{"id":2940,"date":"2015-06-11T15:00:00","date_gmt":"2015-06-11T14:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=2930"},"modified":"2015-06-11T15:00:00","modified_gmt":"2015-06-11T14:00:00","slug":"pohar-z-puli-prazdny-15","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2015\/06\/11\/pohar-z-puli-prazdny-15\/","title":{"rendered":"Poh\u00e1r z p\u016fli pr\u00e1zdn\u00fd 15."},"content":{"rendered":"
autor: SakuraUchihaHaruno13<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
„Byli byste tak laskav\u00ed a vysv\u011btlili mi, co to m\u00e1 znamenat?“ u\u010ditel se zahled\u011bl na dva chlapce<\/div>\n
stoj\u00edc\u00ed p\u0159ed sebou, pap\u00edry polo\u017eil na st\u016fl a pok\u00fdvnut\u00edm hlavy je vyzval k odpov\u011bdi.<\/div>\n
„Mo\u017en\u00e1 je to jen n\u00e1hoda?“ zkusil to Bill t\u00edm nejnevinn\u011bj\u0161\u00edm hlasem, jak to jen \u0161lo. S\u00e1m si to nedok\u00e1zal vysv\u011btlit, nato\u017e to pak objas\u0148ovat u\u010diteli, ale zkusit to musel.<\/div>\n
„Jenom n\u00e1hoda \u0159\u00edk\u00e1\u0161?“ u\u010ditelovo obo\u010d\u00ed okam\u017eit\u011b vylet\u011blo nahoru. „Nach\u00e1z\u00ed se zde stejn\u00e9 p\u0159irovn\u00e1n\u00ed k poh\u00e1ru, je zde pou\u017eita stejn\u00e1 chronologie r\u00fdm\u016f, nese to st\u00e1le ten sam\u00fd smysl a na prvn\u00ed pohled to vypad\u00e1, jako by to cel\u00e9 skl\u00e1dal pouze jeden autor,“ vyjmenoval v\u0161e, co mu na tom p\u0159i\u0161lo tak zvl\u00e1\u0161tn\u00ed. „Kdybyste sed\u011bli spolu, je\u0161t\u011b bych tomu jak\u017etak\u017e rozum\u011bl, ale fakt, \u017ee ka\u017ed\u00fd z v\u00e1s sed\u00ed na druh\u00e9m konci t\u0159\u00eddy, je trochu d\u011bsiv\u00fd, nep\u0159ijde v\u00e1m?“<\/div>\n
„Ne,“ reagoval okam\u017eit\u011b Tom, kter\u00fd si le\u017e\u00e9rn\u011b vlo\u017eil ruce do kapes a d\u011blal, \u017ee se ho to v\u016fbec net\u00fdk\u00e1. „Je to v\u0161echno, co jste n\u00e1m cht\u011bl?“<\/p>\n

„Ne, vlastn\u011b ne,“ odv\u011btil u\u010ditel. „D\u00edvka, Marie, kter\u00e1 s tebou sed\u00ed, si st\u011b\u017eovala, proto t\u011b budu muset p\u0159esadit,“ na\u010dal nov\u00e9 t\u00e9ma.<\/div>\n

