{"id":2764,"date":"2015-08-01T16:00:00","date_gmt":"2015-08-01T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=2754"},"modified":"2015-08-01T16:00:00","modified_gmt":"2015-08-01T15:00:00","slug":"started-with-the-kiss-2","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2015\/08\/01\/started-with-the-kiss-2\/","title":{"rendered":"Started with the kiss 2."},"content":{"rendered":"
autor: ophelia_seven<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
\u010cty\u0159i ANEB jak si Bill mysl\u00ed, \u017ee se sv\u011bt to\u010d\u00ed kolem n\u011bj<\/p>\n

<\/em><\/strong> Byly to \u010dty\u0159i roky od Billova prvn\u00edho vykou\u0159en\u00ed… ale od t\u00e9 doby si jich u\u017eil u\u017e velk\u00e9 mno\u017estv\u00ed.<\/p>\n

<\/em> P\u0159esto\u017ee partne\u0159i se ob\u010das m\u011bnili, Bill\u016fv skryt\u00fd v\u00fdznam cel\u00e9 t\u00e9 v\u011bci nikdy. Tajn\u011b se sna\u017eil pomst\u00edt sv\u00e9 matce za posl\u00e1n\u00ed jeho dvoj\u010dete pry\u010d pot\u00e9, co je nachytala p\u0159i stejn\u00e9m aktu. Bill si myslel, \u017ee nem\u00edt Toma kolem sebe, je konec sv\u011bta. Uv\u011bdomil si, \u017ee se m\u00fdlil. Konec sv\u011bta byl, kdy\u017e mu jeho matka zcela zak\u00e1zala vyslovovat Tomovo jm\u00e9no.<\/div>\n

Billova pomsta za\u010dala \u010dty\u0159i t\u00fddny pot\u00e9, co Simone poslala Toma \u017e\u00edt s jejich otcem do Berl\u00edna. Tomovo jm\u00e9no se stalo v dom\u011b zak\u00e1zan\u00fdm slovem, a pokud Bill nesm\u011bl vyslovit jeho jm\u00e9no, pak nehodlal vyslovit ani nic jin\u00e9ho. Po dobu \u010dty\u0159 t\u00fddn\u016f byl d\u016fm tich\u00fd, Simone brzy vzdala snahu p\u0159inutit Billa mluvit a nebyla ochotn\u00e1 zru\u0161it pravidlo o nevyslovov\u00e1n\u00ed Tomova jm\u00e9na. Byly to \u010dty\u0159i roky a Bill je\u0161t\u011b nebyl p\u0159ipraven, aby j\u00ed odpustil.<\/div>\n
\n

Byl to akt vzdoru, co nakonec vedlo Billa k tomu, p\u0159iv\u00e9st si dom\u016f poprv\u00e9 kluka, vz\u00edt ho do sv\u00e9ho pokoje a m\u00edrn\u011b si st\u00e1hnout kalhoty. Billovo ml\u010den\u00ed bylo poprv\u00e9 p\u0159eru\u0161eno slovem: „Saj.“ Kluk poslechl, Bill se ud\u011blal a kluk \u0161el dom\u016f. Pokud si Simone v\u0161imla toho, co za\u010dalo b\u00fdt u nich doma b\u011b\u017en\u00fdm jevem, nest\u00e1lo j\u00ed to za \u0159e\u010d, a to Billa dr\u00e1\u017edilo. D\u011blal to, aby ji na\u0161tval, ale ona nevykazovala \u017e\u00e1dn\u00e9 zn\u00e1mky toho, \u017ee by se starala.<\/p><\/div>\n

