{"id":2832,"date":"2015-07-12T14:00:00","date_gmt":"2015-07-12T13:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=2822"},"modified":"2015-07-12T14:00:00","modified_gmt":"2015-07-12T13:00:00","slug":"lost-to-be-found-47-1-2","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2015\/07\/12\/lost-to-be-found-47-1-2\/","title":{"rendered":"Lost to be found 47. (1\/2)"},"content":{"rendered":"
autor: Muck\u00e1tko :o*<\/p>\n

<\/strong> Zase o rok star\u0161\u00ed, ale po\u0159\u00e1d s v\u00e1mi!
N\u00e1sleduj\u00edc\u00ed d\u00edly budou z\u00e1m\u011brn\u011b rozd\u011blen\u00e9 v\u017edycky na dv\u011b \u010d\u00e1sti. M\u00e1m pro to hned 3 d\u016fvody:<\/em><\/div>\n

1.<\/em> D\u00edly jsou moc dlouh\u00e9.<\/em><\/div>\n
2.<\/em> Ob\u011b \u010d\u00e1sti jednoho d\u00edlu se odehr\u00e1vaj\u00ed v jeden den.<\/em><\/div>\n
3.<\/em> N\u011bkte\u0159\u00ed jste si mo\u017en\u00e1 v\u0161imli, \u017ee pov\u00eddky z\u00e1sadn\u011b kon\u010d\u00edm kulat\u00fdm d\u00edlem s p\u011btkou nebo nulou na konci. U t\u00e9to pov\u00eddky kon\u010d\u00edme 50. d\u00edlem, proto d\u00edly d\u011bl\u00edm na dva, abych je nemusela rozepisovat na dva samostatn\u00e9, co\u017e pro v\u00e1s m\u016f\u017ee b\u00fdt u\u017eite\u010dn\u00e1 informace do budoucna. Pokud budu u p\u0159\u00edpadn\u00e9 dal\u0161\u00ed pov\u00eddky avizovat konec, ob\u00e1vejte se slov\u00ed\u010dka KONEC u ka\u017ed\u00e9ho kulat\u00e9ho d\u00edlu.<\/em><\/div>\n
Hezk\u00e9 po\u010dten\u00ed!<\/em><\/div>\n
Muck\u00e1tko<\/em> :o*<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Sn\u00eddan\u011b n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed den prob\u00edhala velmi hekticky. Set si svoji porci odnesl do lo\u017enice, Simone s Gordonem sn\u00eddali v salonku, kde spole\u010dn\u011b d\u00e1vali dohromady smlouvu nad \u0161\u00e1lkem \u010daje, upravuj\u00edc drobn\u00e9 nedokonalosti, aby mohli v\u00fdsledn\u00fd soubor vytisknout a podepsat, aby bylo jasn\u00e9, \u017ee oni s obsahem smlouvy souhlas\u00ed. Tom se neuk\u00e1zal ani k ve\u010de\u0159i p\u0159ede\u0161l\u00fd den, ani k sn\u00eddani, proto Bill z\u016fstal sed\u011bt u j\u00eddeln\u00edho stolu s\u00e1m, brblaje si pod vousy, jak nesn\u00e1\u0161\u00ed, kdy\u017e mus\u00ed j\u00edst s\u00e1m. M\u011bl mizernou n\u00e1ladu u\u017e od brzk\u00e9ho probuzen\u00ed, proto jej ka\u017ed\u00e1 mali\u010dkost dok\u00e1zala nam\u00edchnout jako nikdy.<\/div>\n
Rodi\u010de se k Billovi p\u0159idali jen na chv\u00edli, kdy\u017e do kuchyn\u011b p\u0159inesli n\u00e1dob\u00ed od sn\u00eddan\u011b.<\/div>\n
„Bille, my jdeme na tu radnici. Kdyby se tu Tom neobjevil, jdi se za n\u00edm pod\u00edvat. Neve\u010de\u0159el a dnes nesn\u00eddal, tak jestli je v po\u0159\u00e1dku. Kdy\u017e tak mu tam tu sn\u00eddani zanes, kdyby se nec\u00edtil dob\u0159e,“ nak\u00e1zala mu Simone, zat\u00edmco si do kabelky strkala pot\u0159ebn\u00e9 v\u011bci a navl\u00e9kala se do kab\u00e1tu.<\/div>\n
„No jooo,“ zabru\u010del otr\u00e1ven\u011b a bez chuti \u017ev\u00fdkal chl\u00e9b, kter\u00fd mu, zd\u00e1 se, s ka\u017ed\u00fdm kousnut\u00edm sp\u00ed\u0161e p\u0159ib\u00fdval, ne\u017e ub\u00fdval. Rodi\u010de na n\u011bj houkli rozlou\u010den\u00ed a p\u011b\u0161ky se vydali na radnici.<\/p>\n

V typicky vesnick\u00e9 \u00fa\u0159edn\u00ed budov\u011b je p\u0159iv\u00edtala postar\u0161\u00ed \u017eena, kter\u00e1 Tr\u00fcmperovy odchytla hned u vchodu, aby zjistila, v jak\u00e9 z\u00e1le\u017eitosti p\u0159ich\u00e1zej\u00ed, aby se j\u00ed necourali po budov\u011b sem a tam. Po sd\u011blen\u00ed d\u016fvodu jejich n\u00e1v\u0161t\u011bvy se dala sekret\u00e1\u0159ka ruce v bok.<\/div>\n

„Pan starosta je samoz\u0159ejm\u011b v pr\u00e1ci, ale dnes nejsou \u00fa\u0159edn\u00ed hodiny, tak\u017ee budete muset p\u0159ij\u00edt a\u017e z\u00edtra,“ upozornila je \u017eena, jako by snad ona \u0159\u00eddila vesnici a m\u011bla pr\u00e1vo rozhodovat naprosto o v\u0161em.<\/div>\n
„Mohla byste pros\u00edm pana starostu upozornit, \u017ee jsme tady? Jsem si jist\u00e1, \u017ee n\u00e1s p\u0159ijme i mimo \u00fa\u0159edn\u00ed hodiny vzhledem k tomu, \u017ee na ty dokumenty sp\u011bch\u00e1,“ \u017e\u00e1dala Simone.<\/div>\n
„M\u016f\u017eete mi je tady nechat a j\u00e1 mu je doru\u010d\u00edm,“ nab\u00eddla se sekret\u00e1\u0159ka.<\/div>\n
„Pot\u0159ebujeme s n\u00edm ty dokumenty projednat, tak\u017ee mohla byste n\u00e1s pros\u00edm ohl\u00e1sit a poslat n\u00e1s do jeho kancel\u00e1\u0159e?“ vlo\u017eil se do toho Gordon sv\u00fdm ne\u00fastupn\u00fdm hlasem, proto\u017ee se zd\u00e1lo, \u017ee \u017eena se rozhodla jim znep\u0159\u00edjemnit den a nevyhov\u011bt jim. Sekret\u00e1\u0159ka Gordonovi v\u011bnovala tvrd\u00fd pohled a na\u0161tvan\u011b zvedla sluch\u00e1tko, jeho\u017e prost\u0159ednictv\u00edm mluvila s osobou na druh\u00e9m konci.<\/div>\n
Po kr\u00e1tk\u00e9m rozhovoru dvojici poslala do p\u0159\u00edslu\u0161n\u00e9 kancel\u00e1\u0159e a p\u0159\u00edsn\u00fdm pohledem je doprov\u00e1zela chodbou, dokud se j\u00ed neztratili z pohledu. Teprve pak si sedla ke sv\u00e9mu stolu, vyt\u00e1hla \u010dasopis a kone\u010dn\u011b do\u010detla sv\u016fj horoskop na n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed t\u00fdden.<\/div>\n
\n
„Tr\u00fcmperovi!“ zahalekal starosta, kdy\u017e man\u017eel\u00e9 ve\u0161li do jeho pracovny. „Dobr\u00fd den, posa\u010fte se pros\u00edm,“ nab\u00eddl jim \u017eidle z druh\u00e9 strany sv\u00e9ho pracovn\u00edho stolu.<\/div>\n
„D\u011bkujeme,“ zamumlal Gordon.<\/div>\n
„Asi se nemus\u00edm pt\u00e1t, pro\u010d jste dorazili. M\u00e1te pro m\u011b n\u011bjak\u00e9 dobr\u00e9 zpr\u00e1vy?“ zaj\u00edmal se okam\u017eit\u011b, kdy\u017e vid\u011bl, jak Simone z kabelky vytahuje plastovou slo\u017eku, ve kter\u00e9 jasn\u011b poznal jeho vlastnoru\u010dn\u011b zformulovanou v\u00edt\u011bznou kupn\u00ed smlouvu. Co ale povzneslo jeho srdce daleko v\u00edc, byl podpis majitelky domu na \u0159\u00e1dku prod\u00e1vaj\u00edc\u00edho, kter\u00fd se mu mihl p\u0159ed o\u010dima, kdy\u017e Simone smlouvy vytahovala ze slo\u017eky a na chv\u00edli je oto\u010dila ke starostovi.<\/div>\n
„Vid\u00edm, \u017ee jste se rozhodli podepsat,“ poznamenal s neskr\u00fdvav\u00fdm nad\u0161en\u00edm v hlase.<\/div>\n
„Ano, rozhodli, ale teprve pot\u00e9, co jsme smlouvu malinko poupravili, tak\u017ee bychom navrhovali, abyste si dodatek p\u0159e\u010detl, pop\u0159\u00edpad\u011b ho s n\u011bk\u00fdm telefonicky zkonzultoval a pak se tak\u00e9 rozhodl k podpisu,“ \u0159ekla Simone a podala mu\u017ei dv\u011b kopie kupn\u00ed smlouvy.<\/div>\n
„Poupravili? Co t\u00edm mysl\u00edte?“ zamra\u010dil se starosta a c\u00edlov\u00e1 p\u00e1ska se mu na chvilku ztratila znovu z dohledu.<\/div>\n
„P\u0159idali jsme do odd\u00edlu podm\u00ednek prodeje dva kr\u00e1tk\u00e9 odstave\u010dky,“ obezn\u00e1mila jej Simone. Starosta ji po\u010dastoval nepohodln\u00fdm pohledem a o\u010dima najel do p\u0159\u00edslu\u0161n\u00e9 \u010d\u00e1sti. \u017dv\u00fdkal ka\u017ed\u00e9 slovo po jednotliv\u00fdch p\u00edsmenk\u00e1ch, jako by snad ani neum\u011bl \u010d\u00edst. Pravdou bylo, \u017ee se mu do \u010dten\u00ed sp\u00ed\u0161e necht\u011blo a po ka\u017ed\u00e9m zdolan\u00e9m slovu se c\u00edtil znechucen\u00fd t\u00edm, co se dozv\u00eddal. Opatrn\u011b pokukoval po kamenn\u00fdch tv\u00e1\u0159\u00edch obou man\u017eel\u016f, kte\u0159\u00ed si vnit\u0159n\u011b vychutn\u00e1vali ka\u017edou nepatrnou zn\u00e1mku toho, \u017ee se starosta c\u00edt\u00ed nepohodln\u011b. Poposed\u00e1val na k\u0159esle, o\u0161\u00edval se, mnul si \u010delo a n\u011bkolik kr\u00e1tk\u00fdch v\u011bt, kter\u00e9 by norm\u00e1ln\u00ed \u010dlov\u011bk p\u0159e\u010detl b\u011bhem minuty, on p\u0159elousk\u00e1val minut t\u00e9m\u011b\u0159 5, a\u017e se Gordon za\u010dal ob\u00e1vat, jestli to nezformulovali pomoc\u00ed n\u011bjak\u00e9ho vesm\u00edrn\u00e9ho jazyka, \u017ee s t\u00edm m\u011bl mu\u017e p\u0159ed nimi takov\u00fd probl\u00e9m.<\/div>\n
„Uhm… j\u00e1… te\u010f bych r\u00e1d p\u0159istoupil k t\u00e9 f\u00e1zi telefonick\u00e9 konzultace, kdy\u017e dovol\u00edte,“ pronesl sta\u017een\u00fdm hrdlem.<\/div>\n
„Beze v\u0161eho. Po\u010dk\u00e1me na chodb\u011b,“ p\u0159ik\u00fdvla Simone a z m\u00edstnosti ode\u0161li. P\u0159ed kancel\u00e1\u0159\u00ed se posadili na polstrovan\u00e9 \u017eidle a \u010dekali.<\/div>\n
„Vid\u011bla jsi ten jeho obli\u010dej?“ Simone p\u0159ik\u00fdvla.<\/div>\n
„Ani za m\u00e1k se mu to nel\u00edbilo. Muselo mu doj\u00edt, \u017ee jsme to prokoukli, proto\u017ee jinak bychom se o tom vybaven\u00ed nezm\u00ednili,“ rozv\u00edjela Simone sv\u00e9 teorie.<\/p>\n

