{"id":2727,"date":"2015-08-14T16:00:00","date_gmt":"2015-08-14T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=2717"},"modified":"2015-08-14T16:00:00","modified_gmt":"2015-08-14T15:00:00","slug":"turn-back-time-28-1-2","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2015\/08\/14\/turn-back-time-28-1-2\/","title":{"rendered":"Turn Back Time 28. (1\/2)"},"content":{"rendered":"
autor: Izzap<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
100 let<\/p>\n

<\/strong> „Kurva…“ zamumlal Georg. Jeho slova se rozplynula v odpoledn\u00edm v\u00e1nku op\u00edraj\u00edc\u00edm se mu do k\u016f\u017ee. Georg se rozhl\u00e9dl, ot\u00e1\u010deje hlavou, ani\u017e by pustil vodn\u00ed pumpu. Obvykl\u00fd pohled na park byl pry\u010d. Bill a Tom nikde nebyli. Rozviklan\u00fd piknikov\u00fd ko\u0161 zmizel, a to, co se objevilo m\u00edsto v\u0161eho, na co byl Georg, zvykl\u00fd, zp\u016fsobilo, \u017ee chlapec vyvalil o\u010di s t\u00e9m\u011b\u0159 a\u017e d\u011btsk\u00fdm pot\u011b\u0161en\u00edm a p\u0159ekvapen\u00edm.<\/div>\n

Stromy byly jin\u00e9, v\u00edc… \u017eiv\u00e9<\/em> a mlad\u00e9. M\u00edsto mrtv\u00e9 tr\u00e1vy ho obklopovaly zelen\u00e9 trsy a kv\u011btiny. A teenager st\u00e1l p\u0159\u00edmo p\u0159ed majest\u00e1tn\u00edm domem.<\/div>\n
Nasucho polkl.<\/div>\n
„Funguje to,“ vyslovil a radostn\u011b se zazubil. Zasm\u00e1l se nahlas skoro \u0161\u00edlen\u011b. „Opravdu to funguje.“ P\u0159esn\u011b tak, jak to popisoval Tom.<\/em><\/div>\n
T\u00e9m\u011b\u0159 neznateln\u00fd pohyb z\u00e1clony v okn\u011b Georga vytrhl z p\u0159em\u00edt\u00e1n\u00ed, odsunul pry\u010d jeho \u00fasm\u011bv a fascinaci a pomohl mu vzpomenout si, pro\u010d je tady. Mo\u017en\u00e1 to bylo v\u0161echno \u0161\u00edlen\u00e9, okouzluj\u00edc\u00ed a pohlcuj\u00edc\u00ed, ale Georg pot\u0159eboval z\u016fstat soust\u0159ed\u011bn\u00fd. Konec konc\u016f m\u011bl tady sv\u00e9 posl\u00e1n\u00ed.<\/div>\n
\n

Chvilku si d\u011blal jasno a hledal odvahu, kterou ztratil. Pak se brunet kone\u010dn\u011b pustil po zelen\u00e9 zahrad\u011b pomalu k domu. \u017daludek se mu s ka\u017ed\u00fdm krokem sv\u00edral.<\/p><\/div>\n

