{"id":2760,"date":"2015-08-02T16:00:00","date_gmt":"2015-08-02T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=2750"},"modified":"2015-08-02T16:00:00","modified_gmt":"2015-08-02T15:00:00","slug":"to-the-end-of-our-days-4","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2015\/08\/02\/to-the-end-of-our-days-4\/","title":{"rendered":"To The End of our Days 4."},"content":{"rendered":"
autor: Clarrkys<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
Bill\u016fv velk\u00fd den<\/p>\n

<\/em><\/strong> Zbytek ve\u010dera i cel\u00e1 noc byla klidn\u00e1. Alex dovolil Billovi, aby z\u016fstal u vyhas\u00ednaj\u00edc\u00edho ohn\u011b a st\u0159e\u017eil m\u00edsta nejbl\u00ed\u017ee karavanu a stan\u016fm, zat\u00edmco on s\u00e1m se jako v\u017edy ve st\u0159ehu proch\u00e1zel po okol\u00ed. Kdy\u017e nad r\u00e1nem za\u010dalo vych\u00e1zet slunce, na\u0161el Billa sed\u00edc\u00edho na pa\u0159ezu, op\u0159en\u00e9ho z\u00e1dy o kmen vedlej\u0161\u00edho stromu se zaklon\u011bnou hlavou. A evidentn\u011b sp\u00edc\u00edho\u2026<\/div>\n

\n

Bill zamru\u010del a za\u010dal se pomalu probouzet, kdy\u017e n\u011bkdo zat\u0159epal jeho ramenem. Hned uc\u00edtil tepavou bolest mezi lopatkami, kter\u00e1 mu vyst\u0159elovala do spodn\u00ed \u010d\u00e1sti zad. Jakmile usly\u0161el n\u011bkoho volat svoje jm\u00e9no, kone\u010dn\u011b otev\u0159el o\u010di a rozhl\u00e9dl se po okol\u00ed. Zamrkal nech\u00e1pav\u011b na sm\u011bj\u00edc\u00edho se Alexe a okam\u017eit\u011b vysko\u010dil na nohy, kdy\u017e si uv\u011bdomil, co m\u011bl za \u00fakol a \u017ee v noci nejsp\u00ed\u0161 usnul. A jeho z\u00e1da byla d\u016fkazem, \u017ee to bylo v dost nep\u0159irozen\u00e9 poloze.<\/p><\/div>\n

