{"id":3013,"date":"2015-05-21T14:00:00","date_gmt":"2015-05-21T13:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=3003"},"modified":"2015-05-21T14:00:00","modified_gmt":"2015-05-21T13:00:00","slug":"live-my-life-9","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2015\/05\/21\/live-my-life-9\/","title":{"rendered":"Live my life 9."},"content":{"rendered":"
autor: Neilinka<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
(Bill)<\/p>\n

Jakmile jsme otev\u0159eli vchodov\u00e9 dve\u0159e, bylo mi jasn\u00e9, \u017ee ob\u011bd si n\u00e1ramn\u011b u\u017eijeme. A taky, \u017ee ano. Tom m\u011b a\u017e trochu p\u0159ekvapil sv\u00fdm apetitem, ale naprosto jsem ho ch\u00e1pal. Kdo neochutnal m\u00e1miny \u0161pagety, jako by ne\u017eil. Panovala moc p\u0159\u00edjemn\u00e1 uvoln\u011bn\u00e1 atmosf\u00e9ra. Tom zapadl absolutn\u011b skv\u011ble. Vzpomn\u011bl jsem si na jedno p\u0159\u00edslov\u00ed, kter\u00e9 pravdiv\u011b vypov\u00eddalo charakter situace. Krev nen\u00ed voda.<\/em><\/div>\n

Kdy\u017e pak dal t\u00e1ta m\u00e1m\u011b pusu, vid\u011bl jsem na n\u011bm tu hrdost. \u00dapln\u011b z n\u011bj s\u00e1lala. Musel jsem uznat, \u017ee pe\u010dovatelsk\u00e9 a ochranitelsk\u00e9 sklony rozhodn\u011b zd\u011bdil. To, jak mi po\u0159\u00e1d pom\u00e1hal, jak se staral, abych to m\u011bl co nejleh\u010d\u00ed. Vybavilo se mi, jak jsem si poka\u017ed\u00e9 \u0159\u00edk\u00e1val, \u017ee jako sv\u00e9ho kluka chci kopii sv\u00e9ho t\u00e1ty. Rad\u0161i jsem se zvedl, a s chladiv\u00fdm n\u00e1pojem se odebral na p\u0159edepsanou „l\u00e9\u010dbu“ sluncem. Rozvalil jsem se a odpo\u010d\u00edval. Po j\u00eddle to bylo v\u00edc ne\u017e p\u0159\u00edjemn\u00e9. C\u00edtil jsem, jak se mi proh\u0159\u00edv\u00e1 cel\u00e9 t\u011blo, do toho sem tam pozp\u011bvovali pt\u00e1ci a m\u00edrn\u00fd v\u00e1nek hezky rozproudil venkovn\u00ed vzduch.<\/p>\n

