{"id":2988,"date":"2015-05-28T15:00:00","date_gmt":"2015-05-28T14:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=2978"},"modified":"2015-05-28T15:00:00","modified_gmt":"2015-05-28T14:00:00","slug":"pohar-z-puli-prazdny-13","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2015\/05\/28\/pohar-z-puli-prazdny-13\/","title":{"rendered":"Poh\u00e1r z p\u016fli pr\u00e1zdn\u00fd 13."},"content":{"rendered":"
autor: SakuraUchihaHaruno13<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
Venku se rozprost\u00edrala \u010dern\u00e1 tma, bud\u00edk je\u0161t\u011b nezazvonil, p\u0159esto byl v\u0161ak Tom vzh\u016fru. Celou noc m\u011bl probl\u00e9m se sp\u00e1nkem, za co\u017e mohlo hned n\u011bkolik v\u011bc\u00ed. Jednak mu siln\u011b tlouklo srdce a jednak m\u011bl taky nep\u0159irozen\u011b zrychlen\u00fd dech. T\u00e9\u017e se pot\u00fdkal s t\u00edm, \u017ee na n\u011bm Bill le\u017eel tak zvl\u00e1\u0161tn\u011b, \u017ee se s\u00e1m moc nemohl pohnout, co\u017e jen podpo\u0159ilo jeho nespavost. P\u00e1r minut si v\u0161ak pro sp\u00e1nek dok\u00e1zal vydob\u00fdt.<\/div>\n
Te\u010f jen \u0161ilhal ve tm\u011b a sna\u017eil se rozli\u0161it Billovy rysy. C\u00edtil jeho klidn\u00fd a hork\u00fd dech na sv\u00e9m krku, vn\u00edmal i nadzved\u00e1n\u00ed jeho hrudn\u00edku na tom sv\u00e9m a taky si v\u0161iml, jak se mu jemn\u011b chv\u011bj\u00ed v\u00ed\u010dka.<\/p>\n

Neodolal a rozhodl se pod\u00edvat se do jeho mysli, aby zjistil, co ho ve sp\u00e1nku tolik znepokojuje. Nejd\u0159\u00edv se propl\u00e9tal r\u016fzn\u00fdmi situacemi, kter\u00e9 mu ned\u00e1valy moc smysl. Usoudil, \u017ee vn\u00edm\u00e1 Billovu minulost se v\u0161emi d\u016fle\u017eit\u00fdmi momenty, kter\u00e9 pro\u017eil se sv\u00fdmi rodi\u010di, o nich\u017e p\u0159edchoz\u00ed den zjistil pravdu. Byly to situace z r\u016fzn\u00fdch v\u00fdlet\u016f, V\u00e1noc nebo rozep\u0159\u00ed. Zd\u00e1lo se, \u017ee se jeho podv\u011bdom\u00ed sna\u017e\u00ed s\u017e\u00edt s touto skute\u010dnost\u00ed a prob\u00edr\u00e1 se v\u0161\u00edm, co m\u00e1, aby na\u0161lo v\u0161echny kl\u00ed\u010dov\u00e9 momenty a rozhodlo se, zda tomu m\u00e1 skute\u010dn\u011b v\u011b\u0159it nebo ne.<\/div>\n