\u010cekali pom\u011brn\u011b dlouho. \u010cty\u0159icet minut se zd\u00e1lo jako \u010dty\u0159icet dn\u00ed, kdy\u017e jen sed\u011bli, z\u00edrali do zdi, nebo pro\u010d\u00edtali vyhl\u00e1\u0161ky v prosklen\u00fdch vitr\u00edn\u00e1ch na prot\u011bj\u0161\u00ed zdi, ale dve\u0159e se nakonec znovu otev\u0159ely. Mezi futry se objevil o\u010dividn\u011b \u0161patn\u011b nalad\u011bn\u00fd starosta. Z jeho v\u00fdrazu se nedalo odhadnout, zda smlouvy Tr\u00fcmperov\u00fdm vrac\u00ed podepsan\u00e9, nebo nepodepsan\u00e9, proto\u017ee v obou p\u0159\u00edpadech m\u011bl pr\u00e1vo b\u00fdt na\u0161tvan\u00fd. Pokud podepsal, zlobil se, \u017ee mu jeho pl\u00e1n nevy\u0161el, pokud nepodepsal, je na\u0161tvan\u00fd, \u017ee se cel\u00e9 jedn\u00e1n\u00ed prot\u00e1hne a stanoven\u00e9 term\u00edny pro \u010derp\u00e1n\u00ed dotac\u00ed nebude mo\u017en\u00e9 dodr\u017eet.<\/div>\n

„Tady je va\u0161e kopie,“ nap\u0159\u00e1hl ruku se smlouvou, kterou si Simone s \u00fasm\u011bvem p\u0159evzala.<\/div>\n
„D\u011bkujeme.“<\/div>\n
„Kdy budete schopni d\u016fm p\u0159edat?“<\/div>\n
„Za t\u011bchto podm\u00ednek d\u016fm opust\u00edme nejd\u0159\u00edve a z\u00e1rove\u0148 nejpozd\u011bji v sobotu r\u00e1no,“ rozhodl Gordon za oba. Bude nejv\u00fdhodn\u011bj\u0161\u00ed, kdy\u017e vyraz\u00ed v sobotu. Cesta bude dlouh\u00e1, n\u00e1vrat zp\u011bt bude jist\u011b zasahovat do pozdn\u00edch ve\u010dern\u00edch nebo brzk\u00fdch rann\u00edch hodin, proto bude lep\u0161\u00ed, kdy\u017e budou m\u00edt ned\u011bli na to, aby se z cesty vzpamatovali, dospali se a v klidu p\u0159ipravili na nov\u00fd t\u00fdden.<\/div>\n
„V sobotu tu na v\u00e1s t\u011b\u017eko bude n\u011bkdo \u010dekat osobn\u011b, tak\u017ee p\u0159ed odchodem odpojte cel\u00fd d\u016fm od ve\u0161ker\u00fdch energi\u00ed a v\u0161echny kl\u00ed\u010de od domu vlo\u017ete do ob\u00e1lky s va\u0161\u00edm podpisem a zalepte ji. Zvenku na budov\u011b jsou schr\u00e1nky \u00fa\u0159adu a mezi nimi i jedna s m\u00fdm jm\u00e9nem, tak do n\u00ed ob\u00e1lku vho\u010fte. Mus\u00edm se vr\u00e1tit k pr\u00e1ci, tak\u017ee kdy\u017e dovol\u00edte… sbohem,“ rozlou\u010dil se starosta a zapadl zp\u011bt do pracovny.<\/div>\n
„Chov\u00e1n\u00ed \u0159eznick\u00e9ho psa,“ odfrkla si Simone.<\/div>\n
„Nen\u00ed se \u010demu divit. Nevy\u0161el mu jeho p\u016fvodn\u011b geni\u00e1ln\u00ed pl\u00e1n. Ale co! M\u00e1me, co jsme cht\u011bli. D\u016fm je prodan\u00fd, o tvoji tetu a pen\u00edze je postar\u00e1no, m\u016f\u017eeme pomalu za\u010d\u00edt balit kufry,“ broukl Gordon nat\u011b\u0161en\u011b. Opravdu se u\u017e t\u011b\u0161il dom\u016f na sv\u00e9 pohodl\u00ed. Dokonce i ta p\u0159\u00ed\u0161ern\u011b \u00fanavn\u00e1 a dlouh\u00e1 cesta mu tentokr\u00e1t bude st\u00e1t za to. \u010castuje sekret\u00e1\u0159ku ostr\u00fdm pohledem, se p\u0159emohli ke zdvo\u0159il\u00e9mu rozlou\u010den\u00ed a radnici opou\u0161t\u011bli jako v\u00edt\u011bzov\u00e9.<\/div>\n
\n

*<\/p><\/div>\n

\n

Je\u0161t\u011b p\u0159ed ob\u011bdem se Gordon se Simone rozhodli nav\u0161t\u00edvit Setovu lo\u017enici, aby si s mu\u017eem mohli promluvit. Bylo t\u0159eba jej obezn\u00e1mit s celou situac\u00ed, aby si stihl za\u0159\u00eddit v\u011bci, kter\u00e9 pot\u0159eboval, proto\u017ee do opu\u0161t\u011bn\u00ed domu zb\u00fdvalo posledn\u00edch p\u00e1r dn\u016f, a i kdy\u017e Set ze za\u010d\u00e1tku platil za nerudn\u00e9ho a nevychovan\u00e9ho zap\u0161kl\u00e9ho mu\u017ee, nyn\u00ed bylo v\u0161echno jinak a Set si zaslou\u017eil v\u011bd\u011bt, jak se v\u011bci maj\u00ed a s \u010d\u00edm m\u016f\u017ee po\u010d\u00edtat.<\/p><\/div>\n

