{"id":2950,"date":"2015-06-08T16:00:00","date_gmt":"2015-06-08T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=2940"},"modified":"2015-06-08T16:00:00","modified_gmt":"2015-06-08T15:00:00","slug":"janni-26","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2015\/06\/08\/janni-26\/","title":{"rendered":"Janni 26."},"content":{"rendered":"
autor: Steinsgrrl<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
Tom byl na pr\u016fzkumu toho, co je t\u0159eba ud\u011blat v kuchyni, kdy\u017e Bill prob\u011bhl kolem n\u011bj a hodil hadr do d\u0159ezu, ne\u017e ulo\u017eil \u010distic\u00ed prost\u0159edek do sk\u0159\u00ed\u0148ky pod n\u00edm. Vypadal rozru\u0161en\u011b a jeho o\u010di m\u011bly maniak\u00e1ln\u00ed n\u00e1dech, kdy\u017e se pod\u00edval zp\u011bt na Toma. Namo\u010dil hadr a zakroutil s n\u00edm, aby z n\u011bj vy\u017ed\u00edmal vodu, a Tom se dotkl jeho ramene.<\/div>\n
„Bille.“<\/div>\n
„Jsme p\u0159ipraven\u00ed? Kdy tady bude?“ Bill s hadrem znovu zakroutil, aby z n\u011bj dostal ka\u017edou kapku, co mohl. „Pro\u010d neukl\u00edz\u00ed\u0161?“<\/div>\n
„Bille, prost\u011b,“ Tom uchopil zezadu jeho ramena, stiskl je a nosem odhrnul jeho vlasy, aby jej jemn\u011b pol\u00edbil na \u0161\u00edji. „D\u00fdchej, okay? Jen na chv\u00edli, budeme d\u00fdchat.“<\/div>\n
C\u00edtil, jak se Bill zhluboka nadechl a se zachv\u011bn\u00edm zhluboka vydechl.<\/div>\n
„Znovu.“ Bill se znovu zhluboka nadechl a Tom se usm\u00e1l do jeho k\u016f\u017ee. „Lep\u0161\u00ed?“<\/div>\n
„Jo,“ odpov\u011bd\u011bl Bill sklesle. „J\u00e1 jen chci, aby v\u0161echno bylo perfektn\u00ed.“<\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm, a bude.“ Tom obr\u00e1til Billa ve sv\u00e9m n\u00e1ru\u010d\u00ed a chytil jej kolem pasu. „V\u0161echno bude fajn. Krom\u011b toho, m\u00e1 to b\u00fdt ne\u010dekan\u00e1 n\u00e1v\u0161t\u011bva. Zrovna v\u010dera jsme se dozv\u011bd\u011bli, \u017ee n\u011bjak\u00e1 m\u016f\u017ee b\u00fdt, tak\u017ee to ani nemus\u00ed b\u00fdt dnes. Mohla by p\u0159ij\u00edt kdyko-„<\/p>\n

Zaklep\u00e1n\u00ed na dve\u0159e ho p\u0159eru\u0161ilo. Bill se pod\u00edval na dve\u0159e a zp\u011bt na Toma, a jeho o\u010di se roz\u0161\u00ed\u0159ily. „Ach bo\u017ee.“<\/div>\n

