{"id":2792,"date":"2015-07-23T15:00:00","date_gmt":"2015-07-23T14:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=2782"},"modified":"2015-07-23T15:00:00","modified_gmt":"2015-07-23T14:00:00","slug":"pohar-z-puli-prazdny-20","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2015\/07\/23\/pohar-z-puli-prazdny-20\/","title":{"rendered":"Poh\u00e1r z p\u016fli pr\u00e1zdn\u00fd 20."},"content":{"rendered":"
autor: SakuraUchihaHaruno13<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
Bill sed\u011bl na sv\u00e9 posteli a z\u00edral do pr\u00e1zdna. Nen\u00e1vid\u011bl ty chv\u00edle, kdy byl naprosto s\u00e1m a \u010dekal na up\u0159\u00edmn\u00e9 hn\u011bd\u00e9 o\u010di, kter\u00e9 v n\u011bm u\u017e od za\u010d\u00e1tku vzbuzovaly d\u016fv\u011b\u0159ivost i touhu prozkoumat v\u0161echny z\u00e1hady dan\u00e9ho \u010dlov\u011bka. Pot\u0159eboval ho m\u00edt u sebe, aby se c\u00edtil \u017eiv\u00fd. Bez n\u011bj byl jenom hra\u010dkou osudu, kter\u00fd s n\u00edm mohl dle zl\u00edben\u00ed m\u00e1vat a pl\u00e9st mu hlavu, ani\u017e by z toho vedla cesta ven.<\/div>\n
Tome,<\/em> posteskl si \u010dernovlas\u00fd chlapec v duchu. Kde sakra v\u011bz\u00ed\u0161?<\/em><\/div>\n
Neboj,<\/em> dostalo se mu okam\u017eit\u00e9 odpov\u011bdi. U\u017e jsem skoro u tebe,<\/em> pousm\u00e1l se a hodil do okna kam\u00ednek, aby ho Bill otev\u0159el a umo\u017enil mu tak vstup do temn\u011b modr\u00e9ho pokoje.<\/div>\n
Bill p\u0159ikro\u010dil k oknu, otev\u0159el ho a hodil Tomov\u00fdm sm\u011brem ztr\u00e1pen\u00fd pohled. „Kde jsi byl tak dlouho?“ cht\u011bl v\u011bd\u011bt, zat\u00edmco se Tom dost\u00e1val k okenn\u00edmu parapetu.<\/p>\n

„Byl jsem u sebe,“ odv\u011btil klidn\u011b. „Pot\u0159eboval jsem si ulo\u017eit sv\u00e9 nov\u00e9 v\u011bci,“ pokr\u010dil rameny a vzpomn\u011bl si, jak se na n\u011bj nep\u0159\u00edjemn\u011b d\u00edvala Amalia, kdy\u017e zjistila, jak moc se sbl\u00ed\u017eili. Celou tuhle vzpom\u00ednku hodil za hlavu a o krok p\u0159istoupil k Billovi. Vzal jeho ruku do sv\u00e9, propletl si s n\u00edm prsty a letmo ho pol\u00edbil na rty. Na ty kr\u00e1sn\u00e9 a n\u011b\u017en\u00e9 rty, o nich\u017e tak \u010dasto s\u00e1m snil.<\/div>\n

