{"id":2730,"date":"2015-08-13T15:00:00","date_gmt":"2015-08-13T14:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=2720"},"modified":"2015-08-13T15:00:00","modified_gmt":"2015-08-13T14:00:00","slug":"pohar-z-puli-prazdny-23","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2015\/08\/13\/pohar-z-puli-prazdny-23\/","title":{"rendered":"Poh\u00e1r z p\u016fli pr\u00e1zdn\u00fd 23."},"content":{"rendered":"
autor: SakuraUchihaHaruno13<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Billovi rodi\u010de jeli na n\u00e1kup, tak\u017ee nem\u011bli ani potuchy, \u017ee se do jejich domu dostali t\u0159i nezn\u00e1m\u00ed chlapci. Bill odemkl a pomohl Fritzovi a Christophovi dov\u00e9st Toma do jeho pokoje. Tam ho polo\u017eili na postel a \u010dekali, jestli se mu trochu ulev\u00ed.<\/div>\n
Bill se pro jistotu stavil v koupeln\u011b pro k\u00fdbl, kdyby se cht\u011blo Tomovi znovu zvracet.<\/div>\n
V\u0161ichni na dredat\u00e9ho chlapce z\u00edrali, jako by jim to snad m\u011blo pomoct v tom, aby \u0159ekl, co se vlastn\u011b stalo, ale bylo to marn\u00e9. Tom spal.<\/div>\n
„No,“ opatrn\u011b prolomil v\u011b\u010dn\u00e9 ticho Christoph a rozhl\u00e9dl se po Billov\u011b pokoji, „m\u00e1\u0161 to tu v\u00e1\u017en\u011b moc p\u011bkn\u00e9,“ pok\u00fdval hlavou a zbl\u00edzka si prohl\u00e9dl obsah sk\u0159\u00edn\u011b, kde se nach\u00e1zely v\u0161echny mo\u017en\u00e9 ko\u017een\u00e9 bundi\u010dky. „M\u00e1\u0161 hodn\u011b bohat\u00e9 rodi\u010de, co?“ pokra\u010doval, jako by to byla naprosto norm\u00e1ln\u00ed ot\u00e1zka.<\/div>\n
„Chrisi!“ k\u00e1rav\u011b ho ok\u0159ikl Fritz a p\u0159it\u00e1hl si ho k sob\u011b. „Nech si ty ot\u00e1zky,“ po\u0161eptal mu. „V\u017edy\u0165 on by o n\u00e1s ani nem\u011bl v\u011bd\u011bt.“<\/div>\n
„J\u00e1 to po\u0159\u00e1d nech\u00e1pu,“ zakroutil hlavou Bill. Jeho p\u0159edchoz\u00ed ot\u00e1zce nev\u011bnoval \u017e\u00e1dnou pozornost. V hlav\u011b se prob\u00edral v\u0161emi mo\u017en\u00fdmi vzpom\u00ednkami na ten d\u016fm, v n\u011bm\u017e Toma na\u0161el. Nedok\u00e1zal p\u0159ij\u00edt na to, co by tam Tom mohl d\u011blat a pro\u010d byl tak rozhozen\u00fd. Skoro se mu ani necht\u011blo v\u011b\u0159it tomu, co se stalo. Nedok\u00e1zal si vysv\u011btlit, jak se tam dostal.<\/div>\n
\n

„V\u00e1\u017en\u011b mi nem\u016f\u017eete nic \u0159\u00edct?“ prosebn\u011b se na n\u011b zad\u00edval. D\u0159epl si k posteli, na n\u00ed\u017e spal Tom a sv\u00fdm pohledem p\u0159ej\u00ed\u017ed\u011bl po jeho obli\u010deji, na n\u011bm\u017e se podepsaly v\u0161echny ty slzy. Samotn\u00e1 p\u0159edstava pla\u010d\u00edc\u00edho Toma mu kdysi p\u0159i\u0161la nesmysln\u00e1 a zcela nemo\u017en\u00e1. Nebyl schopn\u00fd uv\u011b\u0159it tomu, \u017ee by jeho siln\u00fd Tom mohl n\u011bkdy uronit slzu a te\u010f byl sv\u011bdkem toho, jak pl\u00e1\u010de. U\u017e jenom ta samotn\u00e1 p\u0159edstava mu rvala srdce na mali\u010dk\u00e9 kous\u00ed\u010dky, v\u0161echny ty vzpom\u00ednky v jeho du\u0161i opakovan\u011b vyvol\u00e1valy bolest.<\/p><\/div>\n

