{"id":2765,"date":"2015-08-01T15:00:00","date_gmt":"2015-08-01T14:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=2755"},"modified":"2015-08-01T15:00:00","modified_gmt":"2015-08-01T14:00:00","slug":"cassiopeia-8-2-2","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2015\/08\/01\/cassiopeia-8-2-2\/","title":{"rendered":"Cassiopeia 8. (2\/2)"},"content":{"rendered":"
autor: B-kay<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
„Tome.“ Sestra, kter\u00e1 m\u011bla v ten ve\u010der slu\u017ebu, mal\u00e1 buclat\u00e1 d\u00e1ma se jm\u00e9nem, kter\u00e9 Tom za ty dva roky d\u00e1vno zapomn\u011bl, jej znala a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 dob\u0159e na to, aby se jej pokou\u0161ela zastavit. Ani p\u0159edt\u00edm se j\u00ed to nepovedlo a v\u011bd\u011bla, \u017ee jej\u00ed metody sel\u017eou i tentokr\u00e1t. P\u0159esto to ale zkusila. „Tome, te\u010f za pacientem nem\u016f\u017ee\u0161 j\u00edt. Nejsou n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00ed hodiny a krom toho, pr\u00e1v\u011b dostal l\u00e9ky proti bolesti a p\u0159ed chv\u00edl\u00ed usnul. Ani nebude v\u011bd\u011bt, \u017ees u n\u011bj byl. Pros\u00edm, p\u0159ij\u010f za n\u00edm z\u00edtra,“ nal\u00e9hala, kdy\u017e pro\u0161el kolem n\u00ed a zam\u00ed\u0159il k pokoji s ozna\u010den\u00edm 3B, kter\u00fd m\u011bl podle v\u0161eho pat\u0159it Billovi. „Tome, pros\u00edm.“ Ve stavu nejv\u011bt\u0161\u00edho zoufalstv\u00ed mu zatarasila cestu ke dve\u0159\u00edm vlastn\u00edm \u0161irok\u00fdm t\u011blem doufaj\u00edc, \u017ee jej p\u0159ivede k rozumu.<\/div>\n
„Mus\u00edm ho vid\u011bt.“<\/div>\n
„Uvid\u00ed\u0161 ho z\u00edtra.“<\/div>\n
„Ne, vy mi nerozum\u00edte. Mus\u00edm ho vid\u011bt. Mus\u00edm se na n\u011bj pod\u00edvat. O v\u00edc ne\u017e\u00e1d\u00e1m.“<\/div>\n
L\u00edtostiv\u00fdm pohledem p\u0159el\u00e9tla jeho bled\u00fd obli\u010dej. Kapky st\u00e9kaj\u00edc\u00ed jeho obli\u010dejem byly sm\u011bs\u00ed vody a slz a ona nem\u011bla daleko od toho, aby jej p\u0159itiskla na sv\u016fj hrudn\u00edk a sev\u0159ela jej v n\u00e1ru\u010d\u00ed jako sv\u00e9ho ztracen\u00e9ho syna.<\/div>\n
„Tome, nechci m\u00edt pot\u00ed\u017ee.“<\/div>\n
„Nikdy jste je nem\u011bla.“<\/div>\n
\n

„Te\u010f je to jin\u00e9. Cel\u00fd se t\u0159ese\u0161, jsi rozru\u0161en\u00fd. Evidentn\u011b ti na tom chlapci hodn\u011b z\u00e1le\u017e\u00ed a j\u00e1 si nejsem jist\u00e1, jestli zvl\u00e1dne\u0161 ten pohled. Jdi dom\u016f, vyspi se a p\u0159ij\u010f z\u00edtra brzy r\u00e1no.“<\/p><\/div>\n

