{"id":2743,"date":"2015-08-08T15:00:00","date_gmt":"2015-08-08T14:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=2733"},"modified":"2015-08-08T15:00:00","modified_gmt":"2015-08-08T14:00:00","slug":"sibyla-1","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2015\/08\/08\/sibyla-1\/","title":{"rendered":"Sibyla 1."},"content":{"rendered":"
autor: Sayurii<\/p>\n

<\/strong> Tak jsem tu znovu j\u00e1, Sayurii, a moje kr\u00e1tk\u00e1 pov\u00eddka. Nebojte se, tahle pov\u00eddka nebude smutn\u00e1, nebude ani tak ‚vtipn\u00e1‘, jak jsou n\u011bkte\u0159\u00ed zvykl\u00ed ode m\u011b, tahle bude sp\u00ed\u0161\u2026 romantick\u00e1 a takov\u00e1\u2026 podle m\u011b mil\u00e1. Kdy\u017e jsem ji p\u0159episovala do wordu, \u0159\u00edkala jsem si: ‚Teda Say, tohle je telenovela, ty Turku jeden!‘ A dal\u0161\u00ed v\u011bc\u00ed je, \u017ee v\u00e1s mus\u00edm varovat, ano, je to twincest \ud83d\ude00 Dvoj\u010data tu jsou dvoj\u010data \ud83d\ude00 Tak si prvn\u00ed d\u00edl u\u017eijte, a kdyby se v\u00e1m COKOLIV nel\u00edbilo, NAPI\u0160TE mi to, nebojte se, j\u00e1 v\u00e1s nekousnu, alespo\u0148 se pou\u010d\u00edm! \ud83d\ude00 A d\u00e1l se chci omluvit v\u0161em autor\u016fm, kter\u00fdm jsem posledn\u00ed dobou nekomentovala pov\u00eddky, ale je to proto, \u017ee jsem ani na blog nestihla za posledn\u00edch p\u00e1r t\u00fddn\u016f zaj\u00edt, no joo, ony jsou pr\u00e1zdniny a j\u00e1 m\u00e1m kupu \u010dasu\u2026 jen\u017ee nem\u00e1m \ud83d\ude00 A proto jsem se s touhle pov\u00eddkou zpozdila\u2026 A banneru se nebojte, j\u00e1 si jen \u0159ekla, na\u010d na n\u011bj d\u00e1vat Kaulitzovic dvoj\u010data, kdy\u017e v\u0161ichni v\u00ed, \u017ee v pov\u00eddce budou?<\/em><\/div>\n

<\/em><\/div>\n
<\/div>\n
<\/em><\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
Na\u0161e posledn\u00ed spole\u010dn\u00e1 chv\u00edle<\/p>\n

Andrew Belle – in my vains<\/em><\/div>\n

„Oh, m\u00e1m t\u011b pod k\u016f\u017e\u00ed a nem\u016f\u017eu t\u011b dostat ven.<\/em><\/div>\n
Oh, ty jsi v\u0161e, co jsem v noci ochutnal ve sv\u00fdch \u00fastech.<\/em><\/div>\n
Oh, utekl jsi pry\u010d, proto\u017ee nejsem to, co hled\u00e1\u0161.<\/em><\/div>\n
Oh, m\u00e1m t\u011b pod k\u016f\u017e\u00ed a nem\u016f\u017eu t\u011b dostat ven.“<\/em><\/div>\n
\n

