{"id":2973,"date":"2015-06-02T14:00:00","date_gmt":"2015-06-02T13:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=2963"},"modified":"2015-06-02T14:00:00","modified_gmt":"2015-06-02T13:00:00","slug":"die-umerziehung-35","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2015\/06\/02\/die-umerziehung-35\/","title":{"rendered":"Die Umerziehung 35."},"content":{"rendered":"
autor: Saline A.<\/p>\n

<\/strong> Je neuv\u011b\u0159iteln\u00e9, jak \u00fa\u017easn\u00e9 \u010dten\u00e1\u0159e ve v\u00e1s m\u00e1m. Nen\u00ed v\u00e1s sice mnoho (nebo ano, ale z\u016fst\u00e1v\u00e1te pe\u010dliv\u011b skryti), ale mn\u011b to v\u016fbec nevad\u00ed. V\u00e1s p\u00e1r, kter\u00e9 m\u00e1m, jste neuv\u011b\u0159iteln\u00ed, v\u00e1\u017en\u011b! Snad nikdy jsem nem\u011bla tak vn\u00edmav\u00e9 \u010dten\u00e1\u0159e, jako jste vy, a\u0165 u\u017e tady nebo u U\u010ditele. Za to v\u00e1m pat\u0159\u00ed obrovsk\u00fd d\u00edk. \ud83d\ude42 Sice neodpov\u00edd\u00e1m na koment\u00e1\u0159e u ka\u017ed\u00e9ho d\u00edlu, ale v\u0161echny si pe\u010dliv\u011b \u010dtu a d\u011bl\u00e1te mi obrovskou radost.<\/em><\/div>\n

Za to v\u00e1m sd\u011bl\u00edm t\u0159i noviny:<\/em><\/div>\n
1. P\u0159ev\u00fdchova se pomalinku bl\u00ed\u017e\u00ed ke konci, u\u017e to nebude trvat moc dlouho. Ale nebojte, p\u00e1r t\u00fddn\u016f spolu je\u0161t\u011b p\u0159eci jen pobudeme.<\/em><\/div>\n
2. Vysly\u0161ela jsem tich\u00e1 p\u0159\u00e1n\u00ed \u0161eptan\u00e1 v nejtemn\u011bj\u0161\u00edch noc\u00edch, a za\u010dala ps\u00e1t druhou \u0159adu Pretty Little Secrets. Na pov\u00eddku s n\u00e1zvem Bitter-sweet returns se m\u016f\u017eete t\u011b\u0161it hned, jak skon\u010d\u00edme s P\u0159ev\u00fdchovou (a mo\u017en\u00e1 o chvilku d\u0159\u00edv. \ud83d\ude09 )<\/em><\/div>\n
3. V\u010dera m\u011b osv\u00edtila m\u00faza. M\u00e1m n\u00e1pad na pov\u00eddku. Na tuhle konkr\u00e9tn\u011b si sice n\u011bjakou chvilku po\u010dk\u00e1te, ale p\u0159edem m\u016f\u017eu \u0159\u00edct, \u017ee budete nad\u0161en\u00ed. M\u016fj odchod od Billshida, kter\u00fd jsem pl\u00e1novala u\u017e s Pretty Little Secrets, se je\u0161t\u011b na chvili\u010dku odkl\u00e1d\u00e1. Je\u0161t\u011b se m\u011b nezbav\u00edte!<\/em><\/div>\n
<\/em><\/div>\n
Pac a pusu, m\u00e1m v\u00e1s r\u00e1da \u2665<\/em><\/div>\n
Saline A.<\/em><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Plakal. V pokoji pro hosty probre\u010del n\u011bkolik hodin, ne\u017e kone\u010dn\u011b usnul. Nebyl si jist\u00fd, kv\u016fli \u010demu p\u0159esn\u011b bre\u010del – \u017ee Anis n\u011bkoho zabil, \u017ee n\u011bkdo zem\u0159el nebo snad mu bylo l\u00edto, \u017ee to Anisovi hned neodpustil. Byl z toho v \u0161oku a mrzelo ho, \u017ee si musel vz\u00edt \u010das od Anise, \u017ee s n\u00edm nedok\u00e1zal z\u016fstat. Pro\u010d to bylo tak t\u011b\u017ek\u00e9? P\u0159\u00e1l si, aby b\u00fdval dok\u00e1zal nad t\u00edm m\u00e1vnout rukou, ale prost\u011b to nedok\u00e1zal.<\/div>\n
Kdy\u017e se r\u00e1no vzbudil, hlava mu t\u0159e\u0161tila. Netou\u017eil po ni\u010dem jin\u00e9m, ne\u017e zal\u00e9zt pod pe\u0159inu a sp\u00e1t a\u017e do druh\u00e9ho dne, ale p\u0159emohl se a silou v\u016fle do\u0161el do Anisovy lo\u017enice. Na prvn\u00ed pohled bylo jasn\u00e9, \u017ee ani Bushido nem\u011bl klidnou noc, podle zp\u016fsobu rozh\u00e1zen\u00fdch p\u0159ikr\u00fdvek. Bill si k n\u011bmu ost\u00fdchav\u011b vlezl pod pe\u0159inu a pevn\u011b ho objal.<\/p>\n

