{"id":2749,"date":"2015-08-06T15:00:00","date_gmt":"2015-08-06T14:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=2739"},"modified":"2015-08-06T15:00:00","modified_gmt":"2015-08-06T14:00:00","slug":"pohar-z-puli-prazdny-22","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2015\/08\/06\/pohar-z-puli-prazdny-22\/","title":{"rendered":"Poh\u00e1r z p\u016fli pr\u00e1zdn\u00fd 22."},"content":{"rendered":"
autor: SakuraUchihaHaruno13<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
Tom netu\u0161il, jak by se m\u011bl zachovat d\u00e1l. Jakmile poc\u00edtil plnou vinu za to, co provedl Billovi, nedok\u00e1zal se pod\u00edvat s\u00e1m na sebe, nato\u017e aby se pod\u00edval Billovi do o\u010d\u00ed. Nedok\u00e1zal v sob\u011b naj\u00edt tu odvahu, aby nasadil masku a jednodu\u0161e p\u0159edst\u00edral, \u017ee se nic ned\u011bje. Ne\u0161lo to. Kdykoli jindy v jeho \u017eivot\u011b to bylo mnohem jednodu\u0161\u00ed, v\u0161echno \u0161lo, v\u0161echno se zd\u00e1lo b\u00fdt p\u0159\u00ednosn\u011bj\u0161\u00ed, ale te\u010f to byla \u00fapln\u011b jin\u00e1 situace. On toti\u017e miloval. Prvn\u011b ve sv\u00e9m \u017eivot\u011b za\u017eil skute\u010dnou l\u00e1sku, bez p\u0159edst\u00edr\u00e1n\u00ed, bez zbyte\u010dn\u00e9ho cht\u00ed\u010de a bez postrann\u00edch \u00famysl\u016f. Prvn\u011b v \u017eivot\u011b se skute\u010dn\u011b t\u011b\u0161il na n\u011bkoho a necht\u011bl se d\u00e1l tr\u00e1pit s\u00e1m v sob\u011b. Necht\u011bl b\u00fdt ve skrytu sv\u00fdch temn\u00fdm a t\u011b\u017ek\u00fdch z\u00e1clon, cht\u011bl vykouknout ven a zkontrolovat, jestli se k n\u011bmu n\u00e1hodou Bill nebl\u00ed\u017e\u00ed a nep\u0159eje si b\u00fdt s n\u00edm. Nedok\u00e1zal se ovl\u00e1dat ve chv\u00edl\u00edch, kdy m\u011bl jeho t\u011blo tak bl\u00edzko sebe, \u017ee c\u00edtil ka\u017ed\u00fd \u00fader srdce, p\u0159esto tu touhu pro n\u011bj vydr\u017eel a dop\u0159\u00e1l mu \u010das. Necht\u011bl ud\u011blat n\u011bco, co by mohlo zm\u011bnit jejich tajn\u00fd bratrsk\u00fd vztah. Necht\u011bl poru\u0161it z\u00e1kon, ale bylo v tom i mnohem v\u00edc. Necht\u011bl mu ubl\u00ed\u017eit, nep\u0159\u00e1l si, aby by\u0165 na okam\u017eik poc\u00edtil jeho milovan\u00fd \u010dernovl\u00e1sek sebemen\u0161\u00ed bolest. Nemohl by se d\u00edvat do t\u011bch jeho o\u010d\u00ed, kter\u00e9 by jasn\u011b vypov\u00eddaly o nep\u0159\u00edjemn\u00e9m stavu jeho t\u011bla, kter\u00e9 se ut\u00e1p\u00ed v k\u0159e\u010d\u00edch. Necht\u011bl si to ani p\u0159edstavovat\u2026<\/p>\n