„Nesm\u00edme,“ odv\u011btil Fritz d\u0159\u00edv, ne\u017e se Christoph stihl nadechnout k odpov\u011bdi. „Za tohle nechci n\u00e9st zodpov\u011bdnost,“ \u0159ekl narovinu. „Bu\u010f ti to \u0159ekne on, nebo na to bude\u0161 muset zapomenout,“ nab\u00eddl mu dv\u011b mo\u017enosti, kter\u00e9 se m\u016f\u017eou st\u00e1t.<\/div>\n
„Souvis\u00ed to ale se mnou, \u017ee jo?“ uji\u0161\u0165oval se. „Pro\u010d bych jinak vid\u011bl s\u00e1m sebe dus\u00edc\u00edho se vlastn\u00ed krv\u00ed?“<\/div>\n
„Ne\u0159e\u0161 to,“ sna\u017eil se ho od toho v\u0161eho odradit Fritz. „Tohle je n\u011bco, co bys nem\u011bl zn\u00e1t.“<\/div>\n
„Kdy\u017e nad t\u00edm tak p\u0159em\u00fd\u0161l\u00edm,“ vlo\u017eil se do debaty Christoph, „mo\u017en\u00e1 bychom u\u017e mohli j\u00edt,“ jemn\u011b str\u010dil do Fritze a pohledem mu nazna\u010dil, kde jsou dve\u0159e. „\u0158ekli jsme p\u0159ece, \u017ee ho pom\u016f\u017eeme odn\u00e9st do bezpe\u010d\u00ed, nic v\u00edc,“ p\u0159ipomn\u011bl a spole\u010dn\u011b s Fritzem zam\u00ed\u0159il ke dve\u0159\u00edm.<\/div>\n
\n
\n

„M\u011bj se hezky, Bille,“ rozlou\u010dil se s n\u00edm \u010dernovlas\u00fd Christoph a nerv\u00f3zn\u011b si za\u010dal okusovat \u010dern\u00fd lak z neht\u016f.<\/p><\/div>\n

„R\u00e1d jsem t\u011b poznal,“ usm\u00e1l se na n\u011bj Fritz a podal mu ruku. „Pro tvoje dobro ale rad\u0161i zapome\u0148 na v\u0161echno, co se dneska stalo,“ po\u017e\u00e1dal ho. „Nezn\u00e1\u0161 ani m\u011b, ani jeho,“ pohledem m\u00ed\u0159il ke sv\u00e9mu p\u0159\u00edteli, „nikdy jsi nebyl v tv\u00e9 ulici ani v dom\u011b, je ti to jasn\u00e9?“ pohledem se do n\u011bj zabodl a nekompromisn\u011b ho sledoval do doby, ne\u017e mu to v\u0161echno Bill odsouhlasil.<\/div>\n
„V\u011b\u0159 mi,“ usm\u00e1l se na n\u011bj blon\u010f\u00e1k, „v\u00e1\u017en\u011b bude lep\u0161\u00ed, kdy\u017e se v tom nebude\u0161 d\u00e1l \u0161\u0165ourat.“<\/div>\n
Bill p\u0159ik\u00fdvl, i kdy\u017e si nebyl v\u016fbec jist\u00fd, jestli ho poslechne. Necht\u011blo se mu na to zapomenout. Zaj\u00edmalo ho, jak to s Tomem skute\u010dn\u011b je. P\u0159\u00e1l si v\u011bd\u011bt \u00fapln\u011b v\u0161echno, nemohl zapomenout.<\/div>\n
\n

Kluky vyprovodil a ujistil je, \u017ee se t\u00edm nebude moc zab\u00fdvat. Pak se vr\u00e1til zp\u00e1tky do pokoje, kde Tom odpo\u010d\u00edval. Nezd\u00e1lo se, \u017ee by se n\u011bco zm\u011bnilo. Le\u017eel st\u00e1le stejn\u011b, p\u0159er\u00fdvav\u011b d\u00fdchal a jeho v\u00ed\u010dka se neust\u00e1le chv\u011bla. Bill by ho nejrad\u0161i probudil a zasypal ho mno\u017estv\u00edm ot\u00e1zek, ale zdrav\u00fd rozum mu v tom br\u00e1nil. Nemohl ho probudit, sp\u00e1nek rozhodn\u011b pot\u0159eboval.<\/p><\/div>\n