„V\u017edycky je lep\u0161\u00ed v\u011bd\u011bt.“<\/div>\n

Zamrkal jsem a v\u011bnoval Tomovi pohled. Nic dal\u0161\u00edho ne\u0159\u00edkal, jen tam sed\u011bl, koukal mi do o\u010d\u00ed a tak n\u011bjak vd\u011b\u010dn\u011b se usm\u00edval. Pochopil jsem, co t\u00edm mysl\u00ed. Kousl jsem se do rtu. Narovnal jsem se do sedu a chytil jeho ruku. Byl jsem mu stra\u0161n\u011b vd\u011b\u010dn\u00fd. Jeho p\u0159\u00edstup m\u011b podporoval v tom, abych celou tuhle lap\u00e1lii s v\u00fdm\u011bnou vn\u00edmal jako dar toho, co m\u016f\u017eu z\u00edskat, nam\u00edsto teskn\u011bn\u00ed po tom, o co jsem p\u0159i\u0161el.<\/div>\n
Ano, bylo to na jednu stranu zvl\u00e1\u0161tn\u00ed a d\u011bsiv\u00e9, \u017ee \u010dlov\u011bk \u017eil a\u017e dosud s lidmi, kte\u0159\u00ed nebyli jeho pokrevn\u00ed p\u0159\u00edbuzn\u00ed. Na druhou stranu, co mi chyb\u011blo? Milovali m\u011b a j\u00e1 je a na tom nemohl nikdo nic zm\u011bnit, \u017e\u00e1dn\u00fd pap\u00edr, \u017e\u00e1dn\u00e1 DNA, \u017e\u00e1dn\u00e1 chyba v porodnici. A te\u010f t\u00edm, \u017ee vy\u0161la pravda najevo, jsem m\u011bl mnohem \u0161ir\u0161\u00ed okruh osob, kter\u00e9 tu se mnou budou, kdyby se jim n\u011bco stalo. V\u011bd\u011bl jsem, \u017ee to tak mus\u00edm br\u00e1t. Bre\u010det, nad\u00e1vat a zlobit se nem\u011blo cenu. Akor\u00e1t bych se tak okr\u00e1dal o dal\u0161\u00ed spole\u010dn\u00e9 chv\u00edle. N\u011bkde hluboko to sv\u00fdm zp\u016fsobem bolelo, ale ne natolik, abych to nechal ovl\u00e1dnout moje chov\u00e1n\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n
\n
T\u00edm, co ke mn\u011b pronesl, mi dal jasn\u00fd d\u016fkaz toho, \u017ee to c\u00edt\u00ed stejn\u011b. \u017de je vd\u011b\u010dn\u00fd za to, \u017ee mohl zjistit fakta. \u00dapln\u011b m\u011b t\u00edm dojal a j\u00e1 c\u00edtil, jak mi vlhnou o\u010di. Nemohlo mu to uniknout. Kdy\u017e m\u011b objal, u\u017e se mi po tv\u00e1\u0159i linula prvn\u00ed slza.<\/div>\n
„D\u011bkuju.“ Vzdychnul jsem mu \u00falevn\u011b do vlas\u016f a pevn\u011b se ho dr\u017eel. Zhluboka jsem d\u00fdchal a v\u011bd\u011bl, \u017ee o n\u011bj nesm\u00edm nikdy p\u0159ij\u00edt.<\/div>\n
„M\u00e1m t\u011b r\u00e1d, Billi.“<\/div>\n
„J\u00e1 tebe taky.“<\/div>\n
V\u0161echno zl\u00e9 je pro n\u011bco dobr\u00e9.<\/em> Dokonce i zlomen\u00e1 noha. Usm\u00e1l jsem se a na chv\u00edli se ho pustil, abych si osu\u0161il mokr\u00e9 cesti\u010dky. Ale on to ud\u011blal prvn\u00ed.<\/div>\n
\n

(Tom)<\/p>\n

Tu\u0161il jsem, \u017ee ho t\u00edm nejsp\u00ed\u0161 tro\u0161ku rozhod\u00edm. A m\u011bl jsem pravdu. Dojet\u00ed mu vyt\u00e9kalo z o\u010d\u00ed v podob\u011b mal\u00fdch \u010dir\u00fdch kapi\u010dek. P\u0159esedl jsem si a schoulil si ho k sob\u011b. S\u00e1m jsem se dr\u017eel, abych neskon\u010dil stejn\u011b. Tohle zvl\u00e1dneme.<\/div>\n

Jeho pod\u011bkov\u00e1n\u00ed bylo srdceryvn\u00e9 a up\u0159\u00edmn\u00e9. Asi to nejup\u0159\u00edmn\u011bj\u0161\u00ed, co jsem kdy za\u017eil. Do\u0161lo mi, jak moc pro m\u011b znamen\u00e1 tahle huben\u00e1 \u010dernovlas\u00e1 os\u016fbka a ti, kdo ji vychovali. Byl v jejich p\u00e9\u010di 17 let a j\u00e1 v n\u011bm vid\u011bl odraz jejich l\u00e1sky. I kdy\u017e nebyl jejich biologick\u00fd syn, kus ka\u017ed\u00e9ho z nich v n\u011bm d\u0159\u00edmal. Jejich podpora, \u00fat\u011bcha, starost a nad\u011bje. Rozhodl jsem se ho chr\u00e1nit. U\u017e nav\u017edycky.<\/p>\n

