{"id":2827,"date":"2015-07-13T15:00:00","date_gmt":"2015-07-13T14:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=2817"},"modified":"2015-07-13T15:00:00","modified_gmt":"2015-07-13T14:00:00","slug":"nechci-si-vic-prat-jenom-me-mej-rad-19","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2015\/07\/13\/nechci-si-vic-prat-jenom-me-mej-rad-19\/","title":{"rendered":"Nechci si v\u00edc p\u0159\u00e1t…jenom m\u011b m\u011bj r\u00e1d! 19."},"content":{"rendered":"
autor: Ann<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/p>\n

<\/div>\n

<\/div>\n
Neodm\u00edtnuteln\u00e1 nab\u00eddka<\/p>\n

Muset se obej\u00edt bez sv\u00e9 l\u00e1sky je po\u0159\u00e1dn\u011b t\u011b\u017ek\u00e9, to v\u00e1m tedy pov\u00edm. A pro m\u011b je to je\u0161t\u011b mnohem t\u011b\u017e\u0161\u00ed, proto\u017ee m\u00e1m n\u011bkoho tak \u00fa\u017easn\u00e9ho, jako je Bill. N\u011bkoho, kdo m\u011b skoro v\u017edy ch\u00e1pe, a i kdy\u017e zrovna ne, tak se m\u011b sna\u017e\u00ed pochopit. N\u011bkoho, kdo m\u011b respektuje a p\u0159ij\u00edm\u00e1 takov\u00e9ho, jak\u00fd doopravdy jsem, a nesna\u017e\u00ed se m\u011b zm\u011bnit. N\u011bkoho, kdo tu je p\u0159i mn\u011b a na koho se mohu spolehnout. Ano, j\u00e1 v\u00edm, \u017ee s n\u00edm nejsem dlouho a \u017ee ho nemohu zn\u00e1t \u00fapln\u011b dokonale, ale p\u0159esto mu v\u011b\u0159\u00edm. V\u011b\u0159\u00edm mu v\u00edc ne\u017e mamce, kterou zn\u00e1m cel\u00fd \u017eivot a kter\u00e1 m\u011b te\u010f hrozn\u011b zklamala. Ano, zklamala\u2026 to je to prav\u00e9 slovo. M\u016fj vztek pramen\u00ed nejen z toho, \u017ee se stav\u00ed mn\u011b a Billovi do cesty, \u017ee ho ur\u00e1\u017e\u00ed a han\u00ed, ale z velk\u00e9 \u010d\u00e1sti u jeho zrodu stoj\u00ed tak\u00e9 zklam\u00e1n\u00ed\u2026 Hlubok\u00e9 zklam\u00e1n\u00ed, p\u0159es kter\u00e9 se mi neda\u0159\u00ed p\u0159en\u00e9st\u2026<\/p>\n

<\/em> Zbytek dne mi a\u017e na n\u011bkolik men\u0161\u00edch slovn\u00edch poty\u010dek se Sam utekl bez komplikac\u00ed a jak\u00fdchkoliv vzruch\u016f. B\u011bhem v\u011bt\u0161iny hodin jsem spal, nebo jsem myslel na Billa, doufal jsem, \u017ee se mu nic nestalo. Ano, byl jsem v tomhle ohledu dost velk\u00fd pesimista, ale\u2026 prost\u011b jsem necht\u011bl, aby se mu p\u0159ihodilo n\u011bco zl\u00e9ho. Musel jsem si neust\u00e1le p\u0159ipom\u00ednat, \u017ee \u017eije v prost\u0159ed\u00ed, kde se potuluj\u00ed fe\u0165\u00e1ci, n\u00e1siln\u00edci a jin\u00e1 sebranka. Nemyslel jsem na to \u00famysln\u011b a c\u00edlen\u011b, ale prost\u011b jsem na to myslel. Pron\u00e1sledovalo m\u011b to. Opravdu jsem byl to zal\u00e1skovan\u00e9 \u0161t\u011bn\u011b, kter\u00fdm m\u011b nazvala Samantha. V\u016fbec jsem se tomu nebr\u00e1nil, ale v jednom ohledu mi to vadilo: byl to velk\u00fd n\u00e1por na nervy. S Billem jako p\u0159\u00edtelem je\u0161t\u011b v\u011bt\u0161\u00ed.<\/p>\n

