{"id":2853,"date":"2015-07-05T15:00:00","date_gmt":"2015-07-05T14:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=2843"},"modified":"2015-07-05T15:00:00","modified_gmt":"2015-07-05T14:00:00","slug":"lost-to-be-found-46","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2015\/07\/05\/lost-to-be-found-46\/","title":{"rendered":"Lost to be found 46."},"content":{"rendered":"
autor: Muck\u00e1tko :o*<\/p>\n

<\/strong> Ahojte v\u0161ichni, byla jsem velmi mile p\u0159ekvapena, kdy\u017e se moje twincestn\u00ed prvotina objevila ve va\u0161ich koment\u00e1\u0159\u00edch nej\u010dast\u011bji, a\u0165 u\u017e jako pov\u00eddka \u010d\u00edslo jedna, nebo jako druh\u00e1 nejobl\u00edben\u011bj\u0161\u00ed, za co\u017e v\u00e1m chci moc a moc pod\u011bkovat. V b\u0159eznu to byly 2 roky, co se pov\u00eddka Change of lifestyle objevila na blogu. \u010cas opravdu let\u00ed. U\u017eijte si n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed d\u00edl.<\/em> \ud83d\ude42 M.<\/em> :o*<\/div>\n

<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Situace v Schallbachu z\u016fst\u00e1vala nezm\u011bn\u011bn\u00e1 i po n\u011bkolika hodin\u00e1ch. Domem se neslo ticho, chodby zely pr\u00e1zdnotou a oba obyvatel\u00e9, kte\u0159\u00ed z\u016fstali uvnit\u0159, se v\u011bnovali sv\u00fdm \u010dinnostem.<\/div>\n
Tom sed\u011bl na posteli ve sv\u00e9m pokoji s Billov\u00fdm laptopem v kl\u00edn\u011b. P\u0159eklik\u00e1val z jedn\u00e9 strany na druhou, o\u010dima hltal v\u0161emo\u017en\u00e9 \u010dl\u00e1nky, videa a koment\u00e1\u0159e a sna\u017eil se v\u0161e pochopit a uspo\u0159\u00e1dat si to v hlav\u011b. Rozhodl se vyu\u017e\u00edt neomezen\u00e9 mo\u017enosti internetu, kde se daly naj\u00edt informace t\u00e9m\u011b\u0159 o v\u0161em, a pono\u0159il se do sv\u00e9ho odpoledn\u00edho samostudia.<\/div>\n
Bill le\u017eel na posteli na b\u0159i\u0161e a p\u0159ej\u00ed\u017ed\u011bl vyfocen\u00e9 obr\u00e1zky str\u00e1nek den\u00edku. Roztomil\u00e9 z\u00e1pisky prakticky o ni\u010dem, kdy Tom na str\u00e1nky zapisoval, \u017ee op\u011bt vid\u011bl tetu Alindu n\u011bco ps\u00e1t do velk\u00e9 knihy p\u011bkn\u00fdm p\u00edsmem, tak se rozhodl taky n\u011bco napsat, st\u0159\u00eddaly r\u016fzn\u00e9 \u010dm\u00e1ranice sp\u00ed\u0161e abstraktn\u00edho r\u00e1zu a s ka\u017ed\u00fdm dal\u0161\u00edm uplynul\u00fdm rokem, kdy Tom dosp\u00edval, za\u010daly jednotliv\u00e9 z\u00e1pisky \u0159\u00eddnout. Na za\u010d\u00e1tku \u0161la data po sob\u011b p\u0159esn\u011b tak, jak plynuly dny, ale s \u010dasem od sebe z\u00e1pisky d\u011blily dny, pozd\u011bji t\u00fddny a v ran\u00e9 pubert\u011b i m\u011bs\u00edce, nehled\u011b na to, \u017ee z den\u00edku s\u00e1lal fakt, \u017ee opravdu nebylo o \u010dem ps\u00e1t. Tom psal prakticky to sam\u00e9, co Alinda ve sv\u00e9m den\u00edku. Divil se v\u0161emu kolem, nech\u00e1pal, pro\u010d nesm\u00ed ven, pro\u010d na n\u011bj byla teta na\u0161tvan\u00e1, kdy\u017e byl p\u0159isti\u017een p\u0159i sv\u00e9m v\u00fdletu do zahrady.<\/div>\n
Nejv\u00edce Billa zaujal popis Tomov\u00fdch pocit\u016f, kdy\u017e poprv\u00e9 dostal svolen\u00ed se v noci vykr\u00e1st z domu a toulat se po okol\u00ed. T\u00e9m\u011b\u0159 nedok\u00e1zal zadr\u017eet slzy, kdy\u017e pro\u010d\u00edtal pocity euforie a radosti z alespo\u0148 mal\u00e9ho zlomku svobody, kterou Tom za\u017e\u00edval p\u0159i no\u010dn\u00edch vych\u00e1zk\u00e1ch. Jako by se v\u011bze\u0148 po l\u00e9tech a l\u00e9tech ve v\u011bzen\u00ed kone\u010dn\u011b dostal na svobodu a mohl j\u00edt, kam cht\u011bl. Z jednotliv\u00fdch slov t\u00e9m\u011b\u0159 s\u00e1lalo, jak moc to pro Toma znamenalo a jak moc si no\u010dn\u00ed vych\u00e1zky zamiloval, proto\u017ee jedin\u011b tehdy mohl b\u00fdt s\u00e1m sebou, i kdy\u017e jen jako st\u00edn v mlze.<\/p>\n

