{"id":2812,"date":"2015-07-17T16:00:00","date_gmt":"2015-07-17T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=2802"},"modified":"2015-07-17T16:00:00","modified_gmt":"2015-07-17T15:00:00","slug":"turn-back-time-26-1-2","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2015\/07\/17\/turn-back-time-26-1-2\/","title":{"rendered":"Turn Back Time 26. (1\/2)"},"content":{"rendered":"
autor: Izzap<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
Ztracen\u00fd domov a nov\u00fd domov<\/p>\n

<\/strong> „Jdu ke Georgovi!“ zavolal Tom do domu a rychle za sebou zav\u0159el dve\u0159e, aby zmizel d\u0159\u00edv, ne\u017e jeho matka dostane \u0161anci zeptat se, kam zmizel na v\u011bt\u0161inu dne.<\/div>\n

Konec konc\u016f byl to jeho prvn\u00ed den zp\u00e1tky doma po dlouh\u00fdch pr\u00e1zdnin\u00e1ch u prarodi\u010d\u016f. Obvykle takov\u00fd den Tom str\u00e1vil fl\u00e1k\u00e1n\u00edm se po dom\u011b a nas\u00e1v\u00e1n\u00edm dom\u00e1c\u00ed atmosf\u00e9ry, u\u017e\u00edv\u00e1n\u00edm sv\u00e9 vlastn\u00ed postele a v\u0161eho ostatn\u00edho, co mu p\u0159es l\u00e9to chyb\u011blo.<\/div>\n
Jeliko\u017e ale musel letos nejd\u0159\u00edv za jist\u00fdm \u010dlov\u011bkem, kter\u00e9ho cel\u00e9 dva m\u011bs\u00edce postr\u00e1dal, sv\u016fj prvn\u00ed den zp\u011bt doma str\u00e1vil v podstat\u011b cel\u00fd mimo domov.<\/p>\n

Te\u010f bylo p\u016fl dev\u00e1t\u00e9 ve\u010der a Tom zat\u00edm stihl \u0159\u00edct matce sotva \u00b4ahoj\u00b4. O\u010dividn\u011b nem\u011bl \u010das na takov\u00e9to mali\u010dkosti. P\u0159i\u0161el a zase hned ode\u0161el, pl\u00ed\u017eil se po dom\u011b a nakonec proklouzl zadn\u00edm v\u00fdchodem do vlhk\u00e9ho soumraku srpnov\u00e9ho ve\u010dera i s cestovn\u00ed ta\u0161kou, p\u0159i\u010dem\u017e omluvil sv\u016fj odchod nepravdivou v\u00fdmluvou.<\/div>\n

A jeho mal\u00e1 le\u017e nebyla prohl\u00e9dnuta, alespo\u0148 ne, dokud za sebou nezav\u0159el dve\u0159e.<\/div>\n
Kdyby ale kdokoliv pozoroval, kam vedou jeho kroky z verandy, hned by pochopil, \u017ee Tom lhal.<\/div>\n
\n

Dredat\u00fd teenager \u0161el po chodn\u00edku a pak zahnul ost\u0159e doleva, co\u017e znamenalo, \u017ee m\u00ed\u0159\u00ed \u00fapln\u011b opa\u010dn\u00fdm sm\u011brem, ne\u017e kter\u00fdm se nach\u00e1z\u00ed d\u016fm jeho p\u0159\u00edtele.<\/p><\/div>\n