Jen\u017ee te\u010f ud\u011blal n\u011bco mnohem hor\u0161\u00edho. On dal Amalii my\u0161lenku, vnukl j\u00ed n\u00e1pad a dovolil j\u00ed, aby o Billovi sm\u00fd\u0161lela jako o ob\u011bti, ji\u017e chce jak\u00fdmkoli mo\u017en\u00fdm zp\u016fsobem zmu\u010dit, dokud z jeho t\u011bla nevymiz\u00ed v\u0161echen \u017eivot. C\u00edtil se, jako by to byl pr\u00e1v\u011b on, kdo se Billovi sna\u017e\u00ed ubl\u00ed\u017eit. Byl to on, kdo dr\u017e\u00ed tu kudlu, \u0159et\u011bz nebo pistoli. Byl to jenom on, kdo zab\u00edjel. Ne Amalia. Byla to v\u0161echno jenom jeho vina, ji\u017e nesl na sv\u00fdch bedrech. Jenom jeho. Ni\u010d\u00ed jin\u00e1.<\/div>\n

Nedok\u00e1zal se ani zvednout z podlahy. Nebyl schopn\u00fd ud\u011blat jedin\u00fd pohyb. Pouze p\u0159er\u00fdvav\u011b d\u00fdchal a nechal sv\u00e9 t\u011blo, aby se t\u0159\u00e1slo vzlyky. Ne\u0161lo to jinak. V\u0161echny cesty, kter\u00e9 se mu d\u0159\u00edv otev\u00edraly, v\u0161echny \u00fanikov\u00e9 v\u00fdchody, v\u0161echny ne\u010dist\u00e9 \u00faniky vytvo\u0159en\u00e9 l\u017eemi se mu n\u00e1hle uzav\u0159ely a on z\u016fstal ve tm\u011b \u00fapln\u011b s\u00e1m. Ka\u017ed\u00e9 vl\u00e1kno t\u00e9 spletit\u00e9 s\u00edt\u011b l\u017e\u00ed, podvod\u016f a utrpen\u00ed, kterou si za sv\u016fj \u017eivot stihl upl\u00e9st, ho pohltilo do sebe a uv\u011bznilo uvnit\u0159. Nemohl odej\u00edt, nemohl uniknout. V\u0161echno bylo marn\u00e9.<\/div>\n
\n
Jedin\u00e9 zak\u0159i\u010den\u00ed st\u00e1lo moc sil, jak\u00e1koli my\u0161lenka na z\u00edt\u0159ej\u0161\u00ed sv\u00edt\u00e1n\u00ed dost\u00e1vala n\u00e1dech neuskute\u010dnitelnosti. Ka\u017ed\u00e1 slza, kter\u00e1 stekla po jeho kr\u00e1sn\u00e9 tv\u00e1\u0159i, s sebou nesla kousek jeho \u017eivota. Nebyl schopn\u00fd v sob\u011b d\u00e1l p\u0159echov\u00e1vat sebemen\u0161\u00ed nad\u011bji na cokoli. Pohled na sv\u011btlo, je\u017e by ho mohlo spasit, byl a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 unavuj\u00edc\u00ed. Bylo lep\u0161\u00ed jenom d\u0159ep\u011bt v temnot\u011b a nevn\u00edmat ta slova, kter\u00e1 se oz\u00fdvaj\u00ed v hloubi jeho hlavy. Neodpov\u00eddal, netu\u0161il na co.<\/div>\n
V hlav\u011b m\u011bl jenom ten jedin\u00fd obraz sv\u00e9ho mil\u00e1\u010dka, jak se dus\u00ed vlastn\u00ed krv\u00ed a cht\u011blo se mu znovu zvracet. Tohle nebyl schopn\u00fd d\u00e1l sn\u00e1\u0161et, bylo to tak stresuj\u00edc\u00ed, tak nep\u0159\u00edjemn\u00e9, tak vysiluj\u00edc\u00ed, ale ani tak s t\u00edm nep\u0159estal. Myslel si, \u017ee si nezaslou\u017e\u00ed jedinou kr\u00e1snou my\u0161lenku, v\u0161echno se mu slilo v obraze, jeho\u017e valn\u00e1 \u010d\u00e1st nesla temn\u011b rudou barvu. Zbytek byla u\u017e jen neproniknuteln\u011b \u010dern\u00e1 temnota, v jej\u00edm\u017e st\u0159edu se nach\u00e1zela jedin\u00e1 osoba, kter\u00e1 ho kdy v \u017eivot\u011b dok\u00e1zala zm\u011bnit, kter\u00e1 mu uk\u00e1zala, jak sv\u011bt m\u016f\u017ee b\u00fdt kr\u00e1sn\u00fd, dok\u00e1zala mu, \u017ee \u017eivot stoj\u00ed za to.<\/div>\n
\n

