{"id":2952,"date":"2015-06-08T14:00:00","date_gmt":"2015-06-08T13:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=2942"},"modified":"2015-06-08T14:00:00","modified_gmt":"2015-06-08T13:00:00","slug":"duhove-pirko","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2015\/06\/08\/duhove-pirko\/","title":{"rendered":"Duhov\u00e9 p\u00edrko"},"content":{"rendered":"
autor: SakuraUchihaHaruno13<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
Neklop sv\u016fj zrak k mobilu, proto\u017ee v tom moment\u011b, kdy nez\u0159\u00ed\u0161 jasnou nebeskou oblohu, se m\u016f\u017ee objevit and\u011bl.<\/p>\n

<\/strong> L\u00e9to u\u017e bylo v pln\u00e9m proudu, horko vlezlo \u00fapln\u011b v\u0161ude, a\u017e se zd\u00e1lo, \u017ee p\u0159ed n\u00edm nen\u00ed \u00faniku. Vzduchem se neslo j\u00e1sav\u00e9 \u0161vito\u0159en\u00ed pt\u00e1\u010dk\u016f, kolem se rozl\u00e9hala v\u016fn\u011b parn\u00e9ho l\u00e9ta a st\u00edn p\u0159edstavoval sv\u00e1tost.<\/div>\n

Ti, kte\u0159\u00ed mohli, se u\u017e d\u00e1vno rochnili ve vod\u011b nebo hltali zmrzlinu po kilech, nedbaje na to, jak\u00e9 z toho mohou b\u00fdt za\u017e\u00edvac\u00ed probl\u00e9my.<\/div>\n
Dredat\u00fd chlapec s \u010dernou k\u0161iltovkou pr\u00e1v\u011b bloudil ulicemi m\u011bsta ve snaze naj\u00edt n\u011bjak\u00e9 klidn\u00e9 m\u00edsto, kde by si mohl odpo\u010dinout od toho nesnesiteln\u00e9ho vedra. V hlav\u011b m\u011bl jasnou p\u0159edstavu sv\u00e9ho m\u00edsta pro dne\u0161n\u00ed den. Za m\u011bstem se nach\u00e1zela travnat\u00e1 louka z jedn\u00e9 strany olemovan\u00e1 stinn\u00fdm lesem, kter\u00fd nab\u00edzel chladn\u00fd \u00fanik od vt\u00edrav\u00e9ho horka. Zb\u00fdval mu je\u0161t\u011b hodn\u00fd kus, p\u0159esto ale nedok\u00e1zal b\u00fdt otr\u00e1ven\u00fd. Vidina kr\u00e1sn\u011b str\u00e1ven\u00e9ho odpoledne v n\u011bm vyvol\u00e1vala dostate\u010dn\u011b dobr\u00fd pocit k tomu, aby bez jak\u00fdchkoli \u0159e\u010d\u00ed p\u0159idal do kroku.<\/p>\n

Pro lep\u0161\u00ed uplynut\u00ed cesty si do u\u0161\u00ed str\u010dil sluch\u00e1tka a libovoln\u011b navolil hudbu. Zaposlouchal se do p\u0159\u00edjemn\u00fdch t\u00f3n\u016f kytar, kter\u00e9 v jist\u00fdch chv\u00edl\u00edch teskn\u011b kv\u00edlely za doprovodu siln\u011b zn\u011bj\u00edc\u00edch bubn\u016f a \u010dinel\u016f. Za p\u00e1r okam\u017eik\u016f se ozval zp\u011bv\u00e1k\u016fv chraplav\u00fd hlas pojedn\u00e1vaj\u00edc\u00ed o touze dostat se do rajsk\u00e9ho m\u011bsta, kter\u00e9 popisoval velice jednodu\u0161e, bylo to m\u00edsto se zelenou tr\u00e1vou a kr\u00e1sn\u00fdmi d\u011bv\u010daty. Cht\u011bl zp\u011bt dom\u016f.<\/div>\n