Kdyby n\u011bkdo Toma po cest\u011b sledoval, zjistil by, \u017ee kr\u00e1\u010d\u00ed ke znepokojen\u011b se tv\u00e1\u0159\u00edc\u00edmu chlapci s havran\u00edmi vlasy ve stejn\u00e9m v\u011bku, jako je on. Kdy\u017e k n\u011bmu do\u0161el, slo\u017eil jim k noh\u00e1m cestovn\u00ed pytel a spojil jejich ruce. Ten mlad\u00edk rozhodn\u011b nevypadal jako Georg.<\/div>\n
Pozorovatel by mohl vid\u011bt, jak se Tom naklonil a spojil jejich rty v n\u011b\u017en\u00e9m polibku pln\u00e9m odvahy, j\u00edm\u017e beze slov sliboval, \u017ee v\u0161echno bude v po\u0159\u00e1dku.<\/div>\n
Pozorovatel by si tak\u00e9 mohl v\u0161imnout strachu s\u00eddl\u00edc\u00edmu v o\u010d\u00edch and\u011blsk\u00e9ho chlapce, a tak\u00e9 nejistoty, kterou mrknut\u00edm chlapec odehnal d\u0159\u00edv, ne\u017e si j\u00ed Tom sta\u010dil v\u0161imnout.<\/div>\n
\n
„Jsi si t\u00edm jist\u00fd?“ zeptal se napjat\u011b dred\u00e1\u010d, p\u0159i\u010dem\u017e si jemn\u011b p\u0159idr\u017eoval Billovu tv\u00e1\u0159. Ustaran\u011b sev\u0159el rty, jeho o\u010di hledaly v t\u011bch Billov\u00fdch jak\u00fdkoliv n\u00e1znak nejistoty, jak\u00e9koliv znamen\u00ed pro to, aby to vzdal a hned te\u010f p\u0159estal a nechal Billa vr\u00e1tit se dom\u016f, do minulosti.<\/div>\n
Ale p\u0159i rychl\u00e9m ohled\u00e1n\u00ed nic takov\u00e9ho nena\u0161el.<\/div>\n
Bill se p\u0159inutil k \u00fasm\u011bvu a k\u00fdvl a na moment uhnul pohledem, aby odehnal pochybnosti. „Jsem si jist\u00fd,“ odpov\u011bd\u011bl tak jako tak. Pa\u017ee ovinul kolem Tomov\u00fdch bok\u016f a jeho prsty pot\u0159ebn\u011b sev\u0159ely zn\u00e1m\u00e9 tri\u010dko. Mlad\u00edk rychle mrknul na svoje ruce kolem Tomova pasu, a pot\u00e9 se pod\u00edval zp\u011bt do Tomov\u00fdch o\u010d\u00ed. Po\u0159\u00e1d se usm\u00edval a p\u00e1rkr\u00e1t zamrkal, aby zadr\u017eel necht\u011bn\u00e9 slzy. „V ka\u017ed\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b se nemohu vr\u00e1tit,“ dodal t\u0159esouc\u00edm se hlasem.<\/div>\n
„Ale jestli se chce\u0161 vr\u00e1tit,“ \u0159ekl dred\u00e1\u010d navzdory sv\u00e9mu p\u0159\u00e1n\u00ed, „m\u016f\u017ee\u0161. Nemus\u00ed\u0161 \u0159\u00edkat sbohem, je\u0161t\u011b ne.“<\/div>\n
\n

Z Billova hrdla se vydral vzlyk a z o\u010d\u00ed n\u011bkolik slz. Tom set\u0159el slanou tekutinu prsty.<\/p><\/div>\n

„Bille, nemus\u00ed\u0161 opou\u0161t\u011bt-„<\/div>\n
„Mus\u00edm,“ p\u0159eru\u0161il ho \u010dernovl\u00e1sek ti\u0161e a zahnal polknut\u00edm dal\u0161\u00ed slzy. Na moment ztichl. Tom mu zat\u00edm ut\u00edral slzy a podp\u00edral ho. „Mysl\u00edm,“ promluvil Bill asi po minut\u011b, „\u017ee to nen\u00ed sbohem nav\u017edy\u2026 spr\u00e1vn\u011b?“<\/div>\n
Tom se usm\u00e1l a pohladil pravou rukou Billa po vlasech. „Samoz\u0159ejm\u011b \u017ee ne,“ odpov\u011bd\u011bl. V\u011bd\u011bl, \u017ee m\u016f\u017ee pou\u017e\u00edt den\u00edk jako d\u016fkaz. „James t\u011b nav\u0161t\u00edv\u00ed.“<\/div>\n
\n

Billovi se rozt\u0159\u00e1sl spodn\u00ed ret, ale sna\u017eil se, co mohl, z\u016fstat siln\u00fd. Necht\u011bl bre\u010det a b\u00fdt zlomen\u00fd. Nev\u011bd\u011bl, pro\u010d se chov\u00e1 tak hloup\u011b. Nebyla to p\u0159ece tak velk\u00e1 v\u011bc, ne? Nen\u00ed to nav\u017edy, v\u011bd\u011bl, \u017ee nen\u00ed, ale po\u0159\u00e1d to vypadalo tak\u2026 definitivn\u011b. Ut\u00e9ct od rodiny, z minulosti, nechat za sebou bl\u00e1zinec. Je to velk\u00fd skok, t\u00edm si byl jist\u00fd.<\/p><\/div>\n

