{"id":2961,"date":"2015-06-05T16:00:00","date_gmt":"2015-06-05T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=2951"},"modified":"2015-06-05T16:00:00","modified_gmt":"2015-06-05T15:00:00","slug":"turn-back-time-23-1-2","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2015\/06\/05\/turn-back-time-23-1-2\/","title":{"rendered":"Turn Back Time 23. (1\/2)"},"content":{"rendered":"
autor: Izzap<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
P\u0159\u00edb\u011bhy a ot\u00e1zky<\/p>\n

<\/strong> Tom ve\u0161el do hostinsk\u00e9ho pokoje kr\u00e1tce po p\u016flnoci, pot\u00e9, co se dozv\u011bd\u011bl jedno z mnoha tajemstv\u00ed, kter\u00e1 jeho d\u011bde\u010dek o\u010dividn\u011b hodn\u011b dlouho skr\u00fdval. Chlapec byl tak rozja\u0159en\u00fd z toho, co sly\u0161el, \u017ee se nemohl p\u0159estat usm\u00edvat, je\u0161t\u011b kdy\u017e za sebou zav\u0159el dve\u0159e lo\u017enice; p\u0159et\u00e1hl si p\u0159es hlavu tri\u010dko a zam\u00ed\u0159il do postele.<\/div>\n

B\u011bhem t\u011bchto \u010dinnost\u00ed z\u00edval, ale ani \u00fanava ho nedonutila p\u0159estat se culit. V hlav\u011b m\u011bl tolik ot\u00e1zek – kdyby mohl, je\u0161t\u011b te\u010f by sed\u011bl v ob\u00fdvac\u00edm pokoji a kladl sv\u00e9mu d\u011bdovi dotaz za dotazem. Na\u0161t\u011bst\u00ed pro star\u00e9ho mu\u017ee m\u011bl Tom alespo\u0148 n\u011bjakou sebekontrolu. A nav\u00edc – co by to bylo za z\u00e1bavu, kdyby se dozv\u011bd\u011bl v\u0161echna rodinn\u00e1 tajemstv\u00ed v jeden den?<\/div>\n
Zbytek ot\u00e1zek si dred\u00e1\u010d schoval pro dal\u0161\u00ed vhodnou p\u0159\u00edle\u017eitost. P\u0159ece se nechystal dom\u016f, m\u011bl p\u0159ed sebou je\u0161t\u011b spoustu t\u00fddn\u016f pr\u00e1zdnin, kter\u00e9 tady str\u00e1v\u00ed.<\/p>\n

Svl\u00e9kl se do spodn\u00edho pr\u00e1dla, posadil se na postel a ohnul se, aby si st\u00e1hl pono\u017eky, kter\u00e9 pak hodil na hromadu ke zbytku sv\u00e9ho oble\u010den\u00ed u nohou postele. Pak jeho zrak automaticky padl na knihu v ko\u017een\u00e9 vazb\u011b spo\u010d\u00edvaj\u00edc\u00ed na p\u0159ikr\u00fdvce.<\/div>\n

