{"id":2783,"date":"2015-07-26T15:00:00","date_gmt":"2015-07-26T14:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=2773"},"modified":"2015-07-26T15:00:00","modified_gmt":"2015-07-26T14:00:00","slug":"to-the-end-of-our-days-3","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2015\/07\/26\/to-the-end-of-our-days-3\/","title":{"rendered":"To The End of our Days 3."},"content":{"rendered":"
autor: Clarrkys<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
Kdy\u017e se okol\u00ed zd\u00e1 klidn\u00e9<\/p>\n

<\/em><\/strong> „Tome!“ k\u0159i\u010del d\u00edv\u010d\u00ed hlas nal\u00e9hav\u011b a hodn\u011b hlasit\u011b z velk\u00e9 d\u00e1lky. „Pros\u00edm, pomozte n\u011bkdo!“<\/div>\n

Bill vyb\u011bhl z karavanu, kde doposud hr\u00e1l s d\u011btmi pexeso, aby rychle zjistil, co se d\u011bje. Kolem n\u011bj prob\u011bhl Tom a je\u0161t\u011b p\u00e1r dal\u0161\u00edch lid\u00ed sm\u011brem k \u0159\u00ed\u010dce, odkud se vol\u00e1n\u00ed oz\u00fdvalo. Blon\u010f\u00e1k se rozb\u011bhl za nimi, ale jeho tenisky, ze kter\u00fdch se mu odlupovala podr\u00e1\u017eka, mu nedovolily posp\u00edchat tak, jak by pot\u0159eboval.<\/div>\n
Kdy\u017e dob\u00edhal k \u0159\u00ed\u010dce, opatrn\u011b na\u0161lapoval mezi kameny a rukou p\u0159ed o\u010dima se br\u00e1nil ostr\u00e9mu, ale chladn\u00e9mu slune\u010dn\u00edmu svitu. Uvid\u011bl hlou\u010dek lid\u00ed, v\u0161ichni se okolo n\u011bkoho skl\u00e1n\u011bli k zemi nebo na n\u00ed kle\u010deli. Jakmile se dostal a\u017e k nim, spat\u0159il Davida, teenagera, jak le\u017e\u00ed na zemi na z\u00e1dech, dr\u017e\u00ed se za hru\u010f a t\u011b\u017eko popad\u00e1 dech. Jeho rty byly \u00fapln\u011b modr\u00e9. Vedle n\u011bho kle\u010dela Amanda, jeho d\u00edvka, cel\u00e1 mokr\u00e1 i s vlasy, bre\u010dela a p\u0159itom se t\u0159\u00e1sla zimou. Bill si sta\u010dil v\u0161imnout, \u017ee na sp\u00e1nku mezi blon\u010fat\u00fdmi vlasy j\u00ed z hlavy st\u00e9k\u00e1 tenk\u00fd pram\u00ednek krve.<\/div>\n
\n

„Davide, pros\u00edm\u2026 zkus se uklidnit. Sna\u017e se d\u00fdchat pomaleji, pros\u00edm t\u011b. Zhluboka se nadechni a pomalu vydechni,“ \u0159\u00edkal mu Tom, kter\u00fd se nad n\u00edm skl\u00e1n\u011bl a pevn\u011b sev\u0159el do ruky jeho dla\u0148, kterou on doposud sv\u00edral sv\u00e9 tri\u010dko na hrudi. S\u00e1m Tom zhluboka a pomalu d\u00fdchal, d\u00edval se p\u0159itom Davidovi up\u0159en\u011b do o\u010d\u00ed.<\/p><\/div>\n

