{"id":2997,"date":"2015-05-25T16:00:00","date_gmt":"2015-05-25T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=2987"},"modified":"2015-05-25T16:00:00","modified_gmt":"2015-05-25T15:00:00","slug":"janni-24","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2015\/05\/25\/janni-24\/","title":{"rendered":"Janni 24."},"content":{"rendered":"
autor: Steinsgrrl<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
R\u00e1no p\u0159i\u0161lo d\u0159\u00edve, ne\u017e na to byl Bill p\u0159ipraven\u00fd. Slunce do jejich lo\u017enice takhle brzy r\u00e1no nesv\u00edtilo, ne v zim\u011b, ale Tom\u016fv bud\u00edk byl nep\u0159\u00edjemn\u011bj\u0161\u00ed a bolestiv\u011bj\u0161\u00ed, ne\u017e jakkoliv by mohl b\u00fdt ostr\u00fd paprsek slune\u010dn\u00edho sv\u011btla. Zvl\u00e1\u0161\u0165 po tom, o \u010dem si Bill myslel, \u017ee mohla b\u00fdt ta nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed a z\u00e1rove\u0148 nejstra\u0161n\u011bj\u0161\u00ed noc jeho \u017eivota.
Tom zast\u00e9nal a odhodil pokr\u00fdvku, aby uml\u010del bud\u00edk, ne\u017e vklouzl zp\u011bt do postele. Bill se rozhodoval mezi zav\u0159en\u00edm o\u010d\u00ed, jako by snad mohl odvr\u00e1tit tento den, pokud by mu odm\u00edtl \u010delit, nebo sledov\u00e1n\u00edm v \u0161eru ka\u017ed\u00e9ho Tomova pohybu, jako by si cht\u011bl vtisknout do pam\u011bti ka\u017ed\u00fd jeho mal\u00fd pohyb a v\u00fdraz.<\/div>\n
Tom se oto\u010dil zp\u011bt k n\u011bmu a hodil ruku kolem Billova pasu, ne\u017e p\u0159itulil obli\u010dej k Billov\u011b hrudi. „Nechci vst\u00e1vat,“ vydechl proti jeho k\u016f\u017ei a Billova ruka se chv\u00edli vzn\u00e1\u0161ela ve vzduchu, ne\u017e pohladila Tomovy dredy.<\/div>\n
„Hmm, j\u00e1 v\u00edm,“ zamumlal Bill a sklopil hlavu, aby mohl vdechnout Tomovu v\u016fni. „Ale mus\u00ed\u0161 Janni p\u0159ipravit do \u0161kolky.“<\/p>\n

Tom zamru\u010del a t\u0159el tv\u00e1\u0159 o citlivou k\u016f\u017ei, strni\u0161t\u011b na jeho brad\u011b bylo \u0161kr\u00e1bav\u00e9 a v\u00edtan\u00e9. Tom sladce pol\u00edbil k\u016f\u017ei v m\u00edstech, kde z\u016fstala lehce z\u010dervenal\u00e1 a znovu zazvonil bud\u00edk. Bill zast\u00e9nal a zabo\u0159il hlavu do pol\u0161t\u00e1\u0159e, nen\u00e1vid\u011bl ten pronikav\u00fd zvuk a nen\u00e1vid\u011bl, co to znamenalo.<\/div>\n