Chvilku ho soust\u0159ed\u011bn\u011b pozoroval, zat\u00edmco s\u00e1m sob\u011b kladl v\u0161elijak\u00e9 ot\u00e1zky. Kdy\u017e na n\u011b ani po p\u016flhodin\u011b nebyl schopn\u00fd naj\u00edt odpov\u011b\u010f, lehl si do postele vedle Toma a sna\u017eil se usnout. V mysli m\u011bl tolik v\u011bc\u00ed, \u017ee sp\u00e1nek pova\u017eoval za nemo\u017en\u00fd, p\u0159esto se mu ale poda\u0159ilo usnout.<\/div>\n
<\/p>\n

Na m\u011bsto u\u017e padaly st\u00edny noci a on se zrovna vracel dom\u016f. V\u00edtr si hr\u00e1l s jeho \u010dern\u00fdmi vlasy, kter\u00fdm r\u00e1no v\u011bnoval hodn\u011b pozornosti. Te\u010f mu ale l\u00e9taly ve v\u011btru, jako by s nimi r\u00e1no ned\u011blal v\u016fbec nic. U\u017e vzdal ustavi\u010dn\u00e9 uhlazov\u00e1n\u00ed a narovn\u00e1v\u00e1n\u00ed. Za chv\u00edli bude doma a vlasy p\u016fjdou p\u011bkn\u011b pod vodu, aby se z nich v\u0161echno smylo.<\/em><\/div>\n

Jak tak p\u0159em\u00fd\u0161lel, kter\u00fd kondicion\u00e9r pou\u017eije, usly\u0161el za sebou jasn\u011b z\u0159eteln\u00e9 kroky. Nejd\u0159\u00edv je ignoroval v nad\u011bji, \u017ee jej nebudou n\u00e1sledovat, ale ve chv\u00edli, kdy se k n\u011bmu p\u0159ibl\u00ed\u017eily, oto\u010dil svou hlavu a pod\u00edval se t\u00edm sm\u011brem.<\/em><\/div>\n
V jasn\u00e9m m\u011bs\u00ed\u010dn\u00edm sv\u011btle zahl\u00e9dl mu\u017eskou postavu s jemn\u011b vyr\u00fdsovan\u00fdmi svaly. Vyhledal obli\u010dej, jen\u017e se schov\u00e1val za n\u011bkolika siln\u00fdmi prameny, v nich\u017e pozd\u011bji spat\u0159il dredy, a poznal Toma.<\/em><\/div>\n
„Co ty tady?“ zeptal se. Na tv\u00e1\u0159i mu hr\u00e1l potm\u011b\u0161il\u00fd \u00fasm\u011bv, my\u0161lenky se mu od kondicion\u00e9ru sto\u010dily k jeho vlastn\u00ed posteli, v n\u00ed\u017e by mohl Toma uv\u00edtat.<\/em><\/div>\n
„Bille,“ za\u0161eptal dredat\u00fd chlapec zasmu\u0161ile. M\u011bs\u00ed\u010dn\u00ed sv\u011btlo se odr\u00e1\u017eelo v jeho slz\u00e1ch, kter\u00e9 se mu z posledn\u00edch sil da\u0159ilo udr\u017eet v o\u010d\u00edch. Ruka se mu t\u0159\u00e1sla, kdy\u017e prsty pevn\u011b obto\u010dil kolem studen\u00e9ho kovu. Pomalu vytahoval v\u011bc kapsy a jenom sledoval, jak se Billovi z\u00fa\u017eily zorni\u010dky strachem, kdy\u017e si uv\u011bdomil, co to je.<\/em><\/div>\n
Pistole. Tomova pistole.<\/em><\/div>\n
„Odpus\u0165 mi tohle v\u0161echno,“ \u017e\u00e1dal ho. Tv\u00e1\u0159il se, jako by pro\u017e\u00edval skute\u010dn\u00e1 muka, ruka se mu neust\u00e1le t\u0159\u00e1sla a slzy se mu spustily po tv\u00e1\u0159\u00edch.<\/em><\/div>\n
„C-co?“ Bill v\u016fbec nic nech\u00e1pal. Vid\u011bl jenom pistoli, kter\u00e1 ho ukotvila na m\u00edst\u011b. Nebyl schopn\u00fd se pohnout, by\u0165 sebemen\u0161\u00ed pohyb zp\u016fsobil nep\u0159\u00edjemn\u011b chladiv\u00fd pocit v jeho t\u011ble. Srdce mu tlouklo, jako by mu ka\u017edou chv\u00edli cht\u011blo vysko\u010dit z hrudi. Mysl m\u011bl \u00fapln\u011b pr\u00e1zdnou, nedok\u00e1zal se na nic soust\u0159edit, vn\u00edmal jenom strach, kter\u00fd na n\u011bj dol\u00e9hal ze v\u0161ech stran. Ka\u017ed\u00e1 bu\u0148ka v jeho t\u011ble byla dokonale paralyzovan\u00e1, jeho mozek byl nakonec schopn\u00fd zpracovat jenom jedinou informaci: Za chv\u00edli zem\u0159u!<\/em><\/div>\n
P\u0159er\u00fdvav\u00fd dech tvo\u0159il u jeho tv\u00e1\u0159\u00ed lehk\u00e9 obl\u00e1\u010dky p\u00e1ry, jeho pohled z\u016fstal nem\u011bnn\u00fd. Nedok\u00e1zal vyslovit ani jm\u00e9no sv\u00e9ho milovan\u00e9ho, nedok\u00e1zal v\u016fbec nic.<\/em><\/div>\n
Tichem se ozval ohlu\u0161uj\u00edc\u00ed zvuk. V\u00fdst\u0159el, kter\u00fd v\u0161echno ukon\u010dil.<\/em><\/div>\n
\n