„Tome, co budeme d\u011blat?“ zavzlykala Amanda. „Nem\u00e1 u\u017e inhal\u00e1tor, j\u00e1 jsem\u2026 on jen\u2026 bo\u017ee,“ dala obli\u010dej do dlan\u00ed a kroutila p\u0159itom hlavou, slzy j\u00ed tekly proudem po tv\u00e1\u0159\u00edch dol\u016f, sch\u00e1zely se na brad\u011b a odtud j\u00ed kapaly do kl\u00edna. „Tome, ud\u011blej n\u011bco, pomoz mu.“<\/div>\n
„Pokus\u00edm se, Amando\u2026 Alexi, pomoz mi s n\u00edm.“<\/div>\n
Bill a dal\u0161\u00ed dva chlapi jenom p\u0159ihl\u00ed\u017eeli, jak Tom spole\u010dn\u011b s Alexem opatrn\u011b posunuli Davida asi o metr, pomohli mu posadit se a z\u00e1dy se op\u0159\u00edt o kmen spadl\u00e9ho stromu.<\/div>\n
„Davide, pod\u00edvej se na m\u011b,“ \u0159ekl Tom, kter\u00fd p\u0159ed n\u00edm kle\u010del, „no tak, d\u00edvej se mi do o\u010d\u00ed.“ Chytl jej za bradu a oto\u010dil jeho tv\u00e1\u0159 ke sv\u00e9. Donutil ho se tak na n\u011bj pod\u00edvat. „D\u00edvej se na m\u011b, sleduj, jak d\u00fdch\u00e1m. Pokus se uklidnit a opakuj po mn\u011b, ano? Davide, sly\u0161\u00ed\u0161?“ Tom zhluboka a pomalu d\u00fdchal, d\u00edval se p\u0159itom chlapci up\u0159en\u011b do o\u010d\u00ed. David po chv\u00edli o\u010dima klesl na Tomovy rty, sledoval, jak s nimi h\u00fdb\u00e1, jak vdechuje a vydechuje. Jeho dech se pomalu za\u010dal tak\u00e9 uklid\u0148ovat, p\u00e1rkr\u00e1t do toho zaka\u0161lal, ale za n\u011bkolik minut se jeho dech opravdu zpomalil. Za\u010daly se mu zav\u00edrat o\u010di a padal na stranu, Tom ho na\u0161t\u011bst\u00ed zachytil. Amanda vyjekla a hned p\u0159isko\u010dila k nim. „To je v po\u0159\u00e1dku\u2026 d\u00fdch\u00e1. Je jen unaven\u00fd, pot\u0159ebuje si odpo\u010dinout,“ \u0159ekl Tom, aby ji uklidnil. Aby uklidnil i v\u0161echny, kdo se d\u00edvali. „Alexi,“ k\u00fdvl hlavou na Alexe, kter\u00fd beze slov porozum\u011bl. Sehnul se a vzal \u0161t\u00edhl\u00e9ho chlapce do n\u00e1ru\u010de. „Dnes bude sp\u00e1t v karavanu,“ dodal Tom. Alex se s chlapcem roze\u0161el pomalu k jejich \u00fakrytu spolu s ostatn\u00edmi, kte\u0159\u00ed k nastal\u00e9 situaci nem\u011bli slov.<\/div>\n
\n
Dne\u0161n\u00ed odpoledne rozd\u011blali ohe\u0148 d\u0159\u00edve ne\u017e v ostatn\u00ed dny.<\/div>\n