Vs\u00e1l jeho spodn\u00ed ret a s\u00e1m zav\u0159el o\u010di, aby si mohl pln\u011b vychutnat magickou atmosf\u00e9ru okam\u017eiku. Druhou rukou si ho p\u0159it\u00e1hl za bok a za\u010dal ho opatrn\u011b hladit po z\u00e1dech. D\u00e1val si velk\u00fd pozor, aby se rukou nedostal do m\u00edst, kter\u00e1 by mu Bill t\u0159eba necht\u011bl zp\u0159\u00edstupnit. P\u0159ekvapilo ho, kdy\u017e na sv\u00e9 ruce uc\u00edtil tu Billovu, kter\u00e1 je posunula o dost n\u00ed\u017e.<\/div>\n
T\u00e9m\u011b\u0159 okam\u017eit\u011b se ozval Bill\u016fv slastn\u00fd vzdech, kdy\u017e se Tom trochu osm\u011blil a za\u010dal letm\u00fdmi i siln\u011bj\u0161\u00edmi dotyky zkoumat Billovo pozad\u00ed.<\/div>\n
Bill se siln\u011b natiskl na Toma a jazykem ho vyzval, aby za \u017e\u00e1dnou cenu nep\u0159eru\u0161oval jejich spojen\u00ed. V tu chv\u00edli nepoci\u0165oval chod \u010dasu nebo \u010dehokoli jin\u00e9ho. V mysli m\u011bl jenom tenhle jedin\u00fd okam\u017eik a v\u0161echno ostatn\u00ed \u0161lo te\u010f \u00fapln\u011b mimo n\u011bj. Nezaj\u00edmalo ho, kolik lid\u00ed bude m\u00edt probl\u00e9m s t\u00edm, \u017ee si na\u0161el kluka. Odsunul ve\u0161ker\u00e9 starosti s t\u00edm, jak to ozn\u00e1m\u00ed sv\u00fdm rodi\u010d\u016fm. Jednodu\u0161e se sm\u00ed\u0159il se skute\u010dnost\u00ed, \u017ee nic jin\u00e9ho ne\u017e p\u0159\u00edtomnost pro n\u011bj neexistuje. A p\u0159esn\u011b tak to cht\u011bl i nav\u017edy.<\/p>\n<\/div>\n
\n
Kluci ani netu\u0161ili, jak se ocitli v Billov\u011b posteli a mazlili se. Tma pohltila v\u0161echno a ti dva zkoumali t\u011blo toho druh\u00e9ho, zat\u00edmco se st\u00e1le no\u0159ili do hloubi sv\u00fdch polibk\u016f.<\/div>\n
Nedo\u0161lo k ni\u010demu z\u00e1sadn\u00edmu, oble\u010den\u00ed z\u016fstalo tam, kde p\u016fvodn\u011b bylo. Jenom jejich vztah se ne\u010dekan\u011b prohloubil a upevnil. U\u017e to nebylo jenom o pohledech a vnit\u0159n\u00edm spojen\u00ed, tady se u\u017e hr\u00e1lo o kousek v\u00edc. Bill dovolil, aby se ho Tom dot\u00fdkal, kde jen bude cht\u00edt, \u010deho\u017e Tom necht\u011bl hned zneu\u017e\u00edvat. S\u00e1m si vystav\u011bl jak\u00e9si hranice, kter\u00e9 v\u016f\u010di Billovi necht\u011bl poru\u0161it. P\u0159ece jenom si necht\u011bl vz\u00edt v\u0161echno hned na za\u010d\u00e1tku a n\u00e1sledn\u011b litovat. Tou\u017eil po tom postupn\u011b Billa pozn\u00e1vat a vytvo\u0159it si s n\u00edm skute\u010dn\u00fd a dlouhotrvaj\u00edc\u00ed vztah, kter\u00fd nebude jenom o t\u011blesn\u00e9 touze, ale i o vnit\u0159n\u00edm spojen\u00ed a splynut\u00ed n\u00e1zor\u016f.<\/div>\n
Pros\u00edm,<\/em> za\u0161kemral Bill a v\u00edc se k Tomovi natiskl. Ud\u011blej to. Ud\u011blej cokoli!<\/em> Zast\u00e9nal mezi p\u0159er\u00fdvav\u00fdmi vdechy, v nich\u017e se odr\u00e1\u017eelo jeho vzru\u0161en\u00ed. Pros\u00edm!<\/em><\/div>\n
Ne,<\/em> hluboce vydechl Tom a svoji ruku z Billova kl\u00edna p\u0159esunul na pol\u0161t\u00e1\u0159. Nechci ud\u011blat nic, \u010deho bychom pak mohli litovat,<\/em> za\u0161eptal mu do ou\u0161ka a lehce skousl jeho u\u0161n\u00ed lal\u016f\u010dek.<\/div>\n
Ale no tak!<\/em> St\u00e9nal d\u00e1l Bill.<\/div>\n
Ne,<\/em> odporoval Tom d\u00e1l a l\u00edpl mu jenom letm\u00fd polibek na rty. Lehce se usm\u00e1l, kdy\u017e vid\u011bl Billovy p\u0159iv\u0159en\u00e9 o\u010di pln\u00e9 touhy. Dobrou noc, zlat\u00ed\u010dko,<\/em> pop\u0159\u00e1l mu a zlehka ho pol\u00edbil na \u010delo.<\/div>\n
Neee,<\/em> ozval se Bill, kdy\u017e z n\u011bj Tom slezl a lehl si vedle n\u011bj.<\/div>\n
Sladk\u00e9 sny<\/em>, ukon\u010dil jejich konverzaci. P\u0159it\u00e1hl si Billa t\u011bsn\u011b k sob\u011b, polo\u017eil si jeho hlavu na svou hru\u010f a zav\u0159el o\u010di. Byl si naprosto jist\u00fd, \u017ee te\u010f se mu bude mnohem l\u00e9pe us\u00ednat.<\/p>\n