„To je super,“ prot\u00e1hl se Tom. „Stejn\u011b byla moc otravn\u00e1,“ s uspokojen\u00edm se usm\u00e1l. „A kdo bude dal\u0161\u00ed? \u017de by t\u0159eba tady Bill?“ neubr\u00e1nil se potuteln\u00e9mu \u00fasm\u011bvu p\u0159i p\u0159edstav\u011b, \u017ee by m\u011bl sed\u011bt v jedn\u00e9 lavici s Billem.<\/div>\n
„Ne!“ r\u00e1zn\u011b jeho domn\u011bnku utnul. „Bude\u0161 sed\u011bt s Frederickou,“ ozn\u00e1mil mu pak.<\/div>\n
„Pak se vsa\u010fte, \u017ee za t\u00fdden p\u0159ijde ona a bude \u017e\u00e1dat o p\u0159esazen\u00ed,“ podal n\u00e1vrh Tom.<\/div>\n
„Tady se nehraje podle va\u0161ich pravidel,“ upozornil ho u\u010ditel a my\u0161lenkami se op\u011bt vr\u00e1til k p\u016fvodn\u00edmu z\u00e1m\u011bru. „Pokud se bude n\u011bco takov\u00e9ho opakovat,“ prsty poklepal na b\u00e1sn\u011b, „po\u010d\u00edtejte s t\u00edm, \u017ee v\u00e1s nech\u00e1m prohl\u00e9dnout n\u011bjak\u00fdm psychiatrem,“ pohrozil.<\/div>\n
„Jasn\u011b,“ povzdechl si ironicky Tom. „N\u011bjak\u00fdho psychou\u0161e budou v\u00e1\u017en\u011b zaj\u00edmat n\u011bjak\u00fd oby\u010dejn\u00fd b\u00e1sni\u010dky,“ zakoulel o\u010dima. „P\u0159eji v\u00e1m hodn\u011b \u0161t\u011bst\u00ed v dokazov\u00e1n\u00ed m\u00e9ho \u0161\u00edlenstv\u00ed,“ posm\u011b\u0161n\u011b se usm\u00e1l a ode\u0161el.<\/p>\n<\/div>\n
\n
Bill za n\u00edm jenom nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b koukal. Omluvil se u\u010diteli a sp\u011bchal na dal\u0161\u00ed hodinu, kde se sna\u017eil Tomovi domluvit, aby se u\u010diteli omluvil. Samoz\u0159ejm\u011b bez\u00fasp\u011b\u0161n\u011b.<\/div>\n
Po \u0161kole se Tom vytratil k Amalii. U\u017e kdy\u017e st\u00e1l p\u0159ede dve\u0159mi, c\u00edtil siln\u00fd z\u00e1pach cigaretov\u00e9ho kou\u0159e. Jemn\u011b zaklepal a \u010dekal na v\u00fdzvu. N\u00e1sledn\u011b vstoupil.<\/div>\n
Amalii zastihl, jak sed\u00ed u stolu, prohl\u00ed\u017e\u00ed si n\u011bjak\u00e9 stohy pap\u00edr\u016f a popotahuje z cigarety. Ani nezvedla pohled a hned za\u010dala: „Kde jsi byl?“<\/div>\n
„Taky zdrav\u00edm,“ odv\u011btil Tom a posadil se do k\u0159esla jako obvykle.<\/div>\n
„Nem\u00e1m na tvoje \u017eerty \u010das, kde jsi v noci byl?“ cht\u011bla v\u011bd\u011bt. „Poslala jsem Fritze, aby ti n\u011bco vy\u0159\u00eddil, ale nezastihl t\u011b na tv\u00e9m m\u00edst\u011b. Tak kde jsi byl?“<\/div>\n
Tom v\u011bd\u011bl, \u017ee nem\u00e1 cenu si zahr\u00e1vat, proto popravd\u011b odpov\u011bd\u011bl. „Byl jsem u Billa.“<\/div>\n
Amalia sebou nepatrn\u011b trhla a vyslala jeho sm\u011brem nech\u00e1pav\u00fd v\u00fdraz. „Celou noc?“<\/div>\n
„Samoz\u0159ejm\u011b,“ p\u0159itakal Tom a st\u0159etl se s dal\u0161\u00ed zmatenost\u00ed vyza\u0159uj\u00edc\u00ed z Amliiny tv\u00e1\u0159e. Bral to jako v\u00fdzvu, a tak se dal do vysv\u011btlov\u00e1n\u00ed. „Rodi\u010de mu sd\u011blili, \u017ee je adoptovan\u00fd, tak\u017ee se psychicky zhroutil. Byl jsem pobl\u00ed\u017e, tak jsem ho nav\u0161t\u00edvil. Trochu jsme si pov\u00eddali a pak u\u017e jsem nem\u011bl mo\u017enost odej\u00edt.“<\/div>\n
„Hezk\u00e9,“ zhodnotila situaci ironicky. „Zd\u00e1 se, \u017ee ti v\u011b\u0159\u00ed.“<\/p>\n

