{"id":3023,"date":"2015-05-18T15:00:00","date_gmt":"2015-05-18T14:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=3013"},"modified":"2015-05-18T15:00:00","modified_gmt":"2015-05-18T14:00:00","slug":"live-my-life-8","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2015\/05\/18\/live-my-life-8\/","title":{"rendered":"Live my life 8."},"content":{"rendered":"
autor: Neilinka<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
(Bill)<\/p>\n

Sna\u017eil jsem se ned\u00e1vat p\u0159\u00edli\u0161 najevo, jak moc velk\u00e1 je moje zv\u011bdavost ohledn\u011b jeho n\u00e1zoru na m\u016fj p\u0159\u00edbytek. Sebekriticky jsem musel uznat, \u017ee se mi to p\u0159\u00edli\u0161 neda\u0159ilo. Tom po mn\u011b sem tam mrknul, aby m\u011b ujistil, \u017ee pln\u011b vn\u00edm\u00e1 moje zkoumav\u00e9 pohledy. P\u0159i\u0161lo mi, \u017ee snad vid\u00ed i dozadu.<\/div>\n

Mezit\u00edm jsem si vybral ze sv\u00e9ho \u0161atn\u00edku n\u011bco pohodln\u00e9ho a p\u0159ipravil si v\u011bci na postel. Post\u00e1val jsem tam a \u010dekal, a\u017e nejvy\u0161\u0161\u00ed soudce vynese ortel. Ale on ml\u010del jako hrob. Do\u0161el ke mn\u011b a jedn\u00edm sebejist\u00fdm tahem mne p\u0159ipravil o zav\u00e1zanou ma\u0161li na \u017eupanu. Sta\u010dil m\u011b jen zasko\u010dit, protesty jsem t\u011b\u017ece nest\u00edhal.<\/p>\n

Kdy\u017e se m\u011b dotknul, aby mi ho sundal, zadr\u017eel jsem dech. B\u00e1l jsem se, \u017ee vypust\u00edm z \u00fast n\u011bco nepat\u0159i\u010dn\u00e9ho, proto\u017ee byl opravdu jemn\u00fd a jeho pohlazen\u00ed bylo p\u0159\u00edjemn\u00e9. Ov\u0161em jeho rentgenov\u00fd zrak, kter\u00fd nasadil t\u011bsn\u011b pot\u00e9, byl snad je\u0161t\u011b hor\u0161\u00ed. P\u0159ipadal jsem si jako obraz ve vitr\u00edn\u011b. Modlil jsem se, aby s t\u00edm brzy p\u0159estal, proto\u017ee jinak mi asi brzy dojde kysl\u00edk.<\/div>\n

Nakonec se nade mnou slitoval a obl\u00e9kl mi tri\u010dko. A\u010dkoliv nev\u00edm, za jak moc velkou v\u00fdhru oproti p\u0159edchoz\u00ed situaci se to dalo pova\u017eovat. Kdy\u017e mi pokynul, a\u0165 se posad\u00edm a popadl do ruky kalhoty, u\u017e bylo p\u0159\u00edli\u0161 pozd\u011b n\u011bco nam\u00edtat. Opatrn\u011b mi je navl\u00e9kal na zdravou nohu a nezapom\u00ednal se mi p\u0159i tom ob\u010das kouknout do o\u010d\u00ed, jako by mi to d\u011blal naschv\u00e1l. Vlastn\u011b bych to s chut\u00ed odp\u0159\u00eds\u00e1hl.<\/p>\n

Kdy\u017e vyjel k rozkroku a pak uhlazoval l\u00e1tku na m\u00e9m pozad\u00ed, myslel jsem, \u017ee to se mnou \u0161vihne. Tak tohle byl rozhodn\u011b \u00famysl a ani dobr\u00e1 v\u00edla by m\u011b nep\u0159esv\u011bd\u010dila o opaku. Zkou\u0161el m\u011b a j\u00e1 si to uv\u011bdomoval. Jen\u017ee bylo zatracen\u011b t\u011b\u017ek\u00e9 se ovl\u00e1dat. Byl jsem gay a on byl kr\u00e1sn\u00fd kluk. Zah\u00e1n\u011bl jsem ty my\u0161lenky co nejd\u00e1l, proto\u017ee jsem necht\u011bl, aby mi popletl hlavu.<\/div>\n