„Hej,“ Bushido zmaten\u011b zamrkal, prob\u00edraje se ze sp\u00e1nku, ale hned si k sob\u011b chlapce \u00falevn\u011b p\u0159itiskl. „Jsi zp\u00e1tky.“<\/div>\n

„Je Silvestr, nemohl jsem dovolit, aby ses probudil s\u00e1m,“ vydechl. „Omlouv\u00e1m se, \u017ee jsem v\u010dera utekl. Pot\u0159eboval jsem n\u011bjak\u00fd \u010das pro sebe, abych se s tou informac\u00ed sm\u00ed\u0159il.“<\/div>\n
„A sm\u00ed\u0159il?“ Bushido na mlad\u00edka nejist\u011b pohl\u00e9dl. Samoz\u0159ejm\u011b byl nerv\u00f3zn\u00ed. Billova reakce ho v\u010dera vyd\u011bsila, o\u010dek\u00e1val nejhor\u0161\u00ed – \u017ee Bill po\u017e\u00e1d\u00e1 o p\u0159ed\u010dasn\u011b ukon\u010den\u00ed jejich trestu a u\u017e ho nikdy nebude cht\u00edt vid\u011bt.<\/div>\n
Bill s povzdechem zavrt\u011bl hlavou. „Ne. Ale mysl\u00edm, \u017ee se s t\u00edm nesm\u00ed\u0159\u00edm asi nikdy. Budu se s t\u00edm muset nau\u010dit \u017e\u00edt, proto\u017ee i kdy\u017e m\u011b napadlo, \u017ee bych t\u011b opustil\u2026 C\u00edtil jsem se mnohem h\u016f\u0159, ne\u017e kdy\u017e jsem zjistil, \u017ee kv\u016fli tob\u011b n\u011bkdo um\u0159el.“<\/div>\n
„Tak\u017ee z\u016fst\u00e1v\u00e1\u0161?“<\/div>\n
„Z\u016fst\u00e1v\u00e1m,“ s k\u00fdvnut\u00edm se k mu\u017ei p\u0159itulil a pol\u00edbil ho na rameno. „Ale slib mi, \u017ee mi to n\u011bkdy vysv\u011btl\u00ed\u0161. Ne dnes, nechci n\u00e1m kazit Silvestr. Ale n\u011bkdy, t\u0159eba a\u017e budeme rozeb\u00edrat tv\u00e9ho otce, tak zkus\u00edme zabrousit i k tomuhle t\u00e9matu.“<\/div>\n
\n
Bushido \u00falevn\u011b vydechl. Okam\u017eit\u011b mlad\u00edka vd\u011b\u010dn\u011b pol\u00edbil, \u0161eptaje mu do rt\u016f vyzn\u00e1n\u00ed l\u00e1sky. V\u011bd\u011bl, \u017ee a\u017e bude Billovi vypr\u00e1v\u011bt o sv\u00e9m d\u011btstv\u00ed a drogov\u00e9m obdob\u00ed, neobejde se to bez spousty slz. Nebylo to v\u016fbec nic p\u0159\u00edjemn\u00e9ho a vzhledem k tomu, \u017ee je Bill hodn\u011b citliv\u00fd, nejsp\u00ed\u0161 z toho bude n\u011bjakou dobu mimo. P\u016fvodn\u011b mu to vypr\u00e1v\u011bt v\u016fbec necht\u011bl, ale po n\u011bjak\u00e9 dob\u011b si p\u0159ipustil, \u017ee to je velice d\u016fle\u017eit\u00e1 \u010d\u00e1st jeho \u017eivota, kterou by Bill m\u011bl zn\u00e1t, pokud cht\u011bl skute\u010dn\u011b poznat jeho.<\/div>\n
V \u017e\u00e1dn\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b necht\u011bl, aby to z n\u011bj d\u011blalo sv\u011btce nebo n\u011bco takov\u00e9ho, to ani n\u00e1hodou. Otec na n\u011bm nepochybn\u011b n\u011bjak\u00e9 n\u00e1sledky zanechal, ale Anis se za n\u011b nehodlal schov\u00e1vat. V\u011bd\u011bl, \u017ee valn\u00e1 v\u011bt\u0161ina jeho \u010din\u016f byla zp\u016fsoben\u00e1 jeho povahov\u00fdmi rysy, ni\u010d\u00edm jin\u00fdm. P\u0159esto to byl d\u016fle\u017eit\u00fd d\u00edlek do skl\u00e1da\u010dky jeho osoby. Ne\u0161lo ho jen tak vymazat, a\u010dkoliv by si nep\u0159\u00e1l nic jin\u00e9ho, ne\u017e zapomenout a u\u017e nikdy se k tomu nevracet. Ob\u010das ale ty nejhor\u0161\u00ed vzpom\u00ednky z hlavy vyt\u011bsnit prost\u011b nedok\u00e1\u017eeme.<\/div>\n
\n

