{"id":2752,"date":"2015-08-05T15:00:00","date_gmt":"2015-08-05T14:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=2742"},"modified":"2015-08-05T15:00:00","modified_gmt":"2015-08-05T14:00:00","slug":"lehrer-des-lebens-24","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2015\/08\/05\/lehrer-des-lebens-24\/","title":{"rendered":"Lehrer des Lebens 24."},"content":{"rendered":"
autor: Saline A.<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
2. prosince 2007, Loitsche<\/p>\n

<\/em> Tom se domem plou\u017eil jako t\u011blo bez du\u0161e. Na v\u00edkend mu vypadlo n\u011bkolik pl\u00e1n\u016f, a jakmile nem\u011bl kolem sebe neust\u00e1le k\u0159ep\u010d\u00edc\u00edho Billa, byl naprosto bezradn\u00fd. Po dlouh\u00fdch m\u011bs\u00edc\u00edch opr\u00e1\u0161il skateboard ve snaze alespo\u0148 trochu zahnat nudu, ale dokonce ani to nebylo natolik z\u00e1\u017eivn\u00e9, aby u toho vydr\u017eel. Nakonec tedy vyrazil zase dom\u016f a zasedl ke kyta\u0159e. Na chv\u00edli ho napadlo, \u017ee by snad mohl jet za Andym s Billem, ale brzy ten n\u00e1pad zavrhl. V\u011bd\u011bl, \u017ee ti dva pot\u0159ebuj\u00ed trochu \u010dasu pro sebe. A taky jich dvou pohromad\u011b bylo u\u017e po p\u00e1r minut\u00e1ch dost. Necht\u011bl riskovat.<\/div>\n

\n

S povzdechem se zakousl do klob\u00e1sy a z\u00e1rove\u0148 si otev\u0159el krabi\u010dku se zmrzlinou. Sotva se oto\u010dil s \u00famyslem vr\u00e1tit se k sob\u011b do pokoje a pustit si n\u011bjak\u00fd seri\u00e1l, ze rt\u016f mu unikl t\u00e9m\u011b\u0159 \u017eensk\u00fd v\u00fdk\u0159ik a klob\u00e1sa let\u011bla kamsi pod linku. Bill, do t\u00e9 doby ml\u010dky stoj\u00edc\u00ed ve dve\u0159\u00edch, hystericky za\u0159val sm\u00edchy. „Tak d\u00edky tomuhle v\u00edkendu j\u00e1 budu \u017e\u00edt v\u011b\u010dn\u011b!“<\/p><\/div>\n

„Blbe\u010dku,“ zabru\u010del Tom ubl\u00ed\u017een\u011b p\u0159i pohledu na psa, kter\u00fd nad\u0161en\u011b \u017ev\u00fdkal odhozenou klob\u00e1su. „Taky sis mohl t\u0159eba odka\u0161lat nebo tak.“<\/div>\n
„A p\u0159ipravit se o tu bo\u017eskou pod\u00edvanou? Ani n\u00e1hodou,“ odfrkl a se slastn\u00fdm zamru\u010den\u00edm si vyt\u00e1hl vlastn\u00ed zmrzlinu. „Kde jsou na\u0161i?“<\/div>\n
„Odt\u00e1hli k babi\u010dce.“<\/p>\n

„A co d\u011bl\u00e1\u0161 doma ty?“ zv\u011bdav\u011b na n\u011bj mrknul. „Myslel jsem, \u017ee bude\u0161 n\u011bkde s t\u00edm sv\u00fdm klubem d\u016fchodc\u016f.“<\/div>\n

