{"id":2721,"date":"2015-08-16T16:00:00","date_gmt":"2015-08-16T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=2711"},"modified":"2015-08-16T16:00:00","modified_gmt":"2015-08-16T15:00:00","slug":"to-the-end-of-our-days-6","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2015\/08\/16\/to-the-end-of-our-days-6\/","title":{"rendered":"To The End of our Days 6."},"content":{"rendered":"
autor: Clarrkys<\/p>\n

<\/strong> D\u011bkuju v\u0161em za koment\u00e1\u0159e. Nesm\u00edrn\u011b m\u011b t\u011b\u0161\u00ed, \u017ee si m\u016fj p\u0159\u00edb\u011bh na\u0161el sv\u00e9 \u010dten\u00e1\u0159e a \u017ee se v\u00e1m jeho n\u00e1m\u011bt l\u00edb\u00ed \ud83d\ude42 Dne\u0161n\u00ed d\u00edl je o n\u011bco krat\u0161\u00ed ne\u017e p\u0159ede\u0161l\u00e9, ale douf\u00e1m, \u017ee ho i p\u0159es to ocen\u00edte, a pot\u011b\u0161\u00edte m\u011b dal\u0161\u00edmi skv\u011bl\u00fdmi koment\u00e1\u0159i, kter\u00e9 mi d\u011blaj\u00ed obrovskou radost a nach\u00e1z\u00edm v nich inspiraci \ud83d\ude42<\/em> <\/div>\n

<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
Postavit se na vlastn\u00ed nohy<\/p>\n

<\/em><\/strong> „Alexi!“ zak\u0159i\u010del Tom. „Alexi!!!“ zavolal znova.<\/div>\n

Jejich t\u00e1borem se oz\u00fdvala jenom st\u0159elba a k\u0159ik, spolu s Tomem po infikovan\u00fdch st\u0159\u00edleli dal\u0161\u00ed dva mu\u017ei. Po Alexovi jako by se slehla zem.<\/div>\n
Kdy\u017e se z jednoho stanu ozval d\u011btsk\u00fd jekot, objevil se i Bill ve dve\u0159\u00edch karavanu, kter\u00e9 pevn\u011b sv\u00edral, aby byl schopn\u00fd se v\u016fbec udr\u017eet na nohou.<\/div>\n
„Pane bo\u017ee!“ okam\u017eit\u011b blon\u010f\u00e1k vyk\u0159ikl.<\/div>\n
„Bille, z\u016fsta\u0148, kde jsi!“ zak\u0159i\u010del Tom a jednomu z infikovan\u00fdch probodl lebku no\u017eem. Bill neposlechl a kulhav\u00fdm krokem se vydal ke stanu, ve kter\u00e9m se oz\u00fdvalo d\u011btsk\u00e9 vol\u00e1n\u00ed o pomoc. „Bille, sakra!!! Okam\u017eit\u011b se vra\u0165 zp\u00e1tky!“ zak\u0159i\u010del Tom a odstr\u010dil Billa, kter\u00fd to neust\u00e1l a upadl na zem. Z o\u010d\u00ed mu vytryskly slzy, jednak bolest\u00ed, kter\u00e1 se mu z poran\u011bn\u00e9ho stehna rozl\u00e9vala do cel\u00e9ho t\u011bla, a taky kv\u016fli tomu, co se kolem n\u011bj pr\u00e1v\u011b te\u010f d\u011blo.<\/div>\n
\n