Tom zavr\u010del a op\u0159el si \u010delo o Billovo rameno. „Nebo mo\u017en\u00e1, \u017ee se uk\u00e1\u017ee u\u017e dnes.“ Zhluboka se nadechl, p\u0159ilo\u017eil dlan\u011b po obou stran\u00e1ch Billovy tv\u00e1\u0159e a pol\u00edbil ho. „Okay! Ud\u011bl\u00e1me to a bude to fajn. Okay?“<\/div>\n
„Okay,“ vydechl Bill a nechal Toma j\u00edt otev\u0159\u00edt dve\u0159e.<\/p>\n<\/div>\n
\n
„Tom Kaulitz?“ zeptala se \u017eena, stoj\u00edc\u00ed na jejich prahu. Vypadala pom\u011brn\u011b mlad\u011b a byla dost mal\u00e1, tak\u017ee musela k Tomovi vzhl\u00ed\u017eet, ale z otr\u00e1venosti, kterou spat\u0159il v jejich o\u010d\u00edch, se zakoktal.<\/div>\n
„J\u00e1, ehm. Ano, to jsem. Vy jste z oblasti soci\u00e1ln\u00edch slu\u017eeb?“ zeptal se, kdy\u017e se kone\u010dn\u011b rozhodl, \u017ee by ohledn\u011b tohohle mo\u017en\u00e1 m\u011bl b\u00fdt nerv\u00f3zn\u00ed.<\/div>\n
\u017dena p\u0159ik\u00fdvla a nap\u0159\u00e1hla ruku. „Rachel Stevensov\u00e1,“ \u0159ekla a s pevn\u00fdm uchopen\u00edm zat\u0159\u00e1sla Tomovou rukou. „Mohu d\u00e1l?“<\/div>\n
„Oh! Ano, omlouv\u00e1m se.“ Tom ustoupil a otev\u0159el dve\u0159e doko\u0159\u00e1n, co\u017e j\u00ed umo\u017enilo proj\u00edt kolem n\u011bj a vstoupit. Tom j\u00ed pomohl s ko\u017eichem a pov\u011bsil ho, zat\u00edmco na n\u011bj po\u010dkala, a pot\u00e9 ho n\u00e1sledovala do j\u00eddelny. Tam si polo\u017eila kuf\u0159\u00edk a kabelku na \u017eidli.<\/div>\n
„Je to v po\u0159\u00e1dku?“<\/div>\n
„Jist\u011b,“ p\u0159ik\u00fdvl Tom. Bill za nimi p\u0159i\u0161el do j\u00eddelny a Tom je p\u0159edstavil, ne\u017e Bill vydechl a pot\u0159\u00e1sl j\u00ed rukou. Tom p\u0159ilo\u017eil uklid\u0148uj\u00edc\u00ed dla\u0148 na Billova z\u00e1da a byl by p\u0159\u00edsahal, \u017ee mohl c\u00edtit Billovo srdce bu\u0161\u00edc\u00ed p\u0159\u00edmo z jeho hrudi. „Chcete mluvit s Janni?“<\/div>\n
Pan\u00ed Stevensov\u00e1 vyt\u00e1hla slo\u017eku a pero z kabelky. „Ne, je\u0161t\u011b ne. Pr\u00e1v\u011b te\u010f chci jen pozorovat.“<\/p>\n

Tom se pod\u00edval na Billa, kter\u00fd se pod\u00edval zp\u00e1tky na n\u011bj. Tak\u017ee se na n\u011b bude jen d\u00edvat? \u017d\u00e1dn\u00e9 ot\u00e1zky? \u017d\u00e1dn\u00e9 pohovory s nimi nebo Janni? Tom jen pokr\u010dil rameny a Bill p\u0159ik\u00fdvl.<\/div>\n

„V po\u0159\u00e1dku. Nebude v\u00e1m vadit, kdy\u017e budeme pracovat?“ zeptal se Bill a p\u0159e\u0161el po m\u00edstnosti k Tomovu stolu, kde m\u011bl sk\u0159\u00ed\u0148ku se sv\u00fdmi v\u00fdtvarn\u00fdmi pot\u0159ebami, a Tom n\u00e1sledoval hned za n\u00edm, aby se usadil na \u017eidli a zapnul po\u010d\u00edta\u010d.<\/div>\n
„Jen d\u011blejte to, co byste norm\u00e1ln\u011b d\u011blali,“ odpov\u011bd\u011bla pan\u00ed Stevensov\u00e1 s \u00fasm\u011bvem a zapsala si n\u011bco do sv\u00e9 slo\u017eky.<\/div>\n
„No, norm\u00e1ln\u011b bych te\u010f byl v hospod\u011b,“ \u0159ekl Bill s polovi\u010dn\u00edm \u00fasm\u011bvem a Tom se vnit\u0159n\u011b za\u0161klebil nad t\u00edm, jak se Bill sna\u017eil zn\u00edt nenucen\u011b, zat\u00edmco vyt\u00e1hl skic\u00e1k a m\u011bkk\u00e9 tu\u017eky ze sk\u0159\u00ed\u0148ky a v\u0161e si naskl\u00e1dal do sv\u00e9 n\u00e1ru\u010de.<\/div>\n
Pan\u00ed Stevensov\u00e1 se zamra\u010dila a naklonila hlavu. „V hospod\u011b? Uprost\u0159ed dne?“<\/p>\n