„J-j\u00e1\u2026 j\u00e1\u2026 moc se omlouv\u00e1m, nech\u00e1pu, jak se to mohlo st\u00e1t, opravdu!“ Bill se chv\u00edli dr\u017eel za hlavu, potom se sehnul a zvedl ze zem\u011b n\u016f\u017e, kter\u00fd vedle n\u011bj celou noc le\u017eel. Druh\u00e9ho no\u017ee, kter\u00fd le\u017eel na druh\u00e9 stran\u011b vedle kmene, si u\u017e nev\u0161iml.<\/div>\n
„To je v pohod\u011b\u2026 sp\u00ed\u0161 bych byl p\u0159ekvapen\u00fd, kdybys nespal,“ popl\u00e1cal ho Alex po z\u00e1dech. „Snad ka\u017ed\u00fd na sv\u00e9 prvn\u00ed no\u010dn\u00ed hl\u00eddce usnul,“ zasm\u00e1l se. „Ale te\u010f poj\u010f se mnou, p\u016fjdeme se pod\u00edvat sm\u011brem k v\u00fdchodn\u00ed stezce. Asi p\u0159ed hodinou se mi zd\u00e1lo, \u017ee jsem odtamtud sly\u0161el n\u011bjak\u00fd n\u00e1\u0159ek\u2026 m\u011bli bychom se tam pro jistotu pod\u00edvat a proj\u00edt se po okol\u00ed. Peter to tady zat\u00edm pohl\u00edd\u00e1,“ pousm\u00e1l se Alex, kdy\u017e domluvil, a roze\u0161el se do lesa. Bill si a\u017e te\u010f v\u0161iml, \u017ee s nimi venku stoj\u00ed n\u011bkdo t\u0159et\u00ed. Blon\u010f\u00e1k si unaven\u011b prot\u0159el o\u010di a rad\u0161i d\u011blal, \u017ee nevid\u00ed Peter\u016fv pobaven\u00fd \u00fasm\u011bv. „Tak jde\u0161?“ zavolal Alex a Bill se za n\u00edm poslu\u0161n\u011b rozb\u011bhl.<\/div>\n
\n
„V\u00ed\u0161, Bille\u2026 vlastn\u011b jsme si za celou dobu nem\u011bli \u010das popov\u00eddat. V\u00edm o tob\u011b jen to, \u017ee jsi byl u\u010ditel v mate\u0159sk\u00e9 \u0161kolce, Tom se u tebe objevil hned po \u00faniku infikovan\u00fdch a pomohl ti zachr\u00e1nit n\u011bkter\u00e9 d\u011bti,“ rozpov\u00eddal se Alex, kdy\u017e \u0161li vedle sebe hust\u011b prorostl\u00fdm lesem.<\/div>\n
„Ano, je to tak\u2026 jen tehdy t\u011bch d\u011bt\u00ed bylo sedm. A kdyby nebylo Tomovy pomoci, nebyl bych tady,“ Bill se smutn\u011b pousm\u00e1l a pozorn\u011b sledoval, kam \u0161lape.<\/div>\n
„Sedm?“ podivil se Alex.<\/div>\n
„Jo, no\u2026 t\u0159em z nich se je\u0161t\u011b b\u011bhem prvn\u00edch dn\u016f poda\u0159ilo dostat ke sv\u00fdm rodi\u010d\u016fm. A ze zbyl\u00fdch \u010dty\u0159 d\u011bt\u00ed je s n\u00e1mi u\u017e jenom Sarah a Melisa,“ \u0159ekl Bill ti\u0161e. Chv\u00edli bylo ticho.<\/div>\n
„Uhm, dob\u0159e\u2026 nebudu se pt\u00e1t, co se stalo,“ promluvil ti\u0161e i Alex. „Asi neum\u00edm moc dob\u0159e zah\u00e1jit konverzaci, co?“ zasm\u00e1l se po dal\u0161\u00ed chvilce ticha.<\/div>\n
„Ne, ne\u2026 to je mnou,“ zasm\u00e1l se ti\u0161e i Bill a pousm\u00e1l se. „Dlouho jsem si u\u017e nepov\u00eddal. Bu\u010f pl\u00e1c\u00e1m n\u011bjak\u00e9 blbosti, nebo donut\u00edm sv\u00fdm nevhodn\u00fdm kec\u00e1n\u00edm toho druh\u00e9ho znerv\u00f3zn\u011bt. Tak jako te\u010f.“<\/div>\n
\n

Chv\u00edli \u0161li ml\u010dky. Objevili se na m\u00fdtince, ze kter\u00e9 byl n\u00e1dhern\u00fd v\u00fdhled po cel\u00e9m okol\u00ed. V\u0161ude pod nimi byly stromy s p\u00e1r m\u00fdtinami, mezi zelen\u00ed a m\u00edsty ze\u017eloutlou tr\u00e1vou se klikatila \u00fazk\u00e1 \u0159\u00ed\u010dka. Bill nad dal\u0161\u00edm velk\u00fdm kopcem daleko od nich vid\u011bl vych\u00e1zej\u00edc\u00ed slunce. U\u017e bylo kousek nad jeho vrcholkem, kdyby p\u0159i\u0161li na tohle m\u00edsto o p\u00e1r minut d\u0159\u00edv, mohli by vid\u011bt, jak se slunce objevuje nad stromy, a\u017e se nakonec vyt\u00e1hne a\u017e nad n\u011bj. I p\u0159esto, \u017ee byl vrchol kopce cel\u00fd pokryt\u00fd b\u00edl\u00fdm sn\u011bhem, z\u00e1\u0159\u00edc\u00ed slunce nad n\u00edm po\u0159\u00e1d p\u0159in\u00e1\u0161elo trochu tepla. Bill se i tak p\u0159i pohledu na zasn\u011b\u017een\u00e9 kopce v\u0161ude okolo ot\u0159\u00e1sl zimou.<\/p><\/div>\n