T\u0159e\u0161tila mu hlava. Ze v\u0161eho. Z pl\u00e1\u010de, z vysok\u00e9ho mno\u017estv\u00ed vykou\u0159en\u00fdch cigaret, z nikam nevedouc\u00edho p\u0159em\u00fd\u0161len\u00ed nad n\u011b\u010d\u00edm, co se nem\u011blo nikdy st\u00e1t. Pro\u010d to dopustili? Nesm\u00edrn\u011b si ubl\u00ed\u017eili. V\u0161e zni\u010dili. A neexistovala \u017e\u00e1dn\u00e1 cesta zp\u011bt. Co se stane te\u010f? Co ud\u011blaj\u00ed? Co ud\u011bl\u00e1 jeho bratr? Jak se s t\u00edm vyrovnaj\u00ed? T\u00fdden kolem sebe chodili po \u0161pi\u010dk\u00e1ch, nepromluvili na sebe. Asi doufali, \u017ee se v\u0161e samo urovn\u00e1, samo to zmiz\u00ed. Jen tak, jak to p\u0159i\u0161lo. Jen\u017ee \u010das, ten co r\u00e1ny hoj\u00ed, se rozhodl t\u00e1hnout ni\u010div\u011b pomalu, jako by za sebou t\u00e1hl ve\u0161kerou vinu a ta spadla dvoj\u010dat\u016fm na ramena. T\u00edha toho, co ud\u011blali. \u010cas je necht\u011bl zahojit. A\u0165 trp\u00ed, proto\u017ee to, co p\u0159ipustili\u2026 za\u0161pinili sv\u00e9 bratrstv\u00ed. Zbo\u0159ili vztah, kter\u00fd m\u011bli\u2026 M\u011bli<\/em>. \u017d\u00e1dn\u00e9 siln\u00e9 pouto je nezachr\u00e1n\u00ed. Neodpustiteln\u00e9. Nemysliteln\u00e9. \u0160pinav\u00e9. Chor\u00e9. Jsou nemocn\u00ed. Pro\u010d na to mus\u00ed po\u0159\u00e1d myslet?<\/div>\n

\n
\u010cernovlas\u00fd sed\u011bl v ob\u00fdvac\u00edm pokoji, kter\u00e9mu vl\u00e1dla jasn\u00e1 tma a hlasit\u00e9 ticho. Zd\u00e1lo se, \u017ee mu po cel\u00e9m dnu a noci plak\u00e1n\u00ed do\u010dista vyschly slzy. \u017d\u00e1dn\u00e9 mu nezbyly. Posledn\u00ed mu zaschly na bled\u00fdch tv\u00e1\u0159\u00edch zhruba p\u0159ed hodinou. Nejsp\u00ed\u0161. \u010cas si stejn\u011b b\u011b\u017eel, jak cht\u011bl. Jednou p\u0159\u00edli\u0161 rychle, jindy d\u011bsiv\u011b pomalu. K \u010demu jsou potom minuty, kdy\u017e se tv\u00e1\u0159\u00ed jako hodiny? A k \u010demu vte\u0159iny, kdy\u017e si hraj\u00ed na minuty? K ni\u010demu. V\u0161e je k ni\u010demu. V\u0161e ztratilo smysl, v\u0161e zvadlo a ze\u0161edlo. Stokr\u00e1t by se vyzpov\u00eddal ze sv\u00fdch h\u0159\u00edch\u016f a tis\u00edckr\u00e1t by byl zavr\u017een bez odpu\u0161t\u011bn\u00ed. Jestli existuje peklo, sho\u0159\u00ed v n\u011bm. Jestli existuje B\u016fh, nech\u00e1 ho sho\u0159et za tuhle\u2026 v\u011bc. Nev\u011bd\u011bl, co to je. Pro\u010d to je. V\u017edy sv\u00e9ho bratra pot\u0159eboval, ale ne\u2026 takhle.<\/div>\n
\n

Sklen\u011bn\u00fd popeln\u00edk, do kter\u00e9ho naposledy odklepl, sta\u010dil naplnit popelem po okraj. Zabo\u0159il do n\u011bj prst, a\u017e se dotkl dna. Kdy\u017e Bill za\u010dal t\u0159\u00edt popel mezi prsty, stal se z n\u011bj hodn\u011b jemn\u00fd pr\u00e1\u0161ek, zanech\u00e1vaj\u00edc\u00ed po sob\u011b na k\u016f\u017ei jen \u0161edou \u0161mouhu. Nic z n\u011bj nezbylo. Rozpadl se, rozdrtil ho. Bill do popeln\u00edku foukl, \u010d\u00edm\u017e ve\u0161ker\u00fd popel roznesl po konferen\u010dn\u00edm stolku. V\u00edtr jej roznese pry\u010d\u2026<\/p><\/div>\n