Tom vstal z postele a neztr\u00e1cel \u010das, a tentokr\u00e1t bud\u00edk opravdu vypnul, ne\u017e se l\u00edn\u011b prot\u00e1hl p\u0159ed pr\u00e1deln\u00edkem. Zavr\u010del a sv\u011bsil ruce. „Fajn, fajn. Jsem vzh\u016fru. P\u0159iprav\u00edm Janni a p\u0159iprav\u00edm sebe. Co to d\u011bl\u00e1\u0161?“ Tom vyklouzl z py\u017eamov\u00fdch kalhot a t\u00e1zav\u011b se pod\u00edval p\u0159es rameno na Billa.<\/div>\n
Bill pokr\u010dil rameny. „Mus\u00edm dnes v hospod\u011b ud\u011blat n\u011bjakou inventuru. Docela nudn\u00e1 v\u011bc. Jak dlouho si mysl\u00ed\u0161, \u017ee bude ten tv\u016fj pohovor trvat?“<\/div>\n
Te\u010f byla \u0159ada na Tomovi, aby pokr\u010dil rameny. „J\u00e1 nev\u00edm, ale nemysl\u00edm si, \u017ee p\u0159\u00edli\u0161 dlouho. P\u00e1r hodin, mo\u017en\u00e1. \u0158\u00edkal, \u017ee tu pr\u00e1ci u\u017e m\u00e1m docela dob\u0159e jistou.“<\/div>\n
„Tak\u017ee se tam jde\u0161 jen vykec\u00e1vat.“ Billovi zasv\u00edtily o\u010di a sna\u017eil se zapomenout na to, co d\u011bl\u00e1. Musel spolupracovat.<\/div>\n
„Rad\u011bji bych tomu \u0159\u00edkal podporov\u00e1n\u00ed dobr\u00fdch pracovn\u00edch vztah\u016f.“ Tom mrkl, shrom\u00e1\u017edil posledn\u00ed kousky sv\u00e9ho oble\u010den\u00ed na pohovor a zam\u00ed\u0159il ke dve\u0159\u00edm lo\u017enice.<\/div>\n
Bill obr\u00e1til o\u010di v sloup. „Budu dole za minutu.“<\/p>\n<\/div>\n
\n
Jakmile byl Tom ze dve\u0159\u00ed venku a zam\u00ed\u0159il do sprchy, Bill si p\u0159et\u00e1hl pokr\u00fdvku p\u0159es hlavu. V\u011bd\u011bl, \u017ee bude t\u011b\u017ek\u00e9 vid\u011bt svou rodinu dnes r\u00e1no, ale v\u011bd\u011bl, \u017ee to bude muset ust\u00e1t. Ka\u017edop\u00e1dn\u011b l\u00e9pe ne\u017e p\u0159ede\u0161l\u00fd ve\u010der. A pak usly\u0161el tekouc\u00ed vodu a Tom\u016fv hlas odr\u00e1\u017eej\u00edc\u00ed se od st\u011bn sprchy, a za\u0161klebil se.<\/div>\n
Necht\u011bl to ud\u011blat.<\/div>\n
Musel to ud\u011blat.<\/div>\n
S povzdechem se vyhrabal zpod p\u0159ikr\u00fdvek a ot\u0159\u00e1sl se, zat\u00edmco se obl\u00e9kal do pr\u00e1ce. Netrvalo to tak dlouho, jak doufal.<\/div>\n
Pro\u0161el kolem Jannin\u00fdch dve\u0159\u00ed p\u0159i cest\u011b dol\u016f a zastavil se t\u011bsn\u011b za nimi. Hlas jeho mal\u00e9 hol\u010di\u010dky zn\u011bl skrz dve\u0159e, n\u00e1sledovan\u00fd Tomov\u00fdm hlubok\u00fdm hlasem. Tom v koupeln\u011b nebyl p\u0159\u00edli\u0161 dlouho a te\u010f to zn\u011blo, jako by se sna\u017eil p\u0159esv\u011bd\u010dit Janni, aby se obl\u00e9kla a ona se z cel\u00e9ho srdce br\u00e1nila. Nevypadalo to, \u017ee Tomovy obvykl\u00e9 metody budou toto r\u00e1no fungovat a Bill si byl jist\u00fd, \u017ee se tak\u00e9 necht\u011bl pokou\u0161et pomoct. Ne pr\u00e1v\u011b te\u010f. Ne tohle r\u00e1no.<\/p>\n

Dole byla st\u00e1le je\u0161t\u011b tma, slunce teprve vykouklo nad horizont a vzduch kolem byl nudn\u011b \u0161ed\u00fd. Rozsv\u00edtil sv\u011btlo v kuchyni a p\u0159em\u011bnil tak p\u0159\u00edtm\u00ed v z\u00e1plavu jasn\u00e9ho sv\u011btla. Ve chv\u00edli, kdy za\u010dal p\u0159ipravovat k\u00e1vu, Tom a Janni m\u00ed\u0159ili dol\u016f po schodech a Janni byla zcela oble\u010den\u00e1.<\/div>\n

Bill postavil n\u00e1dobu pod odkap\u00e1va\u010d a vyt\u00e1hl misku pro Janniny cere\u00e1lie. Naplnil ji jej\u00edm obl\u00edben\u00fdm ovocn\u00fdm druhem, nalil do n\u00ed ml\u00e9ko a postavil ji p\u0159ed n\u00ed spolu se l\u017ei\u010dkou.<\/div>\n
Janni mu v\u011bnovala kousav\u00fd pohled a odtla\u010dila misku stranou, a\u017e ml\u00e9ko a kousky cere\u00e1li\u00ed vyst\u0159\u00edkly na st\u016fl. „Fuj! Nechci tu hnusnou v\u011bc! Nen\u00e1vid\u00edm to!“<\/div>\n
„No promi\u0148?“ Tom polo\u017eil \u0161\u00e1lek s cinknut\u00edm na st\u016fl. „Takhle s Billem mluvit nebude\u0161. Ud\u011blal pro tebe n\u011bco p\u011bkn\u00e9ho.“<\/div>\n
Bill s\u00e1m sebe zam\u011bstnal vytahov\u00e1n\u00edm cukru a smetany pro Tomovu k\u00e1vu a oto\u010dil se z\u00e1dy k Janni a sc\u00e9n\u011b za sebou. Je\u0161t\u011b nikdy nevid\u011bl Janni chovat se neslu\u0161n\u011b a nebyl si jist\u00fd, jak to \u0159e\u0161it. Sakra, on to necht\u011bl \u0159e\u0161it; tenhle typ chov\u00e1n\u00ed byl d\u016fvod, pro\u010d nikdy d\u0159\u00edve necht\u011bl d\u011bti.<\/div>\n
„Ale,“ roz\u010dilovala se Janni, „j\u00e1 nen\u00e1vid\u00edm tenhle druh! Je to hnusn\u00e9. Chci n\u011bco jin\u00e9ho.“ Bill se oto\u010dil pr\u00e1v\u011b v\u010das, aby vid\u011bl, jak se Janni zamra\u010dila a zk\u0159\u00ed\u017eila pa\u017ee a povzdechl si. Prost\u011b to cht\u011bl zastavit.<\/p>\n