Tom je\u0161t\u011b v\u00edc zrychlil a sv\u00e9 my\u0161lenky soust\u0159edil na to, \u017ee za cel\u00e9 letn\u00ed pr\u00e1zdniny toho vlastn\u011b moc nestihl. Z brig\u00e1dy ho vyhodili za n\u011bkolik nedorozum\u011bn\u00ed, dovolen\u00e1 se zd\u00e1la b\u00fdt v nedohlednu a jak\u00e1koli jin\u00e1 aktivita se zd\u00e1la b\u00fdt \u00fapln\u011b zbyte\u010dn\u00e1. Jedin\u00e9, \u010deho dos\u00e1hl, bylo nalezen\u00ed toho klidn\u00e9ho m\u00edsta na kraji m\u011bsta, kter\u00e9 mu v\u017edy poskytlo \u00fat\u011bchu a chladivou n\u00e1ru\u010d k odpoledn\u00edmu odpo\u010dinku.<\/div>\n
B\u011bhem jeho \u00favah se vyst\u0159\u00eddala \u0159ada p\u00edsni\u010dek od r\u016fzn\u00fdch interpret\u016f r\u016fzn\u00fdch \u017e\u00e1nr\u016f. P\u0159ehnan\u011b na ni\u010dem nelp\u011bl ani nechoval p\u0159\u00edli\u0161nou nen\u00e1vist k \u017e\u00e1dn\u00e9mu z hudebn\u00edch sm\u011br\u016f, kter\u00e9 se zat\u00edm vyvinuly.<\/p>\n<\/div>\n
\n
Kdy\u017e se kone\u010dn\u011b vypletl z bludi\u0161tn\u00edch uli\u010dek a proch\u00e1zel m\u00e9n\u011b obydlenou \u010d\u00e1st\u00ed m\u011bsta, kde postupn\u011b ub\u00fdvalo dom\u016f, spokojen\u011b nas\u00e1l vzduch do plic a je\u0161t\u011b v\u00edc p\u0159idal. V ka\u017edi\u010dk\u00e9m nervu sv\u00e9ho t\u011bla c\u00edtil jemn\u00e9 rozechv\u011bn\u00ed, v\u011bd\u011bl, \u017ee u\u017e se bl\u00ed\u017e\u00ed. Ten pocit v n\u011bm doslova tepal, proplouval cel\u00fdm jeho t\u011blem, plnil jeho \u017e\u00edly a ovl\u00e1dal mu mysl. V ten okam\u017eik pro n\u011bj snad nemohlo b\u00fdt nic cenn\u011bj\u0161\u00edho, bl\u00ed\u017eil se toti\u017e ke sv\u00e9mu vysn\u011bn\u00e9mu c\u00edli.<\/div>\n
Pak se p\u0159ed n\u00edm skute\u010dn\u011b rozprost\u0159ela z\u00e1\u0159iv\u00e1 letn\u00ed louka vyza\u0159uj\u00edc\u00ed radost, klid a harmonii. U\u017e jenom ten pohled na celou tu kr\u00e1su byl naprosto magick\u00fd. V\u0161e odpov\u00eddalo p\u0159edchoz\u00edm dn\u00edm, z\u00e1\u0159iv\u00e9 slune\u010dn\u00ed paprsky rozset\u00e9 po krajin\u011b jako d\u00edv\u010d\u00ed t\u0159pytky na oble\u010den\u00ed, les vinouc\u00ed kolem jako tmav\u00e1 kontrastuj\u00edc\u00ed stuha, a to v\u0161e za doprovodu uklid\u0148uj\u00edc\u00edho \u0161evelen\u00ed v\u011btru v korun\u00e1ch strom\u016f a bujar\u00fd zp\u011bv pt\u00e1\u010dk\u016f.<\/div>\n
Vyndal si z u\u0161\u00ed sluch\u00e1tka a zalezl si do p\u0159\u00edjemn\u00e9ho st\u00ednu, jen\u017e mu poskytoval bl\u00edzk\u00fd les. Sedl si a op\u0159en\u00fd o strom naslouchal kr\u00e1sn\u00e9mu zvuku p\u0159\u00edrody. Mezit\u00edm zhluboka vydechl ve\u0161kerou \u00fanavu, kterou v jeho t\u011ble zanechala dlouh\u00e1 cesta. Pot\u00e9 s uspokojen\u00ed vdechl \u010derstv\u00fd vzduch prosycen\u00fd v\u016fn\u00ed borovic, a pak znovu vydechl. C\u00edtil se tak kr\u00e1sn\u011b, \u017ee to ani slovy nebyl schopn\u00fd popsat. Zprvu zhluboka d\u00fdchal a \u010derpal v\u011b\u010dnou pozitivn\u00ed energii tohoto m\u00edsta, ne\u017e byl pln\u011b spokojen\u00fd, klidn\u00fd a harmonicky nalad\u011bn\u00fd.<\/p>\n