„Amando, jsi v pohod\u011b?“ zeptal se starostliv\u011b Bill, kter\u00fd j\u00ed z karavanu p\u0159inesl dal\u0161\u00ed deku, do kter\u00e9 j\u00ed pomohl se zabalit. Posadil se na kmen vedle n\u00ed a pohladil ji po z\u00e1dech. Sed\u011bla takhle u\u017e des\u00edtky minut, jenom ml\u010dky z\u00edrala p\u0159ed sebe do ohn\u011b. Lehce na Billa pooto\u010dila hlavu a malinko se pousm\u00e1la.<\/div>\n
P\u0159isedl si tak\u00e9 Tom a Alex.<\/div>\n
„Mysl\u00edm, \u017ee bys n\u00e1m m\u011bla \u0159\u00edct, co se stalo, Amando,“ \u0159ekl po chv\u00edli ticha v\u00e1\u017en\u011b Alex. Zvedla k n\u011bmu o\u010di, kter\u00e9, jak mohl vid\u011bt jen Bill sed\u00edc\u00ed vedle n\u00ed, se j\u00ed za\u010daly znovu lesknout. P\u0159ik\u00fdvla.<\/div>\n
„J\u00e1\u2026“ p\u00edpla tich\u00fdm chraplav\u00fdm hlasem, musela si odka\u0161lat. „Bylo to\u2026 bylo to v podstat\u011b \u00fapln\u011b hloup\u00e9, j\u00e1 jsem\u2026“ prohr\u00e1bla si rukou vlasy a znovu se zad\u00edvala do ohn\u011b. „St\u00e1li jsme na b\u0159ehu, David m\u011b cht\u011bl nau\u010dit trochu ryba\u0159it\u2026 Nev\u00edm jak, ale poda\u0159ilo se mu najednou chytit jednu z t\u011bch velk\u00fdch ryb. Nemohl ji p\u0159it\u00e1hnout ke kraji a j\u00e1 se b\u00e1la, \u017ee by se n\u00e1m mohl zlomit prut, tak jsem se roze\u0161la do vody pro ni.“ Alex nad t\u00edm zakroutil hlavou, ale Tom bedliv\u011b poslouchal. Amanda zvedla o\u010di a zad\u00edvala se na Toma, v\u011bnovala mu zni\u010den\u00fd pohled. „J\u00e1 v\u00edm, byla to hloupost\u2026 David mi hned \u0159\u00edkal, abych tam nechodila, \u017ee m\u011b m\u016f\u017ee strhnout proud. Ale cht\u011bla jsem prost\u011b, aby p\u0159inesl tu blbou rybu, abyste na n\u011bj byly hrd\u00ed, \u017ee se mu kone\u010dn\u011b n\u011bco taky povedlo,“ Amanda se neubr\u00e1nila vzlyknut\u00ed, i kdy\u017e se to sna\u017eila zadr\u017eovat. Do h\u0159betu ruky si ut\u0159ela slzy, kter\u00e9 se j\u00ed prodraly na tv\u00e1\u0159. „P\u0159ipadalo mi, \u017ee tam nem\u016f\u017ee b\u00fdt velk\u00fd proud, kdy\u017e tam nen\u00ed moc vody\u2026 dostala jsem se asi do poloviny \u0159eky, kdy\u017e se mi svezla noha po kameni a spadla jsem do vody,“ posmrkla a potom se na chv\u00edli zamra\u010dila. „Mysl\u00edm, \u017ee jsem se bouchla i do hlavy,“ dodala ti\u0161e a za\u010dala hledat zran\u011bn\u00e9 m\u00edsto na hlav\u011b.<\/div>\n
Bill moc dob\u0159e vid\u011bl zaschlou krev v jej\u00edch vlasech, zadr\u017eel j\u00ed ruku t\u011bsn\u011b p\u0159ed r\u00e1nou.<\/div>\n
\n