Z\u00e1pisy z doby, ne\u017e Tr\u00fcmperovi dorazili do Schallbachu, u\u017e m\u011bly jin\u00fd n\u00e1dech. Tom psal o sv\u00fdch p\u0159\u00e1n\u00edch a snech, ale p\u0159edev\u0161\u00edm uva\u017eoval a spekuloval, jak\u00e9 to je, \u017e\u00edt norm\u00e1ln\u00ed \u017eivot. Takov\u00fd \u017eivot, kter\u00fd \u017eij\u00ed norm\u00e1ln\u00ed lid\u00e9. Co d\u011blaj\u00ed, co \u0159\u00edkaj\u00ed, kam chod\u00ed, s k\u00fdm se st\u00fdkaj\u00ed. Postupn\u00fd v\u00fdvoj Tomova my\u0161len\u00ed ani nemohl sm\u011b\u0159ovat k ni\u010demu jin\u00e9mu, ne\u017e k p\u0159edstav\u00e1m, jak to vypad\u00e1 ve skute\u010dn\u00e9m sv\u011bt\u011b, a a\u010dkoli o n\u011bm Tom moc nev\u011bd\u011bl, p\u0159esto hluboko v sob\u011b v\u011bd\u011bl, \u017ee existuje je\u0161t\u011b jin\u00fd zp\u016fsob \u017eivota ne\u017e ten, kter\u00fd vede on mezi \u010dty\u0159mi st\u011bnami. Bill se t\u0159\u00e1sl nedo\u010dkavost\u00ed, a\u017e se dostane ke str\u00e1nk\u00e1m, na kter\u00fdch bude zaznamen\u00e1no v\u0161echno, co m\u011bl Tom pot\u0159ebu sv\u011b\u0159it sv\u00e9mu den\u00edku po tom, co se nast\u011bhovali do domu, a p\u0159edev\u0161\u00edm po tom, co Bill Toma na\u0161el v z\u00e1padn\u00edm k\u0159\u00eddle, ale jeho nad\u0161en\u00ed pohaslo, kdy\u017e z toho obdob\u00ed nena\u0161el ani jedno jedin\u00e9 slovo. Nezjist\u00ed, co si Tom opravdu mysl\u00ed a co c\u00edt\u00ed, ale na durhou stranu to ch\u00e1pal. Jednak ned\u00e1val Tomovi moc mo\u017enost\u00ed z\u016fstat o samot\u011b, aby mohl do den\u00edku n\u011bco zapsat a jednak m\u011bl st\u00e1le za to, \u017ee je Tom z cel\u00e9 t\u00e9 zm\u011bny po\u0159\u00e1d je\u0161t\u011b dostate\u010dn\u011b vypla\u0161en\u00fd, aby dok\u00e1zal rozt\u0159\u00eddit sv\u00e9 pocity, a pak je smyslupln\u011b vtisknout do str\u00e1nek. H\u00e1dal, \u017ee a\u017e Tom ud\u011bl\u00e1 po\u0159\u00e1dek uvnit\u0159 sebe, teprve pak bude schopen ve\u0161ker\u00e9 ud\u00e1losti sepsat a pod\u00edvat se na n\u011b s odstupem \u010dasu.<\/div>\n

<\/div>\n
\n
*<\/div>\n
\n

Simone s Gordonem dorazili do Freiburgu po vcelku klidn\u00e9 cest\u011b bez v\u011bt\u0161\u00edch kolon na cest\u00e1ch. Setovi zastavili u jednoho men\u0161\u00edho supermarketu a kr\u00e1tce se domluvili na tom, \u017ee ho na stejn\u00e9m m\u00edst\u011b vyzvednou, a\u017e se budou vracet od pr\u00e1vn\u00edka, a kdyby na m\u00edst\u011b je\u0161t\u011b nebyl, sko\u010d\u00ed nakoupit a po\u010dkaj\u00ed na n\u011bj v aut\u011b, aby si stihl vy\u0159\u00eddit v\u0161e, co bylo t\u0159eba. S rozlou\u010den\u00edm pak vyjeli z parkovi\u0161t\u011b a po hlavn\u00ed silnici se vydali k budov\u011b, kde s\u00eddlila pr\u00e1vn\u00ed kancel\u00e1\u0159. S dokumenty v ruce zamkli auto a Gordon gentlemansky p\u0159idr\u017eel sv\u00e9 \u017een\u011b dve\u0159e, aby mohla vklouznout do budovy. Na recepci se ohl\u00e1sili jako domluven\u00e1 sch\u016fzka pro doktora M\u00fcllera a byli odesl\u00e1ni do p\u0159\u00edslu\u0161n\u00e9ho patra, kde narazili na sekret\u00e1\u0159ku, kter\u00e1 pr\u00e1v\u011b dokon\u010dovala n\u011bjak\u00fd hovor.<\/p>\n

„Dobr\u00fd den, Simone a Gordon Tr\u00fcmperovi. M\u00e1me domluvenou sch\u016fzku s panem doktorem M\u00fcllerem,“ vysv\u011btlila Simone.<\/div>\n