„Bille?“ usly\u0161el bratr\u016fv hlas. Kdy se vr\u00e1til? Nesly\u0161el jej vej\u00edt. Tom rozsv\u00edtil, co\u017e \u010dernovlas\u00e9ho p\u0159im\u011blo zamrkat. Ostr\u00e9 sv\u011btlo se mu zabodlo do o\u010d\u00ed. „Bille, mus\u00edm ti n\u011bco \u0159\u00edct,“ pokra\u010doval Tom st\u00edsn\u011bn\u011b. Bill se na sv\u00e9 dvoj\u010de v\u0161ak ani nepod\u00edval. Nepromluvil. Nehnul se. C\u00edtil, \u017ee mu Tom nenese \u017e\u00e1dn\u00e9 dobr\u00e9 zpr\u00e1vy. B\u00e1l se. T\u011b\u017ece vydechl a o\u010di otev\u0159el. Zvykal si na sv\u011btlo v m\u00edstnosti. Nep\u0159inutil se projevit jakoukoliv jinou zn\u00e1mku p\u0159\u00edtomnosti sv\u00e9ho ducha, to Tomovi nic neuleh\u010dilo.<\/div>\n
„Odst\u011bhuju se.“ Co\u017ee? Billovi se st\u00e1hlo hrdlo, za\u010dalo mu hu\u010det v u\u0161\u00edch. Vzhl\u00e9dl a uvid\u011bl Toma st\u00e1t uprost\u0159ed ob\u00fdvac\u00edho pokoje. N\u011bm\u011b jej sledoval s pootev\u0159en\u00fdmi rty, sna\u017eil se d\u00fdchat. Tohle Tom ne\u0159ekl, nemohl to \u0159\u00edct\u2026<\/div>\n
„Z\u00edtra,“ doplnil dredat\u00fd mlad\u00edk, sna\u017eil se spolknout z\u00e1branu ve sv\u00e9m krku, ne\u00fasp\u011b\u0161n\u011b. Bill\u016fv nev\u011b\u0159\u00edc\u00ed, ztracen\u00fd pohled byl jako \u0161\u00edp sm\u011b\u0159uj\u00edc\u00ed p\u0159\u00edmo do Tomovy hrudi. Ostr\u00fd \u0161\u00edp, kter\u00fd se za\u0159ez\u00e1val hloub\u011bji a hloub\u011bji.<\/div>\n
\n

Odejde, opust\u00ed ho. Kdy se tak rozhodl? To jsou doopravdy ztracen\u00ed? To v\u00e1\u017en\u011b nen\u00ed jin\u00e9 v\u00fdchodisko? Mus\u00ed se rozd\u011blit? V\u0161e, co m\u011bli zahodit? Sv\u00e9 bratrstv\u00ed, p\u0159\u00e1telstv\u00ed\u2026 Je konec? Konec v\u0161eho, co byli\u2026 Billovi se zamotala hlava. Pokoj se s n\u00edm houpal, vnit\u0159nosti se mu sev\u0159ely, zat\u00edmco vzduch se m\u011bnil v s\u00edru.<\/p><\/div>\n

„Bo\u017ee,“ zast\u00e9nal bezmocn\u011b Tom, „nedok\u00e1zal bych se s t\u00edm sm\u00ed\u0159it, ani kdyby\u2026 ta noc\u2026 nic neznamenala,“ mluvit o tom bylo snad je\u0161t\u011b t\u011b\u017e\u0161\u00ed, ne\u017e na to myslet. Z\u00edsk\u00e1valo to hlasitost, vracelo se to, o\u017e\u00edvalo to.<\/div>\n
\n