Tom\u016fv \u00fasm\u011bv se je\u0161t\u011b roz\u0161\u00ed\u0159il. Nat\u00e1hl se pro ten zapomenut\u00fd p\u0159edm\u011bt. Zvedl ho, obr\u00e1til v dlan\u00edch, o\u010dima p\u0159ejel po vybledl\u00fdch ko\u017een\u00fdch desk\u00e1ch lesknouc\u00edch se v matn\u00e9m sv\u011btle lampi\u010dky na no\u010dn\u00edm stolku. Zhluboka se nadechl a u\u0161kl\u00edbl se. Pak den\u00edk polo\u017eil na pol\u0161t\u00e1\u0159 a hodil si nohy na matraci.<\/div>\n
P\u0159ed p\u00e1r hodinami z toho den\u00edku Tom \u0161\u00edlel. Byl jako svat\u00fd gr\u00e1l, jak\u00e9si neposkvrn\u011bn\u00e9 spojen\u00ed mezi minulost\u00ed a budoucnost\u00ed, kter\u00e9 vypadalo, \u017ee skr\u00fdv\u00e1 odpov\u011bdi, po nich\u017e Tom tou\u017eil, aby mohl z\u00edskat jistoty ohledn\u011b Billovy budoucnosti. Ale byl to jenom hloup\u00fd den\u00ed\u010dek, kter\u00fd skon\u010dil p\u0159\u00edli\u0161 brzy. Mo\u017en\u00e1 to bylo spojen\u00ed s minulost\u00ed, kter\u00e9 Toma p\u0159ibl\u00ed\u017eilo k Billovi, zat\u00edmco nemohli b\u00fdt spolu, ale rozhodn\u011b to nebyl svat\u00fd gr\u00e1l. V\u0161echny odpov\u011bdi, kter\u00e9 Tom hledal, byly bl\u00ed\u017e, ne\u017e by \u010dekal, byly schovan\u00e9 jako tajemstv\u00ed u jeho vlastn\u00edho d\u011bde\u010dka.<\/div>\n
„Jenom den\u00edk,“ vyslovil mlad\u00edk ti\u0161e, jemn\u011b se zasm\u00e1l a oto\u010dil se, aby odlo\u017eil knihu na no\u010dn\u00ed stolek. Vtom jeho pohled padl na jeho mobil le\u017e\u00edc\u00ed u lampi\u010dky. P\u0159\u00edstroj na boc\u00edch blikal, co\u017e znamenalo zme\u0161kan\u00fd hovor.<\/p>\n<\/div>\n
\n
Tom telefon zvedl a odemkl. Displej osv\u00edtil v potemn\u011bl\u00e9 lo\u017enici jeho tv\u00e1\u0159.<\/div>\n
1 zme\u0161kan\u00fd hovor, 1 zpr\u00e1va,<\/em> hl\u00e1sala obrazovka.<\/div>\n
Tom p\u00e1rkr\u00e1t klikl a pak pokr\u010dil rameny, kdy\u017e zjistil, \u017ee mu volal jenom Georg. Vzpomn\u011bl si na minul\u00e9 pr\u00e1zdniny a usoudil, \u017ee Geo pravd\u011bpodobn\u011b pouze zapomn\u011bl, \u017ee Tom nen\u00ed ve m\u011bst\u011b. Znovu.<\/div>\n
Ka\u017edop\u00e1dn\u011b dred\u00e1\u010d vyto\u010dil \u010d\u00edslo hlasov\u00e9 schr\u00e1nky a \u010dekal, a\u017e mu po\u010d\u00edta\u010dov\u011b upraven\u00fd \u017eensk\u00fd hlas ozn\u00e1m\u00ed: M\u00e1te jednu novou zpr\u00e1vu. Nov\u00e1 zpr\u00e1va\u2026“<\/em><\/div>\n
P\u00e1r sekund nebylo sly\u0161et nic ne\u017e ticho, ale kdy\u017e u\u017e Tom cht\u011bl vymazat na prvn\u00ed poslech pr\u00e1zdn\u00fd vzkaz, zaznamenal n\u011bjak\u00e9 \u0161oupav\u00e9 zvuky a taky popotahov\u00e1n\u00ed. Zamra\u010dil se a p\u0159im\u00e1\u010dkl prst k lev\u00e9mu uchu, doufal, \u017ee tak l\u00e9pe usly\u0161\u00ed tich\u00e9 zvuky v telefonu.<\/div>\n
Po p\u00e1r dal\u0161\u00edch sekund\u00e1ch \u0161oup\u00e1n\u00ed a popotahov\u00e1n\u00ed se ozval slab\u00fd hlas: „Zde.“<\/em><\/div>\n
Nebylo to \u0159e\u010deno p\u0159\u00edmo do telefonu, ale mikrofon ten hlas stejn\u011b zachytil. A pov\u011bdomost toho hlasu zp\u016fsobila, \u017ee Tom vysko\u010dil, p\u0159ehodil nohy p\u0159es okraj postele a o\u010di mu mohly vypadnout z d\u016flk\u016f. Nebylo p\u0159ece mo\u017en\u00e9, aby ten hlas pat\u0159il tomu, komu mysl\u00ed.<\/p>\n