N\u00e1sledn\u011b z kapsy vyt\u00e1hl mobil, odemkl ho, p\u0159e\u0161el do menu a pod\u00edval se do nab\u00eddky sv\u00fdch her. Internetov\u00e9 p\u0159ipojen\u00ed nem\u011bl, co\u017e mu zas tolik nevadilo, byl spokojen\u00fd s nab\u00eddkou, kterou s sebou m\u011bl. Zvolil velice jednoduchou hru, v n\u00ed\u017e musel klikat na t\u0159i a v\u00edce shodn\u00fdch p\u0159edm\u011bt\u016f ve snaze poko\u0159it sv\u00e9 n\u011bkolikatis\u00edcov\u00e9 sk\u00f3re. V\u017edy kdy\u017e se takto uklidnil, mu \u0161la hra daleko l\u00e9pe. Ur\u010den\u00fd \u010das plynul st\u00e1le stejn\u011b, zat\u00edmco jemu se zd\u00e1lo, \u017ee nyn\u00ed jaksi zpomalil a hra mu d\u00e1v\u00e1 mo\u017enost vyhr\u00e1t. Po n\u011bkolika nad\u011bjn\u00fdch pokusech se mu to skute\u010dn\u011b poda\u0159ilo, o necelou polovinu tis\u00edce p\u0159ed\u010dil sv\u016fj b\u00fdval\u00fd nejlep\u0161\u00ed v\u00fdsledek. S uspokojen\u00edm a kr\u00e1sn\u00fdm pocitem v\u00edt\u011bzstv\u00ed si do u\u0161\u00ed znovu zastr\u010dil sluch\u00e1tka a zm\u00e1\u010dkl tla\u010d\u00edtko a novou hru.<\/div>\n

Takhle tam sed\u011bl snad v\u00edc ne\u017e p\u016fl hodiny, ne\u017e se loukou ozvala r\u00e1na.<\/div>\n
Tom ji vn\u00edmal jen zpola. Do u\u0161\u00ed mu vt\u00e9kala hudba, zat\u00edmco jeho zrak byl pln\u011b zam\u011bstn\u00e1n hled\u00e1n\u00edm t\u0159\u00ed a v\u00edce shodn\u00fdch p\u0159edm\u011bt\u016f. Zvuk, kter\u00fd se loukou nesl pot\u00e9, mu nezn\u011bl nijak d\u016fle\u017eit\u011b, p\u0159isuzoval to \u0161patn\u011b zn\u011bj\u00edc\u00edm t\u00f3n\u016fm kytar a v\u00ed\u0159\u00edc\u00edch bubn\u016f.<\/p>\n

Teprve ve chv\u00edli, kdy se na displej jeho mobilu sneslo drobn\u00e9 p\u00edrko, zbyst\u0159il. Cht\u011bl ho jednodu\u0161e odfouknout, kdy\u017e si v\u0161iml, jakou m\u00e1 barvu. Jemn\u011b ho uchopil do prst\u016f a pod\u00edval se na n\u011bj zbl\u00edzka. Na tom jedin\u00e9m p\u00edrku se vyst\u0159\u00eddala zelen\u00e1, modr\u00e1, fialov\u00e1, r\u016f\u017eov\u00e1, \u010derven\u00e1, \u017elut\u00e1 a okrov\u00e1 barva. Ne\u017e stihl pop\u0159em\u00fd\u0161let nad t\u00edm, kter\u00e9mu z pt\u00e1k\u016f by to p\u00edrko mohlo pat\u0159it, zvedl sv\u016fj pohled a prohl\u00e9dl si cel\u00e9 sv\u00e9 okol\u00ed.<\/div>\n