N\u011bkde hluboko jsem tu\u0161il, \u017ee by z toho mohla b\u00fdt po\u0159\u00e1dn\u00e1 pol\u00edzanice, a tak jsem se rozhodl, \u017ee budu v\u016f\u010di jeho nar\u00e1\u017ek\u00e1m hluch\u00fd, slep\u00fd a bez citu. Jen\u017ee rozhodnout se a dodr\u017eovat tenhle slib se zd\u00e1lo b\u00fdt tak rozd\u00edln\u00e9, jako dechovka a metal.<\/div>\n
Kdy\u017e pak vtrhli do pokoje psiska, dokonale to rozv\u00ed\u0159ilo tuhle eroticky nalad\u011bnou atmosf\u00e9ru. Oba jsme se za\u010dali sm\u00e1t. Trochu jsem se zklidnil a zavelel, \u017ee u\u017e je asi na \u010dase j\u00edt ven. S Tomovou pomoc\u00ed jsem se obul, vzal si pot\u0159ebn\u00e9 v\u011bci a vyrazili jsme. Park byl na\u0161t\u011bst\u00ed celkem bl\u00edzko. P\u0159enechal jsem mu i Pumbovo vod\u00edtko, proto\u017ee ten mal\u00fd dareb\u00e1k m\u011bl tendence se po\u0159\u00e1d zastavovat, nebo tahat, tak\u017ee zvl\u00e1dnout ho s t\u011bmi fofrklacky pro mne nebyl zrovna jednoduch\u00fd \u00fakol.<\/div>\n
\n
\n

U branky ohrani\u010duj\u00edc\u00ed pozemek ve\u0159ejn\u00e9 zelen\u011b jsme je oba vypustili a za\u010dali s p\u00e1tr\u00e1n\u00edm po vhodn\u00e9 voln\u00e9 lavi\u010dce. Dalo to kus pr\u00e1ce, ale nakonec jsme narazili na jednu hezky schovanou ve st\u00ednu velk\u00e9 vrby u rybn\u00ed\u010dku. Slunce na jaro docela h\u0159\u00e1lo a takhle u vody to rozhodn\u011b p\u0159i\u0161lo vhod. V\u0161iml jsem si, jak se Baron se zaujet\u00edm d\u00edv\u00e1 na kachny uprost\u0159ed rybn\u00edka, ale ml\u010del jsem. Samotn\u00e9ho m\u011b zaj\u00edmalo, nakolik je vycvi\u010den\u00fd a co si dovol\u00ed. Zd\u00e1lo se, \u017ee naopak Pumbovou nejv\u011bt\u0161\u00ed z\u00e1bavou je pr\u00e1v\u011b flekat\u00fd oha\u0159 a jeho zn\u00e1mka na obojku, po kter\u00e9 ch\u0148apal.<\/p><\/div>\n

\n

(Tom)<\/p><\/div>\n

\n

Vysly\u0161el jsem Billovu prosbu, a\u0165 se u\u017e p\u0159esuneme do parku. Vedl jsem oba psy, aby se mohl zaob\u00edrat jen s\u00e1m sebou. Chv\u00edli jsme se proch\u00e1zeli, dokud jsme nena\u0161li p\u011bkn\u011b schovan\u00e9 posezen\u00ed pod stromem.<\/p><\/div>\n