Po zaklep\u00e1n\u00ed a vyzv\u00e1n\u00ed ke vstupu do pokoje oba man\u017eel\u00e9 ve\u0161li dovnit\u0159.<\/div>\n
„Sete, cht\u011bli jsme s v\u00e1mi n\u011bco probrat, jestli to nevad\u00ed,“ za\u010dala Simone.<\/div>\n
„Jist\u011b, posa\u010fte se,“ uk\u00e1zal na \u017eidle u psac\u00edho stolu.<\/div>\n
„V\u00edm, \u017ee jsme se v\u00e1s p\u0159edt\u00edm ani nezeptali, proto\u017ee jsme m\u011bli hlavu plnou jin\u00fdch v\u011bc\u00ed, ale jak dopadla ta n\u00e1v\u0161t\u011bva u va\u0161eho zn\u00e1m\u00e9ho?“<\/div>\n
„Podle o\u010dek\u00e1v\u00e1n\u00ed. \u0158ekl mi, \u017ee ta nab\u00eddka st\u00e1le plat\u00ed, a kdybych n\u011bkdy pot\u0159eboval m\u00edsto k bydlen\u00ed, tak jsem u n\u011bj kdykoli v\u00edt\u00e1n. Pro\u010d se pt\u00e1te?“<\/div>\n
„My,“ odml\u010dela se Simone, „poda\u0159ilo se n\u00e1m d\u016fm prodat a do konce t\u00fddne bychom se r\u00e1di sbalili a odjeli zp\u011bt, tak\u017ee jsme cht\u011bli v\u011bd\u011bt, jestli m\u00e1te kde bydlet.“<\/div>\n
„Oh! To bylo… rychl\u00e9,“ napnul se Set. „O m\u011b si starost ned\u011blejte. Kamar\u00e1d m\u011b vezme k sob\u011b.“<\/div>\n
„Samoz\u0159ejm\u011b v\u00e1m pom\u016f\u017eeme s balen\u00edm, ale proto\u017ee se chyst\u00e1me odjet v sobotu brzy r\u00e1no, bude v po\u0159\u00e1dku, kdy\u017e v\u00e1s Gordon zaveze s va\u0161imi v\u011bcmi do Freiburgu u\u017e v p\u00e1tek? Mohli bychom v\u00e1s vz\u00edt i v sobotu r\u00e1no, ale neve\u0161li bychom se do auta. U\u017e tak tam budou kluci nama\u010dkan\u00ed, proto\u017ee Tomovy v\u011bci budeme muset nacpat na zadn\u00ed sedadlo, abychom je mohli odv\u00e9st s sebou,“ vysv\u011btlila Simone.<\/div>\n
„To je v po\u0159\u00e1dku,“ zavrt\u011bl Set ch\u00e1pav\u011b hlavou. „P\u00e1tek zn\u00ed dob\u0159e a d\u011bkuji, \u017ee m\u011b odvezete. Moc v\u011bc\u00ed sice nem\u00e1m, ale plaho\u010dit se p\u011b\u0161ky a pak autobusem by byla nejsp\u00ed\u0161 moje smrt,“ uchechtl se Set.<\/div>\n
„Dob\u0159e, tak\u017ee p\u00e1tek plat\u00ed… uhm… je tu je\u0161t\u011b jedna v\u011bc. Pokud v\u00edte tady v dom\u011b o n\u011b\u010dem, co m\u00e1 pro v\u00e1s n\u011bjakou speci\u00e1ln\u00ed hodnotu, n\u011bco, co byste si cht\u011bl nechat na pam\u00e1tku, tak si to nev\u00e1hejte vz\u00edt, proto\u017ee jsme d\u016fm prodali i s vybaven\u00edm,“ sv\u011b\u0159ila se Simone.<\/div>\n
„Tak to by tu m\u011blo v\u0161echno z\u016fstat, nebo ne?“ mra\u010dil se Set nech\u00e1pav\u011b.<\/div>\n
„Mysl\u00edm, \u017ee kdy\u017e odsud zmiz\u00ed p\u00e1r mali\u010dkost\u00ed, nikdo si toho nev\u0161imne. Pokud si ov\u0161em nepl\u00e1nujete odv\u00e9zt v\u0161echno,“ zasm\u00e1la se Simone.<\/div>\n
„Ne to v \u017e\u00e1dn\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b. Co bych se v\u0161\u00edm t\u00edm n\u00e1bytkem d\u011blal? Nav\u00edc v dvojn\u00e1sobn\u00e9m mno\u017estv\u00ed, kdy\u017e p\u0159ipo\u010dteme je\u0161t\u011b cel\u00e9 z\u00e1padn\u00ed k\u0159\u00eddlo.“ Simone se pousm\u00e1la.<\/div>\n
„Zkr\u00e1tka chceme, abyste v\u011bd\u011bl, \u017ee pokud si chcete odn\u00e9st n\u011bjak\u00fd obraz, staro\u017eitn\u00e9 n\u00e1dob\u00ed nebo knihy, m\u00e1te na\u0161e svolen\u00ed.“<\/div>\n
„D\u011bkuji v\u00e1m moc. Jsem v\u00e1m moc vd\u011b\u010dn\u00fd,“ pod\u011bkoval Set.<\/div>\n
„Nem\u00e1te za co. My u\u017e p\u016fjdeme. Ob\u011bd bude tak za \u010dty\u0159icet minut,“ ozn\u00e1mila mu je\u0161t\u011b Simone jako spr\u00e1vn\u00e1 hospody\u0148ka a ob\u011b osoby z pokoje ode\u0161ly s klidn\u00fdm srdcem, \u017ee bude o Seta postar\u00e1no.<\/div>\n
\n

*<\/p><\/div>\n

\n

Bill se Simone skl\u00edzeli ze stolu \u0161pinav\u00e9 n\u00e1dob\u00ed od ob\u011bda, zat\u00edmco jeden tal\u00ed\u0159 a p\u0159\u00edbor z\u016fst\u00e1val nedo\u010dten\u00fd spole\u010dn\u011b s pr\u00e1zdnou \u017eidl\u00ed. Set se odebral op\u011bt do sv\u00e9ho pokoje a Tr\u00fcmperovi v kuchyni osi\u0159eli.<\/p><\/div>\n

„Co je s t\u00edm Tomem?“ zamra\u010dila se Simone, kdy\u017e se druh\u00fd mlad\u00edk neuk\u00e1zal ani u ob\u011bda. „Sn\u011bdl r\u00e1no tu sn\u00eddani, Bille?“ zeptala se.<\/div>\n
„Uhm… ne?“<\/div>\n
„Jak to?“<\/div>\n
„Copak j\u00e1 v\u00edm?“<\/div>\n
„V\u017edy\u0165 jsem ti \u0159\u00edkala, \u017ee pokud se dole neobjev\u00ed, m\u00e1\u0161 mu ji zan\u00e9st, kdy\u017e neve\u010de\u0159el,“ zalo\u017eila si ruce na hrudi.<\/div>\n
„Uch! N\u011bjak jsem zapomn\u011bl. Nechal jsem mu to tady na stole, \u017ee se pak vr\u00e1t\u00edm, abych zkontroloval, jestli si to vzal, a pak jsem na to n\u011bjak zapomn\u011bl. Str\u010dil jsem to do lednice, kdy\u017e jsem to tu na\u0161el netknut\u00e9 chv\u00edli p\u0159ed t\u00edm, ne\u017e jste p\u0159i\u0161li,“ p\u0159iznal.<\/div>\n
„Fajn. Tak na plotn\u011b je j\u00eddlo pro tv\u016fj druh\u00fd pokus. Nandej Tomovi jeho porci na tal\u00ed\u0159 a zanes mu ji,“ p\u0159ik\u00e1zala mu a podala Billovi \u010dist\u00e9 n\u00e1dob\u00ed. Bill tedy p\u0159e\u0161el ke spor\u00e1ku, odklopil pokli\u010dku z hrnce a vy\u0161kr\u00e1bal z n\u011bj posledn\u00ed porci r\u00fd\u017ee, kterou posl\u00e9ze p\u0159elil om\u00e1\u010dkou se zeleninovou sm\u011bs\u00ed, kter\u00e1 byla je\u0161t\u011b tepl\u00e1 v p\u00e1nvi. S p\u0159\u00edborem a ubrouskem v ruce se pak loudav\u00fdm krokem vydal p\u0159\u00edmo k Tomovu pokoji. Zaklepal na desku dve\u0159\u00ed a \u010dekal na vyzv\u00e1n\u00ed, ale kdy\u017e se ani po t\u0159et\u00edm dost r\u00e1zn\u00e9m za\u0165uk\u00e1n\u00ed nikdo neoz\u00fdval, nakoukl dovnit\u0159. Postel byla ustlan\u00e1 a pokoj pr\u00e1zdn\u00fd. Bill kr\u00e1tce nahl\u00e9dl i do koupelny, ale kdy\u017e otev\u0159el nedov\u0159en\u00e9 dve\u0159e, p\u0159iv\u00edtala jej tma. T\u011b\u017eko by byl Tom v koupeln\u011b po tm\u011b, ale Bill p\u0159ece jen s\u00e1hl po vyp\u00edna\u010di a p\u0159el\u00e9tl o\u010dima prostor. Nikde nikdo.<\/div>\n
„Chm!“ odfrkl si a nakr\u010dil \u010delo. Kde mohl Tom b\u00fdt?<\/div>\n
S tal\u00ed\u0159em v ruce nakonec pro\u0161el v\u0161echny m\u00edstnosti, dokonce nakukuje i do lo\u017enice jeho rodi\u010d\u016f, dokud neskon\u010dil u dve\u0159\u00ed k Setovu pokoji.<\/div>\n
\n

„Sete, nevid\u011bl jste Toma?“ zeptal se, kdy\u017e se st\u0159el s mu\u017eem, kter\u00fd mu p\u0159i\u0161el po zaklep\u00e1n\u00ed otev\u0159\u00edt.<\/div>\n

