{"id":2948,"date":"2015-06-09T15:00:00","date_gmt":"2015-06-09T14:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=2938"},"modified":"2015-06-09T15:00:00","modified_gmt":"2015-06-09T14:00:00","slug":"die-umerziehung-36","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2015\/06\/09\/die-umerziehung-36\/","title":{"rendered":"Die Umerziehung 36."},"content":{"rendered":"
autor: Saline A.<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
Spousta lid\u00ed na cel\u00e9m sv\u011bt\u011b oslavy Nov\u00e9ho roku bere pouze jako povinnou party. Nevn\u00edmaj\u00ed ji jako za\u010d\u00e1tek n\u011b\u010deho nov\u00e9ho, krok k nov\u00e9mu \u017eivotu nebo tak. Pro Billa to b\u00fdvalo stejn\u00e9, alespo\u0148 tedy do leto\u0161n\u00edho roku. Ten zm\u011bnil v\u0161echno. P\u0159esto\u017ee celkov\u011b sv\u00e1tky mohl hodnotit jako jedny z t\u011bch nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00edch, v lednu jako kdyby se v\u0161echno vytratilo. Nech\u00e1pal, co se stalo. Myslel si, \u017ee mezi n\u00edm a Anisem to m\u016f\u017ee b\u00fdt u\u017e jen lep\u0161\u00ed. Rozhodn\u011b ne\u010dekal, \u017ee v\u0161echno m\u016f\u017ee b\u00fdt hor\u0161\u00ed.<\/p>\n

Sotva p\u0159i\u0161lo Anisovo dokon\u010dov\u00e1n\u00ed alba a s t\u00edm spojen\u00e9 PR akce, za\u010dalo se to pomalu sypat. Anis byl v jednom kuse v h\u00e1ji, tak\u017ee aby ho Bill vid\u011bl, musel si zru\u0161it n\u011bkter\u00e9 vlastn\u00ed akce, aby mohl j\u00edt na ty jeho. Bohu\u017eel mu bylo \u010dasto k ni\u010demu i to, proto\u017ee musel celou dobu st\u00e1t v \u00fastran\u00ed; Bushido ho kompletn\u011b ignoroval. Doufal, \u017ee to bude lep\u0161\u00ed, alespo\u0148 kdy\u017e p\u0159ijdou dom\u016f, ale ve v\u011bt\u0161in\u011b p\u0159\u00edpad\u016f se Anis se slovy: „Promi\u0148, zlato, ale dneska jsem \u00fapln\u011b grogy. S\u00e1m v\u00ed\u0161, jak n\u00e1ro\u010dn\u00fd to je.“<\/em>, odebral do lo\u017enice, kde t\u00e9m\u011b\u0159 okam\u017eit\u011b usnul. Pokud n\u00e1hodou z\u016fstal vzh\u016fru, v\u011bt\u0161inou se poh\u00e1dali. Bill se sna\u017eil ned\u00e1vat nic najevo, ale Tom je v\u0161\u00edmav\u00fd star\u0161\u00ed bratr.<\/p>\n

„Tak co se d\u011bje?“ s povzdechem dosedl vedle Billa. Od r\u00e1na byla cel\u00e1 skupina v jejich vlastn\u00edm studiu, a zat\u00edmco kluci s Tomem \u0159e\u0161ili hudbu, Bill si n\u011bco bezdu\u0161n\u011b \u010dm\u00e1ral do se\u0161itu a vyd\u00e1val to za tvo\u0159en\u00ed text\u016f.<\/div>\n