„Jo,“ souhlasil Tom. „Je to a\u017e neskute\u010dn\u00e9. Jde to hladce,“ pochvaloval si. „Jsem r\u00e1d, \u017ee jsem dostal zrovna jeho, je tak snadno manipulovateln\u00fd a v\u00fdbu\u0161n\u00fd,“ na okam\u017eik se zasnil.<\/div>\n

„Neztr\u00e1cej hlavu v oblac\u00edch,“ p\u0159ivolala ho zp\u011bt na zem. „Soust\u0159e\u010f se a d\u00e1vej si pozor,“ varovala ho. „Nikdy nev\u00ed\u0161, kdy se n\u011bco zvrtne.“<\/div>\n
„Dob\u0159e,“ souhlasil Tom a zvedl se. „Dnes u n\u011bj nejsp\u00ed\u0161 p\u0159esp\u00edm znovu,“ informoval. „Tak m\u011b nehledejte.“<\/div>\n
„Jen se nep\u0159etrhni,“ usm\u00e1la se a propustila ho.<\/div>\n
Tom s \u00falevou vy\u0161el na chodbu a zav\u0159el za sebou dve\u0159e. Vidina dal\u0161\u00edho ve\u010dera s Billem v n\u011bm vyvolala jak\u00fdsi neidentifikovateln\u00fd sled emoc\u00ed.<\/div>\n
„Dnes u n\u011bj nejsp\u00ed\u0161 p\u0159esp\u00edm znovu,“<\/em> ozvalo se posm\u011b\u0161n\u011b zpoza rohu. Tom se ohl\u00e9dl a spat\u0159il Christopha v doprovodu s Fritzem, jak se spole\u010dn\u011b chl\u00e1maj\u00ed sm\u00edchy.<\/div>\n
„Probl\u00e9m?“ pozvedl jedno obo\u010d\u00ed Tom.<\/div>\n
„Nikdy jsi nebyl takhle rychl\u00fd,“ p\u0159ipomn\u011bl mu Fritz. „Jenom se objev\u00ed kluk a jsi v jeho posteli u\u017e od druh\u00e9ho dne,“ posm\u00edval se mu.<\/div>\n
„Ty zasran\u00e1 buzno!“ dob\u00edral si ho Christoph. „Jak to m\u00e1\u0161 nejrad\u0161i?“ cht\u011bl v\u011bd\u011bt, p\u0159i\u010dem\u017e ukazoval jak\u00e9si oplzl\u00e9 pozice.<\/div>\n
„Ty zmetku!“ utrhl se Tom a jednu mu vrazil. Na posm\u011b\u0161ky byl zvykl\u00fd cel\u00fd \u017eivot, dok\u00e1zal se s t\u00edm jak\u017etak\u017e sm\u00ed\u0159it, ale jejich slova ho urazila. Nejv\u00edc ho v\u0161ak na tom v\u0161em \u0161tval fakt, \u017ee oni dva spolu u\u017e n\u011bkolik let spali a te\u010f si z n\u011bj utahovali.<\/p>\n

„Vy m\u00e1te tak co \u0159\u00edkat,“ zasadil dal\u0161\u00ed r\u00e1nu tentokr\u00e1t Fritzovi. „Vy dva spolu chr\u00e1pete u\u017e b\u016fhv\u00edjak dlouho a nikdo si z v\u00e1s neutahuje! Tak toho nechte!“<\/div>\n

