{"id":2991,"date":"2015-05-27T15:00:00","date_gmt":"2015-05-27T14:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=2981"},"modified":"2015-05-27T15:00:00","modified_gmt":"2015-05-27T14:00:00","slug":"lehrer-des-lebens-14","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2015\/05\/27\/lehrer-des-lebens-14\/","title":{"rendered":"Lehrer des Lebens 14."},"content":{"rendered":"
autor: Saline A.<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
17. \u0159\u00edjna 2007, Magdeburg<\/p>\n

<\/em> Pro Billa se \u0161kola stala utrpen\u00edm. Nejen\u017ee se cel\u00fd den musel chovat naprosto norm\u00e1ln\u011b, aby nikdo nic nepoznal, co\u017e mimo jin\u00e9 obsahovalo i hrav\u00e9 po\u0161\u0165uchov\u00e1n\u00ed s p\u00e1r spolu\u017e\u00e1ky, ale tak\u00e9 se musel zatracen\u011b p\u0159em\u00e1hat, aby se nerozb\u011bhl a nesko\u010dil na Anise poka\u017ed\u00e9, kdy\u017e ho spat\u0159il.<\/div>\n

V\u010derej\u0161\u00ed suplov\u00e1n\u00ed pro n\u011bj byly muka – kdo mohl tu\u0161it, \u017ee Anis um\u00ed hr\u00e1t na pi\u00e1no, a tuplem, \u017ee u toho bude vypadat tak zatracen\u011b dob\u0159e? Spolu\u017ea\u010dky ve t\u0159\u00edd\u011b tam div neomdl\u00e9valy, kdy\u017e ho vid\u011bly. Bill litoval, \u017ee musel na auto\u0161kolu, jinak by se v Anisov\u011b kabinetu zamknul a nejsp\u00ed\u0161 by u\u017e neode\u0161el. I z toho d\u016fvodu byl jak na trn\u00ed, kdy\u017e se horliv\u011b p\u0159evl\u00e9kal do nejm\u00e9n\u011b odporn\u00e9ho \u00faboru, kter\u00fd na\u0161el.<\/p>\n

T\u00e9m\u011b\u0159 v\u0161ichni ze \u0161koly u\u017e ode\u0161li, a\u017e na p\u00e1r u\u010ditel\u016f, kte\u0159\u00ed nad opravov\u00e1n\u00edm p\u00edsemek uva\u017eovali, pro\u010d se p\u0159i volb\u011b povol\u00e1n\u00ed rozhodli pro sebevra\u017eednou misi, kde budou ka\u017ed\u00fd den p\u0159em\u00fd\u0161let, pro\u010d jsou ti spratci tak blb\u00ed<\/em>. A je\u0161t\u011b ve \u0161kole byl \u0161koln\u00edk, ale ten s fla\u0161kou piva rozj\u00edmal nad t\u00edm, jak m\u00e1 kr\u00e1sn\u00fd \u017eivot.<\/p>\n

„Nev\u011b\u0159il bych, \u017ee se do\u010dk\u00e1m dne, kdy t\u011b uvid\u00edm v tepl\u00e1k\u00e1ch!“ Anis pobaven\u011b rozp\u0159\u00e1hl pa\u017ee, kdy\u017e si kone\u010dn\u011b v\u0161imnul Billa mezi dve\u0159mi t\u011blocvi\u010dny. Vypadal je\u0161t\u011b drobn\u011bji ne\u017e obvykle, jak tam st\u00e1l v tepl\u00e1k\u00e1ch, kter\u00e9 mu byly velk\u00e9, a tri\u010dku upnut\u00e9m na t\u011blo. M\u011bl chu\u0165 ho pol\u00edbit.<\/div>\n