Na moment se mu z plic vytratil v\u0161echen vzduch, ani\u017e by ho mohl znovu na\u010derpat. P\u0159ed o\u010dima m\u011bl takovou kr\u00e1su, a\u017e se tomu b\u00e1l uv\u011b\u0159it. Ve vzduchu tan\u010dily tis\u00edce kr\u00e1sn\u011b barevn\u00fdch p\u00edrek a jednotliv\u011b se sn\u00e1\u0161ely k zemi. Ka\u017ed\u00e9 z nich m\u011blo svou cestu, jinak un\u00e1\u0161en\u00e9 a nadzvedan\u00e9 v\u00e1nkem, jinak velk\u00e9, ale podobn\u011b barevn\u00e9. V\u0161e v z\u00e1\u0159i letn\u00edho slunce vypadalo je\u0161t\u011b mnohem l\u00e9pe. Jednotliv\u00e1 p\u00edrka se postupn\u011b rozz\u00e1\u0159ila a svou nev\u00eddanou kr\u00e1sou Toma oslnila. Snad ani ve snu by si nedok\u00e1zal p\u0159edstavit takovou n\u00e1dheru.<\/p>\n

Zvedl se ze zem\u011b, mobil nechal le\u017eet u kmene stromu a vstoupil do prostoru vypln\u011bn\u00e9ho l\u00e9taj\u00edc\u00edmi p\u00edrky. Na okam\u017eik si p\u0159ipadal jako mal\u00e9 d\u011bti hon\u00edc\u00ed se za vlo\u010dkami sn\u011bhu, jeliko\u017e stejn\u011b jako ony poskakoval ve snaze chytit do rukou tu n\u011b\u017en\u011b hebkou a p\u0159ekr\u00e1sn\u011b barevnou n\u00e1dheru, ji\u017e vid\u011bl prvn\u011b ve sv\u00e9m \u017eivot\u011b. Na rtech mu hr\u00e1l vesel\u00fd \u00fasm\u011bv, t\u011blem se mu postupn\u011b rozn\u00e1\u0161elo neskute\u010dn\u00e9 \u0161t\u011bst\u00ed, jeliko\u017e si uv\u011bdomoval, \u017ee tohle se ji\u017e nebude opakovat. N\u011bkdo to t\u0159eba neza\u017eil a on je ten vyvolen\u00fd, jemu\u017e se poda\u0159\u00ed tuto kr\u00e1su shl\u00e9dnout alespo\u0148 jednou.<\/div>\n

S posledn\u00edm p\u00edrkem, je\u017e s nev\u00eddanou lehkost\u00ed vklouzlo mezi st\u00e9bla tr\u00e1vy, se kolem sebe je\u0161t\u011b jednou rozhl\u00e9dl, kdy\u017e se do jeho pohledu dostala shrben\u00e1 kle\u010d\u00edc\u00ed postava. Na prvn\u00ed pohled zaznamenal \u010dern\u00e9 havran\u00ed vlasy, co\u017e nebylo to hlavn\u00ed, co ho upoutalo. T\u00edm hlavn\u00edm d\u016fvodem, pro\u010d na osobu z\u00edral, byla obrovsk\u00e1 k\u0159\u00eddla hust\u011b poset\u00e1 jednotliv\u00fdmi p\u00edrky v\u0161ech mo\u017en\u00fdch duhov\u00fdch barev. Tom siln\u011b zalapal po dechu a op\u0159el se o vlastn\u00ed stehna, zat\u00edmco bez mrknut\u00ed sledoval tu dokonalost.<\/div>\n
Osoba kle\u010d\u00edc\u00ed na zemi se pomalu za\u010dala zvedat na nohy. Zd\u00e1lo se, \u017ee k\u0159\u00eddla nese jako velkou z\u00e1t\u011b\u017e, je\u017e ji neust\u00e1le tla\u010d\u00ed dol\u016f.<\/p>\n

Tom post\u0159ehl, \u017ee se jedn\u00e1 o chlapce, jemu\u017e nemohlo b\u00fdt v\u00edc ne\u017e sedmn\u00e1ct. \u010cern\u00e9 havran\u00ed vlasy m\u011bl roz\u010dep\u00fd\u0159en\u00e9 kolem hlavy jako lv\u00ed h\u0159\u00edvu. Na sob\u011b m\u011bl \u010dist\u011b b\u00edl\u00e9 kalhoty a lehou\u010dkou b\u00edlou ko\u0161ili, kter\u00e1 m\u00edrn\u011b prosv\u00edtala. Na nohou nem\u011bl \u017e\u00e1dn\u00e9 boty.<\/div>\n