„Dobr\u00fd den. Pan doktor m\u00e1 je\u0161t\u011b jedn\u00e1n\u00ed, tak v\u00e1s popros\u00edm o chvili\u010dku strpen\u00ed. Posa\u010fte se, pros\u00edm. Mohu v\u00e1m nab\u00eddnout n\u011bco k pit\u00ed?“<\/div>\n
„Ne, d\u011bkujeme,“ zavrt\u011bl Gordon hlavou, ale m\u00edsto k sezen\u00ed p\u0159ijal. H\u00e1dal, \u017ee by mlad\u00e9 \u017een\u011b nebylo moc p\u0159\u00edjemn\u00e9, kdyby j\u00ed tu p\u0159e\u0161lapovali p\u0159ed stolem a po\u0159\u00e1d se nedo\u010dkav\u011b a nerv\u00f3zn\u011b vrt\u011bli.<\/div>\n
O n\u011bkolik minut pozd\u011bji se otev\u0159ely dve\u0159e od zasedac\u00ed m\u00edstnosti, odkud vy\u0161el star\u0161\u00ed mu\u017e, n\u00e1sledovan\u00fd nejd\u0159\u00edv hlasem pr\u00e1vn\u00edka a teprve pak i jeho t\u011blem.<\/div>\n
„… r\u00e1do se stalo a budu se t\u011b\u0161it p\u0159\u00edpadn\u011b na dal\u0161\u00ed spolupr\u00e1ci,“ pot\u0159\u00e1sli si oba mu\u017ei prava\u010dkami a s rozlou\u010den\u00edm nechali mu\u017ee odej\u00edt z m\u00edstnosti.<\/div>\n
„Dobr\u00fd den, Tr\u00fcmperovi, omlouv\u00e1m se za mal\u00e9 zdr\u017een\u00ed. Trochu se n\u00e1m prot\u00e1hlo p\u0159edchoz\u00ed jedn\u00e1n\u00ed. Ne\u010dek\u00e1te dlouho?“<\/div>\n
„Jen chv\u00edli. V po\u0159\u00e1dku.“<\/div>\n
„Dob\u0159e, tak poj\u010fte d\u00e1l. N\u011bco k ob\u010derstven\u00ed? Voda, k\u00e1va, \u010daj?“ zeptal se M\u00fcller.<\/div>\n
„Ne, d\u011bkujeme. Sle\u010dna u\u017e n\u00e1m nab\u00edzela,“ odm\u00edtla Simone zdvo\u0159ile.<\/div>\n
„Tak pros\u00edm,“ uk\u00e1zal na otev\u0159en\u00e9 dve\u0159e a vpustil man\u017eele dovnit\u0159. Kr\u00e1tce se oto\u010dil na svoji sekret\u00e1\u0159ku. „Diano, pros\u00edm v\u00e1s, zavolejte na linku 6 a \u0159ekn\u011bte doktorce Haug, \u017ee jsou Tr\u00fcmperovi tady, tak aby se dostavila. Ona u\u017e bude v\u011bd\u011bt.“ Sekret\u00e1\u0159ka p\u0159ik\u00fdvla a okam\u017eit\u011b zvedla sluch\u00e1tko, aby vyplnila p\u0159\u00edkaz sv\u00e9ho nad\u0159\u00edzen\u00e9ho.<\/p>\n

„Tak\u017ee,“ za\u010dal pr\u00e1vn\u00edk ze\u0161iroka, zat\u00edmco se usazoval na sv\u00e9 obvykl\u00e9 m\u00edsto. „Cesta byla v po\u0159\u00e1dku?“<\/div>\n

„Ano, bez probl\u00e9m\u016f,“ pok\u00fdvala Simone hlavou.<\/div>\n
„Doktorka Haug tu bude b\u011bhem chvili\u010dky, u\u017e jsem ji nechal zavolat. Kr\u00e1tce jsem j\u00ed nast\u00ednil, o co zhruba p\u016fjde, aby m\u011bla p\u0159edstavu, a zbytek j\u00ed u\u017e vysv\u011btl\u00edte vy. Vid\u00edm, \u017ee dokumenty m\u00e1te s sebou?“ zeptal se a uk\u00e1zal na slo\u017eku le\u017e\u00edc\u00ed p\u0159ed dvojic\u00ed na stole.<\/div>\n
„Ano. Vzali jsme s sebou v\u0161e, co n\u00e1m starosta p\u0159inesl.“<\/div>\n
„V\u00fdborn\u011b, v tom p\u0159\u00edpad\u011b… oh… tak u\u017e jsme v\u0161ichni,“ vstal od stolu, kdy\u017e se dve\u0159e otev\u0159ely a objevila se v nich jeho kolegyn\u011b. „Dovolte mi, abych v\u00e1m p\u0159edstavil svoji kolegyni doktorku Katarinu Haug. Jak jsem \u0159\u00edkal, zab\u00fdv\u00e1 se kupn\u00edmi a darovac\u00edmi smlouvami. Katarino, tohle jsou Simone a Gordon Tr\u00fcmperovi,“ p\u0159edstavil je vz\u00e1jemn\u011b.<\/div>\n
„R\u00e1da v\u00e1s pozn\u00e1v\u00e1m,“ podala ob\u011bma osob\u00e1m ruku.<\/div>\n
„T\u011b\u0161\u00ed n\u00e1s,“ oplatil j\u00ed Gordon a teprve po sezn\u00e1men\u00ed se v\u0161ichni usadili ke stolu.<\/div>\n
„Tak asi se na to rovnou vrhneme, co \u0159\u00edk\u00e1te?“<\/div>\n
„M\u016f\u017eeme,“ odsouhlasila Simone.<\/div>\n
„N\u011bco u\u017e mi nast\u00ednil doktor M\u00fcller, ale vyslechnu to pro jistotu je\u0161t\u011b od v\u00e1s.“ Simone p\u0159ikv\u00fdla a v dlouh\u00e9m monologu nast\u00ednila pr\u00e1vni\u010dce ve\u0161ker\u00e9 ud\u00e1losti, m\u011bn\u00edc v\u00fd\u0161ku i t\u00f3n hlasu, pou\u017e\u00edvaj\u00edc gestikulaci, aby p\u0159i jej\u00edm vysv\u011btlov\u00e1n\u00ed v\u0161ichni neusnuli. Tu a tam n\u011bjakou drobnost doplnil i Gordon, ale v podstat\u011b mluvila jen Simone. Pr\u00e1vni\u010dka bedliv\u011b poslouchala, ob\u010das ch\u00e1pav\u011b p\u0159ik\u00fdvla, ani\u017e by do Simonina vypr\u00e1v\u011bn\u00ed n\u011bjak zasahovala.<\/p>\n