„Potom se ti na to pod\u00edv\u00e1m,“ ujistil ji ti\u0161e, ale jej\u00ed dla\u0148 nepustil, vzal ji do sv\u00fdch rukou a dr\u017eel ji pevn\u011b v kl\u00edn\u011b.<\/p><\/div>\n

„Pak\u2026 j\u00e1 nev\u00edm, stalo se to v\u0161echno tak rychle. V\u00edm, \u017ee jsem sama vstala, vid\u011bla jsem, jak David\u016fv prut kolem m\u011b odn\u00e1\u0161\u00ed proud. Vych\u00e1zela jsem z vody ke b\u0159ehu, David mi \u0161el pomoct, ale stra\u0161n\u011b na m\u011b k\u0159i\u010del\u2026 nad\u00e1val mi za to, \u017ee jsem do t\u00e9 vody \u0161la,“ vzlykla. „Byl stra\u0161n\u011b roz\u010dilen\u00fd, je\u0161t\u011b jsem ho tak nikdy nevid\u011bla. Najednou za\u010dal ka\u0161lat a b\u011bhem chvilky se dusil\u2026 sna\u017eila jsem se ho uklidnit, vyndala jsem mu z kapsy inhal\u00e1tor, ale nepomohlo to, byl u\u017e pr\u00e1zdn\u00fd. Kdy\u017e upadl na zem, volala jsem o pomoc,“ lehce pokr\u010dila rameny, kdy\u017e domluvila. „David mohl um\u0159\u00edt a je to jen moje vina\u2026 jsem tak pitom\u00e1,“ rozbre\u010dela se naplno Amanda, Bill ji jednou rukou znovu za\u010dal hladit po z\u00e1dech a v t\u00e9 druh\u00e9 po\u0159\u00e1d dr\u017eel jej\u00ed dla\u0148.<\/div>\n
Tom vstal a p\u0159isedl si k n\u00ed z druh\u00e9 strany. „Nen\u00ed to tvoje vina, Amando. Mohlo se to st\u00e1t kdykoliv.“ Pohladil ji konej\u0161iv\u011b po z\u00e1dech, kde se jeho ruka setkala s tou Billovou. Tom na mal\u00fd moment zvedl o\u010di a pod\u00edval se do t\u011bch Billov\u00fdch, hned potom svou ruku st\u00e1hl a pod\u00edval se na Alexe. Ten jen p\u0159ik\u00fdvl, vstal a ode\u0161el pro n\u011bco do stanu.<\/div>\n
\n

Alex se p\u0159idal k jejich skupin\u011b teprve p\u0159ed t\u0159emi m\u011bs\u00edci, ale Bill mohl sledovat, jak se za tu dobu stal Tomovou pravou rukou.<\/p><\/div>\n

Nikdo za celou dobu nevyslovil ot\u00e1zku, kdo bude jejich v\u016fdce, nehlasovali mezi sebou o sv\u00e9m postaven\u00ed ve skupin\u011b. V\u0161echno to tak n\u011bjak vyplynulo samo. V\u016fdcem byl Tom a jeho nejbli\u017e\u0161\u00edm a nejoddan\u011bj\u0161\u00edm pomocn\u00edkem a z\u00e1stupcem byl Alex. Tom na n\u011bco pomyslel a Alex hned v\u011bd\u011bl, \u017ee to m\u00e1 ud\u011blat. Neskute\u010dn\u00e9.<\/div>\n
\n

Bill i Tom sed\u011bli z obou stran u Amandy je\u0161t\u011b n\u011bkolik minut, kdy\u017e se p\u00e1r mu\u017e\u016f zrovna vr\u00e1tilo z jejich p\u016fldenn\u00ed v\u00fdpravy. Alex je sezn\u00e1mil s t\u00edm, co se stalo, a v\u0161ichni se potom se\u0161li v kruhu u ohn\u011b. Bill si kousek opod\u00e1l rozt\u00e1hl dv\u011b podlo\u017eky, na kter\u00e9 se posadil spolu se dv\u011bma mal\u00fdmi d\u011bv\u010daty, a znovu rozehr\u00e1li pexeso. Mohli sice z\u016fstat vevnit\u0159, ale Bill cht\u011bl sly\u0161et, co se bude d\u00edt te\u010f. Bylo mu jasn\u00e9, \u017ee n\u011bco se po tom v\u0161em bude muset podniknout. Amanda byla v karavanu s Davidem, kter\u00fd po\u0159\u00e1d spal, a v\u011bt\u0161ina ostatn\u00edch \u017een tam za\u010dala p\u0159ipravovat j\u00eddlo k ve\u010de\u0159i.<\/p>\n