Zd\u00e1lo se, \u017ee infikovan\u00fdch p\u0159ich\u00e1z\u00ed v\u00edc a v\u00edc a zab\u00edj\u00ed jednoho po druh\u00e9m, zab\u00edjeli v\u0161echny, kdo byli venku, a taky se dost\u00e1vali do stan\u016f k t\u011bm, kte\u0159\u00ed u\u017e spali. Billovi se poda\u0159ilo odplazit zp\u00e1tky ke karavanu, z\u016fstal ale na zemi p\u0159ed jeho dve\u0159mi a se zaslzen\u00fdm obli\u010dejem u\u017e se pomysln\u011b lou\u010dil se \u017eivotem. D\u00edval se na Toma, kter\u00fd se probojov\u00e1val ke stanu, ve kter\u00e9m byly d\u011bti s Melanie, a uv\u011bdomoval si, \u017ee ho vid\u00ed nejsp\u00ed\u0161 naposled.<\/p><\/div>\n

\n

Tom vyst\u0159elil je\u0161t\u011b p\u00e1r ran, ne\u017e mu do\u0161ly n\u00e1boje. Odhodil zbra\u0148 a s no\u017eem v ruce klekl na kolena p\u0159ed stanem s d\u011btmi. V m\u00edst\u011b, kde m\u011bl b\u00fdt zav\u0159en\u00fd vchod do stanu, se dovnit\u0159 dostal infikovan\u00fd, a ven mu tr\u010dela jen polovina t\u011bla. Tom ho za kalhoty vyt\u00e1hl po zemi ven, poda\u0159ilo se mu ho obr\u00e1tit na bok, a kdy\u017e pevn\u011b sv\u00edral jeho nenasytn\u00e9 ruce, probodl mu lebku no\u017eem. Kdy\u017e potom nahl\u00e9dl dovnit\u0159 stanu, zatajil se mu dech.<\/p><\/div>\n

\n
<\/div>\n
„Pane bo\u017ee,“ za\u0161eptal a musel na chv\u00edli nad t\u00edm v\u0161\u00edm, co vid\u011bl, zav\u0159\u00edt o\u010di, aby byl schopn\u00fd to zvl\u00e1dnout a d\u00e1l se soust\u0159edit. Melanie byla mrtv\u00e1, na boku a na b\u0159i\u0161e m\u011bla vykousanou zakrvavenou r\u00e1nu a jej\u00ed krev se rozl\u00e9vala p\u0159es \u0161us\u0165\u00e1kov\u00fd povrch spac\u00e1ku p\u0159es karimatku a\u017e na dno stanu. Vypadala stra\u0161n\u011b a bylo ot\u00e1zkou jen p\u00e1r minut nebo des\u00edtek minut, ne\u017e se prom\u011bn\u00ed taky v jednu z nich. V kalu\u017ei krve vedle n\u00ed le\u017eela dv\u011b mal\u00e1 t\u011bl\u00ed\u010dka obou hol\u010di\u010dek. Jedna z nich m\u011bla nep\u0159irozen\u011b skloubenou nohu, \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b ohlodanou a krvavou, a v doko\u0159\u00e1n otev\u0159en\u00fdch o\u010d\u00edch vyd\u011b\u0161en\u00fd v\u00fdraz, t\u011blo naprosto nehybn\u00e9. Tomovi se do o\u010d\u00ed vehnaly slzy, vstal a cht\u011bl se co nejd\u0159\u00edv dostat ze stanu ven. Nemohl se na ten masakr d\u00edvat u\u017e ani o vte\u0159inu d\u00e9le.<\/div>\n
„Strejdo?“ ozvalo se vyd\u011b\u0161en\u00fdm d\u011btsk\u00fdm hl\u00e1skem d\u0159\u00edv, ne\u017e stihl opravdu odej\u00edt. Oto\u010dil se zp\u00e1tky a uvid\u011bl, jak se mal\u00e1 blon\u010fat\u00e1 Sarah posadila a za\u010dala se k n\u011bmu natahovat. „Strejdo Tome, pro\u010d se n\u00e1m to d\u011bje zase? Pro\u010d n\u00e1s nem\u016f\u017eou u\u017e nechat b\u00fdt?“ zavzlykala a rychle vklouzla do Tomova n\u00e1ru\u010d\u00ed.<\/div>\n
„J\u00e1 nev\u00edm, hol\u010di\u010dko,“ odpov\u011bd\u011bl ztr\u00e1pen\u011b.<\/div>\n
\n