Bill se schoulil do jeho n\u00e1ru\u010de. Netu\u0161il, jestli se m\u00e1 na n\u011bj zlobit, nebo mu d\u011bkovat. Nicm\u00e9n\u011b zav\u0159el o\u010di a b\u011bhem chvilky dovolil sv\u00e9mu t\u011blu i mysli, aby propadly kr\u00e1se sp\u00e1nku.<\/div>\n

R\u00e1no se pokojem rozezn\u011bl bud\u00edk, kter\u00fd dva sp\u00edc\u00ed chlapce vytrhl ze sn\u011bn\u00ed. Ani jednomu se necht\u011blo vst\u00e1vat a opustit tak bl\u00edzkost toho druh\u00e9ho, jen\u017ee bud\u00edk se zd\u00e1l b\u00fdt ne\u00fanavn\u00fd. Bill ho zaklapl a pohl\u00e9dl do Tomova rozespal\u00e9ho obli\u010deje.<\/div>\n
Po r\u00e1nu jsi stra\u0161n\u011b roztomil\u00fd,<\/em> neodpustil si pozn\u00e1mku a pol\u00edbil Toma na nos.<\/div>\n
Ale no tak,<\/em> nesouhlasil s n\u00edm Tom a lehou\u010dce se za\u010dervenal, co\u017e nem\u00edval ve zvyku. Po r\u00e1nu jsem v\u0161echno, jen ne roztomil\u00fd,<\/em> zakroutil nesouhlasn\u011b hlavou a l\u00edpl Billovi pusinku na tv\u00e1\u0159.<\/div>\n
Bill se potuteln\u011b usm\u00e1l a vyhrabal se z postele. Jako ka\u017ed\u00e9 r\u00e1no za\u0161el dol\u016f na sn\u00eddani, aby dop\u0159\u00e1l Tomovi trochu prostoru v koupeln\u011b. N\u00e1sledn\u011b mu p\u0159inesl kousek sv\u00e9 sn\u00eddan\u011b a mile se na n\u011bj usm\u00e1l. M\u011bl pocit, \u017ee s n\u00edm je v\u0161echno jednodu\u0161\u00ed a hez\u010d\u00ed.<\/div>\n
Co se tak cul\u00ed\u0161?<\/em> Cht\u011bl v\u011bd\u011bt dred\u00e1\u010d a p\u0159it\u00e1hl si ho k sob\u011b. Zhluboka se mu pod\u00edval do o\u010d\u00ed a \u00fasm\u011bv mu op\u011btoval.<\/p>\n