\n

„Tom mi \u0159\u00edkal n\u011bco nejsp\u00ed\u0161 i o tom, \u017ee jste se znali z d\u0159\u00edv\u011bj\u0161ka? Je\u0161t\u011b z t\u00e9 doby p\u0159ed t\u00edm, ne\u017e to v\u0161echno vypuklo?“ zeptal se mlad\u00fd brunet zv\u011bdav\u011b, kdy\u017e se znovu dali do ch\u016fze.<\/p><\/div>\n

„Jo, to je pravda,“ Bill se usm\u00e1l. „Jako d\u011bti jsme byli nejlep\u0161\u00ed kamar\u00e1di. Byli jsme sousedi a snad ka\u017ed\u00fd den jsme si spolu hr\u00e1vali na h\u0159i\u0161ti p\u0159ed na\u0161\u00edm domem. Tom si potom na \u0161kole ale na\u0161el jin\u00e9 kamar\u00e1dy,“ pokr\u010dil blon\u010f\u00e1k rameny. „Kdy\u017e pak ode\u0161el na st\u0159edn\u00ed \u0161kolu, u\u017e jsme spolu skoro nemluvili, a kdy\u017e ode\u0161el do arm\u00e1dy, n\u011bkolik let jsem ho v\u016fbec nevid\u011bl,“ Bill tu informaci, \u017ee ho Tom po t\u00e9 dob\u011b ani nepoznal, rad\u011bji vynechal. Trochu nadsko\u010dil, kdy\u017e kousek od n\u011bj najednou zapraskaly v\u011btve. Pevn\u011b sev\u0159el n\u016f\u017e v ruce a boj\u00e1cn\u011b se t\u00edm sm\u011brem d\u00edval. Alex se jen zasm\u00e1l, ud\u011blal jeden krok sm\u011brem k m\u00edstu hluku a z ke\u0159e vyl\u00e9tl n\u011bjak\u00fd pt\u00e1k.<\/div>\n
„Nesm\u00ed\u0161 se tak b\u00e1t, Bille\u2026 infikovan\u00ed se tady pobl\u00ed\u017e neobjevili u\u017e v\u00edce ne\u017e m\u011bs\u00edc. Zdr\u017euj\u00ed se hlavn\u011b ve m\u011bstech, tady v les\u00edch a hlavn\u011b tak vysoko nejsp\u00ed\u0161 u\u017e \u017e\u00e1dn\u00ed ani nejsou,“ drcnul Alex Billa s lehk\u00fdm sm\u00edchem. M\u011blo to b\u00fdt ze srandy, ale Bill si bolestn\u011b promnul pa\u017ei, do kter\u00e9 ho Alex uhodil.<\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm,“ \u0159ekl ti\u0161e blon\u010f\u00e1k.<\/div>\n
\n

Dal\u0161\u00edch asi deset minut \u0161li v naprost\u00e9 tichosti. Alex dumal, jestli m\u00e1 mluvit o tom, co m\u00e1 celou dobu na jazyku, nebo m\u00e1 rad\u011bji ml\u010det. Nakonec se rozhodl p\u0159ece jenom zeptat.<\/p><\/div>\n