Chlapec s k\u0159\u00eddly pohledem prohledal sv\u00e9 okol\u00ed, a\u017e spo\u010dinul na dredat\u00e9m chlapci, jen\u017e ho fascinovan\u011b pozoroval.<\/div>\n
Chvili\u010dku na sebe beze slova hled\u011bli. Tom m\u011bl pocit, \u017ee mu praskne srdce. T\u00e9m\u011b\u0159 ned\u00fdchal, zat\u00edmco jeho srdce rychle pumpovalo krev. V mysli m\u011bl \u00fapln\u00e9 pr\u00e1zdno, netu\u0161il, co by si m\u011bl myslet nebo d\u011blat, proto jenom nehybn\u011b st\u00e1l a se zaujet\u00edm toho chlapce pozoroval.<\/p>\n

„Zdrav\u00edm,“ za\u010dal medov\u00fdm hlasem ok\u0159\u00eddlen\u00fd chlapec, a\u017e to Tomovi zn\u011blo jako skute\u010dn\u00fd and\u011blsk\u00fd zp\u011bv, a m\u00edrn\u011b se uklonil. „Jsem r\u00e1d, \u017ee t\u011b kone\u010dn\u011b pozn\u00e1v\u00e1m, Tome,“ v\u011bnoval mu p\u0159en\u00e1dhern\u00fd a tak h\u0159ejiv\u011b mil\u00fd \u00fasm\u011bv, jak\u00fd Tom ve sv\u00e9m \u017eivot\u011b je\u0161t\u011b nespat\u0159il.<\/div>\n

„J-j-j\u2026“ Tom ze sebe nebyl schopn\u00fd dostat jedin\u00e9 kloudn\u00e9 slovo. Kone\u010dn\u011b se po dlouh\u00e9 dob\u011b po\u0159\u00e1dn\u011b nadechl a \u010dekal, co bude d\u00e1l.<\/div>\n
„Zn\u00e1m t\u011b,“ usnadnil mu jeho sna\u017een\u00ed, „jeliko\u017e t\u011b u\u017e n\u011bkolik t\u00fddn\u016f pozoruji. P\u0159ijde mi fascinuj\u00edc\u00ed, jak zde o samot\u011b sed\u00e1v\u00e1\u0161 a v\u011bnuje\u0161 se t\u00e9 mal\u00e9 v\u011bci\u010dce, cht\u011bl bych ti ale \u0159\u00edct, \u017ee \u017eivot nen\u00ed jenom o tom,“ hlavou pohodil sm\u011brem ke kmenu stromu, kde Tom sv\u016fj mobil nechal, „p\u0159eji si, abys byl ve sv\u00e9m \u017eivot\u011b \u0161\u0165astn\u00fd a spokojen\u00fd,“ usm\u00e1l se na n\u011bj znovu, a\u017e Tomovi \u00fapln\u011b zjihlo srdce.<\/div>\n
„K-kdo jsi?“ cht\u011bl Tom v\u011bd\u011bt. Nerozum\u011bl ni\u010demu, co chlapec \u0159ekl, ale myslel si, \u017ee bude nejlep\u0161\u00ed, kdy\u017e za\u010dnou p\u011bkn\u011b od za\u010d\u00e1tku.<\/div>\n
„Jsem tv\u016fj and\u011bl str\u00e1\u017en\u00fd,“ sd\u011blil jemn\u00fdm hlasem. „O jm\u00e9no jsem p\u0159i\u0161el,“ p\u0159iznal s lehk\u00fdm zard\u011bn\u00edm. „Pojmenuj m\u011b tedy ty, pros\u00edm,“ po\u017e\u00e1dal ho.<\/p>\n

Tom chv\u00edli p\u0159em\u00fd\u0161lel, v mysli m\u011bl najednou tak pr\u00e1zdno, \u017ee si nedok\u00e1zal na \u017e\u00e1dn\u00e9 kloudn\u00e9 jm\u00e9no vzpomenout. Sna\u017eil se vz\u00edt v potaz v\u0161echny osoby, kter\u00e9 znal a jejich\u017e jm\u00e9na by se pro chlapce mohla hodit, ale nic mu nep\u0159i\u0161lo spr\u00e1vn\u00e9. Rozhodl se tedy hledat jm\u00e9no, kter\u00e9 nikdo v jeho okol\u00ed nem\u011bl.<\/div>\n