Tom si u\u017e\u00edval Billovy vzpom\u00ednky, v nich\u017e vid\u011bl, jak se chlapec vyv\u00edjel a jak vypadal. Jakmile opadla tato \u010d\u00e1st jeho sn\u016f, m\u011bl mo\u017enost nahl\u00e9dnout s\u00e1m na sebe. V Billov\u011b mysli vid\u011bl s\u00e1m sebe ten prvn\u00ed den, kdy tu byl a bloudil ulicemi no\u010dn\u00edho m\u011bsta. Pot\u00e9 spat\u0159il s\u00e1m sebe, jak vnikl Billovi do okna. Sly\u0161el sv\u016fj vlastn\u00ed hlas, jak \u0159\u00edk\u00e1, \u017ee nikam nejde, kdy\u017e se ho Bill sna\u017eil p\u0159im\u011bt k odchodu. A nakonec se stal sou\u010d\u00e1st\u00ed nev\u00eddan\u00e9 situace, kter\u00e1 se je\u0161t\u011b nestala. Ze za\u010d\u00e1tku to vn\u00edmal z Billova pohledu. Vid\u011bl s\u00e1m sebe tak bl\u00edzko a tak detailn\u011b, \u017ee mohl post\u0159ehnout rozpraskan\u00e1 m\u00edsta na sv\u00fdch rtech.<\/p>\n<\/div>\n
\n
C\u00edtil, jak se s\u00e1m k sob\u011b p\u0159ibli\u017euje, zat\u00edmco se mu znovu siln\u011b rozeb\u011bhlo srdce. Ta vzd\u00e1lenost se neust\u00e1le zmen\u0161ovala, a\u017e byli od sebe jen skute\u010dn\u00fdch p\u00e1r milimetr\u016f. D\u00edval se s\u00e1m sob\u011b do o\u010d\u00ed, zat\u00edmco mu ze rt\u016f unikaly p\u0159er\u00fdvav\u00e9 vzdechy. Ta situace, kdy si byl tak neskute\u010dn\u011b bl\u00edzko, trvala n\u011bkolik dlouh\u00fdch vte\u0159in, ne\u017e se nat\u00e1hl je\u0161t\u011b v\u00edc dop\u0159edu a s\u00e1m sebe pol\u00edbil.<\/div>\n
Najednou se jeho perspektiva zm\u011bnila a on z boku vid\u011bl \u010dernovlas\u00e9ho Billa, jak se natahuje k polibku. Netrvalo dlouho a byl sv\u011bdkem snov\u00e9ho polibku mezi j\u00edm a Billem. Ten letm\u00fd dotek rt\u016f byl napoprv\u00e9 v\u00e1hav\u00fd a byl v n\u011bm c\u00edtit odstup. Teprve na druh\u00fd pokus dok\u00e1zal ze spojen\u00ed jejich rt\u016f vy\u010d\u00edst n\u011bjak\u00e9 po\u0159\u00e1dn\u00e9 emoce. Byla to jak\u00e1si n\u011bha a z\u00e1jem o pozn\u00e1n\u00ed. Ne\u0161lo o nic drav\u00e9ho nebo v\u00e1\u0161niv\u00e9ho, sp\u00ed\u0161 se zd\u00e1lo, \u017ee ho Bill zkou\u0161\u00ed a sna\u017e\u00ed se ho poznat.<\/div>\n
Tom opustil Billovy sny a usly\u0161el, jak \u010dernovl\u00e1sek sv\u00edjej\u00edc\u00ed se na jeho hrudi t\u00e9m\u011b\u0159 nesly\u0161n\u011b zavzdychal. Bylo to sp\u00ed\u0161 jen m\u00edrn\u00e9 zalap\u00e1n\u00ed po dechu n\u00e1sledovan\u00e9 hlubok\u00fdm vydechnut\u00ed, v n\u011bm\u017e i proti sv\u00e9 v\u016fli sly\u0161el jak\u00e9si uspokojen\u00ed.<\/p>\n

Tom netu\u0161il, jak by m\u011bl z t\u00e9hle situace vybruslit, v hlav\u011b m\u011bl dokola se opakuj\u00edc\u00ed polibek a v srdci jakousi neskute\u010dnou touhu to zkusit. Jenom zkusit. Nic v\u00edc. S chlapcem se je\u0161t\u011b nel\u00edbal a Bill by mohl b\u00fdt dobr\u00e1 volba, ale po\u0159\u00e1d si nebyl jist\u00fd, jestli je to spr\u00e1vn\u00e9. Ve sv\u00e9m \u017eivot\u011b moc spr\u00e1vn\u00fdch v\u011bc\u00ed neud\u011blal, to je pravda. Ale ta zv\u011bdavost a touha zkusit n\u011bco nov\u00e9ho v n\u011bm ho\u0159ela tak siln\u011b, \u017ee o tom za\u010dal skute\u010dn\u011b uva\u017eovat.<\/div>\n