„Dob\u0159e, d\u011bkuji v\u00e1m. Dokumenty m\u00e1te, p\u0159edpokl\u00e1d\u00e1m, s sebou,“ poznamenala, kdy\u017e vid\u011bla slo\u017eku.<\/div>\n

„Ano. Tady je v\u0161echno, co n\u00e1m starosta poskytl. Je tam p\u0159ilo\u017een i n\u00e1vrh kupn\u00ed smlouvy,“ p\u0159isunula Simone slo\u017eku p\u0159es desku stolu k \u017een\u011b naproti.<\/div>\n
„Dokumenty jste prostudovali?“ zeptala se Katarina a slo\u017eku rozev\u0159ela.<\/div>\n
„Na z\u00e1klad\u011b laick\u00e9 znalosti pr\u00e1vn\u00edch term\u00edn\u016f, ano,“ promluvil Gordon s m\u00edrnou nechut\u00ed. Co to bylo za ot\u00e1zku? Pr\u00e1vni\u010dce muselo b\u00fdt jasn\u00e9, \u017ee si pap\u00edry pro\u010detli. Jinak by sem asi nejezdili, kdyby nev\u011bd\u011bli, co je uvnit\u0159.<\/div>\n
„Oh! Moc toho opravdu nen\u00ed. Na to bych se v\u00e1m mohla pod\u00edvat u\u017e te\u010f a tady. Myslela jsem, \u017ee toho bude v\u00edc a budu si muset ponechat n\u011bjak\u00fd \u010das na prostudov\u00e1n\u00ed. Je to zvl\u00e1\u0161tn\u00ed, proto\u017ee v\u011bt\u0161inou – samoz\u0159ejm\u011b to nen\u00ed pravidlo, pokud chce kupuj\u00edc\u00ed druhou stranu n\u011bjak\u00fdm zp\u016fsobem po\u0161kodit, obvykle ji zahrne stohem r\u016fzn\u00fdch dokument\u016f. V tomhle p\u0159\u00edpad\u011b tu vid\u00edm opravdu jen n\u00e1vrh kupn\u00ed smlouvy na d\u016fm a pozemek v\u010detn\u011b zaplacen\u00ed v\u0161ech v\u00fddaj\u016f spojen\u00fdch s jedn\u00e1n\u00edm, a je tu p\u0159ilo\u017een i projekt, v r\u00e1mci kter\u00e9ho \u017e\u00e1daj\u00ed finance z evropsk\u00e9 unie, jak jste \u0159\u00edkali,“ uva\u017eovala pr\u00e1vni\u010dka nahlas a prob\u00edrala se jednotliv\u00fdmi pap\u00edry. N\u011bkter\u00e9 pro\u010d\u00edtala d\u016fkladn\u011b, jin\u00e9 sv\u00fdm zku\u0161en\u00fdm okem p\u0159eskakovala, proto\u017ee u\u017e d\u00edky letit\u00e9 praxi v\u011bd\u011bla, kter\u00e9 dokumenty jsou nebezpe\u010dn\u00e9.<\/div>\n
„No, abych byla up\u0159\u00edmn\u00e1, tak v tuhle chv\u00edli v t\u011bch dokumentech nevid\u00edm nic, co by se dalo ozna\u010dit za nemor\u00e1ln\u00ed nebo dokonce neleg\u00e1ln\u00ed, ale vy jste \u0159\u00edkali, \u017ee v\u00e1m tam n\u011bco nesed\u00ed,“ vzhl\u00e9dla ke dvojici.<\/p>\n

„Uhm ano. Jde o to, \u017ee v t\u011bch dokumentech nen\u00ed \u017e\u00e1dn\u00e1 zm\u00ednka o tom, jak bude po odkoupen\u00ed p\u0159edev\u0161\u00edm pozemku nalo\u017eeno s hrobem m\u00e9 tety, kter\u00e1 si po smrti p\u0159\u00e1la b\u00fdt poh\u0159bena na pozemku. S\u00e1m starosta si nen\u00ed jist\u00fd, jak s domem v r\u00e1mci toho projektu nalo\u017e\u00ed, tud\u00ed\u017e n\u00e1m nemohl d\u00e1t \u017e\u00e1dn\u00e9 informace o tom, co se s domem a pozemkem stane. Opravdu si nep\u0159ejeme, aby byla pam\u00e1tka mrtv\u00e9ho \u010dlov\u011bka n\u011bjak\u00fdm zp\u016fsobem zneuct\u011bna. Nejsme zdej\u0161\u00ed, tud\u00ed\u017e bychom ani nem\u011bli mo\u017enost, se jet p\u0159esv\u011bd\u010dit, \u017ee byla pam\u00e1tka tety zachov\u00e1na,“ vysv\u011btlila Simone.<\/div>\n