Bill sebou siln\u011b \u0161kubl. Odlepil v\u00ed\u010dka od sebe a rozhl\u00e9dl se kolem. T\u011blo m\u011bl je\u0161t\u011b st\u00e1le ovl\u00e1dan\u00e9 strachem, neh\u00fdbal se. Sly\u0161el jenom sv\u016fj divok\u00fd dech a sna\u017eil se zklidnit svoje srdce. Nedok\u00e1zal si vysv\u011btlit, co ho to napadlo sn\u00edt zrovna o tomhle. Nevid\u011bl v tom \u017e\u00e1dn\u00fd smysl.<\/p><\/div>\n

„Bille?“ Tom\u016fv hlas zn\u011bl jinak ne\u017e kdykoli d\u0159\u00edv. Bill ale netu\u0161il, \u010d\u00edm to je. Napadlo ho, \u017ee to m\u016f\u017ee b\u00fdt t\u00edm pitom\u00fdm snem, kter\u00fd ho p\u0159ed n\u011bkolika m\u00e1lo okam\u017eiky vyd\u011bsil smrti. Mo\u017en\u00e1 za to mohlo ale n\u011bco \u00fapln\u011b jin\u00e9ho.<\/div>\n
„M\u00e1\u0161 pistoli?“ Ta ot\u00e1zka z Billa vylet\u011bla d\u0159\u00edv, ne\u017e si ji sta\u010dil po\u0159\u00e1dn\u011b promyslet. Okam\u017eit\u011b se styd\u011bl za to, \u017ee se neovl\u00e1dl a ne\u0159ekl n\u011bco jin\u00e9ho.<\/div>\n
„Pistoli?“ Tom se na n\u011bj zd\u011b\u0161en\u011b pod\u00edval. Myslel si, \u017ee se ho bude pt\u00e1t na to, co se stalo u Amalie. N\u011bco takov\u00e9ho ne\u010dekal. „Ne,“ neochotn\u011b zalhal. „Nem\u00e1m pistoli,“ \u0159ekl. S\u00e1m se ti\u0161il t\u00edm, \u017ee ta pistole nest\u0159\u00edl\u00ed, je rozbit\u00e1, co\u017e m\u016f\u017ee b\u00fdt synonymn\u00ed tomu, \u017ee ji nem\u00e1. Nem\u00e1 funk\u010dn\u00ed pistoli. Na to se ho nejsp\u00ed\u0161 Bill ptal, tak\u017ee odpov\u011bd\u011bl v\u00edcem\u00e9n\u011b pravdiv\u011b.<\/div>\n
„Pro\u010d?“ zaj\u00edmal se. Sv\u00fdma hn\u011bd\u00fdma o\u010dima se na n\u011bj pod\u00edval a spat\u0159il v Billov\u011b tv\u00e1\u0159i jak\u00e9si nap\u011bt\u00ed. „D\u011bje se n\u011bco?“<\/div>\n
„Jenom sen,“ pokusil se ho Bill uklidnit. Vzal jeho ruku do sv\u00e9 a polo\u017eil mu hlavu na rameno. Musela se mu zd\u00e1t \u00fapln\u00e1 blbost. Tom by p\u0159ece nemohl m\u00edt pistoli a nemohl by na n\u011bj vyst\u0159elit. Nikdy v \u017eivot\u011b. Byly to jenom nesmysly. „Sp\u00ed\u0161 ty m\u00e1\u0161 co vysv\u011btlovat,“ odfrkl si Bill a siln\u011b se k n\u011bmu p\u0159itiskl. „Cos sakra d\u011blal v tom dom\u011b? Pro\u010d jsi byl tak mimo? Pro\u010d jsi zvracel? A co to bylo za my\u0161lenky? J\u00e1 v kalu\u017ei vlastn\u00ed krve? Jak t\u011b to proboha napadlo?“ Bill pou\u0161t\u011bl na sv\u011bt jednu ot\u00e1zku za druhou, a\u017e se v nich Tom ztratil. Nebyl si jist\u00fd, na kterou m\u00e1 odpov\u011bd\u011bt nejd\u0159\u00edve. Hlavn\u00ed probl\u00e9m byl ale s t\u00edm, jak by mu m\u011bl odpov\u011bd\u011bt.<\/div>\n
\n