*<\/p><\/div>\n

\n

„M\u00e1lem bych zapomn\u011bl, pro\u010d jsme se firemn\u00ed akce z\u00fa\u010dastnili jen jednou jedinkr\u00e1t,“ Bill se otr\u00e1ven\u011b op\u0159el o ze\u010f vedle Toma, zat\u00edmco pop\u00edjel u\u017e \u010dtvrtou skleni\u010dku \u0161ampa\u0148sk\u00e9ho. Bohu\u017eel pro n\u011bj, zat\u00edm to s n\u00edm nic ned\u011blalo.<\/p><\/div>\n

Tom se rozesm\u00e1l. Jen co jim Bill ozn\u00e1mil, \u017ee celou kapelu upsal k \u00fa\u010dasti na silvestrovsk\u00e9m ve\u010d\u00edrku Universalu, aby podpo\u0159ili Bushida, kter\u00fd to m\u011bl v\u00edcem\u00e9n\u011b povinn\u00e9, v\u0161ichni si klepali na \u010delo a tou\u017eili mu zakroutit krkem. Na akci jejich nahr\u00e1vac\u00ed spole\u010dnosti byli jednou jedinkr\u00e1t, v jejich patn\u00e1cti, a neb\u00fdt toho, \u017ee se neuv\u011b\u0159iteln\u011b opili, nejsp\u00ed\u0161 by po\u0161li nudou. P\u0159\u00edsahali si, \u017ee u\u017e sem nikdy nevkro\u010d\u00ed. A te\u010f tu byli zase. „\u0158\u00edkali jsme ti to.“<\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm. Ale rad\u0161i budu poslouchat va\u0161e posm\u011b\u0161ky, \u017ee jste mi to \u0159\u00edkali, ne\u017e abych tu dnes ve\u010der musel b\u00fdt s\u00e1m. Takhle se alespo\u0148 m\u016f\u017eu zd\u00e1rn\u011b vyh\u00fdbat t\u011bm, kte\u0159\u00ed by si snad se mnou cht\u011bli pov\u00eddat.“<\/p>\n