Bill trucovit\u011b nakr\u010dil nos. „Je\u0161t\u011b chvilku si ze m\u011b d\u011blej srandu a p\u0159\u00edsah\u00e1m, \u017ee odejdu, a\u0165 u\u017e by mi za to hrozilo cokoliv,“ zabru\u010del.<\/div>\n
Anis se up\u0159\u00edmn\u011b rozesm\u00e1l a p\u0159e\u0161el k chlapci. Pohledem zkontroloval chodbu, ne\u017e zabouchl star\u00e9 rachotiv\u00e9 dve\u0159e, a Billa si p\u0159it\u00e1hl k sob\u011b. „Vlastn\u011b jsem ti t\u00edm cht\u011bl \u0159\u00edct, \u017ee ti to moc slu\u0161\u00ed.“<\/p>\n<\/div>\n
\n
Bill pochybova\u010dn\u011b na\u0161pulil rty, ale p\u0159ejel dlan\u011bmi po jeho vypracovan\u00e9m hrudn\u00edku. „B\u00fdt tebou, rad\u011bji za\u010dnu s t\u00edm t\u011blocvikem, proto\u017ee jakmile se t\u011b budu je\u0161t\u011b chv\u00edli dot\u00fdkat, nebudu moct p\u0159estat, a to se moc nehod\u00ed, kdy\u017e je tu je\u0161t\u011b p\u00e1r u\u010ditel\u016f.“<\/div>\n
„Tak\u017ee ti nem\u016f\u017eu d\u00e1t ani rychlou pusu?“<\/div>\n
„Bo\u017ee, hlavn\u011b m\u011b nel\u00edbej!“ Bill se zoufal\u00fdm za\u00fap\u011bn\u00edm poodstoupil. „Zat\u00edm poka\u017ed\u00e9, kdy\u017e jsi m\u011b pol\u00edbil, jsem se c\u00edtil jako p\u0159i infarktu a stejn\u011b jsem se toho nemohl naba\u017eit. Tohle m\u011b p\u0159ivede do hrobu, to ti p\u0159\u00edsah\u00e1m. Asi se t\u011b u\u017e nikdy nesm\u00edm dotknout, pokud nebudu m\u00edt jistotu, \u017ee se alespo\u0148 p\u016fl hodiny nemus\u00edm odtrhnout.“<\/div>\n
Anis st\u00e1l s rukama zalo\u017een\u00fdma na hrudi. Potuteln\u011b se usm\u00edval, zat\u00edmco Bill pohledem putoval po cel\u00e9m jeho t\u011ble, ne\u017e s frustrovan\u00fdm za\u00fap\u011bn\u00edm r\u00e1zn\u011b zam\u00ed\u0159il k visut\u00e9 hrazd\u011b. Zkusmo se chytil a trochu se p\u0159it\u00e1hl, ale hned se zase spustil zp\u00e1tky na zem – okam\u017eit\u011b ho rozbolely ruce.<\/div>\n
\n

„Po\u010dkej, dr\u017e\u00ed\u0161 se \u0161patn\u011b,“ p\u0159e\u0161el k n\u011bmu Anis a d\u016fsledn\u011b mu ruce nastavil tak, aby ho bolely co nejm\u00e9n\u011b. Sotva znateln\u011b ho z\u00e1rove\u0148 chytil za boky, aby ho mohl jistit. „Te\u010f se opatrn\u011b p\u0159itahuj. Ide\u00e1ln\u00ed by bylo, kdybys m\u011bl hrazdu v \u00farovni bok\u016f.“<\/p><\/div>\n

„To ses asi zbl\u00e1znil, ne? V\u017edy\u0165 spadnu!“<\/div>\n
„Bille, je pod tebou \u017e\u00edn\u011bnka a a\u017e to trochu zvednu, budu pod tebou st\u00e1t i j\u00e1 pro v\u0161echny p\u0159\u00edpady,“ povzbudiv\u011b se usm\u00e1l, zat\u00edmco Bill p\u00e1r chvil nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b p\u0159em\u011b\u0159oval v\u00fd\u0161ku pod sebou, ne\u017e se rozhodl p\u0159ekonat s\u00e1m sebe a s vyu\u017eit\u00edm v\u0161ech sval\u016f se mu poda\u0159ilo vyt\u00e1hnout se. V tu chv\u00edli Anis poode\u0161el, jen aby mohl chlapce zvednout v\u00fd\u0161. Sotva si ale Bill v\u0161iml, \u017ee pod n\u00edm Anis nestoj\u00ed a nejist\u00ed ho, v n\u00e1hl\u00e9m n\u00e1valu paniky se pustil a s jekotem padal dol\u016f.<\/p>\n