Jeliko\u017e bylo dneska fakt p\u011bkn\u011b, vid\u011bli jsme okolo n\u00e1s spoustu kolemjdouc\u00edch p\u00e1r\u016f v\u0161ech mo\u017en\u00fdch orientac\u00ed. Nedalo mi to a prost\u011b jsem musel znovu zah\u00e1jit konverzaci provokativn\u00edm zp\u016fsobem.<\/div>\n
„Bille?“<\/div>\n
„Mmm?“<\/div>\n
„M\u016f\u017eu m\u00edt ot\u00e1zku?“<\/div>\n
„Jasn\u011b, pro\u010d bys nemohl.“<\/div>\n
„Je bezpe\u010dn\u00fd tady takhle spolu sed\u011bt?“<\/div>\n
„Jak to mysl\u00ed\u0161?“<\/div>\n
„No, j\u00e1 jen, jestli t\u0159eba tu nen\u00ed re\u00e1ln\u00e1 \u0161ance, abychom tu narazili na tv\u00fdho p\u0159\u00edtele?“<\/div>\n
Sledoval jsem, jak po posledn\u00ed ot\u00e1zce p\u00e1rkr\u00e1t zamrkal a nakr\u010dil obo\u010d\u00ed. Nejsp\u00ed\u0161 p\u0159em\u00edtal, jestli jsem to opravdu vyslovil. „J\u00e1 jen, abych nedostal p\u0159es hubu, v\u00ed\u0161?“ U\u0161kl\u00edbl jsem se.<\/div>\n
„Ahm… ne, to… se nemus\u00ed\u0161 b\u00e1t. J\u00e1 nikoho nem\u00e1m.“ Vykoktal ze sebe a tot\u00e1ln\u011b zrudnul.<\/div>\n
„Fajn, j\u00e1 taky ne. Tak je to jedno.“<\/div>\n
M\u00e1vl jsem le\u017e\u00e9rn\u011b rukou na znamen\u00ed, \u017ee to v\u016fbec ne\u0159e\u0161\u00edm. Ov\u0161em v tu chv\u00edli mi v\u016fbec nedo\u0161lo, \u017ee Baron \u010dekal na tenhle moment. B\u011bhem okam\u017eiku nesed\u011bl u na\u0161ich nohou, ale nach\u00e1zel se uprost\u0159ed rybn\u00edka, ze kter\u00e9ho se vzneslo hejno kachen.<\/div>\n
Stihnul jsem \u010dapnout Pumbu, kter\u00fd vypadal, \u017ee jde zkoumat, co tak zaj\u00edmav\u00e9ho se nach\u00e1z\u00ed v t\u00e9 velk\u00e9 lou\u017ei a polo\u017eil ho Billovi na kl\u00edn. Skvrnit\u00fd hajzl\u00edk se po chv\u00edli nechal odvolat a neopomn\u011bl se d\u016fkladn\u011b oklepat od vody v na\u0161\u00ed bezprost\u0159edn\u00ed bl\u00edzkosti. Vrt\u011bl ocasem a tv\u00e1\u0159il se nanejv\u00fd\u0161 spokojen\u011b.<\/p>\n

Vid\u011bl jsem, jak se Bill uchecht\u00e1v\u00e1. A to byl p\u0159esn\u011b ten moment, kdy jsem sv\u00e9mu psovi vd\u011b\u010dil za zma\u0159en\u00ed naprosto dokonal\u00e9ho okam\u017eiku. Dnes u\u017e podruh\u00e9. Za\u010d\u00ednal jsem p\u0159em\u00fd\u0161let, jestli na to m\u00e1 n\u011bjak\u00fd zvl\u00e1\u0161tn\u00ed radar. Asi jako kdy\u017e rodi\u010de zavolaj\u00ed uprost\u0159ed sexu.<\/div>\n

Co\u017e m\u011b p\u0159ivedlo k dal\u0161\u00ed my\u0161lence. Prokl\u00ednal jsem svoji zv\u011bdavost, ale Bill vypadal tak nevinn\u011b. Mo\u017en\u00e1 proto m\u011b tak bavilo ho dr\u00e1\u017edit. Reagoval na to tak cudn\u011b a popla\u0161en\u011b, \u017ee by si \u010dlov\u011bk musel myslet, \u017ee je panic. P\u0159ipadal jsem si tro\u0161ku jako zvrhl\u00edk. S\u00e1m jsem nech\u00e1pal, kde se to ve mn\u011b bere, ale intimn\u00ed z\u00e1le\u017eitosti okolo n\u011bj m\u011b nanejv\u00fd\u0161 zaj\u00edmaly.<\/div>\n
\n

(Bill)<\/p><\/div>\n

\n

Jestli n\u011bkdo vedl \u017eeb\u0159\u00ed\u010dek nejv\u00edc naivn\u00edch lid\u00ed na planet\u011b, rozhodn\u011b jsem m\u011bl \u0161anci dostat se na prvn\u00ed p\u0159\u00ed\u010dku. Domn\u00edvat se, \u017ee zbytek na\u0161eho spole\u010dn\u011b str\u00e1ven\u00e9ho \u010dasu uplyne bez pou\u017eit\u00ed jeho osobit\u00e9ho drz\u00e9ho humoru, bylo v\u00e1\u017en\u011b siln\u011b prostomysln\u00e9.<\/p><\/div>\n