„Prop\u00e1na kr\u00e1le, jen to ne! Hlavn\u011b \u017e\u00e1dn\u00e1 konverzace,“ naoko se zhrozil Georg, ne\u017e se rozesm\u00e1l a do Billa zlehka str\u010dil. „Je\u0161t\u011b vloni bys tu pob\u00edhal z rohu do rohu a tu konverzaci vyhled\u00e1val.“<\/div>\n

„Letos mi bohat\u011b sta\u010d\u00ed, \u017ee jsem chvilku mluvil s Davidem a probral s n\u00edm n\u011bjak\u00e9 texty,“ pokr\u010dil rameny a rozhl\u00e9dl se p\u0159epln\u011bnou rozm\u011brnou halou. „Mnohem rad\u011bji bych si promluvil s t\u00e1mhlet\u00edm chl\u00e1pkem,“ pokynul hlavou sm\u011brem k Anisovi, kter\u00fd se vesele dru\u017eil.<\/div>\n
„Bille, pros\u00edm tebe klid. Prozrad\u00ed\u0161 v\u00e1s uprost\u0159ed firemn\u00edho ve\u010d\u00edrku a budete tot\u00e1ln\u011b v hajzlu. To chce\u0161?“ ozval se jako v\u017edy rozumn\u00fd Gustav. Tom se rozesm\u00e1l, nejsp\u00ed\u0161 si p\u0159edstavil tituln\u00ed str\u00e1nky v\u0161ech bulv\u00e1rn\u00edch pl\u00e1tk\u016f.<\/div>\n
Bill se zabru\u010den\u00edm dopil sklenku a hned si od \u010d\u00ed\u0161n\u00edka vzal novou. „Ka\u0161lu na to. Jdu si pokecat s\u2026 Sakra, j\u00e1 nev\u00edm. Jdu si vyhl\u00eddnout n\u011bjakou ob\u011b\u0165, kdy\u017e vy jste na m\u011b takov\u00ed!“<\/div>\n
„Tak na to, m\u016fj drah\u00fd brat\u0159\u00ed\u010dku, rychle zapome\u0148,“ Tom bratra popadl za ramena a vr\u00e1til ho zp\u011bt ke stolu. „Klidn\u011b se tu zlij pod obraz, ale kdy\u017e u\u017e jsi n\u00e1s sem dot\u00e1hnul, tak tu s n\u00e1ma taky z\u016fstane\u0161. Budeme trp\u011bt hezky spolu, proto\u017ee jestli je\u0161t\u011b n\u011bkdy domluv\u00ed\u0161 na\u0161\u00ed \u00fa\u010dast na podobn\u00e9 akci nam\u00edsto toho, abychom m\u011bli soukromou p\u00e1rty u n\u00e1s doma, osobn\u011b t\u011b za\u0161krt\u00edm.“<\/p>\n

„Tak tomu \u0159\u00edk\u00e1m projev bratrsk\u00e9 n\u00e1klonnosti!“ s proto\u010den\u00edm o\u010d\u00ed se Bill zasm\u00e1l, ale p\u0159ik\u00fdvl. „Fajn, j\u00e1 teda z\u016fstanu. Ale nesm\u00edte mi vy\u010d\u00edtat, \u017ee jsem v\u00e1s sem vyt\u00e1hnul. Mus\u00edte uznat, \u017ee kdybych tu m\u011bl b\u00fdt s\u00e1m, asi bych se musel ob\u011bsit na jedn\u00e9 z t\u011bch girland, co tu v\u0161ude vis\u00ed.“<\/div>\n