Tom za\u00fap\u011bl a bezmocn\u011b si prohr\u00e1bl sm\u00e1\u010den\u00e9 vousy. „Hledal jsem ho cel\u00e9 \u010dty\u0159i dny, skoro jsem nespal, nemohl jsem se soust\u0159edit na nic jin\u00e9ho, proto\u017ee jsem tu\u0161il, \u017ee se stalo n\u011bco zl\u00e9ho. Promi\u0148te, ale pokud mi nedovol\u00edte j\u00edt se na n\u011bj pod\u00edvat, tak p\u0159\u00edsah\u00e1m, \u017ee vylezu oknem a pod\u00edv\u00e1m se na n\u011bj tak jako tak.“<\/div>\n
„Tome, to bys-„<\/div>\n
„Uhn\u011bte mi z cesty\u2026 pros\u00edm,“ dodal ti\u0161e. U\u017e nem\u011bl s\u00edlu d\u00e1l bojovat. Byl unaven\u00fd a vyd\u011b\u0161en\u00fd a v\u011bd\u011bl, \u017ee pokud je n\u011bjak\u00fd zp\u016fsob, jak vystoupit z toho bludn\u00e9ho kruhu, n\u011bjak\u00e1 mo\u017enost, jak op\u011bt na\u010derpat s\u00edlu a bojovat, pak le\u017eela za dve\u0159mi pokoje 3B. Nev\u011bd\u011bl, jestli na ni zap\u016fsobila jeho slova, nebo strach pramen\u00edc\u00ed z jeho pohledu, ale nez\u00e1le\u017eelo na tom tak dlouho, dokud mu bylo dovoleno vstoupit do Billova pokoje.<\/div>\n
Zhluboka se nadechl, omotal sv\u00e9 ledov\u00e9 prsty kolem kliky a zm\u00e1\u010dkl. Se sklon\u011bnou hlavou ti\u0161e proklouzl dovnit\u0159 a zase za sebou zav\u0159el.<\/div>\n
\n
Pokud Bill p\u0159ed chv\u00edli usnul, Tom jej rozhodn\u011b necht\u011bl probudit, sl\u00edbil si, \u017ee se bude po pokoji pohybovat tak ti\u0161e, jak jen to bude mo\u017en\u00e9. Kousl se do rtu a v mysli napo\u010d\u00edtal do t\u0159\u00ed, aby na\u010derpal odvahu zvednout hlavu a pod\u00edvat se sm\u011brem k posteli, kter\u00e1 byla na tak mal\u00fd pokoj spolu se stolem a dv\u011bma \u017eidlemi t\u00edm jedin\u00fdm n\u00e1bytkem v cel\u00e9 m\u00edstnosti. Narovnal se a o\u010dima rychle p\u0159el\u00e9tl po pokoji p\u0159edt\u00edm, ne\u017e se zahled\u011bl na \u010dlov\u00ed\u010dka le\u017e\u00edc\u00edho v hromad\u011b b\u00edl\u00fdch pe\u0159in. I p\u0159es st\u00edsn\u011bnost m\u00edstnosti p\u016fsobil Bill na velk\u00e9 posteli men\u0161\u00edm dojmem a mnohem zraniteln\u011bji, ne\u017e byl Tom zvykl\u00fd. Nespal, jak p\u0159edpokl\u00e1dala sestra, s hlavou oto\u010denou na bok hled\u011bl z velk\u00e9ho okna, z\u0159ejm\u011b v\u016fbec nepost\u0159ehl, \u017ee v pokoji u\u017e d\u00e9le nen\u00ed s\u00e1m.<\/div>\n
Pohled na Bill\u016fv dobit\u00fd obli\u010dej; na rozbit\u00fd ret a velkou mod\u0159inu t\u00e1hnouc\u00ed se pod\u00e9l cel\u00e9 lev\u00e9 poloviny jeho tv\u00e1\u0159e, ot\u0159\u00e1sl podlahou pod Tomov\u00fdma nohama. C\u00edtil, jak mu do tv\u00e1\u0159e stoup\u00e1 horkost a rozechv\u00edv\u00e1 ka\u017edou \u010d\u00e1ste\u010dku jeho t\u011bla. Ruce, kter\u00fdmi nerv\u00f3zn\u011b mnul lem sv\u00e9ho mokr\u00e9ho tri\u010dka, se mu za\u010daly potit a spole\u010dn\u011b s t\u00edmto projevem se p\u0159ihl\u00e1silo o pozornost i jeho srdce, kter\u00e9 se tak jako obvykle v Billov\u011b p\u0159\u00edtomnosti roztlouklo jako \u0161\u00edlen\u00e9. Tomovi se nahrnuly do o\u010d\u00ed slzy; nemohl uv\u011b\u0159it tomu, \u017ee mu n\u011bkdo dok\u00e1zal takhle ubl\u00ed\u017eit. Bill byl p\u0159eci tak k\u0159ehk\u00fd a nevinn\u00fd, nikomu neubli\u017eoval, byl snad t\u00edm nejslab\u0161\u00edm soupe\u0159em na cel\u00e9m sv\u011bt\u011b, a p\u0159esto se n\u011bkdo rozhodl vyb\u00edt si svou zlost pr\u00e1v\u011b na n\u011bm. Strach byl okam\u017eit\u011b vyst\u0159\u00edd\u00e1n zlost\u00ed, kter\u00e1 se v n\u011bm hromadila a bublala a Tom ji ji\u017e d\u00e9le nedok\u00e1zal dr\u017eet pod pokli\u010dkou. Tu\u0161il, o koho se jedn\u00e1, a jedin\u00e9, co mu br\u00e1nilo od toho, aby se rozb\u011bhl a \u0161el ho u\u0161krtit, bylo Billovo potvrzen\u00ed jeho podez\u0159en\u00ed.<\/div>\n
\n