\u017divot je dar. Nikdy mu to Bill ne\u0159ekl, ale p\u0159\u00edmo to z n\u011bj \u010di\u0161elo. U\u017e ve chv\u00edli, kdy polonah\u00fd tan\u010dil na zahrad\u011b a nech\u00e1val na svou holou k\u016f\u017ei dopadat jednotliv\u00e9 kapky de\u0161t\u011b, se pro Toma stal n\u011b\u010d\u00edm nepostradateln\u00fdm. Byl tak jin\u00fd, tak zvl\u00e1\u0161tn\u00ed. Tak dokonal\u00fd. Nebyl podobn\u00fd nikomu, koho kdy Tom poznal. Bill se v jeho \u017eivot\u011b stal neopakovateln\u00fdm a nejlep\u0161\u00edm z\u00e1\u017eitkem, kter\u00fd si cht\u011bl neust\u00e1le p\u0159ipom\u00ednat jeho bl\u00edzkost\u00ed. Ka\u017ed\u00e1 vte\u0159ina v jeho bl\u00edzkosti by se dala vydra\u017eit za miliony. V\u0161echen jejich spole\u010dn\u00fd \u010das by byl Tom schopn\u00fd koupit za v\u0161echno, co se mu kdy poda\u0159ilo nakr\u00e1st. Necht\u011bl ho ale kupovat, necht\u011bl marnit \u010das dra\u017ebou, cht\u011bl ho tvo\u0159it d\u00e1l. Prost\u011b a jednodu\u0161e \u017e\u00edt. Bylo to tak jednoduch\u00e9, kdy\u017e byl s n\u00edm. Nic nemohlo b\u00fdt slo\u017eit\u00e9 nebo nep\u0159ekonateln\u00e9, v\u0161e m\u011blo sv\u016fj \u010das.<\/p><\/div>\n

Te\u010f se do cesty t\u011bm \u017eivotad\u00e1rn\u00fdm paprsk\u016fm postavil mrak zatem\u0148uj\u00edc\u00ed v\u0161e kolem. Obloha se nezd\u00e1la b\u00fdt tak jasn\u011b modr\u00e1 jako d\u0159\u00edv. Z\u010dernala, zahalila se \u0161ediv\u00fdmi mraky a nedala ni\u010demu mo\u017enost prostoupit. Vzduch zhoustl, v\u0161em se \u0161patn\u011b d\u00fdchalo. Kv\u011btiny se schovaly do sebe, nic kolem ned\u00e1valo najevo, \u017ee \u017eije. Jenom v\u00edtr proh\u00e1n\u011bj\u00edc\u00ed se v korun\u00e1ch strom\u016f obm\u011b\u0148oval zdrcuj\u00edc\u00ed pohled na to v\u0161echno.<\/div>\n
\n