Ne\u017e se ale zmohl na vymy\u0161len\u00ed n\u011b\u010deho konkr\u00e9tn\u00edho, pokojem se rozezn\u011blo \u0159in\u010den\u00ed bud\u00edku. Bill sebou polekan\u011b trhl a pak otev\u0159el o\u010di.<\/div>\n
„Dobr\u00e9 r\u00e1no,“ usm\u00e1l se na n\u011bj Tom. „Jak ses vyspal?“<\/div>\n
„Tome?!“ Billovi se nar\u00e1z za\u010daly vracet v\u0161echny vzpom\u00ednky na v\u010derej\u0161\u00ed ve\u010der a b\u011bhem jejich prob\u00edr\u00e1n\u00ed se mu na tv\u00e1\u0159i objevila \u010derve\u0148. „P-promi\u0148,“ za\u010dal se najednou p\u0159ekotn\u011b omlouvat. „J-j\u00e1\u2026 p-p-ro-ro-st\u011b\u2026“<\/div>\n
Tom se docela bavil, kdy\u017e vid\u011bl zarudl\u00e9ho Billa, jak se mu omlouv\u00e1. „To je dobr\u00fd,“ m\u00e1vl nad t\u00edm rukou a je\u0161t\u011b v\u00edc se usm\u00e1l. „M\u00e1\u0161 docela pohodlnou postel,“ pokra\u010doval. „Mohl bych dneska p\u0159ij\u00edt znovu?“<\/div>\n
„Tome!“ Bill netu\u0161il, co by m\u011bl \u0159\u00edct. Jen se vymotal z jeho mikiny a postavil se, aby kone\u010dn\u011b vypnul ten otravn\u00fd bud\u00edk.<\/div>\n
„Copak?“ nevinn\u011b se zak\u0159enil dred\u00e1\u010d.<\/div>\n
„No, j-j\u00e1\u2026“ Billovi do\u0161lo, \u017ee toho moc po r\u00e1nu nevymysl\u00ed. „Koupelna je vpravo, kdybys pot\u0159eboval,“ ozn\u00e1mil mu, zat\u00edmco se ti\u0161e modlil, aby nikdo z rodi\u010d\u016f nep\u0159i\u0161el na jeho no\u010dn\u00ed n\u00e1v\u0161t\u011bvu. „A co chce\u0161 k sn\u00eddani? Toasty s marmel\u00e1dou, m\u00e1slem, nutellou, nebo t\u0159eba ml\u00e9ko s vlo\u010dkami?“<\/div>\n
„Mn\u011b je to jedno,“ pokr\u010dil rameny Tom. „J\u00e1 norm\u00e1ln\u011b nesn\u00edd\u00e1m.“<\/div>\n
„To je ale chyba,“ pou\u010dil ho Bill, „sn\u00eddan\u011b je p\u0159ece nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed j\u00eddlo dne.“<\/div>\n
„Tak m\u011b p\u0159ekvap,“ vyb\u00eddl ho Tom a zachumlal se do Billov\u00fdch p\u0159ikr\u00fdvek, „j\u00e1 si tu zat\u00edm po\u010dk\u00e1m.“
„Tome,“ za\u0161kemral Bill. „Vypadni z moj\u00ed postele!“<\/div>\n
„Co kdybys m\u011b donutil\u2026?“<\/div>\n
„Tome!“ Zd\u00e1lo se, \u017ee Bill ztr\u00e1c\u00ed nervy.<\/div>\n
„Copak?“ p\u0159idal dal\u0161\u00ed and\u011blsk\u00fd \u00fasm\u011bv.<\/p>\n

