\u011bji by se rozvalili na dece u ohn\u011b a spole\u010dn\u011b by se d\u00edvali na hv\u011bzdy.<\/div>\n
\n

Byl svou p\u0159edstavou natolik pohlcen, \u017ee si v\u016fbec nev\u0161iml, kdy se k n\u011bmu Tom p\u0159isunul bl\u00ed\u017e a rukou jej chytil za tv\u00e1\u0159. Zd\u011b\u0161en\u011b zamrkal, jeho nitro k\u0159i\u010delo, srdce mu cht\u011blo vysko\u010dit z hrud\u011b. Tom byl tak bl\u00edzko; c\u00edtil na sv\u00e9 tv\u00e1\u0159i jeho hork\u00fd dech, v\u0161echno se s n\u00edm to\u010dilo.<\/p><\/div>\n

„D\u00e1vej na sebe pozor,“ promluvil Tom tak ti\u0161e, a\u017e m\u011bl Bill probl\u00e9m zachytit jeho slova.<\/div>\n
O\u010dima zb\u011bsile t\u011bkal od Tomov\u00fdch o\u010d\u00ed ke rt\u016fm, p\u0159em\u00fd\u0161leje nad t\u00edm, jak\u00e9 chemick\u00e9 reakce pr\u00e1v\u011b prob\u00edhaj\u00ed v jeho t\u011ble, kdy\u017e sotva lapal po dechu. O \u017e\u00e1dn\u00e9 takov\u00e9 toti\u017e nikdy p\u0159edt\u00edm nesly\u0161el.<\/div>\n
K\u00fdvl hlavou, na v\u00edc se nezmohl.<\/div>\n
„M\u011bj se, Bille.“ Nikdo nevyslovoval jeho jm\u00e9no tak m\u011bkce jako Tom.<\/div>\n
„Ahoj,“ odpov\u011bd\u011bl rozt\u0159esen\u011b a vydechl \u00falevou, jakmile Tom kone\u010dn\u011b vstal a zam\u00ed\u0159il ke dve\u0159\u00edm. Teprve, kdy\u017e se za n\u00edm zav\u0159ely a on v pokoji z\u016fstal s\u00e1m, byl schopen zhluboka se nadechnout.<\/div>\n
\n

\u2026<\/strong><\/div>\n

\n

„Bal\u00f3nky!“ Kudrnatou h\u0159\u00edvu oz\u00e1\u0159ilo sv\u011btlo lampy, kdy\u017e se Beth nad\u0161en\u011b roztan\u010dila po m\u00edstnosti. „V\u00edc bal\u00f3nk\u016f!“<\/p><\/div>\n