Tom se otr\u00e1ven\u011b roze\u0161el do sv\u00e9ho pokoje a zavrt\u011bl hlavou. „Gustav jel na n\u011bjak\u00fd sraz buben\u00edk\u016f a Georg m\u00e1 rande,“ za\u0161klebil se znechucen\u011b.<\/div>\n
„No nekecej!“ vykulil Bill o\u010di. „M\u011bl by sis z n\u011bj vz\u00edt p\u0159\u00edklad. Kdy\u017e u\u017e toti\u017e i Georg rand\u00ed, tak zb\u00fdv\u00e1, jen aby prasata za\u010dala l\u00edtat.“<\/div>\n
„Pros\u00edm tebe, dej mi pokoj se vztahama,“ za\u00fap\u011bl Tom \u017ealostn\u011b, ale s v\u0159el\u00fdm \u00fasm\u011bvem se uvelebil na posteli a pohl\u00e9dl na sv\u00e9ho mlad\u0161\u00edho bratra. „Rad\u011bj mi \u0159ekni, jestli u\u017e kone\u010dn\u011b Anis postoupil na dal\u0161\u00ed metu.“<\/p>\n<\/div>\n
\n
„No vlastn\u011b,“ Bill se rozpa\u010dit\u011b uculil. Zat\u00edmco se usazoval proti Tomovi, honem si nacpal pusu zmrzlinou, aby z\u00edskal trochu \u010dasu. „Vyspal jsem se s n\u00edm.“ Myslel, \u017ee Tomovi vypadnou o\u010di z d\u016flk\u016f. N\u011bkolik dlouh\u00fdch vte\u0159in, b\u011bhem kter\u00fdch se Bill cht\u011bl propadnout do zem\u011b, na n\u011bj Tom jen on\u011bm\u011ble z\u00edral, nev\u011b\u0159il vlastn\u00edm u\u0161\u00edm.<\/div>\n
„To jako v\u00e1\u017en\u011b?“ Bill ml\u010dky p\u0159ik\u00fdvl. „No do ps\u00ed prdele, tak to je g\u00f3l!“ Tom se hlasit\u011b rozesm\u00e1l a za\u010dal tleskat. Kdyby nebyli dvoj\u010data, \u010dernovl\u00e1sek by nejsp\u00ed\u0161 za\u010dal uva\u017eovat nad t\u00edm, jestli je ment\u00e1ln\u011b v po\u0159\u00e1dku. Vypadal jako idiot. „V\u00edtej ve sv\u011bt\u011b dosp\u011bl\u00fdch!“<\/div>\n
„Nev\u00edm, jestli jsem tohle cht\u011bl sly\u0161et zrovna od tebe\u2026“<\/div>\n
„Ale no tak! Mus\u00ed\u0161 uznat, \u017ee sex je skv\u011bl\u00e1 v\u011bc!“ Bill s povzdechem p\u0159ik\u00fdvl. O tom lh\u00e1t prost\u011b nemohl. „Tak vid\u00ed\u0161! Kone\u010dn\u011b jsi poznal to, co je v \u017eivot\u011b naprosto nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed.“<\/div>\n
\n

„Jen\u017ee j\u00e1 to vn\u00edm\u00e1m trochu jinak, Tome,“ zamra\u010dil se trochu. „Ty to vn\u00edm\u00e1\u0161 jako ryze t\u011blesn\u00fd akt, fyzicky. J\u00e1 to beru pon\u011bkud\u2026 emotivn\u011bji. Pro m\u011b to bylo jednodu\u0161e vyvrcholen\u00ed n\u00e1dhern\u00e9ho ve\u010dera, kdy jsme s Anisem splynuli v jedno t\u011blo. Nebyl to sex, ale milov\u00e1n\u00ed. Doslova,“ n\u011b\u017en\u011b se pousm\u00e1l. „\u0158ekl mi, \u017ee m\u011b miluje.“<\/p><\/div>\n

„Bille, nechci t\u011b zklamat, ale to j\u00e1 po sexu \u0159\u00edk\u00e1m ka\u017ed\u00e9.“<\/div>\n
Lehce ho pra\u0161til do ramene. „Ne\u0159ekl mi to po sexu, pitome\u010dku. \u0158ekl mi to n\u011bkolik hodin p\u0159edt\u00edm.“<\/div>\n
„Jo tak to pozor,“ Tom okam\u017eit\u011b zv\u00e1\u017en\u011bl. B\u011bhem vte\u0159iny se z pubert\u00e1ln\u00edho, sexem ovl\u00e1dan\u00e9ho blbce stal star\u0161\u00ed bratr, kter\u00e9mu na srdci le\u017eelo jen Billovo blaho. „To je pak \u00fapln\u011b n\u011bco jin\u00fdho, kdy\u017e ti to \u0159ekl p\u0159edem. Jak to prob\u011bhlo?“<\/div>\n
„Vlastn\u011b mu to sp\u00ed\u0161 tak jako vyklouzlo,“ Bill se pobaven\u011b usm\u00edval. „D\u011blali jsme si trochu legraci a on to najednou tak vyhrkl.“<\/div>\n
„Zopakoval to?“<\/div>\n
Bill\u016fv \u00fasm\u011bv se je\u0161t\u011b roz\u0161\u00ed\u0159il, v o\u010d\u00edch se mu t\u0159pytily jiskry radosti. „Zopakoval. A \u0159ekl to znovu i v\u010dera, kdy\u017e jsme se lou\u010dili.“<\/div>\n
\n

„Vypad\u00e1\u0161 \u0161\u0165astn\u011b,“ Tom odlo\u017eil stranou zmrzliny a mlad\u0161\u00edho bratra si vt\u00e1hnul do h\u0159ejiv\u00e9ho objet\u00ed. „M\u00e1m z tebe obrovskou radost, Bille, v\u00e1\u017en\u011b. Jsem r\u00e1d, \u017ee jsi kone\u010dn\u011b na\u0161el n\u011bkoho, kdo t\u011b miluje tak, jak si zaslou\u017e\u00ed\u0161.“<\/p><\/div>\n