Bill se zastavil s roz\u0161\u00ed\u0159en\u00fdma o\u010dima a s pln\u00fdma rukama vzn\u00e1\u0161ej\u00edc\u00edma se nad stolem. „Ach,“ vyjekl. „Hospoda je m\u00edsto, kde pracuju. J\u00e1 ji vlastn\u00edm.“ Zasm\u00e1l se nerv\u00f3zn\u011b, kdy\u017e si op\u011bt n\u011bco zapsala do slo\u017eky. „Nepiju b\u011bhem dne.“<\/div>\n

„Tak\u017ee pijete v noci,“ odpov\u011bd\u011bla, zvedla obo\u010d\u00ed a p\u0159estala ps\u00e1t. Tom prudce zvedl hlavu a civ\u011bl na ni, z krku mu vy\u0161el nesouhlasn\u00fd zvuk.<\/div>\n
„Ne!“ zaprotestoval Bill, kter\u00fd polo\u017eil skic\u00e1k a tu\u017eky na st\u016fl a obr\u00e1til se k n\u00ed s rukama zk\u0159\u00ed\u017een\u00fdma na prsou. „Ani v noci, obecn\u011b. Jednou za \u010das, ale obvykle, kdy\u017e je Janni na n\u00e1v\u0161t\u011bv\u011b u sv\u00e9 babi\u010dky.“ Jeho obo\u010d\u00ed se svra\u0161tilo, jak se zamra\u010dil. „Tak\u017ee takhle to bude, pan\u00ed Stevensov\u00e1, budete n\u00e1s chytat za ka\u017ed\u00e9 slovo a v\u0161e p\u0159ekrucovat? Proto\u017ee si mysl\u00edm, \u017ee to je nef\u00e9r hra.“<\/div>\n
Pan\u00ed Stevensov\u00e1 zamrkala, zapsala dal\u0161\u00ed \u010f\u00e1belskou pozn\u00e1mku do slo\u017eky a zam\u00ed\u0159ila ven z j\u00eddelny a do kuchyn\u011b.<\/div>\n
„Oh, to nen\u00ed dobr\u00e9,“ za\u0161eptal Bill tak hlasit\u011b, jak usoudil, \u017ee je bezpe\u010dn\u00e9, aby jej soci\u00e1ln\u00ed pracovnice nesly\u0161ela. „Hled\u00e1 z\u00e1minku, Tome. V\u016fbec se n\u00e1m nechyst\u00e1 d\u00e1t \u0161anci.“<\/div>\n
Tom vstal ze sv\u00e9 \u017eidle a omotal uklid\u0148uj\u00edc\u00ed ruku kolem Billova ramene. „To je okay.“ Pol\u00edbil ho na sp\u00e1nek a Bill zavrt\u011bl hlavou.<\/div>\n
„J\u00e1 nev\u00edm. Co kdy\u017e-„<\/div>\n
„Ne, v tomhle u\u017e nebudeme pokra\u010dovat. U\u017e \u017e\u00e1dn\u00e9 ‚co kdy\u017e‘. Okay?“ Tom zm\u00e1\u010dkl Billovo rameno. „Pokud se c\u00edt\u00ed\u0161 nep\u0159\u00edjemn\u011b, nech chv\u00edli odpov\u00eddat na ot\u00e1zky m\u011b. Jen u\u017e j\u00ed ned\u00e1vej \u017e\u00e1dn\u00fd d\u016fvod, jo?“<\/p>\n

Bill p\u0159ik\u00fdvl, zrovna kdy\u017e Janni s dupotem seb\u011bhla rychle po schodech dol\u016f a zam\u00ed\u0159ila k nim. „Kdo tady je? Sly\u0161ela jsem dve\u0159e.“ Rozhl\u00e9dla se kolem, a kdy\u017e nikoho nevid\u011bla, pohl\u00e9dla na sv\u00e9ho otce.<\/div>\n