Zhluboka se nadechl a p\u0159istoupil bl\u00ed\u017e. Guma pod jeho nohama zlostn\u011b zast\u00e9nala, probrala Billa ze zamy\u0161len\u00ed a d\u0159\u00edv, ne\u017e si to sta\u010dil Tom uv\u011bdomit, mnohem d\u0159\u00edv, ne\u017e se stihl na tu chv\u00edli p\u0159ipravit, se k n\u011bmu Bill oto\u010dil tv\u00e1\u0159\u00ed a jejich pohledy se po nekone\u010dn\u00fdch \u010dty\u0159ech dnech op\u011bt setkaly. Tom potla\u010dil nutk\u00e1n\u00ed zalapat po dechu, jakmile spat\u0159il Bill\u016fv obli\u010dej v matn\u00e9m sv\u011btle zapadaj\u00edc\u00edho slunce, tentokr\u00e1t byly jeho o\u010d\u00edm vystaveny ob\u011b poloviny a on se nemohl rozhodnout, kterou litoval v\u00edc. Na prav\u00e9 stran\u011b se vyj\u00edmal ob\u0159\u00ed monokl a jen o kousek v\u00fd\u0161 o\u0161kliv\u011b rozsekl\u00e9 obo\u010d\u00ed.<\/p><\/div>\n

Bill jej chv\u00edli beze slova sledoval, ne\u017e mu do\u0161lo, koho to vlastn\u011b vid\u00ed. Ne\u0161\u0165astn\u011b zak\u0148u\u010del, odvr\u00e1til se od Toma a zafa\u010dovan\u00fdma rukama se sna\u017eil zakr\u00fdt sv\u016fj obli\u010dej.<\/div>\n
\n

„Odejdi,“ zakv\u00edlel skrz \u0161kv\u00edrky mezi bolav\u00fdmi prsty a Tom si teprve tehdy uv\u011bdomil, \u017ee si nedal pozor a hled\u011bl na n\u011bj s v\u00fdrazem naprost\u00e9ho zd\u011b\u0161en\u00ed.<\/p><\/div>\n