P\u0159i\u0161el k hlavn\u00edm dve\u0159\u00edm. Zhluboka se nadechl a pak zaklepal na mohutn\u00e9 mahagonov\u00e9 dve\u0159e. Klep\u00e1n\u00ed se rozezn\u011blo. Georg se nerv\u00f3zn\u011b zatahal za nezvykl\u00e9 oble\u010den\u00ed. Kalhoty ho \u0161kr\u00e1baly. Zavrt\u011bl se.<\/div>\n
O minutu pozd\u011bji se dve\u0159e otev\u0159ely a v nich se objevila \u017eena ve st\u0159edn\u00edch letech. Vypadala… ztrhan\u011b<\/em>. M\u011bla rozcuchan\u00e9 vlasy a vr\u00e1sky na \u010dele. V o\u010d\u00edch j\u00ed zajisk\u0159ila nad\u011bje, ale ta rychle opadla, kdy\u017e pohl\u00e9dla na n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edka na verand\u011b. O\u010dividn\u011b nebyl ten, kter\u00e9ho o\u010dek\u00e1vala nebo si p\u0159\u00e1la vid\u011bt. Dve\u0159e zase tro\u0161ku p\u0159iv\u0159ela, kdy\u017e si uv\u011bdomila, \u017ee nep\u0159i\u0161el ten, jeho\u017e vyhl\u00ed\u017eela. „Ano?“ vyslovila ost\u0159e. „Jak v\u00e1m mohu pomoci?“<\/div>\n
„Uhm, zdrav\u00edm,“ vykoktal mlad\u00edk hloup\u011b. „Jmenuju se Georg Listing a j\u00e1…“ Uhnul pohledem od \u017eeny, u n\u00ed\u017e p\u0159edpokl\u00e1dal, \u017ee je pan\u00ed Tr\u00fcmperov\u00e1, zat\u00edmco si v hlav\u011b opakoval historku a hledal spr\u00e1vn\u00e1 slova, kter\u00e1 by poskl\u00e1dal do vhodn\u00fdch v\u011bt. „P\u0159ijel jsem do m\u011bsta kv\u016fli, uhm, obchodu, a narazil jsem do dvou… chlap\u00edk\u016f. Jeden z nich, pan Bill Tr\u00fcmper, si p\u0159\u00e1l, abych-„<\/div>\n
Zarazil se v p\u016flce v\u011bty, jeliko\u017e \u017eena slab\u011b vyp\u00edskla a rukou si zakryla \u00fasta. Z o\u010d\u00ed j\u00ed vytryskly slzy.<\/p>\n<\/div>\n
\n
Teenager nerv\u00f3zn\u011b p\u0159e\u0161l\u00e1pl z nohy na nohu. „Uhm, je tohle rezidence Tr\u00fcmperov\u00fdch, nebo ne?“<\/div>\n
\u017dena p\u0159ik\u00fdvla. „Ano, ano, je,“ odpov\u011bd\u011bla s rukou st\u00e1le na puse, tud\u00ed\u017e j\u00ed nebylo \u00fapln\u011b rozum\u011bt. „Wilhelm, Bill<\/em>,“ opravila se hned, „je m\u016fj syn. Nem\u00e1m o n\u011bm \u017e\u00e1dn\u00e9 zpr\u00e1vy od…“ Zarazila se, odvr\u00e1tila zrak a pod\u00edvala se do d\u00e1li. Trochu nakr\u010dila \u010delo. Po chvilce trochu pot\u0159\u00e1sla hlavou a v\u011bnovala mlad\u00e9mu mu\u017ei p\u0159ed sebou omluvn\u00fd \u00fasm\u011bv. Ten se j\u00ed formoval na rtech jen st\u011b\u017e\u00ed. „Je pry\u010d u\u017e p\u0159\u00edli\u0161 mnoho dn\u00ed. Mus\u00edte mne omluvit, pane…“<\/div>\n
„Listing.“<\/div>\n
„Listing, ano.“ Na bled\u00e9 tv\u00e1\u0159i, podobn\u00e9 t\u00e9 Billov\u011b, se objevilo trochu \u010derven\u011b. „Jsem zkr\u00e1tka… tolik rozru\u0161en\u00e1, \u017ee o n\u011bm sly\u0161\u00edm n\u011bjak\u00e9 novinky. St\u00e1le…“ D\u00e1ma znovu zavrt\u011bla hlavou. P\u016fsobila nerv\u00f3zn\u011b a pohled v jej\u00edch o\u010d\u00edch byl st\u00e1le vzd\u00e1len\u011bj\u0161\u00ed. „\u0158\u00edkal n\u011bco d\u016fle\u017eit\u00e9ho? Byl zdrav\u00fd? A \u0159\u00edkal jste, \u017ee nebyl s\u00e1m? S k\u00fdm byl? Byla to Florence?“ Jej\u00ed obli\u010dej se rozz\u00e1\u0159il. „Oh, to by bylo b\u00e1je\u010dn\u00e9!“ Usm\u00e1la se a otev\u0159ela dve\u0159e, nedo\u010dkav\u00e1 na novinky o sv\u00e9m synovi. „Pros\u00edm.“ Ustoupila a nazna\u010dil Georgovi, aby vstoupil. „Poj\u010fte d\u00e1l, pane Listingu, pros\u00edm. Marku! M\u00e1me n\u00e1v\u0161t\u011bvu!“<\/div>\n
\n

Jej\u00ed vesel\u00e1 slova z\u016fstala viset ve vzduchu. Georg otev\u0159el pusu a vyvalil o\u010di. Je to, jako bych byl ve filmu.<\/em> „P\u0159esn\u011b, jak to popisoval,“ za\u0161eptal nev\u011bdomky.<\/div>\n