„Tome,“ za\u010dal, „m\u016f\u017eu j\u00ed d\u00e1t n\u011bco-„<\/div>\n

„Ne, nepo\u017e\u00e1dala p\u0159edem o nic konkr\u00e9tn\u00edho a ty nejsi \u017e\u00e1dn\u00fd minutkov\u00fd kucha\u0159.“ Tom na n\u011bj pohl\u00e9dl koutkem oka a Bill zvedl obo\u010d\u00ed. „No, okay, jsi. Tak trochu. Ale ne doma.“<\/div>\n
Bill pokr\u010dil rameny, naklonil souhlasn\u011b hlavu na stranu a Tom p\u0159itla\u010dil misku s cere\u00e1liemi zp\u00e1tky k Janni. „Tohle je sn\u00eddan\u011b. Sn\u011bz to, nebo to nechej b\u00fdt. Ale pokud to nesn\u00ed\u0161, bude\u0161 m\u00edt pozd\u011bji hlad,“ varoval ji Tom.<\/div>\n
Janni si dramaticky povzdechla, ale zvedla l\u017e\u00edci a zabo\u0159ila ji do misky, ne\u017e si nabrala mal\u00e9 sousto. Kousala pomalu, kr\u010dila p\u0159itom nos a nevzhl\u00e9dla od sv\u00e9 misky. Kdy\u017e se Tom oto\u010dil zp\u00e1tky pro sv\u016fj hrnek, odhrnul p\u0159i tom Janni vlasy z obli\u010deje a ona sebou \u0161kubla pry\u010d od toho doteku a zaz\u00edrala na n\u011bj.<\/div>\n
Bill podal Tomovi jeho hrnek s k\u00e1vou, u\u017e p\u0159ipravenou tak, jak to m\u011bl Tom r\u00e1d a Tom proto\u010dil o\u010di v sloup, kdy\u017e ovinul prsty kolem keramick\u00e9 rukojeti.<\/p>\n

„Jsi zl\u00fd,“ \u0159ekl Bill ti\u0161e a jeho rty sebou za\u0161kubaly.<\/div>\n

Tom se zhluboka napil a zabroukal. „Stra\u0161n\u011b. \u0158\u00edk\u00e1 se tomu drsn\u00e1 l\u00e1ska. Ud\u011blala tohle u\u017e jednou – o v\u00edkendu – a v\u011b\u0159 mi, nel\u00edbilo se j\u00ed m\u00edt hlad v deset hodin. Sta\u010dilo j\u00ed to jednou, aby se pro p\u0159\u00ed\u0161t\u011b rozhodla, \u017ee se rad\u011bji naj\u00ed, ne\u017e aby j\u00ed v b\u0159i\u0161e kru\u010delo hlady, proto\u017ee zlobila.<\/div>\n
„Co je to s n\u00ed dnes r\u00e1no?“ Bill se op\u0159el z\u00e1dy o pult a zk\u0159\u00ed\u017eil ruce na prsou.<\/div>\n
„Kdo v\u00ed? Probudila se nabru\u010den\u00e1, ale pravd\u011bpodobn\u011b bude v pohod\u011b, jakmile se dostane do \u0161kolky. A mo\u017en\u00e1, \u017ee t\u011b jen zkou\u0161\u00ed,“ \u0159ekl Tom, ne\u017e naklonil sv\u016fj \u0161\u00e1lek a vypil zbytek k\u00e1vy.<\/div>\n
„J\u00e1 v\u00e1s sly\u0161\u00edm, v\u00ed\u0161.“ Janni se zamra\u010dila ze sv\u00e9 \u017eidle a reptala s pusou plnou j\u00eddla.<\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm.“ Tom vstoupil do chodby, aby p\u0159ipravil jejich kab\u00e1ty. P\u0159ehodil Jannin p\u0159es \u017eidli naproti n\u00ed a vr\u00e1til se pro jej\u00ed boty. B\u011bhem chvilky kle\u010del p\u0159ed n\u00ed a nazouval j\u00ed sn\u011bhule.<\/div>\n
„J\u00e1 nechci sn\u011bhule!“ Janni se sna\u017eila vy\u0161kubnout nohu z Tomova sev\u0159en\u00ed, ale ten ji pevn\u011b dr\u017eel a uji\u0161\u0165oval se, \u017ee bota pevn\u011b sed\u00ed.<\/div>\n
„Promi\u0148, d\u011bv\u010de. Bude znovu sn\u011b\u017eit a ty bude\u0161 pot\u0159ebovat tyhle boty. Konec p\u0159\u00edb\u011bhu.“ Tom vstal a podr\u017eel pro ni kab\u00e1t, aby mohla str\u010dit ruce do ruk\u00e1v\u016f. „A te\u010f poj\u010fme, ne\u017e p\u0159ijdeme pozd\u011b.“<\/p>\n

Janni si vlo\u017eila velk\u00e9 sousto cere\u00e1li\u00ed do \u00fast a rychle \u017ev\u00fdkala, jej\u00ed obo\u010d\u00ed bylo v tak hlubok\u00e9m zamra\u010den\u00ed, \u017ee by se Bill mo\u017en\u00e1 za jin\u00fdch okolnost\u00ed nen\u00e1padn\u011b pochecht\u00e1val. Sklouzla ze \u017eidle a se zavr\u010den\u00edm se prot\u00e1hla kolem Toma a zam\u00ed\u0159ila k hlavn\u00edm dve\u0159\u00edm.<\/div>\n