„Tak\u017ee, Bille\u2026 kdy hodl\u00e1\u0161 Tomovi \u0159\u00edct o tom, co k n\u011bmu c\u00edt\u00ed\u0161?“<\/div>\n
Bill se p\u0159i t\u011bch slovech zarazil, na mal\u00fd moment se dokonce zastavil v pohybu, ale potom se znovu roze\u0161el a sna\u017eil se d\u011blat jako by nic.<\/div>\n
„O \u010dem to mluv\u00ed\u0161?“ zeptal se ti\u0161e a jeho tv\u00e1\u0159e necht\u011bn\u011b za\u010daly rudnout. Brunet mu v\u011bnoval dlouh\u00fd pohled.<\/div>\n
„Bille, mo\u017en\u00e1 si mysl\u00ed\u0161, \u017ee to nen\u00ed poznat, ale je. Vid\u00edm, jak se na Toma po\u0159\u00e1d kouk\u00e1\u0161, jak se strachuje\u0161, kdy\u017e se del\u0161\u00ed dobu nevrac\u00ed z les\u016f. Je to poznat u\u017e jen z toho, jak\u00fdm zp\u016fsobem se na n\u011bho d\u00edv\u00e1\u0161\u2026 m\u00e1\u0161, v\u00ed\u0161\u2026 no, m\u00e1\u0161 takov\u00fd zvl\u00e1\u0161tn\u00ed v\u00fdraz. Vid\u00ed to v\u0161ichni,“ Alex se ti\u0161e zasm\u00e1l. Na chv\u00edli se rozhostilo ticho, kdy\u017e se Billovi pomalu kou\u0159ilo z hlavy, jak za\u010dal p\u0159em\u00fd\u0161let.<\/div>\n
„Ehm, no\u2026“ odka\u0161lal si blon\u010f\u00e1k. „Nev\u00edm, co na to \u0159\u00edct.“<\/div>\n
„Bille. Asi bys m\u011bl v\u011bd\u011bt, \u017ee si toho v\u0161imnul i Tom.“<\/div>\n
\n

Bill zd\u011b\u0161en\u011b sto\u010dil pohled sm\u011brem k Alexovi. Poda\u0159ilo se mu i lehce zakopnout, ale chytl se v\u011btv\u00ed strom\u016f, kter\u00e9 byly nyn\u00ed v\u0161ude kolem n\u011bho. Alex pokr\u010dil rameny.<\/p><\/div>\n

„Jo, ptal se m\u011b, jestli jsem si toho nev\u0161iml taky\u2026 up\u0159\u00edmn\u011b, do t\u00e9 doby jsem t\u011b moc nesledoval, ale kdy\u017e se pak Tom zeptal, sta\u010dilo t\u011b jeden den pozorovat a bylo mi to jasn\u00fd. Mluvil jsem pak s Melanie a ta mi to jen potvrdila.“<\/div>\n
Blon\u010f\u00e1k nerv\u00f3zn\u011b polkl a p\u0159ehodil si n\u016f\u017e do druh\u00e9 ruky. Zrychlen\u011b d\u00fdchal a sna\u017eil se uklidnit. Tak\u017ee Tom to v\u00ed? Tom v\u00ed o tom, \u017ee se na n\u011bho po\u0159\u00e1d potajmu d\u00edv\u00e1 a obdivuje ho? Povzdychl si a za\u010daly se mu hrnout slzy do o\u010d\u00ed. V\u0161ichni okolo to v\u011bd\u00ed a ur\u010dit\u011b si z n\u011bho utahuj\u00ed, posm\u00edvaj\u00ed se mu za jeho z\u00e1dy. A Tom taky. Proto ostatn\u00ed chlapi vypadaj\u00ed stra\u0161n\u011b pobaven\u011b, jen kdy\u017e se Bill objev\u00ed pobl\u00ed\u017e. Bill posmrkl a hned na to se to sna\u017eil zamaskovat a ut\u0159el si nos do ruk\u00e1vu mikiny. Alex se na n\u011bj pod\u00edval a pozvedl p\u0159ekvapen\u011b obo\u010d\u00ed.<\/div>\n
„Klid, Bille\u2026 v\u00e1\u017en\u011b, uklidni se, jo?“ zastavil se brunet v ch\u016fzi a vzal Billa za rameno. Donutil ho oto\u010dit se k n\u011bmu a pod\u00edvat se na n\u011bj. „Pro\u010d to Tomovi na rovinu ne\u0159ekne\u0161?“<\/div>\n
„A k \u010demu by to bylo? Tom p\u0159ece nen\u00ed\u2026 no, gay,“ zamumlal Bill ti\u0161e a do ruk\u00e1vu si ut\u0159el je\u0161t\u011b p\u00e1r slz, kter\u00e9 se mu vytla\u010dily na tv\u00e1\u0159e. Dal\u0161\u00edm u\u017e uniknout nedovolil.<\/div>\n
Alex se jenom pousm\u00e1l a lehce Billa po z\u00e1dech pohladil.<\/div>\n
„J\u00e1 nev\u00edm, co Tom je nebo nen\u00ed\u2026 ale s\u00e1m mi \u0159\u00edkal, \u017ee \u010dek\u00e1 na to, a\u017e n\u011bco \u0159ekne\u0161. Tak si to p\u0159eber,“ pokr\u010dil brunet rameny a znovu se dal do kroku. „Poj\u010f, u\u017e jsme skoro u stezky. A opatrn\u011b, kousek od n\u00e1s je sr\u00e1z, tak se rad\u0161i po\u0159\u00e1dn\u011b d\u00edvej, kam \u0161lape\u0161.“<\/div>\n
\n