„Jak se opova\u017euje\u0161?!“ Fritz byl tak vyveden\u00fd z m\u00edry, \u017ee se neovl\u00e1dal. Bil Toma hlava nehlava, jednodu\u0161e nebyl schopn\u00fd p\u0159estat.<\/div>\n
„Jak to v\u00ed\u0161?“ zaj\u00edmal se Christoph a sna\u017eil se Toma n\u011bjak chr\u00e1nit, ale Fritz byl ne\u00faprosn\u00fd. M\u011bl v sob\u011b tolik vzteku, kter\u00fd pot\u0159eboval vyventilovat.<\/div>\n
„V\u017edy\u0165 j-je to \u00fa-\u00fap-pln\u011b jasn\u00e9,“ bolestn\u011b se usm\u00e1l Tom a sna\u017eil se ka\u017edou r\u00e1nu Fritzovi vr\u00e1tit. „Nejste sourozenci a na k\u00e1mo\u0161e si a\u017e moc rozum\u00edte,“ vysv\u011btlil mu a siln\u011b ude\u0159il Fritze do hlavy. „A\u017e to budete cht\u00edt skute\u010dn\u011b tajit, p\u0159esta\u0148te se jeden druh\u00e9ho tak jako nen\u00e1padn\u011b<\/em> dot\u00fdkat, jo?“ navrhl a rozesm\u00e1l se. „Vy zasran\u00fd buzny!“<\/div>\n
„Ale no tak! Kluci!“ chodbou se nesl zb\u011bsil\u00fd Tama\u0159in \u0159ev. „Nechte se!“ Tamara se sna\u017eila vlo\u017eit do jejich souboje a udr\u017eet je alespo\u0148 na chv\u00edli od sebe, co\u017e se j\u00ed po n\u011bkolika schytan\u00fdch ran\u00e1ch poda\u0159ilo.<\/p>\n

„Co ty tu d\u011bl\u00e1\u0161?“ cht\u011bl v\u011bd\u011bt Tom, kdy\u017e si ut\u00edral krev, je\u017e mu tekla z nosu. Tamara byla jedna z d\u00edvek, kter\u00e1 k organizaci pat\u0159ila. Byla to p\u0159ita\u017eliv\u00e1 zrzka, kter\u00e1 si dok\u00e1zala zjednat respekt a \u00factu. Na kluky, kter\u00e9 dostala za \u00fakol, p\u016fsobila jako magnet. Nikdo j\u00ed nebyl schopn\u00fd odolat, byla organizaci hodn\u011b prosp\u011b\u0161n\u00e1.<\/div>\n

„Jenom jsem \u0161la zkontrolovat, jestli se tu p\u00e1r blbc\u016f nepere, a h\u00e1dej, jak to dopadlo?“ zeptala se ironicky.<\/div>\n
„Nemuselas zasahovat, vy\u0159e\u0161ili bysme si to sami,“ zahuhlal nevd\u011b\u010dn\u011b Fritz.<\/div>\n
„Pobyt v nemocnici taky n\u011bco stoj\u00ed, v\u00ed\u0161?“ usm\u00e1la se nad jeho pozn\u00e1mkou. „Ale k v\u011bci, o co \u0161lo?“<\/div>\n
„Jenom mi tady dva teplou\u0161i za\u010dali nad\u00e1vat do vlastn\u00edho druhu,“ za\u010dal jako prvn\u00ed Tom.<\/div>\n
„My nejsme tepl\u00ed!“ k\u0159ikl na svou obranu Fritz, zat\u00edmco Christoph jen ti\u0161e ml\u010del.<\/div>\n
„Nemus\u00edte se h\u00e1dat, v\u0161ichni v\u011bd\u00ed, \u017ee jste,“ uzemnila ho Tamara. „Sice ka\u017ed\u00fd druh\u00fd den chr\u00e1pete s ka\u017edou t\u0159et\u00ed holkou ve m\u011bst\u011b, abyste to utajili, ale v\u0161ichni to na v\u00e1s u\u017e d\u00e1vno poznali.“<\/div>\n
„Dr\u017e hubu!“ ohradil se Fritz. „Ty o tom nic nev\u00ed\u0161!“<\/div>\n
„Kdy\u017e mysl\u00ed\u0161,“ le\u017e\u00e9rn\u011b pokr\u010dila rameny a pod\u00edvala se na Toma. P\u0159i\u0161lo j\u00ed, \u017ee nen\u00ed nijak moc zml\u00e1cen\u00fd, tak s klidn\u00fdm sv\u011bdom\u00edm ode\u0161la, ani\u017e by to n\u011bjak v\u00edc \u0159e\u0161ila.<\/p>\n