Vt\u00e1hl si malou Sarah do objet\u00ed a pohladil ji po vlasech. Hned se ale po kolenou dostal ven ze stanu a postavil se na nohy, s d\u00edvkou po\u0159\u00e1d v n\u00e1ru\u010d\u00ed. Pod\u00edval se na Billa, kter\u00fd sed\u011bl u karavanu a n\u011bjak\u00fdm klackem se sna\u017eil od sebe odehnat asi t\u0159i infikovan\u00e9. Tom se k n\u011bmu hned rozb\u011bhl a v\u0161em t\u0159em zezadu v\u011bnoval r\u00e1nu no\u017eem do hlavy, Sarah v jeho n\u00e1ru\u010d\u00ed vyjekla a neubr\u00e1nila se tomu, aby se jej\u00ed ob\u010dasn\u00e9 vzlyky neprom\u011bnily v zaj\u00edkav\u00fd pl\u00e1\u010d. Bill se po zemi zd\u011b\u0161en\u011b odt\u00e1hl co nejd\u00e1l od mrtvol infikovan\u00fdch a a\u017e potom pohl\u00e9dl nahoru na Toma. Pod\u00edval se na hol\u010di\u010dku v jeho n\u00e1ru\u010d\u00ed a potom p\u0159eb\u011bhl o\u010dima na stan, ve kter\u00e9m p\u0159ed t\u00edm byla.<\/p><\/div>\n

„T-tome\u2026 kde je Melisa?“ zvedl pohled znovu na Toma, kter\u00fd mu v\u011bnoval smutn\u00fd pohled a lehce zakroutil hlavou, sna\u017eil se mu to nejhor\u0161\u00ed nazna\u010dit i beze slov. Mezit\u00edm kolem nich prob\u011bhl snad posledn\u00ed \u010dlen jejich t\u00e1bora, s k\u0159ikem se rozb\u011bhl bezhlav\u011b pry\u010d. Ostatn\u00ed le\u017eeli na zemi, pora\u017een\u00ed, i kdy\u017e n\u011bkter\u00fdm se snad poda\u0159ilo ut\u00e9ct. To stejn\u00e9 m\u011bl v pl\u00e1nu i Tom, i kdy\u017e te\u010f v jejich bezprost\u0159edn\u00ed bl\u00edzkosti nebyl \u017e\u00e1dn\u00fd infikovan\u00fd na nohou, kdy\u017e se ohl\u00e9dl za zlov\u011bstn\u00fdmi zvuky, mohl v d\u00e1lce rozpoznat cel\u00e9 st\u00e1do, kter\u00e9 muselo \u010d\u00edtat nejm\u00e9n\u011b p\u011btadvacet, t\u0159icet infikovan\u00fdch, jak se mezi stromy rychle p\u0159ibli\u017euj\u00ed.<\/div>\n
\n

„Bille, rychle vsta\u0148, pros\u00edm\u2026 mus\u00edme se dostat co nejrychleji pry\u010d, p\u0159ich\u00e1z\u00ed jich je\u0161t\u011b v\u00edc,“ Tom si p\u0159ehoupl hol\u010di\u010dku jen na jednu ruku, schoval n\u016f\u017e do pouzdra u pasu a tu druhu nat\u00e1hl sm\u011brem k Billovi.<\/p><\/div>\n