Ov\u0161em, \u017ee bude otev\u0159en\u011b vyzv\u00eddat, jestli jsem single, a nav\u00edc s jistotou zkou\u0161ej\u00edc\u00ed matik\u00e1\u0159ky ozna\u010d\u00ed potencion\u00e1ln\u00edho partnera za mu\u017esk\u00e9 pohlav\u00ed, to u\u017e byla troufalost. Odv\u011btil jsem, \u017ee si nemus\u00ed d\u011blat starosti a spekuloval, zda se takhle chov\u00e1 ke ka\u017ed\u00e9mu, nebo je to zap\u0159\u00ed\u010din\u011bno na\u0161\u00edm moment\u00e1ln\u00edm „p\u0159\u00edbuzensk\u00fdm“ vztahem.<\/div>\n
Na \u00favahy jsem ale m\u011bl zatracen\u011b m\u00e1lo \u010dasu, nebo\u0165 v n\u00e1sleduj\u00edc\u00edm moment\u011b m\u011b zachr\u00e1nil m\u016fj adoptivn\u00ed ps\u00ed p\u0159\u00edtel. Dusil jsem se sm\u00edchy a dr\u017eel Pumbu, aby mi neutekl stejn\u00fdm sm\u011brem. Ten pes byl prost\u011b geni\u00e1ln\u00ed. Dneska mi u\u017e dvakr\u00e1t zachr\u00e1nil k\u016f\u017ei, nejsp\u00ed\u0161 mu budu muset koupit po\u0159\u00e1dn\u00fd fl\u00e1k masa jako pod\u011bkov\u00e1n\u00ed.<\/p>\n

Pot\u00e9, co byl Tomovi odebr\u00e1n v\u00edtr z plachet, jsem dr\u017eel t\u00e9mata na bezpe\u010dn\u00e9 \u00farovni a pov\u00eddali jsme si o neutr\u00e1ln\u00edch v\u011bcech. Vlastn\u011b hlavn\u011b o rodi\u010d\u00edch. Bylo to jednodu\u0161\u0161\u00ed, ne\u017e se na to vypt\u00e1vat p\u0159\u00edmo jich. Koneckonc\u016f oni ur\u010dit\u011b budou d\u011blat to sam\u00e9 – o n\u00e1s bez n\u00e1s. Zd\u00e1lo se mi to jako p\u0159\u00edjemn\u00e1 nen\u00e1siln\u00e1 forma pozn\u00e1n\u00ed. St\u00e1le mi asi po\u0159\u00e1dn\u011b nedoch\u00e1zelo, \u017ee Tomovi rodi\u010de jsou vlastn\u011b moji. Nebo to mo\u017en\u00e1 bylo tak, \u017ee je za n\u011b nikdy nebudu tak \u00fapln\u011b pova\u017eovat.<\/div>\n

Dohodli jsme se, \u017ee je ka\u017ed\u00fd budeme oslovovat k\u0159estn\u00edmi jm\u00e9ny. Co\u017e se zd\u00e1lo b\u00fdt tou nejsch\u016fdn\u011bj\u0161\u00ed formou. Nenapadalo m\u011b nic lep\u0161\u00edho. Str\u00fd\u010dka a teti\u010dku jsem pou\u017e\u00edvat necht\u011bl. O m\u00e1m\u011b a t\u00e1tovi se prakticky nedalo ani hovo\u0159it, proto\u017ee by v tom byl nesnesiteln\u00fd zmatek.<\/p>\n

„T\u011b\u0161\u00edm se, a\u017e mi sundaj\u00ed tenhle kr\u00e1m.“ Uk\u00e1zal jsem na s\u00e1dru a pora\u017eenecky zafun\u011bl.<\/div>\n