„To zn\u00ed jako z\u00e1bava,“ zahu\u010del Georg pobaven\u011b. „Mysl\u00ed\u0161, \u017ee bys u toho stihl vyfotit selfie a poslat n\u00e1m j\u00ed? V\u00ed\u0161 co, abys n\u00e1m pomohl s vyd\u011bl\u00e1v\u00e1n\u00edm i po smrti.“<\/div>\n
„Georgu!“ Bill ho se sm\u00edchem pra\u0161til do ramene. „To od tebe v\u016fbec nen\u00ed hezk\u00e9, abys v\u011bd\u011bl. Tom by ti to neodpustil.“<\/div>\n
„Vlastn\u011b bychom si p\u0159i\u0161li na p\u011bkn\u00fdch p\u00e1r milion\u016f,“ s \u00fasm\u011bvem zaujat\u011b vzhl\u00e9dnul od telefonu. Rozesm\u00e1l se, kdy\u017e Bill zalapal po dechu a objal ho kolem ramen. „Neboj, po\u010dkalo by se alespo\u0148 p\u00e1r t\u00fddn\u016f, p\u0159ece nejsme \u00fapln\u00fd hyeny.“<\/div>\n
„Oh no samoz\u0159ejm\u011b, Tome, to nejste ani v nejmen\u0161\u00edm!“ Bill proto\u010dil o\u010dima. Na jeden n\u00e1dech do sebe naklopil dal\u0161\u00ed skleni\u010dku a spokojen\u011b se usm\u00e1l. Bublinky kone\u010dn\u011b za\u010d\u00ednaly \u00fa\u010dinkovat. „Sakra, nesm\u00edm se moc op\u00edt.“<\/div>\n
„Pro\u010d?“<\/div>\n
„Nev\u00edm jak vy, ale j\u00e1 bych r\u00e1d dal n\u011bkomu o p\u016flnoci pusu a sotva budu Anise hledat mezi v\u0161ema t\u011bma lidma, kdy\u017e budu na sra\u010dky,“ odfrkl.<\/p>\n

Za n\u00edm se ozvalo pobaven\u00e9 uchechtnut\u00ed. „Pros\u00edm, a to je Bill Kaulitz, uzn\u00e1van\u00fd um\u011blec, o n\u011bm\u017e se vypr\u00e1v\u00ed, \u017ee je za v\u0161ech okolnost\u00ed slu\u0161n\u00fd a galantn\u00ed.“ Bill se vyd\u011b\u0161en\u011b oto\u010dil. Usm\u00edval se na n\u011bj mu\u017e zhruba kolem \u010dty\u0159ic\u00edtky, ze kter\u00e9ho se v\u00e1m u\u017e p\u0159i pohledu rozklepala kolena touhou. „Omlouv\u00e1m se, je\u0161t\u011b se nezn\u00e1me. Mohl bych si v\u00e1s ale i tak na okam\u017eik vz\u00edt stranou? R\u00e1d bych si s v\u00e1mi o n\u011b\u010dem promluvil trochu v soukrom\u00ed.“<\/div>\n

Bill pozvedl obo\u010d\u00ed. Ten mu\u017e byl charismatick\u00fd a zp\u016fsob, jak\u00fdm k Billovi mluvil, byl perfektn\u00ed. N\u011bco mu ale nesed\u011blo, a nev\u011bd\u011bl co. „O \u010dem?“<\/div>\n
„N\u011bjak\u00e9 obchodn\u00ed z\u00e1le\u017eitosti, ale nerad bych to rozeb\u00edral takhle ve\u0159ejn\u011b, dokud to prvn\u00ed neproberu s v\u00e1mi.“<\/div>\n
„No\u2026“ Bill se nejist\u011b ohl\u00e9dl po p\u0159\u00e1tel\u00edch. Kdy\u017e ale v\u0161ichni svorn\u011b pokr\u010dili rameny, s povzdechem p\u0159ik\u00fdvl. „Dob\u0159e, na chvilku se asi utrhnout m\u016f\u017eu. Poj\u010fte za mnou, v pat\u0159e je meetingovka, kde m\u016f\u017eeme v klidu mluvit,“ hlavou mu pokynul, aby ho n\u00e1sledoval a l\u00edn\u011b zam\u00ed\u0159il k v\u00fdtah\u016fm. Po cest\u011b si p\u0159ivlastnil je\u0161t\u011b sklenku \u0161ampa\u0148sk\u00e9ho, o\u010dividn\u011b ji bude pot\u0159ebovat.<\/div>\n
\n