„L\u00edbilo by se ti t\u0159eba jm\u00e9no Bill?“ zkusil to opatrn\u011b Tom, zat\u00edmco se jeho hlas t\u0159\u00e1sl.<\/div>\n
„Samoz\u0159ejm\u011b,“ p\u0159ik\u00fdvl nov\u011b pok\u0159t\u011bn\u00fd Bill a cel\u00fd se radostn\u011b rozz\u00e1\u0159il. „Bill je kr\u00e1sn\u00e9 jm\u00e9no!“<\/div>\n
Tom si \u00falevn\u011b oddychl a sledoval, jak se k n\u011bmu \u010dernovlas\u00fd mlad\u00edk p\u0159ibli\u017euje.<\/div>\n
„A pro\u010d jsi vlastn\u011b tady?“ do\u017eadoval se dal\u0161\u00edch informac\u00ed Tom.<\/div>\n
Bill op\u011bt zrudl a p\u0159e\u0161el je\u0161t\u011b bl\u00ed\u017e k n\u011bmu. „V nebi mus\u00edm milovat v\u0161echny stejn\u011b, pom\u00e1hat t\u011bm, kte\u0159\u00ed m\u011b o pomoc po\u017e\u00e1daj\u00ed, nezasahovat tam, kde si mou pomoc ne\u017e\u00e1daj\u00ed a ned\u011blat mezi lidmi rozd\u00edly,“ vysv\u011btlil ve zkratce. „Jen\u017ee jsem to poru\u0161il.“<\/div>\n
„A co p\u0159esn\u011b z toho?“ nech\u00e1pal Tom, kter\u00fd byl pln\u011b fascinov\u00e1n jeho perut\u011bmi, z nich\u017e p\u0159i ka\u017ed\u00e9m dal\u0161\u00edm kroku opad\u00e1vala dal\u0161\u00ed a dal\u0161\u00ed p\u00edrka.<\/div>\n
„Miloval jsem jednu osobu v\u00edce ne\u017e ostatn\u00ed,“ p\u0159ipustil, „a pom\u00e1hal jsem tam, kde si mou pomoc nikdo ne\u017e\u00e1dal.“<\/div>\n
„Aha,“ Tom z toho nebyl p\u0159\u00edli\u0161 moudr\u00fd, ale sna\u017eil se to nepokazit. „A koho jsi m\u011bl rad\u0161i ne\u017e ostatn\u00ed?“ zaj\u00edmal se, zat\u00edmco sledoval, jak polovina k\u0159\u00eddel ztratila hebk\u00fd a duhov\u011b barevn\u00fd povlak. Na m\u00edstech, kde d\u0159\u00edv bylo pe\u0159\u00ed, se nyn\u00ed nach\u00e1zela jen bl\u00e1na nata\u017een\u00e1 p\u0159es kosti dod\u00e1vaj\u00edc\u00ed k\u0159\u00eddl\u016fm tvar.<\/div>\n
„P\u0159ece tebe,“ sd\u011blil mu s up\u0159\u00edmn\u00fdm \u00fasm\u011bvem and\u011bl, zat\u00edmco se dal\u0161\u00ed p\u00edrka sn\u00e1\u0161ela k zemi.<\/p>\n

Tom sebou zmaten\u011b trhl. Nerozum\u011bl ni\u010demu, co se zde odehr\u00e1lo, ale ve sv\u00e9m \u017eivot\u011b nec\u00edtil takov\u00fd klid jako pr\u00e1v\u011b nyn\u00ed. Necht\u011bl ut\u00edkat, necht\u011bl k\u0159i\u010det, nep\u0159\u00e1l si tento okam\u017eik naru\u0161it.<\/div>\n