Tom ho nep\u0159eru\u0161oval. Nechal ho, aby se ptal na v\u0161echno, co si pamatoval a s\u00e1m si v hlav\u011b uv\u011bdomoval, co v\u0161echno mu m\u016f\u017ee \u0159\u00edct. Do\u0161el k z\u00e1v\u011bru, \u017ee by nem\u011bl v\u011bd\u011bt nic, co by mu mohl \u0159\u00edct. Nem\u011bl v\u011bd\u011bt ani o tom dom\u011b. Nem\u011bl v\u011bd\u011bt v\u016fbec nic!<\/p><\/div>\n

„Tak pros\u00edm,“ vyzval ho Bill s v\u00fdrazn\u011b zvednut\u00fdm lev\u00fdm obo\u010d\u00edm. Bylo na n\u011bm jasn\u011b vid\u011bt, \u017ee se nenech\u00e1 ni\u010d\u00edm obalamutit a chce jenom \u010distou pravdu bez vyt\u00e1\u010dek, kterou mu ale Tom poskytnout necht\u011bl.<\/div>\n
„No,“ nadechl se Tom a v mysli se modlil, aby jej n\u011bco zachr\u00e1nilo, „j\u00e1 si z toho moc nepamatuju,“ vydechl znaven\u011b. „Mohl bys mi \u0159\u00edct, co se stalo?“ po\u017e\u00e1dal ho a v duchu se modlil, aby mu to Bill uv\u011b\u0159il.<\/div>\n
„Ne\u0159\u00edkej mi, \u017ee nev\u00ed\u0161 v\u016fbec nic,“ podez\u00edrav\u011b se na n\u011bj zam\u011b\u0159il.<\/div>\n
Tom jenom pokr\u010dil rameny. „Byl tam n\u011bjak\u00fd blon\u010f\u00e1k? Mo\u017en\u00e1 dal\u0161\u00ed \u010dernovlas\u00fd kluk a pak ty,“ p\u0159edst\u00edral, \u017ee si matn\u011b vzpom\u00edn\u00e1.<\/div>\n
„Ti kluci t\u011b ale znali!“ rozhodil rukama. „Jedem z nich byl Fritz, \u0159\u00edk\u00e1 ti to n\u011bco? Pr\u00fd si s n\u00edm o mn\u011b mluvil,“ nenechal se jednodu\u0161e odb\u00fdt.<\/div>\n
„Fritz?“ Tom ze sebe d\u011blal \u00fapln\u011b blb\u00e9ho. Prokl\u00ednal se za to, \u017ee takhle Billovi l\u017ee, ale pravda nep\u0159ich\u00e1zela v \u00favahu. Nedok\u00e1zal by mu p\u0159iznat, co d\u011blal cel\u00fd \u017eivot a co m\u00e1 te\u010f v pl\u00e1nu. Nebyl schopn\u00fd p\u0159iznat, \u017ee nejsp\u00ed\u0161 dopomohl k jeho smrti.<\/div>\n
„Jo! \u0158\u00edkal, \u017ee mi bu\u010f \u0159ekne\u0161, co se stalo, nebo na to v\u0161echno budu muset zapomenout. A j\u00e1 chci v\u011bd\u011bt, co se stalo!“<\/div>\n
\n