Bill vzhl\u00e9dl. Pohledem p\u0159el\u00e9tl celou m\u00edstnost, a teprve kdy\u017e zkonstatoval, \u017ee Gustav s Georgem jim nev\u011bnuj\u00ed pozornost, promnul si o\u010di a k Tomovi se oto\u010dil. „V\u010dera jsme se zase chytli s Anisem.“<\/div>\n
„Jak zase?“<\/div>\n
„Od za\u010d\u00e1tku roku se h\u00e1d\u00e1me,“ zamumlal Bill neochotn\u011b.<\/div>\n
„To by vysv\u011btlovalo, pro\u010d jsi zhubnul,“ odfrkl Tom. „A pro\u010d, co se d\u011bje? V\u017edy\u0165 v\u0161echno vypadalo v pohod\u011b.“<\/div>\n
Bill se s m\u00edrn\u00fdm \u00fasm\u011bvem op\u0159el o ruku a p\u0159ik\u00fdvl. „Vypadalo, vi\u010f? Taky jsem si \u0159\u00edkal, jak je fajn, \u017ee do nov\u00e9ho roku kone\u010dn\u011b vstupuju naprosto \u0161\u0165astn\u00fd a zamilovan\u00fd. V\u00ed\u0161, \u017ee jsem mu \u0159ekl, \u017ee ho miluju? Mo\u017en\u00e1 jsem \u0159\u00edkal hop a nevid\u011bl p\u0159ek\u00e1\u017eky p\u0159ed doskokem. Asi jsem to svoje \u0161t\u011bst\u00ed zak\u0159ikl.“<\/div>\n
\n
„Ale pro\u010d, co se stalo? J\u00e1 to nech\u00e1pu!“<\/div>\n
„No, tak to jsme dva,“ zabru\u010del. „Najednou je po\u0159\u00e1d v pr\u00e1ci, doma jde hned sp\u00e1t. Kdy\u017e jsem s n\u00edm \u0161el naposledy do studia, naprosto m\u011b ignoroval. Dokonce na m\u011b zapomn\u011bl, kdy\u017e \u0161el na ob\u011bd. Tohle vypad\u00e1 jako l\u00e1ska, co?“<\/div>\n
„Bille\u2026“<\/div>\n
„Nemus\u00ed\u0161 nic \u0159\u00edkat, Tomi. Po\u0159\u00e1d si sna\u017e\u00edm \u0159\u00edkat, \u017ee je to jen kv\u016fli tomu, \u017ee se mu pln\u011b rozj\u00ed\u017ed\u00ed kari\u00e9ra a nic v\u00edc za t\u00edm nen\u00ed. Ale nejsem hloup\u00fd,“ pousm\u00e1l se. „Pomalu se p\u0159ipravuju na variantu, \u017ee 25. \u010dervna se vzbud\u00edm do pr\u00e1zdn\u00e9ho bytu. Ale sna\u017e\u00edm se to br\u00e1t sportovn\u011b, kone\u010dn\u011b bude m\u00edt Pumba dostatek prostoru v posteli,“ s n\u011bhou pohl\u00e9dl na ps\u00edka, labu\u017enicky okusuj\u00edc\u00edho Georgovy star\u00e9 smradlav\u00e9 botasky.<\/div>\n
„Mo\u017en\u00e1 by sis s n\u00edm m\u011bl promluvit, nemysl\u00ed\u0161? Je zbyte\u010dn\u00e9 h\u00e1zet hned flintu do \u017eita,“ trochu se Tom zamra\u010dil.<\/p>\n

„A k \u010demu to bude, Tomi? Abychom se zase poh\u00e1dali? Jsem ze v\u0161ech t\u011bch h\u00e1dek u\u017e unaven\u00fd. Pamatuje\u0161 si v\u016fbec, jak vypad\u00e1m nal\u00ed\u010den\u00fd? Ne, proto\u017ee u\u017e si to nepamatuju ani j\u00e1. Pod\u00edvej se na m\u011b, vypad\u00e1m p\u0159\u00ed\u0161ern\u011b. Odrosty, ty jsou ur\u010dit\u011b vid\u011bt a\u017e z ob\u011b\u017en\u00e9 dr\u00e1hy. A o nehtech ani nemluv\u00edm. Nejrad\u011bji bych zalezl n\u011bkam do k\u0159esla, p\u0159ikryl se dekou a p\u0159edst\u00edral, \u017ee neexistuju.“<\/div>\n