*<\/p><\/div>\n

\n

„Hej, nevid\u011bli jste n\u011bkdo Billa? Nem\u016f\u017eu ho naj\u00edt a nebere telefon,“ zamra\u010den\u00fd Bushido se p\u0159ipojil k Tomovi s Gustavem a Georgem, kte\u0159\u00ed o\u010dividn\u011b vypili dostatek alkoholu na to, aby si nev\u0161imli, \u017ee nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed \u010dlen jejich kapely je u\u017e p\u00e1r hodin pry\u010d. Slovo dalo slovo, skleni\u010dka vyst\u0159\u00eddala skleni\u010dku a brzy bylo t\u00e9m\u011b\u0159 zapomenuto, \u017ee v\u016fbec n\u011bjak\u00fd Bill existuje.<\/p><\/div>\n

Tom na Bushida pohl\u00e9dl a zarazil se. „Naposledy jsem ho vid\u011bl s t\u00edm divn\u00fdm chl\u00e1pkem, kdy\u017e odch\u00e1zeli.“<\/div>\n
„Divn\u00fdm chl\u00e1pkem? Jak\u00fdm? Kam?!“<\/div>\n
„V pat\u0159e je meetingov\u00e1 m\u00edstnost. Takov\u00e1 mali\u010dk\u00e1, prosklen\u00e1. Nem\u016f\u017ee\u0161 ji minout,“ bezpe\u010dn\u011b ho nasm\u011broval Gustav. Bushido p\u0159ik\u00fdvl, vd\u011b\u010dn\u00fd, \u017ee alespo\u0148 jeden z t\u011bch t\u0159\u00ed byl smysl\u016f schopn\u00fd natolik, aby mu dok\u00e1zal n\u011bco \u0159\u00edct. Okam\u017eit\u011b se vydal ur\u010den\u00fdm sm\u011brem, nehodlal se ni\u010d\u00edm zdr\u017eovat. Skute\u010dnost, \u017ee Billa vid\u011bl naposledy kolem p\u016fl osm\u00e9 a u\u017e bylo n\u011bco m\u00e1lo po jeden\u00e1ct\u00e9, mu na klidu moc nep\u0159id\u00e1vala. Tuplem, kdy\u017e se v\u010dera tak moc poh\u00e1dal se Sercanem. Museli b\u00fdt opatrn\u00ed. Do patra t\u00e9m\u011b\u0159 dob\u011bhl. Hned na chodb\u011b se ale zarazil. Gustav m\u011bl pravdu, m\u00edstnost ne\u0161la p\u0159ehl\u00e9dnout. Bushidovi se to, co vid\u011bl, ale rozhodn\u011b nel\u00edbilo.<\/p>\n

Bill skute\u010dn\u011b sed\u011bl v m\u00edstnosti s dal\u0161\u00edm mu\u017eem, ale o\u010dividn\u011b u\u017e m\u011bl dost upito, soud\u011b dle jeho \u017eiveln\u00e9 gestikulace. Sm\u00e1l se na cel\u00e9 kolo a dotyky v\u016fbec ne\u0161et\u0159il, co\u017e mu\u017ei vedle n\u011bj rozhodn\u011b nevadilo. Zamra\u010dil se a r\u00e1zn\u011b zam\u00ed\u0159il dovnit\u0159. A\u0165 u\u017e je ten chlap kdokoliv, s Billem teda v m\u00edstnosti s\u00e1m zav\u0159en\u00fd ur\u010dit\u011b nebude.<\/div>\n