Nakonec se n\u00e1hodn\u00e9 zn\u00e1mosti p\u0159em\u011bnily na regul\u00e9rn\u00ed p\u0159\u00edtele a vina z podv\u00e1d\u011bn\u00ed Toma, kter\u00e1 ho u\u017e\u00edrala, kdy\u017e z\u016fstal s\u00e1m, nakonec otup\u011bla, dokud na to sotva kdy pomyslel. Bezpo\u010det zn\u00e1most\u00ed, n\u011bkolik p\u0159\u00edtel\u016f a napjat\u00fd vztah s jeho matkou – to je to, \u010d\u00edm se stal Bill\u016fv \u017eivot o \u010dty\u0159i roky pozd\u011bji.<\/div>\n
\n
Bill sed\u011bl u kuchy\u0148sk\u00e9ho stolu, st\u00e1le m\u00edchal sv\u00e9 rozmo\u010den\u00e9 ovocn\u00e9 krou\u017eky v misce s ml\u00e9kem toho r\u00e1na p\u0159ed odchodem do \u0161koly, kdy\u017e ve\u0161la jeho matka oble\u010den\u00e1 do pr\u00e1ce jako obvykle. A\u010dkoliv, jej\u00ed obli\u010dej byl napjat\u00fd stresem. Bylo to tak od chv\u00edle, kdy m\u011bla p\u0159edchoz\u00ed ve\u010der telefon\u00e1t. Bill se neptal, pro\u010d vypadala tak rozru\u0161en\u011b, proto\u017ee mu to opravdu bylo jedno. Jen si odnesl tal\u00ed\u0159 a\u017e do sv\u00e9ho pokoje, jako to d\u011blal ka\u017ed\u00fd ve\u010der, a nechal ji vyv\u00e1let se v jej\u00edm vlastn\u00ed tr\u00e1pen\u00ed. Ale te\u010f se na n\u011bj d\u00edvala, jako by cht\u011bla n\u011bco \u0159\u00edct, a Bill na ni z\u00edral a \u010dekal, a\u017e za\u010dne.<\/div>\n
„Bille, zlato,“ za\u010dala nechutn\u011b sladk\u00fdm hlasem, kter\u00fd hrozil, \u017ee mu po\u0161le cere\u00e1lie na zp\u00e1te\u010dn\u00ed cestu z \u017ealudku. „Pamatuje\u0161 si Toma, ne?“<\/div>\n
Bill\u016fv obli\u010dej se rozho\u0159el, kdy\u017e upustil l\u017e\u00edci. To pro n\u011bj bylo p\u0159\u00edli\u0161. Poprv\u00e9 \u0159ekla jm\u00e9no jeho bratra od chv\u00edle, kdy se TO stalo, a bylo to v podob\u011b ot\u00e1zky a je\u0161t\u011b tak sm\u011b\u0161n\u00e9. „Samoz\u0159ejm\u011b,“ odpov\u011bd\u011bl Bill, chladn\u011b, z o\u010d\u00ed mu tryskaly v\u0161echny jeho zu\u0159\u00edc\u00ed emoce, „je to jen moje zatracen\u00e9 dvoj\u010de<\/em>.“<\/div>\n
Simone polkla a naklonila hlavu na stranu, aby si nasadila n\u00e1u\u0161nici, sna\u017eila se p\u0159itom b\u00fdt co nejv\u00edce non\u0161alantn\u00ed. „No, zlato…“ Zd\u00e1lo se, \u017ee jej\u00ed slova jsou napjat\u00e1, jako by nebyla pot\u011b\u0161en\u00e1, nebo m\u011bla strach, nebo jen prost\u011b necht\u011bla Billovi tyto zpr\u00e1vy ozn\u00e1mit. Ty nejhor\u0161\u00ed mo\u017en\u00e9 my\u0161lenky pro\u0161ly jeho mysl\u00ed – n\u011bco se stalo s Tomem. Nem\u011bl dovoleno mluvit se sv\u00fdm dvoj\u010detem \u010dty\u0159i roky<\/em> a te\u010f u\u017e nikdy nedostane \u0161anci, aby mu \u0159ekl, \u017ee mu chyb\u011bl, nebo \u017ee jedin\u00e1 v\u011bc, kterou by zm\u011bnil tenkr\u00e1t toho dne, by byla ujistit se, \u017ee jsou zamknut\u00e9 dve\u0159e, nebo mo\u017en\u00e1, \u017ee by se skryl v jedn\u00e9 z Tomov\u00fdch ta\u0161ek a \u0161el by do t\u00e1tova domu v Berl\u00edn\u011b s n\u00edm. „Bude n\u011bjakou dobu bydlet u n\u00e1s,“ \u0159ekla nakonec.<\/div>\n
\n

Pokud by Billova \u010delist nebyla p\u0159ipojena, byl by ji ztratil. Dlouhou dobu na svou matku z\u00edral, sna\u017eil se zam\u011b\u0159it na jej\u00ed tv\u00e1\u0159, zbytek m\u00edstnosti se za\u010dal to\u010dit. \u00daleva, \u017ee Tom je v po\u0159\u00e1dku, m\u011bla kr\u00e1tkou \u017eivotnost, jak se mu v b\u0159i\u0161e za\u010dala hromadit hr\u016fza. Jak mu bude vysv\u011btlovat po\u010det kluk\u016f a or\u00e1ln\u00edho sexu, nebo skute\u010dnost, \u017ee m\u00e1 p\u0159\u00edtele, nebo skute\u010dnost, \u017ee je gay? M\u011bl na Toma \u010dekat? Nem\u011bli \u010das o tom diskutovat, ne\u017e byl Tom odvezen pry\u010d. C\u00edtil v\u016fbec k Tomovi to sam\u00e9? Byl si jist\u00fd, \u017ee mu bratr chyb\u011bl, ale postupem \u010dasu se vzd\u00e1lil od t\u011bch pocit\u016f, kter\u00e9 m\u011bl, kdy\u017e tr\u00e1vili spole\u010dn\u00e9 chv\u00edle schoulen\u00ed uprost\u0159ed noci l\u00edb\u00e1n\u00edm nebo t\u0159en\u00edm nebo prost\u011b mazlen\u00edm.<\/p><\/div>\n