„A kdy to vlastn\u011b bude?“<\/div>\n
„Podle kontroly by to mohlo b\u00fdt za dva t\u00fddny. Ani nev\u00ed\u0161, jak se na to t\u011b\u0161\u00edm. I kdy\u017e rehabilitace budou taky vopruz. P\u0159ipad\u00e1m si jako d\u016fchodce s t\u00edm mno\u017estv\u00edm vitam\u00edn\u016f, co te\u010f beru. Ale chci, aby se to zahojilo co nejd\u0159\u00edv a nejl\u00edp, tak nem\u00e1m jinou mo\u017enost.“<\/div>\n
„Bude to fajn. M\u016f\u017eem chodit spolu t\u0159eba plavat, to je po zlomenin\u00e1ch dobr\u00fd. Voda nadn\u00e1\u0161\u00ed a aspo\u0148 to bude dal\u0161\u00ed \u010das str\u00e1venej mezi \u010dty\u0159ma o\u010dima.“<\/div>\n
„To beru. Ale mus\u00ed\u0161 na m\u011b d\u00e1vat bacha, jinak t\u011b zabijou hned \u010dty\u0159i osoby.“ Uchichtl jsem se a podrbal \u0161t\u011bndo.<\/div>\n
„Neboj, d\u00e1m. U\u017e ve vlastn\u00edm z\u00e1jmu.“<\/div>\n
Chv\u00edli jsem dumal, jak to p\u0159esn\u011b myslel, ale nekomentoval jsem to. Rad\u0161i. B\u016fh v\u00ed, s \u010d\u00edm by zase p\u0159i\u0161el a nev\u011b\u0159il jsem, \u017ee by m\u011b psi zachr\u00e1nili i do t\u0159etice. V tu chv\u00edli mi siln\u011b zakru\u010delo v b\u0159i\u0161e a j\u00e1 se pod\u00edval na mobil. Sed\u011bli jsme tu u\u017e skoro \u010dty\u0159i hodiny.<\/div>\n
„P\u00e1ni, um\u00edr\u00e1m hlady. Nejsp\u00ed\u0161 si sko\u010d\u00edme n\u011bkam na j\u00eddlo.“<\/div>\n
\n

(Tom)<\/p><\/div>\n

\n

\u0158ekl jsem si, \u017ee pro dne\u0161ek ho nebudu d\u00e1l tr\u00e1pit a nechal sexu\u00e1ln\u00ed rozhovory na neur\u010dito. I tak jsme si moc hezky pokl\u00e1bosili o rodin\u00e1ch. Kdy\u017e za\u010dal o zlomen\u00e9 noze, op\u011bt jsem si uv\u011bdomil, jak mu tuhle situaci nez\u00e1vid\u00edm. Muselo to b\u00fdt hodn\u011b obt\u00ed\u017en\u00e9 i pro n\u011bkoho, kdo nen\u00ed nad\u0161enec sportovn\u00edch aktivit, ale kdyby se to stalo mn\u011b, nejsp\u00ed\u0161 bych se zbl\u00e1znil. Mimoto by m\u011b asi dod\u011blal tren\u00e9r, proto\u017ee bych byl off na celou sez\u00f3nu.<\/p><\/div>\n

Kdy\u017e se ozval jeho \u017ealudek, samotn\u00e9mu mi do\u0161lo, \u017ee jsem na tom nejinak. S n\u00e1vrhem o ob\u011bdu jsem se tedy v\u00edc ne\u017e ztoto\u017enil. Do\u0161li jsme zp\u00e1tky k n\u011bmu dom\u016f. Psiska jsme pustili na zahradu a sami \u0161li dovnit\u0159. Podle v\u016fn\u011b linouc\u00ed se u\u017e od vchodu jsme p\u0159i\u0161li \u00fapln\u011b akor\u00e1t.<\/p>\n