Tom se vydal k sob\u011b dom\u016f, aby se dal trochu do kupy. Umyl se zakrv\u00e1cen\u00fd obli\u010dej, pokusil se vybrat si mikinu a na p\u00e1r mod\u0159in si polo\u017eil studen\u00fd hadr. Musel uznat, \u017ee se nepopral u\u017e celkem dlouho. Tak trochu zapomn\u011bl, co bolest vlastn\u011b je. Za p\u0159ipomenut\u00ed nebyl sice moc vd\u011b\u010dn\u00fd, ale co mohl d\u011blat.<\/div>\n

Sklonil se ke sk\u0159\u00edni a za\u010dal hledat malou kovovou v\u011bci\u010dku dost podobnou t\u00e9, kterou na\u0161el u Billa. Netrvalo moc dlouho a na prstech ho zastudit kov, kter\u00fd v jeho srdci hnul jakousi z\u00e1padkou. V mysli se mu rozlilo tolik teori\u00ed, tolik my\u0161lenek, ale v\u0161echny m\u011bly n\u011bco spole\u010dn\u00e9ho. Tom si p\u0159\u00e1l, aby \u017e\u00e1dn\u00e1 z nich nebyla pravdiv\u00e1.<\/div>\n
V rukou sv\u00edral drobn\u00fd p\u0159\u00edv\u011b\u0161ek s vyryt\u00fdmi \u010d\u00edsly a vzpom\u00ednal na den, kdy ho z\u00edskal. Ten den nebyla Amalia ve sv\u00e9 pracovn\u011b, \u00fa\u010dastnila se zrovna n\u011bjak\u00e9 mise a on m\u011bl voln\u00fd p\u0159\u00edstup do jej\u00ed pracovny. Bez povolen\u00ed se p\u0159ehraboval r\u016fzn\u00fdmi v\u011bcmi a pap\u00edry, a\u017e narazil na slo\u017eku se svoj\u00ed fotkou. Nebylo tam napsan\u00e9 jm\u00e9no, byla tam jen jeho fotografie. Zv\u011bdav\u011b ji otev\u0159el a prohl\u00e9dl si jej\u00ed obsah. Byly tam r\u016fzn\u00e9 informace a texty, kter\u00e9 u\u017e d\u00e1vno zapomn\u011bl kv\u016fli jejich nezaj\u00edmavosti, ale na\u0161el tam i s\u00e1\u010dek, v n\u011bm\u017e le\u017eel pr\u00e1v\u011b tenhle p\u0159\u00edv\u011b\u0161ek. Stra\u0161n\u011b se mu l\u00edbil, hrozn\u011b ho cht\u011bl, proto si ho bez povolen\u00ed vzal. Nebyl k n\u011bmu ani \u0159et\u00edzek, nem\u011bl si ho na co pov\u011bsit, ale i tak si ho nechal.<\/p>\n

Amalia se o tom nikdy nedozv\u011bd\u011bla. Nemluvila s n\u00edm o tom, nejsp\u00ed\u0161 na to u\u017e zapomn\u011bla, nebo tu slo\u017eku je\u0161t\u011b neotev\u0159ela, Tom si nebyl jist\u00fd, jak to ve skute\u010dnosti bylo, ale popravd\u011b ho to ani moc nezaj\u00edmalo. M\u011bl v rukou d\u016fkaz, n\u011bco z jeho skute\u010dn\u00e9ho \u017eivota, ale nebyl si jist\u00fd, jestli chce zn\u00e1t celou pravdu. V\u0161echno nasv\u011bd\u010dovalo skute\u010dnosti, kterou necht\u011bl za \u017e\u00e1dnou cenu p\u0159ijmout.<\/div>\n