„Bille?“<\/div>\n
Osloven\u00fd vyd\u011b\u0161en\u011b nadsko\u010dil a prudce se odt\u00e1hl, a\u017e vycmrndal n\u011bkolik kapek \u0161ampa\u0148sk\u00e9ho, kter\u00e9 znovu dr\u017eel v ruce. Bushido se rad\u011bji ani neptal, kde se tam vzala cel\u00e1 lahev. „Anisi!“<\/div>\n
„Nezvedal jsi telefon a j\u00e1 u\u017e t\u011b n\u011bjakou dobu hled\u00e1m,“ na\u0161tvan\u011b pohl\u00e9dl na star\u0161\u00edho mu\u017ee, kter\u00fd se pov\u00fd\u0161enecky usm\u00edval. „Poj\u010f, m\u011bli bychom j\u00edt.“<\/div>\n
„Nezlobte se, nev\u00edm, kdo jste, ale Bill je tu moment\u00e1ln\u011b se mnou a nemysl\u00edm si\u2026“<\/div>\n
„M\u011b ale nezaj\u00edm\u00e1, co si mysl\u00edte,“ odsekl Bushido. S pozvednut\u00fdm obo\u010d\u00edm sledoval, jak si mu\u017e stoup\u00e1, a naprosto bez z\u00e1jmu se oto\u010dil k Billovi. Pousm\u00e1l se. Mali\u010dk\u00fd vypadal ztracen\u011b, jako kdyby nem\u011bl pon\u011bt\u00ed, co se to d\u011bj. Nat\u00e1hl k n\u011bmu ruku. „Poj\u010f, kluci u\u017e na n\u00e1s \u010dekaj\u00ed. Za chv\u00edli bude p\u016flnoc a my bychom m\u011bli b\u00fdt s nimi.“<\/p>\n

Bill beze slova p\u0159ik\u00fdvl a okam\u017eit\u011b se k mu\u017ei p\u0159itiskl, nech\u00e1vaje se obejmout kolem ramen. „Moc m\u011b t\u011b\u0161ilo,“ s \u00fasm\u011bvem pohl\u00e9dl na mu\u017ee, kter\u00fd se trucovit\u011b op\u00edral o st\u016fl a ty dva sledoval. Bushido se po n\u011bm ani neohl\u00e9dl a rovnou chlapce nasm\u011broval ven, necht\u011bl jim d\u00e1t dal\u0161\u00ed p\u0159\u00edle\u017eitost k rozhovoru.<\/div>\n

Jen co ve\u0161li do v\u00fdtahu, Bushido ho n\u00e1siln\u011b zastavil a r\u00e1zn\u011b p\u0159irazil chlapce na ze\u010f. „Ze\u0161\u00edlel jsi, Bille? Zmizet n\u011bkam s \u00fapln\u011b ciz\u00edm chlapem a nereagovat na telefon?!“<\/div>\n
„Cht\u011bl se mnou probrat obchodn\u00ed nab\u00eddku! A telefon m\u00e1m v kab\u00e1tu,“ vyhrkl Bill vyd\u011b\u0161en\u011b. „Promi\u0148, v\u016fbec jsem si neuv\u011bdomil, \u017ee jsem tam tak dlouho,“ omluvn\u011b si ho k sob\u011b p\u0159it\u00e1hl a zabo\u0159il mu ruce do vlas\u016f.<\/div>\n
Bushido zavr\u010del, frustrovan\u011b Billa tvrd\u011b pol\u00edbil. „U\u017e nikdy nikam takhle nemiz, pokud nebude\u0161 na telefonu,“ za\u0161eptal. „M\u011bl jsem o tebe strach, kdy\u017e jsem t\u011b nemohl nikde naj\u00edt.“<\/div>\n
„M\u011bl?“ rozn\u011b\u017en\u011ble se Bill usm\u00e1l. „To je roztomil\u00fd.“<\/div>\n
„Bille,“ jemn\u011b vzal jeho obli\u010dej do dlan\u00ed. „Kolik jsi toho vypil?“<\/div>\n
„Ne moc. Cht\u011bl jsem z\u016fstat st\u0159\u00edzliv\u00fd, abych se s tebou mohl o p\u016flnoci n\u011bkam za\u0161\u00edt a d\u00e1t ti pusu.“<\/p>\n