Musel jsem mu to \u0159\u00edct. Jak mi na n\u011bm z\u00e1le\u017e\u00ed. Za tu krati\u010dkou dobu se mi dostal pod k\u016f\u017ei jako nikdo p\u0159ed n\u00edm. Byl jsem si jist\u00fd, \u017ee n\u00e1s tohle zvl\u00e1\u0161tn\u00ed pouto nikdy neopust\u00ed. J\u00e1 ho neopust\u00edm.<\/div>\n

Odklonil se, aby si ut\u0159el tv\u00e1\u0159, ale byl jsem rychlej\u0161\u00ed. Lehounce jsem rozprost\u0159el tu vlhkost po jeho l\u00ed\u010dk\u00e1ch a vn\u00edmal, jak trochu lape po dechu. Rty m\u011bl pootev\u0159en\u00e9 a syt\u011b r\u016f\u017eov\u00e9, jak si je mnul mezi zuby. \u010c\u00edm d\u00e9le jsem ho tak sledoval, t\u00edm v\u011bt\u0161\u00ed jsem c\u00edtil zvl\u00e1\u0161tn\u00ed nutk\u00e1n\u00ed mu d\u00e1t pusu. A nakonec jsem to ud\u011blal. Na \u010delo.<\/div>\n
Usm\u00e1l se a trochu zavrt\u011bl hlavou. Podivoval se, ale jeho o\u010di se sm\u00e1ly. Sed\u011bli jsme tam a ani p\u0159\u00edli\u0161 nevn\u00edmali, \u017ee se obloha zaplnila mraky. B\u011bhem chv\u00edle se spustil prudk\u00fd jarn\u00ed lij\u00e1k. Kvapem jsem mu pomohl vst\u00e1t a mazali jsme k domu. I tak jsme byli za t\u011bch p\u00e1r minut promo\u010den\u00ed a chechtali se jako bl\u00e1zni.<\/div>\n
Znechucen\u011b jsem od sebe odlepil vlhk\u00e9 triko a za\u0161klebil se. Rovnou jsem ho p\u0159et\u00e1hl p\u0159es hlavu.<\/div>\n
„Bude lep\u0161\u00ed to sundat. Rychleji to uschne.“<\/p>\n

P\u0159esunuli jsme se do koupelny. Kdy\u017e jsem ho mohl p\u0159edt\u00edm obl\u00e9kat, pro\u010d by to ne\u0161lo i obr\u00e1cen\u011b. A nav\u00edc, mokr\u00e9 oble\u010den\u00ed se souk\u00e1 dol\u016f je\u0161t\u011b h\u016f\u0159 ne\u017e such\u00e9 nahoru. Pokynul jsem mu hlavou, a\u0165 si sedne na vanu a stahoval z n\u011bj svr\u0161ky. Sn\u00e1\u0161el to o pozn\u00e1n\u00ed l\u00edp. Kdy\u017e jsme oba byli jen ve spodk\u00e1ch a v\u0161echno rozv\u011b\u0161en\u00e9 na topen\u00ed, zalezli jsme si u n\u011bj do postele a hezky se zah\u0159\u00edvali pe\u0159inou.<\/div>\n

„Nechce\u0161 tu p\u0159espat?“<\/div>\n
Byla pravda, \u017ee n\u00e1\u0161 ob\u011bd se tak dal naz\u00fdvat vlastn\u011b jen d\u00edky tomu, \u017ee jsme vst\u00e1vali nehor\u00e1zn\u011b pozd\u011b. V podstat\u011b \u0161lo sp\u00ed\u0161 o ve\u010de\u0159i. Musel jsem uznat, \u017ee se mi nikam necht\u011blo. Hlavn\u011b v tom slejv\u00e1ku, co panoval venku.<\/div>\n
„R\u00e1d. Jenom brnknu dom\u016f.“ \u017d\u00e1dn\u00e9 n\u00e1mitky samoz\u0159ejm\u011b neprob\u011bhly, naopak. Ov\u0161em jednu v\u011bc jsem tro\u0161ku nedomyslel.<\/div>\n
„Mno, tak m\u011b tu m\u00e1\u0161. Nem\u00e1m tu ale ani zubn\u00ed kart\u00e1\u010dek, nato\u017e n\u011bco n\u00e1hradn\u00edho na sebe. A co te\u010f?“<\/div>\n
„V\u0161ak j\u00e1 u\u017e se o tebe postar\u00e1m.“<\/p>\n