„Bille,“ vydechl Tom okam\u017eit\u011b, kdy\u017e do\u0161el k posteli a posadil se na matraci v t\u011bsn\u00e9 bl\u00edzkosti Billova dotlu\u010den\u00e9ho t\u011bla.<\/div>\n
„Odejdi,“ opakoval Bill po\u0159\u00e1d dokola, zoufalstv\u00ed v jeho hlase bylo tlumeno prsty i obvazy, kter\u00e9 m\u011bl kolem poran\u011bn\u00fdch dlan\u00ed. „B\u011b\u017e pry\u010d,“ zakv\u00edlel bezmocn\u011b a cht\u011bl se od n\u011bj op\u011bt odvr\u00e1tit, ale Tom opatrn\u011b vzal jeho ruce do t\u011bch sv\u00fdch a jemn\u011b mu je odt\u00e1hl od tv\u00e1\u0159e, tak\u017ee se na n\u011bj musel pod\u00edvat, a\u0165 u\u017e cht\u011bl nebo ne.<\/div>\n
„B\u011b\u017e pry\u010d, Tome,“ opakoval Bill po\u0159\u00e1d dokola jako n\u011bjakou mantru. Cel\u00e9 t\u011blo jej bolelo, c\u00edtil se pon\u00ed\u017een\u00fd a slab\u00fd a posledn\u00ed, po \u010dem tou\u017eil, bylo, aby jej v takov\u00e9m stavu vid\u011bl i Tom. Hled\u011bl mu do o\u010d\u00ed a ti\u0161e jej prosil, aby jej nechal b\u00fdt, ale Tom po ka\u017ed\u00e9 takov\u00e9 prosb\u011b jen zavrt\u011bl hlavou. Nepou\u0161t\u011bl jeho ruce, kone\u010dky prst\u016f za\u010dal t\u0159\u00edt o Billovu nar\u016f\u017eov\u011blou k\u016f\u017ei.<\/div>\n
„B\u011b\u017e,“ vydechl Bill, doufaje, \u017ee Tom kone\u010dn\u011b vstane a odejde. Copak mu to nedoch\u00e1z\u00ed? Nestoj\u00ed o jeho p\u0159\u00edtomnost ani o jeho l\u00edtost. Chce b\u00fdt s\u00e1m. Cht\u011bl, aby to Tom pochopil a aby jej kone\u010dn\u011b poslechl.<\/div>\n
„Ne,“ Tom tvrdohlav\u011b zavrt\u011bl hlavou.<\/div>\n
„Tome,“ Bill vytrhl sv\u00e9 ruce z jeho sev\u0159en\u00ed. „Odejdi, pros\u00edm.“<\/div>\n
„Nikam nep\u016fjdu.“<\/p>\n

Tom vytrvale odol\u00e1val Billovu nal\u00e9h\u00e1n\u00ed. I p\u0159esto, \u017ee uh\u00fdbal jeho o\u010d\u00edm a o\u010dividn\u011b nest\u00e1l o jeho p\u0159\u00edtomnost, byl \u0161\u0165astn\u00fd. Vyd\u011b\u0161en\u00fd, ale neskonale \u0161\u0165astn\u00fd, proto\u017ee jej m\u011bl op\u011bt u sebe. Vdechoval jeho jedine\u010dnou v\u016fni, op\u011bt byl sou\u010d\u00e1st\u00ed toho kr\u00e1sn\u00e9ho tajemna, kter\u00e9 Billa obklopovalo i v takov\u00e9 chv\u00edli, i v tak uboh\u00e9m stavu. Sledoval jeho tv\u00e1\u0159 a v\u011bd\u011bl, \u017ee n\u011bkde tam pod v\u0161emi t\u011bmi mod\u0159inami a od\u0159eninami je tv\u00e1\u0159 \u010dlov\u011bka, pro kter\u00e9ho byl schopen v\u0161eho na sv\u011bt\u011b. Skr\u00fdvala se tam bytost, se kterou Tom do budoucna v\u016fbec nepo\u010d\u00edtal. To mali\u010dk\u00e9 plach\u00e9 tajemno bylo najednou v\u0161echno, co Toma zaj\u00edmalo, naprosto v\u0161echno. Bill tvo\u0159il z\u00e1kladn\u00ed pil\u00ed\u0159e jeho sv\u011bta, byl v\u0161\u00edm, co Tomovi tolik sch\u00e1zelo. Ano, byl pro n\u011bj hodn\u011b d\u016fle\u017eit\u00fd a on si to kone\u010dn\u011b dok\u00e1zal p\u0159iznat s\u00e1m p\u0159ed sebou, ani\u017e by se za sv\u00e9 my\u0161lenky styd\u011bl.<\/div>\n

\n

„Pro\u010d mi to d\u011bl\u00e1\u0161?“ Ze zamy\u0161len\u00ed jej vytrhl Bill\u016fv tich\u00fd hlas. O\u010dima utkv\u011bl na jeho bolav\u00e9m rtu, sledoval jeho pomal\u00e9 pohyby zast\u00edn\u011bn\u00e9 bolest\u00ed, sna\u017eil se naslouchat slov\u016fm, kter\u00e9 vych\u00e1zely z jeho \u00fast, ale byl natolik okouzlen t\u00edm, \u017ee jej znovu vid\u00ed, \u017ee se nedok\u00e1zal soust\u0159edit, i kdy\u017e cht\u011bl.<\/p><\/div>\n