„To je pochopiteln\u00e9. O t\u00e9to v\u011bci tu opravdu nen\u00ed \u017e\u00e1dn\u00e1 zm\u00ednka, ale to m\u016f\u017ee b\u00fdt jen neopatrnost. Pokud na tu koupi starosta opravdu posp\u00edch\u00e1, mohlo se st\u00e1t, \u017ee zapomn\u011bli do sv\u00fdch v\u00fdpo\u010dt\u016f zahrnout i tuto skute\u010dnost. Pak by bylo nejlep\u0161\u00ed za n\u00edm se smlouvou zaj\u00edt a jen po\u017eadovat n\u011bjak\u00fd dodatek, kter\u00fd si klidn\u011b m\u016f\u017eete zformulovat vy sami a dosadit ho do textu, p\u0159i\u010dem\u017e obsah by z\u016fstal nezm\u011bn\u011bn\u00fd.“<\/div>\n
„Tak\u017ee,“ odka\u0161lal si Gordon, „podle v\u00e1s v tom opravdu nen\u00ed \u017e\u00e1dn\u00fd h\u00e1\u010dek. Nic podez\u0159el\u00e9ho, na co bychom si m\u011bli d\u00e1vat pozor,“ uji\u0161\u0165oval se.<\/div>\n
„Srovn\u00e1vali jste cenu nemovitosti s n\u00e1vrhem starosty a s dokumenty, kter\u00e9 v\u00e1m byly poskytnuty p\u0159i d\u011bdick\u00e9m \u0159\u00edzen\u00ed?“<\/div>\n
„Ano. Ta suma je pochopiteln\u011b v tomhle n\u00e1vrhu vy\u0161\u0161\u00ed, proto\u017ee jsou v n\u00ed zahrnuty i ve\u0161ker\u00e9 v\u00fddaje s p\u0159evodem a koup\u00ed.“<\/div>\n
„Nem\u00e1te ty dokumenty n\u00e1hodou u sebe?“<\/div>\n
„To bohu\u017eel nem\u00e1me.“<\/div>\n
„S t\u00edm m\u016f\u017eu pomoct. M\u00e1m kopie v kancel\u00e1\u0159i. Omluvte m\u011b na okam\u017eik,“ vysko\u010dil pr\u00e1vn\u00edk ze sv\u00e9 \u017eidle a b\u011bhem dvou minut se vracel s tlust\u00fdm po\u0159ada\u010dem zp\u011bt. Na\u0161el slo\u017eku se \u0161t\u00edtkem S. Tr\u00fcmperov\u00e1 a vyt\u00e1hl ven ve\u0161ker\u00e9 dokumenty, pod\u00e1vaje je sv\u00e9 kolegyni, kter\u00e1 zku\u0161en\u011b na\u0161la p\u0159esn\u011b ten pap\u00edr, kter\u00fd hledala.<\/p>\n

„Cena pozemku, cena domu, cena…,“ zarazila se a kmitala pohledem z pap\u00edru v lev\u00e9 ruce na pap\u00edr v prav\u00e9 ruce.<\/div>\n

„D\u011bje se n\u011bco?“ zeptala se Simone opatrn\u011b.<\/div>\n
„V kupn\u00ed smlouv\u011b nen\u00ed uvedeno, jak dlouho m\u00e1te na vyst\u011bhov\u00e1n\u00ed ve\u0161ker\u00e9ho vybaven\u00ed. Mluvil o tom s v\u00e1mi starosta?“<\/div>\n
„Vyst\u011bhov\u00e1n\u00ed? No… to je ot\u00e1zka p\u00e1r hodin. Moc v\u011bc\u00ed jsme si s sebou nep\u0159ivezli,“ podotkla Simone nech\u00e1pav\u011b.<\/div>\n
„\u00c1\u00e1\u00e1\u00e1ha! Tak u\u017e m\u00e1me tu skulinku,“ prohodila Katarina v\u0161ev\u011bdoucn\u011b a na ob\u011b lejstra se v\u00edt\u011bzn\u011b usm\u00e1la.<\/div>\n
„Skulinku?“<\/div>\n
„Pan starosta si bu\u010f v\u011bdom\u011b pohr\u00e1l se slov\u00ed\u010dky, nebo nev\u011bdomky nechal tu smlouvu sestavit t\u00edmhle zp\u016fsobem, a pak ve v\u00fdsledku zjistil, \u017ee vyd\u011blal v\u00edc, ne\u017e p\u0159edpokl\u00e1dal.“<\/div>\n
„Asi v\u00e1m \u00fapln\u011b nerozum\u00edme,“ zavrt\u011bla Simone hlavou.<\/div>\n
„To je jednoduch\u00e9. Tady v tomhle posudku, ve kter\u00e9m m\u00e1te uveden\u00e9 \u010d\u00e1stky z odhadu pozemku a domu, je dodatek, kter\u00fd je vysv\u011btlen na konci dokumentu. P\u00ed\u0161e se v n\u011bm, \u017ee jsou 2 mo\u017enosti, jak s domem nalo\u017eit v p\u0159\u00edpad\u011b prodeje. Varianta 1: V p\u0159\u00edpad\u011b prodeje domu po kompletn\u00edm vyst\u011bhov\u00e1n\u00ed ve\u0161ker\u00e9ho vybaven\u00e9 plat\u00ed ceny uveden\u00e9 na p\u0159edn\u00ed stran\u011b posudku. Varianta 2: Pro p\u0159\u00edpad prodeje nemovitosti ve stavu, v jak\u00e9m byla nabyta, v\u00e1m slou\u017e\u00ed tabulka pod t\u00edm textem, ve kter\u00e9m najdete odhad vybaven\u00ed domu. P\u0159edev\u0161\u00edm kolonka staro\u017eitnosti by v\u00e1s mohla zaj\u00edmat, proto\u017ee tam je \u010d\u00e1stka pom\u011brn\u011b vysok\u00e1. To kouzlo spo\u010d\u00edv\u00e1 v tom, \u017ee starosta, pokud sestavil text smlouvy z\u00e1m\u011brn\u011b, po\u010d\u00edt\u00e1 s t\u00edm, \u017ee v \u010dasov\u00e9m presu bez podchycen\u00ed faktu, co se stane s vybaven\u00edm domu, d\u016fm opust\u00edte pouze s v\u011bcmi, kter\u00e9 jste si p\u0159ivezli s sebou a kter\u00e9 nejsou zahrnuty v d\u011bdictv\u00ed, tud\u00ed\u017e on zaplat\u00ed za d\u016fm, pozemek, velkoryse splat\u00ed i ve\u0161ker\u00e9 v\u00fddaje, ale do kl\u00edna mu spadne ve\u0161ker\u00e9 vybaven\u00ed domu, jeho\u017e \u010d\u00e1stka nen\u00ed zrovna nejmen\u0161\u00ed. Pokud byste smlouvu podepsali a pak se do\u017eadovali by\u0165 jen jedin\u00e9 pam\u00e1te\u010dn\u00ed v\u011bci, kter\u00e1 stoj\u00ed v invent\u00e1\u0159i, m\u011bli byste sm\u016flu, proto\u017ee s prodejem jste se prakticky nev\u011bdomky vzdali i v\u0161eho uvnit\u0159 domu. Av\u0161ak i kdyby se jednalo o starost\u016fv z\u00e1m\u011br, posti\u017eiteln\u00e9 to nen\u00ed, proto\u017ee z pr\u00e1vn\u00edho hlediska je smlouva sestavena bohu\u017eel podle platn\u00fdch p\u0159edpis\u016f,“ odlo\u017eila pr\u00e1vni\u010dka dokumenty na desku stolu a pod\u00edvala se do konsternovan\u00fdch obli\u010dej\u016f man\u017eel\u016f, kte\u0159\u00ed se, zd\u00e1 se, je\u0161t\u011b nestihli vzpamatovat.<\/p>\n