\n

„On bude co?“<\/p><\/div>\n

\n

Simone si povzdechla, myslela, \u017ee Bill je na jej\u00ed stran\u011b v t\u00e9to v\u011bci. Zapomn\u011bla, \u017ee Bill nebyl na jej\u00ed stran\u011b ve v\u0161ech z\u00e1le\u017eitostech u\u017e \u010dty\u0159i roky. „Tv\u016fj otec p\u0159i\u0161el o pr\u00e1ci. P\u0159em\u00fd\u0161l\u00ed, \u017ee vezme pr\u00e1ci ve Frankfurtu, ale pr\u00e1v\u011b te\u010f si nem\u016f\u017ee dovolit podporovat oba dva.“<\/p><\/div>\n

„Je n\u00e1m skoro osmn\u00e1ct. Tom se m\u016f\u017ee podporovat s\u00e1m.“ Bill si nebyl jist\u00fd, pro\u010d se na to rozhodl upozornit, ale byla to pravda. Jejich osmn\u00e1ct\u00e9 narozeniny byly za m\u00e9n\u011b ne\u017e jeden rok a vypadnout z domu a \u017e\u00edt na vlastn\u00ed p\u011bst bylo p\u0159esn\u011b<\/em> to, co Bill pl\u00e1noval pro sebe.<\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm,“ \u0159ekla a znovu si povzdechla. Pot\u00e9, co si nasadila n\u00e1u\u0161nice, rozhodla se pro \u0161\u00e1lek hork\u00e9 k\u00e1vy. „Ale do t\u00e9 doby,“ \u0159ekla, „bude tady.“ Nezn\u011blo to \u00fapln\u011b nad\u0161en\u011b, a i kdy\u017e Bill s\u00e1m<\/em> si nebyl zcela jist\u00fd, jestli z toho je nad\u0161en\u00fd, fakt, \u017ee ona nen\u00ed, jej \u0161tval.<\/div>\n
„Fajn, jak mysl\u00ed\u0161,“ zamumlal Bill, znovu zvedl svou l\u017e\u00edci a d\u00e1l m\u00edchal zb\u00fdvaj\u00edc\u00ed ovocn\u00e9 krou\u017eky. Sna\u017eil se chovat stejn\u011b nenucen\u011b jako jeho matka, ale jeho \u017ealudek byl st\u00e1hnut\u00fd. Nemluvil s Tomem u\u017e roky. Tolik se toho zm\u011bnilo.<\/div>\n
„Myslela jsem,“ jeho matka znovu promluvila, posadila se ke stolu naproti n\u011bmu se svou k\u00e1vou, „\u017ee by sis dnes mohl vz\u00edt den volna ze \u0161koly a pomohl mu se usadit, ne\u017e se vr\u00e1t\u00edm z pr\u00e1ce?“<\/div>\n
„Dnes<\/em>?“ zeptal se Bill. Nebude m\u00edt ani \u010das zvyknout si na my\u0161lenku, \u017ee Tom bude zp\u00e1tky, ne\u017e do toho bude vhozen.<\/div>\n
\n

Simone v\u00e1\u017en\u011b p\u0159ik\u00fdvla. „Jeho autobus p\u0159ijede dnes r\u00e1no.“ Vstala, nechala sv\u016fj \u0161\u00e1lek k\u00e1vy na stole, a vyhl\u00e9dla z kuchy\u0148sk\u00e9ho okna. „Ne\u017e to vy\u0159e\u0161\u00edm jinak, nech\u00e1m v\u00e1s dva se rozhodnout, kdo bude sp\u00e1t na gau\u010di.“ Oto\u010dila se k n\u011bmu, a p\u0159es mraky v jejich o\u010d\u00edch mohl \u0159\u00edct, \u017ee si vzpomn\u011bla na posledn\u00ed den, kdy oni t\u0159i byli pohromad\u011b. Pot\u00e9, co poslala Toma pry\u010d, p\u0159inutila Billa vym\u011bnit palandy ve sv\u00e9m pokoji za dvojpostel. Patrov\u00e9 postele pro ni byly a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 velkou p\u0159ipom\u00ednkou.<\/p><\/div>\n