„Ty mus\u00ed\u0161 b\u00fdt Janni,“ \u0159ekla pan\u00ed Stevensov\u00e1 s \u00fasm\u011bvem, kdy\u017e se zrovna vracela z kuchyn\u011b. „J\u00e1 jsem pan\u00ed Stevensov\u00e1.“<\/div>\n
Janni pomalu couvala zp\u011bt, zat\u00edmco se pan\u00ed Stevensovt\u00e1 p\u0159ibli\u017eovala, dokud se neschovala za nohu sv\u00e9ho otce. Zatahala Toma za kalhoty a pod\u00edvala se na n\u011bj t\u00e1zav\u00fdma o\u010dima. „Tati?“<\/div>\n
Tom se usm\u00e1l t\u00edm nejlep\u0161\u00edm \u00fasm\u011bvem, jak\u00fd dok\u00e1zal vytvo\u0159it. Janni ani nev\u011bd\u011bla, pro\u010d tady pan\u00ed Stevensov\u00e1 je a byla z n\u00ed dost nerv\u00f3zn\u00ed. Jeho dcera byla obecn\u011b docela otev\u0159en\u00e1, ale d\u011bti maj\u00ed zp\u016fsob, jak nav\u00e1zat na energii a n\u00e1ladu kolem nich, a Toma napadlo, \u017ee mus\u00ed c\u00edtit jeho nervozitu. Ale \u017eenin dojem z nich z\u00e1visel na Janni a jej\u00edm norm\u00e1ln\u00edm, upov\u00eddan\u00e9m j\u00e1, a Tom se pot\u0159eboval ujistit, \u017ee se bude c\u00edtit dost pohodln\u011b na to, aby mohla b\u00fdt sama sebou.<\/p>\n

„Janni, to je pan\u00ed Stevensov\u00e1. P\u0159i\u0161la n\u00e1s nav\u0161t\u00edvit a pod\u00edvat se, jak si vedeme.“ Pod\u00edval se na pan\u00ed Stevensovou a ta zachytila jeho pohled a obo\u010d\u00ed j\u00ed vylet\u011blo nahoru.<\/div>\n

„Ona to nev\u00ed?“ zeptala se ti\u0161e.<\/div>\n
„Ne, nev\u00ed.“ Tom dr\u017eel Janninu hlavu u sv\u00e9 nohy, kterou mu sv\u00edrala sv\u00fdma rukama. „V\u00edd\u00e1 svou babi\u010dku od t\u00e9 doby, kdy podala \u017e\u00e1dost o opatrovnictv\u00ed, a necht\u011bl jsem, aby m\u011bla z Anjelicy \u0161patn\u00fd pocit. Myslel jsem, \u017ee je lep\u0161\u00ed j\u00ed zat\u00edm nic ne\u0159\u00edkat.“<\/div>\n
Pan\u00ed Stevensov\u00e1 hodila pohledem na Janni a pak zp\u00e1tky na Toma. „Nemysl\u00edte, \u017ee to pot\u0159ebuje v\u011bd\u011bt te\u010f? Pokud jej\u00ed babi\u010dka ten p\u0159\u00edpad vyhraje, nechcete, aby byla nep\u0159ipraven\u00e1, pane Kaulitzi.“<\/div>\n
Tom vydechl v\u0161echen vzduch, a\u017e jej za\u010dalo p\u00e1lit na plic\u00edch, a v \u017ealudku m\u011bl pocit, jako by se mu cht\u011blo zvracet. Na to nepomyslel. Nenapadlo ho, jak by p\u0159edal Janni Anjelice, pokud by vyhr\u00e1la. Nepomyslel na to, aby ji p\u0159ipravil, proto\u017ee si prost\u011b nikdy nedovolil p\u0159em\u00fd\u0161let nad mo\u017enost\u00ed, \u017ee by Anjelica mohla vyhr\u00e1t.<\/div>\n
T\u011b\u017ece polknul, jeho prsty nev\u011bdom\u011b hladily Janniny vlasy a kone\u010dky si nat\u00e1\u010del na prst.<\/p>\n

„Ud\u011bl\u00e1me to. Mus\u00edme si s n\u00ed promluvit, Tome.“ Bill za n\u00edm p\u0159i\u0161el z m\u00edsta u stolu, kde st\u00e1l a poslouchal.<\/div>\n