„Pro\u010d v\u0161echno tolik komplikuje\u0161?“<\/div>\n
„J\u00e1?“ Tom p\u0159ekvapen\u011b pozdvihl obo\u010d\u00ed. „Pod\u00edvej se na sebe. Pro\u010d jsi to ud\u011blal? Pro\u010d jsi necht\u011bl, abych v\u011bd\u011bl, co se stalo? Jak dlouho ses cht\u011bl p\u0159ede mnou skr\u00fdvat? Cel\u00e9 t\u00fddny? Dokud se nezahoj\u00ed i posledn\u00ed mod\u0159ina?“<\/div>\n
„Tome, tohle nen\u00ed tvoje v\u011bc,“ \u0161pitl Bill ti\u0161e a o\u010dima hypnotizoval prsty, kter\u00fdmi sv\u00edral c\u00edp prost\u011bradla.<\/div>\n
„Opravdu si to mysl\u00ed\u0161? \u017de to nen\u00ed moje v\u011bc? Uv\u011bdomuje\u0161 si v\u016fbec, co jsem pro\u017eil b\u011bhem t\u011bch posledn\u00edch \u010dty\u0159 dn\u016f? Myslel jsem, \u017ee se zbl\u00e1zn\u00edm. Hledal jsem t\u011b snad v\u0161ude, a kdy\u017e t\u011b kone\u010dn\u011b najdu, tak mi \u0159ekne\u0161, \u017ee to vlastn\u011b nen\u00ed moje v\u011bc?!“<\/div>\n
„J-j\u00e1,“ Bill se opatrn\u011b sesunul na posteli o n\u011bco n\u00ed\u017e. C\u00edtil, jak mu po cel\u00e9m t\u011ble vysko\u010dila hus\u00ed k\u016f\u017ee. U\u017e jen ze zvuku Tomova hlasu se s n\u00edm to\u010dil cel\u00fd pokoj a on m\u011bl pocit, \u017ee se nebude moct zhluboka nadechnout, dokud Tom neodejde. „Tome\u2026 jsme jenom spolu\u017e\u00e1ci, d\u011bl\u00e1me na spole\u010dn\u00e9m projektu, nen\u00ed d\u016fvod, aby sis o m\u011b d\u011blal takov\u00e9 starosti.“<\/div>\n
„Tohle je jedin\u00e9, co mi k tomu \u0159ekne\u0161? Po m\u011bs\u00edci mi \u0159ekne\u0161, \u017ee jsem ti po\u0159\u00e1d stejn\u011b lhostejn\u00fd jako na za\u010d\u00e1tku? Opravdu ti na mn\u011b ani trochu nez\u00e1le\u017e\u00ed?“<\/div>\n
\n

Billovo nitro hrozilo sesyp\u00e1n\u00edm. Srdce c\u00edtil a\u017e n\u011bkde v krku, tlouklo a tlouklo po\u0159\u00e1d rychleji, jako by se mu pokou\u0161elo zoufale promluvit do du\u0161e. V\u011bd\u011bl, \u017ee kdyby m\u011blo ruce, pr\u00e1v\u011b by schytal dal\u0161\u00edch p\u00e1r pohlavk\u016f. Br\u00e1nil se tomu, tak moc se sna\u017eil nevid\u011bt v Tomovi v\u00edc, ale ne\u0161lo to. C\u00edtil se s n\u00edm v bezpe\u010d\u00ed, i kdy\u017e v\u011bd\u011bl, \u017ee by nem\u011bl, v\u011b\u0159il mu a v\u0161echno to, co mu pr\u00e1v\u011b \u0159ekl o tom, co v\u0161echno d\u011blal jen proto, aby jej na\u0161el, ot\u0159\u00e1slo jeho sv\u011btem. Tom si rozhodn\u011b nezaslou\u017eil takov\u00e9 chov\u00e1n\u00ed, ale Bill jin\u00e9ho nebyl schopen. Nikdy to s lidmi neum\u011bl a u\u017e v\u016fbec to neum\u011bl s Tomem. Cht\u011bl mu b\u00fdt nabl\u00edzku, a z\u00e1rove\u0148 co nejd\u00e1l od n\u011bj, vyvol\u00e1val v n\u011bm jen matouc\u00ed pocity, kter\u00fdm nerozum\u011bl.<\/p><\/div>\n