(Bill)<\/p>\n

V\u011bd\u011bl jsem, co jsem si p\u0159ik\u00e1zal ohledn\u011b cit\u016f k Tomovi. Ale ksakru, tyhle doj\u00edmav\u00fd chv\u00edle m\u011b asi fakt zabijou. Jak se d\u00edval…. Jak se bl\u00ed\u017eil. V jednu chv\u00edli bych p\u0159\u00edsahal, \u017ee m\u011b pol\u00edb\u00ed. A\u017e jsem uc\u00edtil dotyk jeho m\u011bkk\u00fdch rt\u016f na sv\u00e9m \u010dele.<\/div>\n

I tak m\u011b to neskute\u010dn\u011b zah\u0159\u00e1lo u srdce. A pak za\u010dalo pr\u0161et jako z konve. D\u00e1val jsem si majzla, aby mi je\u0161t\u011b nesklouzly berle a j\u00e1 si nedal na hubu. Na\u0161t\u011bst\u00ed jsem toho z\u016fstal u\u0161et\u0159en\u00fd a schovali jsme se p\u011bkn\u011b uvnit\u0159.<\/div>\n
Tomovo triko jen mlasklo, kdy\u017e ho odlepoval od sv\u00fdch prsou. Bylo to k popuk\u00e1n\u00ed, nemluv\u011b o spojen\u00ed s jeho legra\u010dn\u00ed grimasou. Pochopil jsem, \u017ee to na sob\u011b nechce d\u00e1l m\u00edt. Ani mn\u011b to nebylo dvakr\u00e1t p\u0159\u00edjemn\u00fd. Svl\u00e9k\u00e1n\u00ed u m\u011b tentokr\u00e1t nebylo tak hrozn\u00e9, jako kdy\u017e tam z\u016fstal v trencl\u00edch on. Namakan\u00e1 postava jako z reklamy na posilovnu se mi vryla do pam\u011bti.<\/p>\n

Takhle lehce navlhl\u00fd jen ve spodn\u00edm pr\u00e1dle jsem c\u00edtil, jak mi za\u010d\u00edn\u00e1 b\u00fdt zima. Zavrtali jsme se do postele. Odm\u00edtal jsem u\u017e dnes kamkoliv chodit. Stejn\u011b bylo docela pozd\u011b. D\u00e9\u0161\u0165 bubnoval na okno a j\u00e1 si um\u011bl p\u0159edstavit, jak p\u0159i tom zase nebudu moct usnout. Kdy\u017e u\u017e tu tedy tak le\u017eel u m\u011b, nem\u011bl jsem co ztratit a optal se, jestli nechce z\u016fstat p\u0159es noc. Ochotn\u011b souhlasil, ov\u0161em podotknul, \u017ee nem\u00e1 absolutn\u011b \u017e\u00e1dnou v\u00fdbavu. Bez probl\u00e9m\u016f.<\/div>\n