„Co\u017ee? Ne, nem\u016f\u017eu odej\u00edt bez moj\u00ed Melisy!“ Bill se jeho ruky nechytil, poda\u0159ilo se mu postavit na nohy za pomoci otev\u0159en\u00fdch dve\u0159\u00ed karavanu. Kulhav\u00fdm krokem se vydal ke stanu, ve kter\u00e9m ob\u011b d\u011bv\u010data p\u016fvodn\u011b m\u011bla b\u00fdt, kli\u010dkoval p\u0159itom mezi mrtvolami.<\/div>\n
„Bille, za\u010dnou se p\u0159\u00edmo p\u0159ed n\u00e1mi p\u0159em\u011b\u0148ovat, jestli te\u010f hned neodejdeme!“ Tom popadl blon\u010f\u00e1ka za pa\u017ei, a kdy\u017e ho k sob\u011b oto\u010dil, mohl vid\u011bt \u010derstv\u00e9 slzy v jejich o\u010d\u00edch a na tv\u00e1\u0159\u00edch.<\/div>\n
„Ale Melisa-\u2026“ sna\u017eil se mu Bill vytrhnout.<\/div>\n
„Melisa je mrtv\u00e1, Bille! Stejn\u011b tak i Melanie, i v\u0161ichni ostatn\u00ed!“ zak\u0159i\u010del Tom roz\u010dilen\u011b. Okam\u017eit\u011b toho ale litoval, kdy\u017e vid\u011bl Bill\u016fv zni\u010den\u00fd, ztr\u00e1pen\u00fd a ubre\u010den\u00fd v\u00fdraz, s o\u010dima pln\u00fdma vzdoru. Tomu, co Tom \u0159\u00edkal, blon\u010f\u00e1k nemohl v\u011b\u0159it, prost\u011b nemohl.<\/div>\n
\n

Vytrhl se z jeho sev\u0159en\u00ed a \u0161oural se ke stanu. Tom si povzdychl a ode\u0161el k Alexovu stanu, ve kter\u00e9m byly schovan\u00e9 zbran\u011b. Postavil Sarah na zem, vzal do ta\u0161ky n\u011bjak\u00e9 zbran\u011b, n\u00e1boje i no\u017ee, kdy\u017e usly\u0161el Bill\u016fv p\u0159ekvapen\u00fd v\u00fdk\u0159ik. Ohl\u00e9dl se zrovna, jakmile si Bill zd\u011b\u0161en\u011b zakryl \u00fasta p\u0159i pohledu do stanu, kde byla Melanie s Melisou.<\/p><\/div>\n

„Pane bo\u017ee,“ vydechl Bill a zhluboka se nadechl, p\u0159ilo\u017eil si dla\u0148 na hrudn\u00edk a sna\u017eil se norm\u00e1ln\u011b d\u00fdchat. P\u0159ipadalo mu, \u017ee pokud se n\u011b\u010deho nechyt\u00ed, skon\u010d\u00ed zase na zemi. Za\u0161m\u00e1tral rukou kolem sebe a nahmatal Tomovu mikinu. Pohl\u00e9dl na n\u011bj a rychle se mu schoulil do n\u00e1ru\u010de, schoval si tv\u00e1\u0159 do ohb\u00ed jeho krku. Za\u010dal okam\u017eit\u011b vzlykat a sotva popadal dech. V dlan\u00edch sev\u0159en\u00fdch v p\u011bst sv\u00edral lem Tomovy \u010dern\u00e9 mikiny. „J-je to v\u0161echno moje vina, Tome. P\u0159il\u00e1kala je ta\u2026 ta st\u0159elba a Alex st\u0159\u00edlel kv\u016fli mn\u011b. Jen kv\u016fli mn\u011b – kv\u016fli tomu, \u017ee jsem naprosto neschopn\u00fd,“ mumlal mezi vzlyky. Tom si povzdychl. Bill si podle n\u011bj v\u016fbec nem\u011bl co vy\u010d\u00edtat, kdyby Tom poslechl n\u00e1zory ostatn\u00edch, neskr\u00fdvali by se v lese, a kdyby u\u010dili ostatn\u00ed zach\u00e1zet se zbran\u011bmi, v\u0161echno mohlo u\u017e d\u0159\u00edve dopadnout jinak. Bill nen\u00ed ten, kdo by si to m\u011bl vy\u010d\u00edtat, opravdu ne. Tom v\u0161echnu vinu vid\u011bl na svoj\u00ed hlav\u011b. Dokonce u\u017e ani nev\u011bd\u011bl, pro\u010d trval na tom, aby se skr\u00fdvali zrovna tady. V\u0161echny jeho pl\u00e1ny a n\u00e1zory se najednou rozplynuly, ztratily se b\u016fhv\u00ed kde – jedin\u00e9, co jeho mysl dok\u00e1zala moment\u00e1ln\u011b zpracov\u00e1vat, byla ohromn\u00e1 a a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 krut\u00e1 bolest a strach z dal\u0161\u00edch dn\u016f.<\/div>\n
\n