„U\u017e jsi s n\u00edm domluvil?<\/em>“ ozval se Georg\u016fv hlas v odpov\u011b\u010f, znovu ne p\u0159\u00edmo v mluv\u00edtku.<\/div>\n

Tom se op\u0159el lokty o kolena, nahrbil se a st\u00e1le si zakr\u00fdval lev\u00e9 ucho v nad\u011bji, \u017ee l\u00e9pe usly\u0161\u00ed. Znovu se ozval ten pov\u011bdom\u00fd hlas se stopami po slz\u00e1ch. „Nebyl tam.“<\/em><\/div>\n
Na chvilku se rozhostilo ticho, byly sly\u0161et jenom zvuky podobn\u00e9 tomu, kdy\u017e si n\u011bkdo ut\u00edr\u00e1 slzy, popotahuje a zhluboka, rozt\u0159esen\u011b d\u00fdch\u00e1.<\/div>\n
Tom si skousl spodn\u00ed ret, p\u0159itom st\u00e1le valil o\u010di.<\/div>\n
Znal ten hlas, poznal by ho kdykoliv, ale p\u0159ece nebylo mo\u017en\u00e9, aby to byl on.<\/div>\n
Ka\u017edop\u00e1dn\u011b kdy\u017e zpr\u00e1va p\u0159ehr\u00e1la kr\u00e1tk\u00e9 zvuky toho, jak Georg stiskl p\u00e1r tla\u010d\u00edtek, aby ukon\u010dil hovor, Tomovy domn\u011bnky se potvrdily.<\/div>\n
Mlad\u00edk skon\u010dil s telefon\u00e1tem do hlasov\u00e9 schr\u00e1nky tak rychle, jak to bylo mo\u017en\u00e9, a vyto\u010dil jeden ze sv\u00fdch prvn\u00edch kontakt\u016f. Netrp\u011bliv\u011b klepal nohama, p\u0159i\u010dem\u017e poslouchal t\u0159i vyzv\u00e1n\u011bc\u00ed t\u00f3ny. A jako by si n\u011bkdo d\u011blal legraci z jeho zd\u011b\u0161en\u00ed, po \u010dtvrt\u00e9m zazvon\u011bn\u00ed spadl jeho hovor do hlasov\u00e9 schr\u00e1nky.<\/p>\n

Tom zt\u011b\u017eka a roz\u010dilen\u011b vydechl a ukon\u010dil hovor, ne\u017e mohl zaslechnout t\u00f3n, po kter\u00e9m by mohl zanechat zpr\u00e1vu. Na to nem\u011bl \u010das. Zhluboka se nadechl. Srdce mu prudce bu\u0161ilo. Stiskl tla\u010d\u00edtko na op\u011btovn\u00fd hovor, p\u0159i\u010dem\u017e mumlal: „Zvedni to, zvedni to, zvedni to!“, ne\u017e se kone\u010dn\u011b ozvalo unaven\u00e9 a na\u0161tvan\u00e9 zavr\u010den\u00ed.<\/div>\n