Bill ho siln\u011b objal a n\u011bco nesrozumiteln\u011b zamumlal do jeho siln\u00e9 mikiny. Nedok\u00e1zal si p\u0159edstavit, \u017ee by mohl o sv\u00e9ho Toma p\u0159ij\u00edt. Te\u010f, kdy\u017e za\u010dal pozn\u00e1vat toho z\u00e1hadn\u00e9ho kluka bloud\u00edc\u00edho noc\u00ed, nemohl p\u0159ij\u00edt na nic, co by mu mohlo jeho n\u00e1ladu zkazit. L\u00e1ska ovl\u00e1dla naprosto v\u0161echno v jeho \u017eivot\u011b a v\u0161echna temnota jeho \u017eivota se vytratila \u00fapln\u011b do nezn\u00e1ma.<\/div>\n

„Za chv\u00edli budeme muset j\u00edt,“ ozn\u00e1mil mu dred\u00e1\u010d a nat\u00e1hl se po sv\u00e9m \u0161koln\u00edm batohu. „Jinak p\u0159ijdeme pozd\u011b a v\u0161ichni na n\u00e1s budou divn\u011b koukat,“ pokra\u010doval, kdy\u017e se Bill odm\u00edtal pohnout z m\u00edsta nebo ho alespo\u0148 pustit.<\/div>\n
„Tak a\u0165,“ m\u00e1vl nad t\u00edm rukou Bill a je\u0161t\u011b siln\u011bji se k n\u011bmu p\u0159itiskl. Necht\u011bl ho pustit, ale v\u011bd\u011bl, \u017ee do \u0161koly bude muset j\u00edt.<\/div>\n
Je\u0161t\u011b p\u00e1r vte\u0159inek se k n\u011bmu tulil, ne\u017e ho kone\u010dn\u011b pustil, rychle se p\u0159evl\u00e9kl a vzal si v\u0161echny pot\u0159ebn\u00e9 v\u011bci. Otev\u0159el okno, aby mohl Tom odej\u00edt a s\u00e1m se\u0161el dol\u016f za rodi\u010di, aby se rozlou\u010dil.<\/div>\n
P\u0159i\u0161lo mu sm\u011b\u0161n\u00e9, \u017ee Tom mus\u00ed neust\u00e1le sk\u00e1kat z okna, kdy\u017e chce odej\u00edt, ale zat\u00edm nebyl schopn\u00fd p\u0159ij\u00edt na zp\u016fsob nebo vhodnou situaci, jak rodi\u010d\u016fm sd\u011blit, \u017ee si na\u0161el naprosto bo\u017e\u00edho p\u0159\u00edtele, s n\u00edm\u017e by byl ochotn\u00fd str\u00e1vit klidn\u011b i zbytek \u017eivota.<\/p>\n

„Tak se m\u011bj, brou\u010dku,“ rozlou\u010dila se s n\u00edm jeho matka a podala mu sva\u010dinu. Netu\u0161ila v\u016fbec nic, stejn\u011b jako on t\u011bch osmn\u00e1ct let.<\/div>\n