Chlapec si p\u0159ipadal ztracen\u00fd ve sv\u00fdch vlastn\u00edch emoc\u00edch. Op\u0159el se do Tomova objet\u00ed a zkolaboval proti jeho t\u011blu s takovou silou, a to Toma m\u00e1lem porazilo.<\/div>\n
Ale jemu to nevadilo.<\/div>\n
Dred\u00e1\u010d neodstr\u010dil Billa, ani nepl\u00e1noval pustit ho ze sv\u00e9ho sev\u0159en\u00ed. M\u00edsto toho kolem n\u011bj pevn\u011b omotal pa\u017ee a p\u0159it\u00e1hl si ho k sob\u011b, p\u0159i\u010dem\u017e si op\u0159el hlavu o tu Billovu. Odkopl ta\u0161ku u jejich nohou na stranu chodn\u00edku a pevn\u011b Billa sev\u0159el v n\u00e1ru\u010d\u00ed. Neotev\u0159el \u00fasta, aby promluvil, aby se zeptal, co je \u0161patn\u011b nebo se pokou\u0161el o slova \u00fat\u011bchy. V\u011bd\u011bl, \u017ee slova nejsou te\u010f pro Billa to prav\u00e9.<\/div>\n
\n

V\u0161echno, co te\u010f \u010dernovl\u00e1sek pot\u0159eboval, byl pocit bezpe\u010d\u00ed a l\u00e1sky.<\/p><\/div>\n

Pot\u0159eboval pocit, \u017ee n\u011bkam pat\u0159\u00ed.<\/div>\n
Pot\u0159eboval v\u011bd\u011bt, \u017ee m\u00e1 n\u011bkde svoje m\u00edsto, kdekoliv.<\/div>\n
A\u0165 u\u017e to bylo v minulosti, nebo v p\u0159\u00edtomnosti, na tom nez\u00e1le\u017eelo.<\/div>\n
Jen si p\u0159\u00e1l n\u011bkam pat\u0159it, a pokud to m\u00edsto bylo v Tomov\u011b n\u00e1ru\u010di, pak je to jenom dob\u0159e.<\/div>\n
\n

Kdy\u017e Tom po p\u00e1r minut\u00e1ch ticha uc\u00edtil, \u017ee sev\u0159en\u00ed jeho spole\u010dn\u00edka ztratilo svou nal\u00e9havost, v\u011bd\u011bl, \u017ee je bezpe\u010dn\u00e9 se zase pohnout. Odt\u00e1hl se, aby se mohl Billovi pod\u00edvat do o\u010d\u00ed.<\/p><\/div>\n

V\u0161iml si z\u00e1blesku nejistoty, kter\u00fd n\u00e1sledovala v tmav\u00fdch duhovk\u00e1ch vlna rozhodnosti.<\/div>\n
V\u011bd\u011bl, \u017ee se Bill nem\u016f\u017ee vr\u00e1tit dom\u016f. Odsunul svoje pochybnosti a stiskl Billovu ruku.<\/div>\n
„Poj\u010f,“ za\u0161eptal s \u00fasm\u011bvem a k\u00fdvnul hlavou sm\u011brem napravo. „Vypadneme odsud.“<\/div>\n
\n

***<\/p><\/div>\n

\n

„Pan\u00ed Kaulitzov\u00e1, \u017e\u00e1d\u00e1me v\u00e1s, abyste se pokusila z\u016fstat v klidu. On se uk\u00e1\u017ee, kdy\u017e mu d\u00e1te trochu \u010dasu. Myslete na to, \u017ee to nen\u00ed je\u0161t\u011b ani dvacet \u010dty\u0159i hodin. Te\u010f ho m\u016f\u017eeme st\u011b\u017e\u00ed prohl\u00e1sit za poh\u0159e\u0161ovan\u00e9ho.“ Str\u00e1\u017en\u00e1, kter\u00e1 se chystala vyj\u00edt z vchodov\u00fdch dve\u0159\u00ed a p\u0159ipojit se ke sv\u00e9mu kolegovi v policejn\u00edm aut\u011b, se sna\u017eila s rukou na klice uklidnit pan\u00ed Kaulitzovou. Zamra\u010dila se, kdy\u017e spat\u0159ila \u017eeninu uplakanou tv\u00e1\u0159, a sn\u00ed\u017eila hlas. „Pod\u00edvejte, bu\u010fte klidn\u00e1. Jsem si jist\u00e1, \u017ee v\u00e1\u0161 syn je v po\u0159\u00e1dku, dob\u0159e?“<\/p><\/div>\n

\n

Pan\u00ed Kaulitzov\u00e9 se t\u0159\u00e1sla ramena. Sna\u017eila se schovat pl\u00e1\u010d za mokr\u00fdm roztrhan\u00fdm pap\u00edrov\u00fdm kapesn\u00ed\u010dkem. P\u0159ik\u00fdvla.<\/p><\/div>\n