Mezi \u017eivotem a smrt\u00ed nebyl rozd\u00edl. Oboj\u00ed je t\u011b\u017ek\u00e9, oboj\u00ed p\u0159in\u00e1\u0161\u00ed radost. Ob\u011b dv\u011b cesty p\u0159edstavuj\u00ed dokonal\u00e9 protiklady, ale vesm\u011bs je to tot\u00e9\u017e. Copak my v\u00edme, co je po smrti? T\u0159eba je nakonec stejn\u011b dlouh\u00e1 jako \u017eivot, t\u0159eba je to obr\u00e1cen\u00fd \u017eivot v jin\u00e9 sf\u00e9\u0159e. Mo\u017en\u00e1 je to skute\u010dn\u011b tot\u00e9\u017e. Nen\u00ed to konec zna\u010d\u00edc\u00ed nov\u00fd za\u010d\u00e1tek, t\u0159eba je to nic, stejn\u011b jako \u017eivot, kter\u00fd v\u0161em denn\u011b unik\u00e1 mezi prsty. T\u0159eba je to jen pod\u00edvan\u00e1 pro Bohy, mo\u017en\u00e1 je to jen pro n\u011b\u010d\u00ed pobaven\u00ed. Jako my se d\u00edv\u00e1me na filmy a \u010dteme spletit\u00e9 p\u0159\u00edb\u011bhy, mo\u017en\u00e1 i na n\u00e1s se n\u011bkdo tak d\u00edv\u00e1 a bav\u00ed se na\u0161imi osudn\u00fdmi kroky. T\u0159eba jsme byli jenom experimentem pro n\u011b\u010d\u00ed pot\u011b\u0161en\u00ed.<\/p><\/div>\n

Tomovi hlavou prob\u011bhla spousta my\u0161lenek t\u00fdkaj\u00edc\u00edch se \u017eivota a smrti. I kdy\u017e mu vlastn\u011b bylo jedno, jestli se n\u011bkdo bav\u00ed jeho utrpen\u00edm.<\/div>\n
\n

***<\/p><\/div>\n

\n

Bill u\u017e d\u00e1l nevydr\u017eel sed\u011bt ve sv\u00e9m pokoji a vid\u011bt ve sv\u00e9 mysli ty nesmysln\u00e9 obrazy. Nech\u00e1pal, pro\u010d se m\u00e1 neust\u00e1le d\u00edvat na rudou krev na sv\u00e9m t\u011ble. Nedok\u00e1zal pochopit tu bolest ve sv\u00e9m obli\u010deji, nebyl schopn\u00fd p\u0159ij\u00edt na to, pro\u010d se ho n\u011bkdo sna\u017e\u00ed zab\u00edt a on tomu mus\u00ed jenom p\u0159ihl\u00ed\u017eet.<\/p><\/div>\n

Tome!<\/em> Zvolal p\u0159i\u0161krcen\u011b, ani\u017e by se mu dostalo jak\u00e9koli odezvy. Tome! Co se to d\u011bje?!<\/em> \u0160\u00edlen\u011b ho bolela hlava, o\u010di m\u011bl zarudl\u00e9 a t\u011blo se mu t\u0159\u00e1slo. Nebyly to ale jeho vzlyky, kter\u00e9 ovl\u00e1daly jeho t\u011blo, pat\u0159ily Tomovi.<\/div>\n
Tome!<\/em> Sna\u017eil se ho kontaktovat, ale nebyl schopn\u00fd z n\u011bj dostat odpov\u011b\u010f. Bylo to, jako by ho Tom v\u016fbec nesly\u0161el, jako by ho nevn\u00edmal.<\/div>\n
\n

\u010cernovlas\u00fd chlapec s obt\u00ed\u017eemi vstal. Motala se mu hlavu, p\u0159es slzy skoro nic nevid\u011bl a jeho t\u011blo bylo jaksi nezvladateln\u00e9. Trvalo mu hodnou chv\u00edli, ne\u017e ho dok\u00e1zal rozpohybovat.<\/p><\/div>\n