Venku srovnal krok s Tomem. Jejich kroky m\u00ed\u0159ily do vzd\u011bl\u00e1vac\u00edho \u00fastavu, v n\u011bm\u017e m\u011bli studovat posledn\u00ed rok. Jejich cesta prob\u011bhla v tichosti, nepot\u0159ebovali slova, aby si ujasnili situaci. Sta\u010dily jim potuteln\u00e9 \u00fasm\u011bvy, zamilovan\u00e9 pohledy a letm\u00e9 dotyky, jimi\u017e jeden druh\u00e9ho ne\u00fanavn\u011b obda\u0159ovali. Kdyby je vid\u011bl n\u011bkdo ciz\u00ed, musel by b\u00fdt \u00fapln\u011b slep\u00fd, aby nepost\u0159ehl jasn\u00e9 jisk\u0159en\u00ed mezi nimi. Kdokoli se k nim jenom p\u0159ibl\u00ed\u017eil, mohl poc\u00edtit, jak jsou si ti dva neskute\u010dn\u011b bl\u00edzc\u00ed a jak jeden po druh\u00e9m neodolateln\u011b tou\u017e\u00ed. Sr\u0161elo to z nich tak siln\u011b, \u017ee si toho za\u010dali v\u0161\u00edmat i u\u010ditel\u00e9, kter\u00fdm do toho nic nebylo. Nem\u011bli d\u016fvod se zaj\u00edmat o homosexu\u00e1ln\u00ed p\u00e1r na gymn\u00e1ziu, ale i tak se o to n\u011bkolik profesor\u016f zaj\u00edmalo a ptalo se student\u016f, co o tom v\u011bd\u00ed. Nikdo nedok\u00e1zal \u0159\u00edct nic konkr\u00e9tn\u00edho, n\u011bkdo to pova\u017eoval za oby\u010dejn\u00fd a do\u010dasn\u00fd flirt, jin\u00ed to p\u0159ibarvovali a m\u011bli z toho sp\u00ed\u0161e srandu, ne\u017e aby to brali v\u00e1\u017en\u011b.<\/div>\n
V jejich t\u0159\u00edd\u011b se to \u0159e\u0161ilo asi nejv\u00edc. Snad ka\u017ed\u00fd za nimi byl a ptal se jich, jak to mezi sebou maj\u00ed. Kluci se s ni\u010d\u00edm netajili, nestyd\u011bli se za to a p\u0159iznali, \u017ee jsou skute\u010dn\u011b spolu, co\u017e ve t\u0159\u00edd\u011b vyvolalo r\u016fzn\u00e9 reakce. N\u011bkter\u00e9 d\u00edvky t\u00edm byly p\u0159\u00edmo une\u0161en\u00e9 a studovaly ka\u017ed\u00fd jejich pohyb, t\u011b\u0161ily se, a\u017e je uvid\u00ed p\u0159i l\u00edb\u00e1n\u00ed nebo t\u0159eba jen letm\u00fdch polibc\u00edch. N\u011bkter\u00e9 t\u00edm skute\u010dn\u011b byly posedl\u00e9. Dal\u0161\u00ed skupinkou byli kluci, kte\u0159\u00ed jim neust\u00e1le nad\u00e1vali do buzerant\u016f a odm\u00edtali se s t\u00edm sm\u00ed\u0159it. Po\u0161klebovali se a d\u011blali v\u0161echno mo\u017en\u00e9, aby jim znep\u0159\u00edjemnili \u017eivot. Na\u0161li se ale i tac\u00ed, kter\u00fdm to bylo \u00fapln\u011b jedno a nezaj\u00edmalo je, jestli jsou to dva kluci, dv\u011b holky nebo kluk a holka. Nechali je, a\u0165 d\u011blaj\u00ed, co uznaj\u00ed za vhodn\u00e9 a nijak zvl\u00e1\u0161\u0165 se v tom ne\u0161\u0165ourali.<\/p>\n

Bill s Tomem zam\u00ed\u0159ili do zadn\u00ed \u010d\u00e1sti sv\u00e9 kmenov\u00e9 t\u0159\u00eddy, kde si sedli. T\u011bch n\u011bkolik zb\u00fdvaj\u00edc\u00edch minut do za\u010d\u00e1tku prvn\u00ed hodiny p\u0159e\u010dkali, ani\u017e by se jeden na druh\u00e9ho vrhl. Sp\u00ed\u0161e to vypadalo, \u017ee oba zasn\u011bn\u011b vzpom\u00ednaj\u00ed na p\u0159edchoz\u00ed ve\u010der a dokola si p\u0159ehr\u00e1vaj\u00ed nejlep\u0161\u00ed momenty.<\/div>\n