Pan\u00ed Tr\u00fcmperov\u00e1 se trochu zamra\u010dila. „Hmm?“<\/div>\n
Oto\u010dil se za jej\u00edm hlasem. „Oh, nic, jen… v\u00e1\u0161 d\u016fm je v\u00e1\u017en\u011b cool.“<\/div>\n
„Cool?“<\/div>\n
„Uhm, cool jako…“ Georg polkl a sna\u017eil se udr\u017eet klidn\u00fd v\u00fdraz, zat\u00edmco vym\u00fd\u0161lel, jak z toho vycouvat. „Kr\u00e1sn\u00fd, pan\u00ed Tr\u00fcmperov\u00e1. M\u00e1te opravdu \u00fa\u017easn\u00fd d\u016fm.“<\/div>\n
\u017dena se pot\u011b\u0161en\u011b usm\u00e1la, co\u017e na jej\u00ed tv\u00e1\u0159i vypadalo dost nep\u0159irozen\u011b, jeliko\u017e na jej\u00edch rtech se neobjevil \u00fasm\u011bv u\u017e spoustu dn\u00ed. „D\u011bkuji v\u00e1m, pane Listinku, sna\u017e\u00edme se-„<\/div>\n
„Pan Listing?“<\/div>\n
Oba se oto\u010dili na pana Tr\u00fcmpera, jak Georg usoudil. Ten vstoupil do domu, posunul si br\u00fdle na ko\u0159en nosu a obda\u0159il ne\u010dekan\u00e9ho hosta v\u0159el\u00fdm \u00fasm\u011bvem.<\/div>\n
„Ano, Marku,“ odpov\u011bd\u011bla vesele jeho \u017eena, jej\u00ed\u017e \u00fasm\u011bv vzal panu Tr\u00fcmperovi dech. „Toto je pan Listing. Zam\u00ed\u0159il do m\u011bsta za obchodem a narazil na Wilhelma.“<\/div>\n
„Nepov\u00eddej,“ zareagoval mu\u017e a jeho \u00fasm\u011bv z\u00edskal p\u0159\u00e1telsk\u00fd n\u00e1dech. „Je mi pot\u011b\u0161en\u00edm, pane Listingu. Jsem pan Tr\u00fcmper, Bill\u016fv otec.“<\/div>\n
Georg p\u0159ijal jeho ruku a pevn\u011b ji stiskl. „Pot\u011b\u0161en\u00ed na m\u00e9 stran\u011b, pane Tr\u00fcmpere.“<\/div>\n
\n

O p\u00e1r minut pozd\u011bji sed\u011bli v\u0161ichni t\u0159i v sal\u00f3nu. Georg sed\u011bl na jedn\u00e9 polstrovan\u00e9 \u017eidli a man\u017eel\u00e9 v dvojk\u0159esle vedle sebe naproti sv\u00e9mu hostu. Ten nasucho polkl, kdy\u017e ho obklopila zvl\u00e1\u0161tn\u00ed atmosf\u00e9ra. Nyn\u00ed to vypadalo, \u017ee je se sv\u00fdm u\u010ditelem a ten mu pokl\u00e1d\u00e1 jednu ot\u00e1zku za druhou o tom, co studoval p\u0159edchoz\u00ed den.<\/p><\/div>\n

Pan\u00ed Tr\u00fcmperov\u00e1 ho hladov\u011b a zoufale atakovala dotazy ohledn\u011b sv\u00e9ho syna, jeho zdrav\u00ed a kondice a ka\u017ed\u00e9ho detailu, kter\u00fd j\u00ed p\u0159i\u0161el na mysl. Georg se zat\u00edm sna\u017eil udr\u017eet v klidu a vzpomenout si na to, co po n\u011bm Bill a Tom cht\u011bli, aby \u0159ekl.<\/div>\n
Kluci ho nep\u0159ipravili na takov\u00fd n\u00e1val ot\u00e1zek.<\/div>\n
Na\u0161t\u011bst\u00ed kreativn\u00ed psan\u00ed a divadlo byly dva z Georgov\u00fdch obl\u00edben\u00fdch \u0161koln\u00edch p\u0159edm\u011bt\u016f.<\/div>\n
\n

„Kdy jste potkal Billa?“ zeptala se \u017eena a uvelebila se v k\u0159esle vedle sv\u00e9ho man\u017eela. Do o\u010d\u00ed se j\u00ed vr\u00e1til ten nad\u011bjn\u00fd z\u00e1blesk.<\/p><\/div>\n