Tom se chytil za temeno hlavy a chv\u00edli si ho mnul, aby v Billovi vzbudil podez\u0159en\u00ed, co\u017e se mu po chvilce poda\u0159ilo.<\/p><\/div>\n

„Nedostal jsi t\u0159eba do hlavy?“ za\u010dal se sv\u00fdmi teoriemi Bill. „Mo\u017en\u00e1 t\u011b n\u011bkdo p\u0159epadl, t\u0159eba t\u011b n\u011bkdo zml\u00e1til a p\u00edchnul ti n\u011bjakou divnou l\u00e1tku,“ pokra\u010doval ve sv\u00fdch \u00favah\u00e1ch, i kdy\u017e jim s\u00e1m moc v\u011b\u0159it necht\u011bl. Kdy\u017e ale vid\u011bl ten Tom\u016fv zdrcen\u00fd v\u00fdraz, kter\u00fd byl podtr\u017een dokonalou nech\u00e1pavost\u00ed, dal se na \u00fastup. V\u011b\u0159il tomu, \u017ee by mu Tom nikdy v \u017eivot\u011b nedok\u00e1zal lh\u00e1t. U\u017e jenom ta my\u0161lenka byla nep\u0159edstaviteln\u00e1. Tom by ho nikdy nepodvedl, \u0159ekl by mu, kdyby se d\u011blo n\u011bco v\u00e1\u017en\u00e9ho. Skute\u010dn\u011b tomu v\u011b\u0159il.<\/div>\n
„\u0158\u00edkal jsi, \u017ee jsem zvracel?“ optal se, aby t\u00edm podpo\u0159il Billovu teorii, \u017ee ho n\u011bkdo n\u011b\u010d\u00edm nadopoval.<\/div>\n
„Jo,“ p\u0159itakal. „Zvracel jsi a vypadal jsi, jako bys byl \u00fapln\u011b mimo,“ sd\u011blil mu.<\/div>\n
„A co jsi to \u0159\u00edkal o krvi? Stalo se snad n\u011bco tob\u011b?“ Nen\u00e1vid\u011bl se za ten zlomen\u00fd t\u00f3n ve sv\u00e9m hlase, ale v\u011bd\u011bl, \u017ee pravdu by nejsp\u00ed\u0161 neunesl.<\/div>\n
„M\u011bl jsem v mysli takov\u00fd divn\u00fd obraz,“ za\u010dal s detailn\u00edm popisem v\u0161eho, co se p\u0159ihodilo. V\u0161echno mu vysv\u011btlil, nevynechal ani to, jak se dostal do toho domu, ani\u017e by ve skute\u010dnosti v\u011bd\u011bl, kam jde. Popsal mu i Fritze a Christopha v nad\u011bji, \u017ee si na n\u011b vzpomene a dok\u00e1\u017ee o nich \u0159\u00edct n\u011bco bli\u017e\u0161\u00edho, t\u0159eba jak se znaj\u00ed, ale Tom se tv\u00e1\u0159il st\u00e1le stejn\u011b. Byl \u0161okovan\u00fd t\u00edm, co Bill vypr\u00e1v\u00ed a zpo\u010d\u00e1tku mu necht\u011bl v\u011b\u0159it. Zahr\u00e1l to skute\u010dn\u011b tak dob\u0159e, \u017ee by se za to nejrad\u0161i s\u00e1m zml\u00e1til.<\/div>\n
\n