Dneska se m\u016f\u017eu stavit taky?<\/em> Ujistil se Tom, kdy\u017e si u\u017e n\u011bkolikr\u00e1t v mysli p\u0159ipomn\u011bl cel\u00fd p\u0159edchoz\u00ed ve\u010der.<\/div>\n
Jasn\u011b!<\/em> Odv\u011btil Bill v\u00edc nad\u0161en\u011b, ne\u017e p\u016fvodn\u011b zam\u00fd\u0161lel.<\/div>\n
Super,<\/em> usm\u00e1l se Tom a pohl\u00e9dl mu do o\u010d\u00ed. Znovu ho popadla stra\u0161n\u00e1 chu\u0165 ochutnat \u010dernovl\u00e1skovy rty a ut\u00e1p\u011bt se v nich.<\/div>\n
Bill mu pohled op\u011btoval se stejnou touhou. Pohledem n\u011bkolikr\u00e1t uhnul z jeho o\u010d\u00ed, aby znovu a znovu pohl\u00e9dl na jeho piercing ve rtu, kter\u00fd by tak r\u00e1d znovu pojal za sv\u016fj.<\/div>\n
„Kluci!“ ok\u0159ikl je spolu\u017e\u00e1k sed\u00edc\u00ed p\u0159ed nimi. „Nechte u\u017e toho, u\u010ditel je tu!“ upozornil je hlasit\u00fdm \u0161eptem a vyzval je, aby si stoupli kv\u016fli p\u0159\u00edchodu vyu\u010duj\u00edc\u00edho.<\/div>\n
„D\u00edky,“ houkl Tom a neochotn\u011b se za\u010dal zvedat ze \u017eidle, aby t\u00edm vyj\u00e1d\u0159il jakousi \u00factu matik\u00e1\u0159i.<\/div>\n
„V poho,“ odtu\u0161il kluk p\u0159ed n\u00edm, kdy\u017e si m\u011bli zase v\u0161ichni sednout.<\/p>\n

U\u010ditel si zapsal, kdo chyb\u00ed, vy\u0159\u00eddil n\u011bkolik organiza\u010dn\u00edch v\u011bc\u00ed a za\u010dal na tabuli ps\u00e1t n\u011bkolik p\u0159\u00edklad\u016f, kter\u00e9 m\u011bli studenti vypo\u010d\u00edtat. S\u00e1m si potom sedl ke stolu a n\u011bco si zapisoval do notesu.<\/div>\n

Bill si p\u0159\u00edklady opsal a za\u010dal soust\u0159ed\u011bn\u011b po\u010d\u00edtat. Nebylo to nic lehk\u00e9ho, ale i tak se spletl jenom dvakr\u00e1t, co\u017e bylo v\u00edc ne\u017e dobr\u00e9. \u010cist\u011b b\u00edl\u00e9 str\u00e1nky se\u0161itu plnil \u010d\u00edsly, kter\u00e1 n\u00e1sledn\u011b p\u0159e\u0161krt\u00e1val a znovu p\u0159episoval ve snaze doj\u00edt k n\u011bjak\u00e9mu norm\u00e1ln\u00edmu v\u00fdsledku.<\/div>\n
Tom si bezmy\u0161lenkovit\u011b \u010dm\u00e1ral do se\u0161itu, a kdy\u017e ho to omrzelo, schoval pravou ruku pod lavici a jemn\u011b ji polo\u017eil na Billovo stehno, p\u0159i\u010dem\u017e sledoval Bill\u016fv m\u011bn\u00edc\u00ed se v\u00fdraz.<\/div>\n
Tome!<\/em> Ok\u0159ikl ho v mysli. Nech toho, p\u0159ece,<\/em> sna\u017eil se b\u00fdt v\u00e1\u017en\u00fd, ale na jeho rtech se us\u00eddlil potuteln\u00fd \u00fasm\u011bv, mus\u00edm se soust\u0159edit.<\/em> Nezn\u011blo to moc p\u0159esv\u011bd\u010div\u011b u\u017e jenom z toho d\u016fvodu, \u017ee Tomovy prsty pohybuj\u00edc\u00ed se na jeho stehn\u011b byly Billovi v\u00edc ne\u017e p\u0159\u00edjemn\u00e9.<\/div>\n
Ale pros\u00edm t\u011b,<\/em> odbyl ho Tom a sv\u00fdmi prsty se zaryl do vnit\u0159n\u00ed strany Billova stehna.<\/div>\n
Bill si okam\u017eit\u011b skousl ret a vydal ze sebe p\u0159i\u0161krcen\u00e9 zasku\u010den\u00ed. Sna\u017eil se, aby se mu vzdech nedostal p\u0159es rty, ale \u0161lo to t\u011b\u017eko. P\u0159edstava Tomovy ruky bloud\u00edc\u00ed na jeho stehnech i kousek v\u00fd\u0161, ho zevnit\u0159 rozpalovala.<\/p>\n