Ani kdy\u017e jsem dorazil dom\u016f, nedok\u00e1zal jsem se p\u0159iv\u00e9st na jin\u00e9 my\u0161lenky. U ob\u011bda jsem byl jako t\u011blo bez du\u0161e a n\u00edpal jsem se v j\u00eddle. To bylo z\u0159ejm\u011b d\u016fvodem toho, pro\u010d se m\u011b mamka, co sed\u011bla na prot\u011bj\u0161\u00ed stran\u011b stolu, zeptala:
„Stalo se n\u011bco ve \u0161kole?“ zn\u011bla docela ustaran\u011b. Dneska tu se mnou byla sama. Otec byl norm\u00e1ln\u011b v pr\u00e1ci, ale ona m\u011bla volno. Nedalo se \u0159\u00edct, \u017ee bych z toho radost\u00ed sk\u00e1kal do stropu.
„Ne,“ odsekl jsem podr\u00e1\u017ed\u011bn\u011b a z\u00edral na kousek masa, kter\u00fd jsem u\u017e n\u011bkolik minut p\u0159esouval vidli\u010dkou sem a tam po tal\u00ed\u0159i. Nehodlal jsem j\u00ed to s Billem odpustit. Nejen\u017ee m\u011b t\u00edm na\u0161tvala, ale taky ranila chud\u00e1ka Billa, kter\u00fd si to cel\u00e9 musel vyslechnout. Bylo mi ho tak moc l\u00edto! Po\u0159\u00e1d jsem m\u011bl p\u0159ed o\u010dima ten jeho ztr\u00e1pen\u00fd, ubl\u00ed\u017een\u00fd v\u00fdraz\u2026<\/p>\n<\/div>\n

\n
Nahlas si povzdechla a sama odlo\u017eila p\u0159\u00edbor, kter\u00fd za\u0159in\u010del o tal\u00ed\u0159. „Omlouv\u00e1m se,“ \u0159ekla po chv\u00edli ticha.
„Omlouv\u00e1\u0161?“ st\u00e1le jsem hypnotizoval kousek ku\u0159ete.
„Ano\u2026“ odml\u010dela se. „V\u00ed\u0161,“ pokra\u010dovala pak, „necht\u011bla jsem se tebe nebo tv\u00e9ho p\u0159\u00edtele tak dotknout\u2026“
„Ale dotkla ses n\u00e1s! V\u00edc ne\u017e to!“ zv\u00fd\u0161il jsem hlas a zam\u011b\u0159il jsem sv\u016fj pohled na ni.
Projela si prsty rozpu\u0161t\u011bn\u00e9 vlasy v nerv\u00f3zn\u00edm gestu. „J\u00e1 v\u00edm, promi\u0148, ale\u2026 prost\u011b spolu nesm\u00edte chodit\u2026“
„Pro\u010d bychom nesm\u011bli?!“ do m\u00e9ho hlasu se op\u011bt prodral vztek.
„Proto\u017ee\u2026 prost\u011b nesm\u00edte!“ rozhodila rukama.
Narovnal jsem se tak prudce, a\u017e se \u017eidle, na kter\u00e9 jsem doposud sed\u011bl, p\u0159evr\u00e1tila a dopadla hlu\u010dn\u011b na zem. „P\u0159esta\u0148 se mi montovat do \u017eivota! Manipulovala jsi se mnou od m\u00e9ho narozen\u00ed, tak mi dej volnou ruku alespo\u0148 v tomhle a nech m\u011b milovat toho, koho milovat chci!“ sval na \u010delisti mi nab\u011bhl.<\/p>\n