„Nevid\u011bl. Vlastn\u011b u\u017e od v\u010derej\u0161ka jsem ho nevid\u011bl. V pokoji nen\u00ed?“<\/div>\n
„Pr\u00e1v\u011b \u017ee ne. Ani nikde jinde,“ vydechl Bill a c\u00edtil, \u017ee se mu t\u011b\u017ece d\u00fdchalo. Co kdy\u017e Tom utekl? Co kdy\u017e na n\u011bj byl na\u0161tvan\u00fd a rad\u011bji se rozhodl odej\u00edt? Co kdy\u017e se mu n\u011bco stalo a on si ani nem\u016f\u017ee zavolat pomoc?<\/div>\n
„Klid, Bille, ne\u0161el se t\u0159eba proj\u00edt do zahrady? Nebo nav\u0161t\u00edvit hrob Alindy? Ob\u010das tam chod\u00edv\u00e1,“ vzpomn\u011bl si mu\u017e.<\/div>\n
„Jo, jo, asi m\u00e1te pravdu. Pod\u00edv\u00e1m se po n\u011bm venku,“ p\u0159ik\u00fdvl Bill a sp\u011b\u0161n\u00fdm krokem se vydal k zadn\u00edm dve\u0159\u00edm vedouc\u00edm na dvorek. Ve sp\u011bchu polo\u017eil tal\u00ed\u0159 na st\u016fl a vb\u011bhl hloub\u011bji do zahrady. Rozhl\u00e9dl se kolem dokola, ale Toma nikde nevid\u011bl.<\/div>\n
„Tome!“ zavolal do chladn\u00e9ho vzduchu, ale krom\u011b \u0161um\u011bn\u00ed v\u011btv\u00ed strom\u016f se mu nedostalo \u017e\u00e1dn\u00e9 odpov\u011bdi.<\/div>\n
Bill se je\u0161t\u011b n\u011bkolikr\u00e1t rozhl\u00e9dl po zahrad\u011b, dokud se nerozhodl vr\u00e1tit se zp\u011bt na dv\u016fr. Nezbude mu nic jin\u00e9ho, ne\u017e se vr\u00e1tit do kuchyn\u011b a \u0159\u00edct rodi\u010d\u016fm, \u017ee Toma nem\u016f\u017ee nikde naj\u00edt.<\/div>\n
V moment\u011b, kdy se ale oto\u010dil \u010delem ke stolu, kde le\u017eel Tom\u016fv ob\u011bd, si najednou vybavil, kolikr\u00e1t Tomovi Set takto nech\u00e1val ob\u011bd. A pr\u00e1v\u011b tato vzpom\u00ednka rychlost\u00ed blesku vyvolala dal\u0161\u00ed vzpom\u00ednky na to, jak na\u0161el Toma schov\u00e1vaj\u00edc\u00edho se v z\u00e1padn\u00edm k\u0159\u00eddle v tajn\u00e9m pokoji, kter\u00fd se pro te\u010f stal posledn\u00ed mo\u017enost\u00ed, kde Toma hledat. S t\u00e9m\u011b\u0159 stoprocentn\u00ed jistotou, \u017ee Toma najde pr\u00e1v\u011b v z\u00e1padn\u00edm k\u0159\u00eddle, popadl tal\u00ed\u0159 s pomalu, ale jist\u011b chladnouc\u00edm pokrmem a s\u00e1m si otev\u0159el vchod do pokoje. P\u0159ekro\u010dil truhl\u00edk, kter\u00fd jako obvykle st\u00e1l v cest\u011b, a nakoukl dovnit\u0159 polovinou t\u011bla.<\/div>\n
\n

„Tome?“ promluvil je\u0161t\u011b d\u0159\u00edve, ne\u017e stihl m\u00edstnost proluxovat pohledem. \u00dalevn\u011b vydechl, kdy\u017e na\u0161el mlad\u00edka sed\u011bt na posteli, z\u00edraj\u00edc\u00edho do prot\u011bj\u0161\u00ed zdi a houpaj\u00edc\u00edho nohama ve vzduchu. „Tome,“ oslovil jej je\u0161t\u011b jednou, tentokr\u00e1t pevn\u00fdm hlasem, jakmile za sebou zav\u0159el dve\u0159e a p\u0159e\u0161el do pokoje. Tom jako ve zpomalen\u00e9m filmu oto\u010dil tv\u00e1\u0159 k Billovi a zad\u00edval se mu pr\u00e1zdn\u00fdm pohledem do o\u010d\u00ed. \u017de je n\u011bco \u0161patn\u011b, Bill poznal okam\u017eit\u011b, ani\u017e by se musel p\u0159edem pt\u00e1t. Spousta v\u011bc\u00ed byla \u0161patn\u011b a spousta v\u011bc\u00ed pot\u0159ebovala b\u00fdt prodiskutov\u00e1na, ale ne\u017e se pust\u00ed do v\u00e1\u017en\u00e9ho hovoru, rozhodl se Bill nejd\u0159\u00edve odleh\u010dit atmosf\u00e9ru. „Nemohl jsem t\u011b nikde naj\u00edt. Za\u010d\u00ednal jsem m\u00edt strach,“ zabroukal a p\u0159e\u0161el a\u017e k posteli. „P\u0159inesl jsem ti ob\u011bd. M\u011bl by ses naj\u00edst. \u017daludek ti bude ur\u010dit\u011b vd\u011b\u010dn\u00fd, kdy\u017e jsi mu nejm\u00ed\u0148 24 hodin nedop\u0159\u00e1l ani sousto,“ pousm\u00e1l se a podal Tomovi tal\u00ed\u0159 s p\u0159\u00edborem. Druh\u00fd mu\u017e nejd\u0159\u00edv v\u00e1hal, p\u0159emlouvaje se k tomu, aby Billovi sd\u011blil, \u017ee nem\u00e1 hlad, ale nakonec, bez chuti mluvit, si j\u00eddlo p\u0159evzal a vidli\u010dkou se v n\u011bm za\u010dal \u0161\u0165ourat. P\u0159ehazoval jednotliv\u00e1 sousta ze strany tal\u00ed\u0159e na stranu a zase zp\u00e1tky, dokud se neodhodlal nabrat trochu r\u00fd\u017ee se zeleninou na vidli\u010dku a nevpravit si ji do \u00fast. C\u00edtil, \u017ee jeho \u017ealudek se u\u017e n\u011bjakou dobu bolestn\u011b stahoval, jak pot\u0159eboval zaplnit, ale Tom nem\u011bl n\u00e1ladu soust\u0159edit se na pocit hladu, kdy\u017e se mu v hlav\u011b odehr\u00e1valo n\u011bco \u00fapln\u011b jin\u00e9ho. Byly tu daleko podstatn\u011bj\u0161\u00ed pocity, kter\u00e9 Tom c\u00edtil, a hlad byl ten posledn\u00ed, o kter\u00fd se m\u011bl z\u00e1jem postarat. Vedle ostatn\u00edch pocit\u016f byl tento naprosto nicotn\u00fd a nepodstatn\u00fd.<\/p><\/div>\n

Kdy\u017e se mu p\u0159ece jen poda\u0159ilo porci sn\u00edst, nechal si vz\u00edt n\u00e1dob\u00ed od Billa, kter\u00fd ho nechal le\u017eet na stolku kousek od postele. Pot\u00e9 se Bill vr\u00e1til zp\u011bt, vy\u0161plhal na matraci za Tomem a bez v\u00e1h\u00e1n\u00ed se usadil za Tomova z\u00e1da. Omotal nohy kolem Tomova pasu a tiskl hrudn\u00edk k jeho z\u00e1d\u016fm. Propa\u0161oval sv\u00e9 dlouh\u00e9 pa\u017ee pod t\u011bma Tomov\u00fdma a nechal jednu dla\u0148 odpo\u010d\u00edvat na jeho b\u0159i\u0161e a druhou na hrudn\u00edku. Donutil Tomovo ztuhl\u00e9 t\u011blo, \u017eadon\u00edc\u00ed po tro\u0161e pohodl\u00ed, op\u0159\u00edt se o jeho vlastn\u00ed a s tich\u00fdm v\u00fddechem, kter\u00fd ovanul levou stranu Tomova krku, polo\u017eil bradu na mu\u017eovo lev\u00e9 sklesl\u00e9 rameno. C\u00edtil, \u017ee Tom nen\u00ed uvoln\u011bn\u00fd, co\u017e byla neklamn\u00e1 zn\u00e1mka toho, \u017ee ho n\u011bco tr\u00e1p\u00ed. N\u011bco velk\u00e9ho, kdy\u017e nebyl schopn\u00fd reagovat na Billovu p\u00e9\u010di stejn\u011b jako obvykle.<\/p>\n

„Co t\u011b tr\u00e1p\u00ed, Tomi?“ promluvil polohlasem, uv\u011bdomuje si, \u017ee m\u00e1 \u00fasta velmi bl\u00edzko k uchu druh\u00e9ho mu\u017ee. Odpov\u011bdi se mu v\u0161ak nedostalo. Sp\u00ed\u0161e c\u00edtil, jak se Tomovo t\u011blo proti n\u011bmu pora\u017een\u011b uvolnilo, jako by se odd\u00e1valo napospas \u010demukoli, co bylo jeho osudem. „Jak dlouho jsi tu schovan\u00fd?“ zm\u011bnil ot\u00e1zku zam\u011b\u0159enou na jednodu\u0161\u0161\u00ed odpov\u011b\u010f.<\/div>\n