Tom si promnul \u010delo, ve kter\u00e9m mu za\u010dalo nep\u0159\u00edjemn\u011b pulzovat. Nev\u011bd\u011bl, jak Billovi vysv\u011btlit to, co si zaslou\u017eil, aby mu bylo vysv\u011btleno. Jak by mu to m\u011bl \u0159\u00edct tak, aby to pochopil, jak to myslel? Necht\u011bl Billa opustit jako bratra, cht\u011bl od n\u011bj odej\u00edt jako od\u2026 milence. Proto\u017ee bratr a milenec nesm\u00ed b\u00fdt jedna osoba\u2026 A Tom si byl jist\u00fd, \u017ee by ud\u011blal n\u011bjakou hloupost, kter\u00e1 by to poru\u0161ila.<\/p><\/div>\n

„Bille, j\u00e1 nem\u016f\u017eu,\u2026 nejsem dost siln\u00fd, abych tohle zvl\u00e1dl,“ nejsp\u00ed\u0161 t\u00edm cht\u011bl \u0159\u00edct, \u017ee u\u017e p\u0159em\u00fd\u0161lel o mo\u017en\u00e9 budoucnosti s Billem jako s bratrem a milencem v jedn\u00e9 osob\u011b, ale nem\u011blo by to budoucnost, nebyl by dost siln\u00fd, aby zvl\u00e1dnul s Billem proch\u00e1zet m\u011bstem pln\u00fdm lid\u00ed a ned\u00edvat se na n\u011bj jako na milovanou osobu, jin\u00fdm zp\u016fsobem. Nedok\u00e1zal by ho nedr\u017eet za ruku\u2026 bylo by t\u011b\u017ek\u00e9 n\u011bkomu ne\u0159\u00edct: ‚Tohle je Bill, je to m\u016fj bratr, moje dvoj\u010de a j\u00e1 ho miluju, proto\u017ee je to ta nejdokonalej\u0161\u00ed osoba na sv\u011bt\u011b.‘ T\u011b\u017e\u0161\u00ed by v\u0161ak bylo sm\u00ed\u0159it se s t\u00edm, \u017ee to nesm\u00ed<\/em> \u0159\u00edct. A m\u011bl by strach, \u017ee to n\u011bkdo zjist\u00ed, m\u011bl by strach, \u017ee Billovi nem\u016f\u017ee d\u00e1t v\u0161e, co si zaslou\u017e\u00ed, proto\u017ee nikdo nem\u016f\u017ee v\u011bd\u011bt, \u017ee jsou spolu, nebyli by jako ostatn\u00ed p\u00e1ry, nemohli by d\u011blat to, co ostatn\u00ed p\u00e1ry. Mus\u00ed to zastavit. „Cht\u011bl bych na to zapomenout, ale nedok\u00e1\u017eu se tv\u00e1\u0159it, jako\u017ee se nic nestalo, d\u011bje se to po\u0159\u00e1d. Uvnit\u0159 m\u011b\u2026 n\u011bco se zm\u011bnilo a to je moc \u0161patn\u011b.“<\/div>\n
\n

\u010cernovl\u00e1sek zbledl je\u0161t\u011b v\u00edc. D\u00edval se nep\u0159\u00edtomn\u011b pry\u010d, nemohl se d\u00edvat na Toma a nemohl sly\u0161et to, co mu pov\u00eddal. Necht\u011bl to sly\u0161et, ani slovo, bolelo to. Ud\u011blal by cokoliv, aby bratr z\u016fstal. Bill bez Toma\u2026 u\u017e nebude Billem. Nebude nic. Jejich s\u00edla spo\u010d\u00edvala v tom, \u017ee byli v\u017edy spolu, spolu byli nezastaviteln\u00ed, dok\u00e1zali v\u0161e, co kdy cht\u011bli. S\u00e1m nedok\u00e1\u017ee nic. S\u00e1m se rozpadne na popel. Bez Toma\u2026 Bill zavrt\u011bl hlavou. C\u00edtil se jako zoufal\u00fd parazit na t\u011ble n\u011bkoho, kdo u\u017e nem\u00e1 s\u00edlu \u017eivit ho d\u00e1l. Bylo to tak? Tom u\u017e nem\u011bl s\u00edlu starat se d\u00e1l o sv\u00e9 mlad\u0161\u00ed, slab\u0161\u00ed dvoj\u010de? Bill si nikdy nep\u0159ipadal slab\u00fd, nikdy. P\u0159ipadal si stejn\u011b siln\u00fd jako Tom, ale bez n\u011bj jeho s\u00edla rychle opou\u0161t\u011bla jeho t\u011blo. Dok\u00e1zal c\u00edtit, jak pomalu vyprch\u00e1vala. Bill si uv\u011bdomoval, a\u010d nerad, \u017ee tu noc nezp\u016fsobila zvrhl\u00e1 zv\u011bdavost, byla to \u010dir\u00e1 v\u00e1\u0161e\u0148 (no nekecej, to je na Sayurii moc v\u00e1\u017en\u00e9 :O \ud83d\ude41 ),<\/em> c\u00edtil se na\u017eivu v\u00edc ne\u017e kdy d\u0159\u00edv. Pot\u0159ebuje Toma k \u017eivotu.<\/div>\n