Na posledn\u00ed chv\u00edli se Anisovi poda\u0159ilo zbrzdit Bill\u016fv p\u00e1d sv\u00fdm t\u011blem. „Uff,“ zafun\u011bl, sotva se jeho t\u011blem rozlehl tlak z Billova n\u00e1razu. Musel ale uznat, \u017ee by bylo mnohem bolestiv\u011bj\u0161\u00ed, kdyby Bill dopadl na \u017e\u00edn\u011bnku. Nebyla moc pohodln\u00e1. „Cos tam vyv\u00e1d\u011bl, pros\u00edm tebe?“<\/div>\n

„Nebyl jsi pode mnou!“ odsekl Bill, paniku st\u00e1le vepsanou ve tv\u00e1\u0159i.<\/div>\n
„\u0160el jsem t\u011b jen vyzvednout v\u00fd\u0161,“ s n\u011b\u017en\u00fdm \u00fasm\u011bvem ho Anis pohladil po l\u00ed\u010dku. „Nen\u00ed ti nic?“<\/div>\n
„Trochu m\u011b bol\u00ed z\u00e1p\u011bst\u00ed, asi jsem se do n\u011bj pra\u0161til p\u0159i dopadu,“ povzdechl, ale pokr\u010dil rameny. „To bude v pohod\u011b. D\u011bkuju, \u017ee jsi pro m\u011b sko\u010dil,“ pousm\u00e1l se Bill, ne\u017e chyt\u0159e vstal a opr\u00e1\u0161il si kalhoty. „Tak jdeme pokra\u010dovat? A\u0165 u\u017e m\u00e1me cvi\u010debn\u00ed utrpen\u00ed za sebou,“ zazubil se.<\/div>\n
„Samosebou,“ p\u0159itakal Anis. Hbit\u011b vysko\u010dil na nohy, p\u0159ech\u00e1zeje k dal\u0161\u00edmu cvi\u010den\u00ed.<\/div>\n
\n

~<\/p><\/div>\n

\n

„Na to, \u017ee jsi \u0159\u00edkal, \u017ee jsi na t\u011blocvik d\u0159evo, jsem myslel, \u017ee to s tebou bude \u00fapln\u011b marn\u00fd, ale ty nejsi tak \u0161patnej,“ s \u00fasm\u011bvem Anis pohl\u00e9dl na Billa po cest\u011b do sprch. Oba dva byli zad\u00fdchan\u00ed a zpocen\u00ed, a\u010dkoliv ned\u011blali nic extra slo\u017eit\u00e9ho. Bill si ale d\u016fmysln\u011b vydupal, aby Anis cvi\u010dil s n\u00edm.<\/p><\/div>\n

„A tak\u2026 \u00dapln\u011b st\u0159evo nejsem,“ s pokr\u010den\u00edm ramen se rozhl\u00e9dl. V\u011bt\u0161ina sv\u011btel u\u017e byla zhasnut\u00e1, co\u017e znamenalo, \u017ee v\u0161ichni u\u010ditel\u00e9 u\u017e ode\u0161li a \u0161koln\u00edk se zav\u0159el doma, ne\u017e bude muset j\u00edt v osm zamknout \u0161kolu. „Sp\u00ed\u0161 jsem na t\u011blocvik pohodlnej. Zn\u00e1m se a v\u00edm, \u017ee patn\u00e1ct minut na \u00fapravu by mi pak rozhodn\u011b nesta\u010dilo.“<\/div>\n
Anis ho s \u00fasm\u011bvem objal kolem bok\u016f. „Pro\u010d n\u011bkdy nep\u0159ijde\u0161 nenal\u00ed\u010den\u00fd?“<\/div>\n
„Nev\u00edm. Asi u\u017e jsem si na to prost\u011b zvykl, jsem to j\u00e1,“ rozsv\u00edtil ve sprch\u00e1ch unaven\u011b. „Bo\u017ee, \u010dlov\u011bk dva m\u011bs\u00edce poctiv\u011b necvi\u010d\u00ed a pak p\u0159ijde\u0161 ty a jedinou dvouhodinovkou to zlikviduje\u0161,“ se zabru\u010den\u00edm se chystal sundat si tri\u010dko, ale tv\u00e1\u0159 se mi zk\u0159ivila bolest\u00ed. Z\u00e1p\u011bst\u00ed o\u010dividn\u011b bylo nara\u017een\u00e9.<\/p>\n