„Nemluv nesmysly, Bille. Nen\u00ed to tvoje vina, byla to jen ot\u00e1zka \u010dasu, kdy se to stane. Mus\u00edme ale hned odej\u00edt\u2026 a s n\u00e1mi Sarah. Bu\u010f siln\u00fd alespo\u0148 pro ni.“ Bill se po t\u011bch slovech zase narovnal, p\u0159ik\u00fdvl a ut\u0159el si slzy z tv\u00e1\u0159\u00ed. Oto\u010dil se za hlukem, kter\u00fd byl u\u017e t\u00e9m\u011b\u0159 u nich, a kdy\u017e uvid\u011bl to st\u00e1do infikovan\u00fdch, za\u010dal rychle p\u0159ikyvovat a vydal se k Sarah. Tom je\u0161t\u011b rychle popadl batoh, do kter\u00e9ho nah\u00e1zel z Alexova stanu n\u011bjak\u00e9 z\u00e1soby, a dal si ho na z\u00e1da, Sarah vzal na ruce. Billovi p\u0159edal ta\u0161ku se zbran\u011bmi a jednu z nich blon\u010f\u00e1kovi str\u010dil p\u0159\u00edmo do ruky. Rychl\u00fdm krokem se roze\u0161el pry\u010d. Bill si prohl\u00e9dl pu\u0161ku v ruce a hned Toma n\u00e1sledoval, i kdy\u017e pomalej\u0161\u00edm tempem, a sna\u017eil se p\u0159i ch\u016fzi neusyk\u00e1vat bolest\u00ed moc nahlas.<\/p><\/div>\n

„Kam to jdeme?“ zeptal se Bill, kdy\u017e se horko t\u011b\u017eko prod\u00edral mezi ke\u0159i a stromy, \u010derno\u010dern\u00e1 tma to moc neuleh\u010dovala. N\u011bjakou chv\u00edli bylo ticho, ne\u017e se Tom odv\u00e1\u017eil odpov\u011bd\u011bt.<\/div>\n
„Nev\u00edm,“ \u0159ekl tak ti\u0161e, \u017ee to blon\u010f\u00e1k sotva usly\u0161el.<\/div>\n
<\/p>\n

autor: Clarrkys<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Clarrkys D\u011bkuju v\u0161em za koment\u00e1\u0159e. Nesm\u00edrn\u011b m\u011b t\u011b\u0161\u00ed, \u017ee si m\u016fj p\u0159\u00edb\u011bh na\u0161el sv\u00e9 \u010dten\u00e1\u0159e a \u017ee se v\u00e1m jeho n\u00e1m\u011bt l\u00edb\u00ed \ud83d\ude42 Dne\u0161n\u00ed d\u00edl je o n\u011bco krat\u0161\u00ed ne\u017e p\u0159ede\u0161l\u00e9, ale douf\u00e1m, \u017ee ho i p\u0159es to ocen\u00edte, a pot\u011b\u0161\u00edte<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[628],"tags":[],"class_list":["post-2721","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-to-the-end-of-our-days"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2721","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=2721"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2721\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=2721"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=2721"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=2721"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}