A\u0165 u\u017e Amalii tvrdil cokoli, jedno v\u011bd\u011bl ur\u010dit\u011b. Nedok\u00e1zal by tento \u00fakol dokon\u010dit, kdyby se p\u0159i\u0161lo na to, \u017ee je Bill jeho ztracen\u00fdm sourozencem. Je\u0161t\u011b hor\u0161\u00edm na tom v\u0161em v\u0161ak byl fakt, \u017ee si pomalu za\u010d\u00ednal p\u0159ipou\u0161t\u011bt skute\u010dnost, \u017ee je pro n\u011bj Bill n\u011b\u010d\u00edm speci\u00e1ln\u00edm. Uv\u011bdomoval si, \u017ee jeho srdce bije v jeho p\u0159\u00edtomnosti, jako by m\u011blo za chv\u00edli zem\u0159\u00edt. Billovy hn\u011bd\u00e9 o\u010di pln\u00e9 up\u0159\u00edmnosti se pro n\u011bj st\u00e1valy \u00fapln\u011b v\u0161\u00edm. Z\u00e1rove\u0148 s t\u00edm i vyc\u00edtil pot\u0159ebu sv\u00e9ho t\u011bla b\u00fdt mu nabl\u00edzku.<\/div>\n
Jeho mozek se sna\u017eil zpracovat v\u0161echno, co se d\u011blo, ale nebyl schopn\u00fd z toho vyvodit ur\u010dit\u00fd z\u00e1v\u011br. Byl stra\u0161n\u011b zmaten\u00fd a cht\u011bl z toho v\u0161eho pry\u010d, ale jedin\u00e9 m\u00edsto, kter\u00e9 ho napadalo, bylo u Billa doma.<\/div>\n
I kdy\u017e bylo je\u0161t\u011b odpoledne, sbalil si v\u011bci na z\u00edt\u0159ej\u0161\u00ed vyu\u010dov\u00e1n\u00ed, vzal si jinou mikinu a vydal se sm\u011brem k Billovi. Nev\u011bd\u011bl, co jin\u00e9ho by m\u011bl d\u011blat, nenapadalo ho nic jin\u00e9ho, \u010d\u00edm by se mohl zabavit.<\/p>\n

Bille? Bille, m\u00e1\u0161 \u010das?<\/em><\/div>\n

Zrovna se patl\u00e1m s \u00fakolem, ale trochu \u010dasu m\u00e1m. Pro\u010d?<\/em><\/div>\n
M\u016f\u017eu k tob\u011b?<\/em> Zeptal se bez okolk\u016f.<\/div>\n
Rodi\u010de nejsou doma, spr\u00e1vn\u011b bych tu nikoho nem\u011bl m\u00edt\u2026<\/em><\/div>\n
Ale no tak,<\/em> \u017eadonil tichounce Tom. Jsem tu nov\u00fd a nem\u00e1m se jak zabavit. Nemohl bys mi t\u0159eba uk\u00e1zat m\u011bsto nebo tak?<\/em><\/div>\n
Ne\u0159\u00edkej, \u017ee bys st\u00e1l o n\u011bjakou pitomou proch\u00e1zku,<\/em> nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b zakroutil hlavou Bill.<\/div>\n
M\u016f\u017ee\u0161 mi uk\u00e1zat m\u011bsto nebo sv\u016fj pokoj,<\/em> dal mu na v\u00fdb\u011br Tom. Ve skute\u010dnosti bych cht\u011bl poznat oboj\u00ed.<\/em><\/div>\n
Tome!<\/em> Bill se nerv\u00f3zn\u011b zasm\u00e1l. Co bys u m\u011b sakra d\u011blal?<\/em><\/div>\n
Mysl\u00ed\u0161, \u017ee je na sp\u00e1nek je\u0161t\u011b brzy?<\/em><\/div>\n
Tome!<\/em><\/div>\n
Ale na tak,<\/em> pousm\u00e1l se Tom a zastavil se. Zvedl ze zem\u011b drobn\u00fd kam\u00ednek a hodil ho Billovi do okna. Musel chv\u00edli \u010dekat, ne\u017e se za oknem objevil Bill\u016fv obli\u010dej.<\/div>\n
Co se ti proboha stalo?!<\/em> Vylet\u011bl, jakmile ho uvid\u011bl.<\/div>\n
Tom jen m\u00e1vl rukou. Jen jsem se trochu popral, nic to nen\u00ed.<\/em><\/div>\n
Poj\u010f d\u00e1l, snad s t\u00edm je\u0161t\u011b n\u011bco zm\u016f\u017eu.<\/p>\n