„Do n\u011bjak\u00fdho m\u00fdho oble\u010den\u00ed t\u011b nasouk\u00e1m a m\u00e1me tu nerozbalen\u00fd zubn\u00ed kart\u00e1\u010dky, neboj.“ U\u0161kl\u00edbl jsem se a p\u0159eto\u010dil se na bok, abych na n\u011bj l\u00edp vid\u011bl.<\/div>\n
„Ov\u0161em, m\u00e1me tu jeden opravdu v\u00e1\u017en\u00fd probl\u00e9m.“<\/div>\n
„Jakej?“<\/div>\n
„Pumba. Sp\u00ed se mnou v\u011bt\u0161inou v posteli. Nev\u00edm, jak snese vet\u0159elce.“<\/div>\n
„Mmm, to Baron taky, ale kdy\u017e tam m\u00e1m \u010dlov\u011bka, ch\u00e1pe, \u017ee je jeho m\u00edsto n\u011bkde jinde. Taky bys ho to m\u011bl za\u010d\u00edt u\u010dit.“<\/div>\n
Oh Bo\u017ee, to jsem si zase nab\u011bhl. Pl\u00e1cnul jsem si na obli\u010dej pol\u0161t\u00e1\u0159.<\/div>\n
„Ale, copak copak? Ty u\u017e mi zase rudne\u0161. Nejsi zvyklej se moc bavit o sexu, co? Tak nebu\u010f. Pr\u00e1skni se. Ty jsi v posteli je\u0161t\u011b nikoho nem\u011bl?“<\/div>\n
J\u00e1. Chci. Um\u0159\u00edt.<\/div>\n
Vykoukl jsem a setkal se s jeho zkoumav\u00fdm pohledem. Provokativn\u011b nadzvedl obo\u010d\u00ed a ol\u00edzl si piercing ve rtu.<\/div>\n
„Hodn\u011b t\u011b to zaj\u00edm\u00e1?“<\/div>\n
„Mhmm. Hodn\u011b.“<\/div>\n
„Jsi tro\u0161i\u010dku perverzn\u00ed, hm? Vzru\u0161uje t\u011b zji\u0161\u0165ovat o m\u011b intimn\u00ed v\u011bci? Nebo, je to proto, \u017ee se mi l\u00edb\u00ed kluci? Tak \u0159ekni. Kdy\u017e se m\u016f\u017ee\u0161 pt\u00e1t ty, j\u00e1 m\u016f\u017eu taky.“<\/div>\n
\n

(Tom)<\/p>\n

S t\u00edm, \u017ee bych si nem\u011bl \u010d\u00edm vy\u010distit zuby, jsem si d\u011blal v\u00edcem\u00e9n\u011b srandu. Nejsp\u00ed\u0161 by mi ani nevadilo produc\u00edrovat se tady v \u017eupanu. Zaujal m\u011b ov\u0161em jeho n\u00e1zor na psa v posteli. N\u00e1dhern\u011b mi p\u0159ihr\u00e1l, to se prost\u011b nedalo odm\u00edtnout. Op\u011bt za\u010d\u00ednal po m\u00fdch ot\u00e1zk\u00e1ch rudnout a pro jistotu se p\u0159ikryl, aby to skryl.<\/div>\n

Op\u0159el jsem si hlavu o loket a se zaujet\u00edm ho pozoroval. Nakonec se odv\u00e1\u017eil zase vyl\u00e9zt. Ov\u0161em u\u017e s tro\u0161ku jin\u00fdm v\u00fdrazem. Mo\u017en\u00e1 jsem ho podcenil.<\/div>\n
Musel jsem sebekriticky uznat, \u017ee m\u00e1 nejsp\u00ed\u0161 pravdu. V\u00e1\u017en\u011b m\u011b rajcovalo p\u0159edstavovat si, \u017ee tu m\u00e1 n\u011bjak\u00e9ho kluka. Nepochybn\u011b by byl dole. S tou svou \u00fatlou postavou a rozko\u0161nou tv\u00e1\u0159i\u010dkou n\u00e1dhern\u011b zapadal do erotick\u00fdch p\u0159edstav 4% men\u0161iny. Aspo\u0148 mi to tak p\u0159ipadalo.<\/div>\n
V\u011bd\u011bl jsem, \u017ee \u010dek\u00e1 na moji reakci.<\/div>\n
„Ano. Vzru\u0161uje m\u011b to. V\u0161echno dohromady.“<\/div>\n
Docela dlouhou dobu ml\u010del. Nejsp\u00ed\u0161 pekeln\u011b prom\u00fd\u0161lel svoji odpov\u011b\u010f. Za\u010d\u00ednal jsem b\u00fdt netrp\u011bliv\u00fd, ale ned\u00e1val jsem to najevo. Klouzal jsem o\u010dima po \u010d\u00e1stech jeho odhalen\u00e9ho t\u011bla. N\u011bkolikr\u00e1t jsme se pohledem setkali, ale v\u017edy bu\u010f jeden nebo druh\u00fd zanedlouho uhnul.<\/div>\n
Do mysli se mi vr\u00e1tila vzpom\u00ednka na ten ve\u010der.<\/div>\n
<\/p>\n