Tom sebou p\u0159ekvapen\u011b \u0161kubnul, kdy\u017e se jej Bill dotkl, ale pak p\u0159ik\u00fdvl.<\/div>\n
„Ne, m\u00e1\u0161 pravdu. M\u011bli bychom, ehm… te\u010f?“ Zeptal se Tom neur\u010dit\u011b.<\/div>\n
„Jo,“ odpov\u011bd\u011bl Bill d\u0159\u00edve, ne\u017e mohla pan\u00ed Stevensov\u00e1 otev\u0159\u00edt \u00fasta. „Poj\u010fme to ud\u011blat te\u010f. V ob\u00fdvac\u00edm pokoji.“ Bill se dotkl jeho ramene a po\u0161\u0165uchoval jej jemn\u011b sm\u011brem ke gau\u010di v ob\u00fdvac\u00edm pokoji.<\/div>\n
Kdy\u017e se v\u0161ichni t\u0159i usadili na pohovku, Bill a Tom na obou stran\u00e1ch Janni, pan\u00ed Stevensov\u00e1 zacouvala do kuchyn\u011b, aby jim dala iluzi soukrom\u00ed. Tom v\u011bd\u011bl pro\u010d, cht\u011bla vid\u011bt, jak to zvl\u00e1dne, jak zvl\u00e1dne sv\u016fj stres a jej\u00ed p\u0159\u00edpadn\u00e9 slzy, a zat\u00edmco by tuhle v\u011bc opravdu r\u00e1d \u0159e\u0161il v soukrom\u00ed, Tom ch\u00e1pal, \u017ee musela pozorovat. A mo\u017en\u00e1 to tak bylo lep\u0161\u00ed.<\/p>\n

„Tati,“ \u0159ekla Janni v\u00e1hav\u011b, „tati, co je \u0161patn\u011b?“ Vlezla mezi n\u011b, ale te\u010f se zvedla a\u017e na kolena a sna\u017eila se omotat pa\u017ee kolem Tomova krku. „M\u00e1\u0161 na \u010dele zase tu mra\u010d\u00edc\u00ed \u010d\u00e1ru.“<\/div>\n

„Posa\u010f se, Janninko, a poslouchej m\u011b, ano?“ Vzal ji za z\u00e1p\u011bst\u00ed a jemn\u011b ji posadil vedle sebe, pod\u00edval se na Billa, kter\u00fd sed\u011bl obr\u00e1cen\u00fd sm\u011brem k nim a sv\u00e9 dlouh\u00e9 prsty zat\u00ednal do struktury sv\u00fdch d\u017e\u00edn. Tohle nikdy nebude jednodu\u0161\u0161\u00ed. „Hej,“ \u0159ekl, kdy\u017e se mu Janni sna\u017eila vl\u00e9zt do kl\u00edna, „jen… sedni si a poslouchej.“<\/div>\n
Janni zahu\u010dela a sedla si mezi n\u011b, nohy zkroutila pod sebe a ruce si zk\u0159\u00ed\u017eila na hrudi.<\/div>\n
„Okay. Pamatuje\u0161, jak jsem ti \u0159\u00edkal o tom, jak se dva princov\u00e9 mohou zamilovat?“ Zeptal se Tom, chytil ji za ruce a nechal ty jej\u00ed, aby sev\u0159ely jeho palce. Janni p\u0159ik\u00fdvla a pol\u0161t\u00e1\u0159ky sv\u00fdch prst\u016f ho hladila po h\u0159betech rukou, zat\u00edmco pokra\u010doval. „No, my si mysl\u00edme, \u017ee je to okay, aby se dva princov\u00e9 do sebe zamilovali, \u017ee?“<\/div>\n
Janni znovu p\u0159ik\u00fdvla a Tom mohl \u0159\u00edct, \u017ee byla st\u00e1le neklidn\u00e1. Pot\u0159eboval, aby to pro ni bylo snadn\u00e9 pochopit, i kdy\u017e ve skute\u010dnosti nev\u011bd\u011bl, jak n\u011bco tak sm\u011b\u0161n\u00e9ho mohlo n\u011bkomu d\u00e1vat smysl.<\/p>\n

„Ale n\u011bkte\u0159\u00ed lid\u00e9 si mysl\u00ed, \u017ee dva princov\u00e9 by nem\u011bli b\u00fdt zamilovan\u00ed. Mysl\u00ed si, \u017ee je to \u0161patn\u00e9 a \u017ee princov\u00e9 by m\u011bli milovat jen princezny.“<\/div>\n