\n

Bill vzhl\u00e9dnul, Tom se n\u00e1hle ocitl kle\u010d\u00edc\u00ed p\u0159ed Billem. D\u00edval se na n\u011bj prosebn\u00fdm pohledem.<\/p><\/div>\n

„Bille, pros\u00edm pochop, \u017ee takhle jsem to necht\u011bl.“<\/div>\n
„Co jsi necht\u011bl?“ za\u0161eptal \u010dernovlas\u00fd sotva sly\u0161iteln\u011b chraptiv\u00fdm hlasem.<\/div>\n
„Necht\u011bl jsem,“ Tom se zarazil. Sklopil zrak a zhluboka se nadechl. Bude hodn\u011b \u0161patn\u00e9 to \u0159\u00edct? Nem\u011bl by to \u0159\u00edkat. Necht\u011bl se\u2026 zamilovat. Ne do sv\u00e9ho dvoj\u010dete. N\u011bco takov\u00e9ho prost\u011b nepl\u00e1noval, nikdy si ani nemyslel, \u017ee je n\u011bco takov\u00e9ho mo\u017en\u00e9, v\u017edy\u0165 jsou sourozenci. Tom Billa v\u017edy miloval, byl si jist\u00fd, \u017ee jako bratra, ani nem\u011bl d\u016fvod pochybovat. M\u011bli by b\u00fdt p\u0159\u00e1tel\u00e9 na cel\u00fd \u017eivot. Dredat\u00fd op\u011bt t\u011b\u017ece vydechl a spolkl slova, kter\u00e1 mu le\u017eela t\u00e9m\u011b\u0159 na jazyku.<\/div>\n
„Mus\u00ed\u0161 p\u0159ece v\u011bd\u011bt, \u017ee bych t\u011b nikdy<\/em> neopustil,“ ale opou\u0161t\u00edm t\u011b.<\/em><\/div>\n
\n

Tom uc\u00edtil bratrovu chladnou ruku opatrn\u011b dot\u00fdkat se jeho tv\u00e1\u0159e, jako by se b\u00e1l. Tom se do toho doteku op\u0159el, bylo t\u011b\u017ek\u00e9 p\u0159iznat si, \u017ee cht\u011bl<\/em> c\u00edtit ka\u017ed\u00fd jeho dotyk. Sebemen\u0161\u00ed. Jako by Billovy kone\u010dky prst\u016f jisk\u0159ily a to jisk\u0159en\u00ed se mu dost\u00e1valo pod k\u016f\u017ei, do \u017eil, rozneslo se do cel\u00e9ho t\u011bla, rozechv\u00edvalo jeho srdce a zrychlovalo mu dech. Billovy doteky zatem\u0148ovaly mysl. Tom polo\u017eil ob\u011b dlan\u011b na Billovy tv\u00e1\u0159e. Byly hork\u00e9 a vlhk\u00e9 od nov\u011b p\u0159ich\u00e1zej\u00edc\u00edch slz.<\/div>\n