Bushido se zasm\u00e1l a chlapce si k sob\u011b p\u0159itiskl. „Bo\u017ee Bille, ty jsi trouba. Ale m\u00edsto, kam se za\u0161\u00edt, m\u00e1m,“ s \u00fasm\u011bvem stiskl tla\u010d\u00edtko dev\u00e1t\u00e9ho patra. „Vedle kancel\u00e1\u0159e Michaela je m\u00edstnost, ve kter\u00e9 v\u016fbec nic nen\u00ed. Ale m\u00e1 celou jednu st\u011bnu prosklenou, tak\u017ee uvid\u00edme oh\u0148ostroje po cel\u00e9m Berl\u00ednu.“<\/div>\n

„To zn\u00ed moc hezky.“<\/div>\n
„Jo, j\u00e1 v\u00edm,“ s \u00fasm\u011bvem mu prohr\u00e1bl vlasy. N\u00e1hle ho ve\u0161ker\u00fd vztek p\u0159e\u0161el, alespo\u0148 na Billa. Byl opil\u00fd. Sice ne vlastn\u00edm p\u0159i\u010din\u011bn\u00edm, ale alkohol v krvi mu up\u0159\u00edt nemohl. Kupodivu mu p\u0159i\u0161el roztomil\u00fd, tul\u00edc\u00ed se jako mal\u00e9 kot\u011b. Pomalu ho vedl a\u017e na konec chodby, kde byla skryt\u00e1 m\u00edstnost. Anis nelhal, v\u00fdhled na cel\u00e9 m\u011bsto byl dech berouc\u00ed.<\/div>\n
Bill, naprosto omr\u00e1\u010den panoramatem, p\u0159e\u0161el k okn\u016fm. „Proboha to je kr\u00e1sa, Anisi!“<\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm, je to tu ide\u00e1ln\u00ed,“ sedl si na zem p\u0159ed okna a chlapce si st\u00e1hnul na kl\u00edn. „Uvid\u00edme kompletn\u011b cel\u00e9 oslavy.“<\/p>\n

„Jsi nejlep\u0161\u00ed, Anisi,“ Bill mu \u0161\u0165astn\u011b omotal ruku kolem krku. „Fakt, i kdy\u017e m\u011b n\u011bkdy neuv\u011b\u0159iteln\u011b sere\u0161, tak jsi prost\u011b ten nejlep\u0161\u00ed. Bo\u017ee, klidn\u011b bych s tebou dok\u00e1zal m\u00edt i rodinu. Malou, blon\u010fatou hol\u010di\u010dku. Rosie. A chlape\u010dka Sebastiana.“<\/div>\n

Bushido se pobaven\u011b rozesm\u00e1l a chlapce pol\u00edbil. „Pr\u00e1v\u011b jsi vyslovil svoje novoro\u010dn\u00ed p\u0159\u00e1n\u00ed, Bille. \u0160\u0165astn\u00fd Nov\u00fd rok.“<\/div>\n
Bill vykulen\u011b pohl\u00e9dl na des\u00edtky oh\u0148ostroj\u016f oza\u0159uj\u00edc\u00ed no\u010dn\u00ed oblohu nad Berl\u00ednem, na\u010de\u017e se nad\u0161en\u011b oto\u010dil zp\u011bt k Anisovi. „\u0160\u0165astn\u00fd Nov\u00fd rok, mil\u00e1\u010dku!“<\/p>\n

autor: Saline A.<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Saline A. Je neuv\u011b\u0159iteln\u00e9, jak \u00fa\u017easn\u00e9 \u010dten\u00e1\u0159e ve v\u00e1s m\u00e1m. Nen\u00ed v\u00e1s sice mnoho (nebo ano, ale z\u016fst\u00e1v\u00e1te pe\u010dliv\u011b skryti), ale mn\u011b to v\u016fbec nevad\u00ed. V\u00e1s p\u00e1r, kter\u00e9 m\u00e1m, jste neuv\u011b\u0159iteln\u00ed, v\u00e1\u017en\u011b! Snad nikdy jsem nem\u011bla tak vn\u00edmav\u00e9 \u010dten\u00e1\u0159e, jako jste<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[601],"tags":[],"class_list":["post-2973","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-die-umerziehung"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2973","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=2973"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2973\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=2973"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=2973"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=2973"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}