„Mo\u017en\u00e1 bys mohl pozvat Andyho a nechat je, aby poznali jeden druh\u00e9ho?“<\/div>\n
Bill p\u0159ik\u00fdvl, a\u010dkoliv to bylo to posledn\u00ed, co by cht\u011bl. Nebyl si jist\u00fd, jak se chystal \u0159\u00edct Tomovi, \u017ee m\u00e1 p\u0159\u00edtele, nato\u017e aby je p\u0159edstavil v okam\u017eiku, kdy Tom vstoup\u00ed do domu. Ale v\u011bd\u011bl, na co jeho matka nar\u00e1\u017e\u00ed. Je\u0161t\u011b si nebyla jist\u00e1, \u017ee by jim mohla d\u016fv\u011b\u0159ovat, kdy\u017e budou spolu sami. Bill si byl docela jist\u00fd, \u017ee se nem\u011bla \u010deho b\u00e1t.<\/div>\n
\n

Jakmile Simone odjela vyzvednout Toma z autobusov\u00e9ho n\u00e1dra\u017e\u00ed, Bill se rozb\u011bhl do sv\u00e9ho pokoje. Mo\u017en\u00e1 nem\u011bl se svou matkou ty nejlep\u0161\u00ed vztahy, a z my\u0161lenky na to b\u00fdt o samot\u011b s Tomem tak brzy pot\u00e9, co se vr\u00e1t\u00ed, mu bylo \u0161patn\u011b od \u017ealudku, ale nehodlal odm\u00edtnout nab\u00edzen\u00fd den volna. Nebyl si jist\u00fd, co je t\u0159eba ud\u011blat. Vyt\u00e1hnout n\u011bjak\u00e9 deky ze sk\u0159\u00edn\u011b na chodb\u011b? Skr\u00fdt diskriminuj\u00edc\u00ed d\u016fkazy o… no, o \u010demkoliv, kv\u016fli \u010demu by jej Tom mohl popichovat? Ud\u011blat m\u00edsto pro Tomovy v\u011bci?<\/p><\/div>\n

Nakonec jedin\u00e1 v\u011bc, na kterou dok\u00e1zal sebrat energii, bylo polo\u017eit se zp\u00e1tky na postel a z\u00edrat do stropu, ani\u017e by se ka\u017ed\u00e9 \u010dty\u0159i minuty d\u00edval na hodiny. Zav\u0159el o\u010di a p\u0159\u00e1l si, aby vzpom\u00ednky na Toma zmizely. D\u011blaly to jen t\u011b\u017e\u0161\u00ed, aby z\u016fstal v klidu.<\/div>\n
Dlouze a zhluboka se nadechl, kdy\u017e si vzpomn\u011bl na okam\u017eik, kdy si poprv\u00e9 uv\u011bdomil, \u017ee to, co on a Tom d\u011blali, bylo v\u00edce ne\u017e to, co d\u011bl\u00e1vaj\u00ed norm\u00e1ln\u00ed brat\u0159i. L\u00edbali se jako u\u017e tolikr\u00e1t p\u0159edt\u00edm. Jejich matka ode\u0161la ve\u010der ven s p\u0159\u00e1teli a Tom se ho sna\u017eil p\u0159esv\u011bd\u010dit, \u017ee to je dobr\u00e1<\/em> v\u011bc, ale Bill nebyl \u0161\u0165astn\u00fd, \u017ee je jen tak opustila. P\u0159\u00edli\u0161 mu to p\u0159ipom\u00ednalo jejich otce.<\/div>\n
<\/p>\n

Byli spole\u010dn\u011b zabaleni do deky na gau\u010di a Tom um\u00edstil polibek do koutku Billov\u00fdch \u00fast, jak se jej sna\u017eil rozveselit. M\u011bli pizzu a p\u0159\u00edstup ke v\u0161em film\u016fm, na kter\u00e9 by se nem\u011bli d\u00edvat. A pro Toma ta nejlep\u0161\u00ed \u010d\u00e1st byla, \u017ee m\u011bli cel\u00fd d\u016fm pro sebe. Ale Bill odtla\u010dil tv\u00e1\u0159 sv\u00e9ho bratra pry\u010d od sv\u00e9 vlastn\u00ed. Byl rozru\u0161en\u00fd a \u017e\u00e1dn\u00e9 mno\u017estv\u00ed polibk\u016f jej nemohlo rozveselit. Tentokr\u00e1t ne.<\/em><\/div>\n