„Po\u010dkej,“ p\u0159e\u0161el k n\u011bmu Anis. Jemn\u011b ho za ruku chytil, zkoumav\u011b ji sledoval. „Nem\u011blo by b\u00fdt zlomen\u00e9,“ zamumlal, kdy\u017e k n\u011bmu vzhl\u00e9dl. Bill p\u0159ik\u00fdvl, ml\u010dky mu\u017ee pozoroval.<\/div>\n

Srdce zrychlilo svou \u010dinnost, zat\u00edmco c\u00edtil Anisovy dlan\u011b na boc\u00edch. Pomalu vyhrnoval jeho tri\u010dko. Jakmile dopadlo na zem, teprve a\u017e pak se mu\u017e odhodlal sklopit pohled a prohl\u00e9dnout si chlapce. Byl je\u0161t\u011b kr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e v jeho p\u0159edstav\u00e1ch. Huben\u00fd, ale ne vychrtl\u00fd. Prav\u00fd bok mu zdobila trojit\u00e1 p\u011btic\u00edp\u00e1 hv\u011bzda, kter\u00e1 akor\u00e1t zd\u016fraz\u0148ovala, jak moc bled\u00fd je. Kone\u010dky prst\u016f obkreslil tetov\u00e1n\u00ed, ne\u017e pokra\u010doval d\u00e1l, a\u017e na krk. „Jsi tak n\u00e1dhern\u00fd,“ za\u0161eptal. Ot\u0159el se nosem o jeho tv\u00e1\u0159.<\/div>\n
Bill se \u0161\u0165astn\u00fdm \u00fasm\u011bvem zav\u0159el o\u010di a Anise objal kolem ramen, zat\u00edmco se st\u00e1le mazlil s jeho krkem. „Anisi,“ sp\u00ed\u0161e zast\u00e9nal, ne\u017e promluvil, ale poda\u0159ilo se mu naj\u00edt vlastn\u00ed hlas. „Anisi,“ zopakoval. „J\u00e1\u2026 Mus\u00edm do sprchy a nejsem\u2026 nechci,“ zoufale se zakoktal. Anis pr\u00e1v\u011b l\u00edbal jeho krk. „Je moc brzy,“ zak\u0148u\u010del.<\/p>\n

„J\u00e1 v\u00edm, j\u00e1 v\u00edm,“ p\u0159itakal souhlasn\u011b Anis. Chlapce si pevn\u011b p\u0159itisknul k sob\u011b a mnul mu boky, odm\u00edtaje ho pustit \u00fapln\u011b. „V\u00edm, \u017ee je hrozn\u011b brzy a rozhodn\u011b t\u011b k ni\u010demu nenut\u00edm. Ale bo\u017ee, tvoje t\u011blo! Jsi tak perfektn\u00ed, \u017ee m\u011b to a\u017e fyzicky bol\u00ed,“ pobaven\u011b sjel dlan\u011bmi na jeho zade\u010dek, kter\u00fd stisknul.<\/div>\n

Bill si skousnul ret a promnul mu pa\u017ee. Rozm\u00fd\u0161lel se asi vte\u0159inu, ne\u017e p\u0159itiskl rty na Anisovy a rukama mu vklouzl pod tri\u010dko. „Mo\u017en\u00e1\u2026 Nevinn\u00e1 sprcha?“ za\u0161eptal nejist\u011b.<\/div>\n
Tentokr\u00e1t t\u00e9m\u011b\u0159 zoufale zast\u00e9nal Anis. „To nejde. M\u011bl jsi pravdu,“ odt\u00e1hl se tak akor\u00e1t, aby na n\u011bj vid\u011bl. „Je p\u0159\u00edli\u0161 brzy, a j\u00e1 nev\u00edm, jestli bych dok\u00e1zal dr\u017eet ruce pry\u010d, kdybych t\u011b vid\u011bl. Tak\u017ee te\u010f p\u016fjdu do kabinetu t\u011blocvik\u00e1\u0159\u016f a d\u00e1m si sprchu tam. Sejdeme se za dvacet minut? Odvezu t\u011b dom\u016f.“<\/div>\n
„Kde ty ses pro m\u011b celou dobu schov\u00e1val?“<\/p>\n