„Jannine Kaulitzov\u00e1, oble\u010d si tenhle kab\u00e1t, hned!“ Tom\u016fv p\u0159\u00edsn\u00fd hlas ji p\u0159inutil se zastavit a se zadup\u00e1n\u00edm k n\u011bmu p\u0159e\u0161la zp\u00e1tky, popadla kab\u00e1t a obl\u00e9kla si jej. „J\u00e1 nev\u00edm, co to s tebou je, ale dnes jsi bez televize,“ \u0159ekl j\u00ed Tom, kdy\u017e na n\u011bj vrhla kousav\u00fd pohled a zam\u00ed\u0159ila zp\u011bt ke dve\u0159\u00edm.<\/div>\n
Billovo srdce za\u010dalo z\u00e1vodit, kdy\u017e otev\u0159ela dve\u0159e a dovnit\u0159 se dostal chladn\u00fd vzduch. Prohnala se j\u00edm vlna adrenalinu a popadl Tom\u016fv kab\u00e1t, kdy\u017e Tom zam\u00ed\u0159il ke dve\u0159\u00edm.<\/div>\n
„Po\u010dkej,“ zatahal za Tom\u016fv ruk\u00e1v. „Jen\u2026“ P\u0159it\u00e1hl si Toma k sob\u011b a objal jej pevn\u011b kolem pasu, zat\u00edmco polykal obrovsk\u00fd knedl\u00edk v krku a siln\u011b mrkal proti Tomovu krku.<\/div>\n
„Hej, co se d\u011bje?“ Tom se sna\u017eil odt\u00e1hnout, ale Bill jej nepustil. Je\u0161t\u011b ne. „Vr\u00e1t\u00edm se za p\u00e1r hodin, zlato.“<\/div>\n
„Promi\u0148,“ zamumlal Bill do Tomova ramene, kab\u00e1t tlumil jeho slova. Je\u0161t\u011b jednou jej stisknul, ne\u017e se odt\u00e1hl, aby ho jemn\u011b pol\u00edbil. „Jen je\u010f opatrn\u011b.“ Bill p\u0159ejel palcem p\u0159es Tomovu tv\u00e1\u0159.<\/div>\n
Tom na n\u011bj z\u00edral t\u00e1zav\u00fdm pohledem a Bill stiskl rty, cht\u011bl toho \u0159\u00edct mnohem v\u00edce, ale v\u011bd\u011bl, \u017ee nem\u016f\u017ee. „Chov\u00e1\u0161 se divn\u011b, Bille. Co se to d\u011bje?“<\/div>\n
„Nic se ned\u011bje. J\u00e1 jen\u2026“ Nat\u00e1hl se, aby se Toma dotknul a pohladil p\u0159edn\u00ed \u010d\u00e1st jeho kab\u00e1tu, aby jej ujistil, \u017ee je v\u0161e v po\u0159\u00e1dku, i kdy\u017e ve skute\u010dnosti nic nebylo v po\u0159\u00e1dku, a uv\u011bdomil si, \u017ee se mu t\u0159esou ruce. P\u0159ek\u0159\u00ed\u017eil si ruce na prsou a zachv\u011bl se. „Miluju t\u011b. Nezapome\u0148 na to.“<\/div>\n
Tom se usm\u00e1l a zavrt\u011bl hlavou, chytil Billovu tv\u00e1\u0159 do dlan\u00ed a rychle jej pol\u00edbil. „Nezapomenu. Taky t\u011b miluju. Ted u\u017e mus\u00edm j\u00edt, jinak p\u0159ijdu pozd\u011b.“ Tom se oto\u010dil ke dve\u0159\u00edm a prohodil p\u0159es rameno, „uvid\u00edme se za chv\u00edli.“<\/p>\n

Bill zhluboka vydechl a jeho tv\u00e1\u0159 se zkroutila, jakmile se za Tomem zav\u0159ely dve\u0159e.<\/div>\n