Netu\u0161il, kam jde, v\u011bd\u011bl jenom, \u017ee mus\u00ed naj\u00edt Toma. Nic jin\u00e9ho ho nezaj\u00edmalo. Jeho t\u011blo se pohybovalo sp\u00ed\u0161e automaticky. Prob\u011bhl pokojem, sesko\u010dil z posledn\u00edch schod\u016f, prol\u00e9tl ob\u00fdv\u00e1kem a p\u0159eds\u00edn\u00ed a bez rozlou\u010den\u00ed vyb\u011bhl na ulici. B\u011b\u017eel d\u00e1l, ani\u017e by si uv\u011bdomoval kam. Nohy ho samy nesly m\u00edsty, kter\u00e1 t\u00e9m\u011b\u0159 neznal. Ocital se v nej\u0161pinav\u011bj\u0161\u00edch \u010d\u00e1stech m\u011bsta, o nich\u017e d\u0159\u00edv nem\u011bl ani potuchy. B\u011b\u017eel kolem rozpadl\u00fdch barabizen, v nich\u017e se ukr\u00fdvali m\u00edstn\u00ed fe\u0165\u00e1ci, prob\u011bhl \u00fazk\u00fdmi uli\u010dkami, v nich\u017e se na n\u011bj z\u00e1libn\u011b usm\u00edvaly \u0161lapky. Sna\u017eil se nic z toho nevn\u00edmat a b\u011b\u017eel d\u00e1l. Pl\u00edce ho bolely, jako by mu je n\u011bkdo cht\u011bl rozp\u016flit ve dv\u00ed, ale ka\u017ed\u00e1 my\u0161lenka na Toma mu dodala ztracenou s\u00edlu. B\u011b\u017eel, dokud se jeho nohy nezastavily p\u0159ed starou a om\u0161elou budovou. Nestihl si ji ani po\u0159\u00e1dn\u011b prohl\u00e9dnout, kdy\u017e se jeho t\u011blo dalo znovu do pohybu. Vtrhl dovnit\u0159, ani\u017e by mu v cest\u011b st\u00e1ly jak\u00e9koli dve\u0159e. Nevn\u00edmal zmaten\u00e9 pohledy v\u0161ech p\u0159\u00edtomn\u00fdch, kte\u0159\u00ed ho vid\u011bli prvn\u011b v \u017eivot\u011b a byli p\u0159esv\u011bd\u010den\u00ed, \u017ee by tu nem\u011bl co d\u011blat. Prosm\u00fdkl se dv\u011bma chlap\u016fm, kte\u0159\u00ed ho cht\u011bli v jeho cest\u011b zastavit a d\u00e1t mu jasn\u011b najevo, \u017ee sem nepat\u0159\u00ed.<\/div>\n
\n

N\u011bkolikr\u00e1t zahnul v dlouh\u00e9 chodb\u011b, vystoupal po schodech a znovu zah\u00fdbal. P\u0159i\u0161lo mu, \u017ee je ztracen\u00fd, zat\u00edmco jeho t\u011blo p\u0159esn\u011b v\u011bd\u011blo, kam j\u00edt d\u00e1l.<\/p><\/div>\n

Nakonec se dostal do patra, kde ho chodba zavedla a\u017e na \u00fapln\u00fd konec, kde se nach\u00e1zely siln\u00e9 dve\u0159e. Z m\u00edstnosti za nimi se linul siln\u00fd cigaretov\u00fd z\u00e1pach, to ale Billa v tu chv\u00edli nezaj\u00edmalo. V\u0161iml si dvou osob nedaleko ode dve\u0159\u00ed a v jedn\u00e9 z nich poznal Toma.<\/div>\n
„Tome!“ k\u0159ikl \u017ealostn\u011b a rozeb\u011bhl se k n\u011bmu. Klekl si vedle n\u011bj, odhrnul mu slzami zm\u00e1\u010den\u00e9 dredy z obli\u010deje a lehounce s n\u00edm zat\u0159\u00e1sl. „Tomi, pros\u00edm!“ zasku\u010del a zvedl mu hlavu. Cht\u011bl se pod\u00edvat do jeho o\u010d\u00ed, kter\u00e9 te\u010f byly zarudl\u00e9 a zalit\u00e9 slzami. „Tomi, no tak\u2026“ hlas mu selhal v okam\u017eiku, kdy uvid\u011bl jenom pr\u00e1zdn\u00fd pohled jeho hn\u011bd\u00fdch o\u010d\u00ed, z nich\u017e jako by vyprchal v\u0161echen \u017eivot. „TOME!“ za\u0159val p\u0159es celou chodbu, i kdy\u017e v\u011bd\u011bl, \u017ee mu to nijak nepom\u016f\u017ee. „Co se tu sakra stalo? Tome!“<\/div>\n
„Ty jsi Bill, \u017ee jo?“ zeptal se opatrn\u011b Fritz a pozorn\u011b si prohl\u00e9dl \u010dernovlas\u00e9ho chlapce.<\/div>\n
„Jak to v\u00ed\u0161?“ sykl nep\u0159\u00edjemn\u011b Bill a posunul se tak, aby Fritz nemohl ubl\u00ed\u017eit Tomovi, kdyby to m\u011bl n\u00e1hodou v pl\u00e1nu.<\/div>\n
„Je do tebe zamilovan\u00fd,“ hodil hlavou sm\u011brem k Tomovi a lehce se usm\u00e1l. „Trochu o tob\u011b mluvil.“<\/div>\n
\n