„No tak, Bille,“ Tom na\u0161pulil rty a posunul se tak, aby m\u011bl k Billovi bl\u00edzko. Polo\u017eil tv\u00e1\u0159 p\u0159\u00edmo naproti Billov\u011b a hrav\u011b povystr\u010dil spodn\u00ed ret. „\u00dasm\u011bv.“<\/em><\/div>\n
„Ne.“ Bill nep\u0159\u00edtomn\u011b z\u00edral na televizi.<\/em><\/div>\n
„Pros\u00ed\u00ed\u00edm,“ vyp\u00edskl Tom a p\u0159itiskl nos proti tv\u00e1\u0159i sv\u00e9ho bratra. „Pro m\u011b?“<\/em><\/div>\n
„Ne.“<\/em><\/div>\n
Tom p\u0159esunul svou v\u00e1hu na t\u011blo mlad\u0161\u00edho bratra, zatla\u010dil Billa do pol\u0161t\u00e1\u0159\u016f na pohovce a dr\u017eel jej na m\u00edst\u011b. Na kr\u00e1tk\u00fd okam\u017eik si pomyslel, \u017ee se Bill usm\u00edv\u00e1, ale n\u00e1hle se Bill zamra\u010dil a zakroutil se pod n\u00edm. „Vypadni,“ zavr\u010del.<\/em><\/div>\n
„Ne, dokud se neusm\u011bje\u0161.“ Bill po n\u011bm rychle bl\u00fdskl fale\u0161n\u00fdm \u00fasm\u011bvem a sna\u017eil se ho odstr\u010dit. Nevy\u0161lo to. Tom se ani nepohnul a rozhodn\u011b mu nese\u017eral ani ten fale\u0161n\u00fd \u00fasm\u011bv. M\u00edsto toho se p\u0159edklonil, zachytil Bill\u016fv spodn\u00ed ret mezi zuby a dloubl ho do bok\u016f, kde v\u011bd\u011bl, \u017ee je jeho bratr nejv\u00edce lechtiv\u00fd. Bill sebou trhl, jejich rty se rozpojily a on zalapal po dechu v mal\u00e9m prostoru mezi jejich \u00fasty.<\/em><\/div>\n
<\/p>\n

„Kret\u00e9ne,“ rozesm\u00e1l se, na tv\u00e1\u0159i se mu objevil skute\u010dn\u00fd \u00fasm\u011bv.<\/em><\/div>\n

„To u\u017e je lep\u0161\u00ed,“ zamumlal Tom, ne\u017e p\u0159itiskl sv\u00e9 rty zp\u00e1tky na Billovy. Bill mu dovolil zapojit jazyky, lehk\u00e9 hlazen\u00ed a jemn\u00e9 p\u0159\u00edrazy. Obvykle se tento druh v\u011bc\u00ed d\u011bl v soukrom\u00ed jejich vlastn\u00ed lo\u017enice, ale te\u010f m\u011bli cel\u00fd d\u016fm pro sebe, a Bill se p\u0159istihl, \u017ee jej docela vzru\u0161uje, \u017ee se takhle dot\u00fdkali uprost\u0159ed ob\u00fdvac\u00edho pokoje.<\/em><\/div>\n
Jak se Tom o n\u011bj t\u0159el a Bill p\u0159itiskl sv\u016fj rozkrok k Tomov\u011b noze, Bill v\u011bd\u011bl. V\u011bd\u011bl, \u017ee to u\u017e nikdy nebude stejn\u00e9 s nik\u00fdm jin\u00fdm, nikdy. Ta intenzita u\u017e nikdy nebude \u00fapln\u011b stejn\u00e1. Nikdy nebude cht\u00edt nikoho tak, jako cht\u011bl Toma. On by nikdy-<\/em><\/div>\n
„Miluju t\u011b,“ vydechl do Tomova ucha, kdy\u017e ho zas\u00e1hlo uv\u011bdom\u011bn\u00ed, a to bylo pr\u00e1v\u011b v t\u00e9 chv\u00edli, kdy se Tomovo t\u011blo proti n\u011bmu napjalo a on zamru\u010del, kdy\u017e se ud\u011blal do kalhot.<\/em><\/div>\n
\n

„Bille.“ Sly\u0161el, jak n\u011bkdo vol\u00e1 jeho jm\u00e9no, ale pro tuto chv\u00edli nedok\u00e1zal \u0159\u00edct, odkud a od koho to p\u0159ich\u00e1zelo. Zast\u00e9nal v reakci nad p\u0159eru\u0161en\u00edm toho, o \u010dem si pomalu uv\u011bdomil, \u017ee to musel b\u00fdt sen. U\u017e\u00edval si to, nem\u011bl sen o Tomovi u\u017e dlouhou dobu, a u\u017e v\u016fbec ne ten, kter\u00fd byl sp\u00ed\u0161 vzpom\u00ednkou ne\u017e \u010d\u00edmkoliv jin\u00fdm. „Bille,“ \u0159ekl hlas tentokr\u00e1t pevn\u011bji. „Jen proto, \u017ee jsem ti dovolila z\u016fstat doma, je\u0161t\u011b neznamen\u00e1, \u017ee m\u016f\u017ee\u0161 cel\u00fd den sp\u00e1t.“<\/p><\/div>\n