Bill se na n\u011bj pod\u00edval, jako by na n\u011bj cht\u011bl za\u010d\u00edt k\u0159i\u010det, ale po del\u0161\u00edm uva\u017eov\u00e1n\u00ed si to rozmyslel. Nejsp\u00ed\u0161 pochopil, \u017ee by to mohli sly\u0161et jeho rodi\u010de dole v ob\u00fdv\u00e1ku, proto jen pokr\u010dil rameny a zamumlal: „Kdyby ses cht\u011bl p\u0159evl\u00e9knout, sk\u0159\u00ed\u0148 je t\u00e1mhle,“ rukou uk\u00e1zal k velik\u00e9 sk\u0159\u00edni a ode\u0161el z m\u00edstnosti d\u0159\u00edv, ne\u017e mu Tom sta\u010dil n\u011bco \u0159\u00edct.<\/div>\n

Tom je\u0161t\u011b chv\u00edli z\u016fstal v Billov\u011b posteli, ne\u017e se vydal k velk\u00e9 sk\u0159\u00edni, aby si prohl\u00e9dl jej\u00ed obsah. Musel \u017easnout nad t\u00edm, kolik m\u00e1 Bill kus\u016f oble\u010den\u00ed. Kdy\u017e pak zabloudil k jeho dopl\u0148k\u016fm, v\u0161iml si p\u0159\u00edv\u011b\u0161ku, jen\u017e byl na jedn\u00e9 stran\u011b vybrou\u0161en do mnoha v\u00fdstupk\u016f. Vzal si ho do ruky a p\u0159e\u010detl si, co v n\u011bm bylo vyryto. Srdce mu vynechalo n\u011bkolik \u00fader\u016f, kdy\u017e si uv\u011bdomil, \u017ee tohle zn\u00e1. Ne p\u0159\u00edmo tohle, ale n\u011bco podobn\u00e9ho. On s\u00e1m m\u011bl podobn\u00fd p\u0159\u00edv\u011b\u0161ek, i kdy\u017e tam vyryt\u00fd rok 1989 a z druh\u00e9 strany 6:20. Bill na sv\u00e9m m\u011bl 1. 9. a 6:30.<\/div>\n
Tom hodnou chv\u00edli p\u0159em\u00edtal nad t\u00edm, co m\u016f\u017ee znamenat datum 1. 9. 1989 a \u010das 6:20 a 6:30. Velk\u00fd smysl mu to ned\u00e1valo, i kdy\u017e jistou teorii m\u011bl. Teorii, kter\u00e1 ani v jeho nejhor\u0161\u00edm snu nemohla b\u00fdt pravdou.<\/p>\n

„Tak jak to vypad\u00e1?“ vyru\u0161il ho z jeho my\u0161lenek Bill, kter\u00fd na t\u00e1cu nesl toast namazan\u00fd m\u00e1slem a sklenici pomeran\u010dov\u00e9ho d\u017eusu. „Vybral sis n\u011bco?“<\/div>\n