„A ty jsi kdo?“ cht\u011bl v\u011bd\u011bt Bill. V\u016fbec mu ned\u016fv\u011b\u0159oval, ale pochopil, \u017ee jestli chce n\u011bco v\u011bd\u011bt, dozv\u00ed se to nejsp\u00ed\u0161 od n\u011bj.<\/p><\/div>\n

„Jsem Fritz,“ p\u0159edstavil se a p\u0159idal pochmurn\u00fd \u00fasm\u011bv. „Jsem tady u\u017e dlouho, ale ty sem v\u016fbec nepat\u0159\u00ed\u0161. Jestli jsi fakt Bill, mus\u00ed\u0161 okam\u017eit\u011b zmizet,“ nab\u00e1dal ho. S\u00e1m se postavil na nohy, aby mu pomohl vst\u00e1t. „Mus\u00ed\u0161 odsud okam\u017eit\u011b vypadnout, nebo t\u011b zabij\u00ed!“<\/div>\n
„Ne!“ k\u0159ikl vzdorovit\u011b Bill a p\u0159itiskl se k Tomovi, kter\u00fd ho st\u00e1le nevn\u00edmal. „Bez Toma nikam nejdu!“<\/div>\n
Fritz jenom nesouhlasn\u011b zavrt\u011bl hlavou. V\u011bd\u011bl, \u017ee s t\u00edmhle klukem jen tak nehne. Taky v\u011bd\u011bl, \u017ee jestli ho tu zmer\u010d\u00ed je\u0161t\u011b n\u011bkdo jin\u00fd, ten kluk p\u0159ijde o \u017eivot.<\/div>\n
„Tak fajn,“ rozhodl se. „Podep\u0159i ho zleva, j\u00e1 ho podep\u0159u zprava,“ \u0159ekl a dal se do pr\u00e1ce. Bill nic nenam\u00edtal a pokusil se Toma postavit. Ten u\u017e jak\u017etak\u017e vn\u00edmal, tak\u017ee \u0161el, ale po\u0159\u00e1d pot\u0159eboval oporu. V\u0161ichni t\u0159i m\u00ed\u0159ili zp\u011bt ke schodi\u0161ti, aby mohli tuhle budovu opustit.<\/div>\n
„Co se vlastn\u011b stalo?“ cht\u011bl v\u011bd\u011bt Bill, kdy\u017e vedl Toma po schodech. Tom mu ale nebyl schopn\u00fd odpov\u011bd\u011bt. Mysl m\u011bl \u00fapln\u011b n\u011bkde jinde a nevn\u00edmal prostor, v n\u011bm\u017e se pr\u00e1v\u011b nach\u00e1zel. Byl \u00fapln\u011b mimo.<\/div>\n
„To by ti m\u011bl \u0159\u00edct sp\u00ed\u0161 on,“ pokr\u010dil rameny Fritz, kdy\u017e se na n\u011bj Bill pod\u00edval. „Do tohohle mi v\u00e1\u017en\u011b nic nen\u00ed, nechci se do toho motat.“<\/div>\n
„Fajn,“ odsekl nep\u0159\u00edjemn\u011b Bill a pokra\u010doval d\u00e1l, i kdy\u017e mu srdce tlouklo jako spla\u0161en\u00e9. Byl si jist\u00fd, \u017ee d\u0159\u00edv nebo pozd\u011bji naraz\u00ed na n\u011bkoho, kdo mu nebude cht\u00edt umo\u017enit cestu ven.<\/div>\n
\n