Tom se op\u0159el, r\u00e1zn\u011b vrt\u011bl hlavou. Odm\u00edtal se sm\u00ed\u0159it s t\u00edm, \u017ee kdy\u017e kone\u010dn\u011b dal tomu paku \u0161anci, Bill se s n\u00edm rozejde. „J\u00e1 si prost\u011b mysl\u00edm, \u017ee to vid\u00ed\u0161 moc \u010dern\u011b, Bille. Nehled\u011b na to, \u017ee by sis s Bushidem stoprocentn\u011b promluvit m\u011bl. Dlouho tady u n\u00e1s nebyl, tak zkus za\u0159\u00eddit jedenou spole\u010dn\u00fd den podle tv\u00e9ho rozvrhu a uvid\u00ed\u0161, jak se bude chovat. Ale neh\u00e1zel bych hned flintu do \u017eita.“<\/div>\n
„Uvid\u00edme. O v\u00edkendu je Valent\u00fdn a j\u00e1 ho prosil, aby si ho nechal voln\u00fd, \u017e\u00e1dnou akci, tak uvid\u00edme. Jsem na to celkem zv\u011bdav\u00fd, podle toho se bude v\u0161echno vyv\u00edjet. Chci si s n\u00edm prost\u011b promluvit a u\u017e\u00edt si v\u00edkend, nic v\u00edc\u2026“<\/div>\n
\n

*<\/p><\/div>\n

\n

Cht\u011blo se mu bre\u010det. Byl v\u00edkend, Sv. Valent\u00fdna, a proto\u017ee mu to Anis sl\u00edbil, t\u011b\u0161il se na spole\u010dn\u011b str\u00e1ven\u00e9 volno. Dokonce s\u00e1m sebe p\u0159emluvil a s pomoc\u00ed Simone pro Anise upekl kokosov\u00fd dort, o kter\u00e9m v\u011bd\u011bl, \u017ee ho naprosto zbo\u017e\u0148uje. Jako mal\u00e9 d\u00edt\u011b se t\u011b\u0161il, a\u017e p\u0159ijede posl\u00ed\u010dek a Anis otev\u0159e krabici s dortem. Nemohl se do\u010dkat jeho v\u00fdrazu.<\/p><\/div>\n

Nam\u00edsto toho ale zamrzl \u00fasm\u011bv na tv\u00e1\u0159i jemu ve chv\u00edli, kdy sed\u011bli u sn\u00eddan\u011b a Bushidovi se rozezn\u011bl telefon. Jejich den byl zni\u010den\u00fd. Ani\u017e by se Billa zeptal, zda mu to nevad\u00ed. Automaticky sv\u00e9mu mana\u017eerovi p\u0159isl\u00edbil brzk\u00fd p\u0159\u00edjezd. Bill se ani neobt\u011b\u017eoval doj\u00edst svou sn\u00eddani a beze slova se zam\u00ed\u0159il p\u0159evl\u00e9knout, p\u0159i\u010dem\u017e Pumbu si vzal n\u00e1sledn\u011b n\u011b\u017en\u011b do n\u00e1ru\u010de. S br\u00fdlemi nasazen\u00fdmi vysoko na nose a Pumbim v kl\u00edn\u011b se usadil v aut\u011b, odm\u00edtaje komunikovat. Byl ura\u017een\u00fd a zklaman\u00fd, co\u017e mu v\u016fbec nikdo nemohl vy\u010d\u00edtat, m\u011bl na to absolutn\u00ed pr\u00e1vo. To, \u017ee ud\u011blal chybu, nejsp\u00ed\u0161 do\u0161lo i samotn\u00e9mu Bushidovi, proto\u017ee sch\u016fzku, b\u011bhem kter\u00e9 Bill mimochodem trucovit\u011b sed\u011bl na recepci a mazlil se s Pumbim, zkr\u00e1til na minimum a dokonce po cest\u011b zp\u00e1tky si do Billa ani slovem ner\u00fdpnul.<\/p>\n

Jen co dorazili dom\u016f, Bill Pumbiho odlo\u017eil do ps\u00edho r\u00e1je s hromadou star\u00fdch bot a s\u00e1m zam\u00ed\u0159il do ob\u00fdv\u00e1ku k baru, kde si nalil dvojit\u00e9ho pan\u00e1ka whisky.<\/div>\n