„Nejrad\u0161i bych si to nemocn\u00e9 srdce vyrval z hrudi a zahodil ho, proto\u017ee se \u00fapln\u011b zbl\u00e1znilo,“ \u0161eptal Tom, hlas se mu slab\u011b t\u0159\u00e1sl. V prsou se mu rozp\u00ednal t\u00ed\u017eiv\u00fd pocit. Bude muset opustit tuhle n\u00e1dhernou osobu, proto\u017ee ji miluje v\u00edc ne\u017e cokoliv. Byl tak pln\u00fd, byl toho tak pln\u00fd. Jak jeho t\u011blo m\u016f\u017ee un\u00e9st tolik l\u00e1sky? A byl tak dlouho vystra\u0161en\u00fd z toho, co c\u00edt\u00ed, je to hor\u0161\u00ed, ne\u017e co si myslel.<\/div>\n
„Musel bys mi ho vyrvat taky.“ Bill p\u0159itiskl svoje \u010delo k Tomovu, zav\u0159el o\u010di a st\u00e1le opatrn\u011b hladil bratra po tv\u00e1\u0159i.<\/div>\n
„Kdy\u017e tady z\u016fstanu, nepoda\u0159\u00ed se n\u00e1m d\u00e1t to do po\u0159\u00e1dku. My nesm\u00edme-„<\/div>\n
„Ml\u010d, Tome.“ Bill necht\u011bl sly\u0161et v\u00edc.<\/div>\n
„Pot\u0159ebuju, abys to pochopil, Bille,“ nal\u00e9hal bezmocn\u011b Tom, ale Bill ml\u010del.<\/div>\n
\n

Tom pot\u0159eboval v\u011bd\u011bt, co si o tom Bill mysl\u00ed. Souhlas\u00ed s n\u00edm? Zlob\u00ed se? Nen\u00e1vid\u00ed ho? Tom c\u00edtil, \u017ee brzo za\u010dne plakat ze zoufalstv\u00ed a strachu, kter\u00e9 ho dusily. Byl tak bezmocn\u00fd a vypla\u0161en\u00fd.<\/p><\/div>\n

„No tak, \u0159ekni n\u011bco.“ Bratrovo ml\u010den\u00ed jej mu\u010dilo.<\/div>\n
„Nem\u00e1m nic, co bych ti \u0159ekl.“ Nic, co bys cht\u011bl sly\u0161et. Co by bylo vhodn\u00e9 \u0159\u00edct.<\/em> \u0158ekl by mu, jak moc ho pot\u0159ebuje, jak moc se s n\u00edm c\u00edt\u00ed kompletn\u00ed. \u017de s n\u00edm nen\u00ed nic, co by mu sch\u00e1zelo. A jak moc se do n\u011bj zamiloval, ale nem\u00e1 pr\u00e1vo tohle \u0159\u00edct. Nem\u016f\u017ee ho tu dr\u017eet t\u011bmito slovy.<\/div>\n
„Ch\u00e1pu to.“ \u0158ekl Bill nakonec. Tohle nebyla mo\u017enost, jakou by si s\u00e1m vybral, p\u0159esto ch\u00e1pal, pro\u010d se Tom takhle rozhodl. Jestli mu to pom\u016f\u017ee, jestli bude \u0161\u0165astn\u011bj\u0161\u00ed, tak a\u0165 odejde. Bill si byl jist\u00fd, \u017ee ho to zni\u010d\u00ed, rozdrt\u00ed ho to, ale nemohl Toma nutit, aby se rozhodl jinak. S\u00e1m byl vystra\u0161en\u00fd a zmaten\u00fd.<\/div>\n
„Tohle je na\u0161e posledn\u00ed spole\u010dn\u00e1 chv\u00edle, \u017ee?“ Tlumen\u00fd vzlyk se dostal skrz Billovy rty. Sna\u017eil se zadr\u017eovat op\u011bt nalezen\u00e9 slzy. Neda\u0159ilo se mu po\u0159\u00e1dn\u011b nadechnout. Pros\u00edm, pros\u00edm, z\u016fsta\u0148<\/em>. A\u0165 u\u017e ch\u00e1pal Toma jakkoliv, a\u010d mu p\u0159\u00e1l \u0161t\u011bst\u00ed kamkoliv p\u016fjde, necht\u011bl, aby ode\u0161el. Zoufale, bolestiv\u011b a bezradn\u011b necht\u011bl, aby odjel. Tome, \u0159ekni, \u017ee tohle nen\u00ed jedin\u00e1 mo\u017enost, \u0159ekni, \u017ee najdeme jin\u00e9 \u0159e\u0161en\u00ed, \u017ee nemus\u00ed\u0161 pry\u010d. Tome, pros\u00edm,\u2026 Tome?<\/em> Bill se nekontrolovateln\u011b, hlasit\u011b rozplakal. Tom si ho k sob\u011b st\u00e1hl do n\u00e1ru\u010de a za\u010dal ho hladit ve vlasech. Bill se mu vrhl okolo krku a tiskl se k n\u011bmu, jako by na tom z\u00e1visel jeho \u017eivot, jako by se do Tomova t\u011bla cht\u011bl schovat a nevyl\u00e9zt, proto\u017ee a\u017e by to ud\u011blal, Tom by odjel a nechal ho tu. U\u017e se nevr\u00e1t\u00ed. Bill uc\u00edtil Tomovy pa\u017ee obj\u00edmaj\u00edc\u00ed jej kolem pasu. Chv\u011bl se. Mo\u017en\u00e1 se chv\u011bli oba.<\/div>\n
\n

