{"id":2831,"date":"2015-07-12T15:00:00","date_gmt":"2015-07-12T14:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=2821"},"modified":"2015-07-12T15:00:00","modified_gmt":"2015-07-12T14:00:00","slug":"to-the-end-of-our-days-1","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2015\/07\/12\/to-the-end-of-our-days-1\/","title":{"rendered":"To The End of our Days 1."},"content":{"rendered":"
autor: Clarrkys<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
Po\u010d\u00e1tek<\/p>\n

<\/em><\/strong> \u0160t\u00edhl\u00fd blon\u010fat\u00fd mu\u017e popadl dv\u011b mal\u00e1 d\u011bv\u010d\u00e1tka za ruce a sna\u017eil se je dostat ze zahr\u00e1dky dovnit\u0159 do domu. Zahr\u00e1dka byla lemovan\u00e1 n\u00edzk\u00fdm barevn\u011b nat\u0159en\u00fdm plotem, na n\u00ed byly pr\u016flezky, skluzavky, p\u00edskovi\u0161t\u011b a r\u016fzn\u00e9 dal\u0161\u00ed hra\u010dky na zabaven\u00ed d\u011bt\u00ed.<\/p>\n

Je to u\u017e n\u011bkolik hodin, co se m\u011bstem rozl\u00e9hala popla\u0161n\u00e1 sir\u00e9na hned po t\u00e9, co v televizi i v r\u00e1diu premi\u00e9r ve\u0159ejn\u011b ozn\u00e1mil, \u017ee p\u0159ed n\u011bkolika dny z jedn\u00e9 v\u00fdzkumn\u00e9 vojensk\u00e9 z\u00e1kladny unikl nov\u00fd nebezpe\u010dn\u00fd virus, jeho\u017e \u0161\u00ed\u0159en\u00ed se prozat\u00edm nepoda\u0159ilo zastavit. Lid\u00e9 m\u011bli z\u016fstat ve sv\u00fdch domovech, nepanika\u0159it a shrom\u00e1\u017edit z\u00e1soby p\u0159ibli\u017en\u011b na t\u00fdden. Blon\u010f\u00e1k v\u0161ak b\u011bhem t\u011bchto p\u00e1r n\u00e1sleduj\u00edc\u00edch hodin jenom pozoroval z oken mate\u0159sk\u00e9 \u0161kolky, \u017ee lid\u00e9 samoz\u0159ejm\u011b d\u011blaj\u00ed prav\u00fd opak. Balili sv\u00e9 v\u011bci, jako \u0161\u00edlen\u00ed v\u0161echno h\u00e1zeli do sv\u00fdch aut a odj\u00ed\u017ed\u011bli pry\u010d. Pro v\u011bt\u0161inu d\u011bt\u00ed okam\u017eit\u011b jejich rodi\u010de p\u0159ijeli, Bill se od nich dozv\u011bd\u011bl, \u017ee v podstat\u011b snad nikdo z oby\u010dejn\u00fdch lid\u00ed po cel\u00fdch st\u00e1tech nev\u00ed, odkud se ten virus v\u016fbec \u0161\u00ed\u0159\u00ed a taky co m\u016f\u017ee zp\u016fsobit. Televize skon\u010dila se v\u0161\u00edm vys\u00edl\u00e1n\u00edm prakticky hned po ve\u0159ejn\u00e9m prohl\u00e1\u0161en\u00ed, ale na n\u011bkter\u00fdch r\u00e1diov\u00fdch stanic\u00edch se je\u0161t\u011b o p\u016fvodu viru spekulovalo. V\u0161echno se seb\u011bhlo stra\u0161n\u011b rychle, a vl\u00e1da nebyla schopn\u00e1 p\u0159edat lidem v\u0161echny informace. Nikdo nev\u011bd\u011bl pro\u010d. V\u011bt\u0161ina lid\u00ed, se kter\u00fdmi se Bill b\u011bhem t\u011bch n\u011bkolika hodin setkal, se rozhodla odjet z m\u011bsta za sv\u00fdmi rodinami na venkov, kde by se pr\u00fd virus nem\u011bl \u0161\u00ed\u0159it tak rychle jako ve velk\u00fdch m\u011bstech. Jin\u00ed zase m\u00ed\u0159ili pr\u00e1v\u011b do v\u011bt\u0161\u00edch m\u011bst, kde se pr\u00fd m\u011bly za\u010d\u00edt stav\u011bt z\u00e1chrann\u00e9 t\u00e1bory. On s\u00e1m rodinu nem\u011bl a nev\u011bd\u011bl, kam by odjel. Nejsp\u00ed\u0161 by stejn\u011b z\u016fstal doma, proto se jako nejlep\u0161\u00ed zd\u00e1lo z\u016fstat se zbyl\u00fdmi d\u011btmi a \u010dekat na jejich rodi\u010de.<\/p>\n<\/div>\n