\n

***<\/p><\/div>\n

\n

Tom se nedok\u00e1zal p\u0159estat usm\u00edvat.<\/p><\/div>\n

Pro\u0161el dve\u0159mi a broukal si jen trochu fale\u0161n\u011b, zat\u00edmco zav\u00edral dve\u0159e a zouval si boty. Jeho kab\u00e1t n\u00e1sledoval a pov\u011bsil jej, ne\u017e se na chv\u00edli pozastavil nad pr\u00e1zdn\u00fdm m\u00edstem, kde obvykle visely Billovy bundy. Bill si nejsp\u00ed\u0161 vzal sv\u016fj t\u011b\u017ek\u00fd kab\u00e1t s sebou do pr\u00e1ce, ale b\u00fdval hrozn\u00fd v tom, aby si uklidil i ostatn\u00ed bundy. Obvykle zde na h\u00e1\u010dku visely dal\u0161\u00ed dv\u011b nebo t\u0159i, dokud tam vrchn\u00ed kab\u00e1t sotva dr\u017eel. Bill u\u017e musel b\u00fdt unaven\u00fd z boje proti gravitaci a z\u0159ejm\u011b je uklidil.<\/div>\n
Tom pokr\u010dil rameny a vydal se do ob\u00fdvac\u00edho pokoje. D\u016fm byl tich\u00fd jako obvykle v tuto denn\u00ed dobu, kdy Janni byla ve \u0161kolce a Bill v pr\u00e1ci, a Tom si norm\u00e1ln\u011b ticho vychutn\u00e1val. Ale pr\u00e1v\u011b te\u010f, kdy p\u0159ekypoval \u0161t\u011bst\u00edm a nad\u011bj\u00ed, necht\u011bl ticho.<\/div>\n
Na\u0161el CD, kter\u00e9 zapnul, n\u011bco odv\u00e1\u017en\u00e9ho a z\u00e1bavn\u00e9ho a lehk\u00e9ho, a hudba zaplnila m\u00edstnost, zat\u00edmco Tom zam\u00ed\u0159il do kuchyn\u011b. Bill obvykle chodil dom\u016f na ob\u011bd a Tom pro n\u011bj cht\u011bl n\u011bco p\u0159ipravit. Koneckonc\u016f, kone\u010dn\u011b m\u011bli n\u011bco, co mohli oslavit. U pana Erlewina usp\u011bl, najal Toma, jak \u0159ekl, a pot\u00e9, co si prohl\u00e9dl jeho portfolio, mu nab\u00eddl \u0161t\u011bd\u0159ej\u0161\u00ed plat, ne\u017e v jak\u00fd doufal. A nejen to, dal Tomovi st\u00e1l\u00e9 m\u00edsto pro navrhov\u00e1n\u00ed obal\u016f na knihy a dal mu mo\u017enost, aby i nad\u00e1le pracoval \u010dty\u0159i dny v t\u00fddnu z domova. Tom si nemyslel, \u017ee by pro n\u011bj a jeho rodinu existovala ide\u00e1ln\u011bj\u0161\u00ed pr\u00e1ce.<\/p>\n

Jedin\u00e1 v\u011bc, kter\u00e1 by ud\u011blala jeho den v\u00edce perfektn\u00ed, by byla, kdyby Anjelica st\u00e1hla svou \u017e\u00e1dost. Ale pomyslel si, zat\u00edmco hledal v lednici hov\u011bz\u00ed maso, kter\u00e9 koupili p\u0159edchoz\u00ed den, \u017ee v\u0161echno mus\u00ed j\u00edt postupn\u011b. Nejd\u0159\u00edve p\u0159iprav\u00ed maso, vyt\u00e1hne t\u011bstoviny a om\u00e1\u010dku a pot\u00e9 zavol\u00e1 jejich pr\u00e1vni\u010dce, aby j\u00ed sd\u011blil dobr\u00e9 zpr\u00e1vy.<\/div>\n

Tom na p\u00e1nvi zah\u0159\u00edval l\u017ei\u010dku oleje, ne\u017e p\u0159idal maso a za\u010dal m\u00edchat. Jakmile ho oko\u0159enil a ztlumil oh\u0159ev, se spokojen\u00fdm \u00fasm\u011bvem p\u0159ikryl p\u00e1nev. Vlastn\u011b se toho docela dost nau\u010dil, kdy\u017e s Billem va\u0159ili spolu, a najednou poc\u00edtil pot\u0159ebu m\u00edt Billa doma, a\u017e jej z toho zabolelo na hrudi. Nemohl se do\u010dkat, a\u017e mu pov\u00ed o nab\u00eddce pana Erlewina a neb\u00e1l se p\u0159iznat, \u017ee mal\u00e1 \u010d\u00e1st z n\u011bj cht\u011bla sly\u0161et, \u017ee je na n\u011bj Bill hrd\u00fd a na v\u0161echno, co ud\u011blal. Nau\u010dit se va\u0159it byla jen mal\u00e1 \u010d\u00e1st, Tom dosp\u011bl i v mnoha jin\u00fdch v\u011bcech od chv\u00edle, kdy Bill vstoupil do jeho \u017eivota.<\/div>\n
Maso se d\u00e1l p\u0159ipravovalo a Tom vyto\u010dil kancel\u00e1\u0159 sv\u00e9 pr\u00e1vni\u010dky. Byla tam, ale m\u011bla spoustu pr\u00e1ce a nem\u011bla \u010das mluvit, tak\u017ee ji Tom rychle informoval o posledn\u00edch novink\u00e1ch a na rtech se mu roz\u0161\u00ed\u0159il \u00fasm\u011bv, kdy\u017e usly\u0161el jej\u00ed tich\u00e9: „Ano!“<\/p>\n

<\/em> Jeho pr\u00e1vni\u010dka, pan\u00ed Robertsonov\u00e1, se uk\u00e1zala b\u00fdt dvaapades\u00e1tilet\u00e1 matka t\u0159\u00ed d\u011bt\u00ed, kter\u00e1 se dostala ke sv\u00e9mu povol\u00e1n\u00ed v pr\u00e1vu pozd\u011bji ve sv\u00e9m \u017eivot\u011b. Tomovi to nep\u0159i\u0161lo nijak zvl\u00e1\u0161\u0165 pozoruhodn\u00e9. To, co mu p\u0159i\u0161lo opravdu pozoruhodn\u00e9, bylo, \u017ee Lila Robertsonov\u00e1 byla se svou partnerkou Cheryl, u\u017e dvacet \u0161est let a b\u011bhem t\u00e9 doby vychovala dva syny a dceru. Dok\u00e1zal si ji te\u010f p\u0159edstavit, jak sed\u00ed v pohodln\u00e9m kancel\u00e1\u0159sk\u00e9m k\u0159esle ve sv\u00e9 \u00fatuln\u00e9 mal\u00e9 kancel\u00e1\u0159i v centru m\u011bsta a radost\u00ed sv\u00edr\u00e1 p\u011bsti.<\/p>\n