„Uhm… no… a jak\u00e9 jsou te\u010f na\u0161e mo\u017enosti?“<\/div>\n

„Vlastn\u011b jsou jen dv\u011b. Po nav\u00fd\u0161en\u00ed ceny v r\u00e1mci zakotven\u00ed paragrafu, kter\u00fd pokryje ve\u0161ker\u00e9 n\u00e1le\u017eitosti t\u00fdkaj\u00edc\u00ed se vybaven\u00ed domu, m\u016f\u017eete upravenou smlouvu d\u00e1t k podpisu starostovi. Ten bu\u010f p\u0159ijme, nebo odm\u00edtne. Samoz\u0159ejm\u011b je tu mo\u017enost, \u017ee se domluv\u00edte na n\u011bjak\u00e9 st\u0159edn\u00ed cest\u011b, ale to bych p\u0159\u00edli\u0161 nedoporu\u010dovala, proto\u017ee jakmile se za\u010dne v\u0161echno p\u0159epo\u010d\u00edt\u00e1vat a p\u0159ece\u0148ovat, b\u00fdvaj\u00ed s t\u00edm pak daleko v\u011bt\u0161\u00ed probl\u00e9my. Ve va\u0161em p\u0159\u00edpad\u011b bych trvala na heslu ‚Ber, nebo nech b\u00fdt‘. Kdyby do\u0161lo k \u00fapln\u00e9mu p\u0159eps\u00e1n\u00ed smlouvy s nov\u00fdm zn\u011bn\u00edm, mohlo by se st\u00e1t, \u017ee by \u00fa\u0159ad na\u0161el m\u00edsto jedn\u00e9 nen\u00e1padn\u00e9 skulinky rovnou n\u011bkolik a s t\u00edm u\u017e byste si sami jen po konzultaci s pr\u00e1vn\u00edkem neporadili. Tyhle tahanice v\u011bt\u0161inou kon\u010d\u00ed bu\u010f \u00fapln\u00fdm odstoupen\u00edm od mo\u017enosti v prodeji pokra\u010dovat, nebo u soudu, kde se po\u0161kozen\u00e1 strana sna\u017e\u00ed v drtiv\u00e9 v\u011bt\u0161in\u011b naprosto marn\u011b vydob\u00fdt ztracen\u00e1 pr\u00e1va. V\u00e1m sta\u010d\u00ed opravdu jen jedno. Nechat smlouvu tak jak je, ale do m\u00edsta, kde jsou uvedeny podm\u00ednky, po\u017eadovat nav\u00fd\u0161en\u00ed ceny z d\u016fvodu drah\u00e9ho vybaven\u00ed domu – bude na v\u00e1s, jestli budete s\u010d\u00edtat opravdu poctiv\u011b ka\u017edou v\u011bc v dom\u011b, nebo navrhnete n\u011bjakou rozumnou symbolickou \u010d\u00e1stku, a v neposledn\u00ed \u0159ad\u011b zformulujete po\u017eadavky ohledn\u011b hrobu va\u0161\u00ed tety. P\u0159edpokl\u00e1d\u00e1m, \u017ee si starosta vezme n\u011bjak\u00fd \u010das na rozmy\u0161lenou s t\u00edm, \u017ee nech\u00e1 smlouvu posoudit sv\u00fdm pr\u00e1vn\u00edkem, ale v z\u00e1sad\u011b op\u011bt dojde k v\u00fdsledku, kde bu\u010f podep\u00ed\u0161e, nebo ne.“<\/p>\n

„Stru\u010dn\u011b \u0159e\u010deno, kdybychom to nechali plavat, p\u0159i\u0161li bychom o spoustu pen\u011bz,“ shrnul to Gordon.<\/div>\n