\n
„Sarah, mus\u00edme j\u00edt dovnit\u0159, poj\u010f. Kdy\u017e si pro tebe tat\u00ednek p\u0159ijede, mus\u00ed\u0161 b\u00fdt p\u0159ece nachystan\u00e1. A ty, Meliso, si klidn\u011b ten bagr z p\u00edskovi\u0161t\u011b m\u016f\u017ee\u0161 vz\u00edt s sebou taky dovnit\u0159, ale d\u011bv\u010data, mus\u00edme j\u00edt k ostatn\u00edm, ano?“ Bill si k ob\u011bma holk\u00e1m klekl na zem a d\u00edval se jim st\u0159\u00eddav\u011b do o\u010d\u00ed. Sna\u017eil se skr\u00fdt svoji nervozitu.<\/div>\n
„Pane Bille, pro\u010d si pro Michaela a George jejich tat\u00ednek p\u0159ijel, a ten m\u016fj ne?“ \u0159ekla zv\u011bdav\u011b jedna z hol\u010di\u010dek.<\/div>\n
„Tv\u016fj tat\u00ednek ur\u010dit\u011b p\u0159ijede ka\u017edou chv\u00edli, stejn\u011b jako v\u0161ichni zbyl\u00ed rodi\u010de. Nejsp\u00ed\u0161 je hned nepustili z pr\u00e1ce, v\u00ed\u0161? Mus\u00ed dod\u011blat n\u011bjak\u00e9 \u00fakoly, a potom teprve budou moct jet pro v\u00e1s a vezmou si v\u00e1s dom\u016f. Te\u010f poj\u010fme opravdu dovnit\u0159, mysl\u00edm, \u017ee kucha\u0159ky nechaly v kuchyni n\u011bjak\u00fd pudink\u2026“ Bill vstal, ale z\u016fstal lehce sehnut\u00fd k d\u011bv\u010dat\u016fm, aby dos\u00e1hl na jejich ruce, za kter\u00e9 je odv\u00e1d\u011bl do budovy.<\/div>\n
„Pane Bille, n\u011bkdo sem b\u011b\u017e\u00ed!“ Vyk\u0159ikla vzru\u0161en\u011b mal\u00e1 Sarah. „Vypad\u00e1 jako voj\u00e1k, stejn\u011b jako m\u016fj strejda!“ Bill se ohl\u00e9dl a uvid\u011bl b\u011b\u017eet mu\u017ee v b\u00e9\u017eov\u00e9 mask\u00e1\u010dov\u00e9 uniform\u011b po silnici pod\u00e9l plotu jejich \u0161kolky. Prob\u011bhl kolem n\u00ed a zastavil se u vedlej\u0161\u00edho bytov\u00e9ho domu, vb\u011bhl dovnit\u0159 otev\u0159en\u00fdmi vstupn\u00edmi dve\u0159mi, b\u011bhem chvilky byl ale zase venku. Z jedn\u00e9 z velk\u00fdch kapes vyt\u00e1hl mobiln\u00ed telefon, a Bill mohl jenom vid\u011bt, jak po p\u00e1r vte\u0159in\u00e1ch, kdy ho p\u0159ilo\u017eil k uchu, za\u010dal kroutit hlavou, zase ho schoval do kapsy a odhodil \u010dapku, kterou m\u011bl dote\u010f na hlav\u011b.<\/div>\n
„Poj\u010fme,“ \u0159ekl Bill po chvilce, kdy sledoval toho voj\u00e1ka, a ve\u0161el s d\u011bv\u010daty dovnit\u0159.<\/p>\n