„V\u00fdborn\u011b, Tome! To je tak dobr\u00e1 zpr\u00e1va!“<\/em> Vyk\u0159ikla pan\u00ed Robertsonov\u00e1 t\u00e9m\u011b\u0159 bez dechu. „Pr\u00e1v\u011b te\u010f m\u00e1m n\u011bkoho v kancel\u00e1\u0159i, ale chci p\u0159edat tyhle informace soudci. Mus\u00ed v\u011bd\u011bt, \u017ee do\u0161lo ke zm\u011bn\u011b okolnost\u00ed a tenhle v\u00fdvoj v\u00e1s stav\u00ed do mnohem lep\u0161\u00ed situace pro v\u00e1\u0161 p\u0159\u00edpad. Je to v po\u0159\u00e1dku? M\u016f\u017eu to ud\u011blat?“<\/em><\/div>\n

Tom p\u0159ikyvoval je\u0161t\u011b d\u0159\u00edve, ne\u017e dokon\u010dila svou ot\u00e1zku. „Samoz\u0159ejm\u011b, pros\u00edm! Cokoliv, co pom\u016f\u017ee, aby Janni mohla z\u016fstat, a pokud bychom se cel\u00e9mu procesu mohli vyhnout, tak t\u00edm l\u00e9pe. Zavol\u00e1te mi?“ Tom nadzvedl poklici z p\u00e1nve, aby maso zam\u00edchal, a l\u00e1kav\u00e1 v\u016fn\u011b zavanula po kuchyni.<\/div>\n
„Rozhodn\u011b. Dejte mi p\u00e1r dn\u00ed, okay? Mus\u00edm to ud\u011blat spr\u00e1vn\u011b.“<\/em><\/div>\n
„Okay,“ odpov\u011bd\u011bl Tom s \u00falevn\u00fdm povzdechem. Necht\u011bl to usp\u011bchat a za\u010d\u00edt si myslet, \u017ee u\u017e to skon\u010dilo, ale alespo\u0148 se mu zv\u00fd\u0161ily \u0161ance. Ne\u0159e\u0161ilo to probl\u00e9m Toma \u017eij\u00edc\u00edho s Billem, ale byl to dobr\u00fd krok k tomu, \u017ee jejich domov byl vhodn\u00fd pro p\u011btilet\u00e9 d\u00edt\u011b. „A Lilo, d\u011bkuju v\u00e1m. Prost\u011b\u2026 d\u011bkuju v\u00e1m za tohle.“<\/div>\n
„S pot\u011b\u0161en\u00edm. Te\u010f u\u017e mus\u00edm kon\u010dit. Zavol\u00e1m v\u00e1m.“<\/em><\/div>\n
Tom se rozlou\u010dil a zav\u011bsil, a z\u00e1rove\u0148 vypnul spor\u00e1k. T\u011bstoviny mohly po\u010dkat do doby, ne\u017e se Bill dostane dom\u016f.<\/p>\n

Do t\u00e9 doby mohl zat\u00edm p\u0159ipravit st\u016fl. Vyt\u00e1hl tal\u00ed\u0159e a ubrousky a p\u0159inesl v\u0161e ke stolu. Zat\u00edmco p\u0159ipravoval jejich m\u00edsta, skl\u00e1dal ubrousky a rovnal p\u0159\u00edbory, vzpomn\u011bl si na okam\u017eik, kdy k sob\u011b Billa pozval poprv\u00e9 na ve\u010de\u0159i. Byl nerv\u00f3zn\u00ed troska vyd\u011b\u0161en\u00e1 k smrti. Vyd\u011b\u0161en\u00fd, \u017ee sp\u00e1l\u00ed j\u00eddlo a vyd\u011b\u0161en\u00fd, \u017ee se s\u00e1m sp\u00e1l\u00ed. Nev\u011bd\u011bl, jak to s Billem p\u016fjde, ale v\u011bd\u011bl, \u017ee to mus\u00ed risknout. Bylo to druh\u00e9 nejlep\u0161\u00ed rozhodnut\u00ed, jak\u00e9 kdy ud\u011blal.<\/div>\n

St\u016fl byl prost\u0159en\u00fd, je\u0161t\u011b pot\u0159ebovali n\u011bco k pit\u00ed. V kuchyni se Tom zastavil p\u0159ed sk\u0159\u00ed\u0148kami a nejprve zvedl ruku k jedn\u00e9 a pot\u00e9 k dal\u0161\u00ed. Vzhledem k tomu, \u017ee Bill skleni\u010dky p\u0159est\u011bhoval, Tom s\u00e1m sebe \u010dasto p\u0159istihl, jak otev\u00edr\u00e1 sk\u0159\u00ed\u0148ku, ve kter\u00e9 byly p\u016fvodn\u011b. Uchechtl se a vyt\u00e1hl z horn\u00ed police dv\u011b sklenice. Bill by se sm\u00e1l, ale Tom si pomyslel, \u017ee si mohli p\u0159ip\u00edt perlivou vodou stejn\u011b tak dob\u0159e jako se \u0161ampa\u0148sk\u00fdm, s ohledem na to, \u017ee se Bill bude muset pozd\u011bji vr\u00e1tit do pr\u00e1ce a Tom bude muset vyzvednout Janni u autobusu.<\/div>\n
Po cest\u011b z kuchyn\u011b pohl\u00e9dl na hodiny nad spor\u00e1kem a zastavil se, aby se pod\u00edval znovu. Bill u\u017e m\u011bl b\u00fdt doma. V\u017edycky nechal Maxe se vypo\u0159\u00e1dat s t\u011bmi n\u011bkolika lidmi, kter\u00e9 m\u011bli b\u011bhem ob\u011bda, proto\u017ee \u010das o samot\u011b byl vz\u00e1cn\u00fdm zbo\u017e\u00edm, kdy\u017e m\u00e1te p\u011btilet\u00e9 d\u00edt\u011b. Ale te\u010f u\u017e m\u011bl t\u00e9m\u011b\u0159 p\u016fl hodiny zpo\u017ed\u011bn\u00ed od okam\u017eiku, kdy u\u017e by za norm\u00e1ln\u00edch okolnost\u00ed byl doma.<\/p>\n