„Od r\u00e1na,“ za\u0161eptal Tom unaven\u00fdm hlasem.<\/div>\n
„Zastesklo se ti?“ zkou\u0161el Bill. Tom hlasit\u011b vydechl.<\/div>\n
„Sly\u0161el jsem tv\u00e9 rodi\u010de mluvit,“ prozradil mu zkrou\u0161en\u011b.<\/div>\n
„Mluvit o \u010dem?“<\/div>\n
„\u017de odjedeme. Nejsp\u00ed\u0161 u\u017e tento t\u00fdden.“ Hlas se mu zlomil. Po\u0159\u00e1d tomu nemohl uv\u011b\u0159it. P\u0159ede\u0161lou noc z\u016fstal t\u00e9m\u011b\u0159 celou vzh\u016fru a t\u011bsn\u011b po rozb\u0159esku vyklouzl zadn\u00edm vchodem na dvorek a do sv\u00e9ho star\u00e9ho pokoje, kter\u00fd mu tolik let slou\u017eil jako \u00fakryt a \u00fato\u010di\u0161t\u011b.<\/div>\n
Bill ch\u00e1pav\u011b pok\u00fdval hlavou a pohladil Tomovo b\u0159icho.<\/div>\n
„U\u017e je to jist\u00e9, Tomi. D\u016fm je prodan\u00fd a v sobotu odsud odjedeme,“ sd\u011blil Tomovi opatrn\u011b, ale bylo jasn\u00e9, \u017ee ani sebesoucitn\u011bj\u0161\u00ed t\u00f3n hlasu ni\u010demu nepom\u016f\u017ee. Tom za\u010dal nesouhlasn\u011b vrt\u011bt hlavou.<\/div>\n
„Nem\u016f\u017eu odjet. Nem\u016f\u017eu. Myslel jsem, \u017ee to zvl\u00e1dnu, ale nejde to,“ pronesl skl\u00ed\u010den\u011b.<\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm, \u017ee to bude t\u011b\u017ek\u00e9, Tomi, ale ty to zvl\u00e1dne\u0161. Spolu to zvl\u00e1dneme,“ povzbuzoval jej Bill. Oto\u010dil tv\u00e1\u0159 a za\u010dal pokr\u00fdvat Tomovo l\u00ed\u010dko drobn\u00fdmi laskav\u00fdmi polibky.<\/div>\n
„J\u00e1… v\u011bd\u011bl jsem, \u017ee jednou ten den p\u0159ijde. \u017de jednou budu muset odej\u00edt, ale nejsem na to p\u0159ipraven\u00fd. Ne, kdy\u017e m\u00e1m za p\u00e1r dn\u00ed opustit sv\u016fj domov.“<\/div>\n
„Tomi, j\u00e1…“<\/div>\n
„Nech m\u011b pros\u00edm o samot\u011b, Bille. Chci te\u010f b\u00fdt s\u00e1m,“ zaprosil a sklonil hlavu, t\u00e9m\u011b\u0159 se dot\u00fdkaje bradou hrudn\u00edho ko\u0161e.<\/div>\n
„Dob\u0159e, j\u00e1 t\u011b nech\u00e1m jen… p\u0159ij\u010f pozd\u011bji na ve\u010de\u0159i,“ \u0159ekl a propustil Tomovo t\u011blo ze sv\u00e9ho sev\u0159en\u00ed. Postavil se na zem k posteli a p\u0159edt\u00edm, ne\u017e ode\u0161el, l\u00edbl Toma na sp\u00e1nek, \u0161eptaje mu do ucha, \u017ee jej m\u00e1 r\u00e1d.<\/div>\n
\n

*<\/p><\/div>\n

<\/div>\n
<\/div>\n
\n

U ve\u010de\u0159e se Tom neobjevil a po Billov\u011b vysv\u011btlen\u00ed, pro\u010d se za\u0161\u00edv\u00e1 v z\u00e1padn\u00edm k\u0159\u00eddle, bylo jasn\u00e9, \u017ee te\u010f Tom pot\u0159ebuje n\u011bjak\u00fd \u010das, aby se se v\u0161\u00edm srovnal. Stejn\u011b jako v poledne tak i ve\u010der byl Bill vysl\u00e1n s Tomovou ve\u010de\u0159\u00ed, aby druh\u00fd mlad\u00edk i p\u0159es \u0161patn\u00fd psychick\u00fd stav netrp\u011bl hlady. Bill s Tomem n\u011bjakou chv\u00edli z\u016fstal, obj\u00edmaje jeho t\u011blo. Venku rychle padala tma a Billa \u010dekal t\u011b\u017ek\u00fd \u00fakol. P\u0159esv\u011bd\u010dit Toma, aby se na noc vr\u00e1til do sv\u00e9ho vyh\u0159\u00e1t\u00e9ho pokoje. Ka\u017edou dal\u0161\u00ed prosbu Tom ale odm\u00edtl. Cht\u011bl z\u016fstat ve sv\u00e9m star\u00e9m pokoji. Neposlal Billa pry\u010d, jako to ud\u011blal p\u0159edt\u00edm, ale ani neprosil, aby s n\u00edm mlad\u00edk z\u016fstal. Nic takov\u00e9ho po n\u011bm nemohl cht\u00edt. Pro\u010d by m\u011bl pro nic za nic tr\u00e1vit noc v nep\u0159\u00edjemn\u00e9 zim\u011b, kdy\u017e na n\u011bj \u010dekal vytopen\u00fd pokoj a tepl\u00e9 pe\u0159iny?<\/p><\/div>\n

Bill Toma pol\u00edbil na \u010delo a z pokoje zmizel, nech\u00e1vaje Toma sed\u011bt v naprost\u00e9 tm\u011b. Srdce ztr\u00e1pen\u00e9ho mu\u017ee kleslo je\u0161t\u011b n\u00ed\u017e, kdy\u017e se dve\u0159e za Billem zav\u0159ely a on v m\u00edstnosti osam\u011bl.<\/div>\n
O to v\u00edc nemohl uv\u011b\u0159it sv\u00fdm vlastn\u00edm o\u010d\u00edm, kdy\u017e se necelou p\u016flhodinu po sv\u00e9m odchodu Bill vracel s n\u00e1ru\u010d\u00ed plnou v\u0161emo\u017en\u00fdch v\u011bc\u00ed. Zav\u0159el za sebou dve\u0159e na z\u00e1padku, aby p\u0159\u00edpadn\u00fd v\u00edtr nem\u011bl \u0161anci dve\u0159e silou otev\u0159\u00edt, a se v\u0161\u00edm, co p\u0159it\u00e1hl, se p\u0159esunul k posteli. Odlo\u017eil vedle Toma deku, n\u011bco na p\u0159evle\u010den\u00ed na span\u00ed, bl\u00edzko k posteli postavil mal\u00fd p\u0159\u00edmotop na baterie, kter\u00fd na\u0161el v komo\u0159e, a po m\u00edstnosti rozm\u00edstil sv\u00ed\u010dky v r\u016fzn\u00fdch star\u00fdch skleni\u010dk\u00e1ch, aby je mohli nechat zap\u00e1len\u00e9 i p\u0159es noc beze strachu, \u017ee by od nich mohlo n\u011bco chytnout.<\/div>\n
\n

„Snad sis nemyslel, \u017ee t\u011b tu nech\u00e1m tr\u00e1pit se samotn\u00e9ho,“ zamrkal na Toma Bill povzbudiv\u011b, kdy\u017e zap\u00e1lil posledn\u00ed sv\u00ed\u010dku. Pokoj zalilo velmi slab\u00e9 \u017elut\u00e9 sv\u011btlo, kter\u00e9 sotva dok\u00e1zalo p\u0159emoct tmu, kter\u00e1 v pokoji panovala. Cht\u011b necht\u011b Tom m\u00edrn\u011b nadzvedl koutky v n\u00e1znaku d\u011bkovn\u00e9ho \u00fasm\u011bvu. „Tady jsem n\u00e1m p\u0159inesl n\u011bco na span\u00ed. Vzal jsem i deku, proto\u017ee nev\u00edm, jak dlouho ty baterie v p\u0159\u00edmotopu vydr\u017e\u00ed. Nena\u0161el jsem k tomu zat\u00edm nab\u00edje\u010dku, tak kdyby ten kr\u00e1m n\u00e1hodou b\u011bhem noci vypnul, budeme tak jako tak alespo\u0148 trochu v teple,“ mumlal Bill a popoh\u00e1n\u011bl Toma z matrace, aby mohl jejich postel p\u0159ipravit stejn\u011b jako prvn\u00ed noc, kterou tu s Tomem str\u00e1vil. Beze slova se pak oba p\u0159evl\u00e9kli do oble\u010den\u00ed, kter\u00e9 Bill p\u0159inesl, a jejich p\u016fvodn\u00ed Bill ledabyle p\u0159ehodil p\u0159es okraj pohovky. Na skl\u00e1d\u00e1n\u00ed nebyl \u010das. Byly tu jin\u00e9 v\u011bci, kter\u00e9 si zaslou\u017eily jeho pozornost.<\/p><\/div>\n

Bill nakupil pol\u0161t\u00e1\u0159e do \u010dela postele, aby se mohl pozd\u011bji na posteli m\u00edrn\u011b posadit a nechat Toma, aby se k n\u011bmu p\u0159itulil.<\/div>\n
„Tak poj\u010f. Hupnem pod pe\u0159inu a m\u016f\u017eeme si popov\u00eddat,“ rozhodl Bill a vklouzl do postele jako prvn\u00ed. Tom jej bez protest\u016f hned n\u00e1sledoval, a kdy\u017e zaznamenal Billovu polohu, okam\u017eit\u011b se p\u0159itiskl k mlad\u00edkovu boku a hlavu si polo\u017eil na jeho hru\u010f, um\u00eds\u0165uje levou dla\u0148 na hork\u00e9 b\u0159icho.<\/div>\n
Chv\u00edli le\u017eeli, ani\u017e by kter\u00fdkoli z nich promluvil. V jejich o\u010d\u00edch se odr\u00e1\u017eelo pl\u00e1pol\u00e1n\u00ed v\u0161udyp\u0159\u00edtomn\u00fdch sv\u00ed\u010dek a vytv\u00e1\u0159elo v jejich o\u010d\u00edch t\u0159pytiv\u00fd skeln\u00fd odlesk. Bill prsty mas\u00edroval Tomovo rameno. Ob\u010das prsty jen p\u0159ej\u00ed\u017ed\u011bl po povrchu tri\u010dka na span\u00ed a vytv\u00e1\u0159el na n\u011bm nesmysln\u00e9 obrazce.<\/div>\n
\n