\n

„Necht\u011bl jsem ti p\u0159id\u011bl\u00e1vat zbyte\u010dn\u00e9 starosti,“ p\u00edpl a hlavou se op\u0159el o m\u011bkk\u00fd pol\u0161t\u00e1\u0159, kter\u00fd mu p\u0159inesli Georg s Beth p\u0159i posledn\u00ed n\u00e1v\u0161t\u011bv\u011b.<\/p><\/div>\n

„Zbyte\u010dn\u00e9?“ Tom se naklonil bl\u00ed\u017e, kone\u010dky ledov\u00fdch prst\u016f ot\u0159el o Billovu \u010delist. „Z\u00e1le\u017e\u00ed mi na tob\u011b. M\u00e1m t\u011b r\u00e1d, co je na tom tak nepochopiteln\u00e9ho \u017ee chci v\u011bd\u011bt, jestli jsi v po\u0159\u00e1dku?“<\/div>\n
Bill zalapal po dechu. Nech\u00e1pal, jak mohl Tom tak otev\u0159en\u011b mluvit o sv\u00fdch pocitech. \u0158\u00edkal v\u0161e, co m\u011bl na srdci, bez rozmyslu a bez ohledu na mo\u017en\u00e9 n\u00e1sledky. Bill n\u011bco takov\u00e9ho neznal. V\u017edy se \u0159\u00eddil jen sv\u00fdm mozkem, nikdy p\u0159edt\u00edm se nedostal do situace, kdy by jej zradil.<\/div>\n
„Prost\u011b jsem t\u011b necht\u011bl zbyte\u010dn\u011b stresovat.“<\/div>\n
„Kdo ti to ud\u011blal?“<\/div>\n
„Nechci o tom mluvit.“<\/div>\n
„Pro\u010d ti to ud\u011blal?“<\/div>\n
„Nic ti ne\u0159eknu. Stalo se, pros\u00edm, nech to b\u00fdt. M\u011bl bys j\u00edt dom\u016f, Tome. Jsi promo\u010den\u00fd na kost.“<\/div>\n
„Na tom nez\u00e1le\u017e\u00ed,“ Tom jemn\u011b trhl ramenem a odvr\u00e1til tv\u00e1\u0159.<\/div>\n
„Nastydne\u0161 nebo se ti do t\u011bla m\u016f\u017ee dostat n\u011bjak\u00fd mikrob a nad\u011bl\u00e1 \u0161kodu. M\u016f\u017ee ve tv\u00e9m t\u011ble zp\u016fsobit infek-„<\/div>\n
Tom se sm\u00edchem zakroutil hlavou. „U\u017e dost, pros\u00edm. Jsem v pohod\u011b. Nejsi to snad ty, kdo b\u011bh\u00e1val v de\u0161ti?“<\/div>\n
„To ano, ale j\u00e1 jsem byl na n\u011bco takov\u00e9ho zvykl\u00fd. Pro tvoje t\u011blo to m\u016f\u017ee b\u00fdt \u0161ok.“<\/div>\n
„Moje t\u011blo je v absolutn\u00edm po\u0159\u00e1dku,“ odpov\u011bd\u011bl Tom se sm\u00edchem a obr\u00e1til se zp\u011bt na Billa. „Ale d\u011bkuji za starostlivost. Je to od tebe mil\u00e9.“<\/div>\n
\n

Bill byl poprv\u00e9 vd\u011b\u010dn\u00fd za v\u0161echny ty mod\u0159iny, jinak by jist\u011b rud\u011b z\u00e1\u0159il. „Kdo ti to vlastn\u011b \u0159ekl?“ Rad\u011bji rychle zm\u011bnil t\u00e9ma. „Georg? Byls u m\u011b doma?“<\/p><\/div>\n