Tak\u00e9 se narovnala, i kdy\u017e nebyla tak hrr. „Nikdy jsem s tebou nemanipulovala! A v tomhle m\u011b mus\u00ed\u0161 poslechnout, Tome! On ti ubl\u00ed\u017e\u00ed!“
„P\u0159esta\u0148 z n\u011bj d\u011blat vraha!“
„To ned\u011bl\u00e1m!“
„Ale nem\u00e1\u0161 k tomu daleko!“ pra\u0161til jsem p\u011bst\u00ed do stolu, a\u017e tal\u00ed\u0159e nadsko\u010dily. „Co s n\u00edm m\u00e1\u0161 za probl\u00e9m?! Kdy\u017e jsem ho p\u0159ivedl, byla jsi v pohod\u011b, a te\u010f je to najednou ten, co ubli\u017euje?!“
„Ale j\u00e1 to mysl\u00edm v\u00e1\u017en\u011b, Tome! P\u0159esta\u0148 b\u00fdt tak zaslepen\u00fd, d\u011bl\u00e1m to pro tvoje dobro!“ k\u0159i\u010dela hystericky.
„To teda ned\u011bl\u00e1\u0161! Kdybys to d\u011blala pro m\u00e9 dobro, nechala bys m\u011b, abych si miloval, koho chci milovat a nebr\u00e1nila bys n\u00e1m v l\u00e1sce!“
„Ale ty ho nemiluje\u0161! Jsi jenom zaslepen\u00fd!“
„Dr\u017e u\u017e, kurva, hubu!“ ruply mi nervy.
„Jak to se mnou mluv\u00ed\u0161?! Jsem tvoje matka, chlape\u010dku!“ je\u010dela.
„Fakt?!“ zam\u00ed\u0159il jsem pry\u010d. Tohle jsem d\u00e1l nehodlal poslouchat. „Matka se sna\u017e\u00ed sv\u00e9mu d\u00edt\u011bti v\u017edy pomoci a pokou\u0161\u00ed se ho pochopit. Pokud jsi opravdu moje matka, tak se tak za\u010dni chovat!“ vmetl jsem j\u00ed do tv\u00e1\u0159e a vytratil jsem se do sv\u00e9ho pokoje\u2026<\/div>\n

\n

***<\/p><\/div>\n

\n

U\u017e jsem to prost\u011b doma nemohl vydr\u017eet d\u00e9le. M\u011bl jsem z toho nervy po\u0159\u00e1dn\u011b na pochodu a pot\u0159eboval jsem se n\u011bjak\u00fdm zp\u016fsobem uklidnit. A jak\u00fd je lep\u0161\u00ed l\u00e9k na nepochopenou l\u00e1sku, ne\u017e m\u00edt u sebe osobu, kterou milujete, \u017ee? P\u0159esn\u011b to bylo d\u016fvodem toho, \u017ee jsem se po t\u0159ech dnech kolem druh\u00e9 no\u010dn\u00ed hodiny kradl temn\u00fdmi ulicemi bezejmenn\u00e9 \u010dtvrti. U\u017e jsem p\u0159edem volal Billovi. D\u00edky bohu m\u011bl zrovna \u010das, a tak mi to vzal. Nejd\u0159\u00edv mi zakazoval za n\u00edm chodit, ale kdy\u017e jsem mu podrobn\u011b vysv\u011btlil situaci, neochotn\u011b souhlasil. Domluvili jsme se, \u017ee si d\u00e1me sch\u016fzku v podniku, do kter\u00e9ho m\u011b vzal po na\u0161em prvn\u00edm polibku.
U\u017e jsem se na n\u011bj neskute\u010dn\u011b t\u011b\u0161il. Byl jsem bez n\u011bj \u010dty\u0159i dny a m\u011bl jsem toho a\u017e po krk. Pot\u0159eboval jsem ho m\u00edt u sebe a vy\u017eadoval jsem to. Bez n\u011bj jsem byl ne\u00fapln\u00fd. N\u011bjak\u00e1 \u010d\u00e1st mi chyb\u011bla\u2026 moc d\u016fle\u017eit\u00e1 \u010d\u00e1st na to, abych byl bez n\u00ed schopn\u00fd fungovat.
Zabo\u010dil jsem za roh temn\u00e9 ulice a obez\u0159etn\u011b jsem se rozhl\u00ed\u017eel kolem sebe. I kdy\u017e v\u011bt\u0161\u00ed starosti jsem si d\u011blal o n\u011bj, s\u00e1m jsem se tu tak\u00e9 nec\u00edtil dob\u0159e. Zvl\u00e1\u0161\u0165, kdy\u017e jsem pro\u0161el p\u0159ed chv\u00edl\u00ed uli\u010dkou, ve kter\u00e9 se na zemi povalovaly sam\u00e9 pou\u017eit\u00e9 injek\u010dn\u00ed st\u0159\u00edka\u010dky a kondomy. Zvedal se mi z toho \u017ealudek\u2026<\/p>\n