„Nezlob\u00ed\u0161 se, \u017ee jsem tu s tebou? Cht\u011bl jsi b\u00fdt rad\u011bji s\u00e1m?“ zeptal se Bill do ticha pro jistotu.<\/p><\/div>\n

„Ne,“ ku\u0148kl Tom jednodu\u0161e.<\/div>\n
„Je ti l\u00edp ne\u017e odpoledne?“<\/div>\n
„Trochu,“ zn\u011bla odpov\u011b\u010f.<\/div>\n
„Nebudu tvrdit, \u017ee v\u00edm p\u0159esn\u011b, jak se c\u00edt\u00ed\u0161, proto\u017ee to nev\u00edm. Nen\u00ed to jen o st\u011bhov\u00e1n\u00ed z m\u00edsta na m\u00edsto. Je to st\u011bhov\u00e1n\u00ed ze sv\u011bta do \u00fapln\u011b jin\u00e9ho a j\u00e1 v\u00edm, \u017ee je to t\u011b\u017ek\u00e9. A ur\u010dit\u011b je\u0161t\u011b bude, jen chci, abys v\u011bd\u011bl, \u017ee ud\u011bl\u00e1me s m\u00e1mou a Gordonem v\u0161echno pro to, abychom ti ten pocit domova vytvo\u0159ili u n\u00e1s. Nebudeme ho nahrazovat, jen na n\u011bj nav\u00e1\u017eeme. Bude to cht\u00edt \u010das, ale my to zvl\u00e1dneme. Slibuju.“ Bill po sv\u00fdch slovech zvedl dla\u0148 a pohladil Toma po stran\u011b hlavy, dokud h\u0159betem ruky nesjel p\u0159es ucho a\u017e k jeho tv\u00e1\u0159i. Tom se na Billov\u011b t\u011ble zavrt\u011bl a zvedl k n\u011bmu pohled. Bill okam\u017eit\u011b p\u0159izp\u016fsobil hlazen\u00ed k nov\u00e9 pozici jeho obli\u010deje a nep\u0159est\u00e1val Toma hladit. „C\u00edt\u00edm se nanejv\u00fd\u0161 sobecky za to, co c\u00edt\u00edm. Zat\u00edmco tob\u011b trh\u00e1 srdce, \u017ee odsud bude\u0161 muset odjet, j\u00e1 jsem \u0161\u0165astn\u00fd, \u017ee si t\u011b odsud m\u016f\u017eu odv\u00e9zt s sebou. Ty m\u00e1\u0161 strach, co t\u011b \u010dek\u00e1 tam venku v ciz\u00edm dom\u011b a m\u011bst\u011b, zat\u00edmco j\u00e1 se nem\u016f\u017eu do\u010dkat, a\u017e ti za\u0159\u00edd\u00edme pokoj p\u0159esn\u011b podle tv\u00e9ho vkusu a j\u00e1 ti uk\u00e1\u017eu v\u0161echny z\u00e1bavn\u00e9 v\u011bci, kter\u00e9 se daj\u00ed ve m\u011bst\u011b d\u011blat,“ povzdychl si Bill. Byla to pravda. On se nemohl do\u010dkat, a\u017e bude st\u00e1t po Tomov\u011b boku b\u011bhem toho, co Tom bude pozn\u00e1vat sv\u011bt, kter\u00fd nab\u00edzel tolik nov\u00fdch mo\u017enost\u00ed.<\/div>\n
Tom se na matraci povyt\u00e1hl v\u00fd\u0161, p\u0159idr\u017eel si Bill\u016fv obli\u010dej rukou a spojil s n\u00edm rty. Nedok\u00e1zal na jeho slova odpov\u011bd\u011bt, proto\u017ee nev\u011bd\u011bl, jak jimi vyj\u00e1d\u0159it radost, \u017ee to Bill c\u00edt\u00ed takhle. I kdy\u017e se Toma chystaj\u00ed vyrvat ze v\u0161eho, co jako jedin\u00e9 zn\u00e1, jsou p\u0159ipraveni nav\u00e1zat p\u0159esn\u011b tam, kde skon\u010dili a mezera mezi t\u011bmito obdob\u00edmi bude jist\u011b brzy zapomenuta.<\/div>\n
Star\u0161\u00ed mu\u017e se zap\u0159el dlan\u011bmi po stran\u00e1ch Billov\u00fdch bok\u016f a posadil se do tureck\u00e9ho sedu t\u011bsn\u011b k druh\u00e9mu mu\u017ei.<\/p>\n

„Bille, j\u00e1… hodn\u011b jsem p\u0159em\u00fd\u0161lel. V\u010dera, kdy\u017e jsem sly\u0161el tvoje rodi\u010de, a pak dnes,“ odml\u010del se Tom na chv\u00edli a na\u0161el pod p\u0159ikr\u00fdvkou Billovu ruku, kterou okam\u017eit\u011b schoval do sv\u00fdch dlan\u00ed. V\u0161emo\u017en\u011b ji hladil, p\u0159ej\u00ed\u017ed\u011bl prsty po dlani nebo mas\u00edroval b\u0159\u00ed\u0161ka prst\u016f. „I kdy\u017e jsem tady vyr\u016fstal a tenhle pokoj mi dlouh\u00e9 roky poskytoval bezpe\u010dn\u00fd \u00fakryt a ochranu p\u0159ed v\u0161\u00edm, co se d\u011blo mimo tyhle zdi, stejn\u011b je tu spousta v\u011bc\u00ed, kter\u00e9 si nechci pamatovat. Je jich v\u00edc ne\u017e t\u011bch pozitivn\u00edch, kv\u016fli kter\u00fdm bych tu nejrad\u011bji z\u016fstal. Pamatuje\u0161, kdy\u017e jsi mi vysv\u011btloval… uhm… milov\u00e1n\u00ed?“ odv\u00e1\u017eil se zvednout k Billovi pohled.<\/div>\n

„Vzpom\u00edn\u00e1m,“ p\u0159ik\u00fdvl Bill, nejist\u00fd, kam Tom v t\u00e9hle souvislosti m\u00ed\u0159\u00ed.<\/div>\n
„Co to znamen\u00e1 a tak?“ Bill kr\u00e1tce p\u0159ik\u00fdvl. Tuhle teorii u\u017e m\u011bli opravdu za sebou. „Je to velk\u00e1 v\u011bc, \u017ee ano? N\u011bco, na co se nezapom\u00edn\u00e1, co je hodn\u011b intenzivn\u00ed?“<\/div>\n
„To ano,“ p\u0159ipustil Bill. Sv\u00e9 poprv\u00e9, a\u0165 u\u017e obecn\u011b, nebo poprv\u00e9 s nov\u00fdm \u010dlov\u011bkem, si \u010dlov\u011bk v\u017edycky pamatuje.<\/div>\n
„Cht\u011bl bych to ud\u011blat,“ vyslovil Tom pevn\u011b a Bill se na kr\u00e1tko zakuckal.<\/div>\n
„Co\u017ee?“ dostal ze sebe zasko\u010den\u011b a rentgenoval v\u00fdraz druh\u00e9ho mu\u017ee. Tom vydechl.<\/div>\n
„Neptej se m\u011b pros\u00edm, pro\u010d nebo jak, proto\u017ee to s\u00e1m nev\u00edm, ale chci to ud\u011blat, pokud bude\u0161 cht\u00edt i ty. St\u00e1l jsi zat\u00edm v\u017edycky vedle m\u011b, kdy\u017e p\u0159i\u0161lo na nov\u00e9 v\u011bci, a j\u00e1 bych cht\u011bl, aby tahle v\u011bc nebyla v\u00fdjimkou. P\u0159\u00e1l bych si tenhle d\u016fm pamatovat jako m\u00edsto, kde jsem vyrostl, potkal \u00fa\u017easn\u00e9 lidi, kte\u0159\u00ed m\u011b mezi sebe p\u0159ijali jako \u010dlena rodiny, i kdy\u017e jsem ciz\u00ed, a kde jsem ud\u011blal n\u011bco z\u00e1sadn\u00edho s \u010dlov\u011bkem, kter\u00e9ho m\u00e1m moc r\u00e1d, a ne jako v\u011bzen\u00ed, ve kter\u00e9m jsem str\u00e1vil podstatn\u00e9 roky sv\u00e9ho \u017eivota, kdy jsem m\u011bl naopak pozn\u00e1vat okoln\u00ed sv\u011bt a u\u010dit se \u017e\u00edt samostatn\u011b.“<\/div>\n
„Tome,“ vydechl Bill konsternovan\u011b.<\/div>\n
„V\u00edm, co c\u00edt\u00edm, Bille. Pozn\u00e1v\u00e1m, ka\u017ed\u00fd pocit a ka\u017edou emoci, kterou c\u00edt\u00edm, kdy\u017e jsem s tebou, jen je neum\u00edm spr\u00e1vn\u011b pojmenovat. Ch\u00e1pu, \u017ee m\u00e1\u0161 strach, \u017ee jednou t\u0159eba pozn\u00e1m n\u011bkoho, s k\u00fdm budu cht\u00edt b\u00fdt i po jin\u00e9 str\u00e1nce ne\u017e t\u00e9 p\u0159\u00e1telsk\u00e9 nebo skoro bratrsk\u00e9, ale ty city, kter\u00e9 chov\u00e1m k tob\u011b, budou nav\u017edy jen tvoje. Budou u\u017e napo\u0159\u00e1d speci\u00e1ln\u00ed a ur\u010den\u00e9 jen pro tebe, proto\u017ee ty jsi prvn\u00ed osoba, kter\u00e1 je ve mn\u011b vyvolala. Tohle prvenstv\u00ed ti nikdo u\u017e nevezme, proto\u017ee \u017e\u00e1dn\u00e9 druh\u00e9 prvenstv\u00ed neexistuje. Pro m\u011b bude\u0161 u\u017e napo\u0159\u00e1d n\u011bkdo v\u00fdjime\u010dn\u00fd. Tohle m\u00edsto ve mn\u011b ti nikdo nikdy neukradne.“<\/div>\n
„Tomi,“ \u0161pitl Bill dojat\u011b a nebr\u00e1nil se tomu pocitu, spojil jejich \u00fasta v polibku pln\u00e9m emoc\u00ed. Stahoval si Toma na sebe, zat\u00edmco natahoval krk pro dal\u0161\u00ed hladov\u00e9 lask\u00e1n\u00ed. V jeho t\u011ble se rozlilo teplo, kdy\u017e c\u00edtil, jak se Tom do polibku usm\u00edv\u00e1 a opl\u00e1c\u00ed jej Billovi stejnou m\u011brou, ne-li horliv\u011bji. Odtahuje se po chv\u00edli pro dou\u0161ek vzduchu pro jejich pl\u00edce, se Tom \u0161\u0165astn\u011b usm\u00edval a Bill okam\u017eit\u011b schov\u00e1val tv\u00e1\u0159 do mu\u017eova krku. Nepot\u0159eboval vzduch. Pot\u0159eboval c\u00edtit Tomovu v\u016fni. Z t\u011bchto n\u00e1dech\u016f \u017eil. Ty byly pro n\u011bj daleko podstatn\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e n\u011bjak\u00fd vzduch, i kdy\u017e byl provon\u011bn\u00fd teplem a voskem ze sv\u00ed\u010dek.<\/div>\n
\n