„Tak\u017ee\u2026 jak u\u017e jste asi v\u0161ichni sly\u0161eli, David m\u011bl dnes astmatick\u00fd z\u00e1chvat. Nem\u00e1 u\u017e ale inhal\u00e1tor. Taky Bethany u\u017e m\u00e1 n\u011bjakou dobu nejsp\u00ed\u0161 hore\u010dku, ale nem\u00e1me na to \u017e\u00e1dn\u00e9 l\u00e9ky. V podstat\u011b u\u017e do\u0161ly skoro v\u0161echny z\u00e1soby na\u0161ich l\u00e9k\u016f,“ \u0159ekl Tom a v\u011bnoval v\u0161em v\u00e1\u017en\u00fd pohled. „Jak jsem se dozv\u011bd\u011bl od jednoho z v\u00e1s, asi dvacet p\u011bt kilometr\u016f severoz\u00e1padn\u011b odtud by m\u011bla b\u00fdt dal\u0161\u00ed z\u00e1chrann\u00e1 stanice, u kter\u00e9 jsme je\u0161t\u011b nebyli\u2026 samoz\u0159ejm\u011b v\u0161ichni v\u00edme pro\u010d – jedn\u00e1 se o dost nep\u0159\u00edstupn\u00fd ter\u00e9n, t\u00e9m\u011b\u0159 celou cestu bychom \u0161li do kopce, mo\u017en\u00e1 bychom v n\u011bkter\u00fdch m\u00edstech museli i \u0161plhat po skal\u00e1ch. Dalo by se to sice obej\u00edt po stezk\u00e1ch, ale zabralo by to nejm\u00e9n\u011b t\u0159ikr\u00e1t v\u00edce \u010dasu, a nejrychlej\u0161\u00ed pro n\u00e1s bude j\u00edt p\u0159\u00edmo. Taky se d\u00e1 p\u0159edpokl\u00e1dat, \u017ee v takov\u00e9m skalnat\u00e9m ter\u00e9nu nenaraz\u00edme na infikovan\u00e9,“ Tom v\u0161echny jednoho po druh\u00e9m, jak sed\u011bli vedle sebe, sjel o\u010dima. „Na t\u00e9 z\u00e1chrann\u00e9 stanici by se n\u00e1m m\u011blo poda\u0159it z\u00edskat samoz\u0159ejm\u011b n\u011bjak\u00e9 l\u00e9ky, ale taky z\u00e1soby na zimu, deky a mo\u017en\u00e1 zimn\u00ed bundy. Mo\u017en\u00e1 i n\u011bjak\u00e9 j\u00eddlo. Ch\u00e1pu, \u017ee nikoho z v\u00e1s tam nem\u016f\u017eu nutit j\u00edt, proto tam p\u016fjdu j\u00e1. A budu r\u00e1d, kdy\u017e se ke mn\u011b jeden z v\u00e1s p\u0159id\u00e1, dobrovoln\u011b. Nejvhodn\u011bj\u0161\u00ed by byl Alex, ale nem\u016f\u017eu nechat n\u00e1\u0161 \u00fakryt bez po\u0159\u00e1dn\u00e9ho dozoru, tak\u017ee ten z\u016fstane tady,“ domluvil Tom.<\/div>\n

\n

Chv\u00edli nastalo ticho, ale potom se jeden z t\u011bch mlad\u0161\u00edch odhodlal a pozvedl ruku.<\/p><\/div>\n