Str\u00e1\u017en\u00e1 s povzdechem pustila kliku a znovu vstoupila do domu. „Pan\u00ed Kaulitzov\u00e1,“ \u0159ekla a nen\u00e1padn\u011b vman\u00e9vrovala druhou \u017eenu ke gau\u010di, „pros\u00edm, sna\u017ete se\u2026 uvolnit. V\u00edm, \u017ee je to t\u011b\u017ek\u00e9, ale p\u0159em\u00fd\u0161lejte o tom chv\u00edli. Je konec l\u00e9ta. Puber\u0165\u00e1ci v\u017edycky trochu rebeluj\u00ed p\u0159i pomy\u0161len\u00ed, \u017ee budou za chv\u00edli muset zase nastoupit do \u0161koly. Pravd\u011bpodobn\u011b jenom\u2026 m\u00e1 v\u00e1\u0161 syn p\u0159\u00edtelkyni?“<\/p>\n

Simone zavrt\u011bla hlavou a sev\u0159ela kapesn\u00ed\u010dek.<\/div>\n

„Ne, aspo\u0148 o \u017e\u00e1dn\u00e9 nev\u00edm,“ odpov\u011bd\u011bla ti\u0161e.<\/div>\n
„Pak z\u0159ejm\u011b n\u011bkam utekl s partou kamar\u00e1d\u016f a zapomn\u011bl zavolat. Dejte tomu \u010das, dob\u0159e? On se uk\u00e1\u017ee – nebo zavol\u00e1. Ne\u017e se tak stane, prost\u011b\u2026 odpo\u010d\u00edvejte, dob\u0159e?“ \u017dena se na Simone uji\u0161\u0165uj\u00edcn\u011b usm\u00e1la a pak znovu zam\u00ed\u0159ila k hlavn\u00edm dve\u0159\u00edm.<\/div>\n
Ud\u011blala sotva dva kroky, kdy\u017e ji Simone zarazila ot\u00e1zkou: „A kdy\u017e se neuk\u00e1\u017ee?“<\/div>\n
Str\u00e1\u017en\u00e1 se ohl\u00e9dla p\u0159es rameno a pod\u00edvala se pan\u00ed Kaulitzov\u00e9 do kaln\u00fdch o\u010d\u00ed. „Pokud se neuk\u00e1\u017ee s\u00e1m.“ Znovu se jist\u011b usm\u00e1la. „Pak<\/em> ho najdeme my.“<\/div>\n
\n

Simone u\u017e ne\u0159ekla nic. Vchodov\u00e9 dve\u0159e se zav\u0159ely a ona z\u016fstala sama v tich\u00e9m dom\u011b v pozdn\u00ed no\u010dn\u00ed hodin\u011b. A\u010dkoliv by si tolik p\u0159\u00e1la v\u011b\u0159it tomu, co j\u00ed ta \u017eena \u0159ekla, tolik by si p\u0159\u00e1la nestarat se a automaticky v\u011b\u0159it tomu, \u017ee v\u0161echno bude fajn, nedok\u00e1zala to.<\/p><\/div>\n

Jej\u00ed mysl j\u00ed to nedovolovala.<\/div>\n
A v tom tich\u00e9m dom\u011b jej\u00ed mysl dostala \u0161anci se t\u00edm v\u0161\u00edm po\u0159\u00e1dn\u011b zab\u00fdvat a jej\u00ed p\u0159edstavivost dostala \u0161anci vytv\u00e1\u0159et v\u0161emo\u017en\u00e9 obrazy.<\/div>\n
Jak tak sed\u011bla a bre\u010dela po\u0159\u00e1d do toho jednoho kapesn\u00ed\u010dku, p\u0159edstavovala si ty nejhor\u0161\u00ed sc\u00e9n\u00e1\u0159e, a\u017e do\u0161la k takov\u00e9mu, kdy j\u00ed zavol\u00e1 policie a bude ji informovat o nalezen\u00e9m t\u011ble le\u017e\u00edc\u00edm n\u011bkde v p\u0159\u00edkopu u silnice.<\/div>\n
Z hrdla Simone unikl p\u0159idu\u0161en\u00fd sten.<\/p>\n

autor: Izzap<\/strong><\/div>\n

p\u0159eklad: Allka<\/strong><\/div>\n
betaread: J. :o)<\/p>\n

<\/strong> original<\/strong><\/a><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Izzap Ztracen\u00fd domov a nov\u00fd domov „Jdu ke Georgovi!“ zavolal Tom do domu a rychle za sebou zav\u0159el dve\u0159e, aby zmizel d\u0159\u00edv, ne\u017e jeho matka dostane \u0161anci zeptat se, kam zmizel na v\u011bt\u0161inu dne. Konec konc\u016f byl to jeho prvn\u00ed den<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[606],"tags":[],"class_list":["post-2812","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-turn-back-time"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2812","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=2812"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2812\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=2812"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=2812"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=2812"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}