Voj\u00e1k si a\u017e teprve te\u010f v\u0161iml, \u017ee kousek od n\u011bj n\u011bkdo je.<\/div>\n

„Hej, po\u010dkejte!“ zavolal a rozb\u011bhl se sm\u011brem k blon\u010fat\u00e9mu mu\u017ei za barevn\u00fdm plotem. Bill popostr\u010dil ob\u011b holky dovnit\u0159 k p\u00e1r ostatn\u00edm d\u011btem, p\u0159iv\u0159el dve\u0159e a teprve pak se na voj\u00e1ka oto\u010dil.<\/div>\n
„Ano?“ zalo\u017eil ruce na hrudi a p\u00e1r kroky p\u0159e\u0161el a\u017e k plotu. Voj\u00e1k dob\u011bhl a\u017e k n\u011bmu, a teprve te\u010f si Bill uv\u011bdomil, \u017ee je mu jeho tv\u00e1\u0159 n\u011bjak\u00e1 pov\u011bdom\u00e1.<\/div>\n
„Pane, nezn\u00e1te Tr\u00fcmperovi, kte\u0159\u00ed tady bydl\u00ed?“ Voj\u00e1k uk\u00e1zal sm\u011brem k bytov\u00e9mu domu, ve kter\u00e9m p\u0159ed chv\u00edli byl. „Nev\u00edte, kde jsou, kam odjeli?“ Vychrlil mu\u017e v uniform\u011b ud\u00fdchan\u011b.<\/div>\n
„Ano, zn\u00e1m je. Odjeli asi p\u0159ed t\u0159emi hodinami spole\u010dn\u011b s dal\u0161\u00edmi rodinami. \u0158\u00edkali, \u017ee pojedou sm\u011brem do Phoenixu\u2026“ Bill se na chv\u00edli odml\u010del. „Ty jsi Tom Tr\u00fcmper, \u017ee?“<\/div>\n
Voj\u00e1k se na moment zarazil a na blon\u010f\u00e1ka se podez\u0159\u00edvav\u011b pod\u00edval.<\/div>\n
„Ano, jsem. My se zn\u00e1me?“<\/div>\n
„Ehm, j\u00e1\u2026 jsem Bill. Tv\u016fj soused. Teda\u2026 byl jsem do t\u00e9 doby, co jsi bydlel tady s rodi\u010di.“ Pokr\u010dil Bill rameny a lehce se pousm\u00e1l.<\/div>\n
„Bill? P\u00e1ni, zm\u011bnil ses\u2026“ zasm\u00e1l se lehce Tom, ale hned potom zv\u00e1\u017en\u011bl. „Do Phoenixu? To lidi nesly\u0161eli ve vys\u00edl\u00e1n\u00ed, \u017ee nemaj\u00ed nikam odj\u00ed\u017ed\u011bt?“<\/div>\n
„N\u011bkdo z nich \u0159\u00edkal, \u017ee se pr\u00fd ve Phoenixu za\u010d\u00edn\u00e1 stav\u011bt t\u00e1bor pro lidi, kte\u0159\u00ed se vyhnuli t\u00e9 n\u00e1kaze, ale\u2026“ Bill se zarazil. „Ty ur\u010dit\u011b v\u00ed\u0161, co je to za virus, \u017ee ano? Tome, mus\u00ed\u0161 n\u00e1m to \u0159\u00edct, abychom v\u011bd\u011bli, co m\u00e1me d\u011blat!“<\/p>\n