„Georgu!“ zvolal Tom a na moment se postavil, ne\u017e op\u011bt spadl na postel a op\u0159el si \u010delo o levou dla\u0148. Zav\u0159el o\u010di a ani ne\u010dekal na odpov\u011b\u010f. „Co m\u00e1, do h\u00e1je, znamenat ta zpr\u00e1va? To nemohl b\u00fdt on! Tedy, mysl\u00edm, pro\u010d by mi volal? Jak<\/em> by mi mohl volat? Nebyl to on. Po\u010dkat, kurva, byl tam? Nebo tady? Georgu! Doprdele, chlape, p\u0159esta\u0148 chr\u00e1pat a odpov\u011bz mi, kurva!“<\/div>\n
N\u00e1sledovalo dlouh\u00e9 a unaven\u00e9 povzdechnut\u00ed.<\/div>\n
O\u010dividn\u011b Georg nebyl tak vzru\u0161en\u00fd jako Tom.<\/div>\n
A vypravil ze sebe pouze jednoduchou odpov\u011b\u010f. „Jo.“<\/div>\n
Tom podr\u00e1\u017ed\u011bn\u011b zast\u00e9nal a nestaral se o \u0161trach\u00e1n\u00ed na druh\u00e9 stran\u011b pokoje, kter\u00e9 pravd\u011bpodobn\u011b znamenalo, \u017ee vzbudil svou sestru. Nic ho te\u010f nemohlo zaj\u00edmat m\u00ed\u0148. Promnul si \u010delo a zav\u0159el v\u00ed\u010dka, sna\u017eil se uklidnit spla\u0161en\u00e9 srdce. Nohy se mu po\u0159\u00e1d klepaly a Tom se ze v\u0161ech sil sna\u017eil o to nerozma\u010dkat si mobil.<\/p>\n

„Jo<\/em> co, Georgu? Jo, byl tady? Jo, nebyl to on? Kurva, dej mi po\u0159\u00e1dnou odpov\u011b\u010f!“<\/div>\n

„Tome, jo, byl tady. Bill byl tady, oukej? A stejn\u011b tak jeho bratr, James, nebo tak n\u011bjak?“ op\u00e1\u010dil Geo st\u00e1le ospal\u00fdm hlasem.<\/div>\n
„James byl tady?“ zak\u0159i\u010del dred\u00e1\u010d, vstal z postele a za\u010dal r\u00e1zovat po pokoji, p\u0159i\u010dem\u017e si st\u00e1le m\u00edrn\u011b t\u0159el \u010delo. „Co tu, co h\u00e1je, d\u011blal?“<\/div>\n
Brunet na druh\u00e9 stran\u011b linky si znovu unaven\u011b povzdechl. „\u0160lo o n\u011bco s n\u011bjakou holkou. Florence?“<\/div>\n
„Florence,“ zopakoval \u0161eptem Tom a dal si chv\u00edli na to, aby si vzpomn\u011bl, kdo p\u0159esn\u011b ta d\u00edvka je. Nejprve se mu to jm\u00e9no zd\u00e1lo jenom pov\u011bdom\u00e9, ale za chvilku ho to trklo. „Doprdele, to je ta holka, Florence! Co je s n\u00ed?“<\/div>\n
„J\u00e1 nev\u00edm, to d\u00edt\u011b \u0159\u00edkalo n\u011bjak\u00fd sra\u010dky o tom, \u017ee ona si mysl\u00ed, \u017ee m\u016f\u017ee m\u00edt k Billovi tak bl\u00edzko jako ty, a\u0165 u\u017e to znamen\u00e1 cokoliv. V\u0161echno, co v\u00edm, je, \u017ee Bill doslova bulel ohledn\u011b v\u0161eho, co ud\u011blala. Kdo ona v\u016fbec je? Zn\u00e1\u0161 ji?“ zeptal se Georg u\u017e docela probuzen\u011b.<\/div>\n
Tom ho\u0159ce vydechl a znovu se posadil a slo\u017eil hlavu do dlan\u00ed. „Jo, jo,“ za\u010dal m\u00edrn\u011b trpk\u00fdm t\u00f3nem. „V\u00edm, kdo to je. Ona je\u2026 ta holka, kterou Billovi rodi\u010de tak n\u011bjak vybrali.“<\/div>\n
„\u2026vybrali?<\/em>“ zopakoval Georg pochybova\u010dn\u011b, o\u010dividn\u011b se mu nel\u00edbilo, jak to zn\u00ed.<\/p>\n