„P\u0159ede\u0161l\u00fd den-„<\/div>\n
„\u0158\u00edkal jste, \u017ee jste p\u0159ijel do m\u011bsta kv\u016fli obchodu?“ p\u0159eru\u0161il ho pan Tr\u00fcmper.<\/div>\n
Georg se zhluboka nadechl, viditeln\u011b se mu nadzvedl hrudn\u00edk. „Ano.“ Zad\u00edval se do zem\u011b a nutil se uklidnit, ale to se zd\u00e1lo nemo\u017en\u00e9. Odka\u0161lal si a odpov\u011bd\u011bl v\u00edce sebev\u011bdom\u011b: „Moje rodina m\u011b sem poslala z Bliesorfu, abych za\u0159\u00eddil-„<\/div>\n
„Bliesdorf?“ Georg zvedl o\u010di zrovna v okam\u017eiku, kdy se pan\u00ed Tr\u00fcmperov\u00e1 rozz\u00e1\u0159ila. „Jste z Bliesdorfu?“<\/div>\n
„Ano, madam.“<\/div>\n
„Nu, to je prost\u011b \u00fa\u017easn\u00e9, \u017ee, Marku?“ \u017dena se usm\u00e1la na sv\u00e9ho man\u017eela a pak se obr\u00e1tila zp\u011bt ke Georgovi. „Jedni z na\u0161ich nejbli\u017e\u0161\u00edch p\u0159\u00e1tel odsud poch\u00e1zej\u00ed. Oh, jsou skv\u011bl\u00ed. Kruegerovi, mo\u017en\u00e1 je zn\u00e1te?“<\/div>\n
Georg vy\u010daroval omluvn\u00fd \u00fasm\u011bv a zavrt\u011bl hlavou. „To jm\u00e9no mi zn\u00ed trochu pov\u011bdom\u011b. Nemaj\u00ed syna jm\u00e9nem Freddy?“<\/div>\n
„Freddy Krueger? Ne… maj\u00ed jen dv\u011b sladk\u00e9 dcery.“<\/div>\n
„Ah,“ k\u00fdvl brunet a v duchu se zasm\u00e1l. „Tak to m\u00e1m na mysli n\u011bkoho jin\u00e9ho.“<\/div>\n
Pan\u00ed Tr\u00fcmperov\u00e1 p\u0159ik\u00fdvla na srozum\u011bnou. „Ano,“ \u0159ekla trochu zklaman\u011b. „A\u010dkoliv mo\u017en\u00e1 je to bratranec?“<\/div>\n
Georg se usm\u00e1l. „Ano, pravd\u011bpodobn\u011b bratranec.“<\/div>\n
\n

Konverzace na p\u00e1r minut ustala. Tepl\u00fd vlhk\u00fd vzduch ulp\u00edval v\u0161em p\u0159\u00edtomn\u00fdm na k\u016f\u017ei a palba ot\u00e1zek si dala pauzu. V\u0161ichni t\u0159i si vym\u011b\u0148ovali nerv\u00f3zn\u00ed, ale p\u0159\u00e1telsk\u00e9 pohledy.<\/p><\/div>\n

Elegantn\u00ed d\u00e1ma si zastr\u010dila pramen vlas\u016f za ucho ozdoben\u00e9 decentn\u00ed n\u00e1u\u0161nic\u00ed, takovou, kterou Georg vid\u011bl u sv\u00e9 matky. Takov\u00e9 \u0161perky jeho matka vytahovala ze \u0161perkovnice jenom p\u0159i opravdu zvl\u00e1\u0161tn\u00edch p\u0159\u00edle\u017eitostech. Pod vlivem Geova pohledu \u017eena sklonila hlavu s \u010derven\u00fdmi tv\u00e1\u0159emi. Urovnala si sukn\u011b.<\/div>\n
Pan Tr\u00fcmper si posunul br\u00fdle na \u010delo. Pak si odka\u0161lal, co\u017e v tich\u00e9m pokoji zn\u011blo jako v\u00fdbuch bomby. „Tak\u017ee pane Listingu,“ za\u010dal ochrapt\u011ble, „kde p\u0159esn\u011b jste narazil do Billa?“<\/div>\n
A u\u017e tu zase byl ot\u00e1zky.<\/div>\n
„Oh, na p\u0159edm\u011bst\u00ed p\u0159ed dv\u011bma dny. M\u00ed\u0159il jsem dovnit\u0159 a oni ven.“ Teenager si nerv\u00f3zn\u011b odka\u0161lal a sklonil hlavu. „Byl jsem trochu… ztracen\u00fd a dezorientovan\u00fd a v\u00e1\u0161 syn mi mile nab\u00eddl pomoc. Opravdu dva mil\u00ed chlap\u00edci. Dokonce jsme si spolu ten ve\u010der dali n\u011bco k j\u00eddlu.“<\/div>\n
Zvedl o\u010di, aby se pod\u00edval na Billovu matku, je\u017e na n\u011bj zmaten\u011b hled\u011bla a kr\u010dila \u010delo. „Promi\u0148te mou dot\u011brnost, pane Listingu,“ omluvila se, „ale n\u00e1\u0161 syn ode\u0161el tak n\u00e1hle a bez vysv\u011btlen\u00ed, bez rozlou\u010den\u00ed. Jeho spole\u010dnost…“ zarazila se, zav\u00e1hala, jako by nev\u011bd\u011bla, jestli si p\u0159eje v\u016fbec zn\u00e1t odpov\u011b\u010f. „Zachytil jste jm\u00e9no osoby, s n\u00ed\u017e syn cestoval?“<\/div>\n
\n