„Bille, j\u00e1\u2026“ nejist\u011b ve\u0161el dovnit\u0159 Bushido.<\/div>\n
„No, tak pov\u00eddej. Jak\u00e9 v\u00fdmluvy sis pro m\u011b p\u0159ipravil?“ Bill se k n\u011bmu unaven\u011b oto\u010dil. „To by m\u011b docela zaj\u00edmalo, Anisi. Za posledn\u00ed m\u011bs\u00edc jsem jich sly\u0161el tolik, \u017ee jsem zv\u011bdav\u00fd, jakou sis vybral pro dne\u0161ek.“<\/div>\n
„\u017d\u00e1dnou. Dneska se chci prost\u011b omluvit.“<\/div>\n
Bill se u\u0161kl\u00edbl. „Uzn\u00e1v\u00e1m, \u017ee to je asi poprv\u00e9.“<\/div>\n
„Bille no tak, v\u00e1\u017en\u011b m\u011b to mrz\u00ed.“<\/div>\n
„Kdyby t\u011b to tolik mrzelo, tak bys tu sch\u016fzku p\u0159elo\u017eil na pond\u011bl\u00ed, Anisi. A hlavn\u011b se mi pros\u00edm t\u011b nesna\u017e namluvit, \u017ee jsi tam j\u00edt musel. Jsem z bran\u017ee a v\u00edm, jak to chod\u00ed. Kdyby sis dupnul, \u017ee tam dneska prost\u011b nep\u016fjde\u0161, tak by ti tu sch\u016fzku bez probl\u00e9m\u016f odlo\u017eili.“<\/div>\n
„Fajn,“ Bushido rozhodil rukama, zat\u00edmco se usadil na op\u011brce k\u0159esla. „Dob\u0159e, uzn\u00e1v\u00e1m, \u017ee se mi tam cht\u011blo. A v\u00ed\u0161 pro\u010d? Proto\u017ee jsem za\u010dal pracovat na sv\u00e9m snu, s \u010d\u00edm\u017e jsi, mimochodem, za\u010dal ty, a j\u00e1 mu chci d\u00e1t ze sebe naprosto v\u0161echno, co m\u016f\u017eu.“<\/p>\n

„Oh pros\u00edm tebe,“ Bill proto\u010dil o\u010dima, „tohle na m\u011b nezkou\u0161ej. J\u00e1 svoj\u00ed kari\u00e9ru za\u010d\u00ednal v patn\u00e1cti, Anisi. A stejn\u011b jsem si v\u017edycky na\u0161el \u010das na rodi\u010de a p\u0159\u00e1tele. Kdy\u017e chce\u0161, tak si ten \u010das najde\u0161. Nemluv\u011b o tom, \u017ee jsem n\u00e1m tenhle spole\u010dn\u00fd v\u00edkend za\u0159izoval dost dlouho na to, abys tuhle pitomou sch\u016fzku mohl odm\u00edtnout!“<\/div>\n

Anis si promnul obli\u010dej. „Mysl\u00ed\u0161, \u017ee mi tu chybu m\u016f\u017ee\u0161 prominout?“<\/div>\n
„Kterou?“ odfrkl Bill. „V\u0161iml sis v\u016fbec, \u017ee tohle se d\u011bje u\u017e od za\u010d\u00e1tku roku?“ hlesl. Odlo\u017eil skleni\u010dku a pod\u00e9l zdi se sesunul k zemi, skl\u00e1daje hlavu do dlan\u00ed. „Po\u0159\u00e1d jsi to bral jako n\u011bjak\u00fd \u00fatok na tebe nebo na tvoj\u00ed kari\u00e9ru, ale j\u00e1 m\u00e1m pocit, \u017ee sis za celou tu dobu ani jednou neuv\u011bdomil, jak moc velk\u00fd \u00fatok je to na m\u011b. Ka\u017ed\u00fd den jsi p\u0159i\u0161el ze studia, \u0161el do sprchy a sp\u00e1t. Kdy\u017e jsem zru\u0161il v\u0161echny akce, abych p\u0159es den mohl b\u00fdt s tebou, sotva sis m\u011b v\u0161imnul. Jestli t\u011b tolik obt\u011b\u017euju, sta\u010d\u00ed \u0159\u00edct. St\u00e1hnu se a u\u017e o mn\u011b neusly\u0161\u00ed\u0161, pokud to nebude nutn\u00e9. Jen mi proboha n\u011bco \u0159ekni, proto\u017ee mn\u011b je naprosto p\u0159\u00ed\u0161ern\u011b, kdy\u017e m\u011b takhle odstrkuje\u0161.“<\/p>\n