„Byl jsem tam, ale nikdo mi neotv\u00edral. \u0158ekla mi to Beth.“<\/div>\n
Bill siln\u011b stiskl rty a ne\u0161\u0165astn\u011b p\u0159iv\u0159el v\u00ed\u010dka. „M\u016fj and\u00edlek. Jak to sn\u00e1\u0161\u00ed?“<\/div>\n
„\u0160patn\u011b, je smutn\u00e1, tr\u00e1p\u00ed se, ale mysl\u00edm, \u017ee Georg to sn\u00e1\u0161\u00ed mnohem h\u016f\u0159. P\u0159i\u0161el mi hodn\u011b vystresovan\u00fd a unaven\u00fd. \u0158\u00edkal, \u017ee nic nest\u00edh\u00e1.“<\/div>\n
Tom si p\u0159isedl o n\u011bco bl\u00ed\u017e a napravil p\u0159ikr\u00fdvku, kter\u00e1 Billovi sklouzla z bok\u016f.<\/div>\n
„Potkali jsme se v cukr\u00e1rn\u011b. Ztratilo se mu pras\u00e1tko.“<\/div>\n
Bill pobaven\u011b zakroutil hlavou. „Nev\u00edm, jak to d\u011bl\u00e1. Mn\u011b Tomi je\u0161t\u011b nikdy neutekl.“<\/div>\n
„Eh,“ Tom zd\u011b\u0161en\u011b svra\u0161til obli\u010dej a pozdvihl obo\u010d\u00ed. „Tomi?<\/em> Myslel jsem, \u017ee se jmenuje Atom, co\u017e je mimochodem opravdu sm\u011b\u0161n\u00e9 jm\u00e9no, Bille. Nemohl jsi vymyslet n\u011bco v\u00edc prase\u010d\u00edho? Jako t\u0159eba Arno\u0161t nebo tak?“<\/div>\n
„Jmenuje se Atom, ale j\u00e1 mu \u0159\u00edk\u00e1m Tomi. To jm\u00e9no je skv\u011bl\u00e9. Je mnohem lep\u0161\u00ed ne\u017e Arno\u0161t,“ protestoval Bill s jemn\u00fdm \u00fasm\u011bvem, v\u00edc si bohu\u017eel dovolit nemohl.<\/div>\n
„Kaz\u00ed\u0161 mi vzpom\u00ednky na d\u011btstv\u00ed, v\u00ed\u0161 o tom?“ Tom jej n\u011b\u017en\u011b dloubl loktem do boku. „M\u016fj d\u011bde\u010dek mi tak \u0159\u00edkal cel\u00fd \u017eivot. Te\u010f budu m\u00edt trauma z toho, \u017ee se jmenuju stejn\u011b jako tvoje prase.“<\/div>\n
V tu chv\u00edli dovnit\u0159 nahl\u00e9dla kudrnat\u00e1 hlava.<\/div>\n
\n

„Tome, u\u017e bys m\u011bl opravdu j\u00edt. Za chv\u00edli bude vizita, nechci m\u00edt probl\u00e9m.“<\/p><\/div>\n

Tom s mal\u00fdm \u00fasm\u011bvem k\u00fdvl hlavou, a kdy\u017e za sebou op\u011bt zav\u0159ela dve\u0159e, zahled\u011bl se na Billa.<\/div>\n
„Podej mi ruku,“ \u0161eptl po chv\u00edli.<\/div>\n
Bill zv\u011bdav\u011b zamrkal, ale poslechl. Nat\u00e1hl k Tomovi ruku a p\u0159ekvapen\u011b vydechl, jakmile mu opatrn\u011b rozev\u0159el dla\u0148, vlo\u017eil do n\u00ed drobn\u00fd prst\u00fdnek a semkl kolem n\u011bj Billovy prsty.<\/div>\n
„Pat\u0159il m\u00e9mu d\u011bde\u010dkovi,“ \u0159ekl, kdy\u017e si Bill prst\u00fdnek p\u0159idr\u017eel u tv\u00e1\u0159e a zv\u011bdav\u011b si jej prohl\u00ed\u017eel. „Dal mi jej, kdy\u017e jsem byl je\u0161t\u011b d\u00edt\u011b. Pro \u0161t\u011bst\u00ed.“<\/div>\n
„To si nem\u016f\u017eu vz\u00edt.“ Bill okam\u017eit\u011b vrt\u011bl hlavou a pod\u00e1val mu jej zp\u011bt, ale Tom odm\u00edtl. Odsunul se od n\u011bj a pomalu vstal.<\/div>\n
„Ochr\u00e1n\u00ed t\u011b, kdy\u017e u tebe n\u00e1hodou nebudu,“ \u0161eptl, d\u00edvaje se do Billov\u00fdch o\u010d\u00ed a Bill se cel\u00fd ot\u0159\u00e1sl. C\u00edtil, jak mu do o\u010d\u00ed vystoupily slzy. Najednou nec\u00edtil \u017e\u00e1dnou bolest ani nic podobn\u00e9ho. Ve\u0161ker\u00e9 negativn\u00ed pocity byly nahrazeny n\u011b\u010d\u00edm mnohem v\u011bt\u0161\u00edm. Mnohem kr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00edm. Cht\u011bl se usm\u00e1t. Cht\u011bl jej obejmout a pod\u011bkovat mu, ale na nic z toho nena\u0161el s\u00edlu ani odvahu.<\/div>\n
„D\u011bkuji,“ za\u0161eptal.<\/div>\n
„Nem\u00e1\u0161 za co,“ \u0159ekl Tom s \u00fasm\u011bvem. „A ned\u011blej si starosti. Pom\u016f\u017eu Georgovi s Beth i s t\u00edm tv\u00fdm Tomim,<\/em> jinak by se z toho za chv\u00edli zhroutil. Ty te\u010f mysli jen na sebe a na to, aby ses dal brzy do po\u0159\u00e1dku.“<\/div>\n
\n