Brunet se zhluboka nadechl a posadil se vzp\u0159\u00edmen\u011b, kdy\u017e si uv\u011bdomil svou p\u0159ede\u0161lou shrbenou pozici. Vydechl a s p\u0159ik\u00fdvnut\u00edm odpov\u011bd\u011bl: „Ano. Byl to velmi okouzluj\u00edc\u00ed mu\u017e, mus\u00edm \u0159\u00edct. Oba dva byli. Ten druh\u00fd se mi p\u0159edstavil jako Tom. Pan Tom Kaulitz. Je to n\u011bkdo, koho zn\u00e1te?“<\/p><\/div>\n

Ve tv\u00e1\u0159\u00edch rodi\u010d\u016f se objevila nevole, kter\u00e1 ale zmizela tak rychle, \u017ee by si j\u00ed kdekdo ani nev\u0161iml, ale Georgovi neunikla. Chlapec se ale na nic neptal. Znal celou historii, kter\u00e1 se skr\u00fdvala za t\u00edm, \u017ee rodi\u010de nejsou pot\u011b\u0161en\u00ed z toho, \u017ee sly\u0161eli Tomovo jm\u00e9no.<\/div>\n
„Pan Kaulitz,“ vyslovila matka. Na jej\u00edm t\u00f3nu byla zn\u00e1t zm\u011bna n\u00e1lady, „to byl bl\u00edzk\u00fd spole\u010dn\u00edk<\/em> Billa. Tedy… je<\/em> to jeho bl\u00edzk\u00fd spole\u010dn\u00edk, h\u00e1d\u00e1m.“ Odvr\u00e1tila zrak a vstala s k\u0159esla, o\u010dividn\u011b se nec\u00edtila nejl\u00e9pe. „Nu\u017ee,“ \u0159ekla a zad\u00edvala se z okna kamsi do d\u00e1li. „Pane Listingu, bylo by pro n\u00e1s pot\u011b\u0161en\u00edm, kdybyste z\u016fstal na ve\u010de\u0159i. V\u00e1\u017eil jste kv\u016fli na\u0161emu synovi dalekou cestu. Poslat v\u00e1s dom\u016f p\u0159\u00edli\u0161 brzy a s pr\u00e1zdn\u00fdma rukama by nebylo spr\u00e1vn\u00e9.“<\/div>\n
Georg se ohl\u00e9dl p\u0159es rameno z okna a pak p\u0159ik\u00fdvl. „Ve\u010de\u0159e zn\u00ed skv\u011ble, pan\u00ed Tr\u00fcmperov\u00e1, d\u011bkuju.“<\/p>\n

autor: Izzap<\/strong><\/div>\n

p\u0159eklad: Allka<\/strong><\/div>\n
betaread: J. :o)<\/p>\n

<\/strong> original<\/strong><\/a><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Izzap 100 let „Kurva…“ zamumlal Georg. Jeho slova se rozplynula v odpoledn\u00edm v\u00e1nku op\u00edraj\u00edc\u00edm se mu do k\u016f\u017ee. Georg se rozhl\u00e9dl, ot\u00e1\u010deje hlavou, ani\u017e by pustil vodn\u00ed pumpu. Obvykl\u00fd pohled na park byl pry\u010d. Bill a Tom nikde nebyli. Rozviklan\u00fd piknikov\u00fd<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[606],"tags":[],"class_list":["post-2727","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-turn-back-time"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2727","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=2727"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2727\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=2727"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=2727"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=2727"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}