Bushido v \u0161oku zamrkal. P\u00e1r vte\u0159in sed\u011bl jako v transu, ne\u017e se kone\u010dn\u011b zvedl a p\u0159isp\u011bchal k mlad\u00edkovi. V\u011bd\u011bl, \u017ee ho posledn\u00ed dobou trochu zanedb\u00e1val, ale nikdy by ne\u0159ekl, \u017ee si to Bill vezme takhle. Byl tak zaslepen\u00fd snahou odv\u00e9st tu nejlep\u0161\u00ed pr\u00e1ci, a\u017e zapomn\u011bl na to, \u017ee nejlep\u0161\u00ed v\u00fdkon m\u00e1 odv\u00e1d\u011bt p\u0159edev\u0161\u00edm doma za zav\u0159en\u00fdmi dve\u0159mi. N\u011b\u017en\u011b chlapce pohladil po vlasech a posadil se vedle n\u011bj. „M\u00e1\u0161 pravdu. Na tohle jsou omluvy opravdu m\u00e1lo. Te\u010f si za\u010d\u00edn\u00e1m uv\u011bdomovat, jak moc jsem to pod\u011blal a ani nev\u00ed\u0161, jak m\u011b to mrz\u00ed. Sna\u017eil jsem se tak moc, abychom na mou pr\u00e1ci mohli b\u00fdt oba hrd\u00ed, a\u017e jsem zapomn\u011bl, \u017ee si t\u011b mus\u00edm h\u00fd\u010dkat.“<\/div>\n

„Ale ne, Anisi, to nemus\u00ed\u0161,“ Bill se o mu\u017ee s povzdechem op\u0159el. „J\u00e1 p\u0159eci nepot\u0159ebuju, abys se mnou zach\u00e1zel jako s princeznou. J\u00e1 jen chci, aby sis ke mn\u011b ve\u010der sednul a chv\u00edli se mnou byl, i kdybys mi m\u011bl usnout na rameni. B\u00fdv\u00e1m cel\u00fd den s klukama a st\u00fdsk\u00e1 se mi po tob\u011b, chci s tebou prost\u011b aspo\u0148 chvili\u010dku b\u00fdt a c\u00edtit se milovan\u00fd. V posledn\u00edch t\u00fddnech jsem to moc nec\u00edtil.“<\/p>\n

Bushido mlad\u00edka jemn\u011b chytil za bradu, dlouze se d\u00edvaje do jeho o\u010d\u00ed. Netu\u0161il, jak je mo\u017en\u00e9, \u017ee si toho smutku nev\u0161imnul mnohem d\u0159\u00edv. Pomalu si ho p\u0159esunul k sob\u011b na kl\u00edn. „Omlouv\u00e1m se, mali\u010dk\u00fd,“ za\u0161eptal. „Slibuju, \u017ee to co nejd\u0159\u00edv zm\u011bn\u00edm a budu se ti pln\u011b v\u011bnovat.“<\/div>\n

Bill p\u0159ejel prsty po jeho tv\u00e1\u0159\u00edch. P\u0159ik\u00fdvl, ale b\u00e1l se znovu uv\u011b\u0159it. „To bych byl moc r\u00e1d.“<\/div>\n
„V\u00ed\u0161 co? M\u00e1m n\u00e1pad. Poj\u010f, seber Pumbu, vezmi si n\u011bco tepl\u00e9ho na sebe a vyraz\u00edme.“<\/div>\n
„Po\u010dkej, ale kam?“ zmaten\u011b se nechal postavit na nohy a t\u00e1hnout do p\u0159eds\u00edn\u011b. „No tak, Anisi, \u0159ekni n\u011bco!“<\/div>\n
„Nen\u00ed t\u0159eba, za chv\u00edli to uvid\u00ed\u0161 s\u00e1m,“ Bushido se usm\u00e1l a sebral ze zem\u011b vzp\u00edraj\u00edc\u00edho se Pumbu. Vrazil mu do pusy boty, aby ho uklidnil a cel\u00e9 klubko podal Billovi. „B\u011b\u017ete do auta, j\u00e1 jen posb\u00edr\u00e1m p\u00e1r v\u011bc\u00ed a vyraz\u00edme.“<\/div>\n
Bill s Pumbim se za n\u00edm jen beze slova ohl\u00e9dli, na\u010de\u017e Bill s proto\u010den\u00edm o\u010d\u00ed zam\u00ed\u0159il do auta. P\u0159i pohledu do zrc\u00e1tka se \u00fap\u011bnliv\u011b modlil, aby ne\u0161li n\u011bkam mezi lidi. Oble\u010den\u00fd sice slu\u0161n\u011b byl, ale obli\u010dej ani zdaleka neodpov\u00eddal jeho standard\u016fm, na kter\u00e9 byli v\u0161ichni zvykl\u00ed. Je\u0161t\u011b si r\u00e1d nasazoval br\u00fdle na o\u010di.<\/p>\n