Bill je\u0161t\u011b chvilku sledoval Alexova z\u00e1da, jak se pomalu vzdaluje, ne\u017e se taky roze\u0161el. D\u00edval se do zem\u011b a p\u0159em\u00fd\u0161lel, jak to mohl myslet. Pro\u010d by Tom \u010dekal na to, a\u017e se mu Bill p\u0159izn\u00e1? P\u0159ece kdyby to opravdu v\u011bd\u011bl, mohl n\u011bco \u0159\u00edct s\u00e1m\u2026 n\u011bco nazna\u010dit. Kdy\u017e se nad t\u00edm ale zamyslel, Tom to nejsp\u00ed\u0161 nazna\u010duje po\u0159\u00e1d. I kdy\u017e s Billem skoro nemluv\u00ed, kdy\u017e se potkaj\u00ed, neu\u0161et\u0159\u00ed si \u00fasm\u011bvy nebo mrk\u00e1n\u00ed. Na nikoho jin\u00e9ho to ned\u011bl\u00e1. A kdy\u017e u\u017e s n\u00edm po dlouh\u00e9 dob\u011b promluv\u00ed, v\u017edycky m\u00e1 o n\u011bj starost. Ale pokud by to v\u0161echno bylo tak, jak to te\u010f vypad\u00e1\u2026 pro\u010d po\u0159\u00e1d odch\u00e1z\u00ed na d\u00fdch\u00e1nky se Susan?<\/p><\/div>\n

\n

Blon\u010f\u00e1k na mal\u00fd moment zav\u0159el o\u010di, prot\u0159el si je a povzdychl. P\u0159i dal\u0161\u00edm kroku zakopl svou odchl\u00edplou podr\u00e1\u017eku na bot\u011b o k\u00e1men a rozlet\u011bl se dop\u0159edu z kopce, kdy se nedok\u00e1zal zastavit. Za\u010dal padat obli\u010dejem k zemi a neubr\u00e1nil se zaje\u010den\u00ed. Hlavou m\u00ed\u0159il p\u0159\u00edmo na ke\u0159, stihl na\u0161t\u011bst\u00ed je\u0161t\u011b zav\u0159\u00edt o\u010di. Dopadl t\u011b\u017ece a narazil bolestn\u011b kolenem na velk\u00fd k\u00e1men, k Billovu zd\u011b\u0161en\u00ed se ale okam\u017eit\u011b p\u0159ekulil na bok a za\u010dal se kut\u00e1let dol\u016f. Otev\u0159el o\u010di a vyjekl, kdy\u017e se kut\u00e1lel mezi kameny a ke\u0159i a st\u0159\u00eddav\u011b mezi oblohou a hl\u00ednou vid\u011bl, jak m\u00ed\u0159\u00ed dol\u016f z obrovsk\u00e9ho p\u0159\u00edkr\u00e9ho kopce.<\/p><\/div>\n