Na Tomov\u011b stran\u011b linky se op\u011bt ozval povzdech. Dred\u00e1\u010d si op\u011bt promnul \u010delo. „Jeho m\u00e1ma chce, aby si Florence Bill vzal, ale jeho m\u00e1ma je taky bl\u00e1zen, v\u00ed\u0161? Billovi se Florence ani nel\u00edb\u00ed.“<\/div>\n

„Tome!“ zvolal \u0161eptem Georg. „Jsi bl\u00e1zen? Chce\u0161 mi te\u010f \u0159\u00edct, \u017ee se plete\u0161 do pl\u00e1n\u016f svatby, kter\u00e1 se m\u00e1 odehr\u00e1t sto let v minulosti? Chce\u0161 zruinovat budoucnost?“<\/div>\n
„Nechci, kurva, zruinovat budoucnost. J\u00e1 tak jako tak v\u00edm, \u017ee se ti dva nevezmou. Do ni\u010deho se nepletu, Georgu.“<\/div>\n
„Ty vole, mohl bys u\u017e p\u0159estat s t\u011bma sv\u00fdma tou\u017eebn\u00fdma p\u0159\u00e1n\u00edma?“<\/div>\n
„J\u00e1 tu nemluv\u00edm o n\u011bjak\u00fdm sv\u00fdm p\u0159\u00e1n\u00ed, Georgu!“ op\u00e1\u010dil ost\u0159e Tom. „J\u00e1 v\u00edm, \u017ee se s tou holkou neo\u017een\u00ed, dob\u0159e? Nem\u011bn\u00edm historii v\u00edc, ne\u017e u\u017e zm\u011bn\u011bn\u00e1 je.“<\/div>\n
„Fajn,“ odpov\u011bd\u011bl Geo ti\u0161e a pora\u017eenecky. Bylo p\u0159\u00edli\u0161 pozd\u011b na to pou\u0161t\u011bt se do h\u00e1dky po telefonu. Sta\u010dilo, \u017ee str\u00e1vil skoro cel\u00fd den snahou o to vypakovat ty dva kluky zp\u00e1tky dom\u016f, ne\u017e je tu n\u011bkdo najde.“<\/p>\n

Dred\u00e1\u010d se unaven\u011b nadechl, padl pozadu do postele a sledoval tmav\u00fd strop. Zv\u011bdav\u011b se ot\u00e1zal: „Tak\u017ee kde je Bill? Nejsou po\u0159\u00e1d tady, ne?“<\/div>\n

„Ne, d\u00edky bohu nejsou,“ odpov\u011bd\u011bl druh\u00fd chlapec se sm\u00edchem. „Kone\u010dn\u011b jsem je poslal zp\u00e1tky dom\u016f na za\u010d\u00e1tek dvac\u00e1t\u00e9ho stolet\u00ed, kam pat\u0159\u00ed.“<\/div>\n
Tom se zhluboka nadechl a ti\u0161e zopakoval: „Spr\u00e1vn\u011b, na za\u010d\u00e1tek dvac\u00e1t\u00e9ho stolet\u00ed\u2026 kam pat\u0159\u00ed\u2026 Hej, pro\u010d jsi mi nezkusil znovu zavolat? Kdybyste moje \u010d\u00edslo vyto\u010dili t\u0159eba, j\u00e1 nev\u00edm, dvacetkr\u00e1t, pravd\u011bpodobn\u011b bych to jednou zaslechl.“<\/div>\n
„O tom jsem asi nep\u0159em\u00fd\u0161lel. Tolik jsem vy\u0161iloval ohledn\u011b jejich n\u00e1vratu do minulosti, \u017ee tohle byla posledn\u00ed v\u011bc, kter\u00e1 by m\u011b napadla, p\u0159\u00edsah\u00e1m. Bill mus\u00ed Florence v\u00e1\u017en\u011b nen\u00e1vid\u011bt, tedy, byl ohledn\u011b toho v\u00e1\u017en\u011b rozru\u0161enej,“ pokra\u010doval Geo, vzpomn\u011bl si na to, jak t\u011b\u017ek\u00e9 bylo p\u0159esv\u011bd\u010dit Billa a jeho bratra o tom, \u017ee se mus\u00ed vr\u00e1tit do parku k tomu \u010dasov\u00e9mu port\u00e1lu.<\/div>\n
Georg po\u0159\u00e1d nech\u00e1pal, jak to funguje.<\/div>\n
To nikdo.<\/div>\n
Ale pokud to dostalo ty dva tam, kam pot\u0159ebovali, ani\u017e by to zm\u011bnilo \u010dasovou osu nebo n\u011bjak\u00e9 ud\u00e1losti, pak s t\u00edm bude Georg v pohod\u011b bez ohledu na to, jak \u0161\u00edlen\u00e9 to je.<\/p>\n