Byla ned\u011ble, p\u0159edve\u010der Billova n\u00e1vratu z nemocnice, a v\u0161ichni t\u0159i sed\u011bli v ob\u00fdv\u00e1ku zahlceni pl\u00e1ny ohledn\u011b oslavy jeho n\u00e1vratu dom\u016f. V\u0161ichni t\u0159i se shodli na tom, \u017ee by to m\u011blo b\u00fdt n\u011bco hodn\u011b barevn\u00e9ho a vesel\u00e9ho, n\u011bco, co by vyhnalo z Billovy mysli vzpom\u00ednky na ten incident a naplnilo jeho nitro radost\u00ed. Dokonce i Atom souhlasil; motal se v\u0161em pod nohama, pob\u00edhal po cel\u00e9m pokoji a hr\u00e1l si s bal\u00f3nky, kter\u00e9 u\u017e stihli nafouknout.<\/div>\n
„Bill nem\u00e1 r\u00e1d p\u0159ekvapen\u00ed, tro\u0161ku se boj\u00edm jeho reakce,“ ozval se Georg pon\u011bkud skepticky, zat\u00edmco s plnou pusou \u010dokol\u00e1dov\u00fdch bonb\u00f3n\u016f \u0161imral pras\u00e1tko, kter\u00e9 se mu rozvalilo u nohou.<\/div>\n
Beth nesm\u011ble vylezla na Tom\u016fv kl\u00edn a p\u0159itulila se k n\u011bmu. „Podle m\u011b m\u00e1 Billi r\u00e1d p\u0159ekvapen\u00ed,“ \u0161eptla Tomovi do ucha, a kdy\u017e se na ni usm\u00e1l, vr\u00e1tila mu \u00fasm\u011bv a zad\u00edvala se na n\u011bj Billov\u00fdm zraniteln\u00fdm pohledem.<\/div>\n
„J\u00e1 si to taky mysl\u00edm, princezno,“ hrav\u011b ji po\u0161imral na b\u0159\u00ed\u0161ku.<\/div>\n
„Dob\u0159e drobku, je pozd\u011b. P\u016fjdeme si lehnout, co ty na to?“ Georg rychle polkl sladk\u00e9 sousto a vstal. Nat\u00e1hl ruku a \u010dekal, dokud k n\u011bmu Beth nep\u0159ib\u011bhne.<\/div>\n
„Dobrou noc, Tomi,“ \u0159ekla a pla\u0161e jej pol\u00edbila na tv\u00e1\u0159. Toma zah\u0159\u00e1lo u srdce.<\/div>\n
„Dobrou noc, princezno,“ odpov\u011bd\u011bl, pohladil ji po vl\u00e1sk\u00e1ch a d\u00edval se, jak p\u0159isko\u010dila ke Georgovi, chytila jej za ruku a spole\u010dn\u011b zam\u00ed\u0159ili ke dve\u0159\u00edm Billova pokoje, kde Georg najednou zastavil a ohl\u00e9dl se.<\/div>\n
\n

„Tome,“ odka\u0161lal si, aby si pro\u010distil hrdlo.<\/p><\/div>\n

„Stalo se n\u011bco?“ zeptal se Tom zv\u011bdav\u011b, odtrhl pohled od legra\u010dn\u00edch klobou\u010dk\u016f, kter\u00e9 vyst\u0159ihl z barevn\u00e9ho pap\u00edru a v\u011bnoval Georgovi drobn\u00fd \u00fasm\u011bv.<\/div>\n
„J\u00e1 jen\u2026 \u0159\u00edkal jsi, \u017ee si sko\u010d\u00ed\u0161 pro v\u011bci na kolej.“ Mluvil nesouvisle, o\u010dima nerv\u00f3zn\u011b t\u011bkal po v\u0161ech koutech m\u00edstnosti, dokonce ani nepost\u0159ehl, \u017ee se mu Beth vytrhla a sama odkr\u00e1\u010dela do koupelny, aby si vy\u010distila zuby, proto\u017ee Georg na to op\u011bt zapomn\u011bl.<\/div>\n
„Jo, jen to tady dod\u011bl\u00e1m a let\u00edm. Do\u0161lo mi \u010dist\u00e9 oble\u010den\u00ed a m\u00e1m u sebe n\u011bkolik Billov\u00fdch se\u0161it\u016f, kter\u00e9 bych mu r\u00e1d vr\u00e1til. Pro\u010d se pt\u00e1\u0161?“<\/div>\n
„V\u00ed\u0161\u2026 p\u0159em\u00fd\u0161lel jsem.“<\/div>\n
„O \u010dem?“ zeptal se Tom se sm\u00edchem. Georgovy ne\u010dekan\u00e9 rozpaky mu p\u0159i\u0161ly sv\u00fdm zp\u016fsobem roztomil\u00e9.<\/div>\n
„Mo\u017en\u00e1\u2026 jen pokud bys cht\u011bl\u2026 by sis mohl vz\u00edt trochu v\u00edc v\u011bc\u00ed.“ Jeho tv\u00e1\u0159 za\u010dala rud\u011b z\u00e1\u0159it. U\u017e od d\u011btstv\u00ed s t\u00edm m\u011bl probl\u00e9m. Poka\u017ed\u00e9, kdy\u017e d\u011blal n\u011bco za n\u011b\u010d\u00edmi z\u00e1dy, styd\u011bl se a odst\u00edn jeho tv\u00e1\u0159e p\u0159ipom\u00ednal raj\u010de. Mo\u017en\u00e1 proto raj\u010data nesn\u00e1\u0161el.<\/div>\n
„Nerozum\u00edm ti.“<\/div>\n
„V\u0161iml jsem si, \u017ee m\u00e1\u0161 na Billa opravdu dobr\u00fd vliv. Za\u010d\u00edn\u00e1 ti d\u016fv\u011b\u0159ovat. Cht\u011bl jsem jen \u0159\u00edct… pokud bys m\u011bl z\u00e1jem, m\u016f\u017ee\u0161 si vz\u00edt v\u0161echny svoje v\u011bci a p\u0159est\u011bhovat si je do pokoje po m\u00e9m br\u00e1chovi.“<\/div>\n
\n