Tom jen zakroutil hlavou. „Jedin\u00e9, co ti m\u016f\u017eu te\u010f \u0159\u00edct, je to, \u017ee ve Phoenixu se \u017e\u00e1dn\u00fd t\u00e1bor nestav\u00ed. V\u0161ichni jedou do toho nejv\u011bt\u0161\u00edho nebezpe\u010d\u00ed. Bo\u017ee, moji rodi\u010de tam jedou\u2026“ Tom si ztr\u00e1pen\u011b prot\u0159el \u010delo a sundal z ramena t\u011b\u017ekou zbra\u0148, kterou op\u0159el o plot, a kter\u00e9 si Bill v\u0161iml teprve a\u017e te\u010f. Lehce vykulil o\u010di a poohl\u00e9dl se na budovu s d\u011btmi za sebou. „P\u0159ijedu sem z takov\u00e9 d\u00e1lky ze z\u00e1kladny z Fort Riley z Kansasu, abych se dozv\u011bd\u011bl, \u017ee jsou pry\u010d\u2026 bo\u017ee. Bille, r\u00e1d jsem t\u011b vid\u011bl, ale mus\u00edm j\u00edt. Schovej se vevnit\u0159, pozamykej v\u0161echny vchody, pozav\u00edrej okna. Rad\u011bji u\u017e v\u016fbec nevych\u00e1zej.“ Tom znovu zvedl zbra\u0148 ze zem\u011b a popruh si p\u0159ehodil p\u0159es rameno.<\/div>\n

„Co\u017ee? A to jde\u0161 p\u011b\u0161ky?“ Podivil se Bill.<\/div>\n
„Jo\u2026 jel jsem na\u0161im d\u017e\u00edpem, ale asi p\u0159ed patn\u00e1cti kilometry mi do\u0161el benz\u00edn. V\u011bt\u0161ina pump v okol\u00ed je u\u017e pr\u00e1zdn\u00fdch, tak\u017ee jsem zbytek \u0161el p\u011b\u0161ky nebo b\u011b\u017eel. Snad najdu po cest\u011b n\u011bjak\u00e9 poj\u00edzdn\u00e9 auto.“ Povzdychl si Tom.<\/div>\n
„M\u00e1m sv\u00e9 auto v gar\u00e1\u017ei. Nev\u00edm, jestli benz\u00edn vysta\u010d\u00ed a\u017e do Phoenixu, ale\u2026 m\u016f\u017ee\u0161 si ho vz\u00edt, jestli chce\u0161.“ Pokr\u010dil Bill rameny.<\/div>\n
„Pane Bille!“ ozvalo se najednou. Oba dva mu\u017ei se pod\u00edvali k prosklen\u00fdm dve\u0159\u00edm, kde visela na klice blon\u010fat\u00e1 hol\u010di\u010dka s roztomil\u00fdmi cop\u00e1nky a r\u016f\u017eovou ma\u0161l\u00ed na hlav\u011b. „Pane Bille, David mi vzal panenku Ariel a nechce mi ji vr\u00e1tit!“ zavolala zoufale a sna\u017eila se zadr\u017eet slzy.<\/div>\n
„Co je to za d\u011bti?“ \u0159ekl Tom zd\u011b\u0161en\u011b, kdy\u017e si v\u0161imnul, \u017ee za okny t\u00e9 budovy je jich v\u00edce. Rozhl\u00e9dl se a podle barev a obr\u00e1zk\u016f na plotu a na zdech si uv\u011bdomil, \u017ee stoj\u00ed u \u0161kolky.<\/div>\n
„Sarah, vra\u0165 se zp\u00e1tky, j\u00e1 hned p\u0159ijdu, ano?“ sna\u017eil se \u0159\u00edct s \u00fasm\u011bvem, pak se oto\u010dil zp\u00e1tky na Toma s v\u00e1\u017en\u00fdm v\u00fdrazem. „To jsou d\u011bti, pro kter\u00e9 si jejich rodi\u010de je\u0161t\u011b nep\u0159i\u0161li. V\u011bt\u0161inou pracuj\u00ed mimo Denver. V\u0161echny u\u010ditelky, kucha\u0159ky i ostatn\u00ed jsou pry\u010d, z\u016fstal jsem tady s nimi s\u00e1m, ale mus\u00edm s-\u2026“ Bill se zarazil, kdy\u017e se ulicemi znovu rozezn\u011bla sir\u00e9na, stejn\u00e1 jako dopoledne p\u0159ed n\u011bkolika hodinami, a v d\u00e1lce najednou usly\u0161el k\u0159ik a st\u0159elbu. „Pane bo\u017ee, co se to d\u011bje?!“<\/p>\n