„J\u00e1 p\u016fjdu,“ \u0159ekl odhodlan\u011b, i kdy\u017e nezn\u011bl moc p\u0159esv\u011bd\u010div\u011b. „David je m\u016fj kamar\u00e1d, ud\u011bl\u00e1m to pro n\u011bho.“<\/div>\n
„Dob\u0159e, vyr\u00e1\u017e\u00edme za dvacet minut, p\u0159ichystej se,“ \u0159ekl Tom a vstal.<\/div>\n
„Co\u017ee? Ted? V\u017edy\u0165 a-ale\u2026 je to daleko! Za chv\u00edli se za\u010dne stm\u00edvat, to p\u016fjdeme i za tmy?“ vyd\u011b\u0161en\u011b vstal ten, co se p\u0159ihl\u00e1sil.<\/div>\n
„P\u0159esn\u011b tak\u2026 \u010d\u00edm d\u0159\u00edv se vyd\u00e1me na cestu, t\u00edm d\u0159\u00edv budeme zp\u00e1tky,“ v\u011bnoval mu Tom \u00fasm\u011bv a pak se roze\u0161el ke sv\u00e9mu stanu. Kdy\u017e mu padl pohled na Billa, zarazil se a znovu se oto\u010dil k chlap\u016fm. „Abych nezapomn\u011bl, po tu dobu, co budeme pry\u010d, m\u00e1 hl\u00eddku Alex. Aby si chlapi, co byli dnes skoro cel\u00fd den pry\u010d, odpo\u010dinuli, bude spolu s n\u00edm hl\u00eddkovat Bill,“ dodal Tom a oto\u010dil se zp\u00e1tky na Billa, na kter\u00e9ho se pousm\u00e1l, potom hned zapadl do sv\u00e9ho stanu, aby se p\u0159ichystal.<\/div>\n
Bill z\u016fstal zara\u017een\u011b z\u00edrat p\u0159ed sebe, neubr\u00e1nil se tomu, aby nem\u011bl p\u0159ekvapen\u011b pootev\u0159enou pusu. Chv\u00edli zaryt\u011b hled\u011bl do ohn\u011b, potom zvedl pohled na Alexe, kter\u00fd m\u011bl skoro stejn\u00fd v\u00fdraz jako on s\u00e1m.<\/div>\n
\n

Kdy\u017e se Tom i s mlad\u00edkem vydali na cestu s pln\u00fdmi batohy z\u00e1sob se slovy, \u017ee budou pry\u010d nejsp\u00ed\u0161 celou noc i cel\u00fd n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed den, ostatn\u00ed se se za\u010d\u00e1tkem stm\u00edv\u00e1n\u00ed se\u0161li k ve\u010de\u0159i. Bill se ob\u00e1val svoj\u00ed role, je\u0161t\u011b nikdy nem\u011bl za \u00fakol hl\u00eddat. I kdy\u017e se u\u017e hodn\u011b dlouho \u017e\u00e1dn\u00fd infikovan\u00fd neobjevil a p\u0159ibli\u017eovala se k nim n\u011bkdy jen divok\u00e1 zv\u00ed\u0159ata, ob\u010das zv\u011bdav\u00ed medv\u011bdi, p\u0159esto m\u011bl strach. Doslova obrovsk\u00fd strach. Ale jestli chce, aby ho v\u0161ichni nebrali jako holku, bude to muset zvl\u00e1dnout. U\u017e p\u0159i ve\u010de\u0159i se mu zd\u00e1lo, \u017ee na n\u011bj ostatn\u00ed dost divn\u011b pokukuj\u00ed. Kdy\u017e se lesem rozhostila tma, v\u011bt\u0161ina z \u010dlen\u016f jejich skupiny se odebrala do karavanu a do stan\u016f.<\/p><\/div>\n