Anis se usm\u00e1l a pol\u00edbil ho na \u010delo. Bez dal\u0161\u00edho zdr\u017eov\u00e1n\u00ed se odebral do kabinetu pro t\u011blocvik\u00e1\u0159e, zat\u00edmco Bill se sp\u011b\u0161n\u011b svl\u00e9kl a vlezl si p\u0159\u00edmo do sprchy. Norm\u00e1ln\u011b by se staral o l\u00ed\u010den\u00ed nebo vlasy, ale vzhledem k tomu, \u017ee dne\u0161ek pat\u0159il k jedn\u011bm z t\u011bch teplej\u0161\u00edch, a nav\u00edc byl emocion\u00e1ln\u011b rozru\u0161en\u00fd, op\u0159el se \u010delem o st\u011bnu a nechal na sebe dopadat kapky hork\u00e9 vody.<\/div>\n

Nemohl uv\u011b\u0159it, \u017ee si m\u00e1lem vzal Anise do sprchy a uk\u00e1zal se mu tak nah\u00fd. Po dvou m\u011bs\u00edc\u00edch od sezn\u00e1men\u00ed, ale jen dva dny od chv\u00edle, co jsou spolu. Kdy\u017e byl s Alexem, pomalu m\u011bs\u00edc na sebe t\u00e9m\u011b\u0159 nenechal s\u00e1hnout a nah\u00fd se mu neuk\u00e1zal nikdy. Do\u0161lo sice k n\u011bkolika v\u00e1\u0161niv\u00fdm moment\u016fm, b\u011bhem kter\u00fdch se ho Alex n\u011bkolikr\u00e1t dotknul, ale svl\u00e9knout se p\u0159ed n\u00edm odm\u00edtal.<\/div>\n
Mo\u017en\u00e1 to byla intuice, kter\u00e1 mu \u0159\u00edkala, \u017ee Alex nen\u00ed ten spr\u00e1vn\u00fd, nebo mo\u017en\u00e1 byl jen vyd\u011b\u0161en\u00fd z nov\u00fdch zku\u0161enost\u00ed a z\u00e1\u017eitk\u016f, ale v\u011bd\u011bl, \u017ee dnes ud\u011blal spr\u00e1vn\u011b, kdy\u017e Anisovi dal mo\u017enost j\u00edt s n\u00edm. Z\u00e1rove\u0148 byl ale \u0161\u0165astn\u00fd, \u017ee Anis nakonec odm\u00edtnul. Z\u0159ejm\u011b bylo skute\u010dn\u011b p\u0159\u00edli\u0161 brzy na tohle v\u0161echno, ale z nezn\u00e1m\u00e9ho d\u016fvodu tomu potetovan\u00e9mu mu\u017ei z v\u011bzen\u00ed bezmezn\u011b v\u011b\u0159il.<\/p>\n

Po spr\u0161e, je\u0161t\u011b s vlhk\u00fdmi vlasy, zam\u00ed\u0159il ze \u0161koly. Po cest\u011b je\u0161t\u011b psal zpr\u00e1vu matce, \u017ee je v po\u0159\u00e1dku a trochu se zdr\u017e\u00ed. Mezi dve\u0159mi \u0161koly se zastavil, aby mohl p\u00e1trat pohledem po Anisov\u011b aut\u011b, ale nebylo to t\u011b\u017ek\u00e9. Uprost\u0159ed pr\u00e1zdn\u00e9ho parkovi\u0161t\u011b st\u00e1lo jedin\u00e9 auto. B\u00edl\u00e1 Audi z\u00e1\u0159ila do tmy, i kdy\u017e Billa zaujalo n\u011bco \u00fapln\u011b jin\u00e9ho. Anis se op\u00edral o auto, dokonale upraven\u00fd znovu ve sv\u00e9m obleku s dv\u011bma knofl\u00ed\u010dky le\u017e\u00e9rn\u011b rozepnut\u00fdmi. A v ruce dr\u017eel r\u016f\u017ei.<\/div>\n