„J\u00e1 t\u011b m\u00e1m taky moc r\u00e1d, Tomi. V\u00edc ne\u017e to,“ vyj\u00e1d\u0159il sv\u00e9 pocity do k\u016f\u017ee, proti kter\u00fdm tiskl sv\u00e9 rty. To bylo to jedin\u00e9, co Tom pot\u0159eboval sly\u0161et, aby z vlastn\u00ed iniciativy za\u010dal Billa l\u00edbat a odv\u00e1\u017en\u011b propa\u0161oval svoji dla\u0148 pod Billovy svr\u0161ky.<\/p><\/div>\n

„Uk\u00e1\u017ee\u0161 mi, jak na to?“ zaprosil nevinn\u00fdm hlasem a nep\u0159est\u00e1val t\u0159\u00edt Billovu jemnou poko\u017eku na jeho boku.<\/div>\n
„Ty se chce\u0161 milovat te\u010f?“ vykulil Bill o\u010di a odt\u00e1hl se, aby se mohl pod\u00edvat Tomovi do tv\u00e1\u0159e.<\/div>\n
„Hmmm,“ probublalo jeho hrdlem.<\/div>\n
„Oh! To jsem… uhm… ne\u010dekal,“ po\u0161kr\u00e1bal se Bill na z\u00e1tylku.<\/div>\n
„Te\u010f to nejde?“<\/div>\n
„O to nejde. \u0160lo by to, jen bych se musel vr\u00e1tit zp\u00e1tky do pokoje a p\u0159evr\u00e1tit ho vzh\u016fru nohama,“ uchechtl se Bill, kdy\u017e si vzpomn\u011bl, jak\u00fd „po\u0159\u00e1dek“ panuje v jeho pokoji.<\/div>\n
„Pro\u010d?“<\/div>\n
„Uhm, hned vysv\u011btl\u00edm. M\u00e1m n\u00e1vrh. Co kdybychom to dneska vzali po t\u00e9 teoretick\u00e9 str\u00e1nce a z\u00edtra po praktick\u00e9?“<\/div>\n
„Dob\u0159e,“ souhlasil Tom. „Stejn\u011b se mi je\u0161t\u011b nechce sp\u00e1t. M\u016f\u017eu se p\u0159itulit?“ Bill se spokojen\u011b zasm\u00e1l.<\/div>\n
„Jako by ses musel pt\u00e1t,“ prohodil a zamotal jejich t\u011bla do pohodln\u00e9ho klub\u00ed\u010dka.<\/div>\n
„Tak… uhm… pov\u00eddej?“ pousm\u00e1l se Tom stydliv\u011b.<\/div>\n
„No, hlavn\u00ed d\u016fvod, pro\u010d to ud\u011bl\u00e1me a\u017e z\u00edtra, jsou 2 v\u011bci, kter\u00e9 tu nem\u00e1m.“<\/div>\n
„A ty jsou?“<\/div>\n
„Kondom a lubrikant.“<\/div>\n
„K \u010demu to je?“ p\u00eddil se Tom.<\/div>\n
„Bez t\u011bchto v\u011bc\u00ed by to bylo nep\u0159\u00edjemn\u00e9 a nejsp\u00ed\u0161 by to i bolelo. Kondom je takov\u00e1 gumov\u00e1 v\u011bc, kterou si mu\u017e nasad\u00ed tam dole. U n\u00e1s mu\u017e\u016f to trochu pom\u00e1h\u00e1, aby to spojen\u00ed klouzalo. Pokud m\u00e1 mu\u017e sex se \u017eenou, zabra\u0148uje to ot\u011bhotn\u011bn\u00ed. V obou p\u0159\u00edpadech je to z\u00e1rove\u0148 ochrana proti nemoc\u00edm.“<\/div>\n
„Nemoc\u00edm?“ pozvedl Tom obo\u010d\u00ed. Druh\u00fd mu\u017e zv\u00e1\u017en\u011bl.<\/div>\n
„Tome, slib mi n\u011bco,“ zad\u00edval se Bill na Toma nal\u00e9hav\u011b.<\/div>\n
„Co?“<\/div>\n
„Nechci zn\u00edt jako n\u011bjak\u00e1 nau\u010dn\u00e1 kn\u00ed\u017eka, ale slib mi, \u017ee a\u0165 u\u017e to mezi n\u00e1mi nakonec dopadne jakkoli, \u017ee si v\u017edycky bude\u0161 d\u00e1vat pozor, a a\u0165 bude\u0161 s k\u00fdmkoli, v\u017edycky bude\u0161 trvat na pou\u017eit\u00ed kondomu. Kdy\u017e n\u011bkdo hodn\u011b \u010dasto st\u0159\u00edd\u00e1 partnery, m\u016f\u017ee se st\u00e1t, \u017ee onemocn\u00ed n\u011bjakou pohlavn\u00ed nemoc\u00ed a n\u011bkter\u00e9 z nich jsou opravdu o\u0161kliv\u00e9 a v mnoha p\u0159\u00edpadech se na n\u011b um\u00edr\u00e1, tak\u017ee dokud nebude\u0161 m\u00edt st\u00e1l\u00e9ho partnera nebo partnerku, se kter\u00fdmi se nesty\u010f nechat otestovat, jestli jste zdrav\u00ed, v\u017edycky se chra\u0148. N\u011bkdo t\u011b t\u0159eba bude p\u0159emlouvat, \u017ee nemocn\u00fd nen\u00ed, jen aby se nemusel otravovat s kondomem. Nedovol to. Nikdy. Rad\u011bji sex odm\u00edtni, ne\u017e abys toho pozd\u011bji litoval, hm?“ pou\u010dil Toma. S\u00e1m tyhle p\u0159edn\u00e1\u0161ky nen\u00e1vid\u011bl, ale v Tomov\u011b p\u0159\u00edpad\u011b bylo naprosto nezbytn\u00e9, proto\u017ee se s\u00e1m do podobn\u00e9 situace dostal. Jeho partner u sebe nem\u011bl kondom a Bill zrovna tak ne. Oba byli u\u017e d\u00e1vno vzru\u0161en\u00ed na nejvy\u0161\u0161\u00ed mo\u017enou m\u00edru, ale Bill\u016fv zdrav\u00fd rozum na\u0161t\u011bst\u00ed fungoval i ve chv\u00edli, kdy myslel \u00fapln\u011b jin\u00fdm org\u00e1nem. Rad\u011bji pokoj opustil s po\u0159\u00e1dnou a nepohodlnou boul\u00ed v rozkroku, ne\u017e s necht\u011bn\u00fdm d\u00e1re\u010dkem, kter\u00fd by ho nakonec mohl st\u00e1t \u017eivot.<\/div>\n
\n