Tom odb\u011bhl kousek d\u00e1l, nahl\u00e9dl do vedlej\u0161\u00ed ulice. Hned na to se rozb\u011bhl zp\u00e1tky k Billovi.<\/div>\n

„Jsou tady! Vezmi v\u0161echny d\u011bti, mus\u00edme j\u00edt okam\u017eit\u011b do n\u011bjak\u00e9 m\u00ed\u0148 p\u0159\u00edstupn\u00e9 budovy!“ Skoro k\u0159i\u010del.<\/div>\n
„Co\u017ee? Jak to jako mysl\u00ed\u0161?!“ Billa se zhostila obrovsk\u00e1 panika. Cel\u00fd den byl samoz\u0159ejm\u011b stra\u0161n\u011b vyd\u011b\u0161en\u00fd, ale sna\u017eil se kv\u016fli d\u011btem z\u016fstat siln\u00fd a ned\u00e1vat na sob\u011b nic zn\u00e1t. Kdy\u017e ale sly\u0161el tu nep\u0159est\u00e1vaj\u00edc\u00ed st\u0159elbu, za\u010daly se mu t\u0159epat ruce i kolena, c\u00edtil, jak se mu d\u011bl\u00e1 \u0161patn\u011b od \u017ealudku a to\u010d\u00ed se mu hlava.<\/div>\n
„Mus\u00edme n\u011bkam v\u00edc nahoru, n\u011bkam, kde se nem\u016f\u017eou tak lehko dostat!“ Tom se neobt\u011b\u017eoval otev\u00edrat branku, p\u0159esko\u010dil plot a vb\u011bhl spolu s Billem v pat\u00e1ch do \u0161kolky. P\u0159eb\u011bhl o\u010dima v\u0161echny d\u011bti, bylo jich tam sedm a v\u0161echny z\u016fstaly na voj\u00e1ka se zbran\u00ed v ruce zara\u017een\u011b z\u00edrat.<\/div>\n
„Ale kdo?!“ Bill okam\u017eit\u011b popadl nejmlad\u0161\u00edho chlapce do n\u00e1ru\u010de, ten za\u010dal hned potahovat a n\u00e1sledn\u011b bre\u010det. Sledoval Toma, jak vzal do rukou dv\u011b d\u011bv\u010data a o\u010dima jezdil po zbyl\u00fdch d\u011btech.<\/div>\n
„Infikovan\u00ed\u2026“ \u0159ekl ti\u0161\u0161\u00edm hlasem a v\u011bnoval Billovi v\u00e1\u017en\u00fd pohled. Blon\u010f\u00e1k pootev\u0159el pusu a p\u00e1rkr\u00e1t zamrkal. „Mus\u00edme hned j\u00edt, Bille!“ Znovu skoro zak\u0159i\u010del. Bill za\u010dal zrychlen\u011b d\u00fdchat, do o\u010d\u00ed se mu hnaly slzy, i kdy\u017e nev\u011bd\u011bl pro\u010d, ale pod\u00edval se na d\u011bti na zemi.<\/div>\n
„Honem, mus\u00edme hned j\u00edt. Chytnete se vz\u00e1jemn\u011b za ruce a budete se dr\u017eet m\u011b, ano? Budeme posp\u00edchat, ale nesm\u00edte se m\u011b pustit, rozum\u00edte?“<\/div>\n
„Ale pro\u010d?“ ozvala se hned Sarah a taky za\u010dala potahovat.<\/div>\n
„Proto\u017ee to \u0159\u00edk\u00e1m, mus\u00edme se schovat do bezpe\u010d\u00ed. Tady ten p\u00e1n n\u00e1m pom\u016f\u017ee.“<\/div>\n
„Bille, sakra, mus\u00edme hned j\u00edt!“ Zak\u0159i\u010del Tom, kter\u00fd u\u017e vyb\u00edhal ven z budovy na zahr\u00e1dku. Bill p\u0159ik\u00fdvl a popadl Sarah za ruku, dal\u0161\u00ed d\u011bti se pak chytly je\u0161t\u011b j\u00ed.<\/div>\n
„Poj\u010fme,“ vy\u0161el ven a sly\u0161el k\u0159ik i st\u0159elbu o hodn\u011b bl\u00ed\u017e ne\u017e p\u0159edt\u00edm, rozhl\u00eddl se a uvid\u011bl Toma u jednoho z bytov\u00fdch dom\u016f vedle \u0161kolky, kter\u00fd m\u011bl sedm pater a byl tady v okol\u00ed nejvy\u0161\u0161\u00ed. Polo\u017eil d\u011bti na schody p\u0159ed vstupem a rozb\u011bhl se zp\u00e1tky k Billovi, aby mu pomohl s ostatn\u00edmi.<\/p>\n