„Ahoj.“ Pozdravili jsme jednohlasn\u011b osazenstvo v kuchyni.<\/div>\n

„Ahooj, kluci. D\u00e1te si ob\u011bd?“<\/div>\n
P\u0159ik\u00fdvli jsme a za\u0161li si je\u0161t\u011b do koupelny um\u00fdt ruce. Pak jsem pomohl Billovi sednout si ke stolu a u\u017e se p\u0159ed n\u00e1s hrnuly tal\u00ed\u0159e s luxusn\u011b vypadaj\u00edc\u00edmi \u0161pagetami. Nas\u00e1l jsem tu bo\u017eskou v\u016fni a ol\u00edzl se.<\/div>\n
„Dobrou chu\u0165.“<\/div>\n
„Dobrou.“<\/div>\n
Bylo to tak vynikaj\u00edc\u00ed. Ach… moje chu\u0165ov\u00e9 bu\u0148ky pro\u017e\u00edvaly slast a vzru\u0161en\u00ed, \u017ee jsem si musel dvakr\u00e1t p\u0159idat. Elsu to evidentn\u011b pot\u011b\u0161ilo, vypadala moc spokojen\u011b a byla r\u00e1da, \u017ee mi chutn\u00e1. Bill spokojen\u011b fun\u011bl a hladil si pln\u00e9 pand\u011bro.<\/div>\n
„Bylo to v\u00e1\u017en\u011b v\u00fdborn\u00fd, moc d\u011bkuju.“<\/div>\n
„Nem\u00e1\u0161 v\u016fbec za co, Tome.“ Usm\u00e1l se na m\u011b Gordon.<\/p>\n

Sed\u011bli jsme je\u0161t\u011b u stolu, aby n\u00e1m slehlo a pov\u00eddali si ve \u010dty\u0159ech. C\u00edtil jsem se v\u00e1\u017en\u011b skv\u011ble. Mohl bych s nimi tr\u00e1vit hodiny a nebylo by mi to dost. Kdy\u017e Gordon skl\u00edzel ze stolu a dal Else polibek na tv\u00e1\u0159 jako pod\u011bkov\u00e1n\u00ed za skv\u011bl\u00fd ob\u011bd, byl jsem z toho trochu nam\u011bkko. Hluboko uvnit\u0159 jsem se dmul p\u00fdchou, \u017ee n\u011bkdo tak l\u00e1skypln\u00fd je m\u016fj biologick\u00fd otec, kter\u00fd i po tolika letech man\u017eelstv\u00ed st\u00e1le dok\u00e1\u017ee b\u00fdt vd\u011b\u010dn\u00fd i za \u00fapln\u00e9 v\u0161edn\u00ed mali\u010dkosti.<\/div>\n

S Billem jsme se na sebe potuteln\u011b usm\u00e1li. P\u0159esunuli jsme se na zahradu a uvelebili se na leh\u00e1tk\u00e1ch u baz\u00e9nu s ledov\u00fdm \u010dajem. On m\u011bl v podstat\u011b na\u0159\u00edzen\u00e9 tr\u00e1vit co nejv\u00edc \u010dasu na slun\u00ed\u010dku, kv\u016fli vitam\u00ednu D. V duchu jsem hloubal, do jak\u00e9 m\u00edry se asi op\u00e1l\u00ed, proto\u017ee takhle po zim\u011b byl st\u00e1le je\u0161t\u011b ble\u010founk\u00fd.<\/div>\n
M\u011bl zav\u0159en\u00e9 o\u010di a s m\u00edrn\u011b zaklon\u011bnou hlavou do sebe nechal prostupovat paprsky a teplo. Koutky byly zvednut\u00e9 do m\u00edrn\u00e9ho \u00fasm\u011bvu. \u010c\u00edm d\u00e9le jsem ho pozoroval a v pozad\u00ed vid\u011bl hraj\u00edc\u00ed si na\u0161e \u010dty\u0159noh\u00e9 p\u0159\u00e1tele, t\u00edm v\u00edc jsem byl vd\u011b\u010dn\u00fd za mo\u017enost tohle v\u0161echno poznat.<\/div>\n
„V\u017edycky je lep\u0161\u00ed v\u011bd\u011bt.“<\/p>\n

autor: Neilinka<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Neilinka (Bill) Sna\u017eil jsem se ned\u00e1vat p\u0159\u00edli\u0161 najevo, jak moc velk\u00e1 je moje zv\u011bdavost ohledn\u011b jeho n\u00e1zoru na m\u016fj p\u0159\u00edbytek. Sebekriticky jsem musel uznat, \u017ee se mi to p\u0159\u00edli\u0161 neda\u0159ilo. Tom po mn\u011b sem tam mrknul, aby m\u011b ujistil, \u017ee pln\u011b<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[621],"tags":[],"class_list":["post-3023","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-live-my-life"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3023","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=3023"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3023\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=3023"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=3023"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=3023"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}