„Pom\u00f3c!“ poda\u0159ilo se mu zavolat chvili\u010dku p\u0159ed t\u00edm, ne\u017e dostal kamenem do brady. Sna\u017eil se zachyt\u00e1vat rukama v\u0161eho okolo, ale let\u011bl dol\u016f moc rychle a poda\u0159ilo se mu jenom vytrh\u00e1vat tr\u00e1vu ze zem\u011b i s ko\u0159eny. Kdy\u017e se sna\u017eil zastavit a pooto\u010dil se, jeho t\u011blo ud\u011blalo dva kotrmelce p\u0159ed t\u00edm, ne\u017e uc\u00edtil \u0161\u00edlenou bolest ve stehnu. Donutilo ho to vyk\u0159iknout bolest\u00ed a z o\u010d\u00ed se mu spustily slzy, ale b\u011bhem okam\u017eiku se jeho zrychlen\u00e1 cesta sm\u011brem z kopce zastavila.<\/div>\n
Bill skon\u010dil s rukama nata\u017een\u00fdma p\u0159ed sebe, hlavou zabo\u0159enou v zemi a nohama tr\u010d\u00edc\u00edma vysoko dozadu. Blon\u010f\u00e1k po chv\u00edli zvednul hlavu, hned se oto\u010dil k noze, ve kter\u00e9 mu po\u0159\u00e1d pulzovala obrovsk\u00e1 bolest, ale a\u017e po n\u011bkolika vte\u0159in\u00e1ch se donutil otev\u0159\u00edt o\u010di.<\/div>\n
„Ah, do prdele,“ vzlykl Bill, kdy\u017e ve sv\u00e9m stehnu uvid\u011bl zabodnut\u00fd n\u016f\u017e. Jeho n\u016f\u017e, kter\u00fd celou dobu m\u011bl v ruce. Zkroutil se na zemi a opatrn\u011b se dotkl m\u00edsta, kde se \u010depel no\u017ee ztr\u00e1cela po jeho riflemi a znovu povzlykl. Zaslzen\u00fdma o\u010dima se pod\u00edval nahoru na kopec a prohl\u00e9dl si m\u00edsto, kter\u00fdm se kut\u00e1lel dol\u016f. Le\u017eel takhle jenom chvili\u010dku, kdy\u017e najednou p\u0159ed sebou sm\u011brem d\u00e1l dol\u016f z kopce, kam se za celou dobu je\u0161t\u011b nepod\u00edval, usly\u0161el divn\u00fd mlaskav\u00fd zvuk. Okam\u017eit\u011b se vyd\u011bsil a s vykulen\u00fdma o\u010dima na to m\u00edsto pomalu oto\u010dil hlavu.<\/div>\n
\n