„Ty m\u00e1\u0161 hodn\u011b r\u00e1d t\u011bsn\u00e9 oble\u010den\u00ed, vi\u010f?“ Tom se sna\u017eil zakr\u00fdt znepokojen\u00ed, kter\u00e9 v n\u011bm n\u00e1lez p\u0159\u00edv\u011b\u0161ku vyvolal. Klidn\u011b ho str\u010dil zp\u011bt do z\u00e1suvky a oto\u010dil se zp\u011bt na Billa.<\/div>\n
„Jo,“ p\u0159ik\u00fdvl. „L\u00edb\u00ed se mi to.“<\/div>\n
„J\u00e1 na to moc nejsem, tak\u017ee asi z\u016fstanu v tomhle,“ \u0159ekl a pousm\u00e1l se. Teprve te\u010f si uv\u011bdomil, \u017ee se Bill je\u0161t\u011b neodmaloval a m\u00e1 st\u00e1le kolem o\u010d\u00ed \u010dern\u00e9 \u0161mouhy.<\/div>\n
„Fajn,“ p\u0159ik\u00fdvl Bill a polo\u017eil t\u00e1c na st\u016fl. Po\u010dkal si, a\u017e se k n\u011bmu Tom do\u0161our\u00e1, pak p\u0159e\u0161el ke sk\u0159\u00edni a vyt\u00e1hl z n\u00ed \u010dern\u00e9 triko s potiskem a siln\u00fd ko\u017een\u00fd p\u00e1sek s p\u0159ezkou ve tvaru lebky.<\/div>\n
„D\u00edky,“ vd\u011b\u010dn\u011b se na n\u011bj Tom usm\u00e1l a sledoval, jak si Bill vytahuje je\u0161t\u011b trenky a p\u0159esouv\u00e1 se do koupelny. Myslel, \u017ee je to zbyte\u010dn\u00e9, ale nesna\u017eil se mu jeho po\u010d\u00edn\u00e1n\u00ed vyvracet. M\u00edsto toho se pustil do kr\u00e1sn\u011b vypadaj\u00edc\u00ed sn\u00eddan\u011b.<\/p>\n

Kdy\u017e byl Bill hotov\u00fd, do koupelny se dostal Tom. Omyl si obli\u010dej, vypl\u00e1chl si pusu a s \u00fasm\u011bvem se na sebe pod\u00edval do zrcadla. Skoro se mu necht\u011blo v\u011b\u0159it tomu, kde je. Skute\u010dn\u011b se nach\u00e1zel v Billov\u011b koupeln\u011b a to jen n\u011bkolik dn\u00ed od zad\u00e1n\u00ed \u00fakolu. Musel p\u0159ipustit, \u017ee se zlep\u0161il.<\/div>\n

„P\u016fjdeme do \u0161koly?“ cht\u011bl Tom v\u011bd\u011bt, kdy\u017e se vr\u00e1til.<\/div>\n
„Jo, j\u00e1 jen\u2026 no\u2026“<\/div>\n
„Nemohl by ses kone\u010dn\u011b po\u0159\u00e1dn\u011b vyjad\u0159ovat? Od r\u00e1na po\u0159\u00e1d kokt\u00e1\u0161, tak co je?“<\/div>\n
„No, rodi\u010de jsou dole, tak\u017ee\u2026“<\/div>\n
„Tak\u017ee m\u00e1m j\u00edt oknem?“ dokon\u010dil za n\u011bj Tom a trochu si povzdechl.<\/div>\n
„No\u2026 jo.“<\/div>\n
„Fajn,“ pokr\u010dil rameny Tom a do\u0161oural se k oknu, je\u0161t\u011b se za Billem ohl\u00e9dl, ne\u017e se rozhodl, \u017ee sko\u010d\u00ed. Dopad byl sice trochu tvrd\u0161\u00ed, ne\u017e p\u0159edpokl\u00e1dal, ale nic se mu nestalo. Konec konc\u016f byl na podobn\u00e9 sk\u00e1k\u00e1n\u00ed zvykl\u00fd ze v\u0161ech mo\u017en\u00fdch akc\u00ed, jich\u017e se musel kv\u016fli Amalii \u00fa\u010dastnit.<\/div>\n
Venku se o chv\u00edli pozd\u011bji setkal s Billem a spole\u010dn\u011b vyrazili do \u0161koly.<\/p>\n

„Jsi v pohod\u011b?“ cht\u011bl v\u011bd\u011bt asi v p\u016fli cesty Tom.<\/div>\n