<\/em> Tom p\u0159istoupil k hlavn\u00edm dve\u0159\u00edm a po\u010dkal, ne\u017e Bill otev\u0159e. N\u00e1sledn\u011b kr\u00e1\u010del kr\u00e1sn\u011b vyvedenou chodbou a n\u00e1sledoval Billa do horn\u00ed koupelny, kde mu Bill obstaral studen\u00fd obklad na modraj\u00edc\u00ed oko.<\/div>\n

„V\u00e1\u017en\u011b jsem v po\u0159\u00e1dku,“ p\u0159esv\u011bd\u010doval ho Tom.<\/div>\n
Bill jeho slova ignoroval a p\u0159em\u00fd\u0161lel sp\u00ed\u0161 nad t\u00edm, co by m\u011bl ud\u011blat s t\u00edm roztr\u017een\u00fdm rtem. Po del\u0161\u00edm zva\u017eov\u00e1n\u00ed se rozhodl, \u017ee mu ho taky zachlad\u00ed.<\/div>\n
Zbytek mod\u0159in nechal, aby zmizely samy. Po Tomovi cht\u011bl \u0159\u00e1dn\u00e9 vysv\u011btlen\u00ed, kter\u00e9 z n\u011bj lezlo jako z chlupat\u00e9 deky. Nakonec ale \u0159ekl, \u017ee prob\u011bhla jist\u00e1 v\u00fdm\u011bna n\u00e1zor\u016f mezi n\u00edm a jeho ‚kamar\u00e1dy‘. Kdy\u017e se Bill sna\u017eil dozv\u011bd\u011bt, o co p\u0159esn\u011b \u0161lo, zezdola se ozval zvuk otev\u00edr\u00e1n\u00ed dve\u0159\u00ed. Rychle Toma nasm\u011broval k sob\u011b do pokoje a v koupeln\u011b trochu poklidil.<\/div>\n
Pot\u00e9 se\u0161el dol\u016f, aby rodi\u010de p\u0159iv\u00edtal. Hodnou chv\u00edli s nimi je\u0161t\u011b z\u016fstal, jeliko\u017e si cht\u011bli promluvit o cel\u00e9 t\u00e9 z\u00e1le\u017eitosti s adopc\u00ed. Cht\u011bli se ujistit, \u017ee se s t\u00edm Bill dok\u00e1\u017ee srovnat, proto ho podrobili nejr\u016fzn\u011bj\u0161\u00edm ot\u00e1zk\u00e1m.<\/p>\n

autor: SakuraUchihaHaruno13<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: SakuraUchihaHaruno13 „Byli byste tak laskav\u00ed a vysv\u011btlili mi, co to m\u00e1 znamenat?“ u\u010ditel se zahled\u011bl na dva chlapce stoj\u00edc\u00ed p\u0159ed sebou, pap\u00edry polo\u017eil na st\u016fl a pok\u00fdvnut\u00edm hlavy je vyzval k odpov\u011bdi. „Mo\u017en\u00e1 je to jen n\u00e1hoda?“ zkusil to Bill t\u00edm<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[614],"tags":[],"class_list":["post-2940","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-pohar-z-puli-prazdny"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2940","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=2940"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2940\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=2940"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=2940"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=2940"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}