V ten moment, kdy se skute\u010dn\u011b p\u0159ed sebe pod\u00edval, nemohl popadnout dech. Jen sotva metr p\u0159ed n\u00edm le\u017eela mrtv\u00e1 la\u0148, m\u011bla rozp\u00e1ran\u00e9 b\u0159icho, ve kter\u00e9m se hrabaly dv\u011b zakrvaven\u00e9 ruce. Ruce, kter\u00e9 pokra\u010dovaly jako mrtvoln\u011b \u0161ed\u00e9 se spoustou flek\u016f. Bill zvedl o\u010di je\u0161t\u011b o kousek nahoru a spat\u0159il \u010dlov\u011bka, tedy jestli se to dalo tak nazvat, jak vytahuje ze zv\u00ed\u0159ete kusy st\u0159ev a cpe si je do nenasytn\u00fdch \u00fast. Byl to mu\u017e, nedalo se \u0159\u00edct, jak star\u00fd, proto\u017ee jeho obli\u010dej byl pln\u00fd flek\u016f a prohnil\u00fdch d\u011br. D\u011bravou tv\u00e1\u0159\u00ed mu byly vid\u011bt \u017ev\u00fdkaj\u00edc\u00ed zuby a na temeni hlavy m\u011bl \u0159\u00eddk\u00fd porost vlas\u016f neur\u010dit\u00e9 barvy. Byl oble\u010den\u00fd do \u0161pinav\u00fdch hadr\u016f, kter\u00e9 se u\u017e nedaly naz\u00fdvat oble\u010den\u00edm, a Bill si taky v\u0161imnul, \u017ee jedna jeho noha byla a\u017e do p\u016fli stehna ohlodan\u00e1 a\u017e na kost a visely z n\u00ed c\u00e1ry uschl\u00e9ho masa. Blon\u010f\u00e1k se pokusil z\u016fstat zticha, cht\u011bl se odtamtud dostat co nejd\u0159\u00edve pry\u010d. Sna\u017eil se posadit, ale jakmile se narovnal a usykl nad bolest\u00ed ve stehnu, infikovan\u00fd zvedl sv\u00e9 mrtvoln\u00e9 o\u010di se \u0161ediv\u00fdm povlakem na zornic\u00edch od zv\u00ed\u0159ete pr\u00e1v\u011b na Billa. Okam\u017eit\u011b upustil kus vnit\u0159nost\u00ed lan\u011b a za\u010dal se rukama natahovat dop\u0159edu, zachyt\u00e1val se o trsy tr\u00e1vy a p\u0159itahoval se bl\u00ed\u017e k Billovi. Ten vyjekl, oto\u010dil se a poda\u0159ilo se mu zachytit jednou rukou za km\u00ednek v\u011bt\u0161\u00edho ke\u0159\u00edku a sna\u017eil se p\u0159it\u00e1hnout, aby se mohl postavit. S bolestn\u00fdm sku\u010den\u00edm se mu to poda\u0159ilo, ale jakmile ud\u011blal prvn\u00ed krok, zase dopadl na zem. Poda\u0159ilo se mu alespo\u0148 se plazit nahoru a zachyt\u00e1val se o tr\u00e1vu a chytal se kamen\u016f, kdy\u017e uc\u00edtil, jak ho infikovan\u00fd popadl za zran\u011bnou nohu.<\/p><\/div>\n

„Ne, ne, ne, ne!“ vyk\u0159ikl Bill a pokusil se s nohou kopnout, ale jedin\u00e9, \u010deho dos\u00e1hl, bylo lehk\u00e9 trhnut\u00ed nohy a ohromuj\u00edc\u00ed bolest v poran\u011bn\u00e9m stehnu.<\/div>\n
„Bille!!! Sakra, Bille!“ zak\u0159i\u010del naho\u0159e na kopci Alex.<\/div>\n
Bill se sna\u017eil odt\u00e1hnout se rukama co nejd\u00e1l, ale kdy\u017e se ohl\u00e9dl, uvid\u011bl infikovan\u00e9ho, jak se sv\u00fdmi hnusn\u00fdmi zka\u017een\u00fdmi zuby p\u0159ibli\u017euje k jeho kotn\u00edku. V ten moment se ozval v\u00fdst\u0159el a kolem Billovy hlavy prosvi\u0161t\u011bla kulka. Blon\u010f\u00e1k sotva sta\u010dil zav\u0159\u00edt o\u010di, kdy\u017e se na jeho obli\u010dej, mikinu i kalhoty rozst\u0159\u00edkla ztmavl\u00e1 krev infikovan\u00e9ho, kter\u00e9ho Alex i z takov\u00e9 d\u00e1lky trefil p\u0159\u00edmo do hlavy.<\/div>\n
<\/p>\n

autor: Clarrkys<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Clarrkys Bill\u016fv velk\u00fd den Zbytek ve\u010dera i cel\u00e1 noc byla klidn\u00e1. Alex dovolil Billovi, aby z\u016fstal u vyhas\u00ednaj\u00edc\u00edho ohn\u011b a st\u0159e\u017eil m\u00edsta nejbl\u00ed\u017ee karavanu a stan\u016fm, zat\u00edmco on s\u00e1m se jako v\u017edy ve st\u0159ehu proch\u00e1zel po okol\u00ed. Kdy\u017e nad r\u00e1nem za\u010dalo<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[628],"tags":[],"class_list":["post-2760","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-to-the-end-of-our-days"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2760","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=2760"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2760\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=2760"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=2760"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=2760"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}