„Kdy jsi\u2026“ zmaten\u011b vydechl Bill, kdy\u017e k n\u011bmu do\u0161el a ochotn\u011b se nechal vt\u00e1hnout do n\u00e1ru\u010de.<\/div>\n
„Napadlo m\u011b, \u017ee jsme spolu je\u0161t\u011b nem\u011bli rande, na kter\u00e9 se nos\u00ed kv\u011btina. A ud\u011blat prvn\u00ed rande, kdy\u017e u\u017e t\u011b od pond\u011blka beru jako sv\u00e9ho\u2026 p\u0159\u00edtele, pokud teda souhlas\u00ed\u0161,“ p\u00e1trav\u011b se na chlapce zad\u00edval, jen aby se do\u010dkal horliv\u00e9ho p\u0159itak\u00e1n\u00ed. „Tak jsem si \u0159ekl, \u017ee si n\u011bjakou symbolickou kytku zaslou\u017e\u00ed\u0161.“<\/p>\n

„Bo\u017ee m\u016fj,“ Bill se trhan\u011b zasm\u00e1l, do o\u010d\u00ed se mu hnaly slzy dojet\u00ed. „M\u00e1m pocit, jako kdybych se objevil v n\u011bjak\u00e9m rom\u00e1nu, proto\u017ee nem\u016f\u017eu uv\u011b\u0159it, \u017ee jsem kone\u010dn\u011b na\u0161el n\u011bkoho tak moc perfektn\u00edho. V\u00e1\u017en\u011b, Anisi. Zn\u00e1m t\u011b teprve dva m\u011bs\u00edce a u\u017e k tob\u011b m\u00e1m mnohem v\u011bt\u0161\u00ed d\u016fv\u011bru ne\u017e k Alexovi za p\u016fl roku. A to pro m\u011b hrozn\u011b moc znamen\u00e1, tuplem te\u010f, kdy\u017e si za\u010d\u00edn\u00e1m v\u0161\u00edmat, jak moc fale\u0161n\u00ed lid\u00e9 kolem m\u011b jsou, a \u017ee je dob\u0159e, \u017ee jsem jim nikdy stoprocentn\u011b nev\u011b\u0159il. Ale s tebou je to jin\u00e9. Sice jsem po\u0159\u00e1d rozpa\u010dit\u00fd a spousta v\u011bc\u00ed mi bude n\u011bjakou dobu trvat, ale\u2026“<\/div>\n

Anis Bill\u016fv p\u0159\u00edval slov uml\u010del polibkem. V\u011bd\u011bl, \u017ee toho m\u011bl na srdci je\u0161t\u011b hodn\u011b, ale tak\u00e9 v\u011bd\u011bl, \u017ee spousta toho m\u00e1 je\u0161t\u011b \u010das na vy\u0159\u010den\u00ed. Byli spolu p\u0159\u00edli\u0161 kr\u00e1tce a to, aby \u0159e\u0161ili hlub\u0161\u00ed str\u00e1nku v\u011bci, a \u010dasu m\u011bli je\u0161t\u011b hromadu.<\/div>\n
„Odvezu t\u011b dom\u016f, co \u0159\u00edk\u00e1\u0161?“ pohladil chlapce po boku. Bill si k sob\u011b majetnicky p\u0159it\u00e1hl r\u016f\u017ei, ne\u017e si s k\u00fdvnut\u00edm nechal otev\u0159\u00edt dve\u0159e a nasedl. Tetelil se blahem.<\/p>\n

autor: Saline A.<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Saline A. 17. \u0159\u00edjna 2007, Magdeburg Pro Billa se \u0161kola stala utrpen\u00edm. Nejen\u017ee se cel\u00fd den musel chovat naprosto norm\u00e1ln\u011b, aby nikdo nic nepoznal, co\u017e mimo jin\u00e9 obsahovalo i hrav\u00e9 po\u0161\u0165uchov\u00e1n\u00ed s p\u00e1r spolu\u017e\u00e1ky, ale tak\u00e9 se musel zatracen\u011b p\u0159em\u00e1hat, aby<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[610],"tags":[],"class_list":["post-2991","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-lehrer-des-lebens"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2991","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=2991"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2991\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=2991"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=2991"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=2991"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}