Tom polo\u017eil skleni\u010dky na st\u016fl a vr\u00e1til se zp\u011bt do kuchyn\u011b, aby zavolal do hospody. Mo\u017en\u00e1 se Bill zdr\u017eel a Tom by m\u011bl s t\u011bstovinami po\u010dkat je\u0161t\u011b o n\u011bco d\u00e9le. Nama\u010dkal \u010d\u00edsla na kl\u00e1vesnici a poslouchal vyzv\u00e1n\u011bn\u00ed, zat\u00edmco \u010dekal, ne\u017e to n\u011bkdo zvedne.<\/div>\n

„No tak, Bille,“ zamumlal Tom a vyhl\u00e9dl z hlavn\u00edch dve\u0159\u00ed na ulici, s telefonem st\u00e1le p\u0159itisknut\u00fdm k uchu. „Maxi? Kdokoliv?“<\/div>\n
U p\u00e1t\u00e9ho vyzv\u00e1n\u011bn\u00ed p\u0159estal po\u010d\u00edtat, ale byl si jist\u00fd, \u017ee to bylo sp\u00ed\u0161e deset, ve chv\u00edli, kdy zav\u011bsil. To nebylo v po\u0159\u00e1dku. N\u011bco nebylo v po\u0159\u00e1dku.<\/div>\n
Tom odhodil telefon na pult a rozb\u011bhl se po schodech nahoru po dvou, a zanad\u00e1val, kdy\u017e na nejvy\u0161\u0161\u00edm schod\u011b zakopl a ztratil rovnov\u00e1hu. Zarazil se rukou o prot\u011bj\u0161\u00ed ze\u010f a p\u0159inutil se zpomalit. Choval se hloup\u011b. Nev\u011bd\u011bl, jestli bylo n\u011bco \u0161patn\u011b, mo\u017en\u00e1, \u017ee m\u011bl prost\u011b jen hodn\u011b pr\u00e1ce. Mo\u017en\u00e1, \u017ee p\u0159i\u0161la spousta turist\u016f, i kdy\u017e se to zd\u00e1lo b\u00fdt nepravd\u011bpodobn\u00e9. Mo\u017en\u00e1, \u017ee n\u011bco nebylo v po\u0159\u00e1dku s telefony. Mo\u017en\u00e1. Ale nep\u0159\u00edjemn\u00fd pocit v Tomov\u011b \u017ealudku jej nutil nasko\u010dit do auta a p\u0159esv\u011bd\u010dit se, \u017ee je Bill v po\u0159\u00e1dku. Potom by byl \u0161\u0165astn\u00fd, \u017ee se p\u0159ed Billem c\u00edt\u00ed jako bl\u00e1zen, kter\u00fd se tam \u0159\u00edtil pro nic za nic. Z\u010dervenal by, zat\u00edmco by jej Bill pol\u00edbil a \u0159ekl mu, \u017ee je idiot. A potom by si za\u0161li n\u011bkam na ob\u011bd a hov\u011bz\u00ed maso si u\u0161et\u0159ili na ve\u010de\u0159i.<\/p>\n

Sarkastick\u00fd \u00fa\u0161klebek se prom\u011bnil ve zmaten\u00e9 zamra\u010den\u00ed, kdy\u017e ve\u0161el do lo\u017enice. Postel byla perfektn\u011b ustlan\u00e1, pol\u0161t\u00e1\u0159e um\u00edst\u011bn\u00e9 ve spr\u00e1vn\u00e9 pozici a p\u0159ikr\u00fdvky vyhlazeny.<\/div>\n