Ne\u017e Tomovy rty mohly vytvo\u0159it dal\u0161\u00ed slovo, Janni si odfrkla. „No, tak to jsou pitomci!“<\/div>\n
Tom zalapal po dechu a Bill za n\u00ed vyprskl. „Janni!“ Napomenul ji Tom a st\u0159elil pohledem po Billovi. „A ty ji nepodporuj!“<\/div>\n
Bill lehce pokr\u010dil rameny, zatv\u00e1\u0159il se roz\u010darovan\u011b a rty nazna\u010dil ‚promi\u0148‘.<\/div>\n
„Janni, ti lid\u00e9, kte\u0159\u00ed si to mysl\u00ed, si nemysl\u00ed, \u017ee jsou pitomci, a maj\u00ed pr\u00e1vo v\u011b\u0159it tomu, \u010demu cht\u011bj\u00ed. Nel\u00edb\u00ed se jim to, v co v\u011b\u0159\u00edme my, ale to neznamen\u00e1, \u017ee my jsme pitomci, \u017ee?“ Vysv\u011btlil j\u00ed Tom trp\u011bliv\u011b.<\/div>\n
„Neee,“ odpov\u011bd\u011bla Janni.<\/div>\n
„Okay. Lid\u00e9 m\u016f\u017eou v\u011b\u0159it tomu, \u010demu cht\u011bj\u00ed tak dlouho, dokud t\u00edm neubli\u017euj\u00ed n\u011bkomu jin\u00e9mu. D\u00e1v\u00e1 to smysl?“<\/div>\n
Janni p\u0159ik\u00fdvla a Tom se pod\u00edval znovu na Billa, kter\u00fd se nat\u00e1hl k jejich spojen\u00fdm ruk\u00e1m, omotal kolem nich sv\u00e9 jemn\u00e9 prsty a lehce stiskl. Usm\u00e1l se povzbudiv\u011b a Tom se zhluboka nadechl.<\/p>\n

„Ale n\u011bkdy si ti lid\u00e9 mysl\u00ed, \u017ee kdy\u017e se dva princov\u00e9 zamiluj\u00ed a maj\u00ed kr\u00e1snou malou princeznu, \u017ee j\u00ed to mo\u017en\u00e1 ubli\u017euje, kdy\u017e ta hol\u010di\u010dka bydl\u00ed s t\u011bmi princi.“<\/div>\n

„To si mysl\u00ed?“ Janni se na n\u011bj pod\u00edvala \u0161irok\u00fdma, zmaten\u00fdma o\u010dima.<\/div>\n
„Ano, zlat\u00ed\u010dko, to si mysl\u00ed. Tak\u017ee, Bill a j\u00e1 jsme jako ti dva princov\u00e9, \u017ee?“ Tom hodil pohledem na Billa, kter\u00fd stiskl jejich ruce trochu pevn\u011bji. „T\u00e1ta a Bill se zamilovali a chceme \u017e\u00edt \u0161\u0165astn\u011b a\u017e do smrti s na\u0161\u00ed malou princeznou, ano?“<\/div>\n
Janni se rozz\u00e1\u0159ily o\u010di a zavrt\u011bla se, a\u017e se zvedla na kolena. „Va\u0161e mal\u00e1 princezna jsem j\u00e1, \u017ee jo, tati?“ Usm\u00e1la se na Billa. „\u017de, Bille?“<\/div>\n
Billovi se na chv\u00edli rozt\u0159\u00e1sla brada, ne\u017e zamrkal a v\u011bnoval j\u00ed \u00fasm\u011bv. P\u0159ik\u00fdvl, o\u010di se mu t\u0159pytily. „Ano. P\u0159esn\u011b tak.“<\/div>\n
„Ale, Janni.“ Tom se jemn\u011b dotkl jej\u00ed brady a oto\u010dil jej\u00ed tv\u00e1\u0159 zp\u011bt k sob\u011b. „N\u011bkte\u0159\u00ed lid\u00e9 si mysl\u00ed, \u017ee by to mohlo b\u00fdt pro tebe \u0161patn\u00e9, kdy\u017e bude\u0161 bydlet se mnou a Billem. Tvoje babi\u010dka Anjelica si mysl\u00ed, \u017ee by to mohlo b\u00fdt \u0161patn\u00e9.“<\/div>\n
\u00dasm\u011bv z Janniny tv\u00e1\u0159e zmizel a ona se zamra\u010dila. „Co? To je hloup\u00e9. Nen\u00ed to \u0161patn\u00e9, bydlet s tebou a Billem,“ zaprotestovala.<\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm. Ale ona si mysl\u00ed, \u017ee ano, a n\u011bkdy si to mysl\u00ed i soudce. Zn\u00e1\u0161 soudce, kter\u00fd pom\u00e1h\u00e1 zji\u0161\u0165ovat, \u017ee se v\u0161ichni \u0159\u00edd\u00ed podle z\u00e1kona?“<\/div>\n
Janni p\u0159ik\u00fdvla, ale o\u010dima cestovala kolem. Tom si nemyslel, \u017ee to opravdu pochopila, ale musel pokra\u010dovat.<\/div>\n
\n