„Douf\u00e1m, \u017ee to nebylo moc drastick\u00e9, a\u0165 u\u017e se stalo cokoliv,“ za\u0161eptal Tom, jen\u017e p\u0159em\u00fd\u0161lel o t\u011bch nejhroziv\u011bj\u0161\u00edch sc\u00e9n\u00e1\u0159\u00edch, p\u0159i\u010dem\u017e ani jeden ho nijak neuklidnil. Zachv\u011bl se p\u0159i p\u0159edstav\u011b, \u017ee by n\u011bjak\u00e1 holka Billa l\u00edbala, v b\u0159i\u0161e mu neklidn\u011b zav\u00ed\u0159ilo. „Ne\u0159ekl ti, co se stalo?“ p\u00eddil se, doufal, \u017ee by mu kamar\u00e1d mohl potvrdit, \u017ee se nestalo to, co si p\u0159edstavoval.<\/div>\n

Ale Georg s l\u00edtost\u00ed odpov\u011bd\u011bl: „Ne, ne\u0159ekl nic ur\u010dit\u00fdho. Jenom mumlal n\u011bco o tom, \u017ee se nem\u016f\u017ee vr\u00e1tit a \u017ee t\u011b pot\u0159ebuje.“<\/div>\n
Tom zav\u0159el o\u010di a zhluboka se nadechl. „Tohle l\u00e9to m\u011b zabije, Georgu, to ti p\u0159\u00edsah\u00e1m,“ zamudroval ti\u0161e, nicm\u00e9n\u011b up\u0159\u00edmn\u011b. „Byl oukej, kdy\u017e jsi ho pos\u00edlal dom\u016f?“<\/div>\n
„Vypadal l\u00edp, mysl\u00edm.“ Ge\u016fv hlas zn\u011bl trochu vy\u010derpan\u011b, kdy\u017e se po dr\u00e1t\u011b dostal k Tomov\u00fdm u\u0161\u00edm. „Ale p\u0159\u00ed\u0161t\u011b a\u017e se tu uk\u00e1\u017ee, se s t\u00edm bude\u0161 vyrovn\u00e1vat ty. V\u00ed\u0161, jak celou tuhle\u2026 z\u00e1le\u017eitost s cestov\u00e1n\u00edm \u010dasem<\/em>, nebo co to vlastn\u011b je, nesn\u00e1\u0161\u00edm.“<\/div>\n
Dredat\u00fd chlapec le\u017e\u00edc\u00ed na posteli proto\u010dil panenky nad neust\u00e1l\u00fdmi obavami sv\u00e9ho p\u0159\u00edtele a ti\u0161e \u0159ekl: „Georgu, v\u011b\u0159 mi, kdybych se s t\u00edm mohl vyrovn\u00e1vat, ud\u011blal bych to. Poslouchej, u\u017e t\u011b nech\u00e1m\u2026 D\u00edky ti za pomoc s Billem, oukej?“<\/div>\n
„Jo, jo, za m\u00e1lo,“ op\u00e1\u010dil druh\u00fd mlad\u00edk a ukon\u010dil hovor, ani\u017e by se obt\u011b\u017eoval rozlou\u010dit.<\/p>\n