Dve\u0159e domu byly zam\u010den\u00e9, Tom s nimi zkou\u0161el lomcovat, ale nepom\u00e1halo to.<\/div>\n

„Pozor d\u011bti, b\u011b\u017ete kousek d\u00e1l a zakryjte si o\u010di,“ \u0159ekl a sundal si zbra\u0148 z ramene.<\/div>\n
„Honem, sly\u0161eli jste,“ Bill sklonil hlavu a sehnul se nad d\u011bti, aby je br\u00e1nil p\u0159ed st\u0159epy, kter\u00e9 se rozlet\u011bly, kdy\u017e Tom pa\u017ebou zbran\u011b rozbil prosklenou \u010d\u00e1st dve\u0159\u00ed. Hned na to je otev\u0159el a za\u010dal v\u0161echny d\u011bti po jednom strkat dovnit\u0159. Potom za rameno popadl Billa a taky ho zatla\u010dil dovnit\u0159. Bill hned za\u010dal ma\u010dkat tla\u010d\u00edtko v\u00fdtahu, ale zbyte\u010dn\u011b.<\/div>\n
„Nejde elekt\u0159ina, Bille, mus\u00edme nahoru po schodech.“<\/div>\n
„Jak moc nahoru?“ \u0159ekl Bill zoufale, n\u011bkolik slz se mu u\u017e prodralo ven a objevily se mu na tv\u00e1\u0159\u00edch, rychle si je ruk\u00e1vem mikiny set\u0159el.<\/div>\n
„Nejl\u00edp a\u017e do posledn\u00edho patra,“ \u0159ekl Tom, hned popadl dv\u011b z d\u011bt\u00ed do n\u00e1ru\u010de a roze\u0161el se po schodech. Skoro v\u0161echny d\u011bti u\u017e bre\u010dely a ptaly se po rodi\u010d\u00edch.<\/p>\n

Ze dve\u0159\u00ed prvn\u00edho patra vykoukl ven mu\u017e a za z\u00e1dy mu st\u00e1la \u017eena. Pod\u00edval se na rozbit\u00e9 vstupn\u00ed dve\u0159e a Billa dr\u017e\u00edc\u00edho dv\u011b d\u011bti v n\u00e1ru\u010d\u00ed a sna\u017e\u00edc\u00edho se ty zbyl\u00e9 p\u0159esv\u011bd\u010dit, \u017ee mus\u00ed j\u00edt nahoru. „Co to tady d\u011bl\u00e1te?“ \u0159ekl p\u0159\u00edsn\u00fdm hlasem.<\/div>\n