„O \u010dem mluv\u00ed\u0161?“ nech\u00e1pal Bill a uhnul pohledem.<\/div>\n
„To o tvoj\u00ed rodin\u011b,“ p\u0159ipomn\u011bl mu Tom. „D\u016fvod, pro\u010d jsme spole\u010dn\u011b usnuli.“<\/div>\n
„Jo, tohle,“ pousm\u00e1l se. „Jsem v po\u0159\u00e1dku, sice mi bude chv\u00edli trvat, ne\u017e si na to zvyknu, ale bude to v cajku,“ p\u0159idal dal\u0161\u00ed \u00fasm\u011bv, i kdy\u017e mu bylo do pl\u00e1\u010de. P\u0159ece jenom to byla po\u0159\u00e1dn\u00e1 r\u00e1na, kterou nemohl jen tak vst\u0159ebat.<\/div>\n
„Opravdu?“ dor\u00e1\u017eel na n\u011bj d\u00e1l Tom. „Kdyby byl n\u011bjak\u00fd probl\u00e9m, mohl bych se zase stavit,“ nab\u00eddl se. Jakmile se st\u0159etl s Billov\u00fdm v\u00fdhru\u017en\u00fdm pohledem, pokra\u010doval: „P\u0159i\u0161lo mi, \u017ee jsi klidn\u011b spal, kdy\u017e jsem tam byl,“ pokr\u010dil rameny.<\/div>\n
„Klidn\u011b sp\u00edm i bez tebe,“ ohradil se.<\/div>\n
„Opravdu?“ nebyl si jist\u00fd. „No, to je vcelku jedno,“ zamluvil to a vyhledal Bill\u016fv pohled. „Pamatuje\u0161 si vlastn\u011b sv\u016fj sen?“ optal se.<\/div>\n
„No, nev\u00edm.“ Bill odvr\u00e1til svou tv\u00e1\u0159 a dal se vzpom\u00edn\u00e1n\u00ed. Zkou\u0161el r\u016fzn\u00e9 oblasti sv\u00e9ho \u017eivota, kter\u00e9 by mu mo\u017en\u00e1 pomohly si vzpomenout, a\u017e narazil na Toma. V tu chv\u00edli se mu po tv\u00e1\u0159\u00edch rozlila dal\u0161\u00ed vlna \u010derven\u011b, kdy\u017e si uv\u011bdomil, \u010deho byl sv\u011bdkem p\u0159ed zazvon\u011bn\u00edm bud\u00edku. Byla to sice jen matn\u00e1 vzpom\u00ednka, kter\u00e1 nebyla nijak moc dlouh\u00e1 nebo vyveden\u00e1 do detail\u016f, ale n\u011bco z n\u00ed pochytil.<\/div>\n
„Nepamatuju,“ odv\u011btil nakonec, i kdy\u017e m\u011bl p\u0159ed o\u010dima sv\u016fj vysn\u011bn\u00fd polibek.<\/div>\n
„To je \u0161koda,“ povzdechl si Tom. „Byl to docela zaj\u00edmav\u00fd sen.“<\/div>\n
„Co\u017ee?!“<\/div>\n
„Byl zaj\u00edmav\u00fd,“ zopakoval Tom a potuteln\u011b se usm\u00e1l. „Docela re\u00e1ln\u00fd.“<\/div>\n
„J-jak jsi sakra\u2026?“<\/div>\n
„Nem\u011bl jsem co d\u011blat, tak jsem se pod\u00edval,“ vysv\u011btlil Tom. „V\u00e1\u017en\u011b si ho nepamatuje\u0161? Ani kous\u00ed\u010dek?“<\/div>\n
„Ne!“ rozk\u0159i\u010del se Bill a p\u0159idal do kroku. Tom ho b\u011bhem chvilky dohnal a lehce do n\u011bj \u0161\u0165ouchl.<\/p>\n