„Tak\u017ee, Anjelica si mysl\u00ed, \u017ee by pro tebe mohlo b\u00fdt lep\u0161\u00ed, kdybys bydlela s n\u00ed.“<\/p><\/div>\n

„Ale j\u00e1 nechci bydlet s babi\u010dkou, j\u00e1 chci bydlet s tebou.“ Janni otev\u0159ela pusu a o\u010di j\u00ed za\u010daly vlhnout.<\/div>\n
Tom si povzdechl a hladil ji jemn\u011b po prstech, zat\u00edmco Bill se p\u0159isunul bl\u00ed\u017e, op\u0159el se bokem o op\u011bradlo pohovky a t\u0159el Jannino rameno.<\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm, hol\u010di\u010dko. A nev\u00edm, jestli to tak bude. Budeme muset po\u010dkat a uvid\u00edme, co \u0159ekne soudce, okay? Ale pokud soudce \u0159ekne, \u017ee mus\u00ed\u0161, pak…“ Jannina ramena se za\u010dala t\u0159\u00e1st, ma\u010dkala Tomovy palce a slzy j\u00ed pomalu za\u010daly st\u00e9kat po zarudl\u00fdch l\u00ed\u010dk\u00e1ch, „…pak mysl\u00edm, \u017ee bude\u0161 muset.“<\/div>\n
Tom c\u00edtil, jak se Jannino t\u011blo po jeho slovech napjalo a v tom okam\u017eiku se Jenni odrazila o kolena a omotala sv\u00e9 pa\u017ee tak pevn\u011b kolem jeho krku, \u017ee se m\u00e1lem dusil.<\/div>\n
„Ne!“ na\u0159\u00edkala Janni, ma\u010dkala ho je\u0161t\u011b pevn\u011bji a Tom ji dr\u017eel u sebe, pohupoval s n\u00ed a ti\u0161e j\u00ed mumlal do vlas\u016f. „Ne, Tati, ne! Nechci bydlet s babi\u010dkou! Chci bydlet s tebou!“<\/div>\n
\n

Tom\u016fv krk byl hork\u00fd v m\u00edst\u011b, kde Janni plakala, jej\u00ed dech a slzy a nudle u nosu m\u00e1\u010dely jeho k\u016f\u017ei. Bylo mu to jedno. Nen\u00e1vid\u011bl to. Zasran\u011b to nen\u00e1vid\u011bl. Posledn\u00ed v\u011bc, kterou by n\u011bkdy cht\u011bl ud\u011blat, bylo ubl\u00ed\u017eit sv\u00e9 dce\u0159i. Byl od za\u010d\u00e1tku tak opatrn\u00fd, opatrn\u00fd p\u0159i setk\u00e1n\u00ed s Billem a p\u0159i zamilov\u00e1n\u00ed se do n\u011bj, vyd\u011b\u0161en\u00fd, \u017ee by n\u011bco mohlo j\u00edt b\u011bhem toho procesu \u0161patn\u011b a Janni by to ubl\u00ed\u017eilo. A te\u010f byl s Billem a byli zamilovan\u00ed a Janni se mohla proti jeho krku uvzlykat. Co sakra ud\u011blal \u0161patn\u011b?<\/p><\/div>\n

„Janni,“ mazlil se Tom s jej\u00edmi vlasy, pevn\u011b je sv\u00edral v p\u011bst a znovu pou\u0161t\u011bl, zat\u00edmco druhou rukou je uhlazoval. Jeho o\u010di byly hork\u00e9 a bodaly, a on siln\u011b zamrkal, jen aby mu slzy tak jako tak za\u010daly st\u00e9kat dol\u016f po tv\u00e1\u0159i. „Janni,“ \u0159ekl zoufale.<\/div>\n
Vzlykala proti n\u011bmu, pevn\u011b na n\u011bm visela a Tomovi se sv\u00edral hrudn\u00edk, a\u017e jej to bolelo. Zabo\u0159il j\u00ed nos do krku, vdechoval Janni, a srdce se mu l\u00e1malo p\u0159i pomy\u0161len\u00ed, \u017ee by o ni mohl skute\u010dn\u011b p\u0159ij\u00edt.<\/div>\n
\n