„Baf!“ uc\u00edtil jsem, jak se mi zezadu kolem krku ovinuly \u010d\u00edsi ruce a m\u00e1lem jsem vylet\u011bl z k\u016f\u017ee. Cht\u011bl jsem se za\u010d\u00edt br\u00e1nit a bojovat, ale pak jsem uc\u00edtil zn\u00e1mou v\u016fni a uv\u011bdomil jsem si, kdo m\u011b obj\u00edm\u00e1.
„Bille! Ty bude\u0161 moje smrt\u2026“ oddechl jsem si a chytl jsem se za hrudn\u00edk v oblasti srdce, kter\u00e9 mi bu\u0161ilo jako by se zbl\u00e1znilo.
„Promi\u0148, ale j\u00e1 si prost\u011b nemohl pomoct!“ pustil m\u011b a popl\u00e1cal po rameni. „To bude dobr\u00fd\u2026“ sm\u00e1l se. Bylo o\u010dividn\u00e9, \u017ee se b\u00e1je\u010dn\u011b bavil.
„J\u00e1 t\u011b jednou za\u0161krt\u00edm!“ pohrozil jsem mu, ale nezn\u011blo to nebezpe\u010dn\u011b ani v\u00fdhru\u017en\u011b, proto\u017ee jsem se u toho sm\u00e1l, a p\u0159it\u00e1hl jsem si ho do pevn\u00e9ho objet\u00ed. Nedok\u00e1zal jsem se na n\u011bj v takov\u00e9 situaci doopravdy zlobit, na to jsem byl moc r\u00e1d, \u017ee ho vid\u00edm. Zabo\u0159il jsem tv\u00e1\u0159 do jeho ramene a zav\u0159el o\u010di. Zhluboka jsem se nadechl a nechal jsem si pl\u00edce naplnit jeho sladkou v\u016fn\u00ed, ne\u017e jsem op\u011bt dlouze vydechl. Vychutn\u00e1val jsem si toho, \u017ee ho zase m\u016f\u017eu tisknout v n\u00e1ru\u010d\u00ed. „Chyb\u011bl jsi mi\u2026 hrozn\u011b moc\u2026“ po\u0161eptal jsem mu s n\u011bhou v hlase a prsty jsem zapletl do jeho vlas\u016f. A\u017e na spla\u0161en\u00e9 bu\u0161en\u00ed srdce a zrychlen\u00fd dech, zp\u016fsoben\u00fd jeho objeven\u00edm, mi bylo bo\u017esky.
Objet\u00ed mi oplatil a k m\u00fdm u\u0161\u00edm dolehl jeho tlumen\u00fd sm\u00edch. „Ty mn\u011b taky\u2026“ za\u0161eptal.
R\u00e1zem mi bylo jedno, kde se nach\u00e1z\u00edme, a ve\u0161ker\u00e1 moje pozornost byla v trapu. M\u011bl jsem jeho\u2026 a to mi sta\u010dilo. Sta\u010dilo mi to bohat\u011b\u2026<\/p>\n