Bill vst\u00e1val posledn\u00ed a Bill nikdy nestlal postel. Byla to jedna z t\u011bch mal\u00fdch v\u011bc\u00ed, nad kter\u00fdmi Tom proto\u010dil o\u010di a ud\u011blal je s\u00e1m. Nyn\u00ed bylo ustl\u00e1no p\u0159esn\u011b tak, jak to Tom preferoval, s v\u00fdjimkou slo\u017een\u00e9ho listu pap\u00edru na pol\u0161t\u00e1\u0159i.<\/div>\n
A pak jeho pohled zachytil prou\u017eek sv\u011btla p\u0159ich\u00e1zej\u00edc\u00ed skrze pootev\u0159en\u00e9 dve\u0159e Billova \u0161atn\u00edku.<\/div>\n
„Bille, co to sakra je?“ Tom se zasm\u00e1l s\u00e1m pro sebe. „Ustele postel a nech\u00e1 rozsv\u00edceno-“ Jeho muml\u00e1n\u00ed se mu zadrhlo v hrdle, jakmile Tom otev\u0159el dve\u0159e sk\u0159\u00edn\u011b, aby zhasnul.<\/div>\n
Billovo oble\u010den\u00ed bylo pry\u010d. Ram\u00ednka byla naklon\u011bna sem a tam, vis\u00edc\u00ed nak\u0159ivo, zamot\u00e1na do sebe na podlaze, a m\u00edstnost se s n\u00edm za\u010dala to\u010dit.<\/div>\n
Bylo pry\u010d. Billovo oble\u010den\u00ed bylo pry\u010d a postel byla ustlan\u00e1 a nezvedal telefon a Tomovi se cht\u011blo za\u010d\u00edt zvracet. \u017daludek se mu st\u00e1hl a on pevn\u011b sev\u0159el dve\u0159e, prsty zaryl do d\u0159eva a klouby mu zb\u011blaly. Zast\u00e9nal hlubok\u00fdm a bolestiv\u00fdm zvukem, kter\u00fd se vydral z jeho hrudi, zat\u00edmco p\u0159itiskl hlavu proti dve\u0159\u00edm. Sev\u0159el v\u00ed\u010dka k sob\u011b tak pevn\u011b, a\u017e mu p\u0159ed o\u010dima explodovaly drobn\u00e9 b\u00edl\u00e9 skvrnky a znovu ude\u0159il \u010delem do dve\u0159\u00ed, tentokr\u00e1t dost na to, aby to bolelo a zavr\u010del bolest\u00ed.<\/div>\n
\n

M\u011bl to v\u011bd\u011bt. Pro\u010d to nev\u011bd\u011bl? Pro\u010d nevid\u011bl v\u0161echny sign\u00e1ly? Byly tam, jasn\u00e9 jako den, a Tom jim nev\u011bnoval pozornost. Ale te\u010f, samoz\u0159ejm\u011b\u2026 te\u010f je vid\u011bl. Tom zavr\u010del a odstr\u010dil se od sk\u0159\u00edn\u011b, ne\u017e odklop\u00fdtal sm\u011brem k posteli.<\/p><\/div>\n

Klesl strnule na matraci, k\u0159e\u010dovit\u011b polykal \u017ealude\u010dn\u00ed \u0161\u0165\u00e1vy, kter\u00e9 mu znovu a znovu stoupaly do hrdla. Pap\u00edr na pol\u0161t\u00e1\u0159i se pod jeho prsty zkroutil, kdy\u017e se po n\u011bm slep\u011b nat\u00e1hl. Stiskl jej v p\u011bsti a \u010dekal\u2026 \u010dekal do posledn\u00ed chv\u00edle, ne\u017e si p\u0159e\u010dte slova, kter\u00e1 tam pro n\u011bj Bill nechal.<\/div>\n
Vydechl vzduch, kter\u00fd tak dlouze zadr\u017eoval, a\u017e jej p\u00e1lilo na plic\u00edch, rozlo\u017eil dopis a sna\u017eil se soust\u0159edit na slova, kter\u00e1 mu spl\u00fdvala v modrou tekutinu na b\u00edl\u00e9m pozad\u00ed.<\/div>\n
<\/p>\n

Tome,<\/em><\/div>\n

nechci to ud\u011blat. Nechci odej\u00edt, ale mus\u00edm. Mus\u00edm j\u00edt, proto\u017ee nem\u016f\u017ee\u0161 b\u00fdt se mnou a nechat si Janni. J\u00e1 v\u00edm, \u017ee ti to nedovol\u00ed a j\u00e1 nem\u016f\u017eu b\u00fdt t\u00edm d\u016fvodem, kv\u016fli kter\u00e9mu ztrat\u00ed\u0161 svoji dceru. Nem\u016f\u017eu, Tome. P\u0159\u00edli\u0161 v\u00e1s oba miluju. J\u00e1 budu-<\/p>\n

<\/em> N\u011b\u010d\u00ed kroky se ozvaly za n\u00edm, za\u0161ust\u011bn\u00ed d\u017e\u00ednoviny a ostr\u00fd n\u00e1dech jej p\u0159ekvapil. Prudce zvedl hlavu a oto\u010dil se za jemn\u00fdm, vy\u010derpan\u00fdm hlasem, kter\u00fd si povzdechl. „Tome.“<\/p>\n

autor: Steinsgrrl<\/strong><\/div>\n

p\u0159eklad: Zuzu<\/strong><\/div>\n
betaread: J. :o)<\/p>\n

<\/strong> original<\/strong><\/a><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Steinsgrrl R\u00e1no p\u0159i\u0161lo d\u0159\u00edve, ne\u017e na to byl Bill p\u0159ipraven\u00fd. Slunce do jejich lo\u017enice takhle brzy r\u00e1no nesv\u00edtilo, ne v zim\u011b, ale Tom\u016fv bud\u00edk byl nep\u0159\u00edjemn\u011bj\u0161\u00ed a bolestiv\u011bj\u0161\u00ed, ne\u017e jakkoliv by mohl b\u00fdt ostr\u00fd paprsek slune\u010dn\u00edho sv\u011btla. Zvl\u00e1\u0161\u0165 po tom, o<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[609],"tags":[],"class_list":["post-2997","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-janni"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2997","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=2997"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2997\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=2997"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=2997"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=2997"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}