„Pane!“ objevil se na schodech vedouc\u00edch do druh\u00e9ho patra Tom, kter\u00fd se p\u00e1r schod\u016f i s d\u011btmi vr\u00e1til. „Mus\u00edme se dostat co nejv\u00edce nahoru, pros\u00edm, poj\u010fte taky a pomozte n\u00e1m s t\u011bmi d\u011btmi!“<\/div>\n
„Co\u017ee? Pro\u010d nahoru?“ \u0159ekla \u017eena, kter\u00e1 vystoupila ze dve\u0159\u00ed. Zn\u011bla nejist\u011b, jej\u00ed mu\u017e se ji sna\u017eil zadr\u017eet, ale se\u0161la dol\u016f a vzala jedno z d\u011bt\u00ed do n\u00e1ru\u010de a lehce se na Billa usm\u00e1la, i kdy\u017e jej\u00ed v\u00fdraz se za moment prom\u011bnil ve zd\u011b\u0161en\u00fd.<\/p>\n

Hned za jej\u00edmi z\u00e1dy za dve\u0159mi se z ulice ozval v\u00fdst\u0159el, kter\u00fd dopadl hodn\u011b bl\u00edzko schod\u016f. Za n\u00edm se objevilo v\u00edce a v\u00edce v\u00fdst\u0159el\u016f a stra\u0161n\u011b divn\u00e9 zvuky, k\u0159ik, vol\u00e1n\u00ed o pomoc\u2026<\/div>\n

„Mus\u00edme j\u00edt!“ vyk\u0159ikl Tom a polo\u017eil d\u011bti na zem, vzal do rukou svoji zbra\u0148 a seb\u011bhl schody dol\u016f. Nahl\u00e9dl d\u00edrou ve dve\u0159\u00edch ven a odjistil zbra\u0148. „Okam\u017eit\u011b ut\u00edkejte nahoru! Hned!!!“ zak\u0159i\u010del. Kdy\u017e za\u010dal st\u0159\u00edlet sm\u011brem na ulici, Bill sebou \u0161kubl a trochu vyjekl. Nikdy nesly\u0161el v\u00fdst\u0159ely tak bl\u00edzko. Ani ho nikdy nenapadlo, \u017ee je v\u016fbec n\u011bkdy usly\u0161\u00ed.<\/div>\n
Tom z\u016fst\u00e1val ve dve\u0159\u00edch, Bill a mu\u017e se \u017eenou vzali co nejv\u00edce d\u011bt\u00ed, zbyl\u00fdm pom\u00e1hali dostat se nahoru po sv\u00fdch.<\/p>\n

Kdy\u017e byli ve \u010dtvrt\u00e9m pat\u0159e, usly\u0161el Bill zvuk rozt\u0159\u00ed\u0161t\u011bn\u00e9ho skla a Tomova st\u0159elba ustala.<\/div>\n