„Bille, poj\u010f se mnou,“ pokynul Alex a p\u0159e\u0161el ke sv\u00e9mu stanu. Poklekl na kolena a vyt\u00e1hl p\u0159ed stan ta\u0161ku. Bill st\u00e1l nad n\u00edm a bedliv\u011b ho sledoval. „Jeliko\u017e jsi v tom celkem nov\u00e1\u010dek, n\u011bco ti vysv\u011btl\u00edm do za\u010d\u00e1tku,“ pousm\u00e1l se Alex mile a rozepl zip na ta\u0161ce. Billovi se naskytl pohled na n\u011bkolik zbran\u00ed, vykulil p\u0159itom o\u010di a zamrkal. Mu\u017e p\u0159ed n\u00edm ale z ta\u0161ky vyt\u00e1hl kus srolovan\u00e9 deky, kterou kdy\u017e rozbalil, odhalila n\u011bkolik no\u017e\u016f r\u016fzn\u00fdch velikost\u00ed. „Nikdy nem\u016f\u017eem v\u011bd\u011bt, jestli se infikovan\u00ed neobjev\u00ed, nebo jestli se nerozhodne n\u011bjak\u00fd medv\u011bd se\u017erat n\u00e1m z\u00e1soby masa,“ \u0159ekl v\u00e1\u017en\u011b a zvedl pohled nahoru k blon\u010f\u00e1kovi. „Jeliko\u017e jsi byl dlouhou dobu s Tomem, ur\u010dit\u011b jsi od n\u011bj vypozoroval, \u017ee infikovan\u00e9 p\u0159itahuje i v\u011bt\u0161\u00ed hluk. Tak\u017ee logicky st\u0159elnou zbra\u0148 pou\u017e\u00edv\u00e1me jenom p\u0159i tom nejv\u011bt\u0161\u00edm nebezpe\u010d\u00ed, nebo kdy\u017e u\u017e prost\u011b nen\u00ed zbyt\u00ed. Nikdy nev\u00ed\u0161, jak jsou daleko a kolik jich v okol\u00ed m\u016f\u017ee b\u00fdt, usly\u0161eli by st\u0159elbu a hned jsou u tebe.“ Alex vstal a popl\u00e1cal Billa po z\u00e1dech, kdy\u017e si v\u0161iml, jak vyd\u011b\u0161en\u011b se tv\u00e1\u0159\u00ed. „Tak\u017ee si vyber n\u016f\u017e, m\u016f\u017ee\u0161 i dva, pro jistotu,“ pousm\u00e1l se.<\/div>\n
Bill chv\u00edli v\u00e1hal, ale pak se sehnul a vzal opatrn\u011b dva no\u017ee nejbl\u00ed\u017ee k okraji.<\/div>\n
„Dobr\u00e1 volba,“ Alex znova Billa popl\u00e1cal po z\u00e1dech, ale tak, \u017ee Bill sebou trhnul a nad ne\u010dekanou bolest\u00ed mezi lopatkami se zamra\u010dil. „Jestli chce\u0161, m\u016f\u017ee\u0161 si vz\u00edt i revolver\u2026 ale pouze v p\u0159\u00edpad\u011b, \u017ee um\u00ed\u0161 st\u0159\u00edlet. Um\u00ed\u0161?“ Bill rychle zakroutil hlavou a sledoval p\u0159itom sv\u00e9 ruce, ve kter\u00fdch k\u0159e\u010dovit\u011b sv\u00edral dva no\u017ee. Na jednom z nich byla zaschl\u00e1 krev a Billovi se zvednul \u017ealudek.<\/div>\n
<\/p>\n

autor: Clarrkys<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Clarrkys Kdy\u017e se okol\u00ed zd\u00e1 klidn\u00e9 „Tome!“ k\u0159i\u010del d\u00edv\u010d\u00ed hlas nal\u00e9hav\u011b a hodn\u011b hlasit\u011b z velk\u00e9 d\u00e1lky. „Pros\u00edm, pomozte n\u011bkdo!“ Bill vyb\u011bhl z karavanu, kde doposud hr\u00e1l s d\u011btmi pexeso, aby rychle zjistil, co se d\u011bje. Kolem n\u011bj prob\u011bhl Tom a<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[628],"tags":[],"class_list":["post-2783","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-to-the-end-of-our-days"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2783","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=2783"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2783\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=2783"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=2783"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=2783"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}