Tom n\u011b\u017en\u011b p\u0159ej\u00ed\u017ed\u011bl Billovi po z\u00e1dech, dokud se \u010dernovl\u00e1sk\u016fv dech neuklidnil. Oddechoval pravideln\u011b a jeho t\u011blo ochablo Tomovi na hrudi. S domn\u011bn\u00edm \u017ee Bill usnul, jej Tom p\u0159enesl do lo\u017enice, ulo\u017eil do postele a zhasl. T\u0159esouc\u00edma rukama zav\u0159el dve\u0159e, kdy\u017e z pokoje vych\u00e1zel. Cht\u011blo se mu k\u0159i\u010det. Nen\u00e1vid\u011bl se. Nic takov\u00e9ho se nemuselo st\u00e1t, kdyby nebyl chor\u00fd bl\u00e1zen. Bill se kv\u016fli n\u011bmu tr\u00e1pil, plakal kv\u016fli n\u011bmu. Proto\u017ee ho miluje\u2026 Nesm\u00edrn\u00e1 bolest rozl\u00e9vaj\u00edc\u00ed se cel\u00fdm jeho t\u011blem jej doprov\u00e1zela po dobu balen\u00ed v\u011bc\u00ed.<\/p><\/div>\n

\n

Kdy\u017e si byl Tom jist\u00fd, \u017ee si sbalil v\u0161e, co m\u011bl, vy\u010derpan\u00fd si lehl do postele na z\u00e1da. Nastavil si bud\u00edk a usnul. Bolela jej hlava a hru\u010f mu stla\u010dovala bolest, ale usnul. Av\u0161ak za necel\u00e9 dv\u011b hodiny se znovu probudil. Zamrkal do tmy, vstal a ode\u0161el z pokoje na chodbu, ani nev\u011bd\u011bl, kam \u0161el\u2026 St\u00e1l bos\u00fd na m\u00edst\u011b a d\u00edval se na dve\u0159e od bratrova pokoje. Byly pootev\u0159en\u00e9, i kdy\u017e nepochyboval, \u017ee je zav\u0159el. M\u011bl v \u00famyslu je dov\u0159\u00edt, jakmile se v\u0161ak ocitl tak bl\u00edzko Billovy lo\u017enice, zav\u00e1hal. Nejist\u011b dve\u0159e v\u00edc otev\u0159el, pod\u00edval se do \u0161era, nevid\u011bl t\u00e9m\u011b\u0159 nic. Ve\u0161el do m\u00edstnosti a nejist\u00fdmi kroky zam\u00ed\u0159il k Billov\u011b posteli. Co cht\u011bl d\u011blat, nev\u011bd\u011bl. Pod\u00edvat se, jak Bill sp\u00ed? Asi\u2026 V m\u00edstnosti kralovala no\u010dn\u00ed tma, ale ne tak \u010dern\u00e1, aby si nevid\u011bl na ruce nebo na siluetu sv\u00e9ho bratra. Le\u017eel na boku, co\u017e zv\u00fdraz\u0148ovalo jeho \u0161t\u00edhl\u00e9 k\u0159ivky. Bill sebou lehce trhl. Jeho dech byl hlubok\u00fd a nepravideln\u00fd. Nejsp\u00ed\u0161 se mu zd\u00e1l \u0161patn\u00fd sen.<\/p><\/div>\n