„Jak se to zjist\u00ed?“<\/p><\/div>\n

„Z krve. Odeberou ti krev a z n\u00ed zjist\u00ed \u00fapln\u011b v\u0161echno. Ty nemocn\u00fd b\u00fdt nem\u016f\u017ee\u0161, proto\u017ee jsi nikdy nic intimn\u00edho s nik\u00fdm ned\u011blal a j\u00e1 se v\u017edycky chr\u00e1nil, tak\u017ee bychom teoreticky kondom nepot\u0159ebovali, ale p\u0159esto ho pou\u017eijeme, abys v\u011bd\u011bl, jak je to spr\u00e1vn\u011b. I kdy\u017e te\u010f jsem si uv\u011bdomil, co jsem vlastn\u011b \u0159ekl. To je dal\u0161\u00ed v\u011bc, kterou se ti n\u011bkdo bude sna\u017eit nakukat. \u017de se dote\u010f v\u017edycky chr\u00e1nil. A\u0165 u\u017e je to pravda nebo ne, nic nen\u00ed stoprocentn\u00ed a i kondomy mohou ob\u010das selhat, tak\u017ee plat\u00ed znovu pravidlo \u010d\u00edslo jedna: bez kondomu ani r\u00e1nu,“ zahih\u0148al se Bill.<\/div>\n
„Budu si to pamatovat, ale tob\u011b v\u011b\u0159\u00edm,“ l\u00edbl Tom Billa kr\u00e1tce.<\/div>\n
„To jsem moc r\u00e1d. A\u017e p\u0159ijedeme dom\u016f, sko\u010d\u00edm si k doktorovi, abych si nechal ud\u011blat testy. Jsem si jist\u00fd, \u017ee nic nem\u00e1m, ale jistota je jistota, a pak, kdy\u017e m\u011b po\u0159\u00e1d bude\u0161 cht\u00edt a bude\u0161 m\u011b m\u00edt po\u0159\u00e1d r\u00e1d, m\u016f\u017eeme se milovat bez kondomu. Nen\u00ed v tom b\u016fhv\u00edjak\u00fd rozd\u00edl, ale je hezk\u00e9 v\u011bd\u011bt, \u017ee si m\u016f\u017eeme d\u016fv\u011b\u0159ovat natolik, \u017ee se nemus\u00edme starat o takov\u00e9 v\u011bci,“ za\u0161pital Bill rozn\u011b\u017en\u011bn\u011b a pomazlil se nosem s t\u00edm Tomov\u00fdm. Tom se ti\u0161e zachechtal, kdy\u017e Bill\u016fv nos \u0161imral jeho tv\u00e1\u0159. Lechtalo to.<\/div>\n
„A ta druh\u00e1 v\u011bc?“ nezapomn\u011bl.<\/div>\n
„Oh, lubrikant. Ten s sebou teda nem\u00e1m, to se p\u0159izn\u00e1m rovnou, proto\u017ee jsem nepo\u010d\u00edtal s t\u00edm, \u017ee bych tu mohl objevit tak kr\u00e1sn\u00e9ho mlad\u00e9ho mu\u017ee, se kter\u00fdm bych ho mohl pou\u017e\u00edt,“ zavrn\u011bl Bill, omotal ruce kolem Tomov\u00fdch ramen, aby si jeho hrudn\u00edk p\u0159it\u00e1hl na sebe, a teprve pak p\u0159edlokt\u00edmi sklouzl na jeho krk, kde nechal pa\u017ee omotan\u00e9. „Ale m\u00e1m tu spoustu r\u016fzn\u00fdch kr\u00e9m\u016f, kter\u00e9 poslou\u017e\u00ed jako n\u00e1hrada. Lubrikant, nebo v na\u0161em p\u0159\u00edpad\u011b kr\u00e9m, usnadn\u00ed proniknut\u00ed jednoho t\u011bla do druh\u00e9ho. Bude to pohodln\u011b klouzat. Bez n\u011bj by to ne\u0161lo. Bolelo by to.“ Bill se h\u0159ejiv\u011b usm\u00e1l a po\u0161krabkal nehty zadn\u00ed stranu Tomova krku.<\/div>\n
„Pamatuje\u0161 si, kdy\u017e jsi to d\u011blal poprv\u00e9?“ zeptal se Tom n\u00e1hle, p\u0159itisknut\u00fd k prav\u00e9 polovin\u011b mu\u017ee pod n\u00edm.<\/div>\n
„Uch! Je to u\u017e d\u00e1vno, ale ano. Pamatuju se. Takov\u00e1 v\u011bc se nezapom\u00edn\u00e1.“<\/div>\n
„Jak\u00e9 to bylo?“ Bill pokr\u010dil rameny.<\/div>\n
„Nebylo to \u0161patn\u00e9, ale taky nic \u00fa\u017easn\u00e9ho, co by m\u011b dostalo na kolena. Byl jsem tehdy se sv\u00fdm prvn\u00edm opravdov\u00fdm p\u0159\u00edtelem. Byl jsem nerv\u00f3zn\u00ed a m\u011bl jsem strach, proto\u017ee z vypr\u00e1v\u011bn\u00ed m\u00e1 ka\u017ed\u00fd \u010dlov\u011bk se sv\u00fdm poprv\u00e9 jin\u00e9 zku\u0161enosti, ale z\u00e1rove\u0148 jsem byl zv\u011bdav\u00fd, jak\u00e9 to je,“ vzpom\u00ednal Bill.<\/div>\n
„Bolelo to?“<\/div>\n
„Jen na za\u010d\u00e1tku a jen trochu. M\u011bl jsem \u0161t\u011bst\u00ed, \u017ee m\u011bl m\u016fj p\u0159\u00edtel dostatek zku\u0161enost\u00ed, a nav\u00edc byl opatrn\u00fd, trp\u011bliv\u00fd a hodn\u011b d\u016fkladn\u00fd v p\u0159\u00edprav\u011b, tak\u017ee v tomhle ohledu jsem si nem\u011bl na co st\u011b\u017eovat.“<\/div>\n
„Pro\u010d u\u017e s n\u00edm nejsi?“ Bill si povzdychl.<\/div>\n
„N\u011bjak jsme postupn\u011b dosp\u011bli k n\u00e1zoru, \u017ee u\u017e to mezi n\u00e1mi nem\u00e1 smysl. V\u00edd\u00e1vali jsme se jen m\u00e1lo a chovali jsme se k sob\u011b sp\u00ed\u0161 jako kamar\u00e1di ne\u017e partne\u0159i, tak\u017ee jsme se nakonec shodli na tom, \u017ee to ukon\u010d\u00edme a oba zkus\u00edme \u0161t\u011bst\u00ed s n\u011bk\u00fdm jin\u00fdm. To byl pravd\u011bpodobn\u011b ten nejlep\u0161\u00ed rozchod, jak\u00fd jsem kdy za\u017eil,“ zasm\u00e1l se Bill, i kdy\u017e to zn\u011blo podivn\u011b.<\/div>\n
„A ty ostatn\u00ed?“<\/div>\n
„M\u016fj druh\u00fd partner m\u011b m\u011bl sp\u00ed\u0161e na sex. Na ve\u0159ejnosti se se mnou neukazoval, a t\u0159et\u00ed – m\u016fj posledn\u00ed p\u0159\u00edtel, m\u011b podvedl s jin\u00fdm klukem. N\u011bkoho podv\u00e9st mimo jin\u00e9 znamen\u00e1, \u017ee si \u010dlov\u011bk b\u011bhem vztahu najde je\u0161t\u011b n\u011bkoho jin\u00e9ho, s k\u00fdm d\u011bl\u00e1 v\u0161echny v\u011bci, kter\u00e9 d\u011bl\u00e1 se sv\u00fdm ofici\u00e1ln\u00edm partnerem,“ vysv\u011btlil Tomovi. Ten ch\u00e1pav\u011b pok\u00fdval hlavou.<\/div>\n
\n

„Tomi?“<\/p><\/div>\n

„Hm?“<\/div>\n
„Kdo bude z\u00edtra naho\u0159e?“<\/div>\n
„Naho\u0159e?“ nakr\u010dil Tom nech\u00e1pav\u011b \u010delo. V z\u00e1padn\u00edm k\u0159\u00eddle \u017e\u00e1dn\u00e9 dal\u0161\u00ed patro nebylo.<\/div>\n
„Oh!“ pl\u00e1cl se Bill do \u010dela. „Mysl\u00edm t\u00edm, jestli bude\u0161 cht\u00edt j\u00edt do m\u011b, nebo nech\u00e1\u0161 m\u011b j\u00edt do tebe.“<\/div>\n
„Uhm no j\u00e1… v\u00ed\u0161… je\u0161t\u011b po\u0159\u00e1d si nejsem \u00fapln\u011b jist\u00fd, co a jak, tak\u017ee mo\u017en\u00e1 bys mi to mohl nejd\u0159\u00edv uk\u00e1zat? A poz\u00edt\u0159\u00ed bych to mo\u017en\u00e1 mohl zkusit j\u00e1? Kdy\u017e bude\u0161 souhlasit?“ navrhl Tom opatrn\u011b.<\/div>\n
„To zn\u00ed f\u00e9r,“ usm\u00e1l se Bill. „M\u016f\u017eu t\u011b p\u0159ed span\u00edm pomazlit?“ zeptal se.<\/div>\n
„Jen jestli m\u016f\u017eu taky,“ zabrumlal Tom proti Billovu uchu, na kter\u00e9 vtiskl drobnou pusinku.<\/div>\n
„Tak z\u00e1rove\u0148,“ rozhodl Bill se sm\u00edchem a p\u0159evalil se s hih\u0148\u00e1n\u00edm na posteli, aby Tom skon\u010dil na n\u011bm mezi jeho rozta\u017een\u00fdma nohama.<\/div>\n
Trocha \u0161k\u00e1dlen\u00ed a la\u0161kov\u00e1n\u00ed p\u0159ed span\u00edm je\u0161t\u011b nikdy nikoho nezabila.<\/p>\n

autor: Muck\u00e1tko :o*<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Muck\u00e1tko :o* Zase o rok star\u0161\u00ed, ale po\u0159\u00e1d s v\u00e1mi!N\u00e1sleduj\u00edc\u00ed d\u00edly budou z\u00e1m\u011brn\u011b rozd\u011blen\u00e9 v\u017edycky na dv\u011b \u010d\u00e1sti. M\u00e1m pro to hned 3 d\u016fvody: 1. D\u00edly jsou moc dlouh\u00e9. 2. Ob\u011b \u010d\u00e1sti jednoho d\u00edlu se odehr\u00e1vaj\u00ed v jeden den. 3. N\u011bkte\u0159\u00ed<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[600],"tags":[],"class_list":["post-2832","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-lost-to-be-found"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2832","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=2832"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2832\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=2832"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=2832"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=2832"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}