„Prakticky by se jen vynulovala hodnota vybaven\u00ed a \u010d\u00e1stka pokr\u00fdvaj\u00edc\u00ed v\u00fddaje s \u0159\u00edzen\u00edm, tak\u017ee byste dostali pen\u00edze opravdu jen za d\u016fm a pozemek.“<\/div>\n
„P\u00e1ni,“ vydechla Simone polohlasem a zad\u00edvala se na desku stolu.<\/div>\n
„Budeme muset to dopln\u011bn\u00ed smlouvy konzultovat s v\u00e1mi?“<\/div>\n
„To nebude t\u0159eba. Obsah smlouvy je \u010dist\u011b na obou stran\u00e1ch. Pokud by n\u011bkdy do\u0161lo na n\u011bjak\u00e9 ov\u011b\u0159ov\u00e1n\u00ed, tak not\u00e1\u0159em a \u0161lo by pouze o prov\u011b\u0159en\u00ed pravosti podpisu, proto\u017ee za obsah smlouvy not\u00e1\u0159 neru\u010d\u00ed, tam si m\u016f\u017eete napsat, cokoli chcete.“<\/div>\n
„D\u011bkujeme. A te\u010f…?“<\/div>\n
„Jestli nem\u00e1te \u017e\u00e1dn\u00e9 jin\u00e9 dotazy, tak v\u00e1m mohu nab\u00eddnout bu\u010f kompletn\u00ed vypracov\u00e1n\u00ed z\u00e1znamu z toho, co tu dnes padlo \u00fastn\u011b, a pak se budeme \u0159\u00eddit podle sm\u011brnic, nebo se spokoj\u00edte s informacemi, kter\u00e9 jsem v\u00e1m te\u010f podala, a zaplat\u00edte pouze za konzultaci,“ nab\u00eddla jim Katarina.<\/div>\n
„A mysl\u00edte, \u017ee tu p\u00edsemnou verzi budeme pot\u0159ebovat?“ zeptala se Simone.<\/div>\n
„Mysl\u00edm si, \u017ee pan starosta si je v\u011bdom, co do t\u00e9 smlouvy napsal, a bude mu bohat\u011b sta\u010dit u\u017e jen zm\u00ednka o tom, \u017ee jste smlouvu a ve\u0161ker\u00e9 podklady prodiskutovali s pr\u00e1vn\u00edkem. Nebude t\u0159eba ho stra\u0161it ni\u010d\u00edm dal\u0161\u00edm,“ \u0159ekla popravd\u011b.<\/div>\n
„Tak n\u00e1m bude asi sta\u010dit ta konzultace. D\u011bkujeme,“ rozhodla Simone.<\/div>\n
„Dob\u0159e, v tom p\u0159\u00edpad\u011b p\u016fjdeme ke mn\u011b do kancel\u00e1\u0159e, kde v\u00e1m vyp\u00ed\u0161u doklad,“ vlo\u017eil se do toho M\u00fcller.<\/div>\n
„T\u011b\u0161ilo m\u011b a p\u0159ijm\u011bte pros\u00edm moji pochvalu, \u017ee jste se nenechali zviklat a rad\u011bji jste duchap\u0159\u00edtomn\u011b vyu\u017eili na\u0161ich slu\u017eeb. P\u0159eji v\u00e1m hodn\u011b \u0161t\u011bst\u00ed s prodejem.“ Pr\u00e1vni\u010dka vstala od stolu, s ob\u011bma se rozlou\u010dila a ze zasedac\u00ed m\u00edstnosti zmizela.<\/div>\n
Po zaplacen\u00ed \u010d\u00e1stky za sezen\u00ed se Tr\u00fcmperovi rozlou\u010dili s odleh\u010den\u00edm situace slovy, \u017ee doufaj\u00ed, \u017ee u\u017e snad nebudou muset obt\u011b\u017eovat a \u017ee se opravdu vid\u00ed naposled.<\/div>\n
\n

*<\/p><\/div>\n

<\/div>\n
Cesta zp\u011bt do Schallbachu v pozdn\u00edm odpoledni byla tich\u00e1. Simone s Gordonem m\u011bli hlavu plnou starost\u00ed, jak nalo\u017eit s nov\u011b nabyt\u00fdmi informacemi, a Set, kter\u00fd se vracel z n\u00e1v\u0161t\u011bvy u kamar\u00e1da, vyc\u00edtil atmosf\u00e9ru ve voze je\u0161t\u011b p\u0159ed t\u00edm, ne\u017e v\u016fbec vyjeli z parkovi\u0161t\u011b, proto celou dobu ml\u010del a sledoval ub\u00edhaj\u00edc\u00ed krajinu za okny. Nebyl si \u00fapln\u011b jist\u00fd, co se u pr\u00e1vn\u00edka stalo, ale n\u011bjak tu\u0161il, \u017ee odpoledne, kter\u00e9 str\u00e1vil se sv\u00fdm star\u00fdm zn\u00e1m\u00fdm, byl tak jako tak dobr\u00fd n\u00e1pad. Nev\u011bd\u011bl sice, jak vypad\u00e1 situace s cel\u00fdm domem, ale podle \u010dast\u00fdch n\u00e1v\u0161t\u011bv a telefon\u00e1t\u016f s pr\u00e1vn\u00edky se zd\u00e1lo, \u017ee se v\u011bci daly do pohybu, proto byl r\u00e1d, \u017ee m\u00edsto k bydlen\u00ed m\u011bl jist\u00e9, a\u0165 u\u017e to s domem dopadne jakkoli.<\/p>\n

V\u0161echny t\u0159i obyvatele domu p\u0159iv\u00edtalo hlubok\u00e9 ticho. Set se po svl\u00e9knut\u00ed kab\u00e1tu a bot beze slova odebral k sob\u011b do pokoje.<\/div>\n