Bill k n\u011bmu ti\u0161e p\u0159istoupil, jeho k\u0159\u00eddla byla u\u017e \u00fapln\u011b hol\u00e1 a za\u010dala se pomalu rozpadat, a\u017e se z nich postupn\u011b stal jenom prach odv\u00e1t\u00fd v\u011btrem.<\/div>\n
„Za sv\u016fj h\u0159\u00edch jsem se stal \u010dlov\u011bkem,“ pokusil se mu to znovu vysv\u011btlit. „A prvn\u00ed, koho jsem cht\u011bl kontaktovat, jsi ty, Tome Kaulitzi,“ v\u0159ele se na n\u011bj usm\u00e1l a jemn\u011b ho pohladil po tv\u00e1\u0159i. Spojil pohled sv\u00fdch medov\u011b zlat\u00fdch o\u010d\u00ed s jeho kakaov\u00fdmi a \u00falevn\u011b vydechl. Cel\u00fd sv\u016fj \u017eivot tou\u017eil po jedin\u00e9m doteku, jeho\u017e se mu pr\u00e1v\u011b dostalo. C\u00edtil se skute\u010dn\u011b kr\u00e1sn\u011b.<\/p>\n

Tom sev\u0159el and\u00edlka ve sv\u00e9m n\u00e1ru\u010d\u00ed, rukama sklouzl po hedv\u00e1bn\u00e9 l\u00e1tce jeho ko\u0161ile a objal ho kolem pasu. V \u017eivot\u011b se nec\u00edtil tak \u0161\u0165astn\u00fd nebo pln\u00fd \u017eivota. Je\u0161t\u011b nikdy jeho srdce nebilo tak spokojen\u011b jako pr\u00e1v\u011b te\u010f. Vdechoval jeho jemnou v\u016fni, kter\u00e1 mu p\u0159i\u0161la daleko kr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e jak\u00e1koli, kterou kdy za sv\u016fj \u017eivot poc\u00edtil. Spokojen\u011b neslouchal Billovu jemn\u00e9mu a hebk\u00e9mu vrn\u011bn\u00ed, je\u017e jeho u\u0161i z\u00e1sobovalo kr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed hudbou ne\u017e kter\u00fdkoli muzikant na sv\u011bt\u011b.<\/p>\n

„D\u011bkuji,“ zap\u0159edl znovu Bill a pohl\u00e9dl do Tomov\u00fdch o\u010d\u00ed, kter\u00e9 \u00fapln\u011b p\u0159et\u00e9kaly uspokojen\u00edm a radost\u00ed, zat\u00edmco se v Billov\u00fdch odr\u00e1\u017eela up\u0159\u00edmn\u00e1 l\u00e1ska a spokojenost.<\/div>\n

„To j\u00e1 d\u011bkuji,“ ozval se Tom, zat\u00edmco lehounce sklonil svou hlavu, aby dorovnal mal\u00fd v\u00fd\u0161kov\u00fd rozd\u00edl mezi nimi. Sv\u00fdmi chv\u011bj\u00edc\u00edmi rty se p\u0159ibl\u00ed\u017eil k t\u011bm Billov\u00fdm a po krati\u010dk\u00e9m zav\u00e1h\u00e1n\u00ed je skute\u010dn\u011b ochutnal. Nic v \u017eivot\u011b mu nechutnalo tak, jak rty padl\u00e9ho duhov\u00e9ho and\u011bla. Nic jin\u00e9ho na sv\u011bt\u011b nedok\u00e1zalo jeho srdce naplnit v\u00edrou, l\u00e1skou a v\u011b\u010dn\u00fdm m\u00edrem. Zat\u00edmco cel\u00e9 pr\u00e1zdniny vyhled\u00e1val klidn\u00e9 a harmonick\u00e9 m\u00edsto k odpo\u010dinku, zdroj jeho nekone\u010dn\u00e9 radosti, \u0161t\u011bst\u00ed a l\u00e1sky si ho na\u0161el s\u00e1m.<\/p>\n

autor: SakuraUchihaHaruno13<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: SakuraUchihaHaruno13 Neklop sv\u016fj zrak k mobilu, proto\u017ee v tom moment\u011b, kdy nez\u0159\u00ed\u0161 jasnou nebeskou oblohu, se m\u016f\u017ee objevit and\u011bl. L\u00e9to u\u017e bylo v pln\u00e9m proudu, horko vlezlo \u00fapln\u011b v\u0161ude, a\u017e se zd\u00e1lo, \u017ee p\u0159ed n\u00edm nen\u00ed \u00faniku. Vzduchem se neslo j\u00e1sav\u00e9<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[45],"tags":[],"class_list":["post-2952","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-ff-jednodilky"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2952","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=2952"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2952\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=2952"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=2952"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=2952"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}