Tom na n\u011bj z\u016fstal z\u00edrat a ne\u0161ikovn\u011b upustil t\u00e9m\u011b\u0159 hotov\u00fd klobouk na podlahu.<\/p><\/div>\n

„Chce\u0161, abych se k tob\u011b p\u0159est\u011bhoval?“ zeptal se bez dechu. U\u017e jen p\u0159i pomy\u0161len\u00ed na to, \u017ee by m\u011bl tak kr\u00e1sn\u00e9ho souseda, se mu rozbu\u0161ilo srdce.<\/div>\n
„U\u017e bych si sice nem\u011bl kam vodit holky, ale jo,“ \u0159ekl Georg se sm\u00edchem, aby odleh\u010dil atmosf\u00e9ru. „Je tam trochu nepo\u0159\u00e1dek, vlastn\u011b v\u00edc ne\u017e trochu, ale mysl\u00edm, \u017ee ti tam bude l\u00e9pe ne\u017e na koleji. A krom toho,“ zti\u0161il hlas a v\u011bnoval mu up\u0159\u00edmn\u00fd \u00fasm\u011bv. „Mohl bys mu b\u00fdt po\u0159\u00e1d nabl\u00edzku.“<\/div>\n
„J-j\u00e1\u2026 nev\u00edm, co \u0159\u00edct,“ dostal ze sebe a sklonil hlavu. Georg ani nev\u011bd\u011bl, co mu vlastn\u011b nab\u00edzel. Cht\u011bl pomoct sv\u00e9mu nejlep\u0161\u00edmu p\u0159\u00edteli a p\u0159itom Tomovi nab\u00edzel mnohem v\u00edc, ne\u017e tu\u0161il. Nab\u00edzel mu domov, druhou \u0161anci, n\u011bco, o \u010dem Tom ani nesnil.<\/div>\n
„P\u0159em\u00fd\u0161lej o tom.“ D\u00edval se, jak kolem n\u011bj profr\u010dela Beth s pusou od zubn\u00ed pasty. Pobaven\u011b zakroutil hlavou a n\u00e1sledoval ji.<\/div>\n
Tom od sebe odsunul rozst\u0159ihan\u00e9 zbytky pap\u00edru, zav\u0159el o\u010di a z\u00e1dy se op\u0159el o op\u011bradlo gau\u010de. Hlasit\u011b si povzdechl.<\/div>\n
Jak se zd\u00e1, oba maj\u00ed o \u010dem p\u0159em\u00fd\u0161let.<\/p>\n

autor: B-kay<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: B-kay Dnes mi \u0161lo psan\u00ed n\u011bjak samo od sebe. \u0158ekla bych, \u017ee cel\u00e1 pov\u00eddka se p\u00ed\u0161e snadno, zat\u00edm jsem nem\u011bla pot\u00ed\u017ee s t\u00edm, \u017ee bych se dostala do slep\u00e9 uli\u010dky a nev\u011bd\u011bla, co s t\u00edm, tak\u017ee douf\u00e1m, \u017ee to nezak\u0159iknu a<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[625],"tags":[],"class_list":["post-2718","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-cassiopeia"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2718","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=2718"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2718\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=2718"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=2718"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=2718"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}