„P\u016fjdu p\u0159ipravit ve\u010de\u0159i,“ promluvila Simone poprv\u00e9 za celou dobu a s t\u011b\u017ekou hlavu zam\u00ed\u0159ila rovnou do kuchyn\u011b. Gordon ji n\u00e1sledoval. Rozhodl se vyu\u017e\u00edt toho, \u017ee Simone prolomila ml\u010den\u00ed. Bylo t\u0159eba si o cel\u00e9 z\u00e1le\u017eitosti promluvit co nejd\u0159\u00edv, aby tak\u00e9 co nejd\u0159\u00edv mohli za\u010d\u00edt jednat.<\/div>\n
„J\u00e1 ti pom\u016f\u017eu,“ nab\u00eddl se a zaujal m\u00edsto vedle sv\u00e9 man\u017eelky.<\/div>\n
„M\u016f\u017ee\u0161 za\u010d\u00edt kr\u00e1jet zeleninu,“ podala Gordonovi n\u016f\u017e a tal\u00ed\u0159ek, zat\u00edmco sama za\u010dala p\u0159ipravovat v\u011bci na op\u00e9k\u00e1n\u00ed topinek a volsk\u00e9ho oka.<\/div>\n
„Mysl\u00ed\u0161 – mysl\u00ed\u0161, \u017ee starosta na na\u0161i novou nab\u00eddku p\u0159istoup\u00ed?“ nakousl t\u00e9ma opatrn\u011b.<\/div>\n
„Nev\u00edm,“ zamumlala Simone. „Ale jen tak to rozhodn\u011b nenech\u00e1me. Cht\u011bla bych to m\u00edt vy\u0159\u00edzen\u00e9 co nejd\u0159\u00edv, ale ne za ka\u017edou cenu.“<\/div>\n
B\u011bhem kr\u00e1tk\u00e9ho ticha mezi ob\u011bma partnery se ke kuchyni pomalu kradl nejist\u00fdm krokem Tom a v okam\u017eiku, kdy se chystal vstoupit do m\u00edstnosti, usly\u0161el hovor Billov\u00fdch rodi\u010d\u016f, do kter\u00e9ho necht\u011bl vstupovat. Zabrzdil svou ch\u016fzi u prahu, p\u0159ilepil se t\u011blem k rohu, kde v dlani stiskl futro, a levou stranou obli\u010deje tu a tam nakukoval do m\u00edstnosti, kde ob\u011b osoby st\u00e1ly z\u00e1dy k v\u00fdchodu a chystaly ve\u010de\u0159i.<\/div>\n
„J\u00e1 bych byla pro, se\u010d\u00edst ve\u0161kerou hodnotu vybaven\u00ed domu, v\u00fdslednou \u010d\u00e1stku zpr\u016fm\u011brovat na tu symbolickou cenu a nepitvat se v tom. Mohli bychom trvat na zaplacen\u00ed i toho nejposledn\u011bj\u0161\u00edho sm\u00edtka pod touhle st\u0159echou za to, \u017ee n\u00e1s cht\u011bl takhle podv\u00e9st, ale na druhou stranu zaplat\u00ed ty v\u00fddaje, tak\u017ee m\u016f\u017eeme ud\u011blat vst\u0159\u00edcn\u00fd krok t\u00edm, \u017ee budeme nav\u00edc po\u017eadovat jen \u010d\u00e1st pen\u011bz za vybaven\u00ed,“ vysv\u011btlovala Simone, odkl\u00e1daj\u00edc topinky do o\u0161atky. Gordon p\u0159ikyvoval.<\/div>\n
„To zn\u00ed rozumn\u011b,“ odk\u00fdval j\u00ed. Naprosto s jej\u00edm rozhodnut\u00edm souhlasil.<\/div>\n
„Z\u00edtra r\u00e1no si na to sedneme, dopln\u00edme tu smlouvu o ty dva paragrafy a je\u0161t\u011b dopoledne s t\u00edm sko\u010d\u00edme za starostou. Pokud podep\u00ed\u0161e, do konce t\u00fddne bychom se mohli sbalit a odjet odsud nadobro.“<\/p>\n

Simonina posledn\u00ed v\u011bta se rozl\u00e9tla m\u00edstnost\u00ed, dokud nedorazila a\u017e k Tomov\u00fdm u\u0161\u00edm, kter\u00e9 informaci vst\u0159ebaly a poslaly d\u00e1l do mozku. N\u00e1hl\u00fd pocit nevolnosti, strachu a \u00fazkosti zaplavil jeho t\u011blo. Doln\u00ed kon\u010detiny se dostaly do podivn\u00e9 k\u0159e\u010de, zat\u00edmco jeho ruce se nekontrolovateln\u011b rozt\u0159\u00e1sly ne\u010dekan\u00fdm zji\u0161t\u011bn\u00edm, co se chyst\u00e1. Se sta\u017een\u00fdm hrdlem Tom dok\u00e1zal odlepit ztuhl\u00e1 chodidla od podlahy a rychl\u00fdm duniv\u00fdm krokem utekl z chodby do sv\u00e9ho pokoje, kde tentokr\u00e1t nejen\u017ee zav\u0159el dve\u0159e, ale snad poprv\u00e9 za tu dobu oto\u010dil i kl\u00ed\u010dem v z\u00e1mku.<\/div>\n

Dusot donutil Gordona vykouknout na chodbu, ale p\u0159iv\u00edtala jej jen pr\u00e1zdnota. Podle mr\u0161tn\u00e9ho \u00faprku bylo jasn\u00e9, \u017ee Set u dve\u0159\u00ed nest\u00e1l, a ml\u010denliv\u00fd \u00fanik znamenal jedin\u00e9.<\/div>\n
Na jejich rozhovoru se pasivn\u011b pod\u00edlel je\u0161t\u011b n\u011bkdo t\u0159et\u00ed.<\/div>\n
Tom.<\/p>\n

autor: Muck\u00e1tko :o*<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Muck\u00e1tko :o* Ahojte v\u0161ichni, byla jsem velmi mile p\u0159ekvapena, kdy\u017e se moje twincestn\u00ed prvotina objevila ve va\u0161ich koment\u00e1\u0159\u00edch nej\u010dast\u011bji, a\u0165 u\u017e jako pov\u00eddka \u010d\u00edslo jedna, nebo jako druh\u00e1 nejobl\u00edben\u011bj\u0161\u00ed, za co\u017e v\u00e1m chci moc a moc pod\u011bkovat. V b\u0159eznu to byly<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[600],"tags":[],"class_list":["post-2853","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-lost-to-be-found"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2853","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=2853"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2853\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=2853"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=2853"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=2853"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}