*Flashback*<\/em><\/div>\n

<\/p>\n

„Ne Alexi, u\u017e jsem toho m\u011bl fakt… fakt moc. Jsem utahanej. Chci si lehnout, hm?“<\/em><\/div>\n

Pl\u00e1cnul jsem sebou na postel a mohutn\u011b z\u00edvnul. Pod vlivem alkoholu se mi nad hlavou to\u010dil strop a j\u00e1 se p\u0159iopile usm\u00edval.<\/em><\/div>\n
„Svl\u00edkat se nebude\u0161?“ U\u0161kl\u00edbnul se a j\u00e1 c\u00edtil, jak mi rozep\u00edn\u00e1 p\u00e1sek u kalhot.<\/em><\/div>\n
„Hej, co to d\u011bl\u00e1\u0161?“ Zmobilizoval jsem posledn\u00ed s\u00edly a podep\u0159el se na loktech, abych na n\u011bj vid\u011bl.<\/em><\/div>\n
„Co by. P\u0159ece t\u011b svl\u00edk\u00e1m.“ Zvl\u00e1\u0161tn\u011b na m\u011b pohl\u00e9dl, trochu sv\u016fdn\u011b, nebo se mi to jen zd\u00e1lo?<\/em><\/div>\n
„Aby m\u011b v noci netla\u010dily kalhoty, jo?“ Uchechtl jsem se.<\/em><\/div>\n
„Mhm. A taky abych se mohl kochat v\u00fdhledem.“ Sundal ze m\u011b nejen d\u017e\u00edny, ale i boxerky. Nev\u00edm, co m\u011b k t\u00e9 posteli p\u0159ikovalo, ale nebyl jsem schopn\u00fd se pohnout. Jako om\u00e1men\u00fd jsem koukal, jak tam Alex po chv\u00edli stoj\u00ed nah\u00fd a zku\u0161en\u00fdmi man\u00e9vry mi sund\u00e1v\u00e1 triko. Kle\u010del mi kolenem t\u011bsn\u011b u rozkroku a vz\u00e1p\u011bt\u00ed se o n\u011bj z\u00e1m\u011brn\u011b ot\u0159el. Bodlo m\u011b v podb\u0159i\u0161ku a j\u00e1 vyd\u011b\u0161en\u011b popadal dech. Je\u017ei\u0161i, dy\u0165 je to m\u016fj kamar\u00e1d. Jen\u017ee pit\u00ed d\u011blalo svoje.<\/em><\/div>\n
Kdy\u017e jsem ho neodstr\u010dil po prvn\u00edm pokusu, p\u00e1rkr\u00e1t se mi sv\u00fdmi rty ot\u0159el o m\u00e9. Nevracel jsem mu to, ale ani ho nezastavil. Pokorn\u011b jsem \u010dekal na dal\u0161\u00ed krok. Uc\u00edtil jsem jeho hork\u00fd jazyk, jak se mi dob\u00fdv\u00e1 do \u00fast. A pustil ho tam.<\/p>\n

<\/em> autor: Ann<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Neilinka (Bill) Jakmile jsme otev\u0159eli vchodov\u00e9 dve\u0159e, bylo mi jasn\u00e9, \u017ee ob\u011bd si n\u00e1ramn\u011b u\u017eijeme. A taky, \u017ee ano. Tom m\u011b a\u017e trochu p\u0159ekvapil sv\u00fdm apetitem, ale naprosto jsem ho ch\u00e1pal. Kdo neochutnal m\u00e1miny \u0161pagety, jako by ne\u017eil. Panovala moc p\u0159\u00edjemn\u00e1<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[621],"tags":[],"class_list":["post-3013","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-live-my-life"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3013","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=3013"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3013\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=3013"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=3013"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=3013"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}