T\u00f3n toho hlasu p\u0159ivedl Billa k \u00fapln\u00e9mu v\u011bdom\u00ed rychleji, a kdy\u017e otev\u0159el o\u010di, spat\u0159il ve dve\u0159\u00edch svou matku s nespokojen\u00fdm v\u00fdrazem ve tv\u00e1\u0159i. To u n\u00ed nebylo a\u017e tak neobvykl\u00e9, ale vzduch kolem se zd\u00e1l b\u00fdt napjat\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e obvykle. Za n\u00ed uvid\u011bl Toma op\u0159en\u00e9ho proti r\u00e1mu dve\u0159\u00ed s batohem p\u0159ehozen\u00fdm p\u0159es rameno a mal\u00fdm, nep\u0159\u00edstupn\u00fdm \u00fa\u0161klebkem na tv\u00e1\u0159i.<\/div>\n
\n

Vypadal star\u0161\u00ed, v\u00edce jako mu\u017e, a trochu zpustl\u00fd. M\u011bl n\u011bjak\u00e9 strni\u0161t\u011b a jizvu pod prav\u00fdm okem, kter\u00e1 tam d\u0159\u00edve rozhodn\u011b nebyla. Jeho oble\u010den\u00ed bylo pytlovit\u00e9 jako v\u017edy a jeho dredy, kter\u00e9 moc r\u00e1d vid\u011bl, byly st\u00e1le na sv\u00e9m m\u00edst\u011b, jen del\u0161\u00ed. Nicm\u00e9n\u011b nejn\u00e1padn\u011bj\u0161\u00ed v\u011bc na jeho obli\u010deji, krom\u011b ach-tak-zn\u00e1m\u00fdch o\u010d\u00ed, byl fialov\u00fd kruh, kter\u00fd lemoval jeho prav\u00e9 oko a \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b natekl\u00fd ret. Bill si v\u0161iml v\u0161ech t\u011bchto detail\u016f v r\u00e1mci n\u011bkolika vte\u0159in a zavrt\u011bl hlavou, aby s\u00e1m sebe vytrhl z transu.<\/p><\/div>\n

Rychle se posadil a sna\u017eil se vypadat nenucen\u011b. Rychl\u00fd pohled na hodiny mu dal v\u011bd\u011bt, \u017ee spal p\u00e1r hodin. Ani si neuv\u011bdomoval, \u017ee byl unaven\u00fd. Z\u0159ejm\u011b novinky o Tomov\u011b chystan\u00e9m p\u0159\u00edjezdu byly emocion\u00e1ln\u011b vy\u010derp\u00e1vaj\u00edc\u00ed. Koneckonc\u016f, jen p\u0159ed \u010dty\u0159mi hodinami se dozv\u011bd\u011bl, \u017ee jeho sv\u011bt bude znovu ot\u0159esen.<\/div>\n
St\u00e1le se mu vracely \u00fatr\u017eky ze vzpom\u00ednky, kterou mu p\u0159ivolal sen, a z Tomova pohledu se c\u00edtil nesv\u016fj. U\u017e nev\u011bnoval pozornost tomu, jak jejich matka zkoumala ka\u017ed\u00fd jeho pohyb. Vylezl z postele a uhladil si vlasy i oble\u010den\u00ed, a pot\u00e9 pohl\u00e9dl na sv\u00e9 nehty, aby se ujistil, \u017ee jeho lak je st\u00e1le v perfektn\u00edm stavu. Nemohl to d\u00e1le pop\u00edrat, byl nerv\u00f3zn\u00ed.<\/div>\n
\n

„Volal jsi Andymu?“ Cht\u011bla v\u011bd\u011bt Simone.<\/p><\/div>\n

„U\u017e byl na cest\u011b do \u0161koly,“ lhal Bill b\u011bhem o\u0161\u00edv\u00e1n\u00ed se, c\u00edtil se opravdu nep\u0159\u00edjemn\u011b. Nebyl je\u0161t\u011b p\u0159ipraven\u00fd mluvit o Andreasovi.<\/div>\n
Simone si povzdechla, evidentn\u011b nevesele. Trhav\u00fdmi pohyby pohl\u00e9dla na hodinky, pot\u00e9 na Billa a zp\u00e1tky na hodinky. Pod\u00edvala se za sebe na Toma, kter\u00fd se ty\u010dil nad n\u00ed. D\u00edval se na ni, ale nikdo nic ne\u0159ekl. Bill p\u0159em\u00fd\u0161lel, kdy\u017e byla tak nerv\u00f3zn\u00ed ohledn\u011b toho nechat je dva spolu o samot\u011b, pro\u010d mu navrhla, aby z\u016fstal doma? Ale nezeptal se, proto\u017ee k tomu nedostal \u0161anci, kdy\u017e jeho matka znovu promluvila.<\/div>\n
„Mus\u00edm j\u00edt do pr\u00e1ce,“ \u0159ekla nakonec. Rozhodn\u011bte se, kdo kde bude sp\u00e1t a pak mu, Bille, pomoz se usadit. Jsem si jist\u00e1, \u017ee je vy\u010derpan\u00fd.“<\/div>\n
Nepod\u00edvala se na n\u011b, ani jim ne\u0159ekla nic dal\u0161\u00edho, ne\u017e opustila d\u016fm, ale Bill v\u011bd\u011bl, \u017ee jak moc dlouh\u00fd den to bude pro n\u011bj, stejn\u011b tak bude i pro ni. Usm\u00e1l se ti\u0161e p\u0159i pomy\u0161len\u00ed na ta muka, kter\u00fdmi bude proch\u00e1zet po cel\u00fd den, p\u0159i pohledu na hodiny ka\u017ed\u00fdch p\u011bt minut a p\u0159em\u00fd\u0161len\u00ed, jestli se kluci chovaj\u00ed slu\u0161n\u011b.<\/div>\n
\n