„P\u0159ipraveni vyrazit?“ dosedl za volant Bushido s nov\u00fdm el\u00e1nem, psa podrbal za uchem.<\/div>\n

„Z\u00e1le\u017e\u00ed na tom, kam.“<\/div>\n
„No\u2026 V\u00edm sice, \u017ee ned\u00e1\u0161 dopustit na v\u00fddobytky modern\u00ed doby a p\u0159\u00edroda pro tebe nen\u00ed,“ zazubil se, „ale zn\u00e1m jedno m\u00edsto, d\u00edky kter\u00e9mu bys mo\u017en\u00e1 mohl zm\u011bnit n\u00e1zor. Je tam p\u0159\u00edjemn\u00fd prost\u0159ed\u00ed a klid. A jak nejsem romantik, tak z\u00e1pad slunce je tam skvostn\u00fd.“<\/div>\n
„To zn\u00ed dob\u0159e,“ Bill uznale pok\u00fdval hlavou. „Kde to je?“<\/div>\n
„Kousek odtud, takov\u00fd mal\u00fd jez\u00edrko. Pozd\u011bji tam bude dost chladno, tak jsem rad\u011bji vzal i tu tvoj\u00ed extra pro\u0161\u00edvanou deku, aby n\u00e1m nebyla zima.“<\/div>\n
Bill s k\u00fdvnut\u00edm upravil oble\u010dek Pumbimu, vd\u011b\u010dn\u00fd, \u017ee mu ho po p\u0159\u00edchodu dom\u016f zapomn\u011bl sundat. „Anisi, uv\u011bdomuje\u0161 si, \u017ee je teprve odpoledne, \u017ee ano? Do z\u00e1padu slunce m\u00e1me je\u0161t\u011b n\u011bkolik hodin a od sn\u00eddan\u011b jsme nic nejedli. Mo\u017en\u00e1 by to cht\u011blo n\u011bkde se zastavit.“<\/div>\n
„Jo, dobr\u00fd n\u00e1pad,“ uznal Bushido. Pohotov\u011b do GPS zadal po\u017eadavky a mrknul na Billa. „Vyber si. Dne\u0161ek bude podle tebe.“ Bill rad\u011bji polknul pozn\u00e1mku, \u017ee by se tedy m\u011bli vr\u00e1tit dom\u016f do postele a s m\u00edrn\u00fdm \u00fasm\u011bvem zv\u011bdav\u011b nakouknul do mo\u017enost\u00ed. Kdy\u017e u\u017e se sna\u017e\u00ed\u2026<\/p>\n

autor: Saline A.<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Saline A. Spousta lid\u00ed na cel\u00e9m sv\u011bt\u011b oslavy Nov\u00e9ho roku bere pouze jako povinnou party. Nevn\u00edmaj\u00ed ji jako za\u010d\u00e1tek n\u011b\u010deho nov\u00e9ho, krok k nov\u00e9mu \u017eivotu nebo tak. Pro Billa to b\u00fdvalo stejn\u00e9, alespo\u0148 tedy do leto\u0161n\u00edho roku. Ten zm\u011bnil v\u0161echno. P\u0159esto\u017ee<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[601],"tags":[],"class_list":["post-2948","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-die-umerziehung"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2948","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=2948"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2948\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=2948"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=2948"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=2948"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}