\n

Tom se k bratrovi sehnul a jemn\u011b ho pohladil po tv\u00e1\u0159i, nejd\u0159\u00edv pouze b\u0159\u00ed\u0161ky prst\u016f. Bill stiskl v\u00ed\u010dka k sob\u011b, jako by se sna\u017eil probudit. Tom se jej za\u010dal dot\u00fdkat celou dlan\u00ed, hladil jeho l\u00edcn\u00ed kost, \u010delist, bradu\u2026 rty. I po deseti dnech si pamatoval jejich chu\u0165. Byly jemn\u00e9, vlhk\u00e9 a chutnaly stejn\u011b jako Billova k\u016f\u017ee, jen slad\u0161\u00ed. Prsty se mu zachv\u011bly jako cel\u00e9 jeho t\u011blo, kdy\u017e si na n\u011b vzpomn\u011bl. Zrychlil se mu dech, srdce bilo siln\u011bji. Co to s n\u00edm Bill d\u011bl\u00e1? Bill z \u00fast vydal tlumen\u00fd vzlyk. Tom st\u00e1hl ruku k sob\u011b. Chv\u00edli se na bratra d\u00edval, byl jednodu\u0161e n\u00e1dhern\u00fd. Tom v\u011bd\u011bl, \u017ee nesm\u00ed, ale nedok\u00e1zal se sebou bojovat, pol\u00edbil Billa na \u010delo. Hlasit\u011b polkl. Tohle<\/em> byla jejich posledn\u00ed chv\u00edle. Tom Billovi v\u011bnoval dal\u0161\u00ed polibek, tentokr\u00e1t na rty. V\u011bd\u011bl, \u017ee pozd\u011bji se bude c\u00edtit, jako by si t\u00edmhle zatloukl h\u0159eb\u00edk do rakve. Pozd\u011bji jej tenhle polibek bude mu\u010dit, pron\u00e1sledovat jej. M\u011bl pocit, \u017ee mu pr\u00e1v\u011b s\u00e1l posledn\u00ed kusy rozumu. Kam mu Billovy rty schovaly zdrav\u00fd rozum? Pro\u010d mu Billovy doteky ukradly v\u016fli? Byl boje neschopn\u00fd. Trhal se na kusy, kdy\u017e Billa l\u00edbal a plakal. Musel pry\u010d, musel opustit Billa, proto\u017ee ho neskute\u010dn\u011b miloval, te\u010f to v\u011bd\u011bl. Nebylo to f\u00e9r.<\/p>\n

autor: Sayurii<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Sayurii Tak jsem tu znovu j\u00e1, Sayurii, a moje kr\u00e1tk\u00e1 pov\u00eddka. Nebojte se, tahle pov\u00eddka nebude smutn\u00e1, nebude ani tak ‚vtipn\u00e1‘, jak jsou n\u011bkte\u0159\u00ed zvykl\u00ed ode m\u011b, tahle bude sp\u00ed\u0161\u2026 romantick\u00e1 a takov\u00e1\u2026 podle m\u011b mil\u00e1. Kdy\u017e jsem ji p\u0159episovala do<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[630],"tags":[],"class_list":["post-2743","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-sibyla"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2743","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=2743"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2743\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=2743"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=2743"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=2743"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}