***<\/p><\/div>\n

\n

„Jsme p\u0159ipraveni?“ Za\u0161eptal Bill, i kdy\u017e byli venku a jejich rodiny a p\u0159\u00e1tel\u00e9 byli shrom\u00e1\u017ed\u011bni v p\u0159edn\u00ed \u010d\u00e1sti soudn\u00ed budovy, n\u011bkolik metr\u016f daleko. Bill m\u011bl vlasy sta\u017een\u00e9 dozadu a sv\u00e1zan\u00e9 v z\u00e1tylku a nerv\u00f3zn\u011b si je upravil, ne\u017e zastr\u010dil ruce do kapes u sv\u00fdch oblekov\u00fdch kalhot.<\/p><\/div>\n

Tom se pod\u00edval dol\u016f, kde Janni byla v pod\u0159epu na chodn\u00edku, okraje jej\u00edch nov\u00fdch fialov\u00fdch \u0161at\u016f se v\u00e1lely ve sn\u011bhu, jak do n\u011bj p\u0159itiskla ruce v rukavic\u00edch a trochu nabrala. Jej\u00ed r\u016f\u017eov\u00fd jazyk sebou mrskl mezi rty a zvedla si hrst sn\u011bhu k puse, kdy\u017e st\u0159elila rychl\u00fdm pohledem na sv\u00e9ho otce. Tom zvedl obo\u010d\u00ed a Janni si povzdechla a odhodila sn\u00edh, kter\u00fd zvedla.<\/div>\n
„Nikdy nebudu p\u0159ipraven\u00fd,“ odpov\u011bd\u011bl Tom. „Ale u\u017e je \u010das.“ Bill p\u0159ik\u00fdvl, p\u0159e\u0161l\u00e1pl z nohy na nohu a ot\u0159\u00e1sl se chladem. Tom se zhluboka nadechl a nap\u0159\u00e1hl ruku ke sv\u00e9 dce\u0159i, kter\u00e1 omotala prsty kolem jeho a pevn\u011b jej dr\u017eela. „Tak poj\u010fme.“<\/p>\n

Simone se s nimi setkala na schodech soudn\u00ed budovy, v jej\u00edch o\u010d\u00edch spolu bojovala nad\u011bje se strachem, a nat\u00e1hla se, aby je jednoho po druh\u00e9m objala.<\/div>\n

„Bude to okay,“ za\u0161eptala Tomovi do ucha, kdy\u017e byl na \u0159ad\u011b. „Mus\u00edme myslet na to, \u017ee to bude okay, ano?“ Dlouhou chv\u00edli se dr\u017eeli navz\u00e1jem, ne\u017e ho Simone pevn\u011b stiskla a pot\u00e9 pustila. Promnula mu ramena, upravila Tomovi kravatu a zvedla Janni do n\u00e1ru\u010d\u00ed s ut\u011b\u0161uj\u00edc\u00edmi slovy, kdy\u017e se od n\u00ed Janni prudce odklonila a nat\u00e1hla se pro sv\u00e9ho otce.<\/div>\n
„To je v po\u0159\u00e1dku,“ \u0159ekl, chytil jej\u00ed nata\u017eenou rukou a dal j\u00ed pusu na klouby. „Jsem tady, dob\u0159e? Nikam nejdu.“<\/div>\n
Janni se obr\u00e1tila zp\u011bt k Simone a dr\u017eela se j\u00ed kolem krku, zat\u00edmco n\u00e1sledovali Georga a Gustava do dve\u0159\u00ed budovy soudu.<\/p>\n

autor: Steinsgrrl<\/strong><\/div>\n

p\u0159eklad: Zuzu<\/strong><\/div>\n
betaread: J. :o)<\/p>\n

<\/strong> original<\/strong><\/a><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Steinsgrrl Tom byl na pr\u016fzkumu toho, co je t\u0159eba ud\u011blat v kuchyni, kdy\u017e Bill prob\u011bhl kolem n\u011bj a hodil hadr do d\u0159ezu, ne\u017e ulo\u017eil \u010distic\u00ed prost\u0159edek do sk\u0159\u00ed\u0148ky pod n\u00edm. Vypadal rozru\u0161en\u011b a jeho o\u010di m\u011bly maniak\u00e1ln\u00ed n\u00e1dech, kdy\u017e se pod\u00edval<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[609],"tags":[],"class_list":["post-2950","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-janni"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2950","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=2950"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2950\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=2950"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=2950"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=2950"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}