„Tak\u017ee, ehm,“ Bill si p\u0159ek\u0159\u00ed\u017eil pa\u017ee na hrudi, st\u00e1le st\u00e1l uprost\u0159ed pokoje, kter\u00fd d\u0159\u00edve sd\u00edleli spolu. „M\u016f\u017ee\u0161 sp\u00e1t tady. Vezmu si gau\u010d,“ nab\u00eddl.<\/p><\/div>\n

Tom p\u0159ik\u00fdvl a ud\u011blal krok do lo\u017enice, upustil ta\u0161ku na podlahu vedle dve\u0159\u00ed. „Fajn,“ \u0159ekl Tom a Bill c\u00edtil, jak se mu kolena doslova prom\u011bnila v \u017eel\u00e9. Nesly\u0161el jeho hlas tak dlouho, a a\u010dkoliv byl hlub\u0161\u00ed a drsn\u011bj\u0161\u00ed, p\u0159enesl jej okam\u017eit\u011b zp\u00e1tky do doby, kdy byli d\u011bti.<\/div>\n
„Ehm\u2026“ za\u010dal Bill ti\u0161e. D\u016fm byl p\u0159\u00edli\u0161 tich\u00fd, jeho nervy byly p\u0159\u00edli\u0161 na pochodu a Tomovy o\u010di byly a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 zn\u00e1m\u00e9. „Koupelna je\u2026“<\/div>\n
Tom na Billa pohl\u00e9dl s l\u00edtost\u00ed a pocitem ned\u016fv\u011bry, kter\u00fd se nedostal skrz n\u011bj. „Mysl\u00edm, \u017ee si to pamatuju,“ \u0159ekl Tom.<\/div>\n
Bill p\u0159ik\u00fdvl, byl nesv\u016fj a vykro\u010dil sm\u011brem ke dve\u0159\u00edm, zat\u00edmco si p\u0159\u00e1l, aby se Tom pohnul druh\u00fdm sm\u011brem. Nebyl je\u0161t\u011b p\u0159ipraven\u00fd b\u00fdt u n\u011bj tak bl\u00edzko. Zadr\u017eel dech, dokud nest\u00e1l venku na chodb\u011b. „Budu\u2026 dole,“ vydechl a Tom p\u0159ik\u00fdvl, ne\u017e bez dal\u0161\u00edho slova zav\u0159el dve\u0159e.<\/div>\n
\n

A\u010dkoliv si nebyl \u00fapln\u011b jist\u00fd pro\u010d, nebo kde se ty pocity vzaly, Bill z\u016fstal st\u00e1t na m\u00edst\u011b stoicky a rozho\u0159\u010den\u011b. Mohla to b\u00fdt podr\u00e1\u017ed\u011bnost nad t\u00edm, \u017ee se zd\u00e1lo, jako by Tom celou tu situaci zvl\u00e1dal mnohem l\u00e9pe, nebo Billova podr\u00e1\u017ed\u011bnost z toho, \u017ee se Tom v\u016fbec nezd\u00e1l b\u00fdt nerv\u00f3zn\u00ed, ale n\u011bco uvnit\u0159 Billa cht\u011blo, aby cht\u011bl Toma rozbre\u010det, i kdy\u017e si byl docela jist\u00fd, \u017ee to bylo nemo\u017en\u00e9. Zejm\u00e9na v sou\u010dasn\u00e9 chv\u00edli, kdy byl Tom tak non\u0161alantn\u00ed a choval se, jako by se nic nestalo. Ani\u017e by si na vte\u0159inu dokonce pohr\u00e1l s my\u0161lenkou na zaklep\u00e1n\u00ed na vlastn\u00ed dve\u0159e, prudce je otev\u0159el a na\u0161el sv\u00e9ho bratra sed\u00edc\u00edho na kraji postele a shrben\u00e9ho s lokty zap\u0159en\u00fdmi o kolena.<\/p><\/div>\n