Malinko jsem se odt\u00e1hl. „Jak to dopadlo u \u0161\u00e9fa?“ nadhodil jsem n\u011bjak\u00e9 norm\u00e1ln\u00ed t\u00e9ma.
„P\u0159ekvapiv\u011b docela v pohod\u011b,“ usm\u00e1l se na m\u011b. „Nejd\u0159\u00edv byl docela na\u0161tvan\u00fd, ale nakonec prost\u011b jenom m\u00e1vl rukou a uznal, \u017ee mi d\u00e1val moc dlouh\u00e9 sm\u011bny. Te\u010f jsem si musel odpracovat to, co jsem zame\u0161kal, ale u\u017e budu m\u00edt krat\u0161\u00ed pr\u00e1ci. O dost.“
„To moc r\u00e1d sly\u0161\u00edm!“ byl jsem up\u0159\u00edmn\u00fd. Znamenalo to toti\u017e, \u017ee te\u010f budeme m\u00edt v\u00edc \u010dasu jen sami pro sebe.
Chytl m\u011b za ruku. „A co u tebe?“ zeptal se m\u011b zv\u011bdav\u011b.
Propletl jsem si s n\u00edm prsty a vykro\u010dil pomalu sm\u011brem k podniku, kde byla p\u016fvodn\u011b smluven\u00e1 sch\u016fzka. Bylo to u\u017e jenom mal\u00fd kous\u00ed\u010dek. „Lep\u0161\u00ed o tom v\u016fbec nemluvit\u2026“ povzdechl jsem si.
Posmutn\u011bl. „To to bylo a\u017e tak hrozn\u00e9?“ bylo jasn\u00e9, \u017ee nar\u00e1\u017e\u00ed na mou matku.
K\u00fdvl jsem. „Bylo\u2026“ v\u00edc jsem se k tomu nevyjad\u0159oval.
„Ale\u2026 nev\u011b\u0159\u00ed\u0161 j\u00ed, \u017ee ne\u2026?“ uji\u0161\u0165oval se opatrn\u011b.
Zavrt\u011bl jsem rychle hlavou a volnou rukou jsem ho pohladil po tv\u00e1\u0159i. „Ani v nejmen\u0161\u00edm. Zn\u00e1m t\u011b l\u00e9pe ne\u017e ona\u2026“
Bylo vid\u011bt, \u017ee se mu ulevilo. Zastavil se p\u00e1r krok\u016f od podniku na m\u00edst\u011b. „Hele\u2026 chce\u0161 j\u00edt opravdu sem?“
„Pro\u010d?“ naklonil jsem hlavu t\u00e1zav\u011b na stranu.
„No\u2026 Nick nen\u00ed doma, tak m\u011b napadlo, \u017ee bychom klidn\u011b mohli j\u00edt i ke mn\u011b\u2026“ nab\u00eddl mi ochotn\u011b.
Rozz\u00e1\u0159il jsem se. Inu\u2026 co na to \u0159\u00edct? Takov\u00e1 nab\u00eddka se prost\u011b neodm\u00edt\u00e1!<\/p>\n

autor: Ann<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/p>\n

<\/em><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Ann Neodm\u00edtnuteln\u00e1 nab\u00eddka Muset se obej\u00edt bez sv\u00e9 l\u00e1sky je po\u0159\u00e1dn\u011b t\u011b\u017ek\u00e9, to v\u00e1m tedy pov\u00edm. A pro m\u011b je to je\u0161t\u011b mnohem t\u011b\u017e\u0161\u00ed, proto\u017ee m\u00e1m n\u011bkoho tak \u00fa\u017easn\u00e9ho, jako je Bill. N\u011bkoho, kdo m\u011b skoro v\u017edy ch\u00e1pe, a i kdy\u017e<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[618],"tags":[],"class_list":["post-2827","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-nechci-si-vic-prat-jenom-me-mej-rad"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2827","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=2827"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2827\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=2827"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=2827"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=2827"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}