„\u0158ekni mi alespo\u0148, co d\u011blal tady,“ po\u017e\u00e1dal ho Bill a neust\u00e1le se rozhl\u00ed\u017eel, jestli n\u011bkoho neuvid\u00ed. Netrp\u011bl paranoiou, za rohem se objevil \u010dernovlas\u00fd chlapec, kter\u00fd byl p\u0159ipraven\u00fd se s nov\u00e1\u010dkem vypo\u0159\u00e1dat. U\u017e se nap\u0159ahoval, kdy\u017e se ozval Fritz\u016fv r\u00e1zn\u00fd hlas: „Nech si to na jindy, te\u010f n\u00e1m pomoz!“<\/p><\/div>\n

Christoph se dlouho nezdr\u00e1hal, po p\u00e1r nejist\u00fdch pohledech pomohl kluk\u016fm n\u00e9st Toma, ani\u017e by se na n\u011bco vypt\u00e1val. Fritzov\u00fdm sm\u011brem v\u0161ak neust\u00e1le h\u00e1zel pohledy, jimi\u017e \u0159\u00edkal, \u017ee tohle bude cht\u00edt pozd\u011bji vysv\u011btlit.<\/div>\n
Blon\u010f\u00e1k souhlasn\u011b p\u0159ik\u00fdvl a vedl je zadn\u00edm v\u00fdchodem pry\u010d. V\u011bd\u011bl toti\u017e, \u017ee kdyby to vzali p\u0159edem, narazili by snad na ka\u017ed\u00e9ho, kdo k nim pat\u0159il. Vzadu mohli narazit jedin\u011b na Tamaru, kter\u00e1 si tam spokojen\u011b dop\u0159\u00e1vala zaslou\u017eenou d\u00e1vku nikotinu.<\/div>\n
Po budov\u011b se u\u017e rozneslo, \u017ee je uvnit\u0159 n\u011bkdo nev\u00edtan\u00fd. V\u0161ichni, kte\u0159\u00ed zrovna nem\u011bli nic na pr\u00e1ci, se dali do hled\u00e1n\u00ed \u010dernovlas\u00e9ho chlapce, kter\u00fd pro n\u011b p\u0159edstavoval nebezpe\u010d\u00ed.<\/div>\n
Fritz to vytu\u0161il, proto zvolil nejkrat\u0161\u00ed mo\u017enou cestu a pob\u00eddl kluky, aby trochu p\u0159idali. V\u016fbec se mu nel\u00edbilo, \u010deho se to pr\u00e1v\u011b \u00fa\u010dastn\u00ed, ale te\u010f toho necht\u011bl nechat. N\u011bkolikr\u00e1t se vyhnul sv\u00fdm spolupracovn\u00edk\u016fm a zm\u011bnil trasu, ne\u017e se kone\u010dn\u011b dostali k zadn\u00edmu v\u00fdchodu, kde skute\u010dn\u011b byla jenom Tamara, kter\u00e1 se na nic neptala a sl\u00edbila, \u017ee ostatn\u00ed v p\u0159\u00edpad\u011b nouze zdr\u017e\u00ed.<\/div>\n
\n