Zv\u011bdav\u011b vzhl\u00e9dl, kdy\u017e Bill vstoupil, a Bill na n\u011bj z\u00edral. „Co je, kurva, tv\u016fj probl\u00e9m?“<\/div>\n
Byl zde pobaven\u00fd n\u00e1dech v p\u0159ekvapen\u00ed, kter\u00e9 Toma zachv\u00e1tilo. Ne\u010dekal takov\u00fd v\u00fdbuch od sv\u00e9ho mlad\u0161\u00edho bratra, ani si nebyl v\u011bdom, \u017ee by ud\u011blal cokoliv, co by jej mohlo spustit. „J\u00e1\u2026 nev\u00edm, o \u010dem to mluv\u00ed\u0161?“<\/div>\n
„Mysl\u00edm, \u017ee to bylo zatracen\u011b mil\u00e9, kdy\u017e jsem ti dal svou postel, sv\u016fj pokoj a cel\u00fd sv\u016fj osobn\u00ed<\/em> prostor,“ \u0159ekl a uk\u00e1zal rukama kolem m\u00edstnosti. „To nejmen\u0161\u00ed, co jsi mohl ud\u011blat, bylo, \u0159\u00edct d\u011bkuju ti<\/em>, v\u00ed\u0161.“ Zk\u0159\u00ed\u017eil ruce na prsou a \u010dekal, a\u017e Tom \u0159ekne tato dv\u011b slova. Bylo to to nejmen\u0161\u00ed, co Tom mohl ud\u011blat.<\/div>\n
M\u00edsto toho, Tom zvedl obo\u010d\u00ed nad Billovou tir\u00e1dou a Bill v\u011bd\u011bl, \u017ee tato dv\u011b slova z bratrov\u00fdch \u00fast v nejbli\u017e\u0161\u00ed dob\u011b nevyjdou. Tomova odpov\u011b\u010f jej sp\u00ed\u0161e zm\u00e1tla. „Po\u0159\u00e1d ten star\u00fd Bill, jak vid\u00edm,“ zavtipkoval bez \u0161petky humoru v hlase nebo v o\u010d\u00edch.<\/div>\n
\n

Bill za\u0165al zuby. „Co to,<\/em> kurva, m\u011blo znamenat?“<\/div>\n

Tom l\u00edn\u011b pokr\u010dil rameny, opravdu nem\u011bl n\u00e1ladu na h\u00e1dky. „D\u011bl\u00e1\u0161, jako by v\u0161echno bylo jen o tob\u011b.“ Zavrt\u011bl hlavou a povzdechl si. „Ale neboj se o m\u011b. Zase si na to zvyknu.“<\/div>\n
Oba chlapci z\u016fstali v p\u0159\u00edslu\u0161n\u00fdch pozic\u00edch a z\u00edrali na sebe. Bill byl nasran\u00fd a Tom jen z\u00edral nazp\u011bt, aby mu dok\u00e1zal, \u017ee nehodl\u00e1 ustoupit. Pevn\u011b si st\u00e1l za t\u00edm, co \u0159ekl. Bill na sv\u00e9ho bratra z\u00edral, dokud mu v o\u010d\u00edch nezapl\u00e1lo hn\u011bvem.<\/div>\n
Nakonec to Tom vzdal. „D\u00edky za pokoj,“ \u0159ekl kone\u010dn\u011b a prolomil ticho, ne v\u0161ak o\u010dn\u00ed kontakt.<\/div>\n
Bill se kousl do rtu, aby ne\u0159ekl n\u011bco, o \u010dem v\u011bd\u011bl, \u017ee by toho pozd\u011bji litoval. Vyrazil ven z m\u00edstnosti a zabouchl za sebou dve\u0159e, ne\u017e dupal sm\u011brem k ob\u00fdvac\u00edmu pokoji. Jak si v\u016fbec mohl kdy myslet<\/em>, \u017ee mu chyb\u011bl jeho bratr?<\/p>\n

autor: ophelia_seven<\/span><\/strong><\/div>\n

p\u0159eklad: Zuzu<\/span><\/strong><\/div>\n
betaread: J. :o)<\/span><\/strong><\/p>\n

<\/span><\/strong> original<\/strong><\/a><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: ophelia_seven \u010cty\u0159i ANEB jak si Bill mysl\u00ed, \u017ee se sv\u011bt to\u010d\u00ed kolem n\u011bj Byly to \u010dty\u0159i roky od Billova prvn\u00edho vykou\u0159en\u00ed… ale od t\u00e9 doby si jich u\u017eil u\u017e velk\u00e9 mno\u017estv\u00ed. P\u0159esto\u017ee partne\u0159i se ob\u010das m\u011bnili, Bill\u016fv skryt\u00fd v\u00fdznam cel\u00e9 t\u00e9<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[629],"tags":[],"class_list":["post-2764","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-started-with-the-kiss"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2764","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=2764"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2764\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=2764"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=2764"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=2764"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}