Bill se nezmohl na slovo, a tak jen jemn\u011b k\u00fdvl hlavou a sledoval, jak Tom pomalu m\u00ed\u0159\u00ed ke dve\u0159\u00edm.<\/p><\/div>\n

„P\u0159ijde\u0161 se za mnou pod\u00edvat i z\u00edtra?“ zavolal za n\u00edm, bolavou ruku si p\u0159itiskal k hrudn\u00edku, jako by t\u00edm mohl zpomalit bl\u00e1zniv\u00fd tlukot sv\u00e9ho srdce.<\/div>\n
Tom zastavil a s \u00fasm\u011bvem se na n\u011bj obr\u00e1til. „Chce\u0161, abych p\u0159i\u0161el?“ Prameny mokr\u00fdch vlas\u016f mu spadaly do tv\u00e1\u0159e a Tom v t\u00e9 chv\u00edli p\u016fsobil neuv\u011b\u0159iteln\u011b p\u0159ita\u017eliv\u011b.<\/div>\n
Bill siln\u011b polkl, sklonil hlavu a pla\u0161e p\u0159ik\u00fdvl.<\/div>\n
„Pak se vid\u00edme z\u00edtra,“ odpov\u011bd\u011bl Tom vesele. „Bille?“<\/div>\n
„Ano?“ Bill se osm\u011blil a zvedl k n\u011bmu pohled.<\/div>\n
„P\u0159i\u0161el bych, i kdybys m\u011b tady necht\u011bl.“<\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm.“ Bill mu v\u011bnoval slab\u00fd \u00fasm\u011bv, a kdy\u017e se za n\u00edm zav\u0159ely dve\u0159e, bez dechu dopadl do pe\u0159in a siln\u011b stiskl v\u00ed\u010dka. T\u0159\u00e1sl se po cel\u00e9m t\u011ble, v u\u0161\u00edch mu hu\u010delo, netu\u0161il, co to m\u011blo v\u0161echno znamenat. Jeho srdce po\u0159\u00e1d tlouklo jako bl\u00e1zniv\u00e9.<\/div>\n
Po chv\u00edli otev\u0159el o\u010di a pohledem utkv\u011bl na drobn\u00e9 hv\u011bzd\u011b vryt\u00e9 do kovov\u00e9ho prst\u00fdnku. Usm\u00e1l se. Nem\u011bl ho na sob\u011b ani p\u011bt minut a u\u017e mu do \u017eivota vnesl tolik \u0161t\u011bst\u00ed, a\u017e jej nebyl schopen un\u00e9st.<\/p>\n

autor: B-kay<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: B-kay „Tome.“ Sestra, kter\u00e1 m\u011bla v ten ve\u010der slu\u017ebu, mal\u00e1 buclat\u00e1 d\u00e1ma se jm\u00e9nem, kter\u00e9 Tom za ty dva roky d\u00e1vno zapomn\u011bl, jej znala a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 dob\u0159e na to, aby se jej pokou\u0161ela zastavit. Ani p\u0159edt\u00edm se j\u00ed to nepovedlo a<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[625],"tags":[],"class_list":["post-2765","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-cassiopeia"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2765","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=2765"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2765\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=2765"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=2765"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=2765"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}