„To nezn\u011blo moc v\u011brohodn\u011b, zkus\u00ed\u0161 to znovu?“<\/div>\n

„Tome!“ Bill najednou zalitoval, \u017ee toho kluka u sebe nechal p\u0159espat. Zd\u00e1lo se, \u017ee Tom o n\u011bm v\u00ed v\u00edc, ne\u017e by s\u00e1m cht\u011bl. Nav\u00edc se nedok\u00e1zal sm\u00ed\u0159it s my\u0161lenkou, \u017ee o jejich polibku prohl\u00e1sil, \u017ee byl re\u00e1ln\u00fd. St\u00e1le se ale mohl klidnit my\u0161lenkou, \u017ee si Tom jenom vym\u00fd\u0161l\u00ed, aby ho vyprovokoval, i kdy\u017e to tak v tu chv\u00edli nevypadalo. Tv\u00e1\u0159il se docela v\u00e1\u017en\u011b.<\/div>\n
„Ve\u010der zaru\u010den\u011b je\u0161t\u011b p\u0159ijdu,“ p\u0159isl\u00edbil Tom. „Zd\u00e1 se mi, \u017ee jsi dost psychicky nevyrovnan\u00fd a pot\u0159ebuje\u0161 moji pomoc.“<\/div>\n
„Jakou pomoc?“ nech\u00e1pal Bill. „Leze\u0161 mi do postele, pak je\u0161t\u011b do sn\u016f a b\u016fhv\u00edco je\u0161t\u011b. Ne, d\u011bkuji, rad\u0161i budu sp\u00e1t s\u00e1m.“<\/div>\n
„V\u00e1\u017en\u011b?“ Tom jeho rozhodnut\u00ed nebral moc v\u00e1\u017en\u011b. „V\u010dera jsem ti t\u0159eba pomohl. Pot\u0159eboval jsi p\u0159ece obejmout a j\u00e1 tam byl. Co kdy\u017e se dnes stane n\u011bco podobn\u00e9ho? P\u0159ece t\u011b tam nenech\u00e1m samotn\u00e9ho, to je naprosto nep\u0159\u00edpustn\u00e9.“<\/div>\n
„Jsem p\u0159ece u\u017e dosp\u011bl\u00fd,“ p\u0159ipomn\u011bl mu.<\/div>\n
„Ale moc se podle toho nechov\u00e1\u0161,“ p\u0159ipomn\u011bl zase on jemu. „Jen mi nech ve\u010der zase otev\u0159en\u00e9 okno, nebo p\u016fjdu hlavn\u00edmi dve\u0159mi a setk\u00e1m se s tv\u00fdmi rodi\u010di.“<\/div>\n
„Ty mi vyhro\u017euje\u0161?“ zareagoval Bill.<\/div>\n
„Ne, zat\u00edm ne, pro\u010d?“<\/div>\n
„Pro\u010d jsi tak umanut\u00fd?“<\/div>\n
„Proto\u017ee nem\u00e1m s k\u00fdm tr\u00e1vit ve\u010dery a u tebe se mi l\u00edb\u00ed. Dost\u00e1v\u00e1m dokonce sn\u00eddan\u011b, co\u017e se mi doma u\u017e n\u011bkolik let nestalo.“<\/div>\n
„To je mi l\u00edto,“ povzdechl si Bill.<\/div>\n
„Ani nemus\u00ed, te\u010f m\u00e1m p\u0159ece tebe.“<\/p>\n

autor: SakuraUchihaHaruno13<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: SakuraUchihaHaruno13 Venku se rozprost\u00edrala \u010dern\u00e1 tma, bud\u00edk je\u0161t\u011b nezazvonil, p\u0159esto byl v\u0161ak Tom vzh\u016fru. Celou noc m\u011bl probl\u00e9m se sp\u00e1nkem, za co\u017e mohlo hned n\u011bkolik v\u011bc\u00ed. Jednak mu siln\u011b tlouklo srdce a jednak m\u011bl taky nep\u0159irozen\u011b zrychlen\u00fd dech. T\u00e9\u017e se pot\u00fdkal<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[614],"tags":[],"class_list":["post-2988","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-pohar-z-puli-prazdny"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2988","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=2988"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2988\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=2988"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=2988"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=2988"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}