Bill ti\u0161e zavrn\u011bl. Podobn\u00e9 chvilky m\u011bl s Tomem moc r\u00e1d a v\u00e1\u017eil si jich o to v\u00edc, \u017ee neb\u00fdvaly tak \u010dasto. Tom mu l\u00e1sku projevoval nejr\u016fzn\u011bj\u0161\u00edmi zp\u016fsoby, ale mazlil se s n\u00edm u\u017e jen m\u00e1lokdy. „M\u00e1m t\u011b moc r\u00e1d. Dokonce i kdy\u017e pi\u0161t\u00ed\u0161 jako \u017eensk\u00e1.“<\/div>\n
\n

~<\/p><\/div>\n

<\/p>\n

3. prosince 2007, Magdeburg<\/p>\n

<\/em> „Bille?“ Bill zmaten\u011b vyt\u00e1hl hlavu ze sk\u0159\u00ed\u0148ky, ve kter\u00e9 se sna\u017eil p\u0159edst\u00edrat, \u017ee neexistuje, a rozhl\u00e9dl se. Nakr\u010dil obo\u010d\u00ed, kdy\u017e spat\u0159il Anise a ten mu pokynul hlavou. Zabouchl sk\u0159\u00ed\u0148ku a se se\u0161item p\u0159itisknut\u00fdm k hrudn\u00edku se k n\u011bmu nejist\u011b roze\u0161el. Byl nerv\u00f3zn\u00ed. V\u0161ude kolem byla spousta lid\u00ed, co mu cht\u011bl?<\/div>\n

„Ano?“<\/div>\n
„Mluvil jsem s \u0159editelem,“ zalo\u017eil si ruce na prsou. Bill obo\u010d\u00ed nakr\u010dil je\u0161t\u011b v\u00edc. Pokud byl n\u011bjak\u00fd probl\u00e9m, pro\u010d to Anis ne\u0159e\u0161il v soukrom\u00ed? „Bavili jsme se ohledn\u011b zimn\u00edho plesu. Proto\u017ee m\u00e1me m\u00e1lo dobrovoln\u00edk\u016f na organizaci, a ty m\u00e1\u0161 m\u00e1lo hodin t\u011blocviku, rozhodl se, \u017ee vzhledem ke tv\u00e9mu osvobozen\u00ed n\u00e1m bude\u0161 cel\u00fd ve\u010der n\u00e1pomocen.“<\/div>\n
Bill sev\u0159el rty do \u00fazk\u00e9 linky. „To si snad d\u011bl\u00e1\u0161 prdel,“ zasy\u010del na\u0161tvan\u011b. M\u011bl sto chut\u00ed Anise, v\u00edt\u011bzoslavn\u011b se cul\u00edc\u00edho, pra\u0161tit do obli\u010deje.<\/div>\n
„Ne, mysl\u00edme si, \u017ee je to f\u00e9r vzhledem k tomu, \u017ee se ti vy\u0161lo vst\u0159\u00edc p\u0159i uvoln\u011bn\u00ed z t\u011blocviku.“<\/div>\n
Bill sev\u0159el okraje se\u0161itu tak pevn\u011b, a\u017e mu zb\u011blaly klouby. Na stupnici od jedn\u00e9 do deseti se jeho vztek nebezpe\u010dn\u011b bl\u00ed\u017eil k des\u00edtce. „Je to v\u0161echno, co jste mi cht\u011bl \u0159\u00edct, pane u\u010diteli?“<\/div>\n
„Ano.“<\/div>\n
„Fajn,“ zavr\u010del a sp\u011b\u0161n\u011b se roze\u0161el daleko od n\u011bj, aby mohl rozd\u00fdchat vlastn\u00ed vztek. Nemohl uv\u011b\u0159it tomu, \u017ee a\u010dkoliv Anisovi \u0159ekl v\u0161echny sv\u00e9 d\u016fvody, pro\u010d na ples j\u00edt necht\u011bl, stejn\u011b to za\u0159\u00eddil opa\u010dn\u011b. Nev\u011b\u0159il, \u017ee to napadlo \u0159editele. Ten chlap byl inteligentn\u00ed stejn\u011b asi jako d\u00fdn\u011b.<\/div>\n
Vztekle zalezl do opu\u0161t\u011bn\u00e9 t\u0159\u00eddy a se\u0161item mr\u0161til proti zdi. Ani si nepamatoval, kdy naposledy se c\u00edtil tak moc zrazen\u00fd a ubl\u00ed\u017een\u00fd. Anis ho t\u00edmhle krokem zklamal tak moc, a\u017e se mu cht\u011blo bre\u010det.<\/p>\n