„Sakra, sakra, sakra!!!“ zak\u0159i\u010del s\u00e1m ze zoufalstv\u00ed. Nahl\u00e9dl dol\u016f p\u0159es z\u00e1bradl\u00ed a vid\u011bl Toma, jak tak\u00e9 vyb\u00edh\u00e1 schody nahoru, na\u0161t\u011bst\u00ed. V mezipat\u0159e se zastavil a za\u010dal st\u0159\u00edlet. Kdy\u017e Bill vid\u011bl, na koho st\u0159\u00edl\u00ed, podlomila se mu kolena a nemohl popadnout dech. St\u0159\u00edlel do lid\u00ed. Do lid\u00ed, kte\u0159\u00ed se sna\u017eili dostat nahoru, vid\u011bl jejich ruce na z\u00e1bradl\u00ed, jak vyb\u00edhali schody. Bylo jich ur\u010dit\u011b v\u00edc ne\u017e deset. Vid\u011bl je sice z d\u00e1lky, ale byli to ur\u010dit\u011b norm\u00e1ln\u00ed lid\u00e9. V\u016fbec nic mu ned\u00e1valo smysl. Sna\u017eil se zamrkat v\u0161echny slzy, kter\u00e9 se mu do o\u010d\u00ed tla\u010dily v\u00edc a v\u00edc. Zvuk st\u0159elby a dupot v\u0161ech se p\u0159ibli\u017eoval k nim, a to rozhodn\u011b rychleji, ne\u017e jak byli schopn\u00ed se s d\u011btmi dostat nahoru. Siln\u011b sebou \u0161kubl, kdy\u017e najednou hned za sebou usly\u0161el Toma.<\/div>\n
„Mus\u00edme na st\u0159echu!“ Tom popadl dv\u011b d\u011bti, kter\u00e9 hlasit\u011b bre\u010dely a musely doposud po schodech po sv\u00fdch. Rozb\u011bhl se nahoru, bral schody po dvou a ostatn\u00ed ho n\u00e1sledovali. Bill sly\u0161el na schodech pod nimi divn\u00e9 zvuky, takov\u00e9, jak\u00e9 je\u0161t\u011b nikdy nesly\u0161el\u2026 snad jakoby vr\u010den\u00ed ps\u016f nebo vlk\u016f, a zvl\u00e1\u0161tn\u00ed bolestn\u00e9 zvuky. Nezn\u011blo to jako lid\u00e9.<\/p>\n

Kdy\u017e se jim poda\u0159ilo zdolat i z\u00e1chrann\u00e9 schodi\u0161t\u011b a dostat se na st\u0159echu, Bill u\u017e nezvl\u00e1dal zadr\u017eovat vzlyky. Dopadl i s d\u011btmi na zem, sna\u017eil se je v\u0161echny skr\u00fdt ve sv\u00e9m n\u00e1ru\u010d\u00ed, uklidnit je. Nem\u011bl odvahu se pod\u00edvat p\u0159es \u0159\u00edmsu st\u0159echy dol\u016f pod domy\u2026 b\u00e1l se toho, co by tam uvid\u011bl. Zaml\u017een\u011b skrz slzy vid\u011bl pouze mu\u017ee v uniform\u011b, se kter\u00fdm si spolu jako mal\u00e9 d\u011bti hr\u00e1li, a do kter\u00e9ho byl pozd\u011bji zamilovan\u00fd, jak stoj\u00ed ve dve\u0159\u00edch u schodi\u0161t\u011b vedouc\u00edho na st\u0159echu a st\u0159\u00edl\u00ed jednu r\u00e1nu za druhou do lid\u00ed, co se sna\u017eili dostat nahoru. Tomovi do\u0161ly v\u0161echny n\u00e1boje, nikde po kaps\u00e1ch u\u017e nem\u011bl dal\u0161\u00ed z\u00e1sobn\u00edk\u2026 zahodil velkou zbra\u0148 na zem a z kapsy u pasu vyt\u00e1hl druhou, men\u0161\u00ed zbra\u0148, a znovu za\u010dal st\u0159\u00edlet, kdy\u017e se k nim zvuky t\u011bch lid\u00ed p\u0159ibli\u017eovaly, a nezd\u00e1lo se, \u017ee by ust\u00e1valy.<\/div>\n

<\/p>\n

autor: Clarrkys<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Clarrkys Po\u010d\u00e1tek \u0160t\u00edhl\u00fd blon\u010fat\u00fd mu\u017e popadl dv\u011b mal\u00e1 d\u011bv\u010d\u00e1tka za ruce a sna\u017eil se je dostat ze zahr\u00e1dky dovnit\u0159 do domu. Zahr\u00e1dka byla lemovan\u00e1 n\u00edzk\u00fdm barevn\u011b nat\u0159en\u00fdm plotem, na n\u00ed byly pr\u016flezky, skluzavky, p\u00edskovi\u0161t\u011b a r\u016fzn\u00e9 dal\u0161\u00ed hra\u010dky na zabaven\u00ed d\u011bt\u00ed.<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[628],"tags":[],"class_list":["post-2831","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-to-the-end-of-our-days"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2831","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=2831"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2831\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=2831"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=2831"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=2831"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}