„To bylo o nervy,“ oddechl si Bill a pokra\u010doval cestou, kde se v\u00e1lely odpadky, oble\u010den\u00ed i pou\u017eit\u00e9 kondomy. „Co je to za spole\u010dnost?“ cht\u011bl v\u011bd\u011bt. Nikdo mu neodpov\u011bd\u011bl.<\/p><\/div>\n

\u010c\u00edm v\u00edc se vzdalovali od budovy, v n\u00ed\u017e je v\u0161ichni hledali, t\u00edm v\u00edc se Tom dost\u00e1val k sob\u011b. Sta\u010dil ale jedin\u00fd pohled do Billov\u00fdch o\u010d\u00ed a v jeho mysli a op\u011bt objevily ty stra\u0161liv\u00e9 obrazy. P\u0159edklonil se a vyzvracel cel\u00fd obsah sv\u00e9ho \u017ealudku. Bylo mu \u0161patn\u011b, ale u\u017e trochu vn\u00edmal realitu.<\/div>\n
„Pom\u016f\u017eeme ti ho dostat n\u011bkam do bezpe\u010d\u00ed,“ nab\u00eddl se Fritz a setkal se s dal\u0161\u00edm Christophov\u00fdm nespokojen\u00fdm pohledem.<\/div>\n
„D\u011bkuju,“ vd\u011b\u010dn\u011b se usm\u00e1l Bill a po\u010dkal, a\u017e se Tom trochu sesb\u00edr\u00e1. Nevypadal v\u016fbec dob\u0159e, ale to si Bill rad\u0161i nechal pro sebe.<\/div>\n
Kluci ho znovu podep\u0159eli a \u0161li d\u00e1l. V\u011bd\u011bli, \u017ee by s\u00e1m nejsp\u00ed\u0161 ch\u016fzi nezvl\u00e1dl, proto se rozhodli pro tohle \u0159e\u0161en\u00ed. \u0160inuli se v\u0161emi t\u011bmi \u0161pinav\u00fdmi ulicemi i uli\u010dkami, ani\u017e by cokoli \u0159ekli. Nikdo nem\u011bl co. Fritz s Christophem nemohli mluvit o situaci, kter\u00e1 se pr\u00e1v\u011b stala, a Bill u\u017e nem\u011bl energii na to, aby vyzv\u00eddal. Sm\u00ed\u0159il se s t\u00edm, \u017ee se to pozd\u011bji dozv\u00ed od Toma. Pot\u0159eboval ale vysv\u011btlit mnohem v\u00edc. Cht\u011bl zn\u00e1t v\u00fdznam t\u011bch krvav\u00fdch my\u0161lenek, taky ho zaj\u00edmalo, jak se k n\u011bmu dok\u00e1zal dostat, kdy\u017e tam nikdy v \u017eivot\u011b nebyl a netu\u0161il, v jak\u00e9 \u010d\u00e1sti budovy bude. Pot\u0159eboval hodn\u011b odpov\u011bd\u00ed na mnoho sv\u00fdch ot\u00e1zek, ale v\u011bd\u011bl, \u017ee si chvilku po\u010dk\u00e1. Ve sv\u00e9m srdci byl r\u00e1d, \u017ee Toma na\u0161el. V tu chv\u00edli to pro n\u011bj bylo to nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed. Tom \u017eil. V\u00edc Bill v\u011bd\u011bt nepot\u0159eboval.<\/p>\n

autor: SakuraUchihaHaruno13<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: SakuraUchihaHaruno13 Tom netu\u0161il, jak by se m\u011bl zachovat d\u00e1l. Jakmile poc\u00edtil plnou vinu za to, co provedl Billovi, nedok\u00e1zal se pod\u00edvat s\u00e1m na sebe, nato\u017e aby se pod\u00edval Billovi do o\u010d\u00ed. Nedok\u00e1zal v sob\u011b naj\u00edt tu odvahu, aby nasadil masku a<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[614],"tags":[],"class_list":["post-2749","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-pohar-z-puli-prazdny"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2749","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=2749"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2749\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=2749"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=2749"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=2749"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}