P\u0159ed Billem dok\u00e1zal sehr\u00e1t dokonal\u00e9 divad\u00e9lko, lhal mu, jako kdy\u017e tiskne a p\u0159ed Amali\u00ed tlachal takov\u00fd blbosti. Miloval ho, v\u00e1\u017en\u011b ho m\u011bl r\u00e1d, ale nedok\u00e1zal ho zranit pravdou. S Amali\u00ed to bylo ale jin\u00e9, znal ji cel\u00fd sv\u016fj \u017eivot, a i kdy\u017e ji nem\u011bl r\u00e1d, vd\u011b\u010dil j\u00ed za \u017eivot. Byl pln\u00fd rozporupln\u00fdch pocit\u016f, kter\u00e9 v n\u011bm mezi sebou bojovaly. Cht\u011bl od n\u00ed odej\u00edt, cht\u011bl se j\u00ed nav\u017edy zbavit, ale ne t\u00edm zp\u016fsobem, \u017ee s\u00e1m skon\u010d\u00ed ve v\u011bzen\u00ed. Cht\u011bl spolu s Billem odej\u00edt do bezpe\u010d\u00ed, ale netu\u0161il kdy a jak. Nev\u011bd\u011bl v\u016fbec nic. Pravda mu p\u0159i\u0161la natolik bolestn\u00e1, ne\u017e aby ji vyslovil.<\/p><\/div>\n

Byl najednou takov\u00fd srab. Nedok\u00e1zal se tomu postavit. Nebyl ani schopn\u00fd vymyslet n\u011bco, co by jim zachr\u00e1nilo krk. Byl tak vyd\u011b\u0161en\u00fd ze skute\u010dnosti, \u017ee se bl\u00ed\u017e\u00ed jejich konec, \u017ee ani nedok\u00e1zal p\u0159em\u00fd\u0161let nad n\u011bjak\u00fdm \u00fanikov\u00fdm pl\u00e1nem.<\/div>\n
P\u0159\u00e1l si, aby se oba mohli zachr\u00e1nit a nemuseli zem\u0159\u00edt, ale netu\u0161il, jak to za\u0159\u00eddit. Amalia si u\u017e v klidu kula svoje pl\u00e1ny s dokonal\u00fdm na\u010dasov\u00e1n\u00edm, co\u017e j\u00ed v\u017edy zajistilo v\u00edt\u011bzstv\u00ed. Do ka\u017edi\u010dk\u00e9ho detailu probrala prostory, kde k \u00fatoku dojde, po\u010d\u00edtala i s n\u011bjak\u00fdmi nevinn\u00fdmi p\u0159ihl\u00ed\u017eej\u00edc\u00edmi, o kter\u00e9 se postar\u00e1 hl\u00eddka. D\u016fle\u017eit\u00fd pro ni byl c\u00edl. Pot\u0159ebovala ho dostat tam, kde ho nikdo nebude moct zachr\u00e1nit. Hodilo by se, kdyby se to odehr\u00e1lo v jejich uli\u010dce, kde jsou jenom jej\u00ed p\u0159\u00edvr\u017eenci a nikdo tam ze strachu nevleze.<\/div>\n
T\u011b\u0161ila se tak, \u017ee sv\u00e9 datum neust\u00e1le posouvala bl\u00ed\u017ee k p\u0159\u00edtomnosti. P\u0159\u00e1la si, aby v\u0161e prob\u011bhlo \u00fapln\u011b nen\u00e1padn\u011b a naprosto v po\u0159\u00e1dku. Kdyby zmizel v p\u00e1tek, jeho rodi\u010de by se mohli domn\u00edvat, \u017ee je p\u0159es v\u00edkend n\u011bkde u kamar\u00e1da, tak\u017ee by m\u011bla dva dny k dobru. Nikdo by se po n\u011bm p\u0159\u00edli\u0161 nesh\u00e1n\u011bl a pak u\u017e by bylo pozd\u011b ho hledat.<\/p>\n

autor: SakuraUchihaHaruno13<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: SakuraUchihaHaruno13 Billovi rodi\u010de jeli na n\u00e1kup, tak\u017ee nem\u011bli ani potuchy, \u017ee se do jejich domu dostali t\u0159i nezn\u00e1m\u00ed chlapci. Bill odemkl a pomohl Fritzovi a Christophovi dov\u00e9st Toma do jeho pokoje. Tam ho polo\u017eili na postel a \u010dekali, jestli se mu<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[614],"tags":[],"class_list":["post-2730","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-pohar-z-puli-prazdny"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2730","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=2730"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2730\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=2730"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=2730"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=2730"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}