M\u011bl bys po\u010d\u00edtat,<\/em> zkusil Bill Toma nav\u00e9st na n\u011bco jin\u00e9ho, i kdy\u017e mu bylo jasn\u00e9, \u017ee to nezabere.<\/div>\n

To ty bys m\u011bl taky a taky to ned\u011bl\u00e1\u0161,<\/em> oponoval Tom a p\u0159esunul svoji ruku pod p\u00e1sek Billov\u00fdch d\u017e\u00edn\u016f. Jenom zlehounka se ho tam dot\u00fdkal a spokojen\u011b sledoval, jak se m\u011bn\u00ed Billovy grimasy.<\/div>\n
Pros\u00edm,<\/em> zaskuhral Bill a zavrt\u011bl se na \u017eidli. Jsme p\u0159ece ve \u0161kole, nem\u016f\u017ee\u0161 si tu d\u011blat, co se ti zl\u00edb\u00ed.<\/em><\/div>\n
Tom svoji ruku p\u0159esunul zp\u011bt na Billovo stehno a lehce ho stiskl. Nikdo n\u00e1s p\u0159ece nevid\u00ed,<\/em> p\u0159ipomn\u011bl mu.<\/div>\n
Ale mohl by,<\/em> nedal se Bill.<\/div>\n
Jak mysl\u00ed\u0161,<\/em> pokr\u010dil dred\u00e1\u010d rameny, svoji ruku st\u00e1hl zp\u011bt a za\u010dal p\u0159edst\u00edrat, \u017ee po\u010d\u00edt\u00e1 jeden z p\u0159\u00edklad\u016f, kter\u00e9 u\u010ditel na za\u010d\u00e1tku hodiny napsal na tabuli.<\/div>\n
Bill se vr\u00e1til ke sv\u00e9mu se\u0161itu a pokra\u010doval v rozpo\u010d\u00edtan\u00e9m p\u0159\u00edkladu. Na za\u010d\u00e1tku si byl jist\u00fd, \u017ee je na dobr\u00e9 cest\u011b, te\u010f se mu to ale cel\u00e9 zd\u00e1lo \u00fapln\u011b nesmysln\u00e9. Byl by rad\u0161i, kdyby se nemusel zab\u00fdvat \u017e\u00e1dnou matematikou a mohl se v\u011bnovat Tomov\u011b toulav\u00e9 ruce, kter\u00e1 by dle libosti bloudila po jeho t\u011ble.<\/p>\n

Bille?<\/em> Ozval se po chv\u00edli Tom a up\u0159el na n\u011bj svoje dokonal\u00e9 a \u010dist\u011b hn\u011bd\u00e9 o\u010di s n\u011bkolika zlatav\u00fdmi st\u0159\u00edpky, kter\u00e9 Billa odjak\u017eiva tolik fascinovaly.<\/div>\n