Tom v duchu zavzdychal a zamkl telefon. Zvedl ho a chv\u00edli se na n\u011bj d\u00edval. C\u00edtil vinu z toho, \u017ee ho nem\u011bl u sebe p\u0159ed p\u00e1r hodinami.<\/div>\n

Bill ho pot\u0159eboval a on tu pro n\u011bj nebyl.<\/div>\n
Tom oto\u010dil telefon v dlan\u00edch a nastavil si nejv\u011bt\u0161\u00ed hlasitost vyzv\u00e1n\u011bn\u00ed, nav\u00edc si zapnul vyzv\u00e1n\u011bc\u00ed t\u00f3n i vibraci, jeliko\u017e samotn\u00e9 vibrov\u00e1n\u00ed o\u010dividn\u011b p\u0159edt\u00edm jeho pozornost neupoutalo. Polo\u017eil mobil na no\u010dn\u00ed stolek a naposledy se na n\u011bj pod\u00edval, ne\u017e zhasl lampi\u010dku a pono\u0159il lo\u017enici do tmy naru\u0161en\u00e9 jen m\u011bs\u00ed\u010dn\u00edm sv\u011btlem.<\/div>\n
Zavrtal se do p\u0159ikr\u00fdvek a polo\u017eil se na pol\u0161t\u00e1\u0159. P\u0159ipravil se na mu\u010div\u011b dlouhou noc s my\u0161lenkami na Billa a zbytek jejich budoucnosti v hlav\u011b a s o\u010dek\u00e1v\u00e1n\u00edm a zv\u011bdavost\u00ed napl\u0148uj\u00edc\u00edmi ka\u017ed\u00fd milimetr jeho t\u011bla a s nimi\u017e dychtil po dal\u0161\u00edch ze zat\u00edm nevy\u0159\u010den\u00fdch p\u0159\u00edb\u011bh\u016f, kter\u00e9 m\u011bl pro n\u011bj d\u011bde\u010dek p\u0159ipraven\u00e9.<\/p>\n

Zat\u00edmco le\u017eel v posteli, nem\u011bl tu\u0161en\u00ed, \u017ee jeho sestra spo\u010d\u00edvaj\u00edc\u00ed na l\u016f\u017eku na druh\u00e9m konci pokoje, je kompletn\u011b vzh\u016fru a sly\u0161ela ve\u0161kerou jeho konverzaci s Georgem – o Tomovi, Billovi a po\u010d\u00e1tku dvac\u00e1t\u00e9ho stolet\u00ed\u2026<\/p>\n

autor: Izzap<\/strong><\/div>\n

p\u0159eklad: Allka<\/strong><\/div>\n
betaread: J. :o)<\/p>\n

<\/strong> original<\/strong><\/a><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Izzap P\u0159\u00edb\u011bhy a ot\u00e1zky Tom ve\u0161el do hostinsk\u00e9ho pokoje kr\u00e1tce po p\u016flnoci, pot\u00e9, co se dozv\u011bd\u011bl jedno z mnoha tajemstv\u00ed, kter\u00e1 jeho d\u011bde\u010dek o\u010dividn\u011b hodn\u011b dlouho skr\u00fdval. Chlapec byl tak rozja\u0159en\u00fd z toho, co sly\u0161el, \u017ee se nemohl p\u0159estat usm\u00edvat, je\u0161t\u011b<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[606],"tags":[],"class_list":["post-2961","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-turn-back-time"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2961","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=2961"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2961\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=2961"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=2961"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=2961"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}