„Hej, Bille?“ nejist\u011b str\u010dil dovnit\u0159 hlavu Andreas. Bill si povzdechl. Mohlo mu b\u00fdt jasn\u00e9, \u017ee ho Andreas n\u00e1sleduje. „Pos\u00edl\u00e1 m\u011b Anis.“<\/div>\n

„No par\u00e1da!“ rozhodil Bill rukama. „Je\u0161t\u011b v n\u011b\u010dem by cht\u011bl rozhodovat za m\u011b? Nechce t\u0159eba je\u0161t\u011b \u0159\u00edkat, kdy sm\u00edm d\u00fdchat, kdy se m\u00e1m s k\u00fdm bavit?“<\/div>\n
Andy pozvedl obo\u010d\u00ed. „Co to tady hyster\u010d\u00ed\u0161?“<\/div>\n
„Mus\u00edm j\u00edt na ten ples!“<\/div>\n
„No a co?“ odfrkl. „Bille, pros\u00edm tebe, p\u0159esta\u0148 tady vy\u0161ilovat a br\u00e1t to jako podraz. M\u011bl bys b\u00fdt r\u00e1d, \u017ee se Anis sna\u017eil vymyslet zp\u016fsob, jak byste tam mohli j\u00edt oba dva, ani\u017e by to pro ostatn\u00ed vypadalo podez\u0159ele. Ty si v\u016fbec neuv\u011bdomuje\u0161, \u017ee to ud\u011blal pro v\u00e1s!“<\/div>\n
Bill trucovit\u011b na\u0161pulil rty. Andyho pozn\u00e1mka byla trefn\u00e1, to musel uznat. Ale po\u0159\u00e1d\u2026 „A k \u010demu mi to bude, Andy? Nem\u016f\u017eu tam s n\u00edm d\u011blat nic jin\u00e9ho, ne\u017e spole\u010densky konverzovat.“<\/div>\n
„A nen\u00ed to i tak lep\u0161\u00ed, ne\u017e sed\u011bt doma a p\u0159em\u00fd\u0161let, co asi d\u011bl\u00e1?“<\/div>\n
„Necht\u011bl jsem tam j\u00edt.“<\/div>\n
\n

„Je\u0161t\u011b vloni jsi byl u vytr\u017een\u00ed z toho, \u017ee tam letos bude\u0161 moct j\u00edt. No tak Bille, celou dobu ses nemohl do\u010dkat, a\u017e se vypar\u00e1d\u00ed\u0161, mluvil jsi o tom cel\u00e9 t\u00fddny. Tak pros\u00edm, pros\u00edm, p\u0159esta\u0148 b\u00fdt na Anise na\u0161tvan\u00fd za to, \u017ee to s tebou p\u0159edem nepo\u0159e\u0161il a ber to jako akt l\u00e1sky. Za\u0159\u00eddil ti, abys tam s n\u00edm mohl b\u00fdt. To je v\u00edc, ne\u017e jsi p\u016fvodn\u011b mohl m\u00edt.“<\/p><\/div>\n

„M\u00e1\u0161 pravdu,“ uznal Bill ti\u0161e. „M\u011bl bych se mu omluvit.“<\/div>\n
„No to bys teda m\u011bl! Byl dost zmatenej, kdy\u017e sis nasupen\u011b od\u0161tr\u00e1doval pry\u010d,“ zamra\u010dil se Andreas. „A to z toho m\u011bl p\u016fvodn\u011b takovou radost! \u00dapln\u011b jsi mu to cel\u00fd zkazil.“<\/div>\n
„Jsem zavr\u017een\u00edhodn\u00e1 bytost\u2026“<\/div>\n
Andreas se rozesm\u00e1l a popl\u00e1cal ho po z\u00e1dech. „Neboj, my t\u011b zavrhli u\u017e d\u00e1vno.“<\/p>\n

autor: Saline A.<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Saline A. 2. prosince 2007, Loitsche Tom se domem plou\u017eil jako t\u011blo bez du\u0161e. Na v\u00edkend mu vypadlo n\u011bkolik pl\u00e1n\u016f, a jakmile nem\u011bl kolem sebe neust\u00e1le k\u0159ep\u010d\u00edc\u00edho Billa, byl naprosto bezradn\u00fd. Po dlouh\u00fdch m\u011bs\u00edc\u00edch opr\u00e1\u0161il skateboard ve snaze alespo\u0148 trochu zahnat<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[610],"tags":[],"class_list":["post-2752","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-lehrer-des-lebens"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2752","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=2752"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2752\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=2752"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=2752"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=2752"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}