Copak?<\/em> Optal se Bill a pohled mu op\u011btoval. Propiskou nerv\u00f3zn\u011b klepal do se\u0161itu a nev\u011bdomky se kousal do rtu. Nebyl nerv\u00f3zn\u00ed z Tomov\u00fdch slov, sp\u00ed\u0161 z t\u00f3nu, jak\u00fdm k n\u011bmu promlouval. Zn\u011bl najednou tak n\u011bjak v\u00e1\u017en\u011b a soust\u0159ed\u011bn\u011b, jako by se mu chystal \u0159\u00edct n\u011bco nep\u0159\u00edjemn\u00e9ho. Sna\u017eil se mu nahl\u00e9dnout do mysli, ale nic tam nena\u0161el. Jako by narazil na n\u011bjakou st\u011bnu, kter\u00e1 mu nedovol\u00ed nahl\u00e9dnout dovnit\u0159. N\u00e1hle ho napadlo, jestli Tom u\u017e t\u0159eba nem\u00e1 n\u011bjakou holku a nechce mu te\u010f \u0159\u00edct pr\u00e1v\u011b tohle.<\/div>\n
Ty hlup\u00e1\u010dku,<\/em> pousm\u00e1l se Tom a pohladil ho po tv\u00e1\u0159i. Nem\u00e1m \u017e\u00e1dnou holku,<\/em> ujistil ho s dal\u0161\u00edm v\u0159el\u00fdm \u00fasm\u011bvem. S\u00e1m p\u0159em\u00edtal nad t\u00edm, jestli mu m\u00e1 skute\u010dn\u011b \u0159\u00edct, co m\u00e1 na mysli. Poznal, \u017ee jejich vztah se prohlubuje natolik, \u017ee by mohli poru\u0161it z\u00e1kon, kdyby pokra\u010dovali. Sp\u00ed\u0161 by ho poru\u0161il on s\u00e1m, jeliko\u017e o tom v\u00ed a ne\u0159ekl to Billovi. Pr\u00e1v\u011b to ho te\u010f tr\u00e1pilo. Sna\u017eil se p\u0159esv\u011bd\u010dit s\u00e1m sebe, aby sv\u00e9mu p\u0159\u00edteli \u0159ekl o jejich p\u0159\u00edbuzensk\u00e9m vztahu, ale kdy\u017e se na n\u011bj tak koukal, nedok\u00e1zal si p\u0159edstavit, \u017ee by spolu m\u011bli skon\u010dit jenom kv\u016fli takov\u00e9 pitomin\u011b.<\/div>\n
Nemohl mu to \u0159\u00edct. Ne te\u010f.<\/div>\n
V\u00ed\u0161, Bille,<\/em> pokra\u010doval v\u00e1\u017en\u00fdm hlasem a polo\u017eil mu ruku na rameno. J\u00e1\u2026no\u2026<\/em> trochu se zaj\u00edkl, ale cht\u011bl pokra\u010dovat d\u00e1l. J\u00e1 t\u011b miluju.<\/p>\n

<\/em> autor: SakuraUchihaHaruno13<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: SakuraUchihaHaruno13 Bill sed\u011bl na sv\u00e9 posteli a z\u00edral do pr\u00e1zdna. Nen\u00e1vid\u011bl ty chv\u00edle, kdy byl naprosto s\u00e1m a \u010dekal na up\u0159\u00edmn\u00e9 hn\u011bd\u00e9 o\u010di, kter\u00e9 v n\u011bm u\u017e od za\u010d\u00e1tku vzbuzovaly d\u016fv\u011b\u0159ivost i touhu prozkoumat v\u0161echny z\u00e1hady dan\u00e9ho \u010dlov\u011bka. Pot\u0159eboval ho m\u00edt<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[614],"tags":[],"class_list":["post-2792","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-pohar-z-puli-prazdny"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2792